28.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 76/86

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ (COM(2015)0339),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Zahájení veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií“ (COM(2015)0340),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2016 nazvané „Strategie EU pro vytápění a chlazení“ (COM(2016)0051),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2012 nazvané „Zajistit fungování vnitřního trhu s energií“ (COM(2012)0663),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

—

s ohledem na třetí energetický balíček,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně osobních údajů,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů,

—

s ohledem na doporučení Komise 2012/148/EU ze dne 9. března 2012 o přípravách na zavedení inteligentních měřících systémů,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 na téma „Směrem k Evropské chartě práv spotřebitelů energie“ (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2013 o zajištění fungování vnitřního trhu s energií (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o místních a regionálních dopadech rozvoje inteligentních sítí (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o ochraně spotřebitelů v souvislosti se základními službami (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 na téma „Směrem k evropské energetické unii“ (6),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0161/2016),

1.

vítá sdělení Komise nazvané „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“;

2.

zdůrazňuje, že tato zpráva je zaměřena výhradně na spotřebitele energie v domácnostech v souvislosti s transformací energetiky; zdůrazňuje, že průmysloví spotřebitelé by měli spadat do zvláštního rámce;

3.

zdůrazňuje, že probíhající transformace energetiky vede k posunu od energetického systému založeného na tradiční centralizované výrobě směrem k systému, který je decentralizovanější, energeticky efektivnější, flexibilnější a do značné míry založený na obnovitelných zdrojích energie;

4.

upozorňuje na náklady související s přechodem na nové uspořádání trhu v některých členských státech; vyzývá Komisi, aby řádně přihlédla k těmto nákladům, pokud jde o finanční dostupnost a konkurenceschopnost;

5.

připomíná, že konečným cílem by mělo být dosažení hospodářství, které by se zakládalo na neomezeném využívání zásady, která hovoří o tom, že „na prvním místě je energetická účinnost, která je nejdůležitějším palivem“, a upřednostňováním energetických úspor a opatření na straně poptávky před opatřeními na straně nabídky, abychom mohli dosáhnout našich klimatických cílů v souladu s pařížskou dohodou, tj. snížení teploty o 1,5 oC, energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti a zejména nižších účtů za energii pro spotřebitele;

6.

domnívá se, že v této souvislosti by se měla energetická unie soustředit na zájmy současné generace i budoucích generací občanů a měla by:

7.

domnívá se, že při postupném rušení regulovaných cen energie pro spotřebitele by se mělo přihlížet ke skutečné míře tržní konkurence v rámci strategie energetické unie, která by měla zajistit, aby měli spotřebitelé přístup k rozumným cenám energie;

8.

domnívá se, že transformace energetiky by obecně měla vést k účinnějšímu, transparentnějšímu, udržitelnějšímu, konkurenceschopnějšímu, stabilnějšímu, decentralizovanějšímu a inkluzivnějšímu energetickému systému, který je přínosný pro společnost jako celek, zvyšuje zapojení občanů a místních a regionálních subjektů a obcí a umožňuje jim vlastnit nebo podílet se na vlastnictví výroby, distribuci a skladování obnovitelné energie, ale zároveň chrání ty nejzranitelnější osoby a zajišťuje, aby pro ně byly dostupné výhody opatření v oblasti energetické účinnosti a obnovitelná energie;

9.

domnívá se, že ačkoli došlo k určitému pokroku, cíl třetího energetického balíčku, kterým je zajistit skutečně konkurenceschopný, transparentní a spotřebitelsky vstřícný retailový trh s energií, stále nebyl plně uskutečněn ve všech členských státech EU, jak dokazuje stále vysoká míra koncentrace trhu, skutečnost, že klesající velkoobchodní náklady se v určitých členských státech nijak neprojevují na maloobchodních cenách, a v nízké úrovni změn dodavatele a spokojenosti ze strany spotřebitelů;

10.

domnívá se proto, že Komise musí určit nebo vypracovat další ukazatele řádně fungujících a spotřebitelsky vstřícných trhů s energií; zdůrazňuje, že tyto ukazatelé by měly mimo jiné zohlednit ekonomické důsledky změny dodavatelů energie na spotřebitele, technické překážky, které brání změně dodavatele, nebo plán a úroveň informovanosti spotřebitelů;

11.

zdůrazňuje, že otevřené, transparentní, konkurenceschopné a vhodně regulované trhy jsou důležité pro udržení nízkých cen, provádění inovací, zlepšení služeb pro zákazníky a odstranění překážek bránících zcela novým podnikatelským modelům, které mohou být pro občany cenově výhodné tím, že jim poskytnou lepší možnosti a že pomohou předcházet energetické chudobě;

12.

