EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.4.2016

COM(2016) 199 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Srovnávací přehled EU o soudnictví 2016

1.ÚVOD

Účinné systémy soudnictví hrají zásadní úlohu při prosazování právního státu a základních hodnot Unie. Jsou rovněž předpokladem příznivého investičního a podnikatelského prostředí. Z tohoto důvodu je zvyšování účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví jednou z priorit evropského semestru, což je každoroční cyklus koordinace hospodářských politik EU. Srovnávací přehled EU o soudnictví pomáhá této priority dosáhnout.

Čtvrté vydání srovnávacího přehledu dále rozvíjí komplexní přehled o fungování vnitrostátních systémů soudnictví: sběru údajů se zúčastnilo více členských států; byly zavedeny nové ukazatele kvality týkající se například norem, vzdělávání, průzkumů a bezplatné právní pomoci; byly rozpracovány ukazatele týkající se nezávislosti, které nyní zahrnují i nové průzkumy Eurobarometr, a je umožněn hlubší vhled do některých oblastí, jako jsou elektronické komunikace.

2.SOUVISLOSTI: DALŠÍ ÚSILÍ O ZDOKONALENÍ SYSTÉMŮ SOUDNICTVÍ

Toto vydání srovnávacího přehledu se zveřejňuje v době, kdy řada členských států přijímá opatření k zdokonalení svého systému soudnictví. Níže uvedený obrázek ukazuje, že v roce 2015 změnu tohoto systému provedly či oznámily téměř všechny členské státy.

Obrázek 1: Legislativní a regulační činnost v roce 2015 týkající se systémů soudnictví (přijatá opatření / oznámené iniciativy podle členských států) (zdroj: Evropská komise 4 )

Obrázek 1 podává věcný přehled toho, „co kdo dělá“, bez kvalitativního hodnocení. Ukazuje, že mnoho členských států je aktivních v týchž oblastech, a může se proto vzájemně učit. Znázorňuje rovněž dynamiku reforem soudnictví v EU, jelikož kromě opatření přijatých v roce 2015 byly v řadě členských států oznámeny další iniciativy.

Šíře, rozsah a aktuální stav jednotlivých iniciativ se v členských státech liší. Vysoký počet členských států uskutečnil nebo oznámil změny svého procesního práva. Činnosti se zaměřovaly i nadále na informační a komunikační technologie (IKT), členské státy však podnikly taktéž iniciativy týkající se právních profesí, alternativních způsobů řešení sporů (ADR), bezplatné právní pomoci, organizace soudnictví, soudních poplatků, postavení soudců, změn soudních obvodů, specializace soudů a rad pro justici.

Tyto snahy jsou součástí strukturálních reforem podporovaných v rámci evropského semestru. V roční analýze růstu za rok 2016 bylo zdůrazněno, že „posílení kvality, nezávislosti a efektivity soudnictví členských států je nezbytným předpokladem příznivého investičního a podnikatelského prostředí. […] Je nezbytné zajistit řízení bez průtahů, řešit nevyřízené soudní případy, posílit záruky nezávislosti soudnictví a soudnictví zkvalitnit, mimo jiné lepším využíváním informačních a komunikačních technologií na soudech a používáním norem kvality“ 5 . Z téhož důvodu patří zdokonalování vnitrostátních systémů soudnictví mezi činnosti, kterým musí jednotlivé členské státy věnovat pozornost při provádění investičního plánu pro Evropu 6 .

Závěry srovnávacího přehledu 2015 spolu se zvláštním hodnocením situace v jednotlivých dotčených členských státech obohatily evropský semestr. Evropský semestr 2015 ukazuje, že se některé členské státy dosud potýkají se zvláštními problémy 7 . Rada na návrh Komise vydala určitým členským státům doporučení pro jednotlivé země, v nichž jsou vyzdviženy možné způsoby zajištění vyšší účinnosti jejich systémů soudnictví 8 . Reformy soudnictví v ostatních členských státech, které čelí problémům, jsou podrobně sledovány prostřednictvím zpráv o jednotlivých zemích zveřejňovaných během evropského semestru 9 a v členských státech, na něž se vztahuje ekonomický ozdravný program 10 . V rámci třetího pilíře investičního plánu pro Evropu byly systémy soudnictví v devíti členských státech určeny jako investiční výzva 11 .

Mezi roky 2014 a 2020 poskytne EU na podporu reforem soudnictví prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) částku ve výši 4,2 miliardy EUR 12 . Čtrnáct členských států 13 určilo ve svých programových dokumentech soudnictví jako oblast, která má být podpořena z ESI fondů. Komise zdůrazňuje význam přijetí přístupu zaměřeného na výsledky při provádění fondů: tento přístup se vyžaduje i v nařízení o ESI fondech. Komise jedná s členskými státy o tom, jak co nejlépe posuzovat a hodnotit dopad ESI fondů na systémy soudnictví.

Toto úsilí odůvodňují hospodářské dopady plně funkčních systémů soudnictví. Účinné systémy soudnictví hrají klíčovou roli při vytváření důvěry v celém hospodářském cyklu. Pokud systémy soudnictví zaručují prosazování práv, poskytují věřitelé pravděpodobněji půjčky, podniky jsou odrazovány od oportunistického chování, snižují se transakční náklady a inovativní podniky, které jsou často závislé na nehmotných aktivech (například právech duševního vlastnictví), budou s vyšší pravděpodobností investovat. Význam účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví pro malé a střední podniky byl zdůrazněn v průzkumu týkajícím se inovací a práv duševního vlastnictví 14 , který se v roce 2015 uskutečnil u téměř 9 000 evropských malých a středních podniků. Z průzkumu zejména vyplynulo, že k hlavním důvodům nezahájení soudního řízení kvůli porušení práv duševního vlastnictví patří náklady a příliš dlouhé soudní řízení. Pozitivní vliv vnitrostátních systémů soudnictví na hospodářství zdůrazňuje literatura a výzkum 15 , například Mezinárodního měnového fondu 16 , Evropské centrální banky 17 , OECD 18 , Světového ekonomického fóra 19 a Světové banky 20 .

Význam toho, aby členské státy pracovaly na zvýšení účinnosti svého systému soudnictví, podtrhuje i trvale vysoká pracovní zátěž soudů v průběhu let, ačkoli se situace mezi jednotlivými členskými státy liší, jak ukazují níže uvedené údaje.

Obrázek 2: Počet nově přicházejících občanských, obchodních, správních a jiných věcí* (první stupeň / na 100 obyvatel) (zdroj: studie CEPEJ 21 )

* Podle metodiky CEPEJ zahrnuje tato kategorie všechny sporné a nesporné občanské a obchodní věci, nesporné věci katastru nemovitostí a obchodního rejstříku, věci týkající se jiných rejstříků, jiné nesporné věci, věci správního práva a jiné netrestní věci. IT: v roce 2013 byla zavedena jiná klasifikace občanských věcí, takže srovnání mezi jednotlivými roky může vést k chybným závěrům. DK: lepší podnikatelské prostředí se vysvětluje skutečností, že soudům všech stupňů bylo předloženo méně případů.

Obrázek 3: Počet nově přicházejících sporných občanských a obchodních věcí* (první stupeň / na 100 obyvatel) (zdroj: studie CEPEJ)

* Sporné občanské a obchodní věci se podle metodiky CEPEJ týkají sporů mezi stranami, například sporů ohledně smluv. Oproti tomu nesporné občanské (a obchodní) věci se týkají nenapadených řízení, například nenapadených platebních rozkazů. Obchodní věci řeší v některých zemích zvláštní obchodní soudy, v jiných zemích obecné (civilní) soudy. ES: rozdíly se vysvětlují zaváděním soudních poplatků pro fyzické osoby do března 2014 a vyloučením platebních rozkazů. EL: v roce 2014 proběhly metodické změny. IT: v roce 2013 byla zavedena jiná klasifikace občanských věcí, takže srovnání mezi jednotlivými roky může vést k chybným závěrům.

3.KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ srovnávacího přehledu EU o soudnictví 2016

Efektivnost, úroveň a nezávislost jsou hlavní parametry účinného systému soudnictví a srovnávací přehled předkládá ukazatele pro všechny tři parametry.

3.1 Efektivnost systémů soudnictví

Ukazateli souvisejícími s efektivností řízení jsou délka řízení (dispoziční čas); míra vyřešených případů a počet projednávaných věcí.

3.1.1 Délka řízení

Délka řízení udává odhadovanou dobu (ve dnech) potřebnou k vyřešení věci u soudu, tj. dobu, kterou soud potřebuje pro vydání rozhodnutí v prvním stupni. Ukazatelem „dispoziční čas“ je počet nevyřešených věcí dělený počtem vyřešených věcí na konci roku vynásobený 365 dny 22 . Všechny obrázky 23 se týkají řízení v prvním stupni a srovnávají údaje pro roky 2010, 2012, 2013 a 2014, pokud jsou k dispozici 24 .

* Podle metodiky CEPEJ zahrnuje tato kategorie všechny sporné a nesporné občanské a obchodní věci, nesporné věci katastru nemovitostí a obchodního rejstříku, věci týkající se jiných rejstříků, jiné nesporné věci, věci správního práva a jiné netrestní věci. Srovnávat by se mělo obezřetně, jelikož některé členské státy oznámily změny v metodice sběru údajů nebo jejich kategorizaci (CZ, EE, HR, IT, CY, LV, HU, RO, SI, FI). CZ a SK uvedly, že počet projednávaných věci v prvním stupni nelze specifikovat, jelikož věci se pokládají za projednávané do té doby, dokud již není možné další řízení. PT: údaje nebyly dostupné kvůli technickým omezením.

Obrázek 5: Doba potřebná k vyřešení sporných občanských a obchodních věcí*
(první stupeň / ve dnech) (zdroj: studie CEPEJ)

* Sporné občanské (a obchodní) věci se podle metodiky CEPEJ týkají sporů mezi stranami, například sporů ohledně smluv. Oproti tomu nesporné občanské (a obchodní) věci se týkají nenapadených řízení, například nenapadených platebních rozkazů. Obchodní věci řeší v některých zemích zvláštní obchodní soudy, v jiných zemích obecné (civilní) soudy. Srovnávat by se mělo obezřetně, jelikož některé členské státy oznámily změny v metodice sběru údajů nebo jejich kategorizaci (CZ, EE, EL, ES, HR, IT, CY, LV, LU, HU, RO, SI, FI) nebo učinily výhrady ohledně úplnosti údajů, které nemusí pokrývat všechny spolkové státy nebo všechny soudy (DE, LU). CZ a SK uvedly, že počet projednávaných věci v prvním stupni nelze specifikovat, jelikož věci se pokládají za projednávané do té doby, dokud již není možné další řízení. Do roku 2014 dodávalo NL změřený dispoziční čas, nikoli čas vypočítaný CEPEJ. PT: údaje pro rok 2014 nebyly dostupné kvůli technickým omezením.

Obrázek 6: Doba potřebná k vyřešení správních věcí* (první stupeň / ve dnech) (zdroj: studie CEPEJ)

* Věci správního práva se podle metodiky CEPEJ týkají sporů mezi občany a místními, regionálními nebo vnitrostátními orgány. Věci správního práva řeší v některých zemích zvláštní správní soudy, v jiných zemích obecné (civilní) soudy. Srovnávat by se mělo obezřetně, jelikož některé členské státy oznámily změny v metodice sběru údajů nebo jejich kategorizaci (HU, FI), reorganizaci soustavy správních soudů (HR v roce 2012) nebo učinily výhrady ohledně úplnosti údajů, které nemusí pokrývat všechny spolkové státy nebo všechny soudy (DE, LU). CZ a SK uvedly, že počet projednávaných věci v prvním stupni nelze specifikovat, jelikož věci se pokládají za projednávané do té doby, dokud již není možné další řízení. CY: rozdíly se vysvětlují vyšším počtem případů spojených s kaucí a jejich společným řešením. MT: rozdíly se vysvětlují vyšším počtem soudců.

3.1.2 Míra vyřešených případů

Mírou vyřešených případů je poměr počtu vyřešených věcí k počtu nově přicházejících věcí. Je měřítkem toho, zda je soud schopen vyřizovat nově přicházející věci. Je-li míra vyřešených případů přibližně 100 % nebo vyšší, znamená to, že systém soudnictví je schopen vyřešit nejméně tolik věcí, kolik jich nově přichází. Je-li míra vyřešených případů nižší než 100 %, znamená to, že soudy vyřeší méně věcí, než je počet nově přicházejících věcí.

