Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016DC0163

    ZPRÁVA KOMISE o vyhodnocení kvality údajů předaných členskými státy v roce 2014 týkajících se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic

    COM/2016/0163 final

    V Bruselu dne 30.3.2016

    COM(2016) 163 final

    ZPRÁVA KOMISE

    o vyhodnocení kvality údajů předaných členskými státy v roce 2014 týkajících se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic

    {SWD(2016) 68 final}


    ZPRÁVA KOMISE

    o vyhodnocení kvality údajů předaných členskými státy v roce 2014 týkajících se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic

    1.Úvod

    Ustanovení čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 184/2005 1 uvádí, že:

    „Na základě zpráv o kvalitě vyhodnocuje kvalitu předávaných údajů Komise, které je nápomocen Výbor pro platební bilanci uvedený v čl. 11 odst. 1. Toto hodnocení Komise se zasílá pro informaci Evropskému parlamentu.“

    Tato zpráva Komise hodnotí kvalitu údajů v oblasti platební bilance, statistiky mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, které byly v roce 2014 předány členskými státy EU na základě nařízení (ES) č. 184/2005. Komise zprávu připravila s pomocí Výboru pro platební bilanci, jak požaduje čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení, a vycházela při tom z výsledků hodnocení kvality provedeného Eurostatem v období od ledna do července 2015. Toto hodnocení kvality se týkalo i dvou zemí Evropského hospodářského prostoru, Islandu a Norska, nicméně zpráva Komise výsledky těchto zemí neanalyzuje.

    Zpráva obsahuje stručný popis zásad, jimiž se řídí hodnocení kvality oficiální statistiky. Poté je v ní analyzováno, v jakém rozsahu jsou údaje o platební bilanci, statistice mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investicích v souladu se zásadami kvality, z nichž vychází Evropský statistický systém (ESS).

    Zpráva se zaměřuje primárně na povinnost členských států sestavit a předat údaje o platební bilanci, mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích a na to, zda členské státy plní své právní povinnosti. Rovněž poskytuje informace relevantní pro hodnocení kvality těchto údajů, se zvláštním důrazem na celkové souhrnné údaje a hlavní složky potřebné k sestavení souhrnů.

    Hloubková analýza výsledků hodnocení kvality je uvedena v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise týkajícím se kvality statistiky v oblasti platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic předané členskými státy, Islandem a Norskem v roce 2014.

    2.Hodnocení kvality oficiálních statistik

    Eurostat každoročně hodnotí kvalitu údajů týkajících se platební bilance, statistiky mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, a to v souladu se zásadami stanovenými v nařízení Komise (ES) č. 1055/2008 2 . Kontroluje, zda dané údaje splňují sedm kritérií kvality stanovených v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice 3 , a sice: i) relevance; ii) přesnost; iii) včasnost; iv) dochvilnost; v) dostupnost a srozumitelnost; vi) srovnatelnost; a vii) soudržnost. Dne 29. dubna 2015 bylo nařízení (ES) č. 223/2009 4 pozměněno s cílem posílit některá ustanovení, včetně ustanovení o hodnocení kvality.

    Eurostat v průběhu let usilovně pracoval na vývoji metod a nástrojů řízení kvality, které by vedly k tvorbě vysoce kvalitní evropské statistiky. Zprávy o kvalitě jsou základem hodnocení kvality, které je pak výchozím bodem pro zlepšování kvality. Příručka ESS Handbook for quality reports 5 (Příručka ESS pro zprávy o kvalitě) uvádí plný rozsah metod, které lze použít k vyhodnocení kvality oficiálních statistik. Tyto metody se liší v závislosti na druhu statistického postupu.

    Účelem statistiky je vytvořit odhad určité neznámé hodnoty. Variabilita a statistické zkreslení způsobují, že tento odhad se nerovná skutečným hodnotám a že statistika může obsahovat celou řadu výběrových a nevýběrových chyb.

    Zavedená teorie pro kontrolu přesnosti statistiky založené na výběrovém zjišťování zkoumá variabilitu, tj. jak moc je odhad rozptýlen kolem očekávané hodnoty. Variabilita je vyjádřena pomocí rozptylu odhadu, směrodatné chyby odhadu, variačního koeficientu a intervalů spolehlivosti.