připomíná, že možnost volby zákazníků je v distribučních sítích omezena, neboť se v podstatě jedná o přirozené monopoly, které zákazníkům znemožňují změnit provozovatele distribučního systému; zdůrazňuje, že provozovatele distribučních sítí je třeba na trhu náležitě sledovat s cílem chránit zákazníky před náhlým zvyšováním účtů za dodávky energie;

13.

domnívá se, že by Komise a členské státy měly přijmout nezbytná opatření, která zajistí, že přínosy plynoucí z vyšší míry propojení vnitrostátních sítí nebudou přenášeny na provozovatele distribučních soustav, ale budou z nich přímo těžit koneční spotřebitelé; domnívá se dále, že zvýšení míry propojení vnitrostátních sítí musí mít pozitivní dopad na ceny energií pro spotřebitele, a proto je třeba zabránit tomu, aby se přínosy přesouvaly pouze na provozovatele distribučních soustav;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby důsledně zajistily plné provádění třetího energetického balíčku, a žádá o jeho revizi v podobě nového uspořádání trhu s energií, aby byla zohledněna následující doporučení týkající se domácností:

15.

je pevně přesvědčen o tom, že veškeré internetové stránky poskytovatelů energie a jejich systémy elektronické fakturace by měly být plně dostupné osobám se zdravotním postižením a že by měly splňovat příslušné požadavky evropské normy EN 301 549;

16.

trvá na tom, že členské státy by měly plně provádět ustanovení o změně dodavatele uvedená ve třetím energetickém balíčku a že vnitrostátní právní předpisy musí spotřebitelům zaručit právo na změnu dodavatele rychle, snadno a bezplatně, aniž by možnosti změnit dodavatele bránily poplatky za ukončení smlouvy či pokuty; zdůrazňuje, že vymáhání tohoto práva pomocí dozoru nad trhem a efektivních, přiměřených a odrazujících sankcí je zásadní, a podporuje doporučení Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) nazvaná „Most do roku 2025“, která se týkají změny dodavatele;

17.

domnívá se, že by měly být podporovány systémy a kampaně týkající se kolektivní změny dodavatele, aby spotřebitelům pomohly nalézt lepší nabídku, pokud jde o cenu i o kvalitu; zdůrazňuje, že tyto systémy musí být nezávislé, důvěryhodné, transparentní, komplexní a inkluzivní a musí se rovněž dostat ke spotřebitelům, kteří nejsou příliš aktivní; navrhuje, že tuto roli nejlépe splní místní orgány, regulační orgány, spotřebitelské organizace a jiné neziskové organizace s cílem zabránit jakýmkoli škodlivým praktikám;

18.

trvá na tom, aby členské státy řádně prováděly a prosazovaly ustanovení směrnic o nekalých obchodních praktikách a o právech spotřebitelů týkající se podomního prodeje, nepřiměřených podmínek či nekalých praktik a agresivních marketingových postupů, aby ochránily spotřebitele energií, zvláště ty nejzranitelnější; konstatuje, že v některých členských státech přibylo stížností týkajících se podomního prodeje;

19.

vítá záměr Komise zvážit začlenění zákonů týkajících se konkrétně energie do přílohy nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (7);

20.

je přesvědčen, že v souvislosti s dobře fungujícím energetickým systémem musí klíčovou úlohu plnit místní orgány, obce, družstva, domácnosti a jednotlivci, a že by měli podstatně přispívat k transformaci energetiky a měli by být vybízeni k tomu, aby se stali producenty a dodavateli energie, pokud si to přejí; upozorňuje, že z tohoto důvodu je důležité, aby Evropská unie přijala společnou pracovní definici „výrobců-spotřebitelů“ („prosumers“);

21.

vyzývá členské státy, aby za účelem podpory vlastní výroby a kooperativní výroby energie zavedly systémy měření sítě;

22.

domnívá se, že podstatná změna chování občanů bude důležitá pro dosažení optimální transformace energetiky; domnívá se, že pobídky a přístup k informacím o kvalitě jsou v tomto ohledu klíčové, a žádá Komisi, aby se touto otázkou zabývala ve svých připravovaných návrzích; navrhuje vzdělávací, školicí a informační kampaně, které budou důležitými faktory pro dosažení změny v chování;

23.

domnívá se, že zahájení vlastní výroby energie a opatřením v oblasti energetické účinnosti brání omezený přístup ke kapitálu a finančnímu know-how, značné počáteční investiční náklady a dlouhá doba návratnosti; podporuje nové podnikatelské modely, systémy kolektivního nákupu a inovační finanční nástroje, které podnítí vlastní výrobu energie, vlastní spotřebu a energetickou účinnost všech spotřebitelů; navrhuje, aby se to stalo důležitým cílem pro EIB, EFSI, program Horizont 2020 a pro strukturální fondy, jichž by měly plně využívat veřejné orgány a subjekty na trhu; opakuje, že projekty by měly být financovány na základě srovnatelné nákladové účinnosti, a že je zároveň třeba mít na paměti vnitrostátní a evropské cíle a povinnosti v oblasti klimatu a energetiky;

