Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016AE2507

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 [COM(2016) 134 final – 2016/0074 (COD)]

    Úř. věst. C 389, 21.10.2016, p. 67–73 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    21.10.2016   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 389/67


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005

    [COM(2016) 134 final – 2016/0074 (COD)]

    (2016/C 389/09)

    Zpravodaj:

    Gabriel SARRÓ IPARRAGUIRRE

    Dne 7. dubna 2016 se Rada a dne 11. dubna 2016 Evropský parlament, v souladu s čl. 43 odst. 2 a článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

    návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005

    [COM(2016) 134 final – 2016/0074 (COD)].

    Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 30. června 2016.

    Na 518. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13. a 14. července 2016 (jednání dne 13. července 2016), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 74 hlasy pro a 1 člen se zdržel hlasování.

    1.   Závěry

    1.1.

    Výbor plně souhlasí s přístupem Komise ohledně nezbytnosti aktualizovat a zjednodušit současný systém správy technických opatření, který musí být založen na dlouhodobé strategii v oblasti řízení a zachování zdrojů.

    1.2.

    Několik z navrhovaných novinek a změn by loďstvu přímo pomohlo přizpůsobit se povinnosti vykládky a maximálnímu udržitelnému výnosu. Výbor je jim příznivě nakloněn, neboť se jedná o reformy, které by poskytly větší operační flexibilitu a podpořily by větší selektivitu zařízení.

    1.3.

    Některé z návrhů však byly předloženy, aniž by byly plně vzaty v úvahu praktické podmínky rybolovných činností a posouzeny hospodářské a sociální dopady. Výbor není přesvědčen o tom, že by tyto návrhy byly přiměřeným kompromisem mezi ochranou krátkodobých a střednědobých zájmů odvětví rybolovu a lepším zachováním rybolovných zdrojů. V tomto smyslu by EHSV rád věnoval zvláštní pozornost těmto aspektům:

    1.3.1.

    Výbor žádá Komisi, aby znovu zvážila navrhované změny velikostí ok a aby využila základní velikosti ok, které využívá loďstvo pro různé rybolovné činnosti, aniž by došlo k jejich neodůvodněným nebo zbytečným snížením či zvýšením.

    1.3.2.

    Výbor připomíná, že je důležité, aby do návrhu nebyly bez náležitého odůvodnění zaváděny změny minimálních velikostí, které se uplatňují u některých druhů.

    1.3.3.

    Domnívá se, že by měly být zavedeny normy, které umožní inovace a zhodnocení nežádoucích úlovků.

    1.3.4.

    Výbor naléhá na uvolnění horních hranic rybolovné kapacity vyjádřených v hrubé prostornosti (GT), které členským státům ukládá společná rybářská politika (SRP) za účelem přizpůsobení plavidel povinnosti vykládky a podpory zlepšení pracovních podmínek na palubě.

    1.4.

    Výbor žádá Radu, Evropský parlament a Komisi, aby byl před přijetím jakéhokoli rozhodnutí ohledně plánovaných návrhů navázán skutečný dialog s rybáři a jejich zástupci. Plnění norem vyžaduje nepsanou dohodu a spolupráci s rybáři. Pokud se rybáři budou plně účastnit debaty, existuje větší pravděpodobnost, že tyto normy budou uplatňovat.

    1.5.

    Výbor naléhavě žádá, aby byl tento závazek dialogu se zúčastněnými stranami zachován během celého procesu regionalizace.

    2.   Souvislosti

    2.1.

    Technická opatření jsou rozsáhlým souborem norem, které regulují jak, kde a kdy je možné provádět rybolovnou činnost. V současnosti existuje celá řada nařízení, změn, prováděcích pravidel a dočasných technických opatření použitelných jak ve vodách Společenství, tak v případě plavidel Společenství, která působí mimo vody EU. V praxi to vypadá tak, že technická opatření jsou obsažena ve více než 30 nařízeních, přičemž obzvláště významná jsou nařízení, která se uplatňují v Atlantiku (1), Středozemním moři (2) a v Baltském moři (3).

