Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52015XR5929

    Usnesení k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2016

    Úř. věst. C 51, 10.2.2016, p. 1–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    10.2.2016   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 51/1


    Usnesení k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2016

    (2016/C 051/01)

    EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

    s ohledem na sdělení Evropské komise „Pracovní program Komise na rok 2016: Nyní není doba pro obvyklá řešení“ a na dohodu o spolupráci mezi Evropským výborem regionů a Evropskou komisí,

    s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o prioritách pro pracovní program Komise na rok 2016 a usnesení ze dne 4. června 2015 o prioritách pro šesté funkční období 2015–2020,

    s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality;

    Pracovní místa, růst, investice a politika soudržnosti

    1.

    vítá návrh Komise předložit novou koncepci uplatňování zásady udržitelnosti v souladu s čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU se zohledněním přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období a realizace cílů udržitelného rozvoje OSN. Pro tuto novou koncepci existují dvě možné alternativy – buď mohou být cíle udržitelného rozvoje zahrnuty do strategie Evropa 2030 s novým zaměřením, nebo do nové strategie udržitelnosti;

    2.

    zdůrazňuje, že toto úsilí vyžaduje nejen silný územní rozměr se zapojením místních a regionálních orgánů prostřednictvím evropského semestru do jeho koncipování a provádění, aby se zajistila účinnost, ale i demokratickou legitimitu a odpovědnost. Toto tvrzení souvisí s výzvou Evropského výboru regionů (dále také „VR“) k předložení bílé knihy o územní soudržnosti na základě činnosti lucemburského předsednictví při analýze vzájemného působení mezi Územní agendou 2020 a strategií Evropa 2020. V této souvislosti také navrhuje, aby se při posouzení dopadů Evropskou komisí povinně provádělo posouzení územních dopadů;

    3.

    vyzývá Evropskou investiční banku a Komisi, aby upřednostňovaly projekty, které zahrnují místní a regionální orgány, včetně malých a středně velkých shluků projektů, a zavazuje se k podpoře a monitorování EFSI na místní a regionální úrovni. Upozorňuje na skutečnost, že půjčky z EFSI se neposkytují ve všech zemích, neboť EFSI nenabízí místním a regionálním orgánům žádné lepší možnosti financování než možnosti, které již v některých členských státech existují;

    4.

    vítá ochotu Komise zjednodušit provádění politiky soudržnosti a domnívá se, že snaha o zjednodušení musí probíhat holisticky jak v případě příjemců, tak řídicích orgánů. VR bude pozorně sledovat práci skupiny na vysoké úrovni pro zjednodušení a bude k této práci přispívat;

    5.

    vyzývá Komisi, aby s VR zahájila včasný dialog o územních aspektech přezkumu víceletého finančního rámce a zajistila tak, že všechny politiky EU budou přispívat k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU;

    6.

    konstatuje, že přizpůsobování rozpočtu EU výsledkům zároveň vyžaduje ambiciózní navázání na brzy očekávané závěry Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje. Vzhledem k tomu, že hlavní dopad rozpočtu EU je na místní a regionální úrovni, musí místní a regionální orgány, zejména prostřednictvím VR, také hrát význačnou úlohu při přípravě zásadního a komplexního návrhu revize rozpočtového systému EU, kterou VR očekává, že Komise předloží v roce 2016;

    7.

    opakuje svoji výzvu Komisi, aby obnovila diskusi o jiných ukazatelích, než je HDP, a prozkoumala potřebu a proveditelnost vývoje doplňkových ukazatelů kvality života a udržitelného rozvoje;

    8.

    lituje, že pracovní program Komise na rok 2016 nezmiňuje městskou agendu EU, s ohledem na naléhavou potřebu integrovanějšího přístupu k politice a právním předpisům EU v této oblasti. Opakuje v této souvislosti svoji žádost o vypracování bílé knihy o městské agendě EU;

    9.