Obrázek 7: Míra vyřešených občanských, obchodních, správních a jiných věcí* 
(první stupeň / v % – hodnoty vyšší než 100 % udávají, že je uzavřeno více věcí než nově přicházejících, zatímco hodnoty nižší než 100 % naznačují, že se uzavřelo méně věcí než nově přicházejících) (zdroj: studie CEPEJ)

* Srovnávat by se mělo obezřetně, jelikož některé členské státy oznámily změny v metodice sběru údajů nebo jejich kategorizaci (CZ, EE, IT, CY, LV, HU, SI, FI). Rozdíly v LT a SK se vysvětlují změnami v počtu nově přicházejících věcí. LV: vliv na kolísání měly údajně externí a interní faktory, jako například nové insolvenční řízení. PT: údaje nebyly dostupné kvůli technickým omezením.

Obrázek 8: Míra vyřešených sporných občanských a obchodních věcí* (první stupeň / v %) (zdroj: studie CEPEJ)

* Srovnávat by se mělo obezřetně, jelikož některé členské státy oznámily změny v metodice sběru údajů nebo jejich kategorizaci (CZ, EE, EL, IT, CY, LV, HU, SI, FI) nebo učinily výhrady ohledně úplnosti údajů, které nemusí pokrývat všechny spolkové státy nebo všechny soudy (DE, LU). NL: do roku 2014 byl dodáván změřený dispoziční čas, nikoli čas vypočítaný CEPEJ. LU: rozdíly údajně vysvětluje zavedení nových statistických metod. IE: nízké výsledky údajně vysvětlují tradičně používané postupy zaznamenávání projednávaných občanských věcí. PT: údaje pro rok 2014 nebyly dostupné kvůli technickým omezením.

Obrázek 9: Míra vyřešených správních věcí* (první stupeň / v %) (zdroj: studie CEPEJ)

* Srovnávat by se mělo obezřetně, jelikož některé členské státy oznámily změny v metodice sběru údajů nebo jejich kategorizaci (HU, FI), reorganizaci soustavy správních soudů (HR v roce 2012) nebo učinily výhrady ohledně úplnosti údajů, které nemusí pokrývat všechny spolkové státy nebo všechny soudy (DE, LU). LT: rozdíly údajně vysvětlují změny v počtu nově přicházejících věcí. MT: rozdíly údajně vysvětluje vyšší počet soudců.

3.1.3 Projednávané věci

Počtem projednávaných věcí se rozumí počet věcí, které zbývá vyřešit na konci určitého období. To ovlivňuje i dispoziční čas.

Obrázek 10: Počet projednávaných občanských, obchodních, správních a jiných věcí* (první stupeň / na 100 obyvatel) (zdroj: studie CEPEJ)

* Srovnávat by se mělo obezřetně, jelikož některé členské státy oznámily změny v metodice sběru údajů nebo jejich kategorizaci (CZ, EE, IT, CY, LV, HU, RO, SI, FI). CZ a SK uvedly, že počet projednávaných věci v prvním stupni nelze specifikovat, jelikož věci se pokládají za projednávané do té doby, dokud již není možné další řízení. ES: rozdíly se vysvětlují změnami v počtu nově přicházejících věcí. PT: údaje nebyly dostupné kvůli technickým omezením.

Obrázek 11: Počet projednávaných sporných občanských a obchodních věcí* (první stupeň / na 100 obyvatel) (zdroj: studie CEPEJ)

* Srovnávat by se mělo obezřetně, jelikož některé členské státy oznámily změny v metodice sběru údajů nebo jejich kategorizaci (CZ, EE, EL, IT, CY, LV, HU, RO, SI, FI) nebo učinily výhrady ohledně úplnosti údajů, které nemusí pokrývat všechny spolkové státy nebo všechny soudy (DE, LU). Rozdíly v DK, EL a ES se vysvětlují změnami v počtu nově přicházejících věcí. CZ a SK uvedly, že počet projednávaných věci v prvním stupni nelze specifikovat, jelikož věci se pokládají za projednávané do té doby, dokud již není možné další řízení. PT: údaje pro rok 2014 nebyly dostupné kvůli technickým omezením.

Obrázek 12: Počet projednávaných správních věcí* (první stupeň / na 100 obyvatel) (zdroj: studie CEPEJ)

* Srovnávat by se mělo obezřetně, jelikož některé členské státy oznámily změny v metodice sběru údajů nebo jejich kategorizaci (HU, FI), reorganizaci soustavy správních soudů (HR v roce 2012) nebo učinily výhrady ohledně úplnosti údajů, které nemusí pokrývat všechny spolkové státy nebo všechny soudy (DE, LU). Změny v počtu nově přicházejících věcí mohou údajně vysvětlit rozdíly v ES a CY. CZ a SK uvedly, že počet projednávaných věci v prvním stupni nelze specifikovat, jelikož věci se pokládají za projednávané do té doby, dokud již není možné další řízení.

3.1.4 Efektivnost ve zvláštních oblastech

Tento oddíl obsahuje podrobnější informace o době, kterou soudy potřebují k vyřešení sporů ve zvláštních oblastech práva, a doplňuje obecné údaje o efektivnosti systémů soudnictví. Oblasti jsou vybrány podle jejich významu pro jednotný trh, hospodářství a podnikatelské prostředí obecně. Údaje o průměrné době řízení v těchto zvláštních oblastech umožňují lépe pochopit fungování vnitrostátního systému soudnictví. Srovnávací přehled 2016 navazuje na předchozí sběry údajů a věnuje se oblasti insolvenčního práva, práva hospodářské soutěže, spotřebitelského práva, práv duševního vlastnictví, práva elektronických komunikací a zadávání veřejných zakázek.

Bližší pohled na fungování soudů při uplatňování práva EU ve zvláštních oblastech 25 je obzvláště důležitý. Právo EU tvoří společný základ právních systémů členských států a soudní spory založené na právu EU jsou proto obzvláště vhodné k získání srovnatelných údajů. Při uplatňování práva EU jednají vnitrostátní soudy jako soudy Unie a zajišťují účinné prosazování práv a povinností stanovených v právu EU. Zaměření se na zvláštní oblasti práva EU ukazuje, jak účinně je právo EU prosazováno. Dlouhé průtahy v soudním řízení mohou mít negativní důsledky pro prosazování práv vyplývajících z dotyčného práva EU, nejsou-li například již dostupné přiměřené prostředky nápravy nebo nelze-li již vymáhat značné finanční škody.

Obrázek 13: Insolvence: Délka insolvenčního řízení* (v letech) (zdroj: Světová banka: Doing Business)

* Čas potřebný k tomu, aby věřitelé získali zpět svůj úvěr. Období se počítá od okamžiku selhání dlužníka do zaplacení části nebo celé částky dluhu bance. Zohledňuje možné odkládací taktiky stran jako podání zdržovacích opravných prostředků nebo žádostí o prodloužení lhůty. Údaje jsou odvozeny z odpovědí místních insolvenčních pracovníků na dotazník a jsou ověřeny studií o zákonech a předpisech i veřejně dostupnými informacemi o insolvenčních systémech. Údaje shromažďované v červnu každého roku.

Obrázek 14: Hospodářská soutěž: Průměrná délka soudního přezkumu rozhodnutí vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž uplatňujících články 101 a 102 Smlouvy* 26 (první stupeň / ve dnech) (zdroj: Evropská komise spolu s Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž)

Jedním z hlavních aspektů přitažlivého podnikatelského prostředí je náležité uplatňování práva hospodářské soutěže. To je nezbytné, aby bylo zajištěno, že podniky mohou soutěžit za rovných podmínek. Zdá se, že soudní přezkum rozhodnutí vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž v prvním stupni trvá déle v porovnání s dispozičním časem ve správních věcech (obrázek 6) nebo obecně v občanských, obchodních, správních a jiných věcech (obrázek 4). Tyto výsledky s největší pravděpodobností naznačují složitost a hospodářský význam věcí, v nichž je uplatňováno právo EU v oblasti hospodářské soutěže.

* Žádné věci nebyly v tomto období zjištěny v BG, EE, CY, MT. IE: scénář stanovený pro získání údajů na tomto obrázku se nepoužije (vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž není oprávněn přijímat rozhodnutí uplatňující články 101 a 102 Smlouvy). AT: scénář se nepoužije přímo: údaje zahrnuji všechny věci rozhodnuté kartelovým soudem, které se týkají porušení článků 101 a 102 Smlouvy. Doba potřebná k vyřešení soudního přezkumu byla vypočítána na základě délky řízení, pokud bylo soudní rozhodnutí vydáno v referenčním roce. Členské státy jsou uvedeny podle vážené průměrné délky soudního řízení během těchto tří let 27 . Počet relevantních věcí se v jednotlivých členských státech liší, v mnoha případech je však tento počet nízký (méně než tři ročně). To může způsobovat, že průměrná délka řízení závisí na délce jednoho mimořádně dlouhého nebo krátkého řízení, což má za následek velké kolísání mezi jednotlivými roky (např. BE, DE, PL, UK). Některá nejdelší řízení zahrnovala žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, která byla předložena Soudnímu dvoru Evropské unie (např. CZ).

Obrázek 15: Elektronické komunikace: Průměrná délka soudního přezkumu rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů uplatňujících právo EU v oblasti elektronických komunikací* (první stupeň / ve dnech) (zdroj: Evropská komise spolu s Komunikačním výborem)

Právní předpisy v oblasti elektronických komunikací mají zvýšit konkurenceschopnost souvisejících trhů a zajistit investice, inovace a růst. Účinné prosazování těchto právních předpisů je nezbytné rovněž k dosažení cílů týkajících se nižších cen pro občany, kvalitnějších služeb a vyšší transparentnosti. Průměrná délka soudního přezkumu ve věcech práva elektronických komunikací 28 v prvním stupni se zdá být obecně delší než průměrná délka řízení k vyřešení občanských, obchodních, správních a jiných věcí (obrázek 4). Ze srovnání s věcmi soutěžního práva (obrázek 14) a spotřebitelského práva (obrázek 17) vyplývají u skupiny věcí týkajících se elektronických komunikací větší rozdíly v průměrné délce řízení. To je s největší pravděpodobností zapříčiněno širokou škálou případů, na něž se tato kategorie vztahuje a které sahají od rozsáhlých přezkumů „analýzy trhů“ po záležitosti zaměřené na spotřebitele.

* Žádné věci nebyly v tomto období zjištěny v LU a LV, ve FI za rok 2013, v IE a MT za rok 2014. Počet relevantních věcí soudního přezkumu se mezi jednotlivými členskými státy liší. V některých případech omezený počet relevantních věcí (BE, EE, IE, CY, LT, UK) způsobuje, že velmi dlouhá řízení v těchto věcech mohou značně ovlivnit výsledný průměr. AT: v roce 2013 se vyskytl neobvykle vysoký počet složitých věcí týkajících se analýzy trhů, o nichž musel příslušný soud rozhodnout. DK: o opravných prostředcích rozhoduje v prvním stupni kvazisoudní orgán. V ES, AT, PL jsou pověřeny různé soudy v závislosti na předmětu sporu.

Obrázek 16: Ochranné známky Společenství: Průměrná délka řízení ve věcech týkajících se porušení ochranné známky Společenství* (první stupeň / ve dnech) (zdroj: Evropská komise spolu s Evropským střediskem pro sledování porušování práv duševního vlastnictví)

Práva duševního vlastnictví jsou nezbytná k stimulování investic do inovací. Bez účinných prostředků k prosazování práv duševního vlastnictví je potlačována inovace a tvořivost a snižují se investice. Obrázek 16 proto uvádí údaje o době, kterou vnitrostátní soudy potřebují k vydání rozhodnutí ve věcech týkajících se nejčastějšího práva duševního vlastnictví v EU – ochranné známky Společenství. Právní předpisy EU týkající se ochranných známek Společenství 29 přiznávají významnou úlohu vnitrostátním soudům, které jednají jako soudy Unie a přijímají opatření ovlivňující území jednotného trhu. Z údajů vyplývají rozdíly v průměrné délce řízení v těchto věcech v jednotlivých členských státech, což může mít dopad na držitele ochranné známky Společenství usilující o soudní nápravu v případech, kdy se domnívají, že byla porušena jejich práva.

* HR: v tomto období nebyly zjištěny žádné věci. Žádné věci nebyly v LU a IE zjištěny v roce 2012, v LT v roce 2013 a v EE a FI v roce 2014. Průměrná délka řízení v těchto věcech byla vypočítána na základě statistických údajů, byly-li k dispozici, nebo vzorku věcí. Členské státy jsou uspořádány podle vážené průměrné délky soudních řízení během těchto tří let. DK: údaje poskytnuté pro roky 2012 a 2013 zahrnují veškeré věci týkající se ochranných známek. EL: údaje za rok 2014 představují vypočítaný průměr na základě údajů různých soudů. Odhady soudů byly použity u údajů v DE, ES, PT, SE. Počet relevantních věcí se v jednotlivých členských státech liší. Počet relevantních věcí byl omezený (méně než pět) v LT v roce 2012, v EE a FI v roce 2012 a 2013, v IE a LU v roce 2013 a 2014, v HU v roce 2012 a 2014. To může způsobovat, že průměrná délka řízení závisí na délce jednoho mimořádně dlouhého nebo krátkého řízení, což má za následek velké rozdíly mezi jednotlivými roky.

