31.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 35/109

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015 (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015 (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014 (3) a na následnou odpověď Komise přijatou dne 28. května 2014,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014 (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi týkajícími se správy jednotného trhu (5) a na následnou odpověď Komise přijatou dne 8. května 2013,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané Investiční plán pro Evropu (COM(2014)0903),

—

s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou Dokončení evropské hospodářské a měnové unie,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

—

s ohledem na doporučení Komise ze dne 21. října 2015 pro doporučení Rady ke zřízení vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost v rámci eurozóny (COM(2015)0601),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 nazvané Roční analýza růstu za rok 2016 – Posílení hospodářského oživení a podpora konvergence (COM(2015)0690),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o investičních výzvách, jimž čelí členské státy (SWD(2015)0400),

—

s ohledem na strategický dokument analytického střediska Bruegel nazvaný Omezení koordinace politik v eurozóně v rámci evropského semestru, listopad 2015,

—

s ohledem na Čtvrtletní zprávu o eurozóně, roč. 14, č. 2,

—

s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu nazvanou Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu, září 2014,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky (COM(2015)0550) a na zprávu o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti v EU a jejích členských státech (SWD(2015)0203),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě (COM(2015)0192),

—

s ohledem na srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu za rok 2015, který je dostupný on-line,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 o provádění směrnice o službách (COM(2012)0261) v aktualizovaném znění z října 2015,

—

s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 27.–28. června 2013,

—

s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 24.–25. října 2013,

—

s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 19.–20. prosince 2013,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0017/2016),

A.

vzhledem k tomu, že EU čelí na celosvětové i domácí úrovni rozličným problémům, jako je pomalý růst, vysoká míra nezaměstnanosti a zejména silná mezinárodní konkurence;

B.

vzhledem k tomu, že cílem evropského semestru je zvýšit koordinaci hospodářských a fiskálních politik v celé EU 28, a zlepšit tak stabilitu, podpořit růst a zaměstnanost a posílit konkurenceschopnost;

C.

vzhledem k tomu, že je nezbytné využít všechny možné způsoby, jak oživit hospodářství a konkurenceschopnost EU;

D.

vzhledem k tomu, že jednotný trh je jedním ze základních kamenů EU a jedním z jejích největších úspěchů; vzhledem k tomu, že má-li evropský semestr úspěšně podpořit hospodářský růst a stabilizovat ekonomiky, musí rovněž zahrnovat jednotný trh a politiky zaměřené na jeho dokončení;

E.

vzhledem k tomu, že začleňující jednotný trh s posílenou správou, který upřednostňuje lepší právní předpisy a hospodářskou soutěž, je zásadním nástrojem k posílení růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a k zachování důvěry podniků a spotřebitelů;

F.

vzhledem k tomu, že pokračující technologické, společenské a behaviorální změny mají významný dopad na chování podniků a spotřebitelů a vytvářejí řadu hospodářských příležitostí a problémů, kterými se musí zabývat jednotný tržní rámec;

G.

vzhledem k tomu, že především dodržování stávajících pravidel v rámci evropského semestru a jednotného trhu může skutečně ukázat, zda jsou stávající pravidla vhodná, nebo jaké mají nedostatky;

1.

opakuje, že jednotný trh je jedním ze základů EU; vzhledem k tomu, že má-li evropský semestr úspěšně podpořit hospodářský růst a stabilizovat ekonomiky členských států, musí rovněž zahrnovat jednotný trh a politiky zaměřené na jeho dokončení;

2.

zdůrazňuje, že jednotný trh je oporou hospodářství členských států a projektu evropské integrace jako celku; poukazuje na hospodářské přínosy jednotného trhu, jako je standardizace produktů a integrace trhů, úspory z rozsahu, posílená hospodářská soutěž a rovné podmínky pro 500 milionů spotřebitelů ve všech 28 členských státech, které především poskytují větší možnost výběru kvalitních výrobků a služeb za nižší ceny pro spotřebitele;

3.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit pokrok v oblasti jednotného trhu za účelem dosažení strukturálního a udržitelného hospodářského růstu, který přiláká a podpoří investice, v rámci pravidel týkajících se transparentnosti a efektivnosti, což napomůže vytváření pracovních míst a zvýšení blahobytu obyvatel členských států; naléhavě žádá Komisi, aby systematicky sledovala provádění a prosazování pravidel jednotného trhu prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země, zejména pokud tato pravidla významným způsobem přispívají ke strukturálním reformám;

