19.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 303/103

1.1

EHSV s potěšením vítá návrh Evropské komise týkající se Evropského aktu přístupnosti.

1.2

EHSV shledává, že návrh Evropského aktu přístupnosti je dobrým příkladem právních předpisů EU, jejichž cílem je umožnit, aby vnitřní trh sloužil občanům i společnostem.

1.3

Na základě dozoru nad trhem a analýzy překážek celoevropského charakteru týkajících se přístupnosti pro osoby s funkčním omezením EHSV navrhuje postupné rozšíření oblasti působnosti předkládané směrnice, a to poté, co proběhne hodnocení této navrhované směrnice, a po konzultaci se zúčastněnými stranami, tak, aby se vztahovala i na platební terminály, pohostinství, pojišťovací služby, elektronické časopisy a noviny, jakož i na fyzické prostory a internetové stránky umožňující přístup k výrobkům a službám, na něž se směrnice již jinak vztahuje.

1.4

EHSV vybízí všechny dotčené strany k rozšíření výkladu právního základu návrhu, tedy článku 114 Smlouvy o fungování EU, aby se předešlo příliš úzkému zaměření na stávající roztříštěnost trhu v souvislosti s požadavky na přístupnost.

1.5

EHSV navrhuje výslovně začlenit dopravní infrastrukturu a vozidla, na které se jinak nevztahuje nařízení EU týkající se přístupnosti, do oblasti působnosti směrnice s cílem zabránit nechtěným mezerám v právních předpisech.

1.6

EHSV doporučuje začlenit do směrnice zvláštní ustanovení o tom, že směrnice a její požadavky se budou od jejího vstupu v platnost vztahovat pouze na nové produkty nebo služby. To by mělo zamezit ztrátám investic, které již do přístupnosti byly učiněny.

1.7

EHSV navrhuje zavést celoevropský systém označování přístupnosti jakožto způsob, jímž se zajistí, aby osoby s funkčním omezením mohly najít spolehlivé a snadno dostupné informace o přístupnosti výrobků a služeb.

1.8

EHSV doporučuje, aby směrnice ustavila silné a dobře vybavené donucovací orgány, které jsou schopné spolupracovat napříč členskými státy s cílem vytvořit hospodářským subjektům rovné podmínky týkající se požadavků na přístupnost.

1.9

EHSV zdůrazňuje význam aktivního dozoru nad trhem, aby se předešlo takovému souladu všech příslušných stran s Evropským aktem přístupnosti, který se v příliš velké míře odvíjí od jednotlivých stížností spotřebitelů s funkčním omezením.

1.10

EHSV doporučuje zvážit začlenění „srozumitelnosti“ jako požadavku vůči všem relevantním produktům a službám, na které se vztahuje oblast působnosti této směrnice.

2.1

Opatření týkající se přístupnosti odstraňují překážky bránící využívání běžných výrobků a služeb a předcházejí vzniku takových překážek. Osobám s funkčním omezením, včetně osob se zdravotním postižením (1), umožňují na rovnoprávném základě s ostatními tyto výrobky a služby vnímat, používat a rozumět jim.

2.2

Poptávka po přístupných výrobcích a službách je vysoká a počet občanů se zdravotním postižením a/nebo funkčním omezením se vzhledem ke stárnutí obyvatelstva Evropské unie výrazně zvýší.

2.3

S ohledem na demografické stárnutí se očekává, že v roce 2020 bude v Evropské unii přibližně 120 milionů osob s vícenásobným a/nebo méně závažným zdravotním postižením.

2.4

Lepší fungování vnitřního trhu u přístupných výrobků a služeb bude sloužit potřebám jak těchto občanů/spotřebitelů, tak společností.

2.5

V současné době se hospodářské subjekty potýkají s rozdílnými a často vzájemně si odporujícími vnitrostátními požadavky na přístupnost, které jim znemožňují využívat potenciál vnitřního trhu.

2.6

Přístupnost je ústředním prvkem Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (2), jíž je EU i 25 jejích členských států (3) smluvní stranou.

