EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 7.12.2015
COM(2015) 613 final
2015/0277(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008
(Text s významem pro EHP)
{SWD(2015) 262 final}
{SWD(2015) 263 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Důvody a cíle návrhu
Tato iniciativa je součástí strategie Evropské komise v oblasti letectví na rok 2015 zaměřené na zlepšení konkurenceschopnosti EU v odvětví letectví“. Jejím cílem je připravit regulační rámec EU v oblasti bezpečnosti letectví na úkoly příštích deseti až patnácti let, a i nadále tak pro cestující i pro širokou veřejnost zajistit bezpečnou a spolehlivou leteckou dopravu šetrnou k životnímu prostředí. Tato iniciativa vychází ze zkušeností získaných za více než dvanáct let při provádění nařízení (ES) č. 216/2008 a nařízení předchozího.
Nezbytnými předpoklady konkurenceschopného odvětví letectví jsou bezpečnost a zohledňování ochrany životního prostředí. Očekává se, že letecká doprava v Evropě v roce 2035 dosáhne počtu 14,4 milionu letů (o 50 % více než v roce 2012), a cílem Komise proto je zajistit, aby systém i nadále vykazoval stávající nízký počet nehod, do budoucna umožnil bezpečný růst odvětví letectví v EU, a přispíval tak k jeho vysoké konkurenceschopnosti. Pro tento účel tato iniciativa navrhuje zavést přístup k regulaci bezpečnosti založený na posuzování rizik a na výkonnosti, překonat existující nedostatky v oblasti bezpečnosti a lépe zohlednit vzájemnou závislost mezi bezpečností letectví a jinými technickými oblastmi regulace, jako je ochrana letectví nebo ochrana životního prostředí.
Ačkoli je bezpečnost letectví hlavním cílem tohoto návrhu, není cílem jediným. Na tento návrh je nutné rovněž nahlížet v souvislosti s prioritami Komise v oblasti podpory zaměstnanosti a růstu, rozvoje vnitřního trhu a posílení pozice Evropy na mezinárodní scéně. Tato iniciativa má přispět ke konkurenceschopnosti evropského odvětví letectví a leteckého průmyslu, jež vytváří vysoce hodnotná pracovní místa a je zdrojem technologických inovací. Vytvoří účinný regulační rámec pro integraci nových obchodních modelů a vznikajících technologií. Tato iniciativa zejména navrhuje vytvořit rámec Unie pro bezpečné začlenění bezpilotních letadel do evropského vzdušného prostoru.
Tento návrh rovněž reaguje na výzvy členských států, odvětví letectví a uživatelů vzdušného prostoru požadující proporcionálnější a pružnější přístup k regulaci bezpečnosti a odstranění pravidel, která brzdí podnikání přílišnými normativními požadavky. Navrhuje zejména zavést nastavitelný rámec, který bude brát ohled na existující rozdíly mezi různými sektory civilního letectví a s nimi spojenými riziky. Očekává se, že tento přístup prospěje celému odvětví letectví v Unii, a bude vyhovovat zejména potřebám malých a středních podniků (MSP).
Členské státy a Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) budou muset v oblasti regulace a dozoru při přechodu na přístup, který je založen na posuzování rizik a na výkonnosti, rozvinout nové dovednosti a kvalifikace a budou také muset držet krok s nejnovějšími technologiemi, jež vyvíjí průmysl. Tato iniciativa podporuje dosažení těchto cílů tím, že navrhuje lepší systém koordinace a rozvoje výzkumu a výcviku v oblasti letectví.
Tento návrh rovněž reaguje na výzvy, jimž čelí některé vnitrostátní úřady při zachování a financování zdrojů nezbytných pro provádění požadované práce v oblasti certifikace a dozoru. V souvislosti s tím tato iniciativa navrhuje rámec pro sdružování a sdílení technických zdrojů mezi vnitrostátními úřady a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví, který zahrnuje možnost dobrovolného přenesení povinností pro provádění právních předpisů Unie.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Tato iniciativa vychází ze stávajících ustanovení Unie, která se týkají bezpečnosti civilního letectví a jsou v současnosti obsažena v nařízení (ES) č. 216/2008.
Návrh je v souladu s iniciativou Komise z roku 2013 k urychlení realizace projektu jednotného evropského nebe (iniciativa SES II+). Při přípravě tohoto návrhu Komise vzala v úvahu návrh Komise COM(2013) 409 ze dne 11. června 2013 a výsledky dosavadních diskusí v Evropském parlamentu a v Radě ohledně změn nařízení (ES) č. 216/2008 týkajících se iniciativy SES II+. S cílem vyhnout se souběžnému projednávání dvou legislativních návrhů týkajících se nařízení (ES) č. 216/2008 a jelikož tento návrh je komplexnější, byly navrhované změny nařízení (ES) č. 216/2008 týkající se iniciativy SES II+ začleněny do tohoto nového návrhu a přizpůsobeny nové struktuře a formulačnímu stylu tohoto návrhu. V důsledku toho nebude Komise usilovat o další projednávání návrhu COM(2013) 409 ze dne 11. června 2013, který byl předložen jako součást iniciativy SES II+.
Tam, kde změny navrhované touto iniciativou mají dopad na jiné právní předpisy Unie přijaté Evropským parlamentem a Radou, které se týkají letecké dopravy (jak je tomu v případě vyšetřování nehod, oznamování událostí a vydávání licencí leteckým dopravcům), jsou v zájmu zajištění jednotnosti přístupu navrženy příslušné změny jiných aktů Unie.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Tato iniciativa souvisí se strategickými cíli Komise na podporu „zaměstnanosti a růstu“ a „lepšího a spravedlivějšího vnitřního trhu a posílené průmyslové základny“ na období 2014–2019 a je s nimi v plném souladu.
Tento návrh je rovněž v souladu se „společným přístupem k decentralizovaným agenturám“, na kterém se Komise, Evropský parlament a Rada shodly v roce 2012, a tam, kde je to relevantní, slaďuje ustanovení týkající se Evropské agentury pro bezpečnost letectví se standardními doložkami doporučenými v rámci tohoto společného přístupu.
Účelem této iniciativy je rovněž sladit projektování a provoz bezpilotních letadel s rámcem širší politiky v oblasti letectví. Bezpilotní letadla se stanou dalším typem leteckého prostředku, který bude na evropském leteckém trhu poskytovat širokou škálu nových služeb ve smyslu nařízení (ES) 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Protože bezpilotní letadla sdílejí stejný vzdušný prostor s ostatními letadly, musí bezpečnost jejich provozu odpovídat celkové politice bezpečnosti letectví. Konečně provoz bezpilotních letadel musí být v souladu také s pravidly letového provozu stanovenými ve společných pravidlech létání.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Tento návrh vychází z čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, který tvoří právní základ pro přijímání opatření Unie týkajících se letecké dopravy.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Podle nařízení (ES) č. 1592/2002 a nařízení (ES) č. 216/2008 byla na Unii převedena odpovědnost za úkoly týkající se letové způsobilosti a slučitelnosti výrobků letecké techniky se životním prostředím, letového provozu, vydávání průkazů způsobilosti letových posádek, letišť a uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb (ATM/ANS), jakož i bezpečnosti provozovatelů ze třetích zemí. Proto je nyní bezpečnost civilního letectví již více než deset let regulována na úrovni Unie. Je to důsledek toho, že letecká doprava a výroba v oblasti letectví jsou do značné míry činnostmi nadnárodní povahy, které lze lépe řešit na úrovni Unie.
V rámci této iniciativy se navrhuje, aby tento celkový rámec EU pro bezpečnost letectví byl doplněn o několik dalších konkrétních oblastí, a to o bezpilotní letadla, bezpečnost pozemního odbavení a bezpečnostní požadavky na projektování letadel a leteckých systémů včetně kybernetické bezpečnosti.
Výroba bezpilotních letadel má přeshraniční rozměr, neboť mnoho bezpilotních letadel je nakupováno online nebo dováženo nebo má alespoň dovážené součásti. Při existenci podrobných a odchylných vnitrostátních norem a pravidel je obtížné dosáhnout vzájemného uznávání na vnitřním trhu. Také pokud jde o obsluhu bezpilotních letadel, vyvíjí mnoho provozovatelů přeshraniční aktivity. Například kontroly infrastruktury, od ropných plošin až po železniční tratě, se organizují na mezinárodní úrovni. I v případě, že jde o provoz v omezeném rozsahu, měli by mít provozovatelé možnost používat se stejným pilotem na různých místech v Unii stejná bezpilotní letadla a stejné provozní požadavky při rozvoji svého podnikání, zejména pak v případě, že podnikají na specializovaných trzích. Velké zásilkové společnosti již vyjádřily úmysl organizovat své služby na evropské úrovni, což vyžaduje společná pravidla. Subsidiarita se vztahuje na úroveň uplatňování společných provozních pravidel, např. úřady členských států budou provádět posuzování rizik lokálně a rozhodnou, který vzdušný prostor bude otevřen či uzavřen pro provoz bezpilotních letadel a za jakých podmínek. Lehká bezpilotní letadla jsou většinou provozována lokálně, a je tedy na místních úřadech, aby vyhodnotily úroveň rizika a povolily konkrétní typ provozu.