Obrázek 17: Ochrana spotřebitele: Průměrná délka soudních přezkumů rozhodnutí orgánů pro ochranu spotřebitele uplatňujících právo EU* (první stupeň / ve dnech) (zdroj: Evropská komise spolu se sítí pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele)

Účinné prosazování spotřebitelského práva EU 30 zajišťuje, aby spotřebitelé využívali svá práva a aby společnosti porušující spotřebitelská pravidla nezískaly neoprávněné východy. Klíčovou úlohu při prosazování spotřebitelského práva EU hrají orgány pro ochranu spotřebitele a soudy. Níže uvedený scénář se vztahuje na členské státy, v nichž jsou orgány pro ochranu spotřebitele oprávněny vydávat rozhodnutí, která prohlašují porušení spotřebitelského práva 31 . Věci, jimiž se orgány pro ochranu spotřebitele zabývají, se často týkají důležitých otázek ochrany spotřebitele. Dlouhotrvající soudní přezkum může prodloužit řešení případného porušování spotřebitelského práva, což může mít na spotřebitele a podniky vážný negativní dopad.

* Scénář se nevztahuje na BE, LU, AT, FI, SE, UK. V období, pro něž jsou k dispozici údaje, se žádné relevantní věci nevyskytly v IE, CY, MT. DE: správní orgány jsou oprávněny přijímat rozhodnutí pouze v přeshraničních věcech a v tomto období se žádné relevantní přeshraniční věci nevyskytly. FR: počet případů odvolání je omezený a údaje byly k dispozici pouze pro rok 2013. ES: údaje udávají každý rok průměrnou délku ve čtyřech autonomních společenstvích a průměr u ostatních autonomních společenství se může lišit. Počet věcí v DK, EE, FR, HR, LT, NL, SI v posuzovaném období je nízký, což způsobuje, že jedna věc s velmi dlouhým či krátkým trváním může značně ovlivnit výsledný průměr a může vést k větším rozdílům mezi jednotlivými roky. Některé členské státy poskytly odhad (IT, PL, RO pro rok 2013). Údaje se obecně nevztahují na finanční služby a produkty. Průměrná délka řízení se vypočítává v kalendářních dnech, a to počínaje ode dne, kdy byla soudu podána žaloba nebo opravný prostředek, do dne, kdy soud vydal konečné rozhodnutí.

Jiné zvláštní oblasti

V roce 2015 přezkoumala Komise spolu se Sdružením státních rad a nejvyšších správních soudů v EU (ACA-Europe) možné způsoby sběru údajů v oblasti zadávání veřejných zakázek. Právní předpisy EU v oblasti veřejných zakázek 32 jsou důležité z ekonomického hlediska, jelikož skutečným i potenciálním uchazečům, kteří zadání veřejné zakázky napadnou, poskytují rychlé a účinné prostředky nápravy. Údaje získané ze sedmnácti členských států ukazují, že v letech 2013–2014 činila průměrná délka řízení ve věcech zadávání veřejných zakázek u soudů posledního stupně 33 v EU méně než jeden rok (268 dnů) 34 . Účinný soudní přezkum zajišťuje, aby mohli uchazeči plně využít prostředky nápravy stanovené v právních předpisech EU o opravných prostředcích při zadávání veřejných zakázek a aby se opožděná realizace veřejných zakázek nedotkla nepříznivě celé společnosti.

3.2 Úroveň systému soudnictví

Účinné systémy soudnictví vyžadují nejen rychlá rozhodnutí, nýbrž i kvalitu. Špatná úroveň systémů soudnictví může zvýšit rizika podnikání pro velké společnosti i malé a střední podniky a může negativně ovlivnit rozhodování spotřebitelů. Ačkoli neexistuje jeden schválený způsob měření úrovně systémů soudnictví, srovnávací přehled se zaměřuje na určité faktory, které jsou obecně uznávány jako důležité 36 a které mohou pomoci zvýšit úroveň soudnictví. Tyto faktory jsou zařazeny do čtyř kategorií: 1. dostupnost spravedlnosti pro občany a podniky; 2. odpovídající materiálové a lidské zdroje; 3. zavedení nástrojů hodnocení a 4. používání norem kvality.

3.2.1 Dostupnost

Dostupnost je v celém řetězci soudnictví nezbytná k snazšímu získávání informací – o systému soudnictví, o zahájení řízení a souvisejících finančních aspektech a o stavu řízení do jeho skončení, takže k rozsudku lze získat rychle přístup na internetu.

– Poskytování informací o systému soudnictví –

Základem přístupu ke spravedlnosti jsou informace o obecných aspektech systému soudnictví, které jsou poskytovány občanům a podnikům.

Obrázek 18: Dostupnost on-line informací o systému soudnictví pro širokou veřejnost* (zdroj: Evropská komise 37 )

* V některých členských státech (SI, RO) jsou informace o skladbě nákladů řízení zpřístupňovány zveřejněním právních předpisů, které obsahují příslušné informace. BG: některé internetové stránky soudů neobsahují informace o systému soudnictví, zahájení řízení, bezplatné právní pomoci a skladbě nákladů řízení. CZ: informace o zahájení řízení jsou k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. DE: každá spolková země a spolková úroveň rozhoduje o tom, které informace budou poskytovány on-line.

– Poskytování bezplatné právní pomoci –

„Bezplatná právní pomoc je poskytnuta všem, kdo nemají dostatečné prostředky, pokud je to nezbytné k zajištění účinného přístupu ke spravedlnosti“ (Listina základních práv EU, čl. 47 odst. 3). Na obrázku 19 jsou uvedeny rozpočtové prostředky přidělené na bezplatnou právní pomoc na osobu v jednotlivých členských státech. Přidělení těchto prostředků nahlásily všechny členské státy.

Obrázek 19: Roční veřejný rozpočet vyčleněný na bezplatnou právní pomoc* (v EUR na obyvatele) (zdroj: studie CEPEJ)

* V některých členských státech mohou bezplatnou právní pomoc zčásti poskytovat i právníci, což výše uvedené údaje nezachycují.

Obrázek 20: Prahová hodnota příjmu pro bezplatnou právní pomoc v konkrétní spotřebitelské věci* (rozdíly v % mezi prahovou hodnotou Eurostatu pro chudobu a prahovou hodnotou příjmu) (zdroj: Evropská komise spolu s Radou advokátních komor a sdružení právníků Evropy (CCBE) 38 )

Porovnání rozpočtů vyčleněných na bezplatnou právní pomoc nezohledňuje rozdílné makroekonomické podmínky, které v Unii existují. Za účelem lepšího srovnání byl spolu s CCBE přezkoumán zvláštní úzký scénář spotřebitelského sporu k objasnění způsobilosti jednotlivců pro bezplatnou právní pomoc na základě příjmů a životních podmínek v jednotlivých členských státech. Údaje na obrázku 20 se týkají tohoto zvláštního scénáře. Vzhledem ke složitosti systémů bezplatné právní pomoci v členských státech je třeba srovnávat obezřetně a nelze zevšeobecňovat 39 .

Většina členských států poskytuje bezplatnou právní pomoc na základě příjmu žadatele 40 . Na obrázku 20 jsou v % porovnány prahové hodnoty příjmu pro poskytnutí bezplatné právní pomoci 41 s prahovými hodnotami Eurostatu pro ohrožení chudobou (dále jen „prahová hodnota Eurostatu“) 42 . Je-li například uvedena způsobilost pro bezplatnou právní pomoc při 20 %, znamená to, že bezplatnou právní pomoc může obdržet žadatel s příjmem o 20 % vyšším, než je prahová hodnota Eurostatu. Je-li naopak prahová hodnota pro bezplatnou právní pomoc uvedena při –20 %, znamená to, že prahová hodnota příjmu pro bezplatnou právní pomoc je o 20 % nižší než prahová hodnota Eurostatu. To podává komparativní přehled prahových hodnot příjmu používaných členskými státy při poskytování bezplatné právní pomoci v konkrétním scénáři.

Některé členské státy uplatňují systém bezplatné právní pomoci, který zajišťuje pokrytí nákladů spojených se soudním řízením v plné výši (plná právní pomoc) a který je doplněn systémem, jenž hradí část nákladů (částečná právní pomoc). Některé členské státy používají pouze systém plné právní pomoci nebo pouze systém částečné právní pomoci.

* Většina členských států používá ke stanovení prahové hodnoty způsobilosti pro bezplatnou právní pomoc disponibilní příjem, s výjimkou DK, FR, NL, PT, které používají hrubý příjem. BG: bezplatná právní pomoc pokrývající náklady v plné výši je poskytována osobám, které jsou způsobilé pro měsíční dávky sociální pomoci; DE: prahová hodnota příjmu vychází z Prozesskostenhilfebekanntmachung 2015 a průměrných ročních nákladů na bydlení v DE v roce 2013 (statistika v oblasti příjmů a životních podmínek (SILC)); IE: kromě příjmu musí žadatel prokázat, že by pro něj uhrazení finančního příspěvku znamenalo nepřiměřenou zátěž. LV: příjem v rozmezí od 128,06 EUR do 320 EUR podle místa bydliště žadatele. Sazba je založena na aritmetickém průměru. FI: prahová hodnota příjmu je založena na prahové hodnotě pro dostupné prostředky jednotlivce bez závislých osob a na průměrných ročních nákladech na bydlení ve FI v roce 2013 (SILC). UK (SC): spory s určitou hodnotou nároku (3 000 EUR) budou projednány v řízení o drobných nárocích, v němž není plná právní pomoc dostupná.

– Podávání nároků on-line –

Elektronické podávání nároků a elektronická komunikace mezi soudy a právníky představuje další klíčový prvek, který usnadňuje přístup ke spravedlnosti, omezuje zpoždění a snižuje náklady. Systémy IKT na soudech sehrávají také stále významnější úlohu při přeshraniční spolupráci mezi justičními orgány, a usnadňují tak provádění právních předpisů EU.

Obrázek 21: Elektronické podávání nároků* (0 = dostupné u 0 % soudů, 4 = dostupné u 100 % soudů 43 ) (zdroj: studie CEPEJ)

* PL: Možnost postoupit věc soudu elektronickými prostředky existuje pouze u platebních rozkazů. RO: soudům lze věc postoupit elektronickou poštou. Poté je podání vytištěno a zařazeno do spisu.

Obrázek 22: Srovnání on-line řízení o drobných nárocích (zdroj: třináctá srovnávací zpráva o elektronické veřejné správě, studie vypracovaná pro Evropskou komisi, Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie) 44

Snadné způsoby, jak podávat drobné nároky na vnitrostátní nebo evropské úrovni, mají zásadní význam pro zlepšení přístupu občanů ke spravedlnosti a lepší využívání jejich spotřebitelských práv. Důležitost přeshraničního on-line řízení o drobných nárocích narůstá rovněž kvůli přeshraničnímu elektronickému obchodu. Jedním z politických cílů Evropské komise je proto zjednodušit a urychlit řízení o drobných nárocích tím, že se zlepší komunikace mezi justičními orgány a lépe se budou využívat IKT. Konečným záměrem je snížit administrativní zátěž pro všechny skupiny uživatelů: soudy, justiční aktéry a konečné uživatele. Pro třináctou srovnávací zprávu o elektronické veřejné správě, kterou zadala Evropská komise, posoudila řízení o drobných nárocích skupina výzkumníků (tzv. „virtuálních kupců“) 45 . Účelem bylo odhalit, zda je poskytování on-line veřejných služeb zorganizováno podle potřeb uživatelů 46 .

* Členským státům bylo za každou kategorii uděleno 100 bodů pouze tehdy, je-li služba plně dostupná on-line prostřednictvím centrálního portálu. Pokud byly dostupné on-line pouze informace o službě jako takové, získaly 50 bodů.

V porovnání s obrázky pro předchozí rok ukazuje graf zlepšení dostupnosti ve všech sedmi kategoriích. Devatenáct členských států vykazuje v porovnání s předchozím rokem zlepšení a žádný nezaznamenal zhoršení.

– Komunikace mezi soudy a právníky –

Obrázek 23: Elektronická komunikace (0 = dostupná u 0 % soudů, 4 = dostupná u 100 % soudů 47 ) (zdroj: studie CEPEJ)

– Komunikace se sdělovacími prostředky –

Přijímáním a sdělováním srozumitelných a včasných informací fungují sdělovací prostředky jako kanál, který zlepšuje přístupnost systémů soudnictví a soudní činnosti.

