19.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 303/45

Zpravodaj:

Denis MEYNENT

1.1

Výbor připomíná, že hlavním cílem programu REFIT (1) je zlepšit kvalitu a účinnost evropských právních předpisů a vytvořit jednoduchou, srozumitelnou a soudržnou právní úpravu, aniž by došlo ke zpochybnění stanovených strategických cílů či jednání na úkor ochrany občanů, spotřebitelů, pracovníků a sociálního dialogu či životního prostředí.

1.2

Evropské právní předpisy jsou zásadním faktorem integrace a nepředstavují zátěž či náklady, které by bylo třeba snížit. Pokud jsou náležitě přiměřené, jsou naopak pro všechny evropské subjekty a občany důležitou zárukou ochrany, podpory a právní jistoty.

1.3

Posuzování dopadu každého legislativního návrhu musí mít integrovaný charakter a musí přikládat náležitý význam hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu rozměru, včetně dopadů pro malé a střední podniky. Výbor požaduje, aby se Parlament, Rada a Evropská komise usnesly na společné metodice posuzování dopadu, jíž by se mohly řídit i Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů.

1.4

Postup veřejné konzultace a konzultace s odborníky a zúčastněnými stranami musí být co nejotevřenější, ale nesmí nahradit konzultace se sociálními partnery a Výborem.

1.5

Výbor žádá, aby Komise do svého srovnávacího přehledu zahrnula roční hodnocení hlavních nákladů a přínosů opatření programu REFIT z kvalitativního i kvantitativního pohledu, včetně míry a kvality zaměstnanosti, sociální ochrany, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele.

1.6

Rozhodovací proces musí zůstat co nejplynulejší a nejpřiměřenější. Žádné orgány a filtry sloužící k ověření jeho opodstatněnosti nemohou ohrožovat politické rozhodnutí, jelikož to musí zůstat nezávislé. V této souvislosti je třeba bojovat proti nárůstu byrokracie v rozhodovacím procesu.

1.7

Výbor bere na vědomí zřízení platformy REFIT, jejímž hlavním úkolem je usilovat o zvýšení účinnosti legislativy a o zjednodušení správních předpisů. Zdůrazňuje, že by měla prověřovat pouze omezené množství témat a neměla by nahrazovat spolutvůrce právních předpisů či povinné konzultace s Výborem, protože jejich práce má jiný charakter, a se sociálními partnery, jež byly stanoveny ve Smlouvách. Vybízí Komisi, aby zveřejnila kritéria předvýběru návrhů, které budou platformě předkládány, dále aby dohlížela na jejich vyváženost a aby vyjasnila následný postup na základě doporučení platformy, což umožní sledovat vlivy.

1.8

Pokud jde o reprezentativnost platformy REFIT, je Výbor toho názoru, že kdyby mu byla přidělena další dvě křesla, umožnilo by mu to plně respektovat povahu svého mandátu a odrážet tak složení občanské společnosti, již má zastupovat. Mimoto Výbor konstatuje, že ve skupině zúčastněných stran v platformě chybí celoevropské zastoupení mikropodniků a malých a středních podniků, a požaduje co nejrychlejší nápravu.

1.9

EHSV má tu výhodu, že má přímý kontakt s reálnou situací a disponuje širokou sítí organizací na vnitrostátní úrovni a odbornými znalostmi svých členů, a proto může významně přispívat k posuzování dopadů na evropské úrovni. Výbor má v úmyslu se přednostně zaměřit na následná hodnocení a na kvalitativní hodnocení, aby bylo možné zjistit dopad legislativní činnosti nebo politiky EU a zprostředkovávat zkušenosti a postoje evropských hospodářských a sociálních partnerů.

1.10

V případě provádění některých směrnic si Výbor přeje zvlášť přispět ke zprávě Evropského parlamentu z vlastního podnětu týkající se výroční zprávy o provádění právních předpisů EU členskými státy a zaměřit se na ustanovení přidaná členskými státy při provádění směrnic.

1.11

Výbor vyzývá k tomu, aby program REFIT byl kontrolou probíhající obousměrně, tudíž aby automaticky nepředjímal, kam je třeba právní úpravu směřovat – zda k potvrzení platnosti legislativního aktu, vytvoření dodatku k němu, jeho doplnění, změně či zrušení.

1.12

Výbor nemůže souhlasit s tím, že by se zapojil do kontroly s cílem kvantitativně zredukovat acquis EU, aniž by předem byly zváženy veškeré důsledky, které by to mělo pro sociální ochranu a ochranu životního prostředí a spotřebitelů.