V souvislosti s pozemním odbavením jsou opatření na úrovni Unie nezbytná vzhledem k tomu, že nehody spojené s pozemním odbavením v období posledních deseti let představují čtvrtou největší kategorii nehod, a dobrovolné iniciativy na úrovni členských států dosud při řešení tohoto rizika nevedly k uspokojivým výsledkům. Na úrovni Unie v současnosti neexistují žádné bezpečnostní požadavky, které by se přímo týkaly poskytovatelů služeb pozemního odbavení. Jelikož pozemní odbavení je součástí celkového systému letectví a je propojeno s jinými oblastmi, které spadají do pravomoci Unie (jako jsou letiště a letový provoz), jeho regulace na úrovni Unie zajistí jednotný přístup ve všech členských státech. K zajištění proporcionálního přístupu se navrhuje, aby nebylo požadováno osvědčení poskytovatelů služeb jako podmínka pro zahájení činnosti. Komise se rovněž domnívá, že společné požadavky na pozemní odbavení by měly vycházet z uznávaných oborových norem a osvědčených postupů. Členským státům by současně měly být dány nezbytné právní nástroje, aby mohly zajistit účelný dozor nad poskytovateli takových služeb.
Pokud jde o bezpečnostní aspekty projektování letadel a systémů, je třeba poukázat na to, že na některých z těchto otázek se Unie již podílí. Interakce mezi nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 a stávajícím nařízením (ES) č. 216/2008 však není vždy jasná, a to včetně úlohy Evropské agentury pro bezpečnost letectví. Tato iniciativa navrhuje vyjasnit roli Unie v tomto směru s ohledem na skutečnost, že tyto bezpečnostní aspekty jsou těsně spjaty s bezpečností projektování letadel a s letovým provozem, kde Unie podle nařízení (ES) č. 216/2008 již má odpovědnost.
•Proporcionalita
Proporcionalita je jedním z prvořadých cílů této iniciativy a opatření zaměřená na zvýšení proporcionality stávajícího regulačního rámce pro bezpečnost letectví jsou nedílným prvkem navrhovaného konečného balíčku politických opatření, jak je vysvětleno v doprovodné zprávě o posouzení dopadů (oddíl 6.6). Iniciativa navrhuje zavést přístup k regulaci bezpečnosti letectví založený na posuzování rizik, který by měl prospět celému odvětví letectví a který je zvlášť vhodný pro regulaci malých a středních podniků.
•Volba nástroje
Tento návrh nemění druh použitého nástroje. Od roku 2002, kdy bylo přijato nařízení (ES) č. 1592/2002, se bezpečnost civilního letectví reguluje pomocí nařízení. Komise nevidí žádný důvod tento stav měnit.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Zúčastněné strany byly souběžně konzultovány Komisí i Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví. Obě tyto konzultace se vzájemně doplňovaly. Útvary Komise kromě toho provedly několik setkání s členskými státy a zúčastněnými stranami v oblasti letectví, které doplnily veřejné konzultace o další informace.
Souhrn výsledků veřejných konzultací je zveřejněn na webových stránkách Europa
. Z veřejné konzultace vyplynuly tyto hlavní poznatky:
–Existuje zásadní shoda v tom, že Unie dosáhla velmi vysoké úrovně bezpečnosti. Více než 90 % přispěvatelů souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo s tvrzením, že cestovat v Unii letecky je v současnosti bezpečné;
–Současně bylo konstatováno, že pokud jde o bezpečnost, není místo pro sebeuspokojení. Více než 70 % členských států a organizací z odvětví letectví, které přispěly do online průzkumu provedeného Komisí, se domnívá, že schopnost rozpoznávat a zmírňovat bezpečnostní rizika se musí zlepšit;
–Kromě zachování současné výkonnosti v oblasti bezpečnosti považují členské státy a zúčastněné strany za hlavní problém účinnost a proporcionalitu stávajícího systému. Převážná většina organizací, které přispěly do online průzkumu Komise (82 %), a zejména malé a střední podniky, se vyjádřila v tom smyslu, že stávající pravidla jsou příliš podrobná a preskriptivní a že současnou úroveň bezpečnosti by bylo možno zachovat s nižšími náklady na zajištění souladu s předpisy (83 %). Členské státy tento názor z velké části sdílejí;
–Mezi členskými státy i v rámci odvětví existují obavy, že současný způsob využívání technických zdrojů leteckými úřady není efektivní a že některé vnitrostátní letecké úřady pociťují nedostatek zdrojů. Většina (63 %) členských států a organizací, které zaslaly odpovědi v rámci online průzkumu Komise, se domnívá, že některé vnitrostátní letecké úřady nemají dostatečné finanční nebo lidské zdroje pro plnění svých úkolů v oblasti dozoru;
–Odvětví výroby letadel se vyslovilo pro mnohem aktivnější úlohu EU při prosazování evropských bezpečnostních norem v oblasti civilního letectví v mezinárodním měřítku, a to i v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), a vyjádřilo obavy ohledně dlouhodobé dostupnosti zdrojů v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví na certifikaci výrobků.
–73 % organizací, které přispěly do online průzkumu Komise, poukázalo na možné nesrovnalosti, nedostatky a překrývání při uplatňování právních předpisů, pramenící zejména z rozdílného výkladu právních předpisů jednotlivými členskými státy.
Ke konzultacím vedeným Komisí a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví přispěli sociální partneři Unie (zastupující jak zaměstnavatele, tak i zaměstnance). Organizace zastupující pracovníky v letectví upozorňovaly zejména na skutečnost, že přístup k bezpečnosti letectví založený na výkonnosti by měl doplňovat, nikoli však nahrazovat současný systém, který vychází z preskriptivních předpisů. Organizace zastupující zaměstnance dále vyslovily obavy ohledně budoucí dostupnosti zdrojů, které členské státy věnují na dozor nad bezpečností, a upozornily na nutnost věnovat zvláštní pozornost zajištění kvalitního vzdělávání a schopností pracovníků orgánů i leteckého odvětví obecně. Organizace zastupující piloty vyjádřily zejména obavy týkající se možného negativního dopadu na bezpečnost vyplývající z praktik, které uplatňují v oblasti zaměstnanecké politiky některé aerolinky a dalších inovačních obchodních modelů.
Na druhé straně organizace zastupující zaměstnavatele upozorňovaly Komisi na rozdíly při uplatňování zákonů v členských státech, nadměrnou regulaci a neefektivní využívání zdrojů určených na certifikaci a dozor. Zaměstnavatelé zejména zdůrazňovali skutečnost, že dozor je stále zajišťován podle zásady odpovědnosti jednotlivých členských států, zatímco odvětví letectví funguje v rámci vnitřního trhu volně. Zaměstnavatelé považují za zvláště důležité rovné podmínky, standardizaci a stabilitu při provádění pravidel. Některé z organizací zastupujících zaměstnavatele obhajovaly vytvoření jednotného leteckého úřadu pro Unii.
Komise s výsledky veřejných konzultací do značné míry souhlasí a zohlednila je v textu tohoto návrhu. Schopnost Unie rozpoznávat a zmírňovat bezpečnostní rizika by měla být posílena těmi ustanoveními návrhu, která se týkají řízení bezpečnosti, stanovení evropského plánu pro bezpečnost letectví a vnitrostátních programů bezpečnosti. Zavedení přístupu založeného na posuzování rizik a na výkonnosti v procesu regulace by mělo umožnit dosažení proporcionálnějšího regulačního rámce, který bude lépe zohledňovat rozdíly mezi různými druhy leteckých činností a s nimi spojená rizika. Očekává se, že navrhovaný rámec pro sdružování a sdílení zdrojů mezi vnitrostátními leteckými úřady a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví tuto efektivitu využití zdrojů zlepší.
K problematice bezpilotních letadel se konala samostatná veřejná konzultace, která potvrdila nutnost naléhavých kroků na úrovni Unie, aby bylo možno potenciál bezpilotních letadel využít. Byl potvrzen přínos těchto technologií k vytváření pracovních míst a růstu. Konzultace potvrdila názor, že se na vývoj připravují nejrůznější bezpilotní letadla a že jejich rychlému rozšiřování brání nejistota v právní i technické oblasti. Dílčí povolování a roztříštěnost představují skutečnou zátěž. Bezpečnost a ochranu soukromí označili respondenti za nejzávažnější otázky, které by bylo možno řešit vhodným právním rámcem stanovujícím pravidla úměrně riziku a silnou rolí vnitrostátních úřadů.