Obrázek 24: Vztahy mezi soudy a tiskem / sdělovacími prostředky* (zdroj: Evropská komise 48 )

* U každého stupně (první, druhý a třetí) lze přidělit dva body, jsou-li zahrnuty občanské/obchodní a správní věci. Je-li zahrnuta pouze jedna kategorie věcí (např. buď občanské/obchodní, nebo správní), přiděluje se pouze jeden bod. DE: každá spolková země má vlastní pokyny pro soudce ohledně komunikace s tiskem a sdělovacími prostředky. SE: soudci jsou aktivně vybízeni k tomu, aby o svých rozsudcích informovali sdělovací prostředky. Mimoto byla zřízena mediální skupina složená ze soudců všech tří stupňů.

– Přístup k rozsudkům –

Zveřejňování rozsudků on-line přispívá k větší transparentnosti a lepšímu pochopení systému soudnictví a občanům a podnikům pomáhá činit informovaná rozhodnutí s ohledem na přístup ke spravedlnosti. Může přispět rovněž k větší ustálenosti judikatury.

Obrázek 25: Přístup k zveřejněným rozsudkům on-line* (občanské a obchodní a správní věci, všechny stupně) (zdroj: Evropská komise 49 )

* U občanských/obchodních resp. správních věcí byl přidělen jeden bod pro každý stupeň, na němž jsou rozsudky všech soudů dostupné široké veřejnosti on-line (0,5 bodu, jsou-li rozsudky dostupné pouze v případě některých soudů). Má-li určitý členský stát pouze dva stupně, byly body přiděleny pro tři stupně tak, že se zohlednil výsledek pro příslušný vyšší stupeň neexistujícího stupně. Má-li určitý členský stát například pouze první a nejvyšší stupeň, přičemž nejvyšší stupeň získal dva body, (neexistujícímu) druhému stupni byly rovněž přiděleny dva body. U členských států, které nerozlišují správní a občanské/obchodní věci, byl stejný počet bodů přidělen za obě oblasti práva. U některých členských států nebyly některé rozsudky zpřístupněny on-line. CZ: některé prvoinstanční rozsudky ve věcech správního práva jsou zveřejňovány na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu. DE: každá spolková země a spolková úroveň rozhoduje o dostupnosti rozsudků příslušných soudů on-line. IT: rozsudky soudů prvního a druhého stupně v občanských/obchodních věcech jsou dostupné on-line pouze pro dotčené účastníky řízení. SE: veřejnost si může prostudovat všechny rozsudky nebo rozhodnutí, pokud se nejedná o utajované informace. RO: rozsudky začaly být pro širokou veřejnost zveřejňovány on-line v prosinci 2015.

Obrázek 26: Opatření pro zveřejňování rozsudků soudů všech stupňů on-line* – občanské/obchodní a správní věci (zdroj: Evropská komise 50 )

* Pro každý stupeň (první, druhý a třetí) lze udělit dva body, pokud jsou zahrnuty občanské/obchodní věci i správní věci. Je-li zahrnuta pouze jedna kategorie věcí (např. buď občanské/obchodní, nebo správní), je pro každý stupeň udělen jen jeden bod. V některých členských státech (IE, MT, EE) rozhodují o anonymizaci rozsudků soudci. IE: rodinné právo, péče o děti a některá jiná řízení, u nichž zákon vyžaduje, aby byly anonymizovány. MT: anonymizovány jsou všechny rodinné věci. DE: zveřejňování vybraných rozsudků on-line ve většině spolkových zemí, opatřování rozsudků klíčovými slovy v některých spolkových zemích, systém ECLI u Spolkového ústavního soudu, Spolkového správního soudu a Spolkového pracovního soudu. IT: rozsudky soudů prvního a druhého stupně v občanských/obchodních věcech jsou dostupné on-line pouze dotčeným účastníkům řízení. RO: rozsudky začaly být pro širokou veřejnost zveřejňovány on-line v prosinci 2015 a rozhodnutí jsou postupně nahrávána zpětně do roku 2007.

– Přístup k alternativním způsobům řešení sporů –

Přístup ke spravedlnosti není omezen na soudy, nýbrž zahrnuje i způsoby urovnání sporů mimo soudy. Všechny členské státy, které poskytly údaje, zavedly alternativní způsoby řešení sporů. Propagace a pobídky k jejich dobrovolnému využívání, které mají zvýšit informovanost a povědomí, přispívají k lepšímu přístupu ke spravedlnosti. Obrázek 27 zahrnuje veškeré způsoby řešení sporů mimo soudy. Nejčastějšími formami alternativního řešení sporů jsou mediace, smírčí řízení a rozhodčí řízení.

Obrázek 27: Propagace a pobídky v souvislosti s využíváním alternativních způsobů řešení sporů* (zdroj: Evropská komise 51 )

* Souhrnné ukazatele založené na těchto ukazatelích: 1. internetové stránky přinášející informace o ADR; 2. informační kampaně v médiích; 3. brožury pro širokou veřejnost; 4. soud umožňuje zvláštní informační setkání věnovaná ADR na žádost; 5. koordinátor pro ADR/mediaci u soudů; 6. zveřejňování hodnocení o využívání ADR; 7. zveřejňování statistiky o využívání ADR; 8. právní pomoc kryje (zcela nebo částečně) náklady vzniklé v souvislosti s ADR; 9. úplná nebo částečná náhrada soudních poplatků, včetně kolkovného, v případě úspěšného ADR; 10. ADR bez nutnosti využití služeb advokáta; 11. soudce může vystupovat jako mediátor; 12. ostatní. Za každý z těchto dvanácti ukazatelů byl udělen jeden bod. Pro každou oblast práva bylo možno udělit nejvýše dvanáct bodů. V některých členských státech (ES, FR, LT) je v případě pracovních sporů před soudním řízením povinné smírčí řízení. V ES je mimoto povinná soudní mediace, jakmile bylo zahájeno soudní řízení. IE: propagace a pobídky se týkají pouze řízení v rodinných věcech. IT: soudci mohou v řízení jednat jako prostředníci, a pokud ano, lze prosazovat smírčí řízení. LV: v případě pracovních sporů nejsou účtovány soudní poplatky.

3.2.2 Zdroje

Pro řádné fungování systému soudnictví a zajištění vhodných podmínek u soudů a náležitě kvalifikovaných pracovníků jsou nezbytné odpovídající zdroje. Bez dostatečného počtu pracovníků s potřebnými kvalifikacemi a dovednostmi a s přístupem k dalšímu vzdělávání je ohrožena kvalita řízení a rozhodnutí.

– Finanční zdroje –

Níže uvedený obrázek ukazuje skutečné výdaje na soudy, a to nejprve na obyvatele (obrázek 28) a poté jako procento hrubého domácího produktu (obrázek 29) 52 .

Obrázek 28: Celkové vládní výdaje na soudy* (v EUR na obyvatele) (zdroj: Eurostat)

* Pro ES, LT, LU, NL a SK jsou uvedeny předběžné údaje.

Obrázek 29: Celkové vládní výdaje na soudy* (jako procento hrubého domácího produktu) (zdroj: Eurostat)

* Pro ES, LT, LU, NL a SK jsou uvedeny předběžné údaje.

– Lidské zdroje –

Lidské zdroje představují pro systém soudnictví důležité aktivum. Genderová vyváženost mezi soudci přináší doplňkové znalosti, dovednosti a zkušenosti a odráží realitu ve společnosti.

Obrázek 30: Počet soudců* (na 100 000 obyvatel) (zdroj: studie CEPEJ)

* Tato kategorie zahrnuje soudce pracující na plný úvazek podle metodiky CEPEJ. Nezahrnuje Rechtspfleger / soudní úředníky, kteří existují jen v některých členských státech. EL: celkový počet profesionálních soudců zahrnuje v průběhu výše uvedených let různé kategorie, což částečně vysvětluje kolísání.

Obrázek 31: Podíl žen mezi profesionálními soudci soudů prvního a druhého stupně a nejvyšších soudů (zdroj: Evropská komise (nejvyšší soudy) 53  a studie CEPEJ (první a druhý stupeň))

Sedm členských států udává genderově vyvážený 54  poměr soudců soudů obou stupňů a čtrnáct členských států udává podíl žen mezi soudci přesahující genderovou vyváženost přinejmenším u jednoho z obou stupňů. U nejvyšších soudů však devatenáct členských států udává podíl žen mezi profesionálními soudci, který je nižší (v některých případech výrazně) než 40 %.

Obrázek 32: Rozdíly v podílu žen mezi profesionálními soudci soudů prvního i druhého stupně od roku 2010 do roku 2014 a nejvyšších soudů od roku 2010 do roku 2015* (rozdíl v procentních bodech) (zdroj: Evropská komise (nejvyšší soudy)  55  a studie CEPEJ (první a druhý stupeň))

* LU: podíl žen mezi profesionálními soudci nejvyššího soudu se snížil ze 100 % v roce 2010 na 50 % v roce 2015.

Obrázek 33: Počet advokátů* (na 100 000 obyvatel) (zdroj: studie CEPEJ)

* Advokát je osoba, která je podle vnitrostátního práva kvalifikovaná a oprávněná obhajovat klienty a jednat jejich jménem, vykonávat právní praxi, vystupovat před soudy nebo poskytovat klientům rady a zastupovat je v právních záležitostech (doporučení Rec(2000)21 Výboru ministrů Rady Evropy o svobodě výkonu profese advokáta).

– Vzdělávání –

Podpora vzdělávání v rámci politik v oblasti lidských zdrojů představuje nezbytný nástroj k zachování a zvýšení úrovně systémů soudnictví. Justiční vzdělávání, zahrnující i dovednosti soudců, je důležité z hlediska přispění ke kvalitě soudních rozhodnutí a soudní služby poskytované občanům. Níže uvedené údaje se týkají justičního vzdělávání v široké škále oblastí, včetně komunikace s účastníky řízení a tiskem.

Obrázek 34: Povinné odborné vzdělávání soudců* (zdroj: studie CEPEJ 56 )

* Níže uvedené členské státy nenabízejí vzdělávání v určitých kategoriích: MT (počáteční vzdělávání); DK (specializované funkce); EL, IE, MT, ES (řídicí funkce); BG, EE, MT (používání počítačového vybavení). Ve všech ostatních případech může být vzdělávání poskytováno, je však nepovinné.

Obrázek 35: Účast soudců na dalším vzdělávání v oblasti práva EU nebo práva jiného členského státu* (jako % z celkového počtu soudců) (zdroj: Evropská komise, Evropské justiční vzdělávání, 2015 57 )

* Členské státy v několika případech uváděly poměr účastníků vůči skutečným členům právnické profese vyšší než 100 %, což znamená, že se účastníci zúčastnili více než jedné vzdělávací akce o právu EU.

Obrázek 36: Procentní podíl činností v rámci dalšího justičního vzdělávání s ohledem na různé druhy dovedností soudců* (zdroj: Evropská komise 58 )

* Tabulka udává rozložení jednotlivých činností v rámci dalšího justičního vzdělávání (tj. činností po období počátečního vzdělávání soudců) v každé ze čtyř určených oblastí jako procentní podíl z celkového počtu. Činnosti v rámci právního vzdělávání nejsou vzaty v potaz. Orgány justičního vzdělávání v DK, LU, UK (NI) nezajišťují s ohledem na vybrané dovednosti zvláštní vzdělávací činnosti.

Obrázek 37: Dostupnost vzdělávání pro soudce, které je zaměřeno na komunikaci s účastníky řízení a tiskem (zdroj: Evropská komise 59 )

3.2.3 Nástroje hodnocení

Zvýšení úrovně systémů soudnictví vyžaduje nástroje pro hodnocení jejich fungování. Monitorování a hodnocení činnosti soudů pomáhá zvýšit výkonnost soudů zjišťováním nedostatků a potřeb a zajištěním toho, aby systém soudnictví lépe reagoval na stávající a budoucí výzvy. Odpovídající nástroje IKT mohou zajistit řízení věcí v reálném čase, standardizované soudní statistiky, řízení nahromaděných nevyřízených věcí a automatizované systémy včasného varování. Průzkumy jsou nezbytné rovněž k posouzení fungování systémů soudnictví z hlediska právníků a osob, které přicházejí se soudy do styku. Kromě samotného provedení průzkumů zkoumá srovnávací přehled o soudnictví 2016 důkladněji témata a opatření přijatá v návaznosti na průzkumy provedené u osob, které přicházejí se soudy do styku, nebo u právníků.