    vybízí Komisi, aby zvážila návrh evropské přeshraniční úmluvy o zvláštních ustanoveních v přeshraničních regionech, který předložilo lucemburské předsednictví, a žádá, aby byl aktivně zapojen do přezkumu přeshraničních překážek, který Komise nyní připravuje;

    10.

    znovu Komisi vyzývá, aby zveřejnila zelenou knihu o mobilitě v zeměpisně a demograficky znevýhodněných regionech;

    11.

    vyzývá Komisi, aby vydala bílou knihu o venkovských oblastech s cílem rozvinout jejich obrovský potenciál pro pracovní místa a růst, a to i v rámci vztahů mezi městskými a venkovskými oblastmi. Opakuje, že je třeba zjednodušit SZP, a s očekáváním vyhlíží zprávu o fungování trhu s mlékem, k níž VR již předložil velmi konkrétní doporučení;

    12.

    vyzývá Komisi, aby připravila jasný akční plán k modrému růstu, a žádá o vytvoření zvláštního znalostního a inovačního společenství pro modrou ekonomiku jako dalšího opatření na rozvoj dovedností a přenos nápadů z námořního výzkumu do soukromého sektoru;

    13.

    podporuje úsilí Komise o usnadnění využívání inovativních finančních nástrojů a zdůrazňuje, že je třeba tyto nástroje dále zjednodušit. Naléhá na Komisi, aby v úzkém dialogu se zástupci měst, regionů, EIB a sociálních partnerů přijala veškerá nezbytná právní řešení s cílem zabránit opakování chyb, jež vznikly na začátku programového období 2007–2013;

    Udržitelný rozvoj

    14.

    pozorně přezkoumá nový balíček o oběhovém hospodářství, včetně jeho akčního plánu a nového legislativního návrhu pozměňujícího právní předpisy EU o odpadech a jejich dopadu na místní a regionální orgány;

    15.

    vyzývá Komisi, aby povzbudila rozsáhlejší evropskou spolupráci v oblasti energetiky a výslovně uznala úlohu a přínos místních a regionálních orgánů k politikám v rámci energetické unie, zejména pokud jde o mikrovýrobu energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, provádění vnitřního trhu s energií, energetickou infrastrukturu a politiky v oblasti energetické diverzifikace, a také inovativní energetické technologie, a vyjadřuje svoji ochotu aktivně se zapojit do fóra pro energetickou infrastrukturu a spolupracovat s evropskými energetickými regulačními orgány;

    16.

    vyzývá Komisi, aby při vytváření nové struktury trhu s energií zohlednila názory a očekávání spotřebitelů i zkušenosti a osvědčené postupy místních a regionálních orgánů. Prohlašuje, že je připraven aktivně přispívat k činnosti Občanského energetického fóra;

    17.

    je potěšen, že Komise prosazuje iniciativu, byť nelegislativní, kosmické strategie pro Evropu, a doufá, že podpoří trh s aplikacemi kosmických technologií s cílem povzbudit vznik malých a středních podniků v tomto odvětví. V této souvislosti požaduje větší zapojení místních a regionálních orgánů do fází plánování a provádění kosmické strategie pro Evropu;

    18.

    žádá Komisi, aby podporovala místní a regionální iniciativy v kampani za „města odolná vůči rizikům“, již vede Organizace spojených národů prostřednictvím svého tzv. sendajského rámce, a opakuje svou výzvu Komisi, aby pevně zakotvila budování odolnosti do svých rozvojových politik. Bude-li se jednat nyní, bude to z hlediska nákladů mnohem efektivnější, než se snažit o budování odolnosti v rámci infrastruktury, která je již vytvořena;

    19.

    vítá rozhodnutí Komise sloučit řízení Paktu starostů a primátorů a iniciativy Mayors Adapt a prohlašuje, že je připraven aktivně přispívat k celosvětovému rozšíření a podpoře nového integrovaného Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky. Opakuje však, že by neměly být opomíjeny ostatní formy místní a regionální spolupráce v oblasti klimatických a energetických otázek;

    20.

