16.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 101/19

—

s ohledem na články 2, 3, 6 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na články 11, 153, 191, 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na články 12, 21, 28, 29, 31 a 32 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na sdělení Komise z roku 2010 nazvané „Obchod pro všechny. Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

—

s ohledem na závěry 10. ministerské konference WTO (1),

—

s ohledem na pařížskou dohodu (30. listopadu až 11. prosince 2015) (2),

—

s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě (2014) (3),

—

s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019 nazvaný „Lidská práva i nadále těžištěm agendy EU“,

—

s ohledem na pokyny týkající se analýzy dopadů lidských práv v rámci posouzení dopadů, která jsou vypracovávána pro opatření obchodní politiky (4),

—

s ohledem na studii týkající se doložek lidských právech a demokracii v mezinárodních dohodách, kterou v roce 2015 zveřejnila tematická sekce Evropského parlamentu,

—

s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 s názvem: Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (5),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (7),

—

s ohledem na směrnice OECD pro nadnárodní společnosti (8),

—

s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (9),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2015 o stavu zavádění obecných pokynů OSN v oblasti podnikání a lidských práv (SWD(2015)0144),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

—

s ohledem na rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj (2015) konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) (10),

—

s ohledem na studii s názvem „Obchodní politika EU: od přehlížení rovnosti žen a mužů k zohlednění rovnosti žen a mužů?“, kterou vypracovala tematická sekce Evropského parlamentu,

—

s ohledem na čtvrtou zprávu nezávislého odborníka s názvem: „Podpora demokratického a spravedlivého mezinárodního řádu“, kterou generální tajemník OSN uvedl ve svém sdělení Valnému shromáždění OSN dne 5. srpna 2015 (A/70/285),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v dohodách o mezinárodním obchodu (11),

—

s ohledem na rezoluci OSN 64/292, v němž Valné shromáždění OSN výslovně uznává přístup k vodě a hygienickým zařízením za lidská práva a které uvádí, že čistá pitná voda a zajištění hygienických potřeb jsou zcela zásadní pro uplatňování veškerých lidských práv,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“) (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech, sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu (14),

—

s ohledem na studii na téma „začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti výborů a delegací Evropského parlamentu“, kterou v roce 2014 zveřejnila tematická sekce C Evropského parlamentu,

—

s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva 26/9 (15), v níž bylo rozhodnuto o ustavení otevřené mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní podniky a další podnikatelské subjekty s ohledem na lidská práva, jejímž úkolem je vypracovat právně závazný mezinárodní nástroj, kterým se bude na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činnost nadnárodních společností a jiných podniků,

—

s ohledem na reformovaný všeobecný systém preferencí EU („systém GSP“) stanovený nařízením (EU) č. 978/2012,

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvanou „Zpráva o všeobecném systému preferencí za období 2014–2015“ (COM(2016) 0029),

—

s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, revidované pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní podniky, tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, rámec Mezinárodní rady pro integrované podávání zpráv, deset zásad iniciativy OSN nazvané Global Compact a normu Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO 26000 „Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti“;

—

s ohledem na francouzský návrh zákona o „náležité péči“, kterým se prosazují obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, a na prohlášení, jež učinil předseda Juncker na summitu G7 v roce 2015,

—

s ohledem na projekt s názvem „Realizace dlouhodobé hodnoty pro společnosti a investory“, který je prováděn v rámci Zásad OSN pro odpovědné investování a iniciativou OSN nazvanou Global Compact,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0217/2016),

A.

vzhledem k tomu, že Parlament vydal v roce 2010 doporučení Komisi týkající se sociálních a environmentálních norem, lidských práv a sociální odpovědnosti podniků; vzhledem k tomu, že řada těchto doporučení byla realizována, ovšem některá realizována nebyla;

B.