    Statistika platební bilance (stejně jako národních účtů) je sestavována pomocí účetního rámce a vychází z různých primárních statistik, jako jsou údaje o zboží, službách a přímých zahraničních investicích. Některé primární statistiky jsou založeny na výběrových zjišťováních, jiné jsou odvozeny z administrativních údajů, další jsou výsledky modelů.

    V případě účetního rámce typu platební bilance není možné k měření přesnosti použít přímý přístup. Podle obecných zásad pro měření kvality ve statistice by měly být použity dva hlavní nástroje; prvním je analýza revizí (která ukazuje míru blízkosti původních odhadů k následným nebo konečným odhadům) a druhým je posouzení chyb a opomenutí 6 . Oba nástroje jsou v této zprávě zahrnuty.

    Kvalita souhrnných statistik sice není prostým součtem kvality všech základních primárních údajů, nicméně kvalita údajů o platební bilanci závisí na kvalitě všech základních primárních údajů. Samostatné zprávy o kvalitě 7 jsou pravidelně připravovány v oblasti statistiky mezinárodního obchodu zbožím. Jak je uvedeno v nařízeních (ES) č. 638/2004 a (ES) č. 471/2009, tyto statistiky tvoří hlavní složku běžného účtu. Z toho důvodu jsou společně s údaji o platební bilanci hodnoceny pouze údaje o statistice mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investicích.

    3.Specifické prvky tohoto hodnocení kvality

    Toto je první hodnocení kvality od vstupu nařízení Komise (EU) č. 555/2012 8 v platnost. Proto zpráva o kvalitě podle jednotlivých zemí zahrnuje údaje vytvořené za použití aktualizovaných požadavků na údaje a metodiky popsané v šestém vydání manuálu Balance of Payments and International Investment Position Manual (manuál o platební bilanci a investiční pozici vůči zahraničí, dále též „BPM6“) Mezinárodního měnového fondu (viz rámeček 1) 9 .

    Poprvé předaly členské státy údaje o transakcích založených na BPM6 a údaje o investiční pozici vůči zahraničí v červnu 2014. V souladu s novými požadavky stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 555/2012 je nyní k dispozici více podrobností o členění transakcí a současně se zlepšila četnost a včasnost údajů. V důsledku toho mají koncoví uživatelé mnohem lepší přehled o údajích v oblasti platební bilance, investiční pozice vůči zahraničí, statistiky mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic než o údajích, které byly požadovány na základě metodiky BPM5. Nové požadavky zavádí pro členské státy nový soubor údajů o měsíční platební bilanci. Kromě povinných požadavků předávají vnitrostátní sestavovatelé i dobrovolné údaje s bilaterálním geografickým členěním mezi zeměmi EU a další položky platební bilance.

    Rámeček 1. Šesté vydání manuálu Mezinárodního měnového fondu o platební bilanci a investiční pozici vůči zahraničí (Balance of Payments and International Investment Position Manual, BPM6)

    Manuál BPM6 poskytuje standardní rámec pro sestavování statistiky o transakcích a pozicích mezi určitou ekonomikou (jednotlivá země, měnová unie (jako např. eurozóna) nebo hospodářská unie (jako např. Evropská unie)) a zahraničím (nerezidenty). Objasňuje koncepty, definice, klasifikace a konvence pro statistiku platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí, zlepšuje mezinárodní srovnatelnost údajů prosazováním mezinárodně přijatých pokynů a poukazuje na vazby s jinými makroekonomickými statistikami v zájmu konzistence různých statistických oblastí. BPM6 je konzistentní s Evropským systémem národních a regionálních účtů 10 a Systémem národních účtů 2008 11 , které stanoví statistický rámec pro národní účty. Je rovněž v souladu se čtvrtým vydáním srovnávacích definic přímých zahraničních investic podle OECD (Benchmark Definition of Foreign Direct Investment) 12 , které stanoví další pokyny pro statistiku přímých zahraničních investic, a příručkou OSN o statistice mezinárodního obchodu službami z roku 2010 (Manual on Statistics of International Trade in Services 2010).