    2.2.

    V minulosti proběhly dva neúspěšné pokusy revidovat a aktualizovat tento složitý právní rámec technických opatření na návrh Komise.

    2.3.

    Je naléhavě nutné přizpůsobit právní předpisy a rybářské politiky EU novým změnám zavedeným společnou rybářskou politikou, tj. povinnosti vykládky a dosažení maximálního udržitelného výnosu, a to postupně a pozvolna u všech populací, nejpozději do roku 2020. Zavedení těchto cílů je velkou výzvou pro odvětví rybolovu EU.

    2.4.

    Je třeba také zdůraznit, že až do nedávna přijímala rozhodnutí v oblasti rybolovné politiky výhradně Rada. To vedlo k tomu, že technické normy byly přijímány podrobným postupem, stejně jako nařízení EU namísto pravidel vypracovaných na regionální úrovni, která by se přizpůsobila specifikům každé přímořské oblasti a rybolovné oblasti. V tomto smyslu vedl vyčerpávající přístup spočívající v mikrořízení spolu se záměrem orgánů EU shrnout všechny technické podrobnosti v podobě pozměňovacích návrhů ke vzniku složitého právního systému, který nechává jen malý manévrovací prostor a jenž je pro toto odvětví obtížné pochopit a plnit.

    2.5.

    Komise nyní navrhuje nové rámcové nařízení (4), které obsahuje obecná ustanovení a společné normy a základní normy (pro jednotlivé regiony), jež budou fungovat jako výchozí opatření až do vypracování regionalizovaných opatření a jejich začlenění do práva EU.

    3.   Shrnutí návrhu Komise

    3.1.

    Pomocí předloženého návrhu se Komise snaží flexibilním a regionalizovaným způsobem přispět k dosažení hlavních cílů nové SRP. Především zdůrazňuje, že je nutné omezit úlovky nedospělých živočichů a ryb, u nichž dochází k výtěru, podpořit zvýšenou selektivitu lovných zařízení, zamezit úlovkům chráněných druhů, omezit výměty a minimalizovat dopady na životní prostředí.

    3.2.

    Za účelem dosažení těchto cílů Komise předložila dokument, který má zjednodušit současný systém správy technických opatření, jenž musí být založen na dlouhodobé strategii v oblasti řízení a zachování zdrojů. V návrhu nařízení Komise věnuje zvláštní pozornost otázce výmětů, regionalizaci, většímu zapojení zúčastněných stran a zvýšení odpovědnosti rybářů.

    3.3.

    Nejdůležitější zaváděné novinky a změny jsou tyto:

    konsolidace a aktualizace cílů, záměrů, prahových hodnot pro vedlejší úlovky citlivých druhů, zásad řádné správy a definic, které byly předtím upraveny různými normami;

    ustavení společných technických pravidel nebo opatření, která jsou použitelná pro všechny přímořské oblasti a považovaná za trvalá. Tato opatření zahrnují zakázaná zařízení a způsoby rybolovu, obecné podmínky a omezení týkající se používání vlečných zařízení a pevných sítí, ochranu citlivých druhů a stanovišť, minimální velikosti pro zachování zdrojů a společná opatření k omezení výmětů;

    rozvoj regionalizace prostřednictvím vytvoření základních opatření, především v přílohách návrhu, která se uplatní v případě, že nebudou k dispozici regionální opatření. Kromě toho budou zavedena zmocnění pro regionalizaci technických opatření prostřednictvím přijetí víceletých plánů, dočasných plánů výmětů a opatření pro zachování zdrojů. Je zahrnuta také ochranná doložka pro případ naléhavého zásahu za účelem ochrany mořských druhů.

    4.   Obecné připomínky

    4.1.    Úvodní poznámky

    4.1.1.