24.

požaduje stabilní, dostatečné a nákladově efektivní systémy odměňování, které zaručí jistotu investorů a zvýší počet malých a středně velkých projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a zároveň minimalizují narušení trhu; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby plně využívaly výjimek de minimis stanovených v pokynech pro státní podporu na rok 2014; domnívá se, že distribuční sazby a jiné poplatky by měly být transparentní a nediskriminační a měly by spravedlivě odrážet vliv spotřebitele na síť, bránit dvojímu finančnímu zatížení a zároveň zaručit dostatečné finanční prostředky na údržbu a rozvoj distribučních sítí; vyjadřuje politování nad retroaktivními změnami režimů podpory obnovitelných zdrojů energie a nad zavedením nespravedlivých a represivních daní či poplatků, které poškozují další rozšiřování vlastní výroby energie; zdůrazňuje význam dobře navržených podpůrných programů, které obstojí v budoucnu s cílem zvýšit jistotu investorů a využití peněz a zabránit podobným změnám v budoucnu; zdůrazňuje, že výrobci-spotřebitelé, kteří nabízejí síť se skladovacími kapacitami, by měli být odměněni;

25.

doporučuje snížit administrativní překážky pro nové kapacity vlastní výroby energie na absolutní minimum zejména odstraněním omezení přístupu na trh a k síti; doporučuje zkrátit a zjednodušit postupy povolování, například posunem k jednoduchému požadavku na ohlášení, a současně dodržovat všechny zákonné požadavky a zajistit informovanost provozovatelů distribučních sítí; navrhuje, že by revize směrnice o energii z obnovitelných zdrojů mohla zahrnovat zvláštní ustanovení odstraňující překážky a podporující programy na výrobu energie v obcích/asociacích za pomoci jednotných kontaktních míst, která se zabývají udělováním povolení pro projekty a poskytováním finančních a technických odborných znalostí, a/nebo zvláštních informačních kampaní na místní a obecní úrovni a také zaručením přístupu výrobců-spotřebitelů k alternativním mechanismům řešení sporů;

26.

zdůrazňuje potřebu vytvořit příznivý, stabilní a spravedlivý rámec pro nájemníky a osoby žijící ve vícebytových budovách, který jim umožní, aby také využili možnosti spoluvlastnictví, vlastní výroby energie a opatření v oblasti energetické účinnosti;

27.

vyzývá Komisi, aby posílila svou podporu pro Pakt starostů a primátorů, inteligentní města a obce a 100 % RES communities (obce 100 % využívající obnovitelné zdroje energie), aby se dále rozšířily a rozvinuly jakožto nástroj, který podpoří vlastní výrobu energie a opatření v oblasti energetické účinnosti, bojuje proti energetické chudobě a usnadní výměnu osvědčených postupů mezi všemi místními orgány, regiony a členskými státy, a aby zajistila, že všechny místní orgány budou informované o dostupné finanční podpoře;

28.

zdůrazňuje, že ceny energií se musí lišit mezi obdobím „ve špičce“ a „mimo špičku“, aby se podpořila odezva na straně poptávky, a proto podporuje rozvoj dynamické tvorby cen na dobrovolném základě za předpokladu, že bude provedeno důkladné posouzení jeho dopadů na všechny spotřebitele; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout technologie udávající cenové signály, které reagují na flexibilní spotřebu, díky čemuž budou spotřebitelé vnímavější; domnívá se, že sazby musí být transparentní, srovnatelné a jasně vysvětlené; doporučuje další analýzu toho, jakým způsobem by bylo možné zavést a uplatňovat progresivní a variabilní systémy sazeb s cílem podnítit úspory energie, vlastní výrobu, odezvu na straně poptávky a energetickou účinnost; připomíná Komisi, že by při přípravě nadcházejících návrhů právních předpisů mělo být zaručeno, aby se spolu s dynamickou tvorbou cen zároveň zvýšila informovanost spotřebitelů;

29.

domnívá se, že spotřebitelé by měli mít snadný a aktuální přístup ke svým údajům o spotřebě a souvisejícím nákladům, aby mohli činit informovaná rozhodnutí; konstatuje, že pouhých 16 členských států se zavázalo k plošnému zavedení inteligentních měřičů do roku 2020; domnívá se, že zavedení inteligentních měřičů předpokládá zajištění pevného právního rámce ze strany členských států, který zaručí konec neoprávněného zpětného účtování, a že toto zavádění inteligentních měřičů by mělo být účinné a finančně dostupné pro všechny spotřebitele, zvláště pro spotřebitel trpící energetickou chudobou; trvá na tom, že přínos, který představují úspory vyplývající z účinnosti inteligentních měřičů, by měl být spravedlivě rozděleny mezi provozovatele sítě a uživatele;

