EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.9.2016

COM(2016) 550 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Výsledky závěrečného hodnocení programu ISA

{SWD(2016) 279 final}

Obsah

1. ÚVOD    

2. INTEROPERABILITA JAKO KLÍČOVÝ PRVEK MODERNIZACE VEŘEJNÉHO SEKTORU    

3. SOUVISLOSTI    

4. METODOLOGIE    

5. HODNOCENÉ ASPEKTY A OTÁZKY    

6. ZJIŠTĚNÍ    

DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ PROGRAMU    

6.1 RELEVANCE    

6.2 ÚČINNOST    

6.3 ÚČELNOST    

6.4 PROSPĚŠNOST    

6.5 UDRŽITELNOST    

6.6 SOUDRŽNOST    

6.7 KOORDINACE    

7. ZÁVĚRY ZÁVĚREČNÉHO HODNOCENÍ    

8. DOPORUČENÍ    

8.1 KOMUNIKACE S ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY A ZVYŠOVÁNÍ POVĚDOMÍ O INTEROPERABILITĚ    

8.2 POSÍLENÍ HOLISTICKÉHO PŘÍSTUPU A HORIZONTÁLNÍHO PRŮŘEZOVÉHO POHLEDU NA INTEROPERABILITU    

8.3 SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI POLITIKAMI A INICIATIVAMI EU    

9. DALŠÍ KROKY    

1. Úvod

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (rozhodnutí ISA) 1 byl dne 1. ledna 2010 spuštěn šestiletý program v oblasti řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (program ISA), a to v návaznosti na program v oblasti interoperabilního poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC) 2 . Program byl proveden mezi 1. lednem 2010 a 31. prosincem 2015.

Jak uvádí článek 1 rozhodnutí ISA, účelem programu ISA je podpora spolupráce mezi evropskými orgány veřejné správy, a to usnadněním účinné a efektivní elektronické přeshraniční a meziresortní interakce (včetně subjektů, které veřejnou moc vykonávají jejich jménem), a to s cílem umožnit poskytování služeb elektronické správy na podporu implementace politik a činností EU. 3  

Tato zpráva předkládá hlavní výsledky závěrečného hodnocení tohoto programu 4 , provedeného v souladu s čl. 13 odst. 3 rozhodnutí ISA. Podle tohoto ustanovení musí být závěrečné hodnocení předloženo Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2015. Závěrečné hodnocení Komise prováděla v období od prosince 2014 do února 2016, kdy byl návrh zprávy Komise přijat řídící skupinou. Nedávné změny v postupech Komise pro závěrečná hodnocení nicméně vedly k významnému zpoždění oproti termínům stanoveným právními předpisy.

V průběhu závěrečného hodnocení byl Komisi nápomocen tým nezávislých odborníků z poradenské společnosti (tým pro závěrečné hodnocení). Zástupci příslušných útvarů Komise dohlíželi na průběh závěrečného hodnocení prostřednictvím řídící skupiny Komise. 5

2. Interoperabilita jako klíčový prvek modernizace veřejného sektoru

Modernizace veřejné správy je jednou z klíčových priorit úspěšného provedení strategie Evropa 2020. 6 Roční analýzy růstu zveřejněné Komisí mezi lety 2011 a 2015 7 ukázaly, že kvalita evropských veřejných správ má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je tedy klíčová z hlediska stimulace produktivity, konkurenceschopnosti a růstu.

Jak Komise uvedla v roční analýze růstu 2013, 8 považuje přeshraniční interoperabilitu služeb on-line a digitalizaci evropských veřejných správ za významný faktor růstu a vyšší výkonnosti. Interoperabilita mezi jednotlivými správami je klíčovým prvkem pro zajištění účinnějšího a účelnějšího poskytování digitálních služeb.

Digitální agenda pro Evropu (DAE) 9 nastiňuje, jak zásadní je hledisko interoperability pro maximalizaci sociálního a hospodářského potenciálu informačních a komunikačních technologií, a DAE tedy může uspět pouze v případě, že bude zajištěna interoperabilita. Pilíř DAE zaměřený na „interoperabilitu a normy“ nabádá členské státy, aby ve vztahu k interoperabilitě přijaly konkrétní opatření, 10 konkrétně aby provedly závazky stanovené v prohlášeních ministrů z Granady a Malmö, a to včetně zavedení Evropského rámce interoperability (EIF) 11 do vnitrostátních právních předpisů.

Ve dnech 24. a 25. října 2013 Evropská rada ve svých závěrech 12 zdůraznila, že modernizace veřejných správ by měla pokračovat urychleným zavedením služeb, pro jejichž účinné fungování je interoperabilita nezbytná, jako je elektronická veřejná správa, elektronické zdravotnictví, elektronická fakturace a elektronické zadávání zakázek. Občané a podniky v celé Evropě tak budou moci profitovat z většího počtu a lepších digitálních služeb, což současně povede k úsporám nákladů, vyšší účinnosti, transparentnosti a kvalitě služeb ve veřejném sektoru.

Úsilí členských států se však často soustředí pouze na vnitrostátní úroveň a nesleduje žádný jednotný evropský přístup, což ohrožuje interoperabilitu a dostupnost přeshraničních digitálních veřejných služeb na celoevropské úrovni. Existuje tedy významné riziko vzniku nových elektronických překážek („epřekážek“), které budou občanům a podnikům bránit ve využívání veřejných služeb jinde než ve vlastní zemi, a ohrozí tak řádné fungování vnitřního trhu.