    Současná regulace týkající se technických opatření je nejvíce zastaralým právním rámcem, který v současnosti máme, a proto se EHSV domnívá, že je nanejvýš důležité urychleně přijmout toto nové zjednodušené nařízení, aby bylo možné přizpůsobit toto odvětví praktickým a proveditelným způsobem výzvám, kterým čelí.

    4.1.2.

    Výbor se domnívá, že technická opatření musí být přijímána po přímé a uspokojivé konzultaci zúčastněných stran. Musí být pružnější a citlivější vůči zvláštním potřebám a být přijímána pomocí rychlého a účinného procesu rozhodování, který umožní přizpůsobení se novým změnám.

    4.1.3.

    Reforma SRP vytvořila inovativní strategii pro řízení rybolovu na základě změny směřující k přístupu založenému na výsledcích a zavedení regionalizace. Výbor s tímto novým přístupem zcela souhlasí.

    4.2.    Zachování

    4.2.1.

    Výbor zcela souhlasí se strategií Komise zrušit nebo zjednodušit uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu za účelem ochrany nedospělých živočichů (přibližně polovina), které v důsledku úsilí tohoto odvětví, obnovy populací nebo změn životního prostředí již nejsou funkční nebo jsou zastaralé.

    4.2.2.

    Podporuje také myšlenku směřovat veškeré úsilí ke zlepšení technických opatření coby způsobu, jak zlepšit stav rybolovných oblastí a usnadnit jejich zachování, a to na základě doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) a s přihlédnutím k připomínkám, které vyjádřily členské státy, odvětví rybolovu a ostatní zúčastněné strany.

    4.3.    Sociální a hospodářské dopady

    4.3.1.

    Je zřejmé, že mnohé z navrhovaných norem budou vyžadovat důležité změny způsobů rybolovu a lovných zařízení, což se projeví ve skutečném dopadu z ekonomicko-sociálního hlediska. Komise uznává, že nové výzvy SRP budou mít z krátkodobého hlediska značný dopad na odvětví rybolovu, ačkoli z dlouhodobého hlediska pro něj budou velkým přínosem. Komise se však dosud nepokusila odhadnout sociální a ekonomické náklady, které by uplatnění návrhu z krátkodobého hlediska způsobilo. Výbor se domnívá, že v důsledku toho, že tyto informace chybí, není možné určit, zda návrh povede k přiměřené rovnováze mezi ochranou krátkodobých a střednědobých zájmů odvětví rybolovu a lepším zachováním rybolovných zdrojů.

    4.3.2.

    Má za to, že v zájmu zmírnění negativních dopadů z krátkodobého hlediska (jako je například snížení úlovků cílových druhů a nové výdaje na nákup zařízení) jak pro vlastníky plavidel, tak pro námořníky-rybáře je třeba podpořit odvětví rybolovu prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF).

    4.3.3.

    EHSV se domnívá, že návrh neposkytuje žádné hodnocení dopadů na bezpečnost na moři. Nové politiky rybolovu s sebou nesou možná nebezpečí z hlediska bezpečnosti posádky (např. prodloužení pracovní doby za účelem zpracování vedlejších úlovků) a bezpečnosti plavidla (např. stabilita plavidla s ohledem na zvýšení vedlejších úlovků), která je třeba analyzovat a vzít v úvahu.

    4.4.    Provádění a plnění

    4.4.1.

    Nové základní nařízení o SRP (5) zohledňuje různá technická opatření a opatření v oblasti zachování za účelem dosažení výše uvedených cílů. Nejvýznamnějším opatřením pro dosažení tohoto záměru by byly víceleté plány, které by ustavily rámec pro udržitelné využívání dotčených populací a mořských ekosystémů a zejména by zahrnovaly vhodná technická opatření (čl. 10 odst. 1 písm. f)).

    4.4.2.

