27.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/17

1.

doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení, v němž jsou vymezeny znalosti, dovednosti a postoje nezbytné pro rozvíjení digitálních kompetencí (2) jako jedněch z klíčových kompetencí, které všichni potřebují k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a zaměstnání (3), a v němž je zdůrazněna klíčová úloha vzdělávání a odborné přípravy při zajišťování toho, aby všichni mladí lidé měli příležitost tyto kompetence rozvíjet a zlepšovat;

2.

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 22. května 2008 o podpoře tvořivosti a inovací prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, v nichž byla zdůrazněna zejména rozhodující úloha učitelů a vzdělávacího prostředí při stimulování a podpoře kreativního potenciálu každého dítěte (4);

3.

závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (5), v nichž bylo za jeden ze čtyř strategických cílů rámce označeno zlepšení kreativity a inovativnosti na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a za klíčovou výzvu v tomto ohledu osvojování průřezových klíčových kompetencí, mezi něž patří i kompetence digitální;

4.

závěry Rady ze dne 27. listopadu 2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí, v nichž bylo zdůrazněno, že je třeba podporovat nejen širší přístup k novým technologiím, ale také jejich odpovědné používání (6);

5.

závěry Rady ze dne 20. května 2011 o systému předškolního vzdělávání a péče (7), v nichž bylo vyjádřeno uznání, že vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péče doplňují ústřední úlohu rodiny, pokládají nezbytné základy pro osvojování jazyka, úspěšné celoživotní učení, sociální integraci, osobní rozvoj a zaměstnatelnost a současně podporují osvojování kognitivních i nekognitivních dovedností;

6.

závěry Rady ze dne 29. listopadu 2011 o kulturních a tvůrčích schopnostech a jejich úloze při vytváření intelektuálního kapitálu Evropy (8), v nichž byly tyto schopnosti uznány za zdroj udržitelného a inkluzivního růstu v Evropě, zejména prostřednictvím rozvoje inovativních výrobků a služeb;

7.

závěry Rady ze dne 29. listopadu 2011 o ochraně dětí v digitálním světě (9), v nichž se zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat povědomí dětí o potenciálních rizicích, která v digitálním světě existují, a vyzvaly k důslednému prosazování bezpečnosti na internetu a mediální gramotnosti ve školách, jakož i v zařízeních předškolního vzdělávání a péče;

8.

závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o gramotnosti, v nichž bylo poukázáno na to, že v systémech vzdělávání dosud nebyl zcela zohledněn dopad nových technologií na gramotnost a že motivaci žáků a studentů může posílit revize učebních materiálů a metod vzhledem ke stupňující se digitalizaci, jakož i podpora učitelů při využívání nových pedagogických postupů (10);

9.

závěry Rady ze dne 26. listopadu 2012 o Evropské strategii pro Internet lépe uzpůsobený dětem (11), v nichž byla zdůrazněna významná úloha odvětví vzdělávání i rodičů, pokud jde o pomoc dětem při bezpečném a přínosném využívání možností internetu, jakož i nezbytnost, aby učitelé a rodiče drželi krok se stále novými technologickými změnami;

10.

závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů, v nichž byla zdůrazněna potřeba, aby se sami učitelé v dostatečné míře seznamovali s nástroji digitálního vzdělávání a otevřenými vzdělávacími zdroji, a mohli je tak efektivně využívat při výuce a umožnit studujícím, aby si i oni osvojili digitální kompetence (12).

1.

podpora kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí v rámci vzdělávání v raném věku (13) se může příznivě projevit v pozdějším období v tom smyslu, že vytvoří základy pro další učení, umožní rozvoj znalostí na mnohem vyšší úrovni a obecně zlepší schopnost každého dítěte osvojit si kreativní dovednosti a dovednosti v oblasti kritického myšlení a stát se odpovědným občanem Evropy zítřka, schopným vyrovnat se s výzvami stále více propojeného a globalizovaného světa;

2.

schopnost inovovat a vyvíjet nové výrobky a služby závisí do značné míry na využití výhod plynoucích z digitální revoluce, která ohromujícím tempem transformuje ekonomiky a společnosti, což znamená, že v nadcházejících desetiletích bude hospodářský úspěch záviset mimo jiné na občanech, kteří budou disponovat kreativními a inovativními schopnostmi a budou vybaveni digitálními kompetencemi na vysoké úrovni;

3.

má-li být uspokojena rostoucí poptávka po uživatelích s digitálními kompetencemi a po odbornících v oblasti informačních a komunikačních technologií, musí Evropa začít řešit náročný úkol, tj. poskytnout všem občanům příležitost k tomu, aby projevili svůj kreativní nebo inovativní potenciál a aby prostřednictvím celoživotního učení rozvíjeli své digitální kompetence.

