15.2.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 58/151

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Pákistánu,

—

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové ze dne 27. března 2016 o útoku v pákistánském Láhauru,

—

s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje EU pro lidská práva Stavrose Lambrinidise z 29. října 2014,

—

s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna ze dne 27. března 2016 o bombardování v Pákistánu a na jeho prohlášení ze dne 21. ledna 2016 o útoku na univerzitu Bači Chána,

—

s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 28. března 2016 o teroristických útocích v pákistánském Láhauru,

—

s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženství či vyznání,

—

s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro záležitosti menšin Rity Izsákové-Ndiayeové s názvem „Verbální projevy nenávisti a ponoukání k nenávisti vůči menšinám ve sdělovacích prostředcích“ ze dne 5. ledna 2015,

—

s ohledem na prohlášení nositelky Nobelovy ceny míru a Sacharovovy ceny Malály Júsufzajové ze dne 27. března 2016,

—

s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN pro nezávislost soudců a právníků Gabriely Knaulové ze dne 4. dubna 2013 a na zprávu pracovní skupiny OSN pro násilná či nedobrovolná zmizení ze dne 26. února 2013 o její pracovní cestě do Pákistánu,

—

s ohledem na článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948,

—

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Mezinárodní pakt o sociálních, hospodářských a kulturních právech,

—

s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti revidované dne 12. dubna 2013,

—

s ohledem na závěry Rady o Pákistánu ze dne 20. července 2015,

—

s ohledem na pětiletý plán angažovanosti mezi EU a Pákistánem z března 2012, který obsahuje prioritní oblasti jako řádná správa věcí veřejných a dialog o lidských právech, a také na s tím úzce související 2. strategický dialog mezi EU a Pákistánem, který se uskutečnil dne 25. března 2014,

—

s ohledem na pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti (1),

—

s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dne 27. března 2016 vedl sebevražedný bombový útok v parku Gulšán-e Iqbál v Láhauru ke smrti více než 73 osob a zranění více než 300 osob, včetně mnoha žen a dětí; vzhledem k tomu, že odpovědnost za tento útok převzala teroristická skupina Džamáat al-Ahrár, která prohlásila, že se úmyslně zaměřila na křesťany; vzhledem k tomu však, že většina zraněných a zabitých osob byli muslimové, přičemž všichni byli Pákistánci;

B.

vzhledem k tomu, že v době teroristického útoku se v Islámábádu konaly násilné demonstrace, při nichž stoupenci Mumtáze Qadrího, usvědčeného vraha guvernéra Salmána Tasíra, požadovali popravu Asie Bíbíové – ženy, která byla usvědčena z rouhačství a odsouzena k smrti a kterou obhajoval guvernér Tasír; vzhledem k tomu, že poté, co byl Qadrí oběšen, se jeho pohřbu zúčastnily tisíce lidí, kteří jej oslavovali jako hrdinu, a že v sociálních médiích kolovaly jeho fotografie; vzhledem k tomu, že soudce, který Qadrího odsoudil, musel poté, co mu hrozili smrtí, uprchnout ze země;

C.

vzhledem k tomu, že některé extremistické skupiny mohou nerušeně rozvíjet svou ideologii a činnost, jako např. některé studentské svazy na univerzitách a právnické fórum Chatm-e Nabuwat, které je údajně hnací silou stoupajícího množství trestních stíhání probíhajících u pákistánských soudů z důvodu rouhačství a které se staví proti všem pokusům zákonodárců zreformovat příslušné právní předpisy;

D.

vzhledem k tomu, že křesťané a další menšiny se nepotýkají pouze s pronásledováním ze strany extremistů, ale také s právní diskriminací, zejména v důsledku pákistánských zákonů o rouhačství, které jsou diskriminační a jsou hojně zneužívány osobami, které k tomu mají osobní a politické motivy; vzhledem k tomu, že na základě těchto zákonů jsou stále obviňováni i samotní muslimové;

E.

vzhledem k tomu, že terorismus a islámský extrémismus si už celou řadu let vybírá svou daň na pákistánském lidu, zejména na náboženských menšinách, ženách a dětech; vzhledem k tomu, že od přijetí posledního usnesení Parlamentu o Pákistánu ze dne 15. ledna 2015 (2) došlo v kontextu diskriminačních právních předpisů a nedostatečného prosazování práva k desítkám dalších teroristických a násilných útoků proti náboženským menšinám;

F.

