29.12.2015

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 437/9

---

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 437/10)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU/CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU

Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012

„SAUCISSON DE L'ARDÈCHE“

EU č.: FR-PGI-0105-01303 – 26.1.2015

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Seskupení žadatelů a oprávněný zájem

Název sdružení: Association de Défense et de Promotion des Produits de Charcuterie de l'Ardèche

Adresa:

Chambre de Commerce et de l'Industrie

Parc des Platanes

07104 Annonay

FRANCE

Tel.: +33 475692727

E-mail: ellypteam@gmail.com

Toto seskupení je sdružení, které se řídí zákonem ze dne 1. července 1901 a výnosem ze dne 16. srpna 1901, zahrnující všechny zaměstnance v produkci „Saucisson de l'Ardèche“.

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)

—	☐	Název produktu
—	☒	Popis produktu
—	☒	Zeměpisná oblast
—	☐	Důkaz původu
—	☒	Metoda produkce
—	☐	Souvislost
—	☒	Označování
—	☒	Jiné [vnitrostátní požadavky – třída výrobku – kontrolní subjekt]

4.   Druh změny (změn)

—	☒	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012
—	☐	Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012

5.   Změna (změny)

5.1.   Popis produktu

Byly zjištěny chyby při rozlišení dvou podkategorií tenkého střeva, nemají však vliv na obecný popis produktu.

Následující změny se týkají kapitoly IV.2.4 (nyní 2.2.4) specifikace produktu:

Název produktu	Střevo	Mletí: minimální rozměr zrna	Hmotnost sušené klobásy	Průměr střeva	Délka střeva	Minimální doba tepelného opracování	Minimální doba sušení
		(mm)	(g)	(mm)	(cm)	(v hodinách)	(dny)
Petit chaudin	Vzestupný tračník	6	200 až 350 250	45 až 55	25 až 35	36	18
			250 350 až 600	55 až 70	30 až 40	36	21
Chaudin		6	600 až 2 000	70 až 90	> 40	36	30
Gros chaudin		8	> 2 000	> 75	> 40	60	40

V závislosti na průměru střeva se může hmotnost lišit. V případě předpokládaných průměrů by měla hranice mezi prvními dvěma podkategoriemi u produktu „petit chaudin“ činit 250 g, nikoliv 350 g.

Minimální délka 25 cm je společná pro obě opravená hmotnostní rozpětí, protože se jedná o standardní údaj společný všem vnitřnostem. Pro tento údaj je rozlišení mezi oběma podkategoriemi tenkého střeva bezpředmětné. Aby se nepřekročily používané standardy, je třeba stanovit jednotnou délku střeva 25 až 40 cm.

5.2.   Zeměpisná oblast

Byl opraven pravopis v názvu několika obcí, aby byl v souladu s platnou nomenklaturou statistického institutu INSEE (Institut National de la Statistique et des Etudes Economiques).

5.3.   Metoda produkce

5.3.1.   Suroviny

V kapitole VII.1 (nyní 5.1.) specifikace se změnily vlastnosti prasat, z nichž pochází používané suroviny, a to pokud jde o stáří prasat, hmotnost jatečně upraveného těla za tepla, obsah svalové hmoty kusů:

—   Věk prasat

Věk prasat při porážce (minimálně 172 dní pro prasata masných plemen a průměrný věk 182 dní pro těžká jatečná prasata) byl zrušen, protože tato kritéria již neodpovídají postupům, které se v současné době v odvětví vepřového masa využívají.

Pokroky v oblasti genetiky a výživy umožnily, aby se prasata porážela dříve, a to často s vyšší hmotností jatečně upraveného těla než v minulosti. Průměrná hmotnost jatečně upravených těl vzrostla za 10 let o 5 kg.

Dnes se již jakost masa neposuzuje s ohledem na věk zvířete. Pro tutéž jakost jatečně upraveného těla se tak může stáří zvířat lišit o 10 nebo více dní, takže se tento údaj při certifikaci již přesně nesleduje.