3. Souvislosti

Program ISA stavěl na pokroku dosaženém v rámci předcházejících programů (IDA a IDABC). Jak se jasně uvádí v rozhodnutí ISA3, hlavním cílem programu ISA bylo podpořit spolupráci mezi evropskými orgány veřejné správy a umožnit tak poskytování služeb elektronické správy na podporu provádění politik a činností EU. Střednědobým cílem je usnadnit účinnou a účelnou elektronické přeshraniční a mezirezortní interakci mezi jednotlivými orgány veřejné správy.

Za účelem dosažení těchto cílů, usnadnění činností uvedených v článcích 1 a 3 rozhodnutí ISA a poskytnutí „společných a sdílených řešení usnadňujících interoperabilitu“ 13 byly v rámci programu vypracovány studie, projekty a byla zavedena doprovodná opatření prostřednictvím specifických akcí na podporu:

provozování a zdokonalování stávajících společných služeb a vytváření nových;

zdokonalování stávajících obecně používaných a opětovně využitelných nástrojů a vytváření nových;

vytváření a zdokonalování společných rámců podporujících přeshraniční a meziresortní interoperabilitu; a

posuzování dopadů právních předpisů Společenství z hlediska informačních a komunikačních technologií (rozhodnutí ISA, článek 3).

Článek 2 rozhodnutí ISA definuje „společné služby“ jako provozní aplikace a infrastruktury obecné povahy, které vyhovují společným požadavkům uživatelů v různých oblastech politiky. „Obecně používané nástroje“ definuje jako referenční platformy, sdílené platformy a platformy pro spolupráci, společné součásti a podobné základní stavební prvky, které vyhovují společným požadavkům uživatelů v různých oblastech politiky. „Společnými rámci“ jsou strategie, specifikace, metodiky, obecné pokyny a obdobné přístupy a dokumenty.

Program ISA je prováděn prostřednictvím prováděcích aktů (rozhodnutí ISA, článek 9) na základě průběžného pracovního programu, který je nejméně jednou ročně revidován a zahrnuje akce na financování jedné nebo více vrstev interoperability (technické, sémantické, organizační a právní). 14 Roční pracovní programy jsou stanovovány na základě každoroční výzvy útvarům Komise a členským státům, aby předložily návrhy, a nabývá účinnosti po schválení výborem ISA a přijetím Komisí. Konkrétní akce určené k financování jsou uvedeny v průběžném pracovním programu.

4. Metodologie

Závěrečné hodnocení programu ISA bylo založeno na kvantitativních a kvalitativních údajích shromážděných z různých zdrojů (sekundární výzkum, on-line průzkumy, pohovory, písemné žádosti o dodatečné informace a případové studie) a zahrnovalo široké spektrum zástupců členských států a služeb EU a omezený počet zástupců zúčastněných stran z řad občanské společnosti a soukromých organizací, jichž se program týkal.

5. Hodnocené aspekty a otázky

Závěrečné hodnocení využívalo stejnou sadu kritérií jako průběžné hodnocení, 15 které zároveň slouží jako referenční hodnota pro posouzení výsledků. Výsledky, závěry a doporučení závěrečného hodnocení jsou podloženy velkým množstvím údajů, které poskytují pevné důkazy nezbytné pro ověření platnosti intervenční logiky programu a dosažení jeho cílů. Zaměřuje se na následujících sedm hlavních kritérií:

— relevance — do jaké míry byly cíle programu vhodné k uspokojení měnících se potřeb a priorit na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU?

— účinnost — jak hospodárně a s jakým dopadem byly různé vstupy přeměněny na výstupy, pokud jde o co nejlepšího využití zdrojů? Které aspekty tohoto programu byly ty nejvíce (ne)účinné, zejména pokud jde o mobilizované zdroje?

— účelnost — do jaké míry výsledky programu a jeho dopady vedly k dosažení cílů programu? Byly některé aspekty více nebo méně účelné než jiné, a pokud ano, jaké si z toho lze vzít ponaučení?

— prospěšnost — jak skutečné a očekávané výsledky a dopady programu odráží ty potřeby podniků, k jejichž řešení byl určen? Jaká opatření by mohla být přijata pro zvýšení míry prospěšnosti akcí v rámci příštího programu?

— udržitelnost — do jaké míry je zajištěna finanční, technická a provozní udržitelnost vyvinutých řešení, která jsou prostřednictvím programu udržována a řízena?

— soudržnost — do jaké míry akce ISA zapadají do „holistického“ přístupu (pokud jde o vzájemnou soudržnost a soudržnost s jinými politikami a iniciativami EU)? Jak dobře se podařilo dosáhnout synergií mezi akcemi programu a ostatními činnostmi EU?

— koordinace — do jaké míry byly činnosti, včetně činností výboru ISA, zahrnující členské státy koordinovány tak, aby bylo zajištěno zapojení zúčastněných stran do programu ISA? Do jaké míry jsou činnosti koordinovány nebo sladěny se zájmy ostatních zúčastněných stran, se kterými měla Komise v rámci rámce ISA spolupracovat?

6. Zjištění

Dosahování cílů programu

Ze závěrečného hodnocení vyplynulo, že programu ISA se při naplňování svých cílů a vytváření operativních řešení podařilo účinně „podpořit spolupráci evropských orgánů veřejné správy usnadněním účinné a účelné přeshraniční a meziresortní elektronické interakce mezi těmito orgány[…], díky které bude možné poskytovat elektronické veřejné služby na podporu provádění politik a činností Společenství“.3 To platí zejména, pokud jde o společné rámce, obecně používané a opětovně využívané nástroje a společné služby a o posouzení dopadů nových právních předpisů EU v oblasti informačních a komunikačních technologií. Celkově vzato, dosažené a očekávané výsledky a dopady programu ISA z velké části řeší ty potřeby podniků, na které byl zaměřen, byť některé akce byly prospěšnější než jiné.