    BPM6 odráží změny, k nimž došlo ve světovém hospodářství od roku 1993. Pro toto období je typický výrazný nárůst přeshraniční aktivity v důsledku nižších překážek obchodu a kontroly pohybu kapitálu. Mezinárodní struktury korporací jsou stále složitější, s hodnotovými řetězci, finančními vazbami a vlastnickými strukturami na globální úrovni. Výrazně vzrostl i objem přeshraničních finančních toků, a to v důsledku dynamického růstu na mezinárodních kapitálových trzích. Globalizace přinesla nové politické výzvy a právě ona je důvodem pro řadu změn, které BPM6 zavedl. Jelikož objemy transakcí často představují jen část stavů, je investiční pozice vůči zahraničí často užitečnější coby ukazatel vnější finanční pozice dané ekonomiky. To se odrazilo i v novém názvu manuálu o platební bilanci a investiční pozici vůči zahraničí, který dokládá vzrůstající význam investiční pozice vůči zahraničí.

    Zprávy o kvalitě údajů o platební bilanci, mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích zajišťují pravidelný monitoring stability a konzistentnosti údajů. Šablona zprávy o kvalitě byla pozměněna před začátkem hodnocení kvality tak, aby odpovídala novým požadavkům na údaje a metodickým změnám vyplývajícím z BPM6, a také aby zohlednila proces srovnávání kvality zavedený v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze.

    4.Hlavní zjištění hodnocení kvality

    Podrobnosti zjištění týkajících se hodnocení kvality u jednotlivých kritérií jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise připojenému k této zprávě. Toto hodnocení kvality bylo provedeno s pomocí Výboru pro platební bilanci.

    Změna nařízení (ES) č. 184/2005 nařízením Komise (EU) č. 555/2012 vedla k užší harmonizaci statistiky v oblasti platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic v celé EU a rozšířila požadavky na sběr údajů s cílem zpřístupnit uživatelům větší množství údajů. Kvalita statistických oblastí analyzovaných v pracovním dokumentu útvarů Komise je obecně uspokojivá a splňuje právní požadavky. Některé ukazatele kvality se však mezi členskými státy liší, přičemž úroveň ukazatelů by se mohla zlepšit.

    Výsledky prvního hodnocení kvality po zavedení BPM6 splnily očekávání Eurostatu. Všechny členské státy s výjimkou Chorvatska se s novými požadavky na údaje a novou metodikou vypořádaly poměrně dobře. Nejvíce uspokojivá je kvalita údajů týkajících se platební bilance, a naopak nejvíce zlepšení je třeba provést ve statistice přímých zahraničních investic. Níže jsou uvedeny celkové výsledky získané na základě kritérií kvality použitých při hodnocení.

    Relevance

    Úplnost údajů činila v průměru 96 %, a to jak u měsíčních i čtvrtletních údajů týkajících se platební bilance, 98 % u čtvrtletních údajů o investiční pozici vůči zahraničí, 83 % u čtvrtletních přecenění, 95 % u statistiky mezinárodního obchodu službami a 91 % u toků a stavů přímých zahraničních investic.

    Požadavky na měsíční údaje o platební bilanci zcela splnilo 27 členských států a jedna země neposkytla měsíční soubory údajů o platební bilanci. V případě čtvrtletních údajů o platební bilanci byla úplnost vyšší nebo rovna 95 % u 26 členských států a v případě čtvrtletních údajů o investiční pozici vůči zahraničí u 27 členských států. V případě statistiky mezinárodního obchodu službami byla úplnost vyšší nebo rovna 95 % u 24 členských států a v případě stavů přímých zahraničních investic u 23 členských států a toků přímých zahraničních investic u 19 členských států.