vzhledem k tomu, že Parlament jedná jako spolutvůrce právních předpisů, pokud jde o opatření vymezující rámec pro provádění společné obchodní politiky Unie; vzhledem k tomu, že k ratifikaci všech obchodních dohod sjednaných Unií je vyžadován souhlas Parlamentu; vzhledem k tomu, že pro zajištění úspěchu iniciativy Komise v oblasti společné obchodní politiky je tudíž nezbytné provádět doporučení Parlamentu;

C.

vzhledem k tomu, že v dlouhodobém horizontu hraje obchod významnou úlohu při podpoře podnikatelských příležitostí, vytváření prosperity a zvyšování zaměstnanosti a rovněž při stimulaci hospodářského rozvoje, sociálního pokroku, zvyšování životní úrovně a kvality života a dlouhodobého zlepšování norem v oblasti lidských práv;

D.

vzhledem k tomu, že EU zdůrazňuje své pevné odhodlání, které opět potvrdila ve své strategii „Obchod pro všechny“ a které spočívá v podpoře udržitelného rozvoje, lidských práv a řádné správy věcí veřejných prostřednictvím prostředků založených na pobídkách, jako jsou např. systém GSP+ a ustanovení o preferenčním přístupu na trh pro země, jež se zavázaly k provádění stěžejních mezinárodních úmluv v těchto oblastech;

E.

vzhledem k tomu, že EU má schopnost pozitivně přispívat prostřednictvím své obchodní politiky k lepšímu dodržování lidských práv a k udržitelnému rozvoji v celosvětovém měřítku; vzhledem k tomu, že Komise musí mít při svých krocích tento cíl na paměti; vzhledem k tomu, že obchodní a investiční dohody mají dopad na lidská práva a udržitelný rozvoj, a proto by měly být koncipovány tak, aby podporovaly sociální a environmentální pokrok, zaručovaly, že evropské standardy nebude možno porušovat, chránily lidská práva a zajišťovaly dodržování sociálních a environmentálních pravidel;

F.

vzhledem k tomu, že obchod a zahraniční investice mezinárodních podniků přispívají ke zvýšenému úsilí o dodržování lidských a sociálních práv a práv pracovníků v zemích, kde tyto podniky působí;

G.

vzhledem k tomu, že příspěvek Parlamentu lze měřit tím, jak účinně byla jeho doporučení uplatněna; vzhledem k tomu, že je třeba pravidelně monitorovat provádění dohod s cílem zajistit plnění cílů a závazků přijatých v obchodních dohodách, zejména pokud jde o ochranu lidských práv;

H.

vzhledem k tomu, že podle čl. 208 SFEU mají EU a její členské státy ve skutečnosti právní povinnost provádět své politiky v souladu s rozvojovými cíli;

I.

vzhledem k tomu, že návrh nové obchodní a investiční strategie s názvem „Obchod pro všechny“, který předložila Komise, uznává spojitost mezi obchodem, lidskými právy a environmentálními normami a trvá na tom, že je třeba, aby se tato práva a normy staly nedílnou součástí hospodářských a obchodních vztahů EU;

J.

vzhledem k tomu, že nadnárodní maloobchodní řetězce a podniky nesou odpovědnost za zlepšování pracovních podmínek a zvyšování mezd v zemích výroby;

K.

vzhledem k tomu, že práva žen jsou stavebním prvkem lidských práv; vzhledem k tomu, že rovnost mezi ženami a muži spadá v obchodních dohodách do kapitol o udržitelném rozvoji; vzhledem k tomu, že specifický dopad obchodních a investičních dohod postihuje ženy a muže rozdílně z důvodu genderových strukturálních nerovností, a vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj podporující začlenění, růst a obchodní dohody musí začleňovat lidská práva, a to i z hlediska rovnosti žen a mužů;

L.

vzhledem k tomu, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 uznává zásadní dopad obchodních politik při plnění jejich cílů, neboť se týká řady oblastí politiky, jako jsou pravidla původu, regulace v oblasti potravin, komoditní trhy a rovnost žen a mužů;