Hodnocení odhalilo řadu klíčových oblastí, v nichž mají změny zavedené nastupujícím programem ISA2 společně potenciál dosáhnout vyšší míry relevance, pokud jde o aktuální potřeby v oblasti interoperability, a zvýšit prospěšnost programu. Potvrzuje to rovněž, že program ISA přispěl ke sdílení a opětovnému použití tím, že vytvořil společné rámce. V neposlední řadě program ISA inicioval revizi pokynů ke „zlepšování právní úpravy“ 16 , takže posouzení dopadů v oblasti informačních a komunikačních technologií tvoří nedílnou součást procesu posuzování dopadů, které provádí Evropská komise. 

Celkové závěry jsou shrnuty níže:

6.1 Relevance

Cíl programu ISA („podpořit spolupráci evropských orgánů veřejné správy usnadněním účinné a účelné přeshraniční a meziresortní elektronické interakce mezi těmito orgány“) je stále vhodný k uspokojování měnících se potřeb jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU. To se ukázalo v rámci závěrečného posouzení dopadů výsledků programu ISA, ale rovněž v politických agendách jednotlivých členských států, které jasně uváděly potřebu poskytovat účinné a účelné digitální veřejné služby.12 Navíc byl v rámci programu ISA vytvořen, proveden a monitorován EIF (Evropský rámec interoperability). Doporučení a pokyny EIF ukazují, jak by členské státy měly interoperabilitu provést ve své veřejné správě, a zaměřují se na:

a)propagaci a podporu poskytování celoevropských veřejných služeb posílením přeshraniční a mezirezortní interoperability;

b)poskytnutí návodu evropským orgánům veřejné správy v jejich činnosti spočívající v poskytování služeb podnikům a občanům; a

c)doplnění a propojení různých vnitrostátních rámců interoperability (NIF) na evropské úrovni.

EIF nabízí společné pojetí interoperability v rámci Unie, které je uznáno ve strategii pro jednotný digitální trh, která obsahuje konkrétní akce v oblasti interoperability mezi orgány veřejné správy (akce 15: přijetí plánu prioritních standardů pro oblast informačních a komunikačních technologií a rozšíření Evropského rámce interoperability pro veřejné služby).

Probíhající revize EIF staví na výsledcích práce odvedené v průběhu několika posledních let Observatoří vnitrostátních rámců interoperability (NIFO), 17 která monitoruje a podporuje jejich provádění v  členských státech.

Program ISA přispívá i k realizaci ostatních akcí v rámci jednotného digitálního trhu, ve kterých hraje interoperabilita klíčovou roli. 18 Cíle programu jsou sladěny jak se strategií pro jednotný digitální trh, tak s evropským akčním plánem pro eGovernment na období 2010–2015, přičemž v obou případech je interoperabilita určena jako jedna z podmínek úspěchu. Mimo to je program sladěn i s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF), jehož cílem je rozvoj propojení a interoperability evropských digitálních služeb, neboť některé z jeho stavebních prvků 19 (např. elektronické doručování, překlady, elektronická fakturace) jsou na výsledcích ISA závislé. 20 CEF může poskytnout operativní podporu řešením vyvinutým a dopracovaným v rámci programu ISA.

Program ISA aktivně přispěl k realizaci řady politik EU, například v oblasti vnitřního trhu, 21 Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE), 22 společného prostředí pro sdílení informací (CISE), 23 celoevropského otevřeného datového portálu 24 a soutěžního práva, 25 které z této podpory profitovaly ve formě cílených akcí a sdílených řešení. 26 Tyto politiky určily cíle, jejichž provedení je na interoperabilitě závislé.

Potřeby evropských orgánů veřejné správy, jako je modernizace poskytování veřejných služeb, zlepšení koordinace mezi orgány veřejné správy členských států a útvary Komise, organizační sladění mezi orgány veřejné správy a vyšší míra opětovného využívání řešení, které byly identifikovány v průběhu hodnocení ISA2 ex-ante 27 a průběžných hodnocení ISA 28 , zůstávají i nadále neměnné. Usnadňování přeshraničního a mezirezortního poskytování služeb v jednotné formě a způsobem účinně využívajícím zdroje vyžaduje vyšší míru opětovného využívání stávajících řešení v oblasti interoperability a vyšší míru spolupráce mezi orgány veřejné správy členských států navzájem a mezi nimi a Komisí. Společné postupy zajistí, že nebude docházet ke zdvojování úsilí. 29

6.2 Účinnost

Celkově lze program ISA považovat za účinný. Za prvé, údaje získané v rámci monitorování a hodnocení 30 ukazují, že se jej v období mezi lety 2010 a 2015 podařilo držet v mezích harmonogramu, přičemž průměrné zpoždění oproti plánu činilo méně než 5 %. 31 Za druhé, celkový rozpočet čerpaný v rámci pracovních programů 2010–2014 činil 128,2 milionu EUR, což je v průměru zhruba o 2 % méně, než činil kumulativní rozpočet vyčleněný na toto období. 32 S ohledem na tyto závěry lze program považovat z rozpočtového hlediska za účinný.30

Mimo to 90 % zástupců členských států a úředníků Komise, kteří se účastnili šetření, potvrdilo, že program byl realizován v souladu s harmonogramem a v původním rozsahu. 33 Jak uvádí závěrečné hodnocení programu ISA, většina z těchto zúčastněných stran se cítila být plně, nebo alespoň nějakým způsobem zapojena do každoroční revize programu. 34

Proces pro přijímání návrhů na nové akce a způsob uvolňování finančních prostředků lze považovat za účinný. 35 Potvrzena je i účinnost z hlediska alokace lidských zdrojů, a to na základě skutečnosti, že reálná alokace byla vždy nižší, než předpokládal původní legislativní návrh ISA.