    Dostupnost údajů pro koncové uživatele byla uspokojivá – 95 % nebo více hlavních položek bylo zveřejnitelných. To byl případ 18 členských států u měsíčních údajů o platební bilanci, 20 členských států u čtvrtletních údajů o platební bilanci, 22 členských států u čtvrtletních údajů o investiční pozici vůči zahraničí, 14 členských států u statistiky mezinárodního obchodu službami, 12 členských států u toků přímých zahraničních investic a 14 členských států u stavů přímých zahraničních investic. Některé členské státy nadměrně označují údaje jako „nezveřejnitelné“ nebo „důvěrné“. Eurostat je s těmito státy v kontaktu a spolupracuje s vnitrostátními orgány s cílem objem zveřejnitelných údajů zvýšit. Tato snaha již přinesla zlepšení oproti situaci prezentované v této zprávě.

    V ostrém kontrastu k celkově dobrým výsledkům stojí Chorvatsko, zejména pokud jde o úplnost údajů 13 .

    Přesnost

    Analýza revizí v této zprávě musí být pokládána za velmi předběžnou, a to kvůli omezené dostupnosti údajů získaných podle BPM6. Dosud byl předán pouze jeden soubor revidovaných čtvrtletních údajů.

    Byly zaznamenány pouze drobné revize u měsíčních a čtvrtletních položek běžného účtu, což svědčí o stabilních odhadech. Revize byly o něco rozsáhlejší v případě prvotních důchodů a finančních účtů. Nižší stabilita je způsobena zejména obtížným odhadováním reinvestovaných zisků. Ukazatel porovnávající shodnost vývoje trendu podle předběžných údajů měsíční platební bilance vykazuje dobrou úroveň prvního odhadu. Revize ročních údajů nebyly v tomto hodnocení kvality analyzovány, jelikož roční údaje o mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích nejsou k dispozici.

    Včasnost a dochvilnost

    Včasnost měsíčních a čtvrtletních údajů o platební bilanci a čtvrtletních údajů o investiční pozici vůči zahraničí se od prvního předběžného předání podle BPM6 v červnu 2014 až po naposledy analyzované soubory údajů s lhůtou předání 15. a 23. prosince 2014 postupně zlepšovala. Před lhůtou nebo v den lhůty pro předání údajů o mezinárodním obchodu službami, která byla dne 30. září 2014, zaslalo soubory údajů 24 členských států. Údaje o přímých zahraničních investicích zaslalo před oficiální lhůtou pro předání, v den lhůty nebo do tří dnů po ní 23 členských států.

    Srovnatelnost

    U složek běžného účtu se v referenčních obdobích zlepšily asymetrie. Kvůli kratším časovým řadám souhrnů za EU, které byly k dispozici u finančního účtu, nebylo možné u tohoto účtu asymetrie analyzovat. Zkušenosti evropské sítě pro přímé zahraniční investice ukazují, že výměna údajů mezi zeměmi může pomoci asymetrie odstranit, je však třeba nejprve splnit určité podmínky.

    Soudržnost

    Celkové výsledky se mírně zlepšily po uplatnění pravidel integrity. Eurostat však nemohl zjištěné problémy vždy opravit a musel požádat o předání opravených souborů údajů sestavovatele v příslušných zemích. Mezi čtvrtletními a ročními údaji o statistice mezinárodního obchodu službami téměř nebyly nesrovnalosti, naopak byly zaznamenány určité rozdíly mezi čtvrtletními a ročními údaji o tocích přímých zahraničních investic a důchodech z přímých zahraničních investic. Tato nekonzistentnost je většinou způsobena zpožděním v revizi čtvrtletních řad následující po ročních zjišťováních.

    Členské státy usilovně pracují na snížení počtu chyb a opomenutí. Ukazatel průměrné relativní chyby u chyb a opomenutí zahrnoval hodnoty vyšší nebo rovné 5 % u šesti členských států, zatímco u osmi členských států byl tento údaj 0 % nebo 1 % za všechna analyzovaná období. Ukazatel kumulovaného relativního součtu chyb a opomenutí vykázal nižší výsledek u všech zemí s vyšší hodnotou chyb a opomenutí.

    Ukazatel porovnávající souběžnost trendů ve statistice platební bilance a statistice mezinárodního obchodu se zbožím vykazuje vysokou míru konzistence obou časových řad. Několik členských států nicméně očekávané míry konzistentnosti nedosáhlo.