M.

vzhledem k tomu, že potenciál systému GSP a GSP + zajistit ratifikaci a provádění úmluv o lidských a pracovních právech v rozvojových zemích, lze zlepšit tím, že hospodářské pobídky budou propojeny s účinným přijímáním a neustálým monitorováním provádění základních úmluv o lidských a pracovních právech;

N.

vzhledem k tomu, že po neštěstí v budově Rana Plaza EU ve spolupráci s bangladéšskou vládou a MOP zahájila iniciativu „Global Compact“ pro zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách v Bangladéši, jejímž cílem je zlepšit pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost pracovníků; vzhledem k tomu, že na základě těchto snah se zvýšilo povědomí veřejnosti a byla nalezena inovativní řešení problémů obchodu a udržitelného rozvoje, jako jsou dohody o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov v Bangladéši;

O.

vzhledem k tomu, že je třeba, aby soukromý sektor spolu s veřejným sektorem udržitelný rozvoj podporoval; vzhledem k tomu, že podniky musí jednat sociálně a environmentálně odpovědným způsobem; vzhledem k tomu, že nová generace obchodních a investičních dohod Unie obsahuje kapitoly o udržitelném rozvoji, jež stranám dohody ukládají přijmout závazky v oblasti ochrany lidských práv a sociálních a environmentálních norem, sociální odpovědnosti podniků a tyto závazky dodržet; vzhledem k tomu, že tyto kapitoly v obchodních dohodách EU vykazují různou úroveň ambic; vzhledem k tomu, že Komise je vybízena, aby byla co nejambicióznější;

P.

vzhledem k tomu, že strategie Komise „Obchod pro všechny“ z roku 2015 považuje obchod a udržitelný rozvoj za prioritu EU; vzhledem k tomu, že má-li dát tato strategie agendě v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje ten správný impuls, musí Komise proměnit její tolik vítané ambice v rozhodná a konkrétní opatření;

Q.

vzhledem k tomu, že projekt s názvem „Realizace dlouhodobé hodnoty pro společnosti a investory“, který je prováděn v rámci zásad OSN pro odpovědné investování a iniciativy UN Global Compact, ukazuje, že hospodářská obnova v Evropě a ve světě je slučitelná se zásadami sociální spravedlnosti, environmentální udržitelnosti a dodržování lidských práv a navzájem se s nimi posiluje;

R.

vzhledem k tomu, že článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že společná obchodní politika EU bude prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie;

S.

vzhledem k tomu, že článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) potvrzuje, že vnější činnost EU se bude řídit zásadami demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úctou k lidské důstojnosti, zásadami rovnosti a solidarity a dodržováním Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva;

T.

vzhledem k tomu, že spojitost mezi obchodem a lidskými právy na jedné straně a environmentálními normami na druhé straně se stala nedílnou součástí hospodářských a obchodních vztahů EU; vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti lidských práv a demokracie ve třetích zemích by měla být i nadále zohledňována prostřednictvím dalších politik EU s vnějším rozměrem, včetně obchodní politiky; vzhledem k tomu, že EU by měla využít obchodní politiku pro podporu snah o nastavení vysokých celosvětových norem v oblasti lidských a sociálních práv, ochrany spotřebitelů a životního prostředí;

U.

vzhledem k tomu, že obchodní politika a ambiciózní obchodní dohody podporují a posilují celosvětový obchodní systém založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že před uzavřením obchodních jednání by měly být rovněž zohledněny otázky související s lidskými právy, a to řádným a transparentním způsobem; vzhledem k tomu, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, společně se všemi dalšími příslušnými nástroji, včetně prosazování sociální odpovědnosti podniků, jsou zaměřeny na prosazování ustanovení lidských práv ve vztahu k obchodní politice;

V.