—   Hmotnost jatečně upraveného těla za tepla

Rozpětí hmotnosti jatečně upravených těl prasat je 3 kg a hmotnost těžkých jatečně upravených těl prasat činí více než 92 kg (nezbytně vyšší než uvedená váha) namísto 90 (rovno nebo vyšší).

Zvýšení rozpětí hmotnosti jatečně upravených těl prasat a těžkých jatečně upravených těl prasat je dáno pokrokem v oblasti genetiky a výživy – díky nim se totiž průměrná hmotnost prasat zvýšila mezi lety 1997 a 2009 o 4 kg. Jatečně upravené tělo dnes váží v průměru 91,5 kg.

Kromě toho se v metodě produkce CHZO „Saucisson de l' Ardèche“ uvádí, že alespoň 40 % masa musí být maso „zralé“: buď z prasnice, nebo z těžkých jatečných prasat. Čím je použité maso těžší, tím je produkt typizovanější. Je tedy vhodné, že se hmotnost zvyšuje.

—   Obsah svalové hmoty kusů

Kategorie obsah svalové hmoty kusů je sice relevantní pro produkty jako šunka, protože vypovídá o výkrmu zvířat a o vlastnostech části těla, u produktů jako klobása však nemá význam, protože uzenáři mísí libové maso a tuk v různém poměru podle konkrétního receptu a podle toho, jak má být konečný produkt tučný. Tato kategorie proto byla z popisu suroviny stažena.

5.3.2.   Fáze výroby:

—   pH kusů:

Povinnost měřit pH byla nahrazena vizuální kontrolou čerstvosti a kvality kusů.

Měření pH mají totiž výpovědní hodnotou pouze u celých kusů masa, jako například u masa určeného k výrobě sušené šunky. Naopak při přípravě klobásy se kombinují různé části kusů, tučné i libové, se zcela jiným pH, v závislosti na jednotlivých částech těla, na podmínkách měření a na oblasti, kde se měří.

Při dodání masa se pečlivě kontroluje jeho čerstvost, ale pouze vizuálně – špatná kvalita masa by byla ihned zjištěna podle abnormálního zbarvení (maso světlé nebo velmi tmavé barvy). Vnější vady, jež se nesmí vyskytovat, jsou přesně uvedeny ve specifikaci produktu.

—   Povolené množství dusitanové soli:

Odkaz na minimální zbytkové množství dusitanové soli povolené v konečném produktu byl zrušen, protože je v souladu s obecně platnými předpisy (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/52/ES ze dne 5. července 2006).

—   Nasolování:

Znění kapitoly týkající se fáze nasolování bylo změněno.

Nasolováním se usnadňuje rozpouštění bílkovin, zlepšuje se soudržnost libového a tučného podílu, produkt má díky němu jemnou texturu, lehce se rozpouští a je příjemný v ústech. Na tyto vlastnosti masa a na charakter klobásy z oblasti Ardèche mají vliv různé postupy. V kapitole VII.2.3. specifikace produktu byl původně popis této fáze kratší a nevěnoval se všem tradičním postupům, díky nimž takto kvalitní produkt vzniká.

Popis této fáze byl tedy změněn, aby se před mletím nebo po něm umožňovalo nasolování, zůstaly zachovány stejné technické podmínky produkce i konzervace a zároveň se zajistil stejný výsledek: příprava ve zpracovatelském podniku, s toutéž dávkou NaCl, po dobu nejméně 24 hodin při teplotě nižší než 4 °C.

Aby se zohlednily uvedené změny, byl rovněž pozměněn začátek následující kapitoly týkající se krájení produktu.

—   Produkční schéma:

Produkční schéma bylo změněno a zjednodušeno tak, aby se zohlednily detaily zavedené ve fázi nasolování.

5.4.   Označování

V kapitole X (nyní kapitola 8) specifikace produktu byla zrušena povinnost uvést slova „Indication Géographique Protégée“ (chráněné zeměpisné označení), protože tento údaj je součástí loga CHZO Evropské unie, které musí být na označení uvedeno.