vzhledem k tomu, že několik teroristických skupin v Pákistánu se zaměřuje na náboženské menšiny, jako jsou Ahmadíja, křesťané, šíiti a hinduisté a také sunnité s odlišnými názory; vzhledem k tomu, že ve své výroční zprávě za rok 2015 pákistánský výbor pro lidská práva konstatoval, že pachatelé zůstali ve většině případů bez trestu;

G.

vzhledem k tomu, že extremistické skupiny údajně stále používají k sebevražedným útokům děti; vzhledem k tomu, že se vládě nepodařilo přijmout zákon, kterým by došlo k ustavení pákistánského výboru pro práva dětí – nezávislého orgánu na ochranu a prosazování práv dětí;

H.

vzhledem k tomu, že po masakru ve škole, který v prosinci 2014 spáchali povstalci Tálibánu, pákistánská vláda po šestiletém moratoriu znovu zavedla trest smrti, nejdříve pouze v případě teroristické činnosti, později také v případě všech závažných trestných činů; vzhledem k tomu, že do konce roku 2015 Pákistán popravil 326 osob, což je nejvyšší dosud zaznamenaný počet a třetí nejvyšší počet na světě;

I.

vzhledem k tomu, že boje mezi pákistánskými vojenskými a nestátními ozbrojenými skupinami vedly k tomu, že své domovy musel v rámci země opustit více než milion lidí;

J.

vzhledem k tomu, že v případě žen z pákistánských náboženských menšin dochází k únosům, násilným sňatkům a násilnému obracení na islám, čehož si policejní a civilní orgány povětšinou nevšímají;

K.

vzhledem k tomu, že Pákistán hraje důležitou úlohu při udržování stability v jižní Asii, a měl by proto jít v upevňování právního státu a ochraně lidských práv příkladem;

L.

vzhledem k tomu, že EU je i nadále plně odhodlána pokračovat v dialogu a ve spolupráci s Pákistánem v rámci pětiletého plánu angažovanosti;

1.

je velmi šokován útokem, k němuž došlo dne 27. března 2016 v Láhauru, a jednoznačně odsuzuje tento nesmyslný akt násilí proti tolika nevinným lidem;

2.

vyjadřuje hlubokou spoluúčast a soustrast rodinám obětí a solidaritu s národem a vládou Pákistánu;

3.

zdůrazňuje, že je naprosto nutné postavit pachatele útoku v Láhauru před soud; vyzývá pákistánské orgány, zejména místní a provinční orgány, k tomu, aby zajistily účinné vyšetřování a stíhání těchto činů;

4.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad systematickým závažným porušováním svobody náboženského vyznání v Pákistánu; zdůrazňuje význam dodržování základních práv všech náboženských a národnostních menšin žijících v Pákistánu, tak aby mohly i nadále žít důstojně, za rovných podmínek a v bezpečí, a aby mohly v souladu s pákistánskými zakládajícími zásadami vyznávat své náboženství zcela svobodně, bez jakéhokoli nátlaku, diskriminace, zastrašování nebo pronásledování;

5.

vítá reformní iniciativy vlády, jako je návrh zákona, kterým jsou dětské sňatky postaveny mimo zákon, zákon na ochranu žen před násilím a obtěžováním, odblokování Youtube, rozhodnutí vyhlásit Holi, Diwali a Velikonoce svátky pro náboženské menšiny a osobní snaha ministerského předsedy Naváze Šarífa navštívit hinduistickou náboženskou akci; naléhavě vyzývá vládu, aby se i nadále snažila o vytvoření takové atmosféry ve společnosti, v níž by byly vítány menšiny a různorodé myšlení; připomíná v této souvislosti národní akční plán, slíbenou a naléhavě nutnou reformu náboženských škol, zejména opatření vlády proti verbálním projevům nenávisti, a stále neprovedenou reformu policie a soudnictví; podotýká, že v budoucnu bude nutné přijmout ambicióznější opatření, především v oblasti vzdělávání (s vyloučením negativní předpojatosti a předsudků z osnov a učebnic) a při stíhání osob ponoukajících k násilí;

6.

vítá závazek pákistánské vlády bojovat proti hrozbě, kterou představuje náboženský extremismus; podporuje trvalý dialog mezi EU a členskými státy na jedné straně a Pákistánem na straně druhé, který by se týkal ochrany a prosazování lidských práv, zejména ve vztahu k jejich protiteroristickým snahám a na základě uplatňování bezpečnostních právních předpisů;

7.