Současné rozdělení kompetencí ve vztahu k bezpilotním letadlům mezi Unii a členské státy, které vychází z hmotnostního limitu 150 kg, je obecně považováno za zastaralé. Pravidla pro bezpilotní letadla by se měla vyvíjet spíše směrem k přístupu soustřeďujícímu se na provoz, kde riziko konkrétního provozu závisí na řadě různých faktorů. Co se týká otázek bezpečnosti a ochrany soukromí v souvislosti s provozem bezpilotních letadel, z konzultace nevyplynula nutnost stanovit nová pravidla, ale spíše potřeba lépe uplatňovat stávající pravidla, a to v těsnější spolupráci mezi vnitrostátními leteckými úřady a vnitrostátními orgány zabývajícími se ochranou osobních údajů.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Komise rovněž vycházela z těchto odborných posudků a doporučení:
1.Byly zadány dvě studie na podporu procesu posouzení dopadů:
–První studie analyzovala dostupnost, efektivnost využití a vývoj lidských zdrojů v leteckých úřadech a financování evropského systému bezpečnosti letectví (podpůrná studie o zdrojích). Tato studie dospěla k závěru, že za posledních deset let se snížily zdroje pro dosažení rovnováhy pracovní zátěže. Dále by podle této studie mohly být stávající zdroje v rámci celého systému přiděleny lépe. Nedostatky byly nalezeny také v oblasti kvalifikace zaměstnanců. Studie uvádí, že tyto aspekty v souhrnu brání tomu, aby letecké úřady mohly plně využívat svůj potenciál. Konečně, studie dospěla k závěru, že rozdíly v pracovních metodách uplatňovaných jednotlivými vnitrostátními leteckými úřady a rozdíly ve způsobu financování těchto orgánů mají dopad na rovné podmínky na společném trhu Unie v oblasti letectví.
–Druhá studie týkající se systémů výkonnosti a přístupu založeného na výkonnosti zkoumala možnosti zavedení výkonnostních prvků do řízení bezpečnosti letectví (podpůrná studie o výkonnosti). Tato studie došla k závěru, že zavedení výkonnostního systému v oblasti bezpečnosti je v civilním letectví proveditelné, avšak varuje před jeho rychlým zavedením, a to z řady technických důvodů. Pokud jde o přístup k regulaci bezpečnosti letectví založený na výkonnosti, studie dospěla k závěru, že takový přístup by měl příznivý dopad na bezpečnost letectví a na inovace, avšak dopad takového přístupu lze popsat pouze kvalitativně a velmi závisí na konkrétních pravidlech, jež budou změněna z preskriptivních na pravidla založená na výkonnosti. Proto není možné předem kvantifikovat výhody přístupu k regulaci bezpečnosti letectví založenému na výkonnosti. Tato studie byla též podrobena vzájemnému hodnocení ze strany odvětví letectví a ze strany odborníků z členských států.
2.Komise vzala v úvahu doporučení
podskupiny pro budoucí systém regulace letectví v EU
zřízené správní radou Evropské agentury pro bezpečnost letectví, která byla složena z generálních ředitelů úřadů civilního letectví 14 zemí EU/ESVO a zástupců agentury EASA a Komise. Byly také vzaty v úvahu výsledky nezávislého externího
hodnocení provedeného podle článku 62
nařízení (ES) č. 216/2008, které se týkalo implementace uvedeného nařízení (hodnocení podle článku 62). V obou těchto hodnoceních bylo mimo jiné doporučeno, aby bylo nařízení (ES) č. 216/2008 v mnoha směrech změněno. Shrnutí doporučení z těchto hodnocení je obsaženo ve zprávě o posouzení dopadů, která je k tomuto návrhu přiložena.
•Posouzení dopadů
K tomuto návrhu jsou připojeny dvě zprávy o posouzení dopadů, které jsou dostupné na adrese [link]. Zprávu o posouzení dopadů k revizi nařízení (ES) č. 216/2008 přezkoumal Výbor pro posuzování dopadů, který k ní dne 19. června 2015 vydal pozitivní stanovisko [link]. Zprávu o posouzení dopadů k bezpečnému rozvoji provozu dronů v EU přezkoumal Výbor pro kontrolu regulace, který k ní dne 5. listopadu 2015 vydal pozitivní stanovisko [link].
•Účelnost právních předpisů a zjednodušování
Návrh vyjímá letadla s posádkou na palubě, která mají velmi jednoduchou konstrukci nebo jsou provozována převážně na místních linkách, amatérsky vyrobená letadla, obzvláště vzácná letadla nebo letadla, jež existují pouze v malém počtu. Tato iniciativa rovněž vyjímá letiště, která nejsou veřejná, letiště, která neslouží pro obchodní leteckou dopravu, nebo letiště, která nesplňují určité minimální technické parametry související s velikostí nebo rozsahem provozu.
Z oblasti působnosti návrhu nejsou vyloučeny mikropodniky a malé a střední podniky, stejně jako je tomu u stávajícího nařízení (ES) č. 216/2008. Návrh však zavádí proporcionálnější a nastavitelný režim, který umožní lépe zohlednit rozdíly, jež existují mezi podniky různé velikosti. Zavedení takového nastavitelného režimu je jedním z hlavních cílů tohoto návrhu. Pokud jde konkrétně o malé a střední podniky a lehké letectví, řada opatření by omezila administrativní zátěž pro tato odvětví a zajistila by, že opatření bude k malým podnikatelům vstřícnější. V oblasti schvalování návrhů konstrukce letadel je pro lehká letadla používaná při provozu s nízkým rizikem navržen alternativní postup k typové certifikaci. Výrobci ultralehkých letadel, na něž se pravidla EU za běžných okolností nevztahují, by měli rovněž možnost – pokud by si to přáli –, aby jejich výrobky podléhaly právním předpisům EU, díky čemuž by mohli využívat volného pohybu na vnitřním trhu. Letecké kluby a specializovaná sdružení lehkého letectví by za stanovených podmínek směly jednat jako kvalifikované subjekty jménem vnitrostátních leteckých úřadů.
Návrh též usnadňuje elektronickou výměnu informací a další zavádění digitálních technologií. Komise zejména navrhuje vytvoření elektronické databáze údajů důležitých pro certifikační činnosti a činnosti v oblasti dozoru a vynucování, k nimž by měly přístup všechny letecké úřady členských států a EASA. Některé údaje shromážděné v této databázi budou též zpřístupněny široké veřejnosti. Dále se navrhuje, aby měla agentura pravomoc uzavírat dohody s podniky nebo sdruženími podniků o shromažďování, výměně a analýze informací, což by vytvořilo podmínky pro zavádění technologií pracujících s daty velkého objemu při analýze bezpečnosti letectví.
•Základní práva
Tento návrh nemá přímé důsledky z hlediska ochrany základních práv s výjimkou konkrétních článků týkajících se provozování bezpilotních letadel. Pravidla vypracovaná pro bezpečný provoz bezpilotních letadel přispějí k účinnějšímu uplatňování již existujících pravidel o ochraně soukromí a osobních údajů. Stejně tak požadavek na bezpečnost spočívající ve vybavení bezpilotních letadel identifikačním zařízením, jako je například elektronický identifikační čip, pomůže odhalit osoby, které nedodržují pravidla na ochranu soukromí nebo osobních údajů.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh má rozpočtové důsledky pro rozpočet Evropské agentury pro bezpečnost letectví stanovený v článku 06 02 02 rozpočtu Unie, jak je dále vysvětleno v legislativním finančním výkazu.
Návrh zavádí některé nové úkoly pro agenturu s důsledky pro její potřebu pracovních míst financovaných z příspěvku Unie. Požadavky na dodatečné zaměstnance souvisejí hlavně 1) s koordinací shromažďování, výměny a analýzy údajů a informací („data velkého objemu“) na úrovni Unie, 2) s vytvořením a správou unijní databáze informací důležitých pro certifikaci, dozor a vynucování, 3) s novými úkoly v souvislosti s tvorbou předpisů a jejich uplatňováním v oblasti pozemního odbavení, životního prostředí a ochrany proti protiprávním činům a také 4) s vytvořením rámce pro přenesení odpovědnosti v rámci evropského systému bezpečnosti letectví, jehož cílem je lepší využívání dostupných zdrojů v celounijním měřítku.
Zjištěná potřeba lidských zdrojů bude částečně uspokojena přesunem stávajících zaměstnanců, což sníží potřebu dodatečných zaměstnanců agentury financovaných z rozpočtu tvořeného příspěvkem Unie na 5 pracovních míst a 4 smluvních zaměstnanců.
V příloze X zprávy o posouzení dopadů se předkládá návrh vycházející z převedení plateb za výkon úkolů úřadu ATM/ANS z organizace Eurocontrol na agenturu, a to bez zvýšení nákladů pro provozovatele. Pokud bude moci agentura financovat své činnosti týkající se úkolů úřadu ATM/ANS z těchto plateb, rozpočet z jejího unijního příspěvku se uvolní na financování dalších míst. Navrhované nařízení proto v čl. 109 odst. 1 písm. f) stanoví traťové navigační poplatky jakožto příjem pro agenturu. Přidělení traťových navigačních poplatků agentuře EASA by kromě toho vyžadovalo změnu prováděcího nařízení Komise (EU) č. 391/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby.