6.3 Účelnost

Prostřednictvím programu ISA byla vytvořena operativní řešení, tj. společné rámce, obecně používané a opětovně využitelné nástroje a společné služby, které napomáhají dosažení cíle, tedy usnadnění účinné spolupráce mezi evropskými orgány veřejné správy. Většina respondentů v rámci pohovorů a on-line průzkumů uvedla, že se domnívají, že všechna řešení ISA interoperabilitu mezi těmito orgány veřejné správy usnadňují. 36

Stanovení společných rámců, jako je EIF, rovněž podpořilo sdílení a opětovné využívání řešení, společně s cílenými doporučeními. 37 Vývoj rámce pro sdílení a opětovné využívání byl zahájeno v rámci programu ISA a v současné době je dokončován v rámci programu ISA2.

Program byl zahájen dvěma horními úrovněmi interoperability, organizační a právní úrovní interoperability, což jsou oblasti s největším potenciálním dopadem na modernizaci orgánů veřejné správy členských států a které je nezbytné dále rozvíjet a konsolidovat.

Posouzení dopadů nové legislativy EU v oblasti informačních a komunikačních technologií, jako jsou dopady související se zaváděním nových řešení nebo adaptací stávajících řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií, bylo na základě pokynů ke zlepšování právní úpravy16 zahrnuto do procesu posuzování dopadů realizovaného Komisí. Program ISA šel v této oblasti ještě dále, když prosazoval provádění takovýchto posouzení a poskytoval podporu těm generálním ředitelstvím a útvarům, které posouzení prováděly.

Úsilí, které bylo v rámci programu věnováno činnosti v oblasti sémantické interoperability a rovněž rozvoji silnějších vazeb s normalizačními organizacemi, významně přispělo k posílení mezirezortní interoperability.

Jak uvedli dotazovaní zástupci členských států a úředníci Komise, ačkoliv program a uživatelé výstupů ISA opětovně využívají stávající společné rámce, společné služby a obecně používané a opětovně využitelné nástroje, program by měl jejich opětovné využívání prosazovat ještě více. 38  

6.4 Prospěšnost

Skutečné a očekávané výsledky a dopady programu ISA do značné míry řeší identifikované potřeby podniků. 39 Program vedl k vytvoření 23 řešení, která jsou volně přístupná na webových stránkách programu 40 , anebo jsou poskytována ve formě sdílených služeb. Výčet těchto řešení sahá od systémů pro podporu provádění politik EU, jako je například systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), až po společné specifikace, jako je například profil aplikace datového katalogu (DCAT-AP) využívaný v rámci celoevropského portálu veřejně přístupných dat. Z těchto 23 řešení použily 15 řešení některé nebo všechny členské státy, 14 řešení některé útvary Komise a 5 řešení použilo několik jiných institucí EU. Tento úspěch je o to více překvapující, že členské státy nemají povinnost řešení opětovně využívat.

Metoda vyvinutá pro posouzení dopadů nové legislativy EU v oblasti informačních a komunikačních technologií a zařazená do sady nástrojů Komise pro zlepšování právní úpravy je v rámci procesů pro posouzení dopadů široce opětovně využívána.16 

Prospěšnost ostatních opatření se ukázala na jejich širokém využití doloženém statistikami vytvořenými v rámci monitorovacích a hodnotících opatření. 41

Zástupci členských států a úředníci Komise určili tyto čtyři hlavní přínosy programu ISA pro členské státy: 42  

1)využití řešení ISA; 43  

2)samotná existence programu pomáhá zvyšovat povědomí o důležitosti interoperability a udržuje toto téma v politické agendě; 44  

3)poskytnutí referencí podporovaných NIFO, jako je například EIF; a

4)poskytovaní služeb, jako je například síť sTESTA a platforma CIRCABC.

Závěrečné hodnocení upozornilo na nízkou úroveň obecného povědomí o programu mezi klíčovými zúčastněnými stranami, které se zúčastnily pohovorů a šetření, zástupci členských států a úředníky Komise. 45 To potvrzuje i skutečnost, že dodatečná opatření, která respondenti navrhli, jsou již buď zavedena, anebo v současné době vyvíjena či rozšiřována. 46  

Přínos, který program měl ve vztahu k jiným politikám a iniciativám EU a k modernizaci veřejného sektoru v Evropě, jeho prospěšnost ještě zvýšil.30 V neposlední řadě je třeba poznamenat, že skutečná míra využití (včetně počtu uživatelů) jednotlivých řešení ISA by měla být systematicky měřena a měly by být propagovány výhody těchto řešení.

6.5 Udržitelnost

Závěrečné hodnocení ukázalo, že vyvinutá řešení tak, jak byla udržována a řízena v rámci programu, byla udržitelná jak z hlediska finančního, tak i technického a provozního.

Technická a provozní udržitelnost řešení ISA byla hodnocena nepřímo, podle jejich fungování a využití, jak bylo změřeno v rámci monitorovacích a hodnotících akcí.

Pokud jde o finanční otázky, udržitelnost je zaručena především prostřednictvím navazujícího programu ISA2, stejně jako prostřednictvím jiných iniciativ a programů EU, jako je například CEF. V některých případech lze pro zajištění dlouhodobé finanční udržitelnosti zvážit možnosti jako například sdílení nákladů nebo úhrady za využívání.