4.

domnívá se, že je nezbytné zajistit prostředí vhodné pro ekonomické iniciativy, rozvoj podnikání, podporu konkurenceschopnosti a spolupráci mezi malými a středními podniky, čímž se zúročí průmyslový potenciál v oblasti inovací, výzkumu a technologií;

5.

bere na vědomí, že útvary Komise v poslední době pracují na určení a mapování výzev týkajících se investic a na sestavení investičních profilů jednotlivých zemí;

6.

je znepokojen tím, že míra provedení doporučení evropského semestru na období 2011–2014 byla nižší, než se očekávalo; vyzývá proto Komisi, aby navrhla mechanismus, který by státy podnítil k provádění doporučení pro jednotlivé země;

7.

vítá skutečnost, že Komise nový evropský semestr zefektivnila, a bere na vědomí, že počet doporučení pro jednotlivé země se snížil tak, aby byla vydávána doporučení zaměřená více na priority zemí; konstatuje, že roční analýza růstu věnuje větší pozornost otázkám jednotného trhu než doporučením pro jednotlivé země;

8.

znovu opakuje svou výzvu k zahrnutí pilíře jednotného trhu do evropského semestru, a to se systémem pro pravidelné sledování, určování překážek jednotného trhu v jednotlivých zemích a hodnocení integrace jednotného trhu a konkurenceschopnosti zaměřeným na soubor priorit, ve kterém by opatření měla dopad zejména na růst a pracovní místa, včetně udržitelného rozvoje podniků, který by se týkal i malých a středních podniků; domnívá se, že tento systém by měl obsahovat spolehlivou informační databázi, soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů zaměřených mimo jiné na určení ekonomických dopadů uplatňování pravidel jednotného trhu, referenční srovnávání, vzájemné hodnocení a výměnu osvědčených postupů;

9.

vítá zprávu o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti v EU a jejích členských státech z roku 2015; konstatuje, že tato zpráva, která nahrazuje jak zprávu o integraci jednotného trhu dříve přikládanou k roční analýze růstu, tak zprávu o výkonnosti evropského průmyslu, byla publikována jako dokument doprovázející sdělení o strategii jednotného trhu, nikoli jako příloha k roční analýze růstu, jako tomu bylo v minulosti; požaduje, aby tato zpráva byla více rozpracována a stala se součástí správního pilíře jednotného trhu a základem pro výroční hodnocení pokroku jednotného trhu; domnívá se, že zpráva by měla být využita ve zvláštním oddílu roční analýzy růstu týkajícím se jednotného trhu, v doporučeních pro jednotlivé země a v pravidelném strukturovaném dialogu o souladu s jednotným trhem vedeném s členskými státy;

10.

vítá záměr Komise hlouběji analyzovat problémy související s investicemi, které byly zjištěny v jednotlivých zemích v rámci evropského semestru, a to zejména ve zprávách o jednotlivých zemích a při tematických diskusích v Radě;

11.

upozorňuje na skutečnost, že mnohé ze zjištěných problémů souvisejících s investicemi se týkají fungování jednotného trhu a provádění a uplatňování právních předpisů o jednotném trhu; žádá Komisi, aby důsledně sledovala kroky členských států v návaznosti na zjištěné problémy a překážky pro investice, aby s členskými státy zahájila pravidelný strukturovaný dialog o souladu a aby využívala své pravomoci a v případě potřeby přijímala opatření za účelem odstranění neodůvodněných a nepřiměřených překážek jednotného trhu;

12.

zdůrazňuje, že každý přezkum evropského semestru musí umožnit řádné zapojení Evropského parlamentu, vnitrostátních a regionálních parlamentů i všech zúčastněných stran, včetně organizací zaměstnavatelů a odborů, a to nejen kvůli zvýšení odpovědnosti za evropský semestr, ale také za účelem zlepšení úrovně provádění doporučení pro jednotlivé země;

13.

zdůrazňuje, že je důležité, aby byl po celý evropský semestr uplatňován začleňující, transparentní přístup přinášející důležité a nezbytné reformy;

14.

připomíná, že je nutné provést vhodné a spravedlivé hospodářské a sociální reformy a omezit byrokracii a protekcionismus s cílem zlepšit produktivitu a konkurenceschopnost evropského hospodářství;