1.13

Výbor se vyslovuje pro důkladnější následné hodnocení účinků právních předpisů EU v rámci politického cyklu EU, a to především co se týče očekávaných důsledků pro růst a zaměstnanost, které jsou uvedeny v posouzení dopadu doprovázejícím původní legislativní návrh. Následná hodnocení by měla být prováděna pluralitním způsobem a po uplynutí přiměřené doby po nejzazším datu pro provedení daného předpisu ve vnitrostátním právu.

2.1

Výbor připomíná, že právní předpisy mají zásadní význam pro dosažení cílů Smlouvy i pro nastolení podmínek pro inteligentní, trvale udržitelný a inkluzivní růst, ze kterého budou těžit občané, podniky i pracovníci (2). Právní předpisy rovněž přispívají ke zlepšování životních podmínek, ochraně obecného zájmu a základních práv, podpoře vysoké úrovně sociální ochrany a ochrany životního prostředí a k zajištění právní jistoty a předvídatelnosti práva. Měly by zamezovat narušování hospodářské soutěže a sociálnímu dumpingu.

2.2

Výbor proto vítá, že místopředseda Timmermans několikrát uvedl, že program REFIT nesmí vést k deregulaci acquis EU ani nesmí způsobit snížení úrovně sociální ochrany a ochrany životního prostředí a omezení základních práv (3).

2.3

Výbor se domnívá, že ačkoli v důsledku právních předpisů vznikají náklady a administrativní zátěž, které se mohou ukázat jako zatěžující a nadbytečné, mají tyto předpisy rovněž velký přínos pro občany, podniky a orgány veřejné moci. Připomíná, že při inteligentní regulaci je třeba vždy usilovat o skutečnou přidanou hodnotu. Kdykoli je to možné, musí pravidla EU odstraňovat zátěž, nikoliv vytvářet novou.

2.4

Výbor je toho názoru, že při zlepšování právní úpravy je třeba se zaměřit na nejvhodnější způsob, jak dotvořit vnitřní trh EU, a tím je cílená harmonizace, patřičné uplatňování zásady vzájemného uznávání v neharmonizovaných oblastech, společná regulace, samoregulace a standardizace. Výbor v této souvislosti připomíná, že cílená a inteligentní harmonizace právních předpisů přispívá k odstranění překážek bránících řádnému fungování vnitřního trhu. Harmonizace 28 vnitrostátních úprav je pro podniky a občany EU významným zdrojem zjednodušení a snížení regulační a administrativní zátěže.

2.5

Výbor připomíná, že hlavním cílem programu REFIT je zlepšit kvalitu a účinnost evropských právních předpisů a vytvořit jednoduchou, srozumitelnou a soudržnou právní úpravu, aniž by došlo ke zpochybnění stanovených strategických cílů či jednání na úkor ochrany občanů, spotřebitelů, pracovníků a sociálního dialogu nebo životního prostředí.

2.6

Výbor v této souvislosti připomíná, že dle jeho názoru musí být posuzovaný právní předpis a s ním spojená zátěž užitečné, že jejich konečný přínos musí převážit vzniklé náklady a že daný právní předpis musí být přiměřený a musí poskytovat dostatečnou právní jistotu.

2.7.1

Výbor bere na vědomí, že 13. dubna 2016 byla třemi orgány podepsána interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů.

2.7.2

Výbor především vítá skutečnost, že tři orgány uznaly, že systém posuzování dopadu je nástrojem, který jim má pomáhat dospět k podloženým rozhodnutím, a že tento systém nenahrazuje politická rozhodnutí (4).

2.7.3

Výbor vítá, že Komise do svých integrovaných, vyvážených a pluralistických posouzení dopadu zahrnuje alternativní řešení, která se týkají nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu a dopadu různých možností na konkurenceschopnost, ale i důsledky návrhů pro MSP a mikropodniky a digitální i územní rozměr (5).

2.7.4

Výbor vítá, že Komise může doplnit své posouzení dopadu na základě vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu nebo Rady, lituje však, že každý orgán si sám určuje, jakým způsobem hodnotící práci zorganizuje. Výbor žádá, aby se příslušné tři orgány dohodly na společné metodice posuzování dopadu, z níž by mohly vycházet i EHSV a VR při předkládání vlastních pozměňovacích návrhů.