    Komise se domnívá, že návrh je nezbytný pro zajištění právní jistoty do doby, než budou schváleny víceleté plány řízení; jde o přechodné řešení, které umožní přizpůsobit současný právní systém novým požadavkům SRP, pokud jde o technická opatření. EHSV má za to, že tento přechod je nezbytný.

    4.4.3.

    Konstatuje, že Komise by za účelem náležitého rozvoje a provedení regionalizace měla navrhnout víceleté plány a plány výmětů na základě společných doporučení předložených členskými státy, aby se zabránilo tomu, že znovu dojde k mikrořízení. Komise by měla omezit svou roli na ověření a koordinaci slučitelnosti návrhů členských států s cílem zaručit, že budou splněny cíle SRP. Zajistí se tak, že tato opatření pro přizpůsobení se nové situaci v oblasti rybolovu budou rychle schválena za využití přístupu zdola nahoru, a budou tak tímto odvětvím lépe přijata.

    4.5.    Regionalizace a rozhodovací proces

    4.5.1.

    Výbor souhlasí s tím, že je nezbytné zachovat některá společná základní opatření použitelná na všechny rybolovné oblasti a regiony, přičemž tato opatření budou omezena na ustavení společných definic, zásad a cílů v souladu s novou SRP, aby nedošlo ke vzniku právního vakua.

    4.5.2.

    Rád by však zdůraznil, že jakmile vstoupí v platnost všechny navazující vlny právních předpisů týkajících se povinnosti vykládky, současné řízení rybolovu se výrazně změní. Přístup se již nebude soustředit na vykládku, ale na úlovky. Proto je velmi důležité, aby společní normotvůrci zabránili tomu, že se budou opakovat chyby z minulosti, a svolili, aby se o předepsaných technických opatřeních EU rozhodovalo na regionální úrovni v úzké konzultaci s těmi, kteří musí dané normy denně uplatňovat a dodržovat.

    4.5.3.

    Kromě toho se EHSV domnívá, že Komise by měla podporovat prostředí důvěry, které umožní rybářům svobodně si zvolit nejvhodnější nástroje pro dosažení větší selektivity a omezení náhodných úlovků. Nesmíme zapomenout, že rybáři budou plně odpovídat za to, co uloví, nikoli za to, co vyloží na pevnině; proto je třeba jim umožnit, aby si zvolili nejlepší selektivní opatření.

    4.5.4.

    Komise bohužel tento přístup harmonizovaným způsobem neuplatnila, pokud jde o možnost výběru nejvhodnější velikosti ok, kdy text obsahuje rozdíly týkající se velikostí ok pro malé pelagické druhy a druhy žijící při mořském dně. V případě pelagických druhů byla velikost ok výrazně snížena, zatímco u druhů žijících při mořském dně došlo k jejímu zvýšení. Toto nařízení nesmí být využíváno ke zvýšení minimálních velikostí ok používaných v současnosti rybáři, aniž by byl tento krok náležitě odůvodněn. Nesmíme zapomenout, že rybáři usilují o co nejvyšší hospodářský zisk dosahovaný prodejem druhů, jež uloví, a budou se snažit zabránit úlovkům necílových druhů a nedospělých živočichů, neboť se odečtou od jejich kvót a budou se moci prodat pouze za účelem výroby rybí moučky, rybího oleje a podobných produktů, jejichž cena je v rámci prvního prodeje zanedbatelná.

    4.5.5.

    Regionalizace znamená větší zapojení zúčastněných stran. Tvorba právních předpisů v úzké spolupráci s členskými státy, poradními sbory, provozovateli z odvětví rybolovu, vědeckými pracovníky a dalšími zúčastněnými stranami má mnoho výhod, z nichž vyzdvihujeme jasnější a jednodušší normy více přizpůsobené zvláštnostem jednotlivých přímořských a rybolovných oblastí, vysokou míru jejich dodržování ze strany rybářů, jednodušší uplatnění ze strany inspektorů, větší důvěryhodnost a oprávněnost politik, lepší sladění s cíli v oblasti životního prostředí a zlepšení selektivity rybolovu. V souladu s tím Výbor doporučuje, aby technická opatření týkající se lovných zařízení byla vypracována a schválena na místní a regionální úrovni.