15.

zdůrazňuje, že i přes absenci jednoznačných celních překážek v rámci jednotného trhu existuje obrovské množství různých překážek necelní povahy; vybízí orgány EU, členské státy a všechny zúčastněné strany, aby zahájily konstruktivní diskusi o této otázce s cílem překonat necelní překážky v rámci EU;

16.

lituje toho, že v některých členských státech existují významné nedostatky, pokud jde o provádění směrnice o službách, která se týká činností, jež představují více než 45 % HDP a zaměstnanosti EU, mj. z důvodu řady vnitrostátních pravidel a právních předpisů, jež nejsou vždy opodstatněné s ohledem na veřejný zájem; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že není vždy dodržován postup oznamování;

17.

vítá modernizaci směrnice o uznávání odborných kvalifikací, která předkládá hladší systém uznávání kvalifikací, a tím podporuje mobilitu pracovní síly; konstatuje, že regulace regulovaných povolání, stejně jako rezervy činností, se v jednotlivých členských státech liší;

18.

vítá záměr Komise zvážit iniciativu týkající se služebních pasů a harmonizovaného formuláře pro oznamování pod podmínkou, že tato iniciativa povede k větší transparentnosti, pokud jde o rozsah pravomocí poskytovatelů přeshraničních služeb, a k omezení byrokracie a administrativní zátěže; zdůrazňuje, že žádná taková iniciativa by neměla vést k uplatňování zásady země původu; bylo by však vhodné dále vyjasnit obrysy tohoto návrhu; služební pasy považuje za dočasné řešení určené pro použití během přechodu na plně integrovaný jednotný trh;

19.

zdůrazňuje, že trh s veřejnými zakázkami tvoří značnou část jednotného trhu jako celku a výrazně přispívá k růstu, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti v členských státech a podnicích; žádá Komisi, aby podporovala transparentnost veřejných zakázek ve veřejném sektoru, přeshraniční konkurenci a lepší využívání veřejných zdrojů, včetně sociálních norem a norem týkajících se životního prostředí;

20.

připomíná, že EU přijala v roce 2014 zásadní reformu rámce EU pro zadávání veřejných zakázek, která zjednodušila postupy, zlepšila pružnost pravidel a přizpůsobila je tak, aby lépe sloužila ostatním politikám ve veřejném sektoru;

21.

poukazuje na to, že při zadávání veřejných zakázek v členských státech stále dochází ke značné neefektivnosti, která omezuje přeshraniční rozšiřování a růst na domácích trzích; zdůrazňuje nutnost řádného a včasného provádění a uplatňování právních předpisů v oblasti veřejných zakázek a koncesí ze strany členských států; je přesvědčen, že řádné provádění postupu uplatňování nápravných opatření z roku 2007 by zajistilo účinnější, účelnější a transparentnější zadávání veřejných zakázek;

22.

vítá druhý program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA2), který byl zahájen dne 1. ledna 2016 a který podpoří rozvoj interoperabilních digitálních řešení, jež budou zdarma k dispozici všem zainteresovaným orgánům veřejné správy a také podnikům a občanům v Evropě;

23.

zdůrazňuje, že rozvoj a širší využívání elektronické veřejné správy v členských státech poslouží jako důležitý nástroj usnadňující firmám podnikání na jednotném trhu a spotřebitelům uplatňování jejich práv; v souvislosti s výše uvedeným vyzývá Komisi, aby se zavázala považovat rozvoj elektronické veřejné správy za zásadní a naléhavou prioritu;

24.

zdůrazňuje, že soukromý sektor představuje jeden z hlavních impulzů růstu a vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že jednotlivé vnitrostátní regulace a postupy spolu s nevhodným uplatňováním zásady vzájemného uznávání mohou vytvářet zbytečné a škodlivé překážky a zátěž pro podnikatele i spotřebitele; požaduje po Komisi a členských státech, aby zajistily řádné uplatňování a lepší prosazování této zásady a rentabilní nástroje pro řešení sporů;

25.

vyzývá Komisi, aby konzultovala se zúčastněnými stranami s cílem zjistit, v kterých odvětvích a na kterých trzích je uplatňování zásady vzájemného uznávání nedostatečné nebo problematické;

26.