    lituje, že v pracovním programu není jasně zmíněn všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2020, který byl přijat Evropským parlamentem a Radou (1). Vyzývá zejména Komisi, aby realizovala svůj prioritní cíl č. 4 týkající se maximalizace přínosu právních předpisů EU v oblasti životního prostředí tím, že zlepší jejich provádění. Vítá navrhovanou iniciativu v rámci programu REFIT o podávání zpráv o životním prostředí, avšak opakuje svůj požadavek na vypracování nové směrnice o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí a návrhu o inspekcích v oblasti životního prostředí a prosazování právních předpisů (2);

    21.

    se znepokojením konstatuje, že demografické změny, sociální a hospodářská krize a geograficky koncentrované migrační toky mohou umocnit již existující nerovnosti mezi evropskými regiony v oblasti zdraví a stát se překážkou pro účinné, dostupné a odolné systémy zdravotní péče, a vyzývá Komisi, aby zadala studii zabývající se těmito zhoršujícími faktory a způsoby, jak mohou evropské regiony tento problém změnit v příležitost;

    22.

    vyzývá Komisi, aby podnikla kroky v oblasti plýtvání potravinami a stanovila cíl snížit plýtvání potravinami alespoň o 30 % do roku 2025, zejména proto, že mnoho místních a regionálních orgánů v celé Evropě potřebuje při provádění opatření a iniciativ s cílem snížit plýtvání potravinami pokyny a právní jistotu;

    23.

    opakuje svoji výzvu, aby opatření, finanční mechanismy a priority EU zohledňovaly kumulativní vliv malých a středních měst, vzhledem k tomu, že zhruba 56 % měst jsou z hlediska velikosti malá a střední s počtem obyvatel mezi 5 000 až 100 000;

    Vnitřní trh

    24.

    naléhá na Komisi, aby urychleně předložila své navrhované iniciativy k naplňování strategie pro jednotný trh, a zdůrazňuje, že by se mělo provést plné posouzení územního dopadu souvisejících opatření;

    25.

    zdůrazňuje, že provádění jednotného digitálního trhu je pro místní a regionální orgány klíčové, a vyzývá Evropskou komisi, aby pravidelně podávala zprávy o pokroku dosaženém při překonávání digitální propasti, zejména na regionální a místní úrovni;

    26.

    vítá záměr Evropské komise provést přezkum směrnice o audiovizuálních mediálních službách a žádá, aby byly zohledněny regionální rozměr a regionální zvláštnosti;

    27.

    zdůrazňuje, že je zapotřebí strategie na podporu rozvoje infrastruktury IKT, zejména ve venkovských a vzdálených regionech, a obecněji v zaostávajících regionech, s vědomím toho, že služby širokopásmového a ultraširokopásmového připojení mohou být silným nástrojem růstu;

    28.

    vítá, že se Komise zaměřuje na uvolnění potenciálu ekonomiky sdílení, a očekává od ní, že brzy předloží návrhy na koordinovaný přístup týkající se příslušných pravidel, přičemž vezme v úvahu významnou úlohu místních a regionálních orgánů a potřebu zajistit práva spotřebitelů;

    29.

    podporuje snahu Komise řešit regulační překážky pro malé a střední podniky a začínající podniky a vítá její záměr navrhnout iniciativu, jež dá druhou šanci podnikatelům po úpadku. Zdůrazňuje významný přínos místních a regionálních orgánů ke vzniku silného podnikatelského ekosystému, a proto podtrhuje, že je třeba začlenit je do řízení politiky pro malé a střední podniky a především do sítě zmocněnců pro malé a střední podniky;

    30.

    vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí vytvořit unii kapitálových trhů, a znovu opakuje, že je třeba minimalizovat administrativní zátěž vyplývající z budoucích regulačních kroků a zabránit nadměrnému podstupování rizika a nestabilitě na finančních trzích;

    31.

    vítá záměr Komise předložit akční plán v oblasti DPH, provádět mezinárodní standardy týkající se oslabování daňové základny a přesouvání zisku a v rámci plánovaného přezkumu směrnice EU o systému DPH v roce 2016 vyjasnit, za jakých podmínek lze nezdanění spolupráce mezi obcemi probíhající podle veřejného práva a nespadající do oblasti zadávání veřejných zakázek považovat za slučitelné s unijním právem;