    4.5.6.

    Dobrý příklad, který ukazuje negativní dopady plynoucí z nesplnění výše uvedeného přístupu, můžeme nalézt u loďstva Středozemního moře, které zažilo obrovské potíže v důsledku zavedení zvláštních povinných pravidel (6), jako je snížení síly vlákna. Toto technické opatření způsobilo problémy v oblasti bezpečnosti plavidel a manipulace s nimi, daleko častější potrhání sítí kvůli jejich oslabení a snížení jejich odolnosti, devalvaci ceny úlovků a zbytečné zvýšení výmětů kvůli poškození způsobenému použitím tak tenkého a ostrého vlákna.

    4.6.    Pobídky pro rybáře: odstranění a snížení nežádoucích úlovků a předcházení jim

    4.6.1.

    Výbor se domnívá, že plné zapojení odvětví rybolovu do postupu rozhodování prostřednictvím organizací zaměstnavatelů a odborových organizací bude fungovat jako obrovská pobídka pro dosažení maximálního dodržování norem a jejich lepšího pochopení.

    4.6.2.

    21. bod odůvodnění návrhu stanoví, že členské státy by měly zavést opatření, která odvětví rybolovu pomohou uvést do praxe povinnost vykládky, jako je skladování a nacházení obchodního odbytiště pro nežádoucí úlovky. Výslovně se však uvádí pouze podpora investic do výstavby a úprav míst vykládky. Výbor je přesvědčen, že je třeba také zmínit investice do skladování, zpracování a souhrnné hodnoty nežádoucích úlovků na palubě.

    4.6.3.

    Přizpůsobení plavidel zákazu výmětů je rovněž znesnadněno omezením objemu zavedeným SRP, neboť nezávisle na zvýšení selektivity používaných lovných zařízení povede zákaz výmětů ke zvýšení nežádoucích úlovků, které budou muset být uskladněny a/nebo zpracovány na palubě. S ohledem na to Výbor navrhuje zvýšit flexibilitu systému (7). Proto doporučuje, aby se při každé renovaci nebo úpravě plavidla, které povedou ke zvýšení objemu (kvůli instalaci dodatečných zón skladování nebo zařízení na zpracování nežádoucích úlovků), zaznamenaly tyto změny do odděleného rejstříku nebo nezávislé kolonky rejstříku s uvedením celkové tonáže lovných plavidel.

    4.6.4.

    Výbor je přesvědčen, že zvýšení objemu nesmí být považováno za zvýšení kapacity rybolovu. Proto by měl být postup popsaný v předchozím odstavci použitelný v případě renovace plavidla také na zvýšení objemu způsobeného opatřeními provedenými za účelem zlepšení bezpečnosti posádky, podmínek práce a ubytování na palubě, za podmínky, že toto zvýšení objemu nepovede ke zvýšení rybolovné kapacity plavidla.

    4.6.5.

    Odvětví rybolovu vyvinulo v posledních letech obrovské úsilí, aby rozvinulo způsoby rybolovu za pomoci vyspělých technologií, a minimalizovalo tak výměty a možný dopad rybolovu na životní prostředí. VTHVR při různých příležitostech zdůrazňoval, že „během posledních čtyř let bylo z hlediska zlepšení selektivity dosaženo více než v předchozích dvaceti letech“. Výbor však trvá na tom, že je třeba vyvinout větší úsilí a investovat více finančních prostředků do odvětví rybolovu při mořském dně s cílem podporovat technologický pokrok související se selektivitou.

    4.6.6.