2.7.5

Podle Výboru by se posuzování dopadu mělo provádět přímo v evropských orgánech. Nicméně pro případy, kdy je z konkrétních důvodů třeba se obrátit na soukromé konzultanty, požaduje, aby:

2.8.1

Výbor je toho názoru, že konzultace se zúčastněnými stranami a odborníky nesmí nahradit konzultaci se sociálními partnery, EHSV a Výborem regionů, které zasahují v přesně daných fázích legislativního cyklu a v mezích vytyčených ve SFEU, ani stávající konzultace na vnitrostátní úrovni, jež musí být založeny na posílené účasti sociálních partnerů. Zdůrazňuje, že je nutné příslušným způsobem zmapovat zúčastněné strany, aby byly dané subjekty skutečně reprezentativní a aby byl postup konzultace kvalitní, a vyzývá Komisi, aby v této otázce využila rejstřík transparentnosti.

2.8.2

Výbor požaduje, aby touto konzultací nebyl dotčen strukturovaný občanský dialog (čl. 11 odst. 2 SEU) nebo konzultace prováděné ve zvláštním rámci, jako jsou například konzultace se sociálními partnery v rámci sociálního dialogu (s organizacemi zaměstnavatelů a odbory, článek 154 SFEU) nebo konzultace s poradními orgány, jako je Evropský hospodářský a sociální výbor (článek 304 SFEU).

2.8.3

Výbor zdůrazňuje, že při mapování zúčastněných stran je třeba zajistit jejich vhodné rozložení z geografického hlediska a z hlediska cílové skupiny a věnovat zvláštní pozornost nedostatečně zastoupeným skupinám. Při analýze odpovědí z konzultací bude třeba použít systém odůvodněného přidělování váhy (6).

2.9.1

Výbor bere na vědomí obecné cíle programu REFIT, který vypracovala Komise, a odkazuje zejména na svá stanoviska (7) týkající se programu zlepšování právní úpravy a inteligentní regulace. Podle EHSV inteligentní regulace nikoho nezprošťuje povinnosti dodržovat právní předpisy týkající se ochrany občanů, spotřebitelů a pracovníků, předpisy týkající se rovnosti žen a mužů a předpisy týkající se životního prostředí a nesmí bránit jejich zlepšování. Musí rovněž respektovat sociální rozměr vnitřního trhu tak, jak je stanovený ve Smlouvě, obzvláště při provádění dohod vyjednaných v rámci evropského sociálního dialogu.

2.9.2

Výbor poukazuje na to, že Komise usiluje o zlepšení postupů a kvality nástrojů, jež mají zajistit optimální monitorování provádění.

2.9.3

Výbor žádá, aby Komise do svého srovnávacího přehledu zahrnula roční hodnocení hlavních nákladů a přínosů opatření programu REFIT z kvalitativního i kvantitativního pohledu, včetně míry a kvality zaměstnanosti, sociální ochrany, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele.

2.9.4

Výbor upřesňuje, že zlepšování právní úpravy nemůže a nesmí nahradit politické rozhodování.

2.10.1

Výbor bere na vědomí zřízení platformy REFIT, na níž se podílí. Tato platforma má analyzovat návrhy, jejichž cílem je snížit zbytečnou administrativní a regulační zátěž a usnadnit uplatňování evropských právních předpisů v členských státech. Poukazuje na to, že z působnosti platformy byly vyňaty oblasti, na něž se vztahuje sociální dialog a pravomoci sociálních partnerů.

2.10.2

EHSV nicméně podotýká, že platforma musí:

2.10.3

Výbor rovněž očekává, že:

2.10.4

Výbor upozorňuje na to, že velký počet účastníků této platformy, jejich velmi různá povaha (členské státy, sociální partneři, nevládní organizace, představitelé občanské společnosti), rozsáhlá škála projednávaných témat a omezená četnost konání schůzí neposkytují podmínky pro důkladnější diskusi o návrzích, jimiž se platforma zabývá.

2.11.1

Výbor v této souvislosti zdůrazňuje, že má v platformě pouze jedno křeslo a podílí se na činnostech na základě střídání svých tří skupin, ačkoli je orgánem zavedeným Smlouvami, který zastupuje rozmanitost EU.

2.11.2

Je tudíž toho názoru, že kdyby mu byla přidělena další dvě křesla, umožnilo by to respektovat třístrannou povahu tohoto orgánu a jeho mandátu a odrážet tak složení občanské společnosti, již má zastupovat.