vzhledem k tomu, že dne 26. června 2014 přijala Rada OSN pro lidská práva rezoluci o vytvoření mezivládní pracovní skupiny pověřené zahájením postupu, který povede k vytvoření mezinárodního právně závazného nástroje pro regulaci činností nadnárodních korporací a dalších podniků v rámci mezinárodního práva;

W.

vzhledem k tomu, že obchod a lidská práva se mohou navzájem posilovat a že obec podnikatelů, zatímco je povinna dodržovat lidská práva, může také hrát významnou úlohu tím, že nabídne pozitivní podněty v oblasti podpory lidských práv, demokracie, environmentálních norem a sociální odpovědnosti podniků; vzhledem k tomu, že EU hraje vedoucí úlohu při vyjednávání a provádění řady iniciativ pro globální odpovědnost, které jdou ruku v ruce s prosazováním a dodržováním mezinárodních norem, mimo jiné sociální spravedlnosti, udržitelnosti životního prostředí a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že se uznává, že evropské podniky působící celosvětově a jdoucí příkladem pomocí nediskriminační podnikové kultury mají dlouhodobý pozitivní dopad na lidská práva; vzhledem k tomu, že posilování obchodních vztahů založených na ochraně a prosazování lidských práv zlepšuje vzájemné porozumění a společné hodnoty, jakými jsou právní stát, řádná správa věcí veřejných a dodržování lidských práv;

1.

vyzývá Komisi a členské státy, aby ve všech svých politikách i v rámci obchodní strategie zohlednily rovnost žen a mužů a zajistily mimo jiné účinné dodržování Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW); vyzývá Komisi, aby otázky týkající se rovnosti pohlaví zohlednila ve svém posouzení dopadu obchodní strategie EU, pokud jde o práva žen, a vyzývá Komisi, aby provedla posouzení stávajících obchodních a investičních dohod, systematicky s cílem určit jejich dopady na rovnost žen a mužů;

2.

vyzývá Komisi, aby zajistila lepší soudržnost mezi svými politikami v oblasti rozvoje a s cílem zajistit účinný přezkum politik a koordinace mezi rozvojovou pomocí a obchodní politikou a aby usilovala o to, aby všechny zúčastněné strany dodržovaly mezinárodní normy v oblasti lidských práv, rovnosti žen a mužů, pracovního práva a respektování životního prostředí;

3.

vyzývá EU, aby hrála aktivní úlohu při plnění 17 cílů udržitelného rozvoje stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, kterou Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo na svém sedmdesátém zasedání;

4.

vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly závazná opatření zajišťující, aby společnosti platily daně tam, kde se odehrávají hospodářské aktivity a kde je vytvářena hodnota, a aby prosazovaly povinné podávání zpráv soukromého sektoru za jednotlivé země, jak doporučuje OECD a podporovaly řádnou správu zejména v oblasti daní a účinný výběr daní; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby zajistily, že tyto otázky budou v programu politického dialogu (na politické úrovni v oblasti rozvoje a obchodu) upřednostněny, a aby podpořily úlohu občanské společnosti při zajišťování veřejné kontroly nad daňovou správou a sledování případů týkajících se daňových podvodů; domnívá se, že daňová politika podniku by měla být považována za součást jeho sociální odpovědnosti, a že sociálně odpovědné chování tedy neponechává žádný prostor pro strategie zaměřené na vyhýbání se daňovým povinnostem nebo využívání daňových rájů;

5.

uznává, že univerzální přístup k veřejným statkům, jako jsou voda, zdravotnictví a vzdělání, jsou zásadními prvky, jež dokládají kapacitu členského státu zajistit sociální práva a dodržování lidských práv;

6.

zdůrazňuje, že dlouhodobě EU překonává ostatní světové hráče v tom, jak v kontextu své obchodní diplomacie zohledňuje sociální a ekologické otázky; podtrhuje, že lidskoprávní závazky našich obchodních partnerů jsou pevným základem pro pokračující dialog, proces spolupráce a postupné zlepšování v dlouhodobém horizontu;