uvádí, že posílená úloha stávajících kontaktních míst pro výrobky jako jednotných přístupových míst pro hospodářské subjekty v otázkách jednotného trhu pomůže zvýšit povědomí o platných právních předpisech a jejich chápání;

27.

poukazuje na to, že lepší podmínky pro vznik začínajících podniků a malých a středních podniků by mohly vést k aktivnějším inovacím a aktivnějšímu vytváření pracovních míst a k dosažení udržitelného růstu; připomíná, že rozvoji malých a středních podniků na domácí i mezinárodní úrovni brání mnoho překážek, z nichž některé jsou byrokratické povahy; vyzývá k nalezení těchto překážek, které brání růstu na domácí i mezinárodní úrovni, a k jejich odstranění;

28.

poukazuje na to, že intenzita hromadění hmotného i nehmotného kapitálu v EU byla po finanční krizi v porovnání s konkurenty nižší, což má negativní vliv na hospodářský a sociální rozvoj; zdůrazňuje, že za účelem obnovení produktivity a dlouhodobého růstu v EU jsou nanejvýš důležité investice, a to i v oblasti informačních a komunikačních technologií; domnívá se, že ke změně tohoto negativního vývoje je nutno rozšířit jednotný trh a odstranit překážky bránící investicím; požaduje, aby byly investice zaměřeny na financování reálné ekonomiky a aby byla i nadále podporována opatření přijatá za tímto účelem;

29.

požaduje okamžité zrušení neoprávněných územních omezení známých jako zeměpisné blokování, a to zejména prostřednictvím neomezeného uplatňování článku 20 směrnice o službách a tím i ukončení neoprávněné diskriminace v přístupu ke zboží a službám i cenové diskriminace založené na zeměpisné poloze či státní příslušnosti;

30.

požaduje, aby byla co nejdříve zahájena modernizace evropského systému normalizace s cílem podpořit politiku EU v oblasti digitálních inovací, zvýšené kybernetické bezpečnosti a lepší interoperability;

31.

naléhavě žádá členské státy, aby řádně a včas prováděly a prosazovaly pravidla jednotného trhu; zdůrazňuje význam provádění doporučení pro jednotlivé země – včetně reforem vnitrostátních trhů výrobků a služeb – za účelem uvolnění růstového potenciálu členských států;

32.

domnívá se, že členské státy musí zvýšit své úsilí o modernizaci své veřejné správy a poskytnout občanům a podnikům více dostupnějších digitálních služeb a usnadnit přeshraniční spolupráci a interoperabilitu orgánů veřejné správy;

33.

zdůrazňuje, že v důsledku digitálního a technického pokroku, intenzivnější mezinárodní hospodářské soutěže a změn ve vzorcích chování hospodářských subjektů a spotřebitelů dochází k rychlé změně pojmu moderní hospodářství;

34.

poukazuje na splývání hranic mezi produkty a službami; poukazuje na rostoucí význam služeb souvisejících s podnikáním a systémů s integrovanými produkty a službami; je přesvědčen, že regulační rámce pro jednotný trh musí být odrazem tohoto transformačního vývoje;

35.

vítá nové obchodní modely ekonomiky sdílení a uznává jejich obrovský potenciál pro inovace, které by měly být realizovány v souladu s platnými právními předpisy a normami týkajícími se ochrany spotřebitelů a při dodržení rovných podmínek hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že je důležité zajistit co nejlepší podmínky k tomu, aby se mohla ekonomika sdílení rozvíjet a prosperovat; vyzývá Komisi, aby přijala strategický přístup umožňující podnikům zapojeným do ekonomiky sdílení soutěžit s tradičními podniky ve spravedlivém prostředí;

36.

poukazuje na to, že investiční vzorce podniků zaznamenávají výraznou změnu, kdy se v porovnání s investicemi do hmotných aktiv zvyšuje velikost a význam výdajů na nehmotná aktiva; zdůrazňuje, že v souvislosti s nehmotnými aktivy se na vědecký výzkum a vývoj vynakládá pouze 17 % firemních investic; vyzývá tvůrce politik, aby pracovali na odstranění regulačních překážek, které brání realizaci plného potenciálu nové inovační páky;

37.