Organizační udržitelnost je z hlediska celkové udržitelnosti rovněž zásadní. Dlouhodobé řízení a správa řešení a služeb by měly být plánovány systematicky, aby byla zajištěna kontinuita. 47 Je třeba zmínit, že v rámci každoročního přihlašovacího procesu jsou vždy vyžadovány informace týkající se správy řešení v rámci programu.

6.6 Soudržnost

Závěrečné hodnocení ukázalo, že akce programu ISA podpořily holistický přístup. Tento holistický přístup, představený výborem ISA v lednu 2013, 48 uznává, že dosažení skutečné interoperability mezi orgány veřejné správy vyžaduje práci v různých oblastech: strategické cíle, rámce a architektonické příručky, vývoj specifikací a implementace, provádění a šíření řešení. Kromě toho je za klíčový předpoklad interoperability považováno monitorování a mapování situace v oblasti interoperability v Evropě a zvyšování obecného povědomí. Holistický přístup umožňuje odhalení nedostatků a zavedení relevantních opatření nebo projektů pro jejich řešení.

Tento holistický přístup není pro zúčastněné strany v programu ISA 49 tolik viditelný, neboť jsou obeznámeny spíše s jednotlivými akcemi realizovanými v rámci programu. Nízké povědomí o synergiích programu rovněž potvrdili respondenti v pohovorech a při šetření, ačkoliv závěrečné hodnocení oproti průběžnému hodnocení ukázalo zlepšení.

Zúčastněné strany v rámci pohovorů a on-line šetření uváděly pouze jednu akci ISA (EU Survey) 50 jako nekoherentní s cíli programu výrazně více, než ostatní.36 

Soudržnost byla v průběhu realizace programu posílena významným počtem synergií, které se vytvořily mezi akcemi programu a ostatními politikami a iniciativami EU, pro jejichž implementaci hraje interoperabilita klíčovou roli. Co se v průběhu programu jasně ukázalo a řešilo, je potřeba horizontálních opatření pro zajištění interoperability napříč různými oblastmi. Tento horizontální rozměr při implementaci zaměřené na určitou oblast chybí. Program ISA vytvořil synergie s oblastmi, jako je vnitřní trh, soutěžní právo, INSPIRE, CISE, celoevropský portál pro veřejně přístupná data a nově také CEF, který do určité míry staví na výsledcích programu.

Průřezový přístup k interoperabilitě přináší hmatatelné výsledky, kterých by jinak prostřednictvím sektorově specifických přístupů a řešení nebylo možno dosáhnout. Oblasti veřejných zakázek, informací veřejného sektoru, normalizace informačních a komunikačních technologií, justičních a vnitřních věcí a zdanění profitovaly z většího sladění s mezirezortně interoperabilními řešeními na úrovni EU a případné následné spolupráce.

V pozdějších fázích programu ISA se vytvořily synergie s útvary Komise odpovědnými za evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI). V rámci tematického cíle č. 11, který je zaměřen na posílení institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy, mohou fondy ESI podporovat úsilí vnitrostátních, regionálních a místních orgánů veřejné správy ke zlepšení interoperability jakožto prostředku modernizace veřejné správy. 51 Užší spolupráce v rámci programu ISA2 by mohla být přínosná jak z hlediska implementace programu, tak z hlediska provádění fondů ESI v členských státech. Generální ředitelství pro informatiku se mimo to aktivně účastní nedávno znovu ustavené meziútvarové skupiny pro kvalitní a inovativní veřejnou správu 52 , a tím zajišťuje spolupráci mezi programem a fondy ESI.

Úsilí vynaložené v rámci programu a ze strany generálního ředitelství pro informatiku vedlo k navázání užších vazeb se správou informačních technologií Komise.

6.7 Koordinace

Během provádění programu byla mezi útvary Komise a členskými státy zavedena dobrá koordinace formálních aktivit v souladu s rozhodnutím ISA (články 12 a 14). Dvě třetiny zástupců členských států a více než polovina úředníků Komise více či méně souhlasila, že interakce mezi ISA a zúčastněnými stranami byla účinná, pokud jde o výměnu informací, názorů a osvědčených postupů. 53

Kromě toho byla v rámci programu nastavena dobrá koordinace činností se zúčastněnými stranami mimo orgány veřejné správy tak, aby byla ve vhodných případech zajištěna jejich účast. Mezi tyto zúčastněné strany patří, podle okolností, normalizační organizace, akademická obec, organizace soukromého sektoru a nečlenské země EU, například Spojené státy americké, Japonsko a Austrálie.

Závěrečné hodnocení ocenilo sehrané úsilí vynaložené na koordinaci na úrovni EU, jež nepopiratelně přinesla pozitivní výsledky. 54 Meziútvarová skupina pro kvalitní a inovativní veřejnou správu bude nápomocna při zlepšování koordinace všech iniciativ na úrovni EU, které přispějí k modernizaci veřejné správy v Evropě.

Z hodnocení vyplynulo, že u zástupců členských států ve výboru ISA, koordinační skupině a pracovní skupině existuje prostor pro lepší koordinaci s kolegy na vnitrostátní úrovni v otázkách souvisejících s interoperabilitou, která by přispěla k udržení úspěchu programu. 55

Program poskytuje dobrý přehled pokroků v oblasti interoperability na vnitrostátní úrovni, jelikož slučuje sady informačních přehledů NIFO a eGovernment členských států na jednom místě v rámci platformy Joinup. 56  

Většina zástupců členských států a úředníků Komise zcela nebo částečně souhlasí, že elektronické platformy využívané v rámci ISA jsou k zajištění konzistentní interakce mezi zúčastněnými stranami a mezi nimi a Komisí (např. Joinup, webové stránky a profil ISA) dostačující. Zúčastněné strany však neměly dostatečné povědomí o výsledcích dosažených na vnitrostátní úrovni (například opětovné využití programu) a úrovni EU a o tom, jak útvary Komise výsledky ISA využívají. 57