Dále je cílem návrhu zavést mechanismus, který by umožnil lépe upravovat počet zaměstnanců agentury financovaných z rozpočtu tvořeného poplatky a platbami podle zjištěných potřeb.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví je agenturou Evropské unie, která se částečně samofinancuje z poplatků a plateb. Příspěvek Unie spolu s příspěvky třetích stran představuje přibližně jednu třetinu rozpočtu, přibližně dvě třetiny rozpočtu pocházejí z výběru poplatků a plateb od organizací z odvětví za certifikační a další služby. Rozpočet tvořený příspěvkem Unie je oddělen od rozpočtu pocházejícího z poplatků a plateb a účetní systém agentury striktně rozlišuje mezi činnostmi financovanými z příspěvku Unie a činnostmi financovanými z poplatků a plateb, aby se zamezilo křížovému financování. Na základě rozhodnutí zákonodárce by v případě této agentury poplatky a platby měly odrážet skutečné náklady, a proto příspěvek Unie nepředstavuje „vyrovnávací“ příspěvek, jak je tomu u jiných agentur s částečným samofinancováním.
Komise navrhuje přezkoumat možnost zavedení větší flexibility při úpravě plánu pracovních míst agentury v oblasti poplatků a plateb od organizací z odvětví za certifikační a další služby, a to podle výkyvů odvětvové poptávky po těchto službách. Takováto flexibilita by však měla být podmíněna vypracováním spolehlivých ukazatelů na měření pracovní zátěže a efektivity agentury. A to proto, aby větší flexibilita nevedla k dalšímu zatížení tohoto odvětví. Uvedené ukazatele by mohly zohledňovat takové prvky, jakými jsou průměrný počet certifikačních činností provedených v termínu, délka vyřizování podaných žádostí, průměrná pracovní náročnost jednoho osvědčení a poměr režijních nákladů k celkovým nákladům těchto činností. V případě snížení poptávky agentura musí snížit počet zaměstnanců financovaných z poplatků. Potřebné redukce počtu zaměstnanců by bylo dosaženo využíváním pracovních smluv na dobu určitou a přirozenou fluktuací zaměstnanců podpořenou rozumným plánováním budoucích úkolů.
Na potřebu zaměstnanců financovaných prostřednictvím poplatků může mít dopad řada faktorů. Mezi faktory, které by mohly ovlivnit poptávku na trhu v následujících pěti letech, patří:
•
Poptávka po nových letadlech s těžištěm v Asii a Tichomoří, kde se předpokládá, že letadlový park vzroste na trojnásobek. Tato poptávka bude částečně uspokojena novými typy letadel od výrobců z uvedených oblastí, které budou rovněž předmětem certifikačního procesu agentury EASA.
•
Nárůst celosvětové přepravy, odhadovaný na 3 % ročně, což bude mít přímý dopad na činnosti agentury týkající se zachování letové způsobilosti (dozor nad prvky kritickými pro bezpečnost), jelikož práce spojená s vydáním typového osvědčení je přímo úměrná využití daného typu leteckými společnostmi.
•
Nové technologie, například rozvoj bezpilotních letadel, letadel na elektrický pohon či nových technologií u vzducholodí.
Faktory, které mohou ovlivnit vývoj nových úkolů pro agenturu, zahrnují:
•
projekt týkající se dat velkého objemu,
•
přenesení odpovědnosti z členských států na agenturu v souladu s navrhovanými články 53, 54 a 55 prostřednictvím systému financovaného z poplatků.
•
Narůstají bezpečnostní hrozby včetně ohrožení kybernetické bezpečnosti a mohou vyžadovat nové přístupy k certifikaci.
Komise má v úmyslu o výhodách zavedení nového pružného modelu, který by dokázal reagovat na proměnlivé pracovní zatížení v odvětví a zároveň by díky používání ukazatelů zaručoval efektivnost, diskutovat s Radou a Parlamentem v rámci interinstitucionální pracovní skupiny pro zdroje pro decentralizované agentury, jejíž příští schůze je předběžně naplánována na březen 2016.
Zároveň bude Komise společně s agenturou pracovat na novém souboru ukazatelů, které mají sloužit k měření pracovního zatížení a efektivnosti agentury ve vztahu k poplatkům a platbám, s cílem podrobně určit, jak by pružný systém pro pracovní místa financovaná z poplatků a plateb fungoval v praxi, a jaký by byl odpovídající dopad na plán pracovních míst agentury.
Požadavek na větší pružnost při úpravě počtu zaměstnanců u pracovních míst financovaných z poplatků a plateb je úzce spjat s prioritou Komise podporovat zaměstnanost, růst a investice. Pokud jde o činnosti financované z poplatků a plateb, odvětví letectví očekává včasnou a tržní reakci na své potřeby, která je považována za zásadní pro konkurenceschopnost evropského odvětví letectví.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a ustanovení o sledování, hodnocení a podávání zpráv
Rámec pro sledování, hodnocení a podávání zpráv navrhovaný v této iniciativě je popsán v kapitole 7 zprávy o posouzení dopadů, která je připojena. Již existují podrobné mechanismy sledování a hodnocení a vzhledem k tomu, že v oblasti bezpečnosti letectví je sledování výkonnosti nedílným prvkem regulačního rámce Unie, mohou být použity. Účinnost navrhovaného opatření se po jeho přijetí bude povinně vyhodnocovat každých pět let, jako je tomu u stávajícího nařízení (ES) č. 216/2008.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Celý text navrhovaného nařízení prošel pečlivou kontrolou kvality právních předpisů, na základě které Komise navrhuje novou, přehlednější strukturu nařízení a standardizované formulace, zejména v kapitole III, která se zabývá různými oblastmi bezpečnosti letectví.
Všechna ustanovení pojednávající o činnostech příslušných vnitrostátních úřadů a agentury, co se týká výkonu jejich úkolů v oblasti certifikace, dozoru a vynucování, jsou nyní soustředěna do kapitoly IV. Kapitola III návrhu nařízení obsahuje výhradně ustanovení, která se vztahují na právnické a fyzické osoby podléhající ustanovením nařízení (tj. na piloty, organizace odpovědné za výrobu letadel, provozovatele letišť apod.).
Kapitola I „Zásady“:
Článek 1: Oproti stávajícímu nařízení (ES) č. 216/2008 jsou do návrhu nařízení doplněny další cíle a prostředky k jejich dosažení.
Článek 2: Tento článek slučuje články 1 a 4 nařízení (ES) č. 216/2008. Text byl zjednodušen. Hlavní změnou je zavedení možnosti pro členské státy uplatňovat některá ustanovení nového nařízení na činnosti a služby prováděné státními letadly, jako jsou vyhledávací a záchranné služby, služby, které poskytují celníci, policie, hasiči a pobřežní hlídky, či podobné činnosti nebo služby, jakož i na služby ATM/ANS poskytované vojenskými silami. Možnost volby je modulární, což znamená, že členský stát ji může využít například pro jednu nebo více daných činností nebo služeb. Je také na daném členském státu, aby rozhodl, ve kterých oblastech regulace letectví (letová způsobilost, letové posádky, provoz atd.) chce této možnosti volby využít. Pokud členský stát využije možnosti volby pro určitou činnost, bude muset dodržovat příslušná ustanovení nového nařízení a akty přijaté na jeho základě. Dále se budou moci členské státy kdykoli rozhodnout zastavit uplatňování ustanovení nařízení na státní letadla nebo na služby ATM/ANS poskytované vojenskými silami, pokud stanoví přiměřené přechodné období.
Dále byl zrevidován seznam letadel vyloučených z oblasti působnosti tohoto nařízení (příloha I Letadla), (například byla doplněna malá letadla s elektrickými motory). Navrhuje se rovněž, aby Komise byla akty v přenesené pravomoci zmocněna upravovat hmotnostní limity a další technická kritéria letadel uvedených v příloze I. Konečně se navrhuje, aby výrobci letadel uvedených v příloze I mohli požadovat, aby byly jednotlivé typy takových letadel regulovány podle ustanovení nařízení. Tato možnost volby byla navržena speciálně pro letadla, která jsou vyráběna sériově a u nichž by bylo možné využít volného pohybu na jednotném trhu a podle společných požadavků.
Ve všech případech podléhají tyto možnosti volby určitým podmínkám, včetně předchozího rozhodnutí Komise, jež mají zajistit zejména správné uplatňování nového nařízení, plnění cílů stanovených v článku 1 nařízení a transparentnost a právní jistotu pro všechny zúčastněné strany.
Článek 3: Změnila se řada definic a byly přidány nové definice, jak to vyžadují změny podstatných ustanovení návrhu nařízení. V souladu s přístupem založeným na posuzování rizik byly vypuštěny definice „složitého motorového letadla“ a „obchodního provozu“. Specifická kritéria, na něž tyto definice odkazují, mohou být lépe stanovena v aktech v přenesené pravomoci. Na konec návrhu nařízení (článek 126) byla přidána přechodná ustanovení, aby byl zajištěn plynulý přechod tam, kde se některá definice změnila nebo byla vypuštěna.