7.

zdůrazňuje důležitost obchodu a zahraničních investic jakožto důležitých nástrojů k dosažení hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, řádné správy a ochrany lidských práv;

8.

připomíná, že obchod a přímé zahraniční investice zvyšují blahobyt v chudších zemích; připomíná, že existuje nezanedbatelná souvislost mezi zvýšeným blahobytem a lepší ochranou lidských a sociálních práv a práv pracovníků a lepší ochranou životního prostředí;

9.

připomíná, že EU je zavázána k tomu, že bude promyšleně prosazovat a dodržovat lidská práva a demokracii ve svých vztazích se třetími zeměmi ve všech svých politikách, včetně obchodní politiky, a ve všech svých příslušných nástrojích týkajících se vnějšího financování;

10.

doporučuje proto, aby obchodní strategie EU fungovala jako nástroj na podporu demokratických hodnot ve třetích zemích; vítá tudíž posílení obchodních dohod a programů obchodních preferencí jakožto nástrojů prosazování lidských práv, odstranění nucené a dětské práce a zajištění potravinové bezpečnosti a práva na zdraví, udržitelného rozvoje a vysokých bezpečnostních a environmentálních norem a ekonomických příležitostí pro všechny;

11.

zdůrazňuje, že je pro Unii důležité rozvíjet posílenou spolupráci na multilaterální úrovni, a proto připomíná svoji výzvu Komisi, aby se v rámci reformy vedení WTO ujala vedoucí úlohy, zejména s ohledem na dodržování následujících cílů:

12.

vyzývá Komisi, aby aktivně prosazovala další reformy WTO s cílem definovat mnohostranná pravidla pro udržitelnou správu globálních hodnotových řetězců odpovědným způsobem, což by mělo zahrnovat zejména:

13.

znovu opakuje svůj požadavek, aby bylo zajištěno, že jakékoli opatření přijaté smluvní stranou v rámci Pařížské dohody nebo týkající se kterékoli zásady nebo závazku podle článků 3 a 4 Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu bude zajištěno rovněž tím, že bude poskytovat důslednou ochranu práva regulovat obchodní dohody;

14.

naléhavě žádá Komisi, aby urychlila pokrok směrem k rozvoji systémů, které rozlišují mezi výrobky podle jejich postupů a výrobních metod a kritérií udržitelnosti v rámci obchodních dohod;

15.

vyzývá členské státy, aby vynaložily větší úsilí a dodržely svůj závazek k postupnému rušení dotací na fosilní paliva v souladu se závazky skupiny G20;

16.

domnívá se, že obchodní politika může hrát významnější úlohu při transformaci energetiky a že obchodní nástroje EU by měly podporovat vznik a rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jakož i vytváření environmentálního zboží a technologií v Evropě; oceňuje úsilí Komise vyjednat vícestrannou dohodu o ekologickém zboží (dohoda o environmentálním zboží) a vyzývá k tomu, aby výsledkem těchto jednání byla ambiciózní a vyvážená dohoda; žádá Komisi, aby v rámci jednání o dohodě o environmentálním zboží, vypracovala kvantitativní nebo kvalitativní kritéria pro určování „ekologických výrobků“ a podporovala důvěryhodný a transparentní metodiku pro jednání o dohodě o environmentálním zboží; dále vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila faktory ovlivňující obchod s ekologickým zbožím, jako jsou antidumpingové politiky v odvětví obnovitelných zdrojů, režimy duševního vlastnictví, programy vázaného financování a vnitrostátní environmentální politiky, kvůli nimž je vytvářena poptávka po takovém zboží;

17.

vítá rozhodnutí Komise posoudit ex ante a ex post dopad na udržitelnost posouzení dopadů u všech obchodních dohod v souladu s „pokyny týkajícími se analýzy dopadů lidských práv pro opatření obchodní politiky“; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby:

18.

