Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2015/C 145/11)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„LIČKI KRUMPIR“

EU č.: HR-PGI-0005-01242 – 10.07.2014

CHOP ( ) CHZO ( X )

1.   Název (názvy)

2.   Členský stát nebo třetí země

Chorvatská republika

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

U produktu „Lički krumpir“ se jedná o hlízy určené k lidské spotřebě. Velikost hlíz je v průměru nejméně 35 mm. Hlízy mají tvar podlouhlého oválu.

K výrobě produktu „Lički krumpir“ se používá osivo odrůd brambor Desire, Bintje nebo Victoria nebo odrůd s podobnými vlastnostmi, jejichž obsah sušiny činí nejméně 19 %.

Organoleptické vlastnosti hlíz produktu „Lički krumpir“:

Vzhled hlízy: hladká až hrubá slupka žluté až hnědé nebo načervenalé barvy.

Barva dužiny hlízy: světle bílá až žlutá.

Konzistence dužiny hlízy: jemná až jemnozrnná.

Chuť hlízy: moučná, tj. kyprá nebo suchá, v důsledku vyššího procentuálního obsahu sušiny (vysokého obsahu škrobu) má tendenci se rozvařovat, při konzumaci se chuť v ústech plně pociťuje.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Fáze výroby produktu „Lički krumpir“, které musí proběhnout ve vymezené zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4, jsou: výsadba, orba a sklizeň bramborových hlíz.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

„Lički krumpir“ se před balením třídí podle velikosti, resp. rozměru, který činí alespoň 35 mm, a kartáčem se zbavuje hlíny. V zájmu zachování tradičního vzhledu se produkt neomývá vodou.

„Lički krumpir“ se balí výhradně do těchto obalů: jutových, plátěných, rašlových (mřížkovaných) nebo papírových pytlů nebo do obalů z těchto materiálů. „Lički krumpir“ se uvádí na trh i nebalený, neboť se takto tradičně prodává na trzích.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblastí pěstování produktu „Lički krumpir“ je zeměpisná oblast Lika. Jedná se o kontinentální region v jihozápadním Chorvatsku, ohraničený vysokými horami (Velebitem na jihu a západě, Plješevicí na východě a Kapelou na severu).

V tomto přírodním prostředí se nachází četná krasová tzv. polje, a sice: Lipovo polje, Koreničko polje, Bijelo polje, Krbavsko polje, Lapačko polje, Dabarsko polje, Krasno polje, Vrhovinsko polje, Turanjsko polje, Homoljacko polje, Podlapačko polje, Krbavsko polje, Kosinjsko polje, Mazinsko polje, Gubavčevo polje, Bruvnopolje s Rudopoljem, Veliko a Malo Popinsko polje, Brezovačko polje, Srb-Suvajsko polje, Kosničko polje a Poljice, Brinjsko polje, Stajničko polje, Vodotečko polje s Križpoljem, Gostovo polje, Ličko-jaseničko polje s Potpoljem, Saborsko polje, Ličko polje a Gacko polje. Největší jsou Ličko a Gacko polje.

Část regionu Lika, v níž se nachází uvedená krasová polje, spadá do dvou správních oblastí: větší část do župy Lika-Senj a menší část do Zadarské župy. Zahrnuje všechny obce a města župy Lika-Senj s výjimkou města Novalje a obec Gračac v Zadarské župě. Oblast pěstování produktu „Lički krumpir“ zahrnuje všechna místa, která se nachází v nadmořské výšce nad 400 metrů, konkrétně tato města: Gospić, Otočac a Senj a obce Brinje, Vrhovine, Plitvička jezera, Perušić, Udbina, Lovinac, Gračac, Donji Lapac a Karlobag.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Chráněné označení produktu „Lički krumpir“ se zakládá na jeho kvalitě související se specifičností oblasti, v níž se pěstuje, a na jeho pověsti.

V zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4 má na kvalitu produktu „Lički krumpir“ vliv podnebí, díky čemuž je produkt specifický a odlišuje se kvalitou od brambor produkovaných v jiných oblastech. Zeměpisná oblast Lika se vyznačuje horským podnebím s relativně krátkým vegetačním obdobím. Na těchto planinách a v těchto oblastech se průměrná teplota v lednu pohybuje kolem -2 °C a v prvních pěti měsících roku klesá minimální teplota pod 0 °C. V červenci dosahuje průměrná teplota na planinách 18 °C a s rostoucí výškou klesá.

Nižší střední denní zimní a letní teploty podněcují růst produktu „Lički krumpir“ tím, že umožňují intenzivní fotosyntézu, jejímž konečným důsledkem je syntéza cukru. V regionu Lika se kumulované cukry příliš nevyužívají při dýchání hlíz, spíše se přemísťují do bramborových hlíz a hromadí se v nich ve formě polysacharidu (škrobu), který tvoří podstatnou část sušiny bramborových hlíz. Tím se liší od nížinných oblastí, kde převládají vysoké denní i noční teploty a kde rostliny při vyšší teplotě zrychleně dýchají a v nadměrné míře využívají syntetizované cukry, které se v malých množstvích hromadí v bramborových hlízách.

Krasová polje regionu Lika, která jsou důležitými prvky krasového reliéfu, vznikla v důsledku tektonických pohybů a eroze a poté (v pleistocénu) byly roviny zaplaveny nánosem materiálu. V tomto smyslu jsou akumulačně-tektonickým typem reliéfu. Tvar reliéfu má vliv na rozvoj příznivé půdní struktury (převládají hlinito-písčité a písčité půdy bohaté na organické látky, které jsou velmi vhodné pro pěstování produktu „Lički krumpir“), jakož i na mikroklima, které má zásadní význam pro kvalitu.