Výraz „logo CHZO“ byl změněn na výraz „logo CHZO Evropské unie“, aby odpovídal zavedené terminologii.

5.5.   Vnitrostátní požadavky

S cílem zohlednit změny uvedené výše se v kapitole XI specifikace tabulka s hlavními body, jež je třeba kontrolovat, aktualizovala.

5.6.   Jiné

Název třídy produktu byl upraven tak, aby odpovídal názvosloví přílohy XI prováděcího nařízení (EU) č. 668/2014.

Byla pozměněna kapitola o struktuře kontroly.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„SAUCISSON DE L'ARDÈCHE“

EU č.: FR-PGI-0105-01303 – 26.1.2015

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název (názvy)

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Obecný popis

Produkt „Saucisson de l'Ardèche“ je sušená klobása vyrobená z čerstvého masa a vepřového hřbetního sádla, které je mělněné a plněné do přírodního vepřového střeva. Je tepelně opracované a sušené podle zvláštní staré receptury, kombinující vyzrálé maso z těžkých kusů s masem z „prasat o standardní porážkové hmotnosti“.

„Saucisson de l'Ardèche“ se prodává jako různé produkty („saucisses sèches“, „chaudins“, „rosettes“, „jésus“) vyrobené podle stejné receptury, ve které se používají všechny druhy vepřových střev (vepřová střeva tenká, vepřové deníky (slepé střevo), tlusté střevo, vepřové konečnice), která často jednotlivým druhům produktu dávají název.

Tyto produkty (tvar a rozměry) se liší podle typu a velikosti použitého přírodního střeva, zrnitosti masa, minimální doby sušení.

Druhy produktu „Saucisson de l'Ardèche“

Saucisse sèche

Použité střevo je vepřové tenké střevo o průměru 30 mm a více, jeho délka se mění podle toho, zda je sušená klobása rovná nebo zahnutá nebo má několik otáček (zavěšená nebo položená). Jde o spojený přírodní obal se svázanými konci.

Petit chaudin

Používá se tlusté vzestupné nebo sestupné střevo, na obou koncích je zavázané provázkem. Tento přírodní první obal se může uzavírat ručně.

Chaudin

Tato klobása je dlouhá, může být rovná a více či méně silná, podle průměru střeva. Obsah soli je mírně zvýšený. Tento přírodní první obal je svázaný provázkem a může být ručně navázaný nebo v síťce.

Gros chaudin

Použité střevo je tlusté střevo, přirozené odmaštěné, zbavené sliznice, případně zbavené nervových vláken. Mohou být použity pásy střeva. Suší se zavěšené nebo naplocho, což mění jeho vzhled. Chuť je mírně kyselá v důsledku dlouhodobého zrání.

Rosette

Tento produkt je pojmenován podle střeva, které má tvar komolého kužele, na jehož konci je korunka (anus). Kvůli své tloušťce se velmi pomalu suší a díky jinému vývoji zrání získává charakteristickou chuť.

Jésus

Je to oválná klobása, vejčitého tvaru, který je dán použitým střevem (tlusté nebo slepé střevo). Tradičně se této velké sušené klobáse říká „Jésus“, protože je „zavinutá“ a „hýčkaná“ jako dítě, které se zjevilo u rodinného stolu právě v době narození Ježíše, křesťanského boha. Její mírně kyselá chuť je dána dlouhodobým zráním, které zpomaluje tloušťka střeva.

Souhrnná tabulka

Minimální doba sušení (zrání) je stanovena podle hmotnosti produktu a především podle průměru a struktury střeva, které mohou u ekvivalentní hmotnosti měnit délku sušení.