2.11.3

Výbor konstatuje, že ve skupině zúčastněných stran v platformě nejsou na celoevropské úrovni zastoupeny mikropodniky a malé a střední podniky, a požaduje co nejrychlejší nápravu.

2.12.1

Výbor vyzývá Komisi, aby:

3.1.1

Výbor připomíná, že musí být považován za plnohodnotný partnerský orgán, nikoli být zařazen jako podkategorie mezi zúčastněné strany s mnoha různorodými a protichůdnými zájmy.

3.1.2

EHSV podotýká, že má výhodu přímého kontaktu s reálnou situací a disponuje širokou sítí organizací na vnitrostátní úrovni a odbornými znalostmi svých členů, a proto může významně přispívat k posuzování dopadů.

3.1.3

EHSV zdůrazňuje, že toto posuzování upevní jeho vztahy s různými organizacemi občanské společnosti a umožní mu posílit svou úlohu prostředníka mezi orgány a zástupci občanské společnosti.

3.1.4

EHSV upřesňuje, že posouzení, které bude vykonávat, bude probíhat formou doporučení týkající se politik, v nichž budou zdůrazněny hlavní důsledky dané politiky pro občanskou společnost a ve kterých bude navržen nejlepší postup do budoucna.

3.1.5

Výbor zdůrazňuje, že se bude muset přednostně zaměřit na následná hodnocení a na kvalitativní hodnocení, aby bylo možné zjistit dopad legislativní činnosti nebo politiky EU a zprostředkovávat zkušenosti a postoje evropských hospodářských a sociálních partnerů.

3.1.6

EHSV je toho názoru, že následná hodnocení prováděná Komisí a Parlamentem, k nimž bude Výbor přispívat, by měla být základem pro změnu právního předpisu nebo nový právní předpis, k němuž bude Výbor konzultován.

3.1.7

Výbor je potěšen tím, že se tak plně zapojí do legislativního cyklu a získá více příležitostí přispívat ke koncipování budoucích politických strategií Unie.

3.2.1

Při provádění směrnic do vnitrostátního práva členské státy někdy přidávají prvky, které s příslušným právním předpisem Unie nijak nesouvisejí. Výbor je tedy toho názoru, že by tyto dodatky měly být zdůrazněny v prováděcích aktech či aktu nebo v souvisejících dokumentech (8). V této souvislosti se domnívá, že by se neměl používat termín gold-plating, který označuje nadměrnou regulaci, jelikož stigmatizuje některé vnitrostátní postupy a vylučuje diferenciovaný a pružný přístup.

3.2.2

Výbor je toho názoru, že v případě minimální harmonizace musí být členské státy nadále schopny zavádět do svého vnitrostátního práva ustanovení, jejichž cílem je podpora zaměstnanosti, zlepšení životních a pracovních podmínek, přiměřená sociální ochrana, trvale vysoká míra zaměstnanosti, boj proti vyloučení (9), podpora a rozvoj malých a středních podniků, vysoká úroveň ochrany lidského zdraví či spotřebitelů (10) a ochrana v oblasti životního prostředí (11), aniž by vytvářely zbytečné regulační či administrativní překážky, a proto je třeba dávat přednost nařízením před směrnicemi, kdykoli je to možné.

3.2.3

Výbor konstatuje, že snaha o maximální harmonizaci v legislativních návrzích často vede k velkému počtu odchylek a výjimek, jejichž výsledkem je vytváření a „legitimizace“ dalších překážek pro vnitřní trh.

3.2.4

Výbor je toho názoru, že může sehrát užitečnou úlohu prostředníka mezi tvůrci a uživateli právních předpisů EU a specifickým způsobem přispět ke zprávě Evropského parlamentu z vlastního podnětu týkající se výroční zprávy o provádění právních předpisů EU členskými státy a zaměřit se na ustanovení přidaná členskými státy při provádění směrnic. V tomto ohledu se domnívá, že studie jeho Střediska pro sledování jednotného trhu o dopadech směrnice o službách na odvětví stavebnictví (12) a studie jeho Střediska pro sledování trhu práce na téma nezaměstnanosti mladých lidí (13) – uvedeme-li pouze dva příklady – by mohly být užitečné z metodického hlediska.

3.3.1

Výbor vyzývá k tomu, aby program REFIT byl kontrolou probíhající obousměrně, aby tudíž automaticky nepředjímal, kam je třeba právní úpravu směřovat – k doplnění legislativního aktu, vytvoření dodatku k němu, jeho změně či zrušení.