    Výbor připomíná, že je důležité, aby toto nařízení nebylo zneužíváno k úpravě minimálních velikostí, které se používají u některých druhů, bez řádného odůvodnění. Na jedné straně existují případy, kdy se zvětšuje velikost, jako je tomu například u růžichy šedé ze Středozemního moře, a současně se tato minimální velikost rozšiřuje na oblasti, kde se dříve nebrala v úvahu (západní vody). V případě mořčáka evropského se rozšiřuje zvýšení velikosti schválené na konci roku 2015 pro některé oblasti (severozápadní vody) na oblasti, které nebyly zahrnuty do tohoto souboru norem (jihozápadní vody).

    5.   Připomínky k jednotlivým článkům

    5.1.    Článek 6

    Vzhledem k nedorozuměním, která mnohé údajné definice způsobují dotčenému odvětví, se EHSV domnívá, že by v případě, kdy se týkají určité konstrukce nebo její části, měly obsahovat odkaz na přílohu s grafickým vyobrazením, které by usnadnilo pochopení definice, tak jako to provedla samotná Komise v grafu 2 v příloze I nařízení Rady (ES) č. 2187/2005, jež bude tímto novým nařízením o technických opatřeních zrušeno.

    5.2.    Článek 13

    Odstavec 2 tohoto článku nakonec uvádí, že „(…) musí Komise věnovat zvláštní pozornost zmírňování negativních dopadů přemístění rybolovné činnosti do jiných citlivých oblastí“, což lze chápat v souvislosti s ochranou citlivých stanovišť; za tímto účelem by bylo nezbytné mít k dispozici zmapování oblastí, jež mají být chráněny, za účelem zlepšení znalostí mořského dna, ale nikoli zákaz činnosti loďstva jako takový, neboť ta je velmi podmíněna nalezením nových lovišť druhů, jež loví, k čemuž ho bude pohánět nová politika týkající se povinnosti vykládky. Výbor má za to, že Komise musí dokončit úplné zmapování všech citlivých mořských oblastí, aby bylo zcela jasné, co je chráněno a s jakým záměrem. Kromě toho je toto zmapování za účelem zaručení úplné udržitelnosti důležité nejen pro zmírnění dopadů na životní prostředí, ale také socioekonomických dopadů možných uzavření rybolovných oblastí.

    5.3.    Článek 17

    Výbor je znepokojen obsahem čl. 17 odst. 2 návrhu, neboť evropské loďstvo loví souběžně skupinu druhů, na které se nevztahuje režim celkového přípustného odlovu a kvóty obchodní hodnoty, jež přispívají k tomu, aby se podnikům vyplatily výjezdy jejich rybářů. Je radno mít na paměti, že tyto druhy (8), ačkoli se na ně nevztahuje celkový přípustný odlov, tvoří součást obvyklých úlovků loďstva, a proto jde o relevantní druhy.

    5.4.    Článek 37

    Komise nezmiňuje investice do skladování, zpracování a souhrnné hodnoty nežádoucích úlovků na palubě; ve skutečnosti navíc zakazuje veškeré možnosti fyzikální nebo chemické přeměny za účelem výroby rybí moučky nebo rybího oleje na palubě. Rybáři nejsou příliš motivováni k tomu, aby uchovávali nežádoucí úlovky na palubě, pokud se prodejní cena za účelem jiné než lidské spotřeby pohybuje okolo 0,01 EUR za kg. Z toho důvodu se Výbor přiklání k tomu, aby se prostřednictvím tohoto článku vypustil navrhovaný článek 54a.

    6.   Připomínky k jednotlivým přílohám

    6.1.    Severozápadní vody (část B přílohy VI)

    6.1.1.

    EU by měla podporovat prostředí důvěry, které umožní rybářům svobodně si zvolit nejvhodnější nástroje pro dosažení větší selektivity a omezení náhodných úlovků. Nesmíme zapomínat, že rybáři budou plně odpovídat za to, co uloví, nikoli za to, co vyloží na pevnině; proto je třeba jim umožnit, aby si zvolili nejlepší selektivní opatření.

    6.1.2.