Článek 4: Oproti nařízení (ES) č. 216/2008 se přidává nový článek, který se týká základních zásad. Zavádí zejména zásadu proporcionality, přičemž zohledňuje také postoj, který zaujala Rada v souvislosti s iniciativou SES II+, kterou Komise navrhla již dříve, a kritéria, která by měla být vzata v úvahu při posuzování rizik, jež povede k formulaci a provádění opatření přijímaných podle tohoto nařízení.
Kapitola II „Řízení bezpečnosti letectví“:
Články 5–8: Zavádí se nová kapitola týkající se řízení bezpečnosti, která vyžaduje přijetí Evropského programu pro bezpečnost letectví a Evropského plánu pro bezpečnost letectví a provádí do právních předpisů EU normy a doporučené postupy uvedené v příloze 19 ICAO, které se týkají státních programů bezpečnosti. Článek 6 pojednávající o Evropském plánu pro bezpečnost letectví zavádí koncepci přijatelné výkonnosti v oblasti bezpečnosti na úrovni Unie. Zavedení této koncepce však neznamená, že by byly v oblasti bezpečnosti stanoveny závazné cíle pro Unii nebo její členské státy.
Kapitola III „Hlavní požadavky“:
Články 9–18: Byla revidována ustanovení nařízení (ES) č. 2016/2008 pojednávající o letové způsobilosti s ohledem na dosavadní zkušenosti a způsobem, který by zohlednil nový pojem jiného než zastavěného vybavení. Oblast působnosti ustanovení pojednávajících o osvědčování letové způsobilosti se dále rozšířila o slučitelnost leteckých výrobků se životním prostředím. Environmentální normy pro výrobky by měly i nadále vycházet z přílohy 16 ICAO, ale Unie bude mít nyní možnost upravovat normy ICAO podle svých konkrétních potřeb, jak je tomu již dnes v oblasti bezpečnosti. Pro nízkorizikový provoz je navrhována možnost posuzovat letovou způsobilost a slučitelnost návrhu výrobků a částí se životním prostředím, aniž by bylo nutné vydávat osvědčení. Tato možnost by mohla být uplatňována zvláště u určitých letadel používaných v sektoru všeobecného letectví. Očekává se rovněž, že výrobci letadel uvedených v příloze I nařízení budou této pružnosti využívat, pokud se rozhodnou pro regulační systém Unie podle článku 2.
Slučitelností výrobků se životním prostředím, jak je stanoveno v článku 6 nařízení (ES) č. 216/2008, se nyní zabývají také články 9–18 návrhu nařízení (Letová způsobilost a ochrana životního prostředí). V článku 75 byla rovněž přidána nová ustanovení o ochraně životního prostředí.
Články 19–25: Článek 7 nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 19 až 25. Oblast působnosti těchto článků je rozšířena na palubní průvodčí a do tohoto článku byla přesunuta příslušná ustanovení z článku 10 nařízení (ES) č. 216/2008 týkající se palubních průvodčích. Text týkající se průkazu způsobilosti pilota pro rekreační létání byl zjednodušen a text týkající se leteckého lékaře byl přesunut do kapitoly IV, která se zabývá vydáváním osvědčení.
Články 26–28: Článek 8 nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 26 až 28. Požadavek certifikace je nyní omezen na obchodní leteckou dopravu. Jiné druhy provozu, na které se vztahuje požadavek certifikace nebo prohlášení, mají být stanoveny v aktech v přenesené pravomoci na základě posouzení rizik.
Články 29–34: Článek 8a nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 29 až 34. Do oblasti působnosti tohoto článku bylo doplněno pozemní odbavení. Dále je navrhováno, aby všichni poskytovatelé služeb uspořádání provozu na odbavovací ploše nyní namísto povinnosti získat osvědčení mohli učinit prohlášení o svém souladu s předpisy.
Články 35–39: Článek 8b nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 35 až 39. Jeho znění vychází z kompromisu, který byl dosažen v Radě v souvislosti s iniciativou SES II+. Byla doplněna zejména ustanovení o prohlášení organizací zabývajících se projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS.
Články 40–44: Článek 8c nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 40 až 44. Oproti nařízení (ES) č. 216/2008 se podstata těchto ustanovení nezměnila.
Články 45-47: Tyto články tvoří právní základ pro stanovení podrobnějších pravidel pro bezpilotní letadla vzhledem k širší oblasti působnosti navrhovaného nařízení.
Konkrétně:
Článek 45 odkazuje na příslušnou přílohu IX, která obsahuje hlavní požadavky týkající se projektování, výroby, provozu a údržby bezpilotních letadel, jež je třeba dodržovat, aby bylo zajištěno jejich bezpečné provozování.
Článek 46 popisuje různé prostředky, jak prokázat, že tyto hlavní požadavky byly splněny. Protože bezpilotní letadla mohou provádět činnosti, které u letadel s posádkou na palubě nebyly možné, jsou rizika spojená s provozováním bezpilotních letadel velmi různorodá – od tradičních operací s vysokým rizikem podobných „leteckým rizikům u letadel s posádkou na palubě“ až po velmi nízké riziko. Aby byla pravidla a postupy úměrné riziku provozu, je nutné přejít k přístupu, který se orientuje na provoz a posuzuje přesné riziko dané operace nebo typu operací.
Pro masově vyráběná bezpilotní letadla je navrhováno použití stávajících mechanismů dozoru nad trhem, které jsou upraveny v nařízení č. 765/2008 a rozhodnutí č. 768/2008, jež se týkají konkrétně výroby a prodeje takovýchto druhů výrobků. Avšak i v tomto případě zůstávají nepřímo zapojeny letecké úřady, neboť omezení provozních možností, které bude stanoveno (např. že bezpilotní letadla nesmějí létat výše než například 50 m, aby se minimalizovala rizika), bude muset vyplývat přímo z požadavků na tradiční letadla. Přestože agentura nebude mít na starosti mechanismy dozoru nad trhem, bude Komise kdykoli oprávněna zkontrolovat, zda členské státy plní své povinnosti. Kromě toho mechanismus dozoru nad trhem využívá k odhalování výrobků, které nesplňují požadavky, odůvodněné stížnosti občanů či podniků. Informace o tom, které výrobky nesplňují požadavky, zjištěné v jednom členském státě, jsou pak oznámeny na celém společném trhu.
Články 48–50: Článek 9 nařízení (ES) č. 216/2008 byl přepracován na články 48 až 50. Požadavek povolení je nyní omezen na provozovatele ze třetích zemí zabývající se obchodní leteckou dopravou. Jiné kategorie provozu třetích zemí, na které se vztahuje požadavek schválení nebo prohlášení, mají být stanoveny v aktech v přenesené pravomoci na základě posouzení rizik. V souladu se stávající praxí bylo rovněž upřesněno, že požadavek schválení ve vztahu k provozovateli ze třetí země se nevztahuje na přelety.
Kapitola IV „Společný systém dozoru a vynucování“:
Článek 51: Do tohoto článku byla soustředěna všechna ustanovení stávajícího nařízení (ES) č. 216/2008 týkající se úkolů příslušných vnitrostátních úřadů a agentury v oblasti certifikace, dozoru a vynucování. Kromě toho je navrhován jednoznačný právní základ, který dá Komisi pravomoc stanovit formou aktů v přenesené pravomoci požadavky na systémy řízení úřadů, kvalifikaci inspektorů, podmínky provádění kontrol a dalších dozorových činností, prohlídky na odbavovací ploše a vydávání zákazu provozu letadel, která nejsou v souladu s tímto nařízením.
Články 52–54: Oproti nařízení (ES) č. 216/2008 byla doplněna nová ustanovení týkající se spolupráce mezi příslušnými úřady členských států, Komisí a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví v oblasti certifikace, dozoru a vynucování. Zavádí se mechanismus pro sdružování a sdílení leteckých inspektorů a dalších odborníků a mechanismus specializovaného financování, který má členským státům napomoci při provádění společného dozoru. Možnost přenést povinnosti z členských států na agenturu (která dnes platí pro výrobní zařízení a zařízení pro výcvik pomocí letové simulace) se dále rozšiřuje na všechny druhy činností. Podobně se zavádí rámec pro přenesení povinností mezi členskými státy. Článek 54 umožňuje, aby si nadnárodní organizace mohly zvolit agenturu jako svůj příslušný úřad. Většina opatření navrhovaných v těchto článcích má dobrovolnou povahu.
Článek 55: Navrhuje se nové ustanovení pro zmírnění možných systémových nedostatků v dozoru nad bezpečností zjištěných na úrovni členských států. Tento mechanismus dozoru pro mimořádné situace má být využíván jako opatření poslední instance a dočasné povahy a navrhuje se, aby mohl být aktivován/deaktivován rozhodnutím Komise podle jednoznačných kritérií stanovených právními předpisy.
Článek 56: Do oblasti působnosti tohoto článku jsou přidána prohlášení.
Článek 57: Do tohoto článku je včleněna možnost přijetí zahraničních osvědčení a podobných dokumentů na základě podmínek, které budou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci. Dále je navrhováno, aby byla vypuštěna ustanovení stávajícího nařízení (ES) č. 216/2008 pojednávající o vnitrostátních dvoustranných smlouvách o bezpečnosti letectví.