7. Závěry závěrečného hodnocení

Závěrečné hodnocení bylo v zásadě pozitivní a uvádí se v něm, že program ISA je sladěn s prioritami politik Unie a potřebami členských států. 58 Závěrečné hodnocení ukázalo, že program byl implementován účinně a koherentně, přičemž poskytl výsledky, které jsou opětovně využívány jak ze strany útvarů Komise, tak členských států. Program ISA byl účinný, pokud jde o dosažení cílů a zajištění operativních řešení usnadňujících účinnou spolupráci mezi evropskými orgány veřejné správy, včetně posouzení dopadů nové legislativy EU v oblasti informačních a komunikačních technologií. Celkově vzato, dosažené a očekávané výsledky a dopady programu ISA z velké části řeší potřeby podniků, na které byl zaměřen, a činnosti v rámci programu byly koordinovány se zúčastněnými stranami tak, aby bylo zaručeno jejich zapojení.

Ze závěrů vyplývá, že je potřeba zaměřit se na zlepšení opětovného využívání řešení ISA, stejně jako na řešení nových potřeb. Kromě toho je třeba dále stavět na koordinaci iniciativ na úrovni EU, zejména mezi generálními ředitelstvími, v rámci „meziútvarové skupiny pro kvalitní a inovativní veřejnou správu“, a mezi členskými státy a Komisí, a to z důvodu zajištění vyšší soudržnosti s ostatními iniciativami na vnitrostátní úrovni a úrovni EU a koordinace se zúčastněnými stranami.

Celkový strategický přístup, který program od roku 2013 sledoval, ukazuje, že program ISA uplatňuje koherentní holistický přístup. Bylo dosaženo synergií mezi programovými akcemi a jinými činnostmi EU, nicméně stále existuje prostor pro další synergie.

8. Doporučení

Je nutno poznamenat, že rozhodnutí ISA zaměřilo činnosti programu na dosažení interoperability mezi orgány veřejné správy. To pravděpodobně mělo dopad na míru prospěšnosti, zvýšení povědomí a opětovného využití, neboť rámec programu nezahrnoval vazby mezi orgány veřejné správy a podniky a občany. V některých případech nicméně program pragmatickým způsobem rozšířil okruh zúčastněných subjektů tak, že do rozvoje interoperabilních řešení zapojil i podniky a občany, a zprostředkoval tak mnohem holističtější pohled, než jakého by bylo jinak možno dosáhnout.

Stále zřetelněji vyvstává potřeba brát při rozvoji interoperabilních řešení v úvahu vazby mezi orgány veřejné správy na straně jedné a občany a podniky na straně druhé a jejich partikulární zájmy, vzhledem k tomu, že oni jsou konečnými uživateli všech služeb veřejné správy. 59 Rozhodnutí ISA nestanovovalo opatření k řešení potřeb koncových uživatelů, nicméně ze zkušeností z implementace programu a z konzultací s realizátory jednotlivých akcí a členskými státy vyplynulo, že je to nezbytné. Tento nedostatek je řešen doporučením rozšířit rámec nového programu ISA2 i na podniky a občany.

Hodnocení ukázalo, že program ISA2 by měl systematičtěji rozvíjet přístup hospodářského opodstatnění, který by zároveň ještě více podtrhl úlohu interoperability pro dosahování hospodářských a sociálních přínosů 60 . Mimo to by Komise v zájmu zajištění plné účinnosti programu ISA2 měla usilovat o naplnění stanovených personálních stavů, 61 zejména vzhledem k tomu, že skutečná alokace lidských zdrojů byla vždy nižší, než jaká byla pro program původně stanovena.

Pokud jde o doporučení předložená v průběžném hodnocení, program odpovídajícím způsobem zapracoval doporučení týkající se zlepšení interakce se zúčastněnými stranami a účasti na významných událostech, přičemž v provádění ostatních doporučení byl učiněn značný pokrok. Z hodnocení nicméně vyplynulo, že v rámci programu ISA2 je třeba vynaložit další úsilí v následujících oblastech:

komunikace s orgány veřejné správy a zvyšování povědomí o interoperabilitě;

posílení holistického přístupu a horizontálního průřezového pohledu na interoperabilitu; a

spolupráce s ostatními politikami a iniciativami EU.

Kromě toho tým, který závěrečné hodnocení provedl, považuje dvě z 11 doporučení, která vyplynula ze závěrečného hodnocení programu IDABC, za stále platná i pro program ISA; jedná se o tato: 62

je třeba vypracovat společné propagační materiály zaměřené na slaďování politik a synergie mezi programy a iniciativami Unie. (doporučení IDABC č. 5); a

informace týkající se finanční a provozní udržitelnosti projektů by měly být zřetelněji komunikovány a lépe vysvětlovány externím zúčastněným subjektům. (doporučení IDABC č. 8)

Nejdůležitější doporučení jsou uvedena níže:

8.1 Komunikace s orgány veřejné správy a zvyšování povědomí o interoperabilitě

V období mezi roky 2010 a 2015 se zhruba dvě třetiny všech událostí organizovaných v rámci programu ISA za účasti zástupců členských států a 63 % (25) ze 40 událostí, které organizovaly členské státy a na kterých se program ISA podílel, konalo po roce 2013, tedy v době po průběžném hodnocení. Zvýšila se účast programu na konferencích a ostatních událostech; z 60 událostí, na nichž se program podílel, se tři čtvrtiny konaly v době po průběžném hodnocení. 63  