1.

Pro rozvoj kreativních a inovativních schopností od raného věku, které jsou klíčovými faktory nejen pro posílení budoucí hospodářské konkurenceschopnosti a zaměstnatelnosti, ale neméně důležitou měrou i pro podporu osobního naplnění a rozvoje, sociálního začlenění a aktivního občanství, mají zásadní význam systémy vzdělávání a odborné přípravy, společně s neformálním a informálním učením.

2.

Učitelům a pracovníkům působícím v oblasti předškolního vzdělávání a péče náleží zásadní úloha, pokud jde o podněcování dětské zvídavosti, představivosti a ochoty experimentovat i pokud jde o pomoc dětem, aby si osvojily nejen základní dovednosti a specifické znalosti, ale také průřezové kompetence, které jsou pro kreativitu a inovativnost nezbytné, jako je kritické myšlení, řešení problémů a iniciativnost.

3.

Učení hrou, kam mohou patřit různé pedagogicky hodnotné hry a digitální nástroje, podporuje nejen představivost, intuici a zvídavou mysl, ale také schopnost spolupracovat a řešit problémy, a je tedy důležité pro rozvoj a učení každého dítěte, zejména pak v raném věku.

4.

Toto vše má významný dopad, pokud jde o modernizaci pedagogických metod, výukových nástrojů a vzdělávacího prostředí, jakož i o počáteční odbornou přípravu a průběžný profesní rozvoj učitelů a pracovníků působících v oblasti předškolního vzdělávání a péče, které musí zajistit, že tito učitelé a pracovníci budou schopni podněcovat u dětí kreativitu a inovativnost tím, že budou tyto aspekty sami uplatňovat ve své výuce.

5.

Digitální nástroje sice nemohou být používány namísto základních výukových aktivit, zkušeností a materiálů, avšak zajištění těchto nástrojů a jejich případné začlenění do procesu výuky a učení může přispět ke zkvalitnění a zefektivnění tohoto procesu, jakož i ke zvýšení motivace žáků, jejich lepšímu chápání a lepším výsledkům v učení.

6.

Účinný a věku přiměřený rozvoj digitálních kompetencí v rámci předškolního vzdělávání a péče a základního vzdělávání má významný dopad na pedagogické metody, hodnocení, pedagogické zdroje a vzdělávací prostředí; důležitý je i z toho důvodu, že napomáhá ke zmenšování digitální propasti.

7.

Neméně důležitá je skutečnost, že výše uvedené má dopad i na počáteční vzdělávání a průběžný profesní rozvoj jak učitelů, tak pracovníků působících v oblasti předškolního vzdělávání a péče, neboť je třeba zajistit, aby rozvíjeli svoje schopnosti, metodiky a dovednosti s cílem prosazovat účinné a odpovědné používání nových technologií při výuce a podporovat děti v procesu rozvíjení digitálních kompetencí.

8.

Ve světě, v němž mnohé děti poměrně snadno zacházejí s digitálními médii, musí vzdělávání a odborná příprava hrát důležitou úlohu i v tom ohledu, že mají prosazovat bezpečné a odpovědné používání digitálních nástrojů a rozvíjet mediální gramotnost, tj. schopnost nejen nalézt digitálně vytvořený obsah, ale především tento obsah interpretovat, používat, sdílet, vytvářet a kriticky hodnotit.

1.

vybízely instituce vzdělávající učitele a pracovníky působící v oblasti předškolního vzdělávání a péče a poskytovatele odborné přípravy na pracovišti k tomu, aby uzpůsobili své programy s cílem začlenit nové učební nástroje a vypracovat vhodné pedagogické postupy, které by podpořily kreativitu a inovativnost již od raného věku;

2.

vybízely poskytovatele vzdělávání, případně příslušné orgány, aby na odpovídající úrovni vybavili školy a zařízení předškolního vzdělávání a péče s cílem podněcovat rozvoj kreativních a inovativních schopností;

3.

vybízely poskytovatele programů počátečního vzdělávání a průběžného profesního rozvoje určených učitelům a pracovníkům působícím v oblasti předškolního vzdělávání a péče, aby zohledňovali účinné metody, jak podporovat zvídavost, experimentování, kreativní a kritické myšlení a kulturní porozumění, například prostřednictvím umění, hudby a divadla, a prozkoumali potenciál tvůrčích partnerství;

4.

prosazovaly rozvoj aktivit pro děti v rámci formálního, neformálního a informálního učení, jejichž cílem je podněcovat kreativitu a inovativnost, a současně aby uznaly důležitou úlohu rodičů a rodin;

5.