uznává závěry evropské veřejné ochránkyně práv týkající se rozhodnutí Komise uzavřít dohodu s Vietnamem, aniž by byl posouzen dopad na lidská práva, a naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení co nejdříve na základě nové metodologie s cílem umožnit Parlamentu, aby přijal informované rozhodnutí;

19.

znovu opakuje svou podporu podmíněnosti lidských práv v obchodních dohodách, a připomíná význam dodržování a uplatňování doložek o lidských právech; vítá úsilí Komise a Rady o zavedení takových právně závazných doložek o lidských právech do všech obchodních a investičních dohod v souladu se společným přístupem a požaduje zveřejnění společného přístupu Rady; konstatuje, že doložky o lidských právech nebyly začleněny do všech dohod EU, a požaduje, aby probíhající obchodní jednání s ostatními partnery EU, zejména o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), zajistila, že do dohod bude vložena právně závazná doložka o lidských právech;

20.

je však toho názoru, že současné doložky mají na dodržování povinností a závazků v oblasti lidských práv omezený vliv; vyzývá tudíž Komisi a Radu, aby provedly následující úpravy:

21.

připomíná žádost ze svého doporučení z roku 2010, aby každá obchodní dohoda EU, ať již dvoustranná, nebo mnohostranná, zahrnovala komplexní, vymahatelné a ambiciózní kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji; zdůrazňuje, že v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji jednotlivých obchodních dohod EU je řada nesrovnalostí; vyzývá tedy Evropskou komisi, aby při všech obchodních jednáních vystupovala co nejsoudržněji a zahrnula kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji s následujícími body:

22.

opakuje svou žádost o zřízení fór nebo konzultačních skupin pro udržitelný rozvoj během různých fází návrhu dohody, jednání o ní a jejího provádění; připomíná, že je nutné, aby domácí poradní skupiny byly plně nezávislé a měly přístup k odpovídajícím zdrojům; bere na vědomí kritiku, která často zaznívá ze strany účastníků domácích poradních skupin zřízených EU v rámci stávajících obchodních dohod, že jejich jednání nemají žádný praktický dopad, a navrhuje, aby Komise přijala následující opatření:

23.

vyzývá ke zvýšené transparentnosti a odpovědnosti k základním organizacím při formulování mezinárodních obchodních pravidel a vnitrostátních obchodních politik a zároveň k zajištění konzistentnosti s ohledem na dodržování práv pracovníků a lidských práv včetně práv žen;

24.

vyzývá Komisi, aby Evropský parlament více zapojila do monitorování provádění obchodních a investičních dohod, pokud jde o dodržování lidských práv a sociálních a environmentálních norem, a vyzývá Radu, aby jakákoli rozhodnutí přepracovat či dokonce pozastavit uplatňování takové dohody v případě potřeby s Parlamentem konzultovala;

25.

vítá, že dne 1. ledna 2014 vstoupil v platnost nový všeobecný systém referencí (GSP) (nařízení (EU) č. 978/2012), a zveřejnění první monitorovací zprávy k systému GSP za období 2014–2015; konstatuje, že obchodní politika musí být prostředkem sloužícím k prosazování vyšších sociálních a environmentálních norem v partnerských zemích EU, a vyzývá tedy Komisi, aby provedla následující opravná opatření:

26.

podporuje závazek Komise usilovat o vymýcení dětské práce; vítá přijetí pracovního dokumentu útvarů Komise a znovu opakuje svoji žádost z roku 2010 o vyvážený a realistický legislativní podnět včetně opatření, jako je označování produktů vyrobených bez dětské práce, udělování obchodních preferencí zemím, které splňují určité pracovní standardy, a horizontální zákaz dovozu výrobků vyrobených s využitím dětské práce; zdůrazňuje, že je důležité do kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji obchodních dohod EU začlenit cíle boje proti nucené práci a zaměstnávání dětí, a to vedle dalších 6 základních úmluv MOP a rovněž zapojení EU do mezinárodních diskusí na úrovni WTO, OECD a MOP, aby byl posílen její mnohostranný rozměr;