    V příloze Komise stanoví, že vlečná plavidla začnou používat vlečná zařízení s kapsami o velikosti 120 mm, což by bezpochyby vedlo k ukončení činnosti tohoto loďstva, neboť v případě ok o velikosti 100 mm (používaných v biologicky citlivých oblastech) se úlovky v porovnání s výsledky při použití ok o velikosti 80 mm snižují o 35 %.

    6.1.3.

    Výbor nemůže souhlasit s tím, aby se bez jakéhokoli odůvodnění zavedly nové oblasti pro použití zmírňujících opatření pro kytovce, ani s tím, aby se najednou začlenila opatření, která mají sloužit k zabránění náhodných odchytů mořských ptáků, neboť to vyžaduje hlubší analýzu a vědecké odůvodnění.

    6.2.    Jihozápadní vody (část B přílohy VII)

    6.2.1.

    Výbor nesouhlasí se zvýšením minimální velikosti ok kapsy pro lov všech druhů žijících při mořském dně. Změna velikosti ok ze 70 mm na 100 mm je totéž, jako vyzvat plavidla k tomu, aby lovila vodu, a odsoudit je tak k zániku. Způsob práce, malý počet výmětů v těchto rybolovných činnostech a široká škála cílových druhů hovoří pro zachování ok o velikosti 70 mm.

    6.2.2.

    Ve vztahu k opatřením určeným ke snížení náhodných úlovků kytovců a mořských ptáků v podoblastech ICES VIII a IXa se Výbor domnívá, že Komise by před jejich schválením měla předložit nezbytná vědecká odůvodnění, protože tato opatření již byla dříve zamítnuta kvůli absenci nebo nízkému výskytu kytovců a mořských ptáků v těchto vodách.

    6.3.    Středozemní moře (část B přílohy IX)

    6.3.1.

    Pokud jde o zákaz používat síťoviny s vlákny o tloušťce větší než 3 mm, Výbor je přesvědčen, že v souladu s výsledky vědecké studie Španělského ústavu pro oceánografii (Instituto Español de Oceanografía – IEO) by se tato tloušťka měla zvýšit na 5 mm, neboť další používání tloušťky 3 mm není odůvodněné z hlediska zachování zdrojů a způsobuje pouze ekonomické ztráty z důvodu většího poškození sítí.

    6.3.2.

    Co se týče zákazu mít na palubě nebo nastražit více než 250 vrší nebo košů pro lov hlubinných korýšů (včetně druhů Plesionika spp.) na plavidlo, Výbor je toho názoru, že by pro tento druh krevety mělo být možné zachovat současný povolený počet vrší nebo košů, tj. 1 500. Stávající vědecké studie ukazují, že současná míra odlovu umožňuje celkovou biomasu, která je vyšší než biomasa maximálního udržitelného výnosu, a poukazují na to, že tato činnost je za současných podmínek udržitelná a je prováděna odpovědným způsobem.

    V Bruselu dne 13. července 2016.

    předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Georges DASSIS


    (1)  Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů, které se vztahuje na severovýchodní Atlantik (a od roku 2012 na Černé moře) (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1).

    (2)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 9).

    (3)  Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu (Úř. věst. L 349 31.12.2005, s. 1).

    (4)  COM(2016) 134 final.

    (5)  Nařízení (EU) č. 1380/2013, článek 7.

    (6)  Nařízení (ES) č. 1967/2006.

    (7)  V souladu s návrhem doporučení poradního sboru pro pelagický rybolov V1 2015 04 18.

    (8)  Hovoříme např. o štítníkovi (Triglidae), olihni (Loligo spp), úhořovci mořském (Conger conger), sepii obecné (Sepia officinalis), pilobřichovi ostnitém (Zeus faber), platýsi protaženém (Glyptocephalus cynoglossus), pražmě obecné (Brama brama), kalmarovi (Illex spp), tkaničnici tmavé (Aphanopus carbo) a dokonce i hřebenatce kuchyňské (Pecten maximus).


    Top