    32.

    bere na vědomí, že Komise oznámila, že stáhne svůj stávající návrh týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob, který VR uvítal, klade si však otázku, do jaké míry záměr Komise nahradit ho návrhy na postupné přibližování se povinnému základu daně z příjmu právnických osob předjímá výsledek probíhající veřejné konzultace na toto téma;

    33.

    velmi lituje, že Evropská komise nevysvětlila své rozhodnutí odložit přijetí balíčku opatření v oblasti mobility pracovních sil, jenž měl být jednou ze stěžejních iniciativ Komise s cílem řešit sociální dumping a sociální cestovní ruch a posílit sociální práva v Evropě a jenž by podle názoru VR měl obsahovat revizi směrnice o vysílání pracovníků;

    34.

    čeká na návrh Komise, jak lépe řešit problémy související s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, zejména pokud jde o zapojení žen do trhu práce, a to především tak, že přezkoumá směrnici o rodičovské dovolené z roku 2010, odblokuje institucionální patovou situaci, pokud jde o směrnici o mateřské dovolené, a předloží konkrétní strategii pro dosažení rovnosti mužů a žen v EU;

    35.

    vyzývá Komisi, aby navrhla revizi směrnice o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci a směrnice týkající se muskuloskeletálních poruch v důsledku výkonu povolání;

    36.

    zdůrazňuje, že agenda pro nové dovednosti pro Evropu by se měla zaměřit na obnovení úsilí o modernizaci evropských systémů vysokoškolského vzdělávání a také na návrhy, jež mají zajistit, aby všichni jednotlivci v EU měli právo a možnost dosáhnout minimální úrovně vzdělávání a dovedností s cílem dosahovat vynikajících výsledků a podporovat inovace v oblasti vzdělávání a v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, za podpory vzdělávání v oblasti digitálních dovedností a úlohy vzdělávání v boji proti radikalizaci mládeže;

    Hospodářská a měnová unie

    37.

    vítá ochotu Komise zlepšit demokratickou odpovědnost systému správy ekonomických záležitostí EU, která by nebyla úplná bez zapojení orgánů nižší než celostátní úrovně;

    38.

    vyzývá Komisi, aby posoudila dopad nových pravidel systému ESA 2010 na schopnost místních a regionálních orgánů investovat;

    39.

    bere na vědomí iniciativy Komise týkající se přechodu z první do druhé fáze dokončení HMU, včetně bílé knihy připravované na jaro 2017. Zdůrazňuje, že o každém kroku provádění je třeba rozhodnout zvlášť;

    40.

    zdůrazňuje, že ke zlepšení sociálního rozměru HMU je nanejvýš důležité řešit regionální nerovnosti, a poukazuje na to, že do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů HMU by měly být doplněny ukazatele regionálních rozdílů;

    Spravedlnost, základní práva a migrace

    41.

    domnívá se, že víceúrovňová správa umožňuje řešit ochranu základních práv v praxi a přispívá k procesu budování a ochrany Evropy občanů;

    42.

    má za to, že vzájemná důvěra má zásadní význam pro účinné přeshraniční prosazování práva vzhledem k tomu, že terorismus, radikalizace, organizovaná trestná činnost a kyberkriminalita jsou svojí povahou nadnárodní a vyžadují reakci EU. Vítá závazek Komise věnovat zvýšenou pozornost vypracování operativní spolupráce a nástrojů, které jsou v tomto ohledu zapotřebí;

    43.

    všímá si, že Evropský program pro migraci a jeho prováděcí iniciativy se zaměřují na zásady solidarity a odpovědnosti. Zdůrazňuje, že tyto zásady a dodržování lidských práv, jakož i kapacity místních a regionálních samospráv by měly být ústředním bodem všech politik EU v oblasti migrace, a to i při jejich přijetí a provádění ze strany členských států;

    44.