Článek 58: Bylo upřesněno ustanovení týkající se akreditace kvalifikovaných subjektů. Navrhuje se, aby kvalifikovaným subjektům mohlo být uděleno právo vydávat, rušit a pozastavovat platnost osvědčení jménem agentury nebo jménem vnitrostátního příslušného úřadu. Zavádí se zásada uznávání osvědčení kvalifikovaných subjektů. Tím není dotčeno právo členských států rozhodovat o tom, který kvalifikovaný subjekt chtějí pověřit úkoly v oblasti certifikace a dozoru. Navrhuje se též, aby členské státy mohly kvalifikovaný subjekt akreditovat společně.
Články 59 a 60: Článek 14 nařízení (ES) č. 216/2008 byl rozdělen do dvou samostatných článků. Článek 59 se týká opatření naléhavé povahy a článek 60 se týká opatření pro zajištění pružnosti. V souladu s přístupem založeným na posuzování rizik je navrhováno, aby agentura a Komise posuzovaly pouze ta opatření, která trvají déle než jedno plánovací období leteckých dopravců (osm měsíců).
Články 61–63: Tyto články se týkají údajů, včetně údajů důležitých pro provádění navrhovaného nového nařízení. Nové prvky se týkají úlohy agentury při koordinaci shromažďování, výměně a analýze informací na úrovni Unie. Ustanovení o ochraně informací a zdrojů informací jsou sladěna s nařízením (EU) č. 376/2014 o hlášení událostí. Vytváří se právní základ pro novou databázi informací důležitých pro certifikační činnosti a pro činnosti v oblasti dozoru a vynucování, kterou má spravovat agentura. Navrhuje se, aby tuto databázi členské státy využívaly také pro účely výměny informací o zdravotní způsobilosti pilotů.
Kapitola V „Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví“:
Články 64–65: Do článku 64 byly přidány tři nové funkce agentury (pomoc příslušným vnitrostátním orgánům, podpora Komisi při zavádění systémů výkonnosti v letectví a spolupráce s jinými subjekty Unie, jako je Evropská agentura pro chemické látky nebo Evropská obranná agentura, ohledně technických záležitostí souvisejících s civilním letectvím). Články 18 a 19 nařízení (ES) č. 216/2008 týkající se opatření agentury byly sloučeny do článku 65.
Články 66-67: Tyto články byly uvedeny do souladu se změnami provedenými v oddílech I a II kapitoly III návrhu nařízení. Pravomoc agentury schvalovat organizace, které nejsou založeny v Unii, je omezena na organizace nacházející se mimo území, ze které je členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy. To vyjasňuje otázku příslušného úřadu pro schvalování organizací, které se nacházejí v zámořských zemích a územích členského státu. Na základě zkušeností byly rovněž provedeny změny, pokud jde o odpovědnost agentury schvalovat zařízení pro výcvik pomocí letové simulace.
Článek 22 nařízení (ES) č. 216/2008: Jeho ustanovení týkající se omezení doby letu byla přidána do čl. 28 odst. 1 písm. f) a čl. 65 odst. 7 a jeho ustanovení týkající se opatření, která má agentura přijmout v naléhavých případech, byla přesunuta do čl. 65 odst. 6.
Článek 68: Změny z velké části vycházejí z kompromisu, který byl dosažen v Radě v souvislosti s iniciativou SES II+. V tomto článku je vyjádřena zejména koncepce prohlášení o shodě. V zájmu jasnosti se pro tento článek navrhuje nová struktura, kde se odstavec 1 týká organizací a odstavec 2 systémů a složek. Co se týká systémů a složek, je kompetence agentury podmíněná – agentura ponese odpovědnost za certifikaci systémů a složek pouze v případě, že tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí.
Článek 69: Pravomoc agentury schvalovat organizace, které nejsou založeny v Unii, je omezena na organizace nacházející se mimo území, ze které je členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy. To vyjasňuje otázku příslušného úřadu pro schvalování organizací, které se nacházejí v zámořských zemích a územích členského státu.
Článek 70: Oproti příslušnému ustanovení nařízení (ES) č. 216/2008 byl přidán nový odstavec, který se týká pomoci, kterou agentura poskytuje Komisi při provádění nařízení (ES) č. 2111/2005.
Článek 71: Toto ustanovení odpovídá článku 55 nařízení (ES) č. 216/2008. Znění tohoto článku bylo aktualizováno, aby vyjadřoval nejnovější přístup Komise k šetření, jež provádějí instituce a orgány Unie na územích členských států. Zejména bylo dále upřesněno, že vyšetřovací pravomoci agentury musí být vykonávány v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátních předpisů členského státu, v němž vyšetřování probíhá.
Článek 72: Článek byl upraven na základě dosavadních zkušeností získaných při provádění. Zejména bylo upřesněno, že pokuty se budou v zásadě ukládat jen tehdy, pokud by jiná donucovací opatření byla nedostatečná nebo nepřiměřená.
Článek 73: Do tohoto článku byly sloučeny články 24 a 54 nařízení (ES) č. 216/2008. Znění tohoto článku bylo aktualizováno, aby odráželo nejnovější přístup Komise k šetření, jež provádějí instituce a orgány EU na územích členských států. Zejména bylo dále upřesněno, že vyšetřovací pravomoci agentury musí být vykonávány v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátních předpisů členského státu, v němž vyšetřování probíhá. Dále bylo přidáno ustanovení, podle nějž je agentura povinna uvádět ve své výroční bezpečnostní zprávě souhrn informací o tom, jak jednotlivé členské státy uplatňují ustanovení nového nařízení, a podrobných pravidel přijatých podle něj.
Článek 74: Stávající článek se rozšiřuje o pověření agentury napomáhat Komisi při zjišťování hlavních témat výzkumu souvisejících s oblastmi, na něž se toto nařízení vztahuje. Agentuře se dále svěřuje podpůrná úloha při přípravě a provádění výzkumných programů Unie. Článek kromě toho poskytuje agentuře možnost účastnit se výzkumných projektů v oblasti její odbornosti na základě grantů ad hoc poskytovaných skrze rámcový program Unie pro výzkum a inovace nebo jiné programy financování.
Článek 75: Byl přidán nový článek týkající se ochrany životního prostředí v civilním letectví. Článek nerozšiřuje stávající oblast působnosti opatření Unie, avšak zaměřuje se na vzájemnou závislost, která může existovat mezi opatřeními v oblasti životního prostředí (např. zákaz určitých chemických látek) a jinými technickými oblastmi regulace letectví. Pověřuje též agenturu, aby byla nápomocna Komisi při stanovení a koordinaci politik na ochranu životního prostředí v souvislosti s letectvím, a vytváří právní základ pro zprávu o životním prostředí v souvislosti s letectvím, kterou má agentura vydávat každé tři roky.
Článek 76: Byl zařazen nový článek, který se týká technických aspektů ochrany letectví před protiprávními činy přímo souvisejících s bezpečností. Článek se především týká vzájemné závislosti, která může existovat mezi opatřeními na ochranu letectví před protiprávními činy (např. systémy uzavírání dveří pilotní kabiny) a bezpečností letectví. Dále tento článek umožňuje, aby Komise využívala při provádění nařízení (ES) č. 300/2008 odborné znalosti agentury. Článek také navrhuje vytvořit postup, který agentuře umožní přijímat opatření v její pravomoci, jako např. příkazy k zachování letové způsobilosti nebo bezpečnostní informační bulletiny, na ochranu civilního letectví před protiprávními činy. Navrhuje se, aby taková opatření agentura přijímala po dohodě s Komisí a po konzultaci s členskými státy. Před udělením souhlasu s opatřením navrženým agenturou by si Komise mohla vyžádat stanovisko výboru pro bezpečnost letectví zřízeného podle nařízení (ES) č. 300/2008.
Článek 77: Nová ustanovení v tomto článku navrhují v odstavci 4 vytvořit databázi informací o rozdílech mezi normami a doporučenými postupy organizace ICAO na jedné straně a ustanoveními tohoto navrhovaného nařízení a akty v přenesené pravomoci a prováděcími předpisy, jež k nim mají být vydány, na straně druhé. V odstavci 5 se navrhuje ustanovení týkající se spolupráce mezi Komisí, agenturou a příslušnými vnitrostátními úřady prostřednictvím sítě expertů. Odstavec 6 vyjasňuje možnost zapojení agentury do technické spolupráce se třetími zeměmi a pomoci těmto zemím na základě grantů ad hoc.
Články 78–80: Navrhují se tyto tři nové články týkající se úlohy agentury při zvládání krizí, při poskytování leteckého výcviku a při uplatňování principů jednotného evropského nebe.
Články 81–103: Navrhované změny oproti nařízení (ES) č. 216/2008 odrážejí dosavadní zkušenosti a standardní doložky pro unijní agentury zavedené na základě „společného přístupu k decentralizovaným agenturám“ z roku 2012. Navrhuje se zejména vytvoření výkonné rady, která bude pomáhat správní radě agentury. Otevření lokálních poboček bude nově podléhat schválení Komisí, správní radou a příslušným členským státem. Byla upřesněna pravidla pro odvolací senát.