Charakteristiky každého produktu jsou uvedeny v následující tabulce:

Název produktu	Střevo	Mletí: nejmenší rozměr zrna	Hmotnost sušené klobásy	Průměr střeva	Délka střeva	Minimální doba tepelného opracování	Minimální doba sušení
		(mm)	(g)	(mm)	(cm)	(v hodinách)	(dny)
Saucisse sèche	Tenké střevo	6	200 až 500	30 až 45	—	36	17
			> 500	> 45	—	36	21
Petit chaudin	Vzestupný tračník	6	200 až 250	45 až 55	25 až 40	36	18
			250 až 600	55 až 70		36	21
Chaudin		6	600 až 2 000	70 až 90	> 40	36	30
Gros chaudin		8	> 2 000	> 75	> 40	60	40
Jésus	Slepé střevo	8	400 až 1 500	—	20 až 35	36	32
			> 1 500	—	> 35	60	63
Rosette	Konečnice	8	> 1 000	—	> 40	60	56

Obchodní úprava produktu

Produkt ve svých různých formách může být prodáván buď celý (holý nebo kroužkovaný, v síťce nebo v sáčku) se svým přírodním povlakem nebo poprášený, nebo krájený u produktů nad 1,2 kg.

Organoleptické vlastnosti

Řez klobásy vykazuje načervenalou barvu, mírně tmavou, kde může být patrný bílý tuk a některé koření. Oddělení mezi tukem a libovým masem je tím výraznější, čím je mělnění hrubší.

Chuť směsi je mírně solená a kořeněná a mísí se nakyslou chutí masa, protože pokud je střevo silné, zrání klobása pomaleji.

Chuť je ovlivněna nasolením masa – díky němu je libové maso a tuk dobře soudržné, produkt se snadno krájí, textura se rozplývá a je příjemná v ústech.

Fyzikálně-chemické vlastnosti

Charakteristiky klobásy připravené k prodeji jsou shodné s charakteristikami sušené klobásy nejvyšší kvality. Zároveň nesmí být hodnota aw suchého produktu vyšší než 0,91.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Surovina (libové maso a tuk) použitá v receptuře na „Saucisson de l'Ardèche“ pochází výhradně z prasat (o standardní porážkové hmotnosti nebo z těžkých jatečných prasat) a z masa prasnic.

Veškeré maso je čerstvé a pochází z EU (zvířata narozená, chovaná a poražená v Evropské unii).

Zralé maso pochází z jatečně upravených těl těžkých prasat a/nebo z masa prasnic a jeho maximální podíl může být maximálně 60 %. Maso z prasat o standardní porážkové hmotnosti může být rovněž použito do maximální výše 60 %.

Maso s nedostatky nesmí překročit 5 % veškerého použitého masa.

Výběr masa prasat (prasata masných plemen a těžká jatečná prasata):

Strava prasat obsahuje alespoň 60 % obilovin a produktů z obilovin.

Během celého života zvířete je zakázáno používat v krmivu zootechnické doplňky s růstovým stimulátorem.

Genetika: prasata pocházejí ze zvířat ze schválených organizací pro výběr vepřů nebo ze schválené inseminační stanice; v ostatních případech je poměr prasat masných plemen citlivých na halotan nižší než 3 % a u zvířat se nevyskytují alely RN- (nulová frekvence).

Jatečně upravené tělo vyhovuje minimálně těmto kritériím:

—	v případě prasat o standardní porážkové hmotnosti: hmotnost jatečně upraveného těla za tepla při porážce od 75 do 92 kg,

—	v případě jatečných těžkých prasat: hmotnost jatečně upraveného těla za tepla více než 92 kg.

Výběr masa z prasnic

Maso musí být pevné, zralé, vybarvené. Tyto charakteristiky jsou dány povinností použít prvotřídní části: kýta, plec, hřbet, hřbetní sádlo, hrudí. Maso vylučující tekutinu nebo s výraznou červenou barvou a tuk, který nemá bílou barvu nebo není pevný, se vyřazuje.

Mezi odstavením a transportem musí být dodržena minimální lhůta 2 týdny.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny fáze výroby od nasolování masa až po zrání klobás (nasolování, uležení, naplnění do střeva, mělnění, plnění, tepelné zpracování, sušení/zrání).