Program ISA2 by měl aktualizovat a zavést komunikační strategii zaměřenou na cílené zapojování, a to i zúčastněných subjektů specifických pro jednotlivá odvětví. Tímto způsobem by bylo možno zacelit propast mezi skutečnými výsledky programu a tím, jak je vnímají zúčastněné subjekty. 64

8.2 Posílení holistického přístupu a horizontálního průřezového pohledu na interoperabilitu

Holistický přístup, zavedený v roce 2013, by měl v rámci programu ISA2 pokračovat, jelikož právní a organizační interoperabilita je stále ještě v plenkách. Evropská referenční architektura interoperability (EIRA) 65 a Evropská kartografie interoperability (EICart), 66 dokumentující stávající služby a nástroje, budou uplatnění holistického přístupu napomáhat tím, že umožní identifikovat a opětovně využít existující řešení a ukázat oblasti, ve kterých nástroje na zavádění interoperability chybí. 67 EIRA a EICart hrají důležitou roli při šíření výsledků a umožňují lépe zjišťovat potřeby. Napomáhají zvýšit obecné povědomí, zlepšit koordinaci a tvořit nové synergie.

Poté, co bylo posouzení dopadů nové legislativy EU v oblasti informačních a komunikačních technologií zahrnuto do procesu posuzování dopadů, měl by program ISA2 i nadále hrát roli mu určenou a využívat své odbornosti k propagaci těchto aktivit a podpoře těch generálních ředitelství a útvarů, které taková hodnocení provádějí. 68  

V neposlední řadě by program ISA2 měl zavést systematičtější přístup k podpoře a monitorování využití společných služeb a obecně používaných nástrojů, ale také využití a implementaci společných rámců. 69

8.3 Spolupráce s ostatními politikami a iniciativami EU

Pokračuje i úsilí o navázání programu ISA/ISA2 na ostatní relevantní politiky EU, přičemž jako příklad lze uvést nástroj CEF, který na jeho výsledcích staví. Od roku 2016 dále by měl být brán v potaz i revidovaný rámec EIF, podle nějž mají být řešení implementována způsobem, který podporuje ostatní politiky EU.

Program ISA2 by měl navázat na zřetelná zlepšení, která program ISA od průběžného hodnocení přinášel, pokud jde o koordinaci činností v oblasti interoperability a eGovernmentu uvnitř Komise. 70 To se týká i probíhající spolupráce s generálním ředitelstvím pro komunikační sítě, obsah a technologie ohledně nástroje CEF, stejně jako nového akčního plánu pro eGovernment 2016–2020. Mimo to již existují plány na spolupráci s generálním ředitelstvím pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a generálním ředitelstvím pro regionální a městskou politiku za účelem identifikace stávajících a nových akcí ISA/ISA2, které mají potenciál přispět k dosažení tematického cíle č. 2 fondů ESI („zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií“) a č. 11 („posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran a účinná veřejná správa“). Jedná se o dodatečnou práci v oblasti hodnocení operativních programů a určení podmínek. V neposlední řadě program ISA ukázal velký potenciál pro větší spolupráci, mimo jiné, generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci, generálního ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele, generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov, generálního ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, generálního ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky a Společného výzkumného střediska.

Závěrečné hodnocení považuje novou meziútvarovou skupinu pro kvalitní a inovativní veřejnou správu za hlavní faktor pro zajištění konzistentní spolupráce a soudržnosti mezi politikami a iniciativami EU, které přispívají k modernizaci veřejného sektoru. 71

9. Další kroky

Při implementaci navazujícího programu ISA2 bude Komise brát nejvyšší zřetel na výše uvedené závěry a doporučení, přičemž problémy, na které upozorňují, zanalyzuje, ověří a zrealizuje opatření na jejich řešení, a to v úzké spolupráci s členskými státy a případně dalšími zúčastněnými stranami, včetně podniků a občanů.

(1)

  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA), Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.

(2)

 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004 o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC), Úř. věst. L 144, 30.4.2004 (viz Úř. věst. L 181, 18.5.2004, s. 25).

(3)

Čl. 1 odst. 2 rozhodnutí ISA.

(4)

Závěrečné hodnocení programu ISA, dostupné na: http://ec.europa.eu/isa/library/official-documents/index_en.htm

(5)

Složená z úředníků generálního ředitelství pro informatiku (DIGIT), generálního ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GROW), generálního ředitelství pro daně a celní unii (TAXAUD), Společného výzkumného střediska (JRC) a Generálního sekretariátu.

(6)

Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, sdělení Komise (KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010, s. 12).

(7)

  http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm  

(8)

Roční analýza růstu Komise na rok 2013, COM(2012) 750 final, 28.11.2012, s. 13.

(9)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (KOM(2010) 245 v konečném znění/2), s. 5

(10)

  http://daeimplementation.eu/dae_actions.php?action_n=26&id_country=1  

(11)

 „Cesta k interoperabilitě evropských veřejných služeb“, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (COM(2010) 744 final, příloha 1).

(12)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-169-2013-INIT/cs/pdf

(13)

Čl. 1 odst. 1 rozhodnutí ISA.

(14)

Viz Evropský rámec interoperability (EIF) evropských veřejných služeb (KOM(2010) 744 v konečném znění, příloha 2), s. 21.

(15)

Průběžné hodnocení programu ISA, 2012.

http://ec.europa.eu/isa/documents/interim_evaluation_of_the_isa_programme.pdf  

(16)

Pokyny ke zlepšování právní úpravy, pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015) 111 final);    
Pokyny k posouzení dopadů (COM(2015) 215 final) (SWD(215) 110 final), s. 18.