    Celková kvalita údajů předaných podle nařízení (EU) č. 555/2012 je dobrá. Všechny členské státy se však musí zabývat zbylými nedořešenými nedostatky. Členské státy by rovněž měly mít na paměti, že toto první hodnocení nemohlo přezkoumat všechny aspekty kvality údajů a že řádné a úplné uplatnění nové metodiky je ještě třeba analyzovat. Eurostat tuto analýzu již zahájil ve spolupráci s členskými státy v pracovní skupině pro platební bilanci. Eurostat a Evropská centrální banka rovněž navštěvují členské státy s cílem řešit problémy zjištěné v jednotlivých zemích. Zvláštní pozornost a podpora bude věnována Chorvatsku.

    V důsledku rostoucí poptávky po údajích, zejména v důsledku finanční krize, podrobují uživatelé údaje o platební bilanci, investiční pozici vůči zahraničí, mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích podrobnějšímu zkoumání. Eurostat a sestavovatelé v členských státech vynakládají co největší úsilí s cílem zajistit, aby tyto údaje v plné míře uspokojovaly potřeby širokého okruhu uživatelů.

    Na základě tohoto hodnocení kvality předkládá Eurostat členským státům tato hlavní doporučení:

    Některé země musí ještě zlepšit úplnost údajů, aby dosáhly souladu s nařízením (ES) č. 184/2005.

    Země, které stále označují výrazný podíl údajů jako „důvěrné“ nebo „nezveřejnitelné“, by měly uplatňovat pravidla týkající se důvěrnosti stanovená v nařízení (ES) č. 223/2009. Označování údajů za důvěrné nebo nezveřejnitelné restriktivněji, než je stanoveno v uvedeném nařízení, výrazně snižuje hodnotu statistických informací poskytovaných uživatelům a brání náležité analýze politik založené na evropské statistice.

    Přetrvávající asymetrie údajů by měly být sníženy. Asymetrie zůstávají problémem v Evropě i ve světě. Eurostat vyzývá členské státy, aby více využívaly síť pro přímé zahraniční investice a bilaterální kontakty a s jejich pomocí sesouhlasily další položky platební bilance.

    Je třeba snížit hodnotu chyb a opomenutí. To je pro řadu zemí stále naléhavý problém. Eurostat vyzývá členské státy, aby zjistily příčiny vysokých hodnot chyb a opomenutí a přijaly opatření k jejich odstranění.

    Komise se bude opětovně zabývat kvalitou údajů o platební bilanci, mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích po příštím kole hodnocení kvality, které začalo v lednu 2016.

    (1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 23).
    (2) Nařízení Komise (ES) č. 1055/2008 ze dne 27. října 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005, pokud jde o kritéria kvality a podávání zpráv o kvalitě v oblasti statistiky platební bilance (Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 3).
    (3)

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

    (4) Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/759 ze dne 29. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 90).
    (5) http://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-manuals and-guidelines/-/KS-GQ-15-003 Viz ESS Handbook for quality reports, vydání z roku 2014,
    (6) http://ec.europa.eu/eurostat/en/web/products-manuals-and-guidelines/-/KS-GQ-15-003 Viz ESS Handbook for quality reports, vydání z roku 2014,
    (7) http://ec.europa.eu/eurostat/web/products-statistical-working-papers/-/KS-TC-14-009 Viz
    (8) Nařízení Komise (EU) č. 555/2012 ze dne 22. června 2012, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic, pokud jde o aktualizaci požadavků na údaje a definic (Úř. věst. L 166, 27.6.2012, s. 22).
    (9) Mezinárodní měnový fond: Balance of Payments and International Investment Position Manual, šesté vydání, Washington D.C. (2009). Viz https://www.imf.org/external/pubs/ft/bop/2007/bopman6.htm
    (10)

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

    (11) Systém národních účtů přijatý Statistickou komisí OSN, http://unstats.un.org/unsd/nationalaccount/sna2008.asp
    (12)

     OECD Benchmark Definition of Foreign Direct Investment – 4. vydání, Paříž (2008).

    (13) Měsíční údaje o platební bilanci Chorvatsko poskytlo v říjnu 2015, tedy až po samotném hodnocení kvality.
    Top