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Název: „Saucisson de l'Ardèche“ doplněné případně o odpovídající variantu: „saucisse sèche“, „petit chaudin“, „chaudin“, „gros chaudin“, „rosette“, „jésus“, k nimž může výrobce přidat vlastní název.

Logo Evropské unie pro CHZO.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast se nachází na jihovýchodě Francie. Zahrnuje 326 obcí z departementu Ardèche v regionu Rhône-Alpes.

Zeměpisná oblast zahrnuje celý departement Ardèche, s výjimkou následujících obcí: Orgnac-l'Aven, Labastide-de-Virac, Vagnas, Salavas, Sampzon, Grospierres, Bessas, Beaulieu, Saint-André-de-Cruzières, Saint-Sauveur-de-Cruzières, Berrias-et-Casteljau, Banne, Saint-Paul-le-Jeune.

Zeměpisná oblast byla vymezena na základě obcí, které mají starou i současnou tradici zpracování klobás. Odpovídá bývalému správnímu regionu Vivarais, které se v roce 1790 stalo departementem Ardèche. Tento departement poté prošel několika změnami hranic.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Specifičnost zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast odpovídající bývalému správnímu regionu Vivarais byla kolébkou tradic, zvyků a dovedností, které Ardèche podědilo.

Zeměpisnou oblast tvoří dvě prostředí. „Hory“ s průměrnou nadmořskou výškou mezi 500 a 1 700 metry mají drsné podnebí. Zatímco na severu může silně sněžit až do konce dubna, směrem k jihu je podnebí mírnější. Na celém území „hor“ vanou studené větry. Na „plošině, svazích a v nížině“ klesá nadmořská výška od 400 metrů až k nížině. Mírné klima se směrem k jižnímu okraji stává středomořským.

Tato dvě prostředí a místní zabijačky, které se konaly začátkem zimy, umožnily, aby se rozvinulo sušení uzenin.

Vymezená oblast byla dlouho izolovaná a obtížně přístupná. Právě izolace však umožnila, aby se tradice spojené s chovem prasete („zvíře seslané prozřetelností“), jako byly zabíjačky prováděné venkovany na začátku zimy, trhy, gastronomie a svátky, hluboce zakořenila v kultuře a udržela se do dnešní doby.

Techniky sušení a konzervace klobás zavedené venkovany, byly později využity profesionálními uzenáři. I v současnosti je pro danou zeměpisnou oblast typická velká koncentrace malých a středních uzenářských podniků, často se stoletou tradicí. Po generace si v oblasti, kde pro ně byly příznivé zeměpisné a klimatické podmínky, dokázaly předávat zkušenosti a dovednosti.

Jednotlivé formy produktu „Saucisson de l'Ardèche“ se vyrábějí podle stejné receptury.

Tvar a velikost klobás souvisejí s používáním různých částí střev prasete, a podle jednotlivých částí se pak často produkty nazývají. Velikost zrn a minimální doba sušení se liší podle velikosti klobásy a textury střívka.

Specifičnost produktu

Specifičnost produktu „Saucisson de l'Ardèche“ je dána někdejší pověstí produktu a specifickým postupem výroby zaručujícím lepší organoleptické kvality produktu.

V ústech je směs jemně solená a kořeněná a má výraznou chuť masa. Je-li střevo silné a mastné, zpomaluje zrání produktu a dodává mu nádech kyselosti.

Tyto vlastnosti doplňuje jemná textura, lehce se rozpouštějící a příjemná.

Příčinná souvislost

Kvalita a pověst produktu „Saucisson de l'Ardèche“ jsou úzce spojené s územím: v těžko přístupném prostředí s drsným klimatem se vyvinula tradice výroby klobásy „Saucisson de l'Ardèche“. Pro rodiny z oblasti Ardèche totiž bylo prase až do začátku 20. století jediným zdrojem masa a výrovou klobás se zde vepřové maso konzervovalo. Tradičně se prase zabíjelo na Vánoce a maso a nasolené produkty umožňovaly přežít zimu.