3.3.2

Výbor souhlasí s tím, aby Komise prováděla neustálé prověřování a přehodnocování acquis EU, především tím, že bude posuzovat vhodnost a přidanou hodnotu legislativních a nelegislativních aktů EU.

3.3.3

Výbor je toho názoru, že posouzení dopadu musí mít integrovaný a holistický charakter a Komise se nesmí zaměřovat pouze na otázku konkurenceschopnosti. Domnívá se, že je třeba náležitě zohlednit přidanou hodnotu opatření EU a že analýza nákladů a přínosů musí zvážit veškeré aspekty, včetně nákladů vyplývajících z nepřijetí opatření.

3.3.4.1

EHSV je toho názoru, že zvětšení počtu kritérií posuzování dopadu nesmí vést Komisi k tomu, aby nejednala nebo zamítla iniciativu z toho důvodu, že jedno nebo více kritérií není splněno. Výbor se tudíž domnívá, že Komise musí jednotlivým kritériím přidělit určitou váhu, a má rovněž za to, že velké množství kritérií nesmí vést k byrokratizaci rozhodovacího procesu a ke zdráhání vydávat právní předpisy.

3.3.4.2

Výbor věnuje zvláštní pozornost zásadě „zelenou malým a středním podnikům“ (Think Small First) a posuzování dopadů na tyto podniky, zejména ve svém stanovisku k iniciativě Small Business Act  (14), je však toho názoru, že není vhodné udělovat mikropodnikům plošné výjimky a že rozumnější by bylo, co se týče legislativních návrhů, přistupovat ke každému případu jednotlivě na základě důkladného posouzení dopadu.

3.3.4.3

Výbor souhlasí s tím, aby byly návrhy Komise doprovázeny důkladným posouzením dopadu založeným na prokázaných skutečnostech (evidence-based), zdůrazňuje však, že tvůrce právních předpisů Unie má vykonávat svou diskreční pravomoc při zajišťování určité rovnováhy mezi ochranou zdraví, životního prostředí a spotřebitelů na jedné straně a ekonomických zájmů hospodářských subjektů na straně druhé, a to s cílem zajistit vysokou míru ochrany zdraví a životního prostředí, který mu ukládá Smlouva (15).

3.3.4.4

Výbor upřesňuje, že tato kontrola by se mohla týkat rovněž kvantifikace regulační a administrativní zátěže, za předpokladu, že:

3.3.4.5

Výbor nemůže souhlasit s tím, že by se zapojil do kontroly s cílem kvantitativně zredukovat acquis EU, aniž by předem byly zváženy veškeré důsledky, které by to mělo pro sociální ochranu a ochranu životního prostředí a spotřebitelů.

3.3.4.6

Co se týče posuzování kumulativních nákladů, Výbor upřesňuje, že při předběžném nebo následném posuzování dopadu části evropských právních předpisů bude muset Komise vzít v úvahu skutečnost, že nové náklady je třeba přičíst ke stávajícím nákladům na dodržování předpisů a provádění. Výbor připouští, že při posuzování kumulativních nákladů se vypočítávají finanční náklady spojené s právními předpisy určitého odvětví, avšak upřesňuje, že toto posuzování nesmí vést k částečnému nebo úplnému vynětí určitého odvětví.

3.3.5.1

Výbor je znepokojen tím, že se debata stále více posouvá na začátek procesu, před zapojení spolutvůrců právních předpisů a sociálních partnerů, v důsledku čehož hrozí, že se na debatě nebudou moci podílet, protože proběhne bez nich.

3.3.6.1

Výbor má za to, že následná hodnocení jsou přinejmenším stejně důležitá jako hodnocení předběžná. Žádá Komisi, aby v této otázce předložila metodické pokyny týkající se kritérií trvale udržitelného rozvoje.

3.3.6.2

Výbor se vyslovuje pro důkladnější následné hodnocení účinků právních předpisů EU v rámci politického cyklu Unie, a to především co se týče očekávaných důsledků pro růst a zaměstnanost, které jsou uvedeny v posouzení dopadu doprovázejícím původní legislativní návrh.

3.3.6.3

Výbor se domnívá, že následná hodnocení by měla být prováděna pluralitním způsobem a po uplynutí přiměřené doby po nejzazším datu pro provedení daného předpisu ve vnitrostátním právu.

3.3.6.4

Výbor je toho názoru, že následná hodnocení jsou významným analytickým nástrojem a že závěry hodnocení mohou být přímo využity při případném posuzování dopadu za účelem přezkumu legislativního aktu.