domnívá se, že i když má vojenská operace vyhlášená v Paňdžábu v boji proti terorismu zásadní význam, vítězství v ideologické válce proti extremismu, které by zajistilo tolerantní a pokrokovou budoucnost v Pákistánu, je stejně tak důležité;

8.

vyzývá pákistánské orgány, aby se zabývaly otázkou sociálního a hospodářského vyloučení, mj. i v případě velké většiny křesťanů a dalších náboženských menšin, kteří žijí v nejistých podmínkách;

9.

je znepokojen tím, že se v Pákistánu nadále používají zákony proti rouhačství, a domnívá se, že to vyhrocuje atmosféru náboženské nesnášenlivosti; vyzývá proto pákistánskou vládu, aby tyto zákony a jejich používání přehodnotila; vyzývá pákistánské orgány, aby ve všech případech rouhačství zajistily řádné a urychlené prosazování spravedlnosti; poukazuje zejména na případ Asie Bíbíové a důrazně vybízí nejvyšší soud, aby v této věci přijal rozhodnutí;

10.

vyzývá pákistánské orgány, aby zaručily nezávislost soudů, právní stát a řádný soudní proces v souladu s mezinárodními normami týkajícími se soudních řízení; vyzývá pákistánské orgány navíc k tomu, aby všem osobám, jichž se týkají případy rouhání, zejména představitelům právnického povolání v zemi, zajistily nezbytnou ochranu a aby chránily obviněné, svědky, jejich rodiny a jejich obce před davovým násilím, a to i v případě osob, které byly zproštěny obvinění, ale domů se vrátit nemohou; vyzývá pákistánskou vládu, aby pro oběti cíleného násilí a pronásledování zajistila dostupnost vhodných právních a dalších opravných prostředků podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv;

11.

připomíná, že za všech okolností i nadále nesouhlasí s trestem smrti; se značným znepokojením poukazuje na dramatický vzestup počtu trestů smrti v Pákistánu, a to i v případě nezletilých zločinců, což je velmi politováníhodné, a vyzývá ke znovuzavedení moratoria na nejvyšší trest, s cílem trest smrti v Pákistánu zrušit;

12.

zdůrazňuje, že v rámci boje proti terorismu a náboženskému extremismu je naprosto nezbytné zabývat se jeho hlavními příčinami a řešit problém chudoby, zajistit náboženskou toleranci a svobodu náboženského vyznání a zaručit právo dětí, zejména dívek, na vzdělání a bezpečný přístup k němu;

13.

vyzývá pákistánskou vládu, aby zaslala otevřené pozvání zvláštním zpravodajům OSN, zejména zvláštnímu zpravodaji pro prosazování a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu, zvláštnímu zpravodaji pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy a zvláštnímu zpravodaji pro svobodu náboženského vyznání, a aby všestranně podporovala činnost pákistánského výboru pro lidská práva;

14.

vyzývá vládu Pákistánu, aby přijala nezbytná opatření, která by zajistila přiměřenou ochranu vzdělávacích zařízení a míst určených k rekreaci a ke shromažďování náboženských obcí v oblastech, které se vyznačují nejistotou a konflikty, a aby omezila riziko opakovaného výskytu podobných případů porušování lidských práv na minimum;

15.

vybízí všechny regionální subjekty, aby podstatně zlepšily spolupráci v oblasti boje proti terorismu; znovu poukazuje na význam bezpodmínečného mezinárodního závazku bojovat proti terorismu, včetně přerušení veškerých forem finanční podpory poskytované teroristickým organizacím a ideologické indoktrinace, která vede k extremismu a terorismu;

16.

vítá ratifikaci Úmluvy o právech dítěte ze strany Pákistánu a opatření pákistánských orgánů na ochranu práv dítěte; vyzývá Pákistán, aby ratifikoval opční protokol k této úmluvě, který se týká účasti dětí v ozbrojených konfliktech, a ustavil Výbor pro práva dítěte;

17.

vyzývá Komisi, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Federiku Mogheriniovou, Evropskou službu pro vnější činnost a Radu, aby plně spolupracovaly s pákistánskou vládou v boji proti hrozbě terorismu a aby byly pákistánské vládě a pákistánskému lidu plně nápomocny v jejich dalších snahách o vymýcení terorismu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Federiku Mogheriniovou, aby Parlament pravidelně informovala o pokroku, jehož bylo v rámci těchto dvoustranných snah dosaženo;

18.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva, předsednictví Rady bezpečnosti OSN, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky a vládě a parlamentu Pákistánu.