usnadňovaly přístup k informačním a komunikačním technologiím a jejich propagaci, jakož i rozvoj digitálních kompetencí tím, že v předškolním a základním vzdělávání budou způsobem odpovídajícím věku dětí využívány digitální nástroje a začleňovány do vzdělávacího procesu, přičemž je třeba uznat důležitou úlohu rodičů a rodin, jakož i odlišné vzdělávací potřeby dětí různého věku;

6.

vybízely k vytvoření a používání jednak digitálních nástrojů pro účely výuky, a jednak pedagogických metod, které mohou přispět ke zlepšení kompetencí ve všech oblastech, mezi něž patří zejména čtení a psaní, počty, matematika, přírodní vědy, technologie a cizí jazyky, a to s cílem řešit některé z výzev, na něž upozornily nedávné mezinárodní průzkumy (14).

7.

vybízely poskytovatele vzdělávání, případně příslušné orgány, aby na odpovídající úrovni vybavili školy a zařízení poskytující předškolní vzdělávání s cílem podpořit věkově přiměřený rozvoj digitálních kompetencí, zejména širším poskytováním různých digitálních nástrojů a infrastruktury;

8.

vybízely vyučující na pedagogických školách a v zařízeních předškolního vzdělávání a péče, učitele, pracovníky působící v oblasti předškolního vzdělávání a péče a vedoucí pracovníky škol, aby si prostřednictvím základní odborné přípravy a průběžného profesního rozvoje sami osvojili digitální kompetence na dostatečné úrovni, včetně schopnosti používat informační a komunikační technologie pro účely výuky, a aby vypracovali účinné metody na podporu mediální gramotnosti od raného věku;

9.

prozkoumaly potenciál digitálních nástrojů na podporu učení v různých prostředích a zajistily individuálnější přístup k učení, který by zohledňoval širokou škálu schopností, jak vysoce nadaných dětí, tak dětí s nízkými studijními předpoklady, jakož i děti ze znevýhodněných prostředí a děti se zvláštními potřebami;

10.

podpořily komunikaci a spolupráci mezi školami a mezi učiteli na regionální, celostátní, evropské a mezinárodní úrovni, mimo jiné prostřednictvím eTwinningu;

11.

prozkoumaly možnosti spolupráce s uživateli produktů s otevřeným zdrojovým kódem v oblasti inovativních vzdělávacích nástrojů a digitální kreativity;

12.

vynaložily úsilí na podporu mediálního vzdělávání a gramotnosti, zejména bezpečného a odpovědného používání digitálních technologií v předškolním a základním vzdělávání.

1.

přijaly vhodná opatření a iniciativy zaměřené na podporu kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí v předškolním a základním vzdělávání, a aby k podpoře těchto opatření a iniciativ účinně využívaly evropských zdrojů, jako je například program Erasmus+ a evropský strukturální a investiční fond;

2.

podporovaly a rozvíjely spolupráci, výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení, pokud jde o otázku podpory kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí v předškolním a základním vzdělávání, jakož i prostřednictvím neformálního a informálního učení;

3.

na základě výzkumu určily příklady nejúčinnějších metod a postupů, které by mohli v jednotlivých etapách předškolního vzdělávání a péče a základního vzdělávání využívat učitelé a pracovníci působící v oblasti předškolního vzdělávání a péče s cílem pomoci dětem, aby získaly kreativní a inovativní schopnosti a osvojily si digitální kompetence, a aby v této souvislosti zvážily případné uplatnění klíčových zásad rámce kvality pro předškolní vzdělávání a péči.

1.

pokračovala v činnosti v rámci pracovní skupiny pro průřezové dovednosti a pracovní skupiny pro digitální učení a učení on-line, zřízených v souvislosti s „ET 2020“, s cílem podpořit případně již od raného věku kreativitu, inovativnost a digitální kompetence;

2.

prosazovala spolupráci a vzájemné učení na evropské úrovni, a to jak v kontextu strategického rámce „ET 2020“, tak prostřednictvím programu Erasmus+;

3.

v rámci stávajících nástrojů a zpráv pokračovala v monitorování oblastí, na které se vztahují tyto závěry, aniž by současně docházelo k jakékoli další administrativní zátěži.

—

úrovni ISCED 0.2 (předškolní vzdělávání): „Vzdělávání, jehož cílem je podpora rozvoje v rané fázi za účelem přípravy na nástup do školy a život ve společnosti. Programy určené pro děti od 3 let do zahájení školní docházky.“

—

úroveň ISCED 1 (základní vzdělávání): „Programy standardně určené k tomu, aby si žáci osvojili základní dovednosti v oblasti čtení, psaní a matematiky a vytvořili pevný základ pro vzdělávání.“