Obrázek 38: Dostupnost monitorování a hodnocení činnosti soudů* (zdroj: studie CEPEJ  60 )

* Monitorovací systém se snaží zhodnotit každodenní činnost soudů, zejména pomocí sběru údajů a statistické analýzy. Hodnotící systém odkazuje na výkonnost systémů soudnictví, a to za použití ukazatelů a cílů. V roce 2014 všechny členské státy nahlásily, že mají systém, který jim umožňuje sledovat počet nově přicházejících věcí a počet vynesených rozhodnutí, takže tyto kategorie již nejsou relevantní. Důkladná práce v roce 2015 stejně tak nahradila pouhý odkaz na normy kvality jako kategorii hodnocení. To umožnilo sloučit zbývající kategorie do jednoho obrázku pro monitorování a hodnocení. Údaje týkající se „ostatních prvků“ zahrnují například odvolací řízení (EE, ES, LV), soudní jednání (SE) nebo počet věcí vyřešených v určitém časovém období (DK).

Obrázek 39: IKT používané k řízení věcí a pro statistiku činnosti soudů*
(vážený ukazatel: minimum = 0, maximum = 4 61 ) (zdroj: studie CEPEJ)

* IE: elektronické podání nároků je povinné v případě osobního bankrotu (kromě vyhlášení úpadku) a nepovinné u drobných nároků.

Obrázek 40: Témata průzkumů provedených mezi osobami, které přicházejí se soudy do styku, nebo mezi právníky* (zdroj: Evropská komise 62 )

* Některé členské státy, které neprovedly průzkumy v roce 2014, tak učinily v roce 2015 (IT) nebo je plánují v roce 2016 (IE).

Obrázek 41: Opatření přijatá v návaznosti na průzkumy provedené mezi osobami, které přicházejí se soudy do styku, nebo mezi právníky (zdroj: Evropská komise 63 )

(1) K dispozici na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/justice/effective-justice/scoreboard/index_en.htm

(2) Za účelem přípravy srovnávacího přehledu EU o soudnictví a na podporu výměny osvědčených postupů zvyšujících účinnost systémů soudnictví požádala Komise členské státy, aby určily dvě kontaktní osoby, jednu ze soudnictví a jednu z ministerstva spravedlnosti. Tato neformální skupina se pravidelně schází.

(3) Důvody doporučení pro jednotlivé země uvádí Komise každoročně ve zprávách o jednotlivých zemích ve formě pracovního dokumentu útvarů Komise, k dispozici na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/europe2020/making-it-happen/country-specific-recommendations/index_cs.htm

(4) Sběr údajů se ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví uskutečnil pro 26 členských států. Informace neposkytly DE a UK. DE uvedlo, že probíhá reforma systému soudnictví, přičemž její šíře a rozsah se v rámci šestnácti spolkových zemí liší.

(5) Roční analýza růstu za rok 2016, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 26. listopadu 2015, COM(2015) 690 final, s. 13.

(6) Pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Member States Investment Challenges“ (Investiční výzvy členských států) ze dne 18. prosince 2015, SWD(2015) 400 final/2.

(7) BE, BG, IE, ES, HR, IT, CY, LV, MT, PL, PT, RO, SI, SK.

(8) HR, IT, LV, SI; viz doporučení Rady ze dne 14. července 2015 k národnímu programu reforem Chorvatska na rok 2015 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Chorvatska z roku 2015 (2015/C 272/15); doporučení Rady ze dne 14. července 2015 k národnímu programu reforem Itálie na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Itálie z roku 2015 (2015/C 272/16); doporučení Rady ze dne 14. července 2015 k národnímu programu reforem Lotyšska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lotyšska z roku 2015 (2015/C 272/17); doporučení Rady ze dne 14. července 2015 k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Slovinska z roku 2015 (2015/C 272/02).

(9) Zprávy o jednotlivých zemích pro rok 2015 jsou k dispozici na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/economy_finance/eu/index_cs.htm

(10) CY a EL.

(11) BG, ES, HR, IT, MT, PL, RO, SK, SI; viz pracovní dokument útvarů Komise „Member States Investment Challenges“ ze dne 18. prosince 2015, SWD(2015) 400 final/2.

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, Úř. věst. L 347, 20.12.2013.

(13) BG, CZ, EL, ES (pouze EFRR), HR, IT, LV, LT, MT, PL, PT, RO, SK, SI.

(14) Srovnávací přehled duševního vlastnictví v malých a středních podnicích 2015 vyhotovený pro Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (připravuje se).

(15) Alves Ribeiro Correia, Antas Videira, „Troika’s Portuguese Ministry of Justice Experiment: An Empirical Study on the Success Story of the Civil Enforcement Actions“, International Journal for Court Administration, sv. 7, č. 1, červenec 2015, dokládá úspěšnost reforem v Portugalsku.

(16) MMF, „Fostering Growth in Europe Now“ (Podpořit růst v Evropě nyní), 18. červen 2012.

(17) K dispozici na internetu na adrese: http://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2/html/sp130516.en.html

(18) Viz např. „What makes civil justice effective?“ (Co činí civilní soudnictví efektivním?), politická sdělení oddělení OECD pro ekonomiku, 18. června 2013, a „The Economics of Civil Justice: New Cross-Country Data and Empirics“, pracovní dokument oddělení OECD pro ekonomiku č. 1060.

(19) Světové ekonomické fórum „The Global Competitiveness Report; 2013–2014“, k dispozici na internetu na adrese http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalCompetitivenessReport_2013-14.pdf

(20) K dispozici na internetu na adrese: http://www.doingbusiness.org/reports/global-reports/~/media/GIAWB/Doing%20Business/Documents/Annual-Reports/English/DB14-Chapters/DB14-Enforcing-contracts.pdf

(21) Studie z roku 2015 o fungování systémů soudnictví v členských státech EU, vypracovaná pro Komisi sekretariátem CEPEJ, k dispozici na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/justice/effective-justice/scoreboard/index_en.htm

(22) Délka řízení, míra vyřešených případů a počet projednávaných věcí jsou standardními ukazateli podle CEPEJ: http://www.coe.int/t/dghl/cooperation/cepej/evaluation/default_en.asp

(23) Údaje CEPEJ o řízení ve druhém stupni a řízení u nejvyššího soudu a o zvláštních kategoriích věcí (např. insolvence) nejsou k dispozici pro dostatečný počet členských států.

(24) Údaje zahrnují aktualizace, které komise CEPEJ po zveřejnění svých studií předává Komisi.

(25) U zvláštních oblastí se srovnávací přehled soustředí na údaje o řízení v prvním stupni za poslední tři roky (dva roky v případě elektronických komunikací). Údaje o druhém a případně třetím stupni byly sice shromážděny, nejsou však v tomto srovnávacím přehledu uvedeny, jelikož počet členských států, které tyto údaje poskytly, je příliš nízký.

(26) Viz http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:12012E/TXT&from=CS

(27) Tento přístup umožňuje vyváženěji posoudit průměrnou délku řízení k zohlednění kolísání mezi jednotlivými roky v členských státech, v nichž je počet případů nízký.

(28) Výpočet je založen na délce řízení v případech odvolání proti rozhodnutím vnitrostátních regulačních orgánů uplatňujícím vnitrostátní právní předpisy k provedení předpisového rámce pro elektronické komunikace (směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) a jiné příslušné právní předpisy EU, jako je program politiky rádiového spektra, rozhodnutí Komise o rádiovém spektru, s výjimkou směrnice 2002/58/ES o soukromí a elektronických komunikacích).

(29) Nařízení o ochranné známce Společenství ((ES) č. 207/2009).

(30) Obrázek znázorňuje průměrnou délku řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánů pro ochranu spotřebitele v soudním řízení týkajícím se směrnice o nepřiměřených (smluvních) podmínkách (93/13/EHS), směrnice o prodeji spotřebitelům a zárukách (1999/44/ES), směrnice o nekalých obchodních praktikách (2005/29/ES), směrnice o právech spotřebitelů (2011/83/ES) a vnitrostátních předpisů k provedení těchto směrnic.

(31) V BE, AT, FI, SE, UK nejsou určité správní orgány pro ochranu spotřebitele oprávněny přijímat rozhodnutí, kterými se prohlašuje porušení příslušných spotřebitelských pravidel, a scénář na obrázku 17 není použitelný. Pravomoci některých orgánů pro ochranu spotřebitele zahrnují pouze části dotyčných právních předpisů EU v oblasti ochrany spotřebitele (např. údaje pro PT se týkají pouze směrnice 2005/29/ES a směrnice 99/44/ES).

(32) Směrnice 89/665/EHS a směrnice 92/13/EHS (směrnice o prostředcích nápravy) ve znění následných právních aktů, zejména směrnice 2007/66/ES.

(33) Tyto údaje nezohledňují dobu trvání řízení u soudů nižšího stupně před podáním opravného prostředku.

(34) BE, BG, CZ, EL, ES, IE, FR, HR, CY, LV, LT, HU, NL, AT, SI, FI, SE. Údaje zahrnují délku řízení ve věcech zadávání veřejných zakázek u nejvyšších správních soudů a soudů posledního stupně ode dne podání opravného prostředku do dne, k němuž je vydáno rozhodnutí; délka řízení je vypočítána v pracovních dnech.

(35) Všechny sporné a nesporné občanské a obchodní věci, nesporné věci katastru nemovitostí a obchodního rejstříku, věci týkající se jiných rejstříků, jiné nesporné věci, věci správního práva a jiné netrestní věci podle metodiky CEPEJ.

(36) Viz např. CEPEJ „Checklist for promoting the quality of justice and the courts“; stanovisko č. 6 (2004), Poradní rada evropských soudců (CCJE), k dispozici na internetu na adrese: https://wcd.coe.int/ViewDoc.jsp?Ref=CCJE(2004)OP6&Sector=secDGHL&Language=lanEnglish

(37) Údaje se týkají roku 2015 a byly shromážděny ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví.

(38) Údaje se týkají roku 2015 a byly získány z odpovědí členů CCBE na dotazník založený na tomto konkrétním scénáři: spor jednotlivce a společnosti (hodnota nároku činí 3 000 EUR). Jelikož podmínky pro poskytnutí bezplatné právní pomoci závisí na situaci dotyčné osoby, byl použit tento scénář: svobodný 35letý zaměstnanec bez závislých osob, s pravidelným příjmem a pronajatým bytem.

(39) Členské státy používají různé způsoby stanovení prahové hodnoty pro způsobilost, například rozdílná rozhodná období (měsíční/roční příjem). Přibližně polovina členských států používá kromě prahové hodnoty příjmu i různé prahové hodnoty finančního a nefinančního majetku. Prahové hodnoty majetku stanovené členskými státy nejsou brány v potaz. Systémy bezplatné právní pomoci v některých členských státech stanoví možnost požadovat vrácení poskytnuté právní pomoci se zpětným účinkem, pokud se příjem/majetek příjemce právní pomoci během stanoveného počtu let po poskytnutí bezplatné právní pomoci zvýší nad určitou prahovou hodnotu. V BE, BG, IE, ES, FR, HR, LV, LT, LU, MT, NL, PL, PT, RO a UK (SC) mají určité kategorie osob (např. osoby pobírající dávky v nezaměstnanosti, dávky v pracovní neschopnosti nebo dávky zdravotní péče) automaticky nárok na obdržení bezplatné právní pomoci v občanských a obchodních sporech, aniž by musely prokazovat finanční prostředky.

(40) Další kritéria, která mohou členské státy při poskytování bezplatné právní pomoci jednotlivcům používat, jako je skutková podstata případu, nejsou v tomto scénáři zohledněna.

(41) Údaje se vztahují na prahové hodnoty příjmu platné v roce 2015.

(42)  Zdroj: Evropský průzkum příjmů a životních podmínek, tabulka Eurostatu ilc_li01, http://ec.europa.eu/eurostat/web/income-and-living-conditions/data/database

(43)

   Údaje se týkají roku 2014. Míra vybavenosti od 100 % (zařízení zcela zavedeno) do 0 % (zařízení neexistuje) udává existenci funkčního zařízení, jehož se graf týká, u soudů, a to podle této stupnice: (100 % = 4 body, je-li použitelné na všechny věci / 1,33 bodu za jednotlivou věc; 50–99 % = 3 body, je-li použitelné na všechny věci / 1 bod za jednotlivou věc 10–49 % = 2 body, je-li použitelné na všechny věci / 0,66 bodu za jednotlivou věc; 1–9 % = 1 bod, je-li použitelné na všechny věci / 0,33 bodu za jednotlivou věc. Věci souvisejí s druhem projednávaného soudního sporu (občanské/obchodní, trestní, správní nebo jiné).

(44) Údaje se týkají roku 2015. Bude zveřejněno na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/

(45)

   Virtuální kupci jsou vyškoleni, aby pozorovali, vyzkoušeli a změřili proces (veřejné správy) tím, že vystupují jako jeho uživatelé.