    všímá si, že byly navýšeny finanční prostředky EU určené k vyrovnání se s uprchlickou krizí, a žádá, aby Komise provedla analýzu přidané hodnoty a rozsahu jejich využití, zejména pro místní a regionální orgány. Zdůrazňuje, že je naléhavěji zapotřebí poskytovat a přidělovat finanční prostředky na řízení migrace a integrace. Naléhá na Komisi, aby zajistila, že místním a regionálním orgánům, které v současnosti přijímají a ubytovávají uprchlíky, budou bezodkladně poskytnuty finanční zdroje na pokrytí okamžitých potřeb uprchlíků;

    45.

    vítá oznámení iniciativ, jež mají napravit slabiny v azylových předpisech EU a předložit soudržný a dlouhodobý celounijní systém pro přemisťování a přesídlení. V této souvislosti vítá plánované rozpracování dublinského nařízení s cílem zajistit vyváženější rozdělení zátěže na základě pevných a spravedlivých kvót. Zdůrazňuje, že jednomyslně dohodnuté postupy dublinského řízení zůstávají v platnosti a že se všechny členské státy EU musí řídit přijímacími a procesními standardy EU;

    46.

    zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit ochranu vnějších hranic EU. Upozorňuje na to, že je třeba se vyvarovat jakýchkoli opatření, která by ohrozila zásadu volného pohybu v rámci schengenského prostoru. Uznává však, že ve výjimečných situacích je možné provádět kontroly na vnitřních hranicích EU, aby byl zaručen prostor svobody, bezpečnosti a práva. Naléhá na Komisi, aby také zvážila potřebu budoucích iniciativ s cílem usnadnit integraci uprchlíků, například vytvořením partnerství v oblasti migrace a začleňování mezi místními a regionálními orgány v zemích původu a v cílových zemích;

    47.

    bere na vědomí návrh Komise týkající se seznamu bezpečných zemí původu a zavazuje se, že se zapojí do navrhování politik a výměny osvědčených postupů na regionální a místní úrovni prostřednictvím smíšených poradních výborů a pracovních skupin se zapojením všech sedmi zemí, které jsou uvedeny v návrhu Komise;

    48.

    vybízí Komisi, aby navrhla účinné návratové politiky, jež by byly zavedeny rychle a s ohledem na důstojnost a základní práva migrantů, kteří nemají nárok na azyl a mohou se bezpečně vrátit. Je to nezbytné, aby se zajistilo, že se zdroje zaměří na ty, kteří to skutečně potřebují, a napomohlo se vyvarovat vytváření dalších sociálních konfliktů, které mohou připravit půdu pro extremismus;

    Obchodní politika EU

    49.

    vítá návrh Komise na zavedení nového soudního systému pro investice pro TTIP a všechny další probíhající a budoucí obchodní jednání. Zvláště vítá, že nový návrh uchovává právo vlád na regulaci, přesto však žádá o další podrobné vysvětlení, jak to přispěje ke zlepšení situace ve srovnání se stávajícím mechanismem urovnávání sporů mezi investorem a státem;

    50.

    naléhá na Komisi, aby před zahájením obchodních jednání provedla posouzení dopadu potenciálních ekonomických, sociálních a environmentálních vlivů obchodních dohod, mimo jiné na malé a střední podniky, spotřebitele, konkrétní hospodářská odvětví, lidská práva a rozvojové země. Zdůrazňuje zejména, že je třeba vyjasnit, zda a kdy může mít TTIP dopad na místní veřejné služby;

    51.

    lituje, že v obchodních jednáních i nadále chybí regionální a místní rozměr, a vyzývá Komisi, aby to ve své nové obchodní a investiční strategii napravila. V této souvislosti vyzývá Komisi, aby zapojila VR do procesu jednání o TISA, zejména tím, že mu poskytne podobný přístup k dokumentům z tohoto jednání jako v případě TTIP;

    Stabilita a spolupráce vně Evropské unie

    52.