Dovednosti a um předků můžeme najít i dnes: výběr masa, využívání všech částí střeva prasete, používání dusitanové soli jako jediné přísady, nasolování…

Následující postupy dodávají produktu „Saucisson de l'Ardèche“ jeho organoleptické vlastnosti:

—	Výběr výhradně čerstvého a vybraného masa (směs zralého masa a jatečných prasat).

—	Nasolování masa – díky němu se úplně rozpustí bílkoviny, zrna mají tedy dobrou soudržnost, a díky nasolení má klobása jemnou texturu.

—	Používání přírodních střev a všech střev prasete. Pružnost střev usnadňuje plnění a přilnavost masa, nevznikají tak vzduchové dutinky. Díky propustnosti klobása zraje pomalu, až je konečný produkt stabilní. Vlastnosti střev a jejich tloušťka přispívají k chuti produktu.

—	Zrání přizpůsobené jednotlivým kusům.

V oblasti s tak bohatou historií, tradicemi a znalostmi i dovednostmi se proto mohl zrodit věhlas produktu „Saucisson de l'Ardèche“.

V departementu Ardèche, který Curnonsky překřtil na „ráj labužníků“ (a který rovněž nazval malou vesničku Saint-Agrève „Mekkou uzenářství“), existuje skutečná kultura chovu prasete a výroby sušených uzenin, jejíž tradice sahá až do 16. století.

Důkazem jsou i mnohá svědectví, například otce francouzského zemědělství Oliviera de Serres (ze 16. století) nebo místního spisovatele a básníka Charlese Forota (19. století).

Charles Albin Mazon opěvoval klobásy a jejich původ v roce 1890 ve svém díle „Voyage fantaisiste et sérieux à travers l'Ardèche“ (Lehkomyslné i vážné toulky krajem Ardèche). V díle žasne nad „stropy ozdobenými slaninou, vepřovými kolínky, vepřovými nožičkami a šňůrami klobás“.

Podle Michela Carlata je „zabíjačka svátek […]. V kuchyni se do dýmníku věší šunky, klobásy. Po dlouhé týdny tam schnou a udí se.“ Podle Pierra Charrieho v předvečer Vánoc: „… si pochutnali na jésus, velké klobáse […] vyhrazené pro zvláštní příležitosti“.

Od 17. století se začíná objevovat obchodování s růzými produkty. Trhy se rozmohly zejména na počátku 20. století a podle Guye Dürrenmatta přispěly k rozšíření povědomí o produktu „Saucisson de l'Ardèche“.

Od začátku 20. století s rozvojem gastronomického cestovního ruchu byly šunky z Ardèche uznávány jako krajové produkty.

Jsou uvedeny v „Inventaire du patrimoine culinaire de la France“ (Inventář kulinářského dědictví Francie) vydaném v roce 1995.

Publikace „Voyage gourmand en Rhône-Alpes“ (Gurmánská cesta po regionu Rhône-Alpes) (vydavatelství Glénat – 2006) věnuje celou kapitolu kraji Ardèche, jeho „talíři s uzeninami“ a jeho „ušlechtilým uzeninám“, jako jsou „rosette“, „saucisse“, „chaudin“, atd.

Autoři „Le Génie de l'Ardèche“ (2007) píší: „Na plošině v Ardèche, kde vane vítr příznivý pro sušení nasolených produktů, mnozí uzenáři pokračují ve výrobě podle staré metody a nabízejí kvalitní krajové produkty“.

Klobása „Saucisson de l'Ardèche“ je dodnes známá a uznávaná v celé Francii (článek v průvodci Gault et Millau 1986, medaile na všeobecné zemědělské výstavě v Paříži v roce 2008 a 2009) a v Evropě (medaile na DLG – německá zemědělská výstava).

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDC-IGP-SaucissonArdeche.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

---