(46)

   Za tímto účelem vystupoval každý výzkumník jako řadový občan a jeho „cesta“ byla časově ohraničena, tj. každý virtuální kupec měl jeden den na to posoudit jednu životní událost. To znamená, že pokud konkrétní krok nebylo možné učinit v této lhůtě, znamenalo to negativní odpověď.

(47)

   Údaje se týkají roku 2014. Míra vybavenosti od 100 % (zařízení zcela zavedeno) do 0 % (zařízení neexistuje) udává existenci funkčního zařízení, jehož se graf týká, u soudů, a to podle této stupnice: (100 % = 4 body, je-li použitelné na všechny věci / 1,33 bodu za jednotlivou věc; 50–99 % = 3 body, je-li použitelné na všechny věci / 1 bod za jednotlivou věc 10–49 % = 2 body, je-li použitelné na všechny věci / 0,66 bodu za jednotlivou věc; 1–9 % = 1 bod, je-li použitelné na všechny věci / 0,33 bodu za jednotlivou věc. Věci souvisejí s druhem projednávaného soudního sporu (občanské/obchodní, trestní, správní nebo jiné).

(48) Údaje se týkají roku 2015 a byly shromážděny ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví.

(49) Údaje se týkají roku 2015 a byly shromážděny ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví.

(50) Údaje se týkají roku 2015 a byly shromážděny ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví.

(51) Údaje se týkají roku 2015 a byly shromážděny ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví.

(52) Zdroj: celkové vládní (skutečné) výdaje na řízení, provoz nebo podporu správních, civilních a trestních soudů a systému soudnictví, včetně vymáhání pokut a právního vypořádání nařízeného soudy a fungování probačních systémů v případě podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a právní pomoci – právního zastupování a poradenství, jež jménem vlády či jiných orgánů poskytuje vláda ve formě peněžního plnění či služeb; vyjma vězeňských správ (údaje z národních účtů, klasifikace funkcí vládních institucí, skupina 03.3), tabulka Eurostatu gov_10a_exp, http://ec.europa.eu/eurostat/data/database

(53) Zdroj údajů o nejvyšších soudech: Evropská komise, databáze o účasti žen a mužů v rozhodovacím procesu, k dispozici na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/gender-decision-making/database/index_en.htm

(54)

   Za genderovou vyváženost se pokládá 40–60% zastoupení žen nebo mužů. Evropská komise, Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019, SWD(2015) 278 final, ze dne 3. prosince 2015, k dispozici na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/document/files/strategic_engagement_en.pdf

(55) Zdroj údajů o nejvyšších soudech: Evropská komise, databáze o účasti žen a mužů v rozhodovacím procesu, k dispozici na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/justice/gender-equality/gender-decision-making/database/index_en.htm

(56) Údaje se týkají roku 2014.

(57) Evropská komise v roce 2011 stanovila cíl, že by do roku 2020 polovina všech právníků v EU měla být vzdělána v právu EU nebo v právu jiného členského státu, to znamená průměrně 5 % ročně. Zpráva o evropském justičním vzdělávání z roku 2015 (k dispozici na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/justice/criminal/files/final_report_2015_en.pdf ) popisuje pokrok v souvislosti se stanoveným cílem. Údaje se týkají roku 2014.

(58) Údaje se týkají roku 2014 a byly shromážděny ve spolupráci s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání, která zastupuje instituce justičního vzdělávání v EU. Další vzdělávání týkající se „profesní zručností soudců“ zahrnuje činnosti, jako je vedení soudního jednání, vyhotovování písemných rozhodnutí nebo slovní projev.

(59) Údaje se týkají roku 2015 a byly shromážděny ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví.

(60) Údaje se týkají roku 2014.

(61) Údaje se týkají roku 2014. Míra vybavenosti od 100 % (zařízení zcela zavedeno) do 0 % (zařízení neexistuje) udává existenci funkčního zařízení, jehož se graf týká, u soudů, a to podle této stupnice: (100 % = 4 body, je-li použitelné na všechny věci / 1,33 bodu za jednotlivou věc; 50–99 % = 3 body, je-li použitelné na všechny věci / 1 bod za jednotlivou věc 10–49 % = 2 body, je-li použitelné na všechny věci / 0,66 bodu za jednotlivou věc; 1–9 % = 1 bod, je-li použitelné na všechny věci / 0,33 bodu za jednotlivou věc. Věci souvisejí s druhem projednávaného soudního sporu (občanské/obchodní, trestní, správní nebo jiné).

(62) Údaje se týkají roku 2014 a byly shromážděny ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví.

(63) Údaje se týkají roku 2014 a byly shromážděny ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 11.4.2016

COM(2016) 199 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Srovnávací přehled EU o soudnictví 2016

3.2.4 Normy kvality

Normy mohou zvýšit úroveň systémů soudnictví 1 . V roce 2015 zahájila Komise spolupráci se skupinou kontaktních osob zaměřenou výhradně na normy pro fungování systémů soudnictví. Normy kvality zahrnují širokou škálu témat týkajících se způsobů zřízení systémů soudnictví a jejich činnosti. Při stanovování těchto norem může hrát úlohu řada aktérů 2 . Obrázek 42 předkládá obecné mapování stávajících norem. Ukazuje, že ve vysokém počtu členských států jsou stanoveny normy, které se vztahují na mnoho aspektů systémů soudnictví. Ze získaných informací rovněž vyplývá, že normy jsou stanoveny převážně zákonem. Záležitosti přímo související s běžným fungováním soudů jsou však stanovovány přímo na úrovni soudů, a to i prostřednictvím zavedené soudní praxe. To se týká zejména řízení nahromaděných nevyřízených věcí, sledování věcí, celkového počtu případů u soudů, služeb poskytovaných osobám, které přicházejí se soudy do styku, vybavení soudů a informování účastníků řízení.

Obrázek 42: Stanovené normy týkající se aspektů, které souvisejí se systémem soudnictví* (zdroj: Evropská komise 3 )

* Upozorňuje se, že nevyplněné odpovědi u norem týkajících se správních věcí mohou být způsobeny neexistencí zvláštní kategorie „správní věci“ (např. IE). PL a UK neposkytly údaje o normách. Ve vyzdvižených oblastech stanoví normy převážně soudy, včetně prostřednictvím zavedené soudní praxe. Ve všech ostatních oblastech jsou normy stanoveny převážně zákonem.

Obrázek 43 níže zkoumá šest zvláštních aspektů: dobu vyřizování (lhůty 4 a časové období 5 ), řízení nahromaděných nevyřízených věcí, aktivní sledování věcí, informování účastníků řízení, rozsudky a přidělování lidských zdrojů. Tento obrázek ukazuje, že ačkoliv jsou ve většině členských států oblasti upravené normami (jak se zdá) stejné, jejich obsah se může značně lišit.

V omezeném počtu členských států například normy pro řízení nahromaděných nevyřízených věcí stanoví, jaké má být maximální stáří projednávaných věcí nebo jaká jsou opatření k řešení hromadění nevyřízených věcí 6 . Normy týkající se informování účastníků řízení sahají od informování účastníků řízení o jejich věci v prostorách soudu po přístup účastníků řízení k informacím on-line či poskytování informací automaticky 7 . Sledování věcí a systémy včasného varování jsou ojediněle automatizované, ačkoli ve většině členských států je z technického hlediska možné získat informace v reálném čase prostřednictvím systémů řízení věcí. Standardizované elektronické šablony, které mají k dispozici soudci v řadě členských států, mohou sahat od jednoduchých formálních vzorů po rozpracovanější materiály, jež mají usnadnit vyhotovování rozhodnutí.

Zdá se rovněž, že některé normy byly stanoveny a jsou uplatňovány na celostátní úrovni, zatímco jiné se používají pouze u určitých soudů nebo na určitých územích či se vztahují pouze na určité druhy věcí nebo oblasti soudnictví 8 .

Obrázek 43: Zvláštní normy týkající se vybraných aspektů, které souvisejí se systémem soudnictví* (zdroj: Evropská komise  9 )

* CY, IE neoznámily žádné normy ve vybraných oblastech. PL, UK neposkytly informace o normách. DE: decentralizované struktury znamenají, že se normy mohou mezi jednotlivými spolkovými zeměmi a soudy lišit. Světlejší sloupec odpovídá celkovému počtu členských států, které ve vybraných oblastech stanovily jiné normy. Normy týkající se doby vyřizování zahrnují občanské, obchodní a správní věci.

3.3 Nezávislost

Požadavek nezávislosti soudnictví vyplývá z práva na účinnou právní ochranu zakotveného v Listině základních práv EU (článek 47) 11 . To je důležité i pro přitažlivé investiční prostředí, jelikož to zajišťuje spravedlnost, předvídatelnost a jistotu právního systému, v němž podniky působí.

Kromě informací o vnímané nezávislosti soudnictví ukazuje srovnávací přehled způsob, jak jsou strukturovány systémy soudnictví v zájmu ochrany nezávislosti soudnictví v určitých typech situací, ve kterých může být jejich nezávislost ohrožena. Na základě spolupráce s evropskými justičními sítěmi, zejména Evropskou sítí rad pro justici (ENCJ), podává srovnávací přehled 2016 o strukturální nezávislosti aktuální obrázek 12 .

Srovnávací přehled předkládá poprvé výsledky průzkumů Eurobarometr o vnímané nezávislosti soudnictví z hlediska občanů a podniků.

3.3.1 Vnímaná nezávislost soudnictví

Obrázek 44: Vnímaná nezávislost soudů a soudců ze strany široké veřejnosti (zdroj: Eurobarometr 13 )

Obrázek 45: Hlavní příčiny vnímané nedostatečné nezávislosti ze strany široké veřejnosti (podíl všech respondentů – vyšší hodnota znamená větší ovlivňování) (zdroj: Eurobarometr 14 )

Tento obrázek ukazuje hlavní příčiny vnímané nedostatečné nezávislosti soudů a soudců. Respondenti z řad široké veřejnosti, kteří nezávislost systému soudnictví ohodnotili jako „poměrně špatnou“ nebo „velmi špatnou“, si mohli vybrat ze tří důvodů, aby své hodnocení vysvětlili. Členské státy jsou uvedeny ve stejném pořadí jako na obrázku 44.

Z respondentů z řad široké veřejnosti, kteří nezávislost systému soudnictví ohodnotili jako „velmi dobrou“ nebo „poměrně dobrou“, uvedly téměř tři čtvrtiny (což odpovídalo 39 % všech respondentů) jako důvod svého hodnocení záruky, které poskytuje status a postavení soudců 15 .

Obrázek 46: Vnímaná nezávislosti soudů a soudců ze strany podniků (zdroj: Eurobarometr 16 )

Obrázek 47: Hlavní příčiny vnímané nedostatečné nezávislosti ze strany podniků (podíl všech respondentů – vyšší hodnota znamená větší ovlivňování) (zdroj: Eurobarometr  17 )

Tento obrázek ukazuje hlavní příčiny vnímané nedostatečné nezávislosti soudů a soudců. Respondenti z řad podniků, kteří nezávislost systému soudnictví ohodnotili jako „poměrně špatnou“ nebo „velmi špatnou“, si mohli vybrat ze tří důvodů, aby své hodnocení vysvětlili. Členské státy jsou uvedeny ve stejném pořadí jako na obrázku 46.

Z podniků, které ohodnotily nezávislost systému soudnictví jako „velmi dobrou“ nebo „poměrně dobrou“, uvedly tři čtvrtiny (což odpovídalo 36 % všech respondentů z řad podniků) jako důvod svého hodnocení záruky, které poskytuje status a postavení soudců 18 .

Obrázek 48: Světové ekonomické fórum: vnímání nezávislosti soudnictví ze strany podniků* (vnímání – vyšší hodnota znamená lepší vnímání) (zdroj: Světové ekonomické fórum 19 )

* Číslo v závorkách udává nejnovější pořadí mezi 140 zúčastněnými zeměmi z celého světa.

3.3.2 Strukturální nezávislost

Zajištění strukturální nezávislosti vyžaduje právní záruky. Většina členských států pověřila zajištěním nezávislosti soudnictví radu pro justici. Obrázek 49 a obrázek 50 předkládá rozšířené a aktualizované srovnání složení (podle nominačního procesu) a hlavních pravomocí stávajících rad pro justici v EU. Tento komparativní přehled může být pro členské státy užitečný při přijímání reforem, které zajišťují účinnost rad pro justici coby nezávislých vnitrostátních institucí s konečnou odpovědností za podporu soudnictví při nezávislém výkonu soudnictví, při současném zohlednění tradic a zvláštností vnitrostátních systémů soudnictví.