    zdůrazňuje, že je naléhavě nutné nalézt mírové řešení konfliktů v Libyi, Sýrii a na Ukrajině. Nabízí zapojení místních a regionálních orgánů v rámci diplomacie mezi lidmi. Znovu potvrzuje svoji připravenost pracovat ve prospěch provádění reformy v oblasti decentralizace na Ukrajině a navrhuje posílit pouta spolupráce mezi evropskými a libyjskými místními a regionálními orgány a zaměřit se na budování kapacit a územní rozvoj, a to i před plným provedením překlenující vnitřní dohody;

    53.

    vítá záměr Komise poskytnout cílenější rámec na podporu stabilizace a demokratického rozvoje partnerských zemí v rámci nové evropské politiky sousedství. Zdůrazňuje, že nová politika musí zaujmout územní přístup a zahrnout podporu procesu decentralizace do svých strategických cílů. Zavazuje se přispět k tomuto přístupu prostřednictvím svých dvou platforem pro spolupráci, jimiž jsou Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) a Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP);

    54.

    vítá záměr Komise pokračovat v práci na konkretizaci perspektivy přistoupení kandidátských zemí EU. Naléhá na Komisi, aby v rámci zpráv o procesu rozšíření podrobněji přezkoumala situaci místních a regionálních samospráv v zemích procesu rozšíření, na kterou by se zaměřila činnost smíšených poradních výborů (SPV) a pracovních skupin;

    55.

    vítá navrhovanou politiku pro období po skončení platnosti dohody z Cotonou i záměr Komise zvýšit soudržnost vnější politiky. Trvá na tom, že je třeba rozvíjet místní demokracii a posilovat správní kapacity v oblasti rozvojové politiky a podporovat regionální integraci v partnerských oblastech a decentralizovanou spolupráci pro rozvoj s těmito oblastmi;

    56.

    vyzývá Komisi, aby při posuzování odpovědí na veřejné konzultace vzala v úvahu různý původ příspěvků a rozlišovala mezi příspěvky zastupujícími individuální zájmy a příspěvky zastupujícími obecné zájmy, mezi něž spadají příspěvky místních a regionálních orgánů. Zdůrazňuje, že je důležité zohlednit tento rozdílný význam i za účelem zhodnocení potřeby provést posouzení územního dopadu, pokud jde o konkrétní legislativní návrhy;

    Občanství a správa věcí veřejných

    57.

    zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mohou hrát klíčovou úlohu při zjišťování administrativně náročných pravidel EU včetně těch, které mohou být vyvolány při provedení a uplatňování pravidel. Znovu opakuje svou výzvu, aby byl s ohledem na privilegovanou institucionální úlohu VR, pokud jde o zásadu subsidiarity a územní dopad právních předpisů EU, zmíněn přínos VR k legislativnímu procesu v rámci interinstitucionální dohody o lepší právní úpravě;

    58.

    opakovaně zdůrazňuje svou výzvu, aby byli demokraticky zvolení zástupci místních a regionálních orgánů a jejich zastupitelských sdružení vyjmuti z pravidel rejstříku transparentnosti EU, jehož účelem je upravovat přístup lobbistů k orgánům EU;

    59.

    vítá záměr Komise rozšířit „občanské dialogy“ a její odhodlání překlenout propast mezi EU a jejími občany. Opakuje, že bude i nadále podporovat transparentnost a demokratickou odpovědnost v rozhodovacím procesu EU a také decentralizovanou komunikaci týkající se politik EU s dopadem na místní a regionální orgány, aby se tak zvýšila legitimita EU a jejích právních předpisů;

    60.

    s velkým zájmem sleduje revizi nařízení o evropské občanské iniciativě a zdůrazňuje, že k tomu, aby tento nástroj plnil svou potenciální úlohu a klady, je nutná komplexní revize;

    61.

    pověřuje předsedu, aby toto usnesení předložil Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a předsedovi Evropské rady.

    V Bruselu dne 3. prosince 2015.

    předseda Evropského výboru regionů

    Markku MARKKULA


    (1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013.

    (2)  CdR 1119/2012 a CdR 593/2013.


    Top