27.

potvrzuje, že nesouhlasí s jakýmkoli přímým nebo nepřímým ustanovením v oblasti obchodu s energetickými službami, které by umožnilo, aby dotace byly technologicky neutrální; vyzývá Komisi a členské státy, aby vážně zohledňovaly skutečnost, že zvyšování emisí CO2 z mezinárodního obchodu oslabuje evropskou strategii v oblasti klimatu, a zdůrazňuje, že k dosažení cílů Pařížské dohody může přispět přechod na místní výrobní a spotřební vzorce;

28.

připomíná zásadní souvislost mezi změnou klimatu a odlesňováním způsobeným neudržitelnou a nezákonnou těžbou surovin; vyzývá Komisi, aby zaručila účinné provádění a vymáhání nařízení FLEGT a EUTR, včetně povinnosti zákonnosti v rámci dodavatelského řetězce dřeva;

29.

vítá rozhodnutí Komise zahájit studii proveditelnosti týkající se Evropského akčního plánu pro boj proti odlesňování a znehodnocování lesů;

30.

připomíná žádost Parlamentu z roku 2010 o zahrnutí sociální odpovědnosti podniků do všech obchodních dohod EU a ustanovení o důslednějším prosazování pravidel, zejména možnost Komise provádět vyšetřování údajných případů porušení závazků vyplývajících ze sociální odpovědnosti podniků a zřízení kontaktních míst EU po vzoru kontaktních míst OECD; žádá Komisi, aby zvýšila své úsilí o to, aby společnosti dosáhly v rámci všech částí jejich dodavatelských řetězců souladu se základními pracovními normami MOP a mezinárodně uznávanými standardy CSR, zejména s nedávno aktualizovanými pokyny OECD pro nadnárodní podniky, deseti zásadami iniciativy OSN s názvem Global Compact, normou ISO 26000 „Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti“, tripartitní deklarací MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku a s obecnými zásadami Organizace spojených národů v oblasti podnikání a lidských práv, zejména v textilním a důlním průmyslu, v nichž je riziko porušování lidských práv a sociálních standardů běžnější; připomíná, že v důsledku tragédie v budově Rana Plaza v Bangladéši v roce 2013 Evropská komise přijala ve spolupráci s Bangladéšem, MOP a Spojenými státy pakt udržitelnosti; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité, aby byly naplňovány další cíle vytyčené ve zmíněném paktu udržitelnosti za účelem zlepšení práv pracovníků a potřeby odpovědnějšího řízení dodavatelských řetězců na mezinárodní úrovni; žádá Komisi, aby tento typ programů a činností rozšířila také na jiné obchodní partnery EU;

31.

je přesvědčen, že je zásadně důležité pokračovat v úsilí o přihlášení se k dodržování deklarace OECD o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích s tím, že bude zajištěno, že pokyny budou konkrétně citovány ve všech nových dohodách uzavřených mezi EU a třetími zeměmi, a přejít od pasivního přístupu k jejich uplatňování k aktivnímu přístupu; vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost, pokud jde o přístup k informacím o chování podniků, a zavedla účinný a vymahatelný systém vykazování, který bude poskytovat informace o hodnotových řetězcích produktů; připomíná svůj postoj z roku 2010, kdy žádal, aby byla společnostem uložena povinnost zveřejňovat své výsledky v oblasti sociální odpovědnosti podniků a aby všechny podniky musely prokázat náležitou péči; naléhavě vyzývá Komisi, aby aktualizovala svou strategii v oblasti sociální odpovědnosti podniků, v níž budou stanoveny přísnější požadavky na podávání zpráv a dodržování pravidel, jež zajistí důslednější provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, a naléhá na členské státy, aby podpořily prosazování sociální odpovědnosti podniků v obchodních dohodách;

32.