2.7

Navrhovaná směrnice má rovněž pomáhat členským státům dostát jejich vnitrostátním závazkům, jakož i závazkům, jež pro ně vyplývají z Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, pokud jde o přístupnost, a tím plnit povinnosti EU jako smluvní strany Úmluvy.

2.8

Jak je uvedeno výše, do určité míry existují rozdíly mezi členskými státy v oblasti právních předpisů, norem a pokynů týkajících se přístupnosti a velmi pravděpodobně budou s tím, jak budou členské státy přijímat nová pravidla upravující tuto oblast, narůstat. Částečně se jedná o důsledek vstupu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v platnost pro EU a většinu členských států, jakož i obecné povahy jejích ustanovení, která jsou při provádění na vnitrostátní úrovni otevřena různým výkladům a postupům.

2.9

Orgány a všechny hospodářské subjekty proto čelí nejistotě ohledně požadavků na přístupnost u případných přeshraničních prodejů výrobků a služeb a ohledně použitelného politického rámce upravujícího přístupnost. Navíc existuje riziko, že spolu s tím, jak budou členské státy dále provádět Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, budou v budoucnu přibývat i další nejistoty.

3.1

Navrhovaná směrnice má v EU zajistit společnou definici a rámec pro provádění požadavků na přístupnost určitých výrobků a služeb.

3.2

Navrhovaná směrnice harmonizuje požadavky na přístupnost u řady výrobků a služeb:

3.3

Návrh směrnice dále při definování a určování obsahu již existujících, avšak nedefinovaných povinností týkajících se přístupnosti stanovených v právních předpisech EU, například v oblasti veřejných zakázek a strukturálních a investičních fondů, používá stejné požadavky na přístupnost.

3.4

Návrh podrobně nestanovuje, jak má být povinnosti zpřístupnit výrobek nebo službu prostřednictvím dodržování stanovených požadavků na přístupnost v praxi dosaženo. Pokud tento přístup povede ke vzniku překážek na vnitřním trhu, poskytuje návrh směrnice Komisi jiné možnosti pomoci členským státům, například normalizaci nebo prováděcí opatření.

3.5

Návrh zahrnuje možnost využít dobrovolné harmonizované normy, které mají být předpokladem shody s požadavky na přístupnost. Návrh rovněž otevírá příležitost pro Evropskou komisi, aby vydala technické specifikace u případů, kdy nevhodná evropská normalizace vede ke zjevným nedostatkům v pokynech pro přístupnost.

3.6

Při posuzování souladu výrobků a služeb s požadavky na přístupnost stanoví návrh zjednodušený postup posuzování shody (čestné prohlášení) a stávající mechanismy dozoru nad trhem. Rovněž stanoví zjednodušený postup pro kontrolu souladu v případě služeb.

3.7

Návrh zavazuje členské státy, aby stanovily datum použitelnosti všech opatření směrnice, včetně volného pohybu výrobků a služeb, do šesti let po vstupu této směrnice v platnost.

4.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) s potěšením vítá návrh Komise jakožto právního nástroje určeného k tomu, aby vnitřní trh sloužil občanům i společnostem.

4.2

Návrh má značný potenciál dosáhnout větší transparentnosti, jasnosti a soudržnosti na vnitřním trhu, pokud jde o hospodářské subjekty, včetně výrobců a poskytovatelů služeb, a tím i snížit cenu přístupného zboží a služeb v EU. Tento návrh může zejména pomoci snížit vstupní práh pro menší hospodářské subjekty, které mohou nabídnout řešení přístupnosti i mimo své často omezené vnitrostátní trhy.

4.3

Díky návrhu je navíc možné budovat důvěru mezi spotřebiteli s potřebami v oblasti přístupnosti při přeshraničních nákupech zboží a služeb, což je především následek zahrnutí elektronického obchodu do oblasti působnosti návrhu.

4.4

EHSV je přesvědčen, že návrh směrnice by ještě lépe plnil svůj účel, kdyby jeho oblast působnosti byla komplexnější a jeho mechanismy prosazování silnější.