30.

zdůrazňuje, že rozvoj inteligentních technologií hraje klíčovou úlohu v transformaci energetiky a může spotřebitelům pomoci snížit jejich náklady na energie a zlepšit energetickou účinnost; vyzývá k rychlému zavedení IKT, včetně mobilních aplikací, on-line platforem a online účtování; zdůrazňuje však, že tento rozvoj nesmí opomíjet nejzranitelnější nebo méně aktivní spotřebitele ani vést ke zvyšování cen, pokud z nich nemají přímý prospěch; konstatuje, že těmto skupinám by měla být poskytnuta zvláštní podpora a že by se mělo zabránit jakémukoli efektu uzamčení, který může omezit schopnost spotřebitele svobodně si vybrat ze sazeb a dodavatelů;

31.

zdůrazňuje, že je třeba usnadnit vývoj inteligentních sítí a přístrojů, které automaticky řídí poptávku po energii na základě cenových signálů; bere na vědomí, že inteligentní přístroje musí zajistit vysokou úroveň ochrany údajů a být interoperabilní, navržené ve prospěch konečného spotřebitele a vybaveny funkcemi zvyšujícími úspory energie a podporujícími rozvoj trhů pro energetické služby a řízení poptávky;

32.

zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli mít možnost svobodně si zvolit agregátory a společnosti poskytující energetické služby nezávisle na dodavatelích;

33.

zdůrazňuje, že shromažďování, zpracovávání a ukládání údajů občanů v oblasti energie by mělo být řízeno subjekty, které přístup k údajům spravují nediskriminačním způsobem, a mělo by dodržovat stávající rámec ochrany soukromí a údajů, který stanoví, že spotřebitelé by měli mít své osobní údaje vždy pod kontrolou a že údaje mohou být poskytovány třetím stranám pouze s výslovným souhlasem spotřebitelů; domnívá se mimoto, že by občané měli mít možnost vykonávat svá práva na opravu a vymazání osobních údajů;

34.

vyzývá k posílené koordinaci na úrovni EU za účelem boje proti energetické chudobě pomocí sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy a vytvoření široké, společné definice energetické chudoby, vycházející z myšlenky, že přístup k finančně dostupné energii je základním sociálním právem;

35.

trvá na tom, že dostupnost a sběr lepších údajů jsou zásadně důležité proto, aby mohla být posouzena situace a pomoc co nejúčinněji zacílena na občany, domácnosti a komunity trpící energetickou chudobou;

36.

zdůrazňuje význam podpory všech součinností v této oblasti, zejména součinností mezi místními orgány a provozovateli distribučních sítí, kteří jsou schopni poskytovat nejvíce informací o úrovni energetické chudoby a zjišťovat rizikové situace, a to při plném dodržení právních předpisů EU i členských států v oblasti ochrany údajů;

37.

domnívá se, že rámec pro správu energetické unie by měl zahrnovat cíle a zprávy z členských států týkající se energetické chudoby a že by měl být vyvinut soubor osvědčených postupů;

38.

domnívá se, že opatření v oblasti energetické účinnosti jsou zásadní pro jakoukoliv nákladově efektivní strategii řešení energetické chudoby a zranitelnosti spotřebitelů a doplňují politiky sociálního zabezpečení; požaduje kroky k zajištění toho, aby se renovace stávajících budov z hlediska energetické účinnosti více zaměřila na občany trpící energetickou chudobou v rámci přezkumu směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti, zejména článku 7; navrhuje zvážit jako možný cíl snížení počtu energeticky neúčinných domů do roku 2030, se zaměřením na nájemní domy a sociální bydlení; je přesvědčen, že budovy vlastněné nebo využívané orgány veřejné moci by měly být v této oblasti vzorem;

39.

žádá, aby finanční prostředky EU na energetickou účinnost a podporu vlastní výroby energie byly více zaměřeny na energeticky chudé spotřebitele s nízkými příjmy a zabývaly se otázkou rozdělení pobídek mezi nájemníky a vlastníky budov;

40.

domnívá se, že jakkoli je důležité dodržovat odlišnou praxi v členských státech, dobře zacílené sociální sazby jsou zásadně důležité pro zranitelné občany s nízkými příjmy, a proto by měly být podporovány; domnívá se, že je třeba, aby veškeré tyto sociální sazby byly zcela transparentní;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.