Články 104–105: Ustanovení o pracovních metodách agentury byla zrevidována s ohledem na stávající praxi.
Články 106–108: Navrhované změny oproti nařízení (ES) č. 216/2008 zohledňují dosavadní zkušenosti a standardní doložky pro agentury Unie zavedené na základě „společného přístupu k decentralizovaným agenturám“ z roku 2012, jakož i nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012. Kromě toho byla zjednodušena ustanovení o překladu dokumentů agenturou (překlad se bude provádět s ohledem na důležitost dokumentu pro bezpečnost).
Články 109–114: Navrhované změny oproti nařízení (ES) č. 216/2008 odrážejí dosavadní zkušenosti a standardní doložky pro unijní agentury zavedené na základě „společného přístupu k decentralizovaným agenturám“ z roku 2012, jakož i nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013. V čl. 109 odst. 1 se rovněž navrhuje oprávnit agenturu k získávání grantů ad hoc zavedením grantů jako doplňkového zdroje příjmů agentury. Jako další zdroj příjmů jsou uvedeny poplatky za poskytování letové navigace u úkolů souvisejících s ATM/ANS. Tyto dva doplňkové zdroje financování, jakož i možnost upravovat počet zaměstnanců financovaných z poplatků a plateb podle tržní poptávky, navrhl také Evropský parlament v rámci jednání Komise o iniciativě SESII+. V čl. 109 odst. 5 se stanoví, že agentura musí plánovat počet svých pracovníků a řídit své zdroje související s poplatky a platbami tak, aby mohla pružně reagovat na výkyvy výnosů z poplatků a plateb. Toto ustanovení je třeba číst ve spojení s čl. 109 odst. 6, který stanoví, že návrh plánu pracovních míst, pokud jde o zaměstnance agentury financované z rozpočtu tvořeného poplatky a platbami navrženými agenturou podle ukazatelů pracovní zátěže a efektivity, odráží zdroje potřebné na efektivní a včasné uspokojení poptávky odvětví po certifikačních a dalších službách, a přispívá tak ke konkurenceschopnosti evropského odvětví letectví. Tento přístup by měl být uplatňován také u možného přesunu odpovědnosti z členských států na agenturu, jak je navrhováno v článcích 53 až 55. V neposlední řadě je při sestavování návrhu celkového rozpočtu třeba vzít v úvahu také zdroje potřebné na uspokojení tržní poptávky.
Článek 115: Článek byl upraven tak, aby jasněji popisoval, jaké činnosti mají být financovány z poplatků a plateb. Článek dále upřesňuje, že v případě opakujících se výrazných kladných nebo záporných rozpočtových výsledků je nutné poplatky a platby upravit.
Kapitola VI „Závěrečná ustanovení“:
Články 116–117: Tato ustanovení se týkají pravomoci Komise přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty nezbytné podle nového nařízení a vytvářejí podmínky pro výkon tohoto pověření.
Článek 118: Článek byl upraven tak, aby přesněji stanovil účast třetích evropských zemí na práci agentury a roli agentury při uzavírání pracovních ujednání s těmito zeměmi.
Článek 119: Toto je nový článek vyplývající ze „společného přístupu k decentralizovaným agenturám“ z roku 2012, jenž stanoví požadavek na uzavření dohody o sídle mezi agenturou a hostitelským členským státem.
Článek 120: Tento článek se týká sankcí uplatňovaných členskými státy za porušení pravidel a odpovídá článku 68 nařízení (ES) č. 216/2008.
Článek 121: Tento článek stanoví příslušná pravidla pro zpracování osobních údajů.
Článek 122: Tímto článkem se zrušuje stávající nařízení (ES) č. 216/2008.
Článek 123: Tento článek zavádí změny nařízení (ES) č. 1008/2008, které jsou nezbytné, aby se umožnilo přenesení pravomocí spojených s osvědčeními leteckého dopravce (AOC) mezi členským státem a agenturou, jakož i mezi členskými státy navzájem. Dále se navrhuje vypustit požadavek předchozího souhlasu v případě smluv o pronájmu letadel s posádkou, které nezahrnují provozovatele ze třetí země. Změna rovněž upřesňuje, že letadlo provozované leteckým dopravcem z Unie může být v případě pronájmu bez posádky zapsáno rovněž v leteckém rejstříku třetí země.
Článek 124: Tento článek novelizuje unijní pravidla o vyšetřování nehod stanovená v nařízení (EU) č. 996/2010, aby nedocházelo k situacím, kdy by příslušné instituce musely zahájit úplné vyšetřování u nehod, k nimž došlo mezi malými bezpilotními letadly a které nemají systémové dopady.
Článek 125: Tento článek novelizuje unijní pravidla o hlášení událostí stanovená v nařízení (EU) č. 376/2014, aby nedocházelo k situacím, kdy by události týkající se malých bezpilotních letadel, jež mají zanedbatelný dopad na bezpečnost letectví, zahlcovaly systémy hlášení událostí.
Článek 126: Tento článek stanoví přechodná ustanovení v souvislosti s definicemi, které se navrhovaným nařízením vypouštějí nebo mění, ale které jsou stále zohledněny v prováděcích nařízeních přijatých v souvislosti s nařízením (ES) č. 216/2008.
Příloha I: Navrhuje se, aby do oblasti působnosti této přílohy byla zahrnuta lehká letadla na elektrický pohon (změna pohonného systému a přidání baterií zvyšuje u ekvivalentního typu letadla jeho hmotnost). Navrhuje se též vyjmout z oblasti působnosti nového nařízení malé jednomístné horkovzdušné balóny a upravit hmotnostní limity pro kluzáky. Bezpilotní letadla byla přesunuta do přílohy IX.
Příloha II: Hlavní změna oproti nařízení (ES) č. 216/2008 spočívá v upřesnění, že při projektování letadel je třeba vzít v úvahu aspekty kybernetické bezpečnosti (1.3.5). Dále jsou zohledněny zkušenosti získané při praktickém provádění tohoto nařízení a zavádí se koncepce jiného než zastavěného vybavení (včetně hlavních požadavků na jiné než zastavěné vybavení).
Příloha III: Nová příloha s hlavními požadavky na slučitelnost se životním prostředím týkajícími se výrobků, jak je stanoveno v článku 9.
Příloha IV: Hlavní změna spočívá v zavedení dalších hlavních požadavků pro palubní průvodčí. Dále se zde promítají zkušenosti získané při praktickém provádění nařízení (ES) č. 216/2008.
Příloha V: V oddíle 6 jsou uvedeny aspekty slučitelnosti se životním prostředím. Hlavní požadavky na palubní průvodčí uvedené v nařízení (ES) č. 216/2008 byly odstraněny, jelikož jsou nyní komplexně řešeny v příloze IV nového nařízení. Oddíl 8, který se týká dodatečných hlavních požadavků na určité složitější kategorie provozu, byl sladěn se zněním článku 27 nového nařízení. Do oddílu 8.4 byly přidány aspekty kybernetické bezpečnosti. Promítají se zde zkušenosti získané při praktickém provádění nařízení (ES) č. 216/2008.
Příloha VI: Bylo přidáno upřesnění podmínek, za kterých lze organizaci, která byla vytvořena za účelem podpory sportovního nebo rekreačního létání, akreditovat jako kvalifikovaný subjekt. Tyto podmínky se týkají řešení a prevence střetu zájmů.
Příloha VII: Byly přidány hlavní požadavky pro pozemní odbavení (oddíl 4). Dále se zde promítají zkušenosti získané při praktickém provádění nařízení (ES) č. 216/2008.
Příloha VII: Do hlavních požadavků týkajících se leteckých informací a údajů byly přidány aspekty kybernetické bezpečnosti (bod 2.1.3) a integrita systému a složek (bod 3.3). Změny také zohledňují kompromis, který byl dosažen v Radě v souvislosti s iniciativou SES II+ navrženou již dříve Komisí.
Příloha IX: Tato příloha, na niž se odkazuje v článcích 45, 46 a 47, obsahuje hlavní požadavky na bezpilotní letadla, pokud jde o jejich letovou způsobilost, provoz a zúčastněné podniky. Tyto hlavní požadavky představují také základ pro vypracování podrobnějších pravidel, jež budou tvořit „harmonizační právní předpisy Společenství“ ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008.
Příloha X: Tabulka křížových odkazů umožňuje srovnání mezi ustanoveními nařízení (ES) č. 216/2008 a ustanoveními obsaženými v tomto návrhu nového nařízení.
2015/0277 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této Smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)V civilním letectví by měla být vždy zajištěna vysoká a jednotná úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí, a to přijetím společných bezpečnostních pravidel a opatření zajišťujících, že všechny výrobky, osoby a organizace v civilním letectví v Unii budou vyhovovat těmto pravidlům a pravidlům přijatým k ochraně životního prostředí.
(2)Kromě toho by měla letadla třetích zemí při letu směrem na území, kde platí příslušná ustanovení Smlouvy o Evropské unii („SEU“) a Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) (dále jen „Smlouvy“), na tomto území nebo směrem z něj podléhat příslušnému dozoru na úrovni Unie v rámci omezení stanovených v Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“), jejímiž smluvními stranami jsou všechny členské státy.