4.5

EHSV doporučuje, aby Komise znovu zvážila, zda bude článek 114 SFEU vykládat úzce. Výklad, na němž se návrh zakládá, značně omezuje oblast působnosti směrnice a dostatečně nezohledňuje možné budoucí překážky bránící přeshraničnímu poskytování přístupného zboží a služeb, čímž vzniká riziko, že bude omezeno začlenění řešení přístupnosti do dlouhodobého plánování společností působících v odvětvích a na trzích, na něž se oblast působnosti návrhu nevztahuje.

4.6

Navrhovaná oblast působnosti je omezena do té míry, že se požadavky na přístupnost stanovené směrnicí mohou vztahovat pouze na části služeb, a tudíž zbylé části služeb zůstávají nepřístupné, nebo v některých případech je osobám s funkčním omezením znepřístupněna celá služba jako taková. Příkladem jsou bankovní služby – směrnice bankám neukládá povinnost, aby osobám s funkčním omezením zpřístupnily své fyzické prostory.

5.1

Na základě dozoru nad trhem a analýzy překážek celoevropského charakteru týkajících se přístupnosti pro osoby s funkčním omezením EHSV navrhuje zvážit postupné začlenění následujících prvků do oblasti působnosti směrnice, a to poté, co proběhne hodnocení této navrhované směrnice, a po konzultaci se zúčastněnými stranami:

5.2

EHSV obecně doporučuje, aby byl výklad článku 114 SFEU rozšířen, což by umožnilo rozšíření oblasti působnosti směrnice. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie jsou možné roztříštění trhu, technická složitost regulace daného trhu a ochrana spotřebitelů aspekty, které by taktéž mohly být na základě článku 114 SFEU při navrhování aktů vzaty v potaz (4). Stávající roztříštěnost trhu tedy není jediným kritériem, které se při definování oblasti působnosti směrnice uplatňuje.

5.3

EHSV navrhuje výslovně začlenit dopravní infrastrukturu a vozidla, na které se jinak nevztahuje nařízení EU týkající se přístupnosti, do oblasti působnosti směrnice s cílem zabránit nechtěným mezerám v právních předpisech. Mírné rozšíření oblasti působnosti směrnice této povahy by umožnilo definovat požadavky týkající se přístupnosti příslušné dopravní infrastruktury, prostorů napojených na dopravní infrastrukturu a vozidel, na které se nevztahují současně platné právní předpisy EU, a tím zabránit svévolnému rozlišování mezi různými druhy dopravy a dopravní infrastrukturou a usnadnit přístupnost celého dopravního řetězce pro osoby s funkčním omezením, kteří chtějí cestovat.

5.4

EHSV se domnívá, že by mělo být vyjasněno, že směrnice se bude od svého vstupu v platnost vztahovat pouze na nové produkty nebo služby, aby se tak zamezilo ztrátám investic, které již do přístupnosti byly učiněny. Vzhledem ke krátké životnosti výrobků a služeb informačních technologií by bylo vhodné zkrátit časový rámec šesti let pro vstup v platnost, a to alespoň u těch ustanovení, která se týkají informačních a komunikačních technologií a s nimi spojených služeb.

5.5

Pokud mají na doporučení EHSV do oblasti působnosti směrnice spadat i části zastavěného prostředí a fyzická infrastruktura, pak lze uvažovat o uplatnění progresivního provádění požadavků na přístupnost, přičemž do kratšího časového rámce provádění by spadaly výrobky a služby spojené s informačními a komunikačními technologiemi a na zastavěné prostředí by se uplatnil delší časový rámec.

5.6

EHSV navrhuje, aby směrnice přímo stanovila vytvoření celoevropského označení pro přístupnost výrobků a služeb, které by mohlo usnadnit provádění směrnice. Označení CE, jak ho stanoví návrh Komise, nemá být způsobem, jak signalizovat přístupnost spotřebitelům s funkčním omezením. Od spotřebitele nelze očekávat, že bude znát oblast působnosti navrhované směrnice, a proto tedy nebude schopen určit, zda označení CE na daném výrobku udává soulad s Evropským aktem přístupnosti nebo s použitelnými předpisy EU odlišné povahy. Proto by použití označení CE mělo být považováno za nástroj, který umožňuje uvádění výrobků a služeb na trh v souladu s platnými právními předpisy, a nikoli za informaci pro spotřebitele týkající se přístupnosti.