Obyvatelé regionu Lika využili příznivé přírodní podmínky pro pěstování produktu „Lički krumpir“, které má v regionu Lika dlouhou tradici. Brambory se do oblasti bývalé vojenské hranice, kam spadala i Lika, dostaly v roce 1760 z jiných částí bývalé rakousko-uherské monarchie (Vinko Mandekić, „Krumpir“ [Brambory], Záhřeb 1923, s. 7). Vzhledem ke specifičnosti zeměpisné oblasti Lika (horskému podnebí a půdám) se pěstování chlebových obilnin příliš nedařilo, proto se v 18. století za Rakouska-Uherska usilovalo o šíření pěstování brambor. Vzhledem k tomu, že zemědělsko-klimatické a půdní podmínky byly příznivé pro šíření pěstování brambor v regionu Lika (tj. oblasti pěstování produktu „Lički krumpir“) a méně příznivé pro pěstování chlebových obilnin, staly se brambory hlavní potravinou, která výrazně nahrazovala chleba.

Vzhledem k úloze a významu produktu „Lički krumpir“ ve stravování obyvatel regionu Lika se odrůdy, které pro účely výroby produktu „Lički krumpir“ v regionu Lika „zdomácněly“, jako kultivar vyznačovaly vyšším podílem sušiny (alespoň 19 %). Právě vzhledem ke specifickému podnebí v regionu Lika je obsah sušiny ještě výraznější, díky čemuž má „Lički krumpir“ specifickou moučnou a intenzivní chuť.

Vědecké studie potvrdily, že odrůdy brambor vypěstované za použití stejných postupů v Lice (obci Brinje) mají „vyšší“ procento sušiny (v průměru 23,5 až 24,3 %) než stejné odrůdy brambor pěstované v regionu Međimurje (obcích Belica, Slovinska Kovačica), které mají méně procent sušiny (průměrně 21,1 až 21,4 %). Výsledky testů prokázaly, že odrůdy pěstované v obci Brinje (region Lika) mají mnohem více sušiny, což je důsledkem klimatických činitelů převládajících v oblasti výroby produktu „Lički krumpir“, díky nimž produkt získal svoje typické vlastnosti, jimiž se liší od stejných odrůd pěstovaných v obci Belica (region Međimurje, který je hlavní oblastí produkce brambor v Chorvatské republice). Vzhledem k většímu množství sušiny má produkt „Lički krumpir“ moučnatou a intenzivní chuť (Znanstveno istraživanje [Vědecký výzkum], M. Poljak a kolegové, Grafikon 4. a 5., 2001).

O významu a renomé produktu „Lički krumpir“ nacházíme důkazy také v novinových článcích (Ličke novine, Státní archív Gospić, 1953 a Ličke novine, Státní archív Gospić, 1955). V nich se píše o tradici pěstování produktu „Lički krumpir“ v regionu Lika, která se vyvinula díky příznivým klimatickým podmínkám panujícím ve vymezené zeměpisné oblasti a vysoké kvalitě, díky níž se „Lički krumpir“ při vaření nerozpadá a obsahuje větší množství škrobu.

„Lički krumpir“ získal u spotřebitelů dobrou pověst, o čemž svědčí i průzkum provedený mezi spotřebiteli. Z něho vyplynulo, že 93 % dotázaných uvedlo, že název „Lički krumpir“ je jim znám. Rovněž 74 % dotázaných uvedlo, že jsou ochotni platit za „Lički krumpir“ více. Z výsledků průzkumu je rovněž patrné, že spotřebitelé vědí, že region Lika jako hlavní oblast výroby produktu „Lički krumpir“ má vliv na specifickou kvalitu produktu (výňatek ze studie, Miroslav Božić „Marketing Strategy and Quality Labels in Traditional Food Industry“ [Marketingová strategie a označování kvality v odvětví tradičních potravin], 2009–2010).

Vedle přírodních činitelů, jako jsou příznivé podnební faktory ovlivněné nadmořskou výškou, v jejichž důsledku dochází k větší akumulaci sušiny v produktu „Lički krumpir“ a brambory pěstované v této zeměpisné oblasti tak mají specifické vlastnosti, jimiž se liší od brambor z ostatních oblastí, je souvislost produktu „Lički krumpir“ se zeměpisnou oblastí Lika dána i pověstí, která se váže na oblast Lika. O tom svědčí gastronomická publikace „Vodič Hrvatske gastro ikone“ (Průvodce chorvatskými gastronomickými specialitami), v němž je jako jedna z „kulinářských ikon“ regionu Lika uveden i „Lički krumpir“. Cílem autora této publikace bylo shromáždit řadu kulinářských specifik z celého Chorvatska a popsat je jako kulinářské ikony, což jasně dokazuje pověst produktu „Lički krumpir“, která je svázána s geografickou oblastí, z níž produkt pochází. (Vodič Hrvatske gastro ikone, [Průvodce chorvatskými gastronomickými specialitami), 2007).

Pověst, které se „Lički krumpir“ těší, se ještě více dostala do popředí na začátku tohoto století, kdy se v regionu Lika začínají pořádat gastronomické a kulturní akce, jejichž tradice trvá až dodnes. Jednou z každoročních akcí je oslavný den zvaný „Dan Ličkog krumpira“, kdy se produkt nabízí návštěvníkům (Gastro manifestacija Dan „Ličkog krumpira“, 2014). „Lički krumpir“ je rovněž součástí kulturního dědictví regionu Lika, o čemž svědčí i skutečnost, že je opěvován v četných národních básních (Prilog Nikola Matijević, „Lički Grudobran“ Záhřeb, 1940, s. 62).

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení)

http://www.mps.hr/UserDocsImages/HRANA/LICKI%20KRUMPIR/Izmijenjena%20Specifikacija%20proizvoda.pdf

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.