(17)

Observatoř NIFO, vytvořená v rámci programu IDABC, podporuje implementaci EIF na úrovni členských států, a to prostřednictvím transpozice EIF do vnitrostátních rámců interoperability. http://ec.europa.eu/isa/actions/04-accompanying-measures/4-2-3action_en.htm  

(18)

Příkladem je příspěvek k propojení obchodních registrů, provedení zásady „jen jednou“ (opatření strategie pro jednotný digitální trh č. 16) prostřednictvím činností v oblasti základních registrů a k naplnění cíle „jednotné digitální brány“ včetně činností v oblasti sémantiky a katalogu služeb.

(19)

  https://joinup.ec.europa.eu/community/cef/og_page/catalogue-building-blocks

(20)

Závěrečné hodnocení programu ISA, tabulka č. 10: „Sladění programu ISA s CEF“, s. 54.

(21)

 „Společně pro nový růst“ – Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (KOM(2011) 206 v konečném znění), s. 10.

(22)

Článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).

(23)

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu týkající se předlohy plánu na vytvoření společného prostředí pro sdílení informací pro dohled v námořní oblasti EU (KOM(2010) 584 v konečném znění), s. 3.

(24)

Veřejně přístupné údaje: Hnací síla inovací, růstu a transparentní správy, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů (KOM(2011) 882 v konečném znění), s. 11.

(25)

 Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2012, zpráva Komise (COM(2013) 257 final), s. 12.

(26)

Závěrečné hodnocení programu ISA, tabulka č. 21: „míra přijetí řešení ISA ze strany útvarů Komise“, s. 131.

(27)

Průvodní dokument k rozhodnutí ISA2 (COM(2014) 367 final).

(28)

 Průběžné hodnocení programu ISA, 2012, s. 172 http://ec.europa.eu/isa/documents/interim_evaluation_of_the_isa_programme.pdf

(29)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Relevance cílů ISA z hlediska řešení potřeb evropských orgánů veřejné správy“, s. 45

(30)

  http://ec.europa.eu/isa/dashboard/isadashboard  

(31)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Účinnost programu ISA“: % zpoždění, s. 82.

(32)

Závěrečné hodnocení programu ISA,    „Přidělování rozpočtových prostředků a čerpání rozpočtu“, s. 67.

(33)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 4“, s. 86.

(34)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Proces revize pracovního programu ISA“, s. 59.

(35)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Přidělení finančních prostředků“, s. 66.

(36)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 6“, s. 111.

(37)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Stanovení a zlepšení společných rámců“, s. 94.

(38)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěry č. 7 a 8“, s. 112 a 140.

(39)

Závěrečné hodnocení programu ISA, tabulka 18 „Hodnocení prospěšnosti na úrovni akcí“, s. 116.

(40)

  http://ec.europa.eu/isa/ready-to-use-solutions/index_en.htm  

(41)

Závěrečné hodnocení programu ISA,     „Usnadňování účinné interakce mezi evropskými orgány veřejné správy“, s. 88 a 89.

(42)

Závěrečné hodnocení programu ISA, Hlavní vnímané výsledky programu ISA, s. 88.

(43)

Závěrečné hodnocení programu ISA,     „Obecný pohled na přínosy programu ISA“, s. 113 a 114.

(44)

Závěrečné hodnocení programu ISA, obrázek č. 37 „Míra souhlasu respondentů s vlivem programu ISA na zvyšování povědomí“, s. 171.

(45)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 9“, s. 141.

(46)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Soudržnost“, s. 17.

(47)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 10“, s. 148.

(48)

Jednání výboru ISA, 23. ledna 2013 – prezentace výsledků průběžného hodnocení programu ISA.

(49)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 11“, s. 165.

(50)

EU Survey je bezplatná webová open source aplikace, která umožňuje respondentům účastnit se konzultací a tazatelům analyzovat výsledky šetření.

(51)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Vnitřní koordinace v rámci Evropské komise“, s. 167.

(52)

Meziútvarová skupina pro kvalitní a inovativní veřejnou správu (Ares (2015) 4431139, 20.10.2015).

(53)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Míra účinnosti interakce mezi ISA a zúčastněnými stranami“, s. 172.

(54)

Závěrečné hodnocení ISA programu, „Vnitřní koordinace v rámci Evropské komise“, s. 167.

(55)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 13“, s. 187.

(56)

  https://joinup.ec.europa.eu/community/nifo/home

(57)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Opětovné využití výstupů jiných iniciativ EU v programu ISA“, s. 163.

(58)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěry č. 1, 2 a 3“, s. 56, 57 a 58.

(59)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Úvahy nad výsledky dosaženými členskými státy při zavádění řešení ISA“, s. 184.

(60)

 Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 6“, s. 200. 

(61)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 6“, s. 201.

(62)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Doporučení z předchozích hodnocení“, s. 190.

(63)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 14 a míra, jakou program ISA zvýšil povědomí o řešeních ISA“, s. 188.

(64)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Doporučení č. 4“, s. 199 a „vnímání výsledků programu ISA“, s. 83.

(65)

  EIRA je referenční architektura pro poskytování interoperabilních digitálních veřejných služeb bez ohledu na hranice států a jednotlivých odvětví.

(66)

EICart je nástroj, který lze využít pro popis a katalogizaci základních stavebních prvků řešení (SBB) podnikových architektur v souladu s EIRA.

(67)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 8 z 9“, s. 202.

(68)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 3 z 9“, s. 198.

(69)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 9 z 9“, s. 202.

(70)

Závěrečné hodnocení programu ISA, „Závěr č. 7 z 9“, s. 201.

(71)

  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise – roční analýza růstu 2014 (COM(2013) 800 final); Úř. věst. 214, 8.7.2014, s. 46.