Srovnávací přehled zkoumá rovněž to, jak jsou systémy soudnictví strukturovány, aby chránily nezávislost soudnictví v určitých typech situací, ve kterých může být jejich nezávislost ohrožena. Záruky v těchto situacích jsou demonstrovány čtyřmi ukazateli: záruky týkající se přeložení soudců bez jejich souhlasu (obrázek 52), odvolání soudce z funkce (obrázek 53), přidělování nových věcí v rámci soudu (obrázek 54) a vyloučení soudců z rozhodování (obrázek 55). Doporučení Rady Evropy z roku 2010 o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost (dále jen „doporučení“) stanoví normy, které mají chránit nezávislost soudnictví v takovýchto situacích 20 . Obrázky byly aktualizovány, pokud se od zveřejnění srovnávacího přehledu 2015 právní rámec nebo praxe v členských státech změnily. Obrázky podávají přehled o právních zárukách v určitých typech situací. Neposkytují však hodnocení ani nepředkládají kvantitativní údaje týkající se účinnosti záruk a existence více záruk sama o sobě nezajišťuje účinnost systému soudnictví 21 . Je třeba rovněž uvést, že k zaručení nezávislosti soudnictví je zapotřebí také uplatňování politik a postupů na podporu bezúhonnosti a předcházení korupci v justici.

Obrázek 49: Složení rad pro justici podle nominačního procesu* 22

Obrázek představuje složení rad pro justici 23 , podle nominačního procesu, v závislosti na tom, zda jsou členy soudci / státní zástupci volení nebo jmenovaní/navrhovaní svými kolegy, členové nominovaní výkonnou nebo legislativní mocí nebo členové nominování jinými subjekty nebo orgány. Nejméně polovina členů rad pro justici by měli být soudci nominovaní svými kolegy ze všech úrovní soudnictví při respektování pluralismu v rámci soudnictví 24 .

* BE: justiční členové jsou buď soudci, nebo státní zástupci; BG: kategorie státních zástupců zahrnuje jednoho zvoleného vyšetřujícího soudce; DK: všichni členové jsou formálně jmenováni ministrem spravedlnosti; kategorie členů „jmenovaných/nominovaných jinými subjekty/orgány“ zahrnuje dva zástupce soudu (nominované odbory administrativních pracovníků a policejními odbory); ES: členové rady z řad soudnictví jsou jmenováni parlamentem – rada parlamentu oznámí seznam kandidátů, kteří získali podporu od sdružení soudců nebo od dvaceti pěti soudců; FR: rada má dvě složení – jedno s pravomocí nad soudci a druhé s pravomocí nad státními zástupci; rada má jednoho člena orgánu Conseil d'Etat zvoleného valným shromážděním Conseil d'Etat; IT-CSM: Consiglio Superiore della Magistratura (pravomoc pro civilní i trestní soudnictví); kategorie soudců zahrnuje dva členy (soudce anebo státního zástupce) zvolené z nejvyššího soudu; IT-CPGA: Consiglio di presidenza della giustizia amministrativa (pravomoc pro správní soudnictví); MT: vůdce opozice jmenuje jednoho laického člena; NL: členové jsou formálně jmenováni královským výnosem na návrh ministra bezpečnosti a spravedlnosti; RO: zvolení soudci potvrzení senátem; SI: členové zvolení národním shromážděním na návrh prezidenta republiky.

Obrázek 50: Pravomoci rad pro justici* 25

Tento obrázek představuje některé klíčové pravomoci rad pro justici, členů ENCJ, jako jsou pravomoci týkající se jmenování soudců a pravomoci týkající se jejich pracovní kariéry. Obrázek byl rozšířen tak, aby zahrnoval pravomoc týkající se hodnocení soudců a některé řídicí pravomoci, jako je pravomoc rozhodovat o počtu zaměstnanců soudu, přidělovat rozpočet konkrétním soudům a rozhodovat o používání IKT na soudech.

* Obrázek představuje pouze některé pravomoci a není úplný. Rady pro justici mají další pravomoci, které zde nejsou uvedeny. IT: sloupec ukazuje pravomoci obou rad pro justici – CSM: rada pro civilní a trestní soudnictví a CPGA: rada pro správní soudnictví; pouze rada CPGA má pravomoci týkající se IKT na soudech a je poradním orgánem; LV: některé pravomoci vykonávají jiné samosprávné soudní orgány, například pravomoci v oblasti kázně a etiky. V některých zemích má výkonná moc povinnost, buď ze zákona, nebo zvyklostí, vyhovět návrhu rady pro justici na jmenování nebo odvolání soudce (např. ES).

Obrázek 51: Kritéria pro stanovení finančních zdrojů pro soudnictví* 26

Obrázek ukazuje, která složka veřejné moci (soudní, zákonodárná nebo výkonná) vymezuje kritéria pro stanovení finančních zdrojů pro soudnictví. Rovněž představuje podle jednotlivých zemí, o jaká kritéria jde: buď částka vycházející z historických/vynaložených nákladů, což je nejběžnější kritérium, nebo méně často počet přicházejících/vyřešených věcí, předpokládané náklady nebo potřeby/žádosti soudů.

* EL a CY: informace ze srovnávacího přehledu 2015; DK: v úvahu se bere počet přicházejících a vyřešených věcí na prvním stupni; DE: pouze pro rozpočet nejvyššího soudu – u prvního a druhého stupně se systém soudnictví mezi spolkovými zeměmi liší; EE: počet přicházejících a vyřešených věcí na prvním a druhém stupni; FR: počet přicházejících a vyřešených případů soudů všech stupňů; IT: ministerstvo spravedlnosti stanoví kritéria pro civilní a trestní soudy, zatímco rada pro soudnictví (CPGA) vymezuje kritéria pro správní soudy; HU: zákon stanoví, že plat soudců se určí zákonem o státním rozpočtu takovým způsobem, že částka nemůže být nižší než předcházející rok; NL: v úvahu se bere počet vyřešených věcí na základě hodnocení nákladů soudu.

Obrázek 52: Záruky týkající se přeložení soudců bez jejich souhlasu* 27  (neodvolatelnost soudců)

Obrázek ukazuje, zda je přípustné přeložení soudců bez jejich souhlasu, a pokud ano, které orgány o takovém přeložení rozhodují, důvody přeložení, a to, zda je možné se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Počty udávají, kolik soudců bylo v roce 2014 přeloženo bez jejich souhlasu z organizačních, kárných či jiných důvodů, a kolik soudců se odvolalo (není-li počet uveden, nejsou údaje dostupné) 28 .

* BE: přeložení z organizačních důvodů pouze v rámci soudu; CZ: soudce lze přeložit pouze k soudu stejného stupně nebo k soudu o jeden stupeň vyššímu či nižšímu (všechny ve stejném soudním obvodu); DE: přeložení na nejvýše tři měsíce a pouze v případě zastoupení; FR: ministr spravedlnosti může v ojedinělých případech přeložit soudce z organizačních důvodů, jako je zrušení soudu nebo právní důvody, např. krátkodobé jmenování (do funkce předsedy soudu nebo do specializované funkce); IT: šest soudců přeložených radou CSM (rada pro civilní a trestní soudnictví), tři z nich se proti přeložení odvolali; dva soudci přeložení radou CPGA (rada pro správní soudnictví) se proti přeložení odvolali; rada CPGA může soudce přeložit pouze jako kárné opatření; LT: dočasné přeložení, když existuje naléhavá potřeba zajistit řádné fungování soudu; RO: pouze dočasné přeložení na dobu nejvýše jednoho roku jako kárné opatření; FI: přeložení v případě reorganizace funkcí veřejné správy.

Obrázek 53: Odvolávání soudců prvního a druhého stupně z funkce soudce* 29

Tento obrázek představuje orgány s pravomocí navrhovat a rozhodovat o odvolání soudců prvního a druhého stupně z funkce soudce 30 . Horní část sloupce uvádí, který orgán přijímá konečné rozhodnutí 31 , a dolní část (je-li to relevantní) udává, který orgán navrhuje odvolání nebo kdo musí být před přijetím rozhodnutí konzultován. Počty udávají, kolik soudců (ze soudů všech stupňů) bylo v roce 2014 daným orgánem odvoláno z funkce a kolik jich proti rozhodnutí o odvolání podalo opravný prostředek (není-li počet uveden, nejsou údaje k dispozici).

* IT: CSM (rada pro civilní a trestní soudnictví) odvolala z funkce tři soudce, kteří podali opravný prostředek; CPGA (rada pro správní soudnictví) neodvolala z funkce žádného soudce; PT: žádní soudci nebyli odvoláni z funkce, opravný prostředek však podali tři soudci, kteří odešli povinně do důchodu; SE: opravný prostředek se týkal rozhodnutí okresního soudu, kterým se revidovalo rozhodnutí Národní disciplinární komise z roku 2011; UK (EN+WL): neodvolán žádný soudce pracující na plný úvazek, odvoláni byli pouze soudci na částečný úvazek (placení z poplatků), konkrétně jeden soudce tribunálu, pět soudců ze soudů a deset členů tribunálů (laických soudců); v některých zemích má výkonná moc povinnost, buď ze zákona, nebo zvyklostí, vyhovět návrhu rady pro justici na odvolání soudce (např. ES, LT).

Obrázek 54: Přidělování věcí v rámci soudu 32

Obrázek znázorňuje, na jaké úrovni jsou definována kritéria pro přidělování věcí u soudu, jak se věci přidělují a který orgán na přidělování dohlíží 33 . Důležitý je i způsob, jakým jsou systémy, jako je náhodné přidělování věcí, uplatňovány v praxi 34 .

Obrázek 55: Vyloučení soudce z rozhodování 35

Obrázek ukazuje, zda soudcům mohou či nemohou být ukládány sankce, pokud nedodrží povinnost vyloučit se z projednávání věci, ve které je zpochybněna nebo ohrožena jejich nestrannost nebo existuje důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Obrázek rovněž ukazuje, který orgán 36 rozhoduje o námitce účastníka řízení, jejímž cílem je vyloučit soudce 37 .

3.3.3 Činnost soudních sítí v oblasti nezávislosti soudnictví

Srovnávací přehled předkládá komparativní přehled určitých právních záruk, které mají chránit nezávislost soudnictví, neposkytuje však hodnocení jejich účinnosti. V předchozích srovnávacích přehledech Komise justiční sítě vybízela, aby prohloubily posouzení účinnosti těchto právních záruk, a uvedla, že uváží, jak by bylo možno příslušná zjištění předložit v budoucích srovnávacích přehledech.

Jako první krok tímto směrem provedla síť ENCJ v roce 2015 studii 38 o nezávislosti a odpovědnosti soudnictví, v jejímž rámci byly posouzeny právní záruky, které jsou formálně stanoveny v zákoně. Studie zkoumala situaci v členských státech, jejichž rady pro justici jsou členy sítě ENCJ. Kromě průzkumu vnímání nezávislosti ze strany soudců obsahuje studie řadu ukazatelů týkajících se nezávislosti soudnictví, jako je organizační autonomie, financování justice, řízení soudů, rozhodování o lidských zdrojích s ohledem na soudce, nepřeložitelnost, postup vyřizování stížností, podávání pravidelných zpráv, vztahy s tiskem, soudcovská etika a vyloučení soudců z rozhodování. Některé z těchto ukazatelů se týkají situací, které jsou představeny na předchozích obrázcích, například co se týká nepřeložitelnosti soudců a vyloučení soudců z rozhodování.

Obrázek 56: Příklady záruk, které síť ENCJ zkoumala 39

Níže uvedený obrázek se týká vyloučení soudců z rozhodování a nepřeložitelnosti soudců. Poskytuje vhled do formálních opatření stanovených v zákoně, která se mají těmito situacemi zabývat, a neměří jejich účinnost v praxi ani nehodnotí jejich používání. Obrázek ukazuje konkrétně opatření týkající se dobrovolného vyloučení, porušení povinnosti vyloučit se z projednávání věci, návrhu na vyloučení z rozhodování, orgánu, který vydává rozhodnutí, a toho, zda je možné se proti rozhodnutí o návrhu na vyloučení z rozhodování odvolat. Obrázek ukazuje rovněž opatření týkající se možnosti přeložit soudce (dočasně nebo trvale; z jiných než disciplinárních důvodů) k jinému soudu (jiná funkce, soud nebo místo) bez jejich souhlasu.