vítá, že strategie jednotného trhu nastiňuje, jak jsou různé akce Komise (unie kapitálových trhů, jednotný digitální trh, energetická unie atd.) zaměřeny na hlavní cíl, kterým je využití potenciálu jednotného trhu EU; zdůrazňuje, že ve sdělení o strategii jednotného trhu se uvádí, že evropský semestr by se měl jednotnému trhu více věnovat;

38.

vítá strategii pro jednotný digitální trh jako správný přístup k zajištění toho, aby byla EU připravena na digitální věk; požaduje rychlé zavedení a uplatňování této strategie s cílem zaručit, aby EU znovu získala pozici, kterou v minulosti ztratila v souvislosti s pomalým přijímáním a využíváním digitálních technologií; domnívá se v této souvislosti, že je nutné na úrovni členských států i EU vyčlenit zdroje na zajištění nezbytné infrastruktury, zejména ve venkovských oblastech; konstatuje, že je také důležité podporovat digitální inovace a lepší interoperabilitu a že by zvláštní pozornost měla být věnována zejména otázkám kybernetické bezpečnosti;

39.

zdůrazňuje, že základním předpokladem prosperujícího přeshraničního elektronického obchodu ve prospěch malých a středních podniků a především spotřebitelů je přístupná, cenově dostupná, efektivní a kvalitní přeprava zásilek;

40.

připomíná, že integrace jednotného trhu zboží a služeb je téměř vždy poháněna údaji, přičemž interoperabilita je spojovacím prvkem, který zlepšuje propojení celého dodavatelského řetězce a zajišťuje účinnou komunikaci mezi digitálními složkami; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila modernizaci Evropského rámce interoperability, kterou by doplnil integrovaný plán normalizace, jenž by stanovil a vymezil hlavní priority;

41.

zdůrazňuje, že předpokladem jakéhokoli pokroku v digitální oblasti jsou soukromé a veřejné investice do rychlých a ultrarychlých komunikačních sítí, pro které musí stabilní regulační rámec EU vytvářet pobídky, aby všem zúčastněným stranám bylo umožněno investovat, a to i ve venkovských a vzdálených oblastech;

42.

poukazuje na význam úspěšného uplatňování Evropského fondu pro strategické investice z hlediska maximalizace investic a podpory inovativních společností v různých fázích financování jejich vývoje; zdůrazňuje, že pokud dojde k selhání trhu, je důležité plně využít veřejné prostředky, které jsou již k dispozici pro digitální investice, a umožnit součinnost mezi programy EU, jako jsou Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, další příslušné strukturální fondy a ostatní nástroje;

43.

vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda aktuální strategie pro širokopásmové připojení pro mobilní a pevné sítě společně s příslušnými cíli přináší řešení, která by obstála i v budoucnu, a zda splňuje podmínky pro vysokorychlostní propojení pro všechny, které by zabránily vytvoření digitální propasti, podmínky pro potřeby hospodářství založeného na datech a podmínky pro rychlý rozvoj 5G;

44.

pokazuje na to, že EU by měla rozvíjet svou konkurenční výhodu tím, že vytvoří vynikající podmínky pro rozvoj inovativních společností, což si vyžádá moderní pracovněprávní politiku a lépe integrovanou infrastrukturu, v jejímž popředí by stálo uplatňování nových technologií a regulační prostředí, které je příznivé pro inovace a podnikatele; požaduje, aby veškeré digitální rámce navrhované v budoucnosti podporovaly začlenění všech stran, byly přístupné a zajišťovaly vysokou úroveň ochrany spotřebitelů;

45.

zdůrazňuje, že za účelem dosažení dokonalejší správy jednotného trhu a odpovědnosti na všech úrovních je zapotřebí vyjasnit rozdělení úkolů mezi těmito úrovněmi a zajistit rámce, které by vytvořily lepší pobídky a stanovily jasnou odpovědnost za uplatňování a prosazování právních předpisů jednotného trhu, s cílem dát jednotnému trhu nový impuls;

46.

konstatuje, že odpovědnosti za účinnou správu jednotného trhu na více úrovních by mohlo být úspěšně dosaženo prostřednictvím zkvalitnění tvorby právních předpisů na jedné straně a zvyšování kultury jejich uplatňování na straně druhé; vyzývá k rozvoji lidského kapitálu, mimo jiné na základě přístupnějších informací a odpovídající odborné přípravy, čímž se zvýší úroveň znalostí a vědomostí;

47.