5.7

Vzhledem k tomu, že systém označování CE se nevztahuje na služby, se EHSV domnívá, že existují další důvody pro to, aby v důsledku Evropského aktu přístupnosti bylo pro EU vytvořeno nové označení přístupnosti. Označení týkající se přístupnosti služeb by mělo přirozeně zahrnovat, pokud jde o dotčené pracovníky, i určitou míru povědomí o přístupnosti.

5.8

EHSV by rád zdůraznil, že směrnice by měla stanovit ochranná opatření proti snižování stávajících norem přístupnosti platných v členských státech. Stejně tak by se mělo zabránit tomu, aby byly oslabeny stávající zavedené systémy označování přístupnosti. Zároveň je nezbytné použít směrnici s cílem zaručit, aby nedocházelo k protichůdným požadavkům na přístupnost pro hospodářské subjekty.

5.9

EHSV navrhuje, aby byly do směrnice zahrnuty další dvě definice:

5.10

EHSV považuje za důležité, aby se věnovala zvláštní pozornost uplatňování navrhovaných ustanovení týkajících se zásadních změn a nepřiměřené zátěže s cílem zabránit, aby výjimky z obecných povinností směrnice byly uplatňovány svévolným způsobem. EHSV uznává nutnost posoudit potřebu zásadních změn a používání koncepce nepřiměřené zátěže případ od případu. Navrhuje se, aby v souvislosti s dozorem nad trhem, který směrnice jinak předpokládá, byli do uplatňování koncepce zásadních změn a nepřiměřené zátěže zapojeni zástupci organizované občanské společnosti, včetně sociálních partnerů, a zejména zástupci organizací osob s postižením.

5.11

EHSV navrhuje, aby ve znění návrhu směrnice byla posílena ustanovení týkající se prosazování směrnice. Je naprosto nezbytné, aby subjekty příslušné pro prosazování práva pomohly vytvořit rovné podmínky pro hospodářské subjekty v celé EU za účelem dosažení cíle směrnice, tj. volného pohybu přístupných výrobků a služeb na vnitřním trhu. Z tohoto důvodu je nutné, aby donucovací orgány v jednom členském státě byly povinny spolupracovat s donucovacími orgány v jiných členských státech. Donucovací orgány by dále měly mít dostatečnou analytickou kapacitu a disponovat odbornými znalostmi. To by umožnilo donucovacím orgánům poskytnout všem příslušným zúčastněným stranám pokyny týkající se řádného uplatňování požadavků na přístupnost navrhované směrnice.

5.12

EHSV zdůrazňuje význam aktivního dozoru nad trhem, aby se předešlo účinnému a transparentnímu uplatňování navrhované směrnice, které se v příliš velké míře odvíjí od jednotlivých stížností. Přístup k dozoru nad trhem založený na jednotlivých stížnostech s sebou přináší značné riziko svévolného uplatňování směrnice a případně i odlišných podmínek pro hospodářské subjekty v různých členských státech, což je situace, které má směrnice zabránit.

5.13

EHSV kladně hodnotí skutečnost, že příloha 1 návrhu směrnice nastiňující použitelné funkční požadavky na přístupnost a zahrnuje i „srozumitelnost“ jako kritérium, které má zjednodušit přístup osobám s mentálním postižením i široké veřejnosti. Případy, v nichž byla „srozumitelnost“ vybrána jako relevantní funkční požadavek, se však jeví spíše jako nahodilé. EHSV doporučuje Komisi, aby zvážila začlenění „srozumitelnosti“ jako požadavku vůči všem relevantním produktům a službám, na které se vztahuje oblast působnosti této směrnice a jejích příloh.