Obrázek 57: Průzkum ENCJ týkající se vnímání nezávislosti ze strany soudců (vnímání – vyšší hodnota znamená lepší vnímání) 40

4.ZÁVĚRY

Čtvrté vydání srovnávacího přehledu EU o soudnictví podává ucelenou představu o vývoji vnitrostátních systémů soudnictví, pokud jde o jejich efektivnost, úroveň a nezávislost. Ačkoli se situace v závislosti na příslušném členském státu a ukazateli značně liší, srovnávací přehled 2016 ukazuje určité pozitivní signály, že úsilí o zlepšení systémů soudnictví přináší (jak se zdá) užitek. Srovnávací přehled bude tento vývoj i nadále sledovat, přičemž komparativní přehled se bude prohlubovat. Zásadní úloha systémů soudnictví při prosazování právního státu vyžaduje pokračovat v tomto úsilí s odhodláním a elánem.

(1) Roční analýza růstu za rok 2016 (viz COM(2015) 690 final) uvádí, že je nutné zvýšit úroveň soudnictví „včetně prostřednictvím používání norem kvality“.

(2) Normy mohou být stanoveny zákonem, soudy (včetně prostřednictvím zavedené soudní praxe), radou pro justici (či jiným nezávislým orgánem) nebo jinými subjekty (např. v CZ jsou normy ve většině případů vypracovány Ministerstvem spravedlnosti).

(3) Údaje se týkají roku 2015 a byly shromážděny ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví.

(4) Lhůtami se rozumějí kvantitativní procesní lhůty, obvykle stanovené v procesním právu, pro jednotlivé druhy věcí nebo procesní úkony.

(5) Časová období jsou měřitelné cíle/postupy na zrychlení soudního řízení, například soudci soudů prvního stupně musí odhadnout délku soudního řízení na jeho počátku, časové období je stanoveno na základě jednání mezi soudy a ministerstvem spravedlnosti, soudy stanoví časové normy pro jednotlivé kategorie věcí.

(6) V některých členských státech lze například ze seznamu vyškrtnout věci projednávané tři roky, u nichž strany neučinily žádné úkony, nebo věci projednávané více než dva roky jsou pokládány za starší a jsou podrobně sledovány. Nápravná opatření mohou zahrnovat dočasnou pomoc ze strany soudců ze zvláštního oddělení.

(7)

   Účastníci řízení mohou informace o svých věcech získat například prostřednictvím informačních center soudů, být o nejnovějším vývoji informováni automaticky e-mailem nebo SMS či, v případě uživatelů systému elektronického podání, prostřednictvím automatizovaného procesu. V DE informují soudy účastníky řízení i bez žádosti.

(8) V některých členských státech je například přístup k informacím on-line omezen na určité druhy věcí nebo typy soudů nebo není uplatňován jednotně.

(9) Údaje se týkají roku 2015 a byly shromážděny ve spolupráci se skupinou kontaktních osob pro vnitrostátní systémy soudnictví.

(10) Směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů zajišťuje, aby se spotřebitelé a obchodníci mohli obrátit na subjekt alternativního řešení sporů ve věci všech svých smluvních sporů prakticky ve všech hospodářských odvětvích bez ohledu na to, kde (doma nebo v zahraničí) a jak (on-line/off-line) se nákup uskutečnil. Nařízení o řešení sporů on-line má za cíl usnadnit používání ADR v případě sporů vyplývajících z nákupů on-line.

(11) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:12012P/TXT&from=CS

(12) Údaje vycházejí z pokynů Evropské sítě rad pro justici (ENCJ) a odpovědí na aktualizovaný dotazník, který vypracovala Komise v úzké spolupráci s ENCJ. Odpovědi na aktualizovaný dotazník pro členské státy, které nemají rady pro justici nebo nejsou členy ENCJ (CZ, DE, EE, EL, CY, LU, AT a FI), byly získány prostřednictvím spolupráce se Sítí předsedů nejvyšších soudů Evropské unie. Viz pokyny Evropské sítě rad pro justici, říjen 2015, k dispozici na internetu na adrese: http://www.encj.eu/images/stories/pdf/workinggroups/guide/encj_guide_version_oct_2015.pdf

(13) Bleskový průzkum Eurobarometr 435, který se uskutečnil ve dnech 24. a 25. února 2016; odpovědi na otázku: „Jak byste na základě toho, co je vám známo, ohodnotili systém soudnictví (ve vaší zemi), pokud jde o nezávislost soudů a soudců? Řekli byste, že je dobrá, poměrně dobrá, poměrně špatná nebo velmi špatná?“, k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/justice/effective-justice/scoreboard/index_en.htm

(14) Bleskový průzkum Eurobarometr 435, odpovědi na otázku: „Můžete říci, do jaké míry vysvětluje každý z níže uvedených důvodů vaše hodnocení nezávislosti systému soudnictví (ve vaši zemi): velmi, poněkud, ne úplně, vůbec ne?“

(15) Bleskový průzkum Eurobarometr 435.

(16) Bleskový průzkum Eurobarometr 436, který se uskutečnil ve dnech 24. a 25. února 2016; odpovědi na otázku: „Jak byste na základě toho, co je vám známo, ohodnotili systém soudnictví (ve vaší zemi), pokud jde o nezávislost soudů a soudců? Řekli byste, že je dobrá, poměrně dobrá, poměrně špatná nebo velmi špatná?“, k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/justice/effective-justice/scoreboard/index_en.htm

(17) Bleskový průzkum Eurobarometr 436, odpovědi na otázku: „Můžete říci, do jaké míry vysvětluje každý z níže uvedených důvodů vaše hodnocení nezávislosti systému soudnictví (ve vaši zemi): velmi, poněkud, ne úplně, vůbec ne?“

(18) Bleskový průzkum Eurobarometr 436.

(19) Ukazatel WEF vychází z odpovědí na otázku kladenou v rámci průzkumu: „Do jaké míry je soudnictví ve vaší zemi nezávislé na vlivu vlády, občanů nebo firem? [1 = není vůbec nezávislé; 7 = je zcela nezávislé]“. Na průzkum odpovídal reprezentativní vzorek podniků zastupujících hlavní hospodářská odvětví (zemědělství, výrobní průmysl, nevýrobní průmysl a služby) ve všech dotčených zemích. Průzkum byl proveden různými způsoby, včetně osobních pohovorů s vedoucími pracovníky podniků, pohovorů po telefonu, papírových formulářů zaslaných poštou a internetových průzkumů, k dispozici na adrese: http://www.weforum.org/reports/global-competitiveness-report-2015-2016

(20) Doporučení CM/Rec(2010) 12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost.

(21) Tento přehled obsahuje informace o tom, jak jsou systémy soudnictví uspořádány. Nemá zachycovat složitost a detaily těchto systémů.

(22) Na základě pokynů ENCJ, říjen 2015.

(23) Rady pro justici jsou nezávislé subjekty zřízené ze zákona nebo podle ústavy, které usilují o zaručení nezávislosti soudnictví a jednotlivých soudců, a podporují tudíž účinné fungování systému soudnictví. V přehledu jsou zahrnuty všechny tři rady v UK: UK (EN+WL) – Soudcovská rada Anglie a Walesu, UK (NI) – Soudcovská rada pro Severní Irsko a UK (SC) – Soudní rada pro Skotsko.

(24) Viz doporučení, odstavce 26 a 27.

(25) Na základě Pokynů ENCJ, říjen 2015.

(26) Údaje byly shromážděny prostřednictvím aktualizovaného dotazníku, který vypracovala Komise v úzké spolupráci s ENCJ. Odpovědi od členských států bez rad pro justici byly získány prostřednictvím spolupráce se Sítí předsedů nejvyšších soudů EU. Členské státy jsou uvedeny v abecedním pořadí podle jejich zeměpisných názvů v původním jazyce. Výška sloupců nemusí nutně zachycovat účinnost záruk.

(27) Údaje byly shromážděny prostřednictvím aktualizovaného dotazníku, který vypracovala Komise v úzké spolupráci s ENCJ. Odpovědi od členských států bez rad pro justici byly získány prostřednictvím spolupráce se Sítí předsedů nejvyšších soudů EU. Členské státy jsou uvedeny v abecedním pořadí podle jejich zeměpisných názvů v původním jazyce. Výška sloupců nemusí nutně zachycovat účinnost záruk.

(28) Odstavec 52 doporučení obsahuje záruky týkající se neodvolatelnosti soudců. Soudce by neměl být bez svého souhlasu přeložen do jiné soudní funkce s výjimkou případů, kdy se jedná o kárný trest nebo reformu organizace soustavy soudů.

(29) Údaje byly shromážděny prostřednictvím aktualizovaného dotazníku, který vypracovala Komise v úzké spolupráci s ENCJ. Odpovědi od členských států bez rad pro justici byly získány prostřednictvím spolupráce se Sítí předsedů nejvyšších soudů EU. Členské státy jsou uvedeny v abecedním pořadí podle jejich zeměpisných názvů v původním jazyce. Výška sloupců nemusí nutně zachycovat účinnost záruk.

(30) V odstavcích 46 a 47 doporučení se požaduje, aby vnitrostátní systémy poskytovaly záruky ohledně odvolávání soudců z funkce.

(31) Může se jednat o jeden nebo dva různé subjekty v závislosti na důvodu odvolání nebo typu soudce (např. předseda).

(32) Údaje byly shromážděny prostřednictvím aktualizovaného dotazníku, který vypracovala Komise v úzké spolupráci s ENCJ. Odpovědi od členských států bez rad pro justici byly získány prostřednictvím spolupráce se Sítí předsedů nejvyšších soudů EU. Členské státy jsou uvedeny v abecedním pořadí podle jejich zeměpisných názvů v původním jazyce. Výška sloupců nemusí nutně zachycovat účinnost záruk.

(33) V odstavci 24 doporučení se požaduje, aby se za účelem zaručení práva na nezávislého a nestranného soudce řídily systémy přidělování věcí u soudu objektivními, předem stanovenými kritérii.

(34) Například nejnovější zpráva Komise o pokroku Bulharska v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ukládá BG povinnost „vytvořit v rámci [Nejvyšší soudní rady] a [soudního inspektorátu] kapacitu pro monitorování používání a bezpečnosti nového systému pro náhodné přidělování případů na soudech. Tyto instituce musí transparentně informovat o výsledcích kontrol a opatřeních přijatých v návaznosti na zjištěné problémy.“ COM(2016) 40 final, k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/cvm/docs/com_2016_40_en.pdf

(35) Údaje byly shromážděny prostřednictvím aktualizovaného dotazníku, který vypracovala Komise v úzké spolupráci s ENCJ. Odpovědi od členských států bez rad pro justici byly získány prostřednictvím spolupráce se Sítí předsedů nejvyšších soudů EU. Členské státy jsou uvedeny v abecedním pořadí podle jejich zeměpisných názvů v původním jazyce. Výška sloupců nemusí nutně zachycovat účinnost záruk.

(36) V některých případech může o žádosti rozhodovat více orgánů v závislosti na úrovni soudu, u kterého soudce, proti němuž byla vznesena námitka, zasedá.

(37) V odstavcích 59, 60 a 61 doporučení se stanoví, že soudci musí jednat nezávisle a nestranně ve všech věcech a měli by být vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci pouze tehdy, pokud existují zákonem definované pádné důvody.

(38) Zpráva ENCJ o nezávislosti a odpovědnosti soudců a státních zástupců pro roky 2014–2015. Zpráva používá ukazatele týkající se právních a jiných objektivně pozorovatelných aspektů právního systému, jež mají zásadní význam pro nezávislost a odpovědnost. Co se týká měření těchto objektivních aspektů, za bodování a kategorizaci, a to s použitím standardizovaného dotazníku, odpovídají rady nebo v případě, že neexistují, jiné řídicí subjekty. Jedná se o sebehodnocení, týká se však aspektů, které může ověřit kdokoli, kdo dotyčné právní systémy zná. Ukazatele předkládají názory sítě ENCJ na to, jak by měla vypadat formální opatření k ochraně nezávislosti, která jsou stanovena zákonem. Viz s. 16 a 23, zpráva ENCJ, k dispozici na internetu na adrese: http://www.encj.eu/images/stories/pdf/workinggroups/independence/encj_report_ independence_accountability_2014_2015_adopted_ga_corr_2016.pdf

(39) Tento údaj je odvozen z výsledků uvedených ve zprávě ENCJ o nezávislosti a odpovědnosti soudců a státních zástupců pro roky 2014–2015 (výsledek je prezentován jako procento normalizovaného maximálního počtu bodů).

(40) Údaj vychází z odpovědí na otázku kladenou v rámci průzkumu: „Na stupnici od 0 do 10 (kde 0 znamená „není vůbec nezávislý“ a 10 znamená „nejvyšší možný stupeň nezávislosti“): jako soudce se vůbec necítím nezávislý, nebo se cítím zcela nezávislý“. Průzkumu, který se uskutečnil v březnu 2015, se zúčastnilo celkem 4 874 soudců. Průzkumu se nezúčastnili tito členové ENCJ: FR, MT, HR a HU. SE je pozorovatelem ENCJ.