vyzývá EU, aby zřídila platformy využívané k dialogu s občanskou společností, podniky, mezinárodními organizacemi a dalšími příslušnými aktéry v oblasti sociální odpovědnosti podniků;

33.

vyzývá Komisi, aby uplatnila nově se objevující výsledky projektu s názvem „Realizace dlouhodobé hodnoty pro společnosti a investory“, který je prováděn zásadami OSN pro odpovědné investování a iniciativou OSN s názvem Global Compact, na svůj vlastní Evropský fond pro strategické investice a na svůj dialog s investory při jednání o obchodních dohodách a aby podpořila koncepci udržitelné unie kapitálových trhů podporou udržitelného obchodu;

34.

připomíná, že základními dokumenty v oblasti sociální odpovědnosti podniků jsou tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, Agenda důstojné práce MOP a pracovní aspekty zásad OECD pro nadnárodní podniky; žádá Komisi, aby podnikla následné kroky po iniciativách OECD a OSN tak, že do právních předpisů EU zahrne nové a nedávno vytvořené mezinárodní normy, podporovaly je na setkání ministrů pro obchod G20 v Šanghaji v roce 2016 a prosazovaly vyvážená a komplexní politická doporučení včetně silného rozměru udržitelného rozvoje globálních hodnotových řetězců;

35.

připomíná, že EU je světovým lídrem v oblasti národních akčních plánů pro sociální odpovědnost podniků; vyzývá Komisi, aby u společností, které sídlí v EU, ale provozují činnost za jejími hranicemi, aktivně podporovala odpovědné chování podniků se zvláštním důrazem na to, aby bylo zajištěno přísné dodržování všech povinností vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů nebo z jakýchkoli dvoustranných či mezinárodních právních závazků, kterým podléhá jejich podnikatelská činnost, a v neposlední řadě plný soulad s mezinárodními normami a pravidly v oblasti lidských, pracovních a environmentálních práv; v zájmu dosažení tohoto cíle dále navrhuje, aby Komise aktivně spolupracovala se svými partnerskými zeměmi, a to za účelem výměny osvědčených postupů a znalostí o způsobech a prostředcích ke zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení povědomí o odpovědném chování podniků;

36.

konstatuje, že program sociální odpovědnosti podniků je nutno přizpůsobit konkrétním potřebám regionů a zemí, aby přispíval ke zlepšení udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje;

37.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření v oblasti obchodu a investic, která budou podporovat a odměňovat ty podniky, které provádějí strategie na podporu sociální odpovědnosti podniků, a to udělováním značek, zřízením preferenčního přístupu k veřejným zakázkám v EU a prostřednictvím programů pomoci pro malé a střední podniky;

38.

rozhodně vítá skutečnost, že podávání zpráv o lidských právech ze strany velkých podniků bylo zahrnuto do směrnice EU o uvádění nefinančních informací; vyzývá členské státy EU, aby tuto směrnici urychleně a účinně provedly do vnitrostátních právních předpisů; upozorňuje na rámec pro podávání zpráv obecných zásad OSN, ukazatele pro srovnání korporací z hlediska dodržování lidských práv a cíl integrovaného podávání zpráv a vyzývá všechny kotované společnosti v EU a příslušné zainteresované subjekty, aby dodržovaly ducha této směrnice uvnitř EU i při obchodu se zeměmi mimo EU;

39.

vyzývá EU a členské státy, aby se aktivně zapojovaly do činnosti Rady OSN pro lidská práva a programu OSN pro životní prostředí, pokud jde o mezinárodní úmluvu zakládající odpovědnost nadnárodních podniků za porušování lidských práv a norem týkajících se životního prostředí;

40.

zdůrazňuje, že účinné provádění těchto doporučení je klíčovým prvkem posouzení obchodních dohod vyjednaných Komisí, které provádí Parlament; požaduje podrobnou a včasnou reakci ze strany Komise na všechny body vznesené v tomto usnesení;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.