vyzývá Komisi, aby zajistila důslednější prosazování pravidel jednotného trhu na úrovni členských států za využití veškerých dostupných informací, údajů a nástrojů, které má k dispozici, přičemž vůči členským státům, které nedodržují politiku a právní předpisy EU, je nutné vyvodit důsledky stanovené ve Smlouvách;

48.

poukazuje na význam sledování a shromažďování údajů a na nezbytnost spolehlivého a integrovaného systému; je znepokojen tím, že informace o veřejných konzultacích jsou ve většině případů k dispozici pouze v jednom jazyce, což neumožňuje, aby se k důležitým otázkám a návrhům vyjádřily všechny zúčastněné strany; domnívá se, že při přijímání strategických rozhodnutí, která mají značný význam pro vybudování jednotného trhu, snižování rozdílů mezi členskými státy a zajišťování lepšího řízení jednotného trhu, jako např. při stanovování priorit v rámci určitých kroků a jejich prosazování, při posuzování integrace jednotného trhu a hospodářské soutěže a také v rámci dialogu s členskými státy o strukturovaném jednotném trhu, je nutné přihlížet k údajům a důkazům;

49.

vyzývá Komisi, aby předložila výroční zprávu o překážkách jednotného trhu v jednotlivých členských státech a v EU jako celku a aby v rámci doporučení pro jednotlivé země vydala doporučení zaměřená na odstranění těchto překážek; zdůrazňuje, že jednotný trh by měl v doporučeních pro jednotlivé země hrát důležitější roli;

50.

vyzývá Komisi, aby k zajištění bezpodmínečného uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného trhu využila všechna dostupná opatření, případně s využitím řízení při neplnění povinností; se znepokojením konstatuje, že náprava v rámci řízení při neplnění povinností je při řešení případů porušování právních předpisů v oblasti jednotného trhu a jejich nápravě zdlouhavá, a poukazuje na značné množství nevyřízených případů;

51.

bere na vědomí přínosy systému řešení problémů na vnitřním trhu (SOLVIT); požaduje, aby byl tento systém upevněn, lépe propojen s útvary Komise a správně začleněn do stávajících projektů a databází, jako je CHAP a EU Pilot, s cílem dosáhnout vytvoření informační synergie a výměny osvědčených postupů; požaduje, aby Komise důsledně sledovala nevyřešené případy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pro systém SOLVIT zajistily potřebnou podporu a odborné poradenství, díky nimž by bylo možné účinně řešit předložené případy;

52.

domnívá se, že je třeba posílit, lépe propojit a náležitě personálně obsadit orgány dozoru nad trhem v rámci jednotného trhu, tak aby byly schopny řešit současné problémy, zejména ty, které souvisejí s celosvětovou hospodářskou soutěží; naléhavě vyzývá vnitrostátní orgány dozoru nad trhem k užší spolupráci a výměně informací a osvědčených postupů s cílem účinně řešit nejrůznější formy nekalé konkurence na jednotném trhu, mj. vysoký počet nezákonných a nevyhovujících produktů, které způsobují vysoké náklady podnikům dodržujícím právní předpisy a představují vysoké riziko pro spotřebitele, zejména ty nejzranitelnější; je znepokojen tím, jak dlouhou dobu potřebuje Rada Evropské unie k tomu, aby schválila balíček opatření pro zajištění bezpečnosti na trhu a dohled nad trhem, což ohrožuje bezpečnost výrobků v EU; vyzývá Radu, aby jej okamžitě schválila;

53.

vítá iniciativu Komise ohledně vytvoření jednotné digitální brány coby přístupného zastřešujícího portálu, který by zefektivnil a zjednodušil přístup k informacím a podpořil stávající specializované uživatelské platformy; poukazuje na úlohu vlád členských států a regionálních vlád při podpoře těchto platforem, jejich zpřístupnění a vyškolení jejich uživatelů; vyzývá Komisi, aby dále posílila a zefektivnila internetové nástroje jednotného trhu;

54.

je si vědom významu zásad zlepšování právní úpravy a Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a toho, že při návrhu nových legislativních iniciativ je nutné zajistit regulační bezpečnost a předvídatelnost; zdůrazňuje, že zásadou zlepšování tvorby právních předpisů by nemělo být dotčeno právo EU a členských států přijímat právní předpisy v oblastech zásadního významu pro veřejný zájem, jako je zdraví a životní prostředí;

55.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.