(3)Nebylo by vhodné, aby společným pravidlům podléhala všechna letadla. Zvláště letadla, která mají jednoduchou konstrukci nebo jsou provozována převážně lokálně, amatérsky vyrobená letadla, obzvláště vzácná letadla nebo letadla, jež existují pouze v malém počtu, by měla s ohledem na omezené riziko, které představují pro bezpečnost civilního letectví, i nadále podléhat regulativní kontrole členských států bez toho, aby z tohoto nařízení pro ostatní členské státy plynula jakákoli povinnost tyto vnitrostátní předpisy uznat.
(4)Měla by však existovat možnost uplatňovat některá ustanovení tohoto nařízení na určité druhy letadel, která jsou vyňata z působnosti tohoto nařízení, a to zejména na letadla vyrobená průmyslově, jež by mohla mít výhody z volného pohybu v rámci Unie. Proto by měly mít organizace zapojené do projektování takových letadel možnost požádat, aby Komise rozhodla, že se požadavky Unie v oblasti projektování, výroby a údržby letadel vztahují na nové druhy letadel, jež budou těmito organizacemi uvedeny na trh.
(5)Nebylo by vhodné, aby společným pravidlům podléhala všechna letiště. Letiště, která nejsou veřejná, a letiště používaná hlavně k rekreačnímu létání nebo sloužící obchodní letecké dopravě jiné než v souladu s postupy letu podle přístrojů a se zpevněnými dráhami o délce menší než 800 metrů by měla i nadále podléhat regulativní kontrole členských států, aniž by z tohoto nařízení pro ostatní členské státy plynula jakákoli povinnost tyto vnitrostátní předpisy uznat.
(6)Členské státy by měly mít možnost po předchozím povolení Komise vyjmout z působnosti tohoto nařízení letiště s malým provozem, pokud však takováto letiště splňují minimální společné bezpečnostní cíle stanovené v příslušných hlavních požadavcích. Pokud členský stát takové výjimky udělí, měly by se tyto výjimky vztahovat rovněž na vybavení používané na daném letišti a na poskytovatele služeb pozemního odbavení a uspořádání provozu na odbavovací ploše působící na vyňatých letištích. Výjimky, které členské státy udělily letištím před platností tohoto nařízení, zůstávají v platnosti, současně je však třeba zajistit, aby informace o těchto výjimkách byly zveřejněny.
(7)Členské státy mohou, zejména kvůli dosažení větší bezpečnosti, interoperability či větší efektivity, považovat za vhodnější uplatňovat ustanovení tohoto nařízení místo svých vnitrostátních právních předpisů na státní letadla a na uspořádání letového provozu („ATM“) a letové navigační služby („ANS“) poskytované vojenskými silami. Mělo by jim být umožněno tak učinit. Komisi by měly být uděleny nezbytné prováděcí pravomoci, aby mohla o takových žádostech rozhodovat. Členské státy, které tuto možnost využijí, by měly spolupracovat s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“), zejména formou poskytování všech informací nezbytných pro účely potvrzení, že daná letadla a činnosti splňují příslušná ustanovení tohoto nařízení.
(8)Opatření přijatá v souladu s tímto nařízením za účelem regulace bezpečnosti civilního letectví v Unii, včetně aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jejich základě, by měla odpovídat a být úměrná povaze různých druhů provozu a činností, na něž se vztahují, a s nimi spojeným rizikům. Měla by rovněž v největší možné míře být formulována způsobem zaměřujícím se na cíle, jichž má být dosaženo, a přitom umožňovat různé způsoby dosažení těchto cílů. To by mělo přispět k nákladově efektivnějšímu dosažení potřebné úrovně bezpečnosti a podněcovat technické a provozní inovace. Je třeba využívat uznávaných odvětvových norem a postupů, bylo-li shledáno, že zajišťují soulad s hlavními požadavky stanovenými v tomto nařízení.
(9)Uplatňování zásad řádného řízení bezpečnosti je nezbytné pro trvalé zlepšování bezpečnosti civilního letectví v Unii, pro předvídání vznikajících bezpečnostních rizik a pro co nejlepší využití omezených technických zdrojů. Je proto nezbytné stanovit společný rámec pro plánování opatření ke zvýšení bezpečnosti a jejich provádění. Za tímto účelem je třeba vypracovat na úrovni Unie Evropský plán pro bezpečnost letectví a Evropský program pro bezpečnost letectví. Každý členský stát by rovněž měl vypracovat vnitrostátní program pro bezpečnost letectví v souladu s požadavky stanovenými v příloze 19 Chicagské úmluvy. Tento program by měl být doprovázen plánem popisujícím opatření, jež členské státy přijmou ke zmírnění bezpečnostních rizik.
(10)V souladu s ustanoveními uvedenými v příloze 19 k Chicagské úmluvě mají členské státy nastolit přijatelnou úroveň bezpečnosti ve vztahu k leteckým činnostem, za něž zodpovídají. Evropský plán pro bezpečnost letectví by měl stanovit přijatelnou úroveň bezpečnosti pro Unii v souvislosti s jednotlivými kategoriemi leteckých činností, aby tak napomáhal členským státům koordinovaně plnit tento požadavek. Tato přijatelná úroveň bezpečnosti by neměla mít závazný charakter, ale měla by vyjadřovat cíl Unie a členských států v oblasti bezpečnosti civilního letectví.
(11)Chicagská úmluva stanoví minimální normy k zajištění bezpečnosti civilního letectví a k němu se vztahující ochrany životního prostředí. Hlavní požadavky Unie a další pravidla jejich provádění stanovená v tomto nařízení by měly zajistit, aby členské státy jednotným způsobem plnily své závazky stanovené v Chicagské úmluvě, včetně závazků vůči třetím zemím. Tam, kde jsou pravidla Unie odlišná od minimálních norem stanovených Chicagskou úmluvou, by o tom členské státy měly odpovídajícím způsobem vyrozumět Mezinárodní organizaci pro civilní letectví.
(12)V souladu s normami a doporučenými postupy stanovenými v Chicagské úmluvě je třeba určit hlavní požadavky vztahující se na letecké výrobky, letadlové části, jiné než zastavěné vybavení, letiště a poskytování služeb ATM/ANS. Dále je třeba určit hlavní požadavky na osoby a organizace zapojené do provozu letadel, provozu letišť a poskytování služeb ATM/ANS a hlavní požadavky na osoby, které se podílejí na výcviku a lékařských prohlídkách letových posádek a řídících letového provozu, a na výrobky, které se při těchto činnostech používají.
(13)Hlavní požadavky na slučitelnost výrobků letecké techniky se životním prostředím by se měly týkat hluku letadel i emisí a měly by Unii umožnit stanovovat podrobné technické normy, které jsou nezbytné k ochraně životního prostředí a lidského zdraví před škodlivými účinky provozu letecké dopravy. Tyto požadavky by měly vycházet z norem a doporučených postupů stanovených v Chicagské úmluvě.
(14)Unie by měla rovněž stanovit hlavní požadavky na bezpečné poskytování služeb pozemního odbavení.
(15)S ohledem na rostoucí závislost civilního letectví na moderních informačních a komunikačních technologiích by měly být stanoveny hlavní požadavky zajišťující bezpečnost informací používaných v odvětví civilního letectví.
(16)Letecké výrobky, letadlové části a nezastavěné vybavení, letiště a jejich vybavení, provozovatelé letadel a letišť, systémy ATM/ANS a jejich poskytovatelé, jakož i piloti, řídící letového provozu a osoby nebo organizace, které se podílejí na jejich výcviku a lékařských prohlídkách, a výrobky, které se při těchto činnostech používají, by měli získávat osvědčení nebo průkazy způsobilosti, pokud splňují příslušné hlavní požadavky, případně jiné požadavky stanovené v tomto nařízení nebo podle něj. Komise by měla mít možnost přijmout nezbytná podrobná pravidla pro vydávání těchto osvědčení, případně prohlášení, jež mají být v tomto smyslu učiněna, přičemž je třeba vzít v úvahu cíle nařízení a charakter a riziko dané činnosti.
(17)Organizacím, které se podílejí na projektování a výrobě leteckých výrobků a letadlových částí, by měla být dána možnost deklarovat shodu konstrukce výrobků a částí s příslušnými odvětvovými normami, pokud to bude považováno za zajištění přijatelné úrovně bezpečnosti. Tato možnost by měla být omezena na výrobky používané pro lehká a sportovní letadla, a to při stanovení příslušných omezení a podmínek pro zajištění bezpečnosti.
(18)Jelikož jsou bezpilotní letadla provozována ve vzdušném prostoru zároveň s tradičními letadly, mělo by se toto nařízení vztahovat také na tato letadla bez ohledu na jejich provozní hmotnost. Technologie pro bezpilotní letadla nyní umožňují celou řadu použití, pro něž by měla být stanovena pravidla úměrná riziku konkrétního použití nebo typu použití.
(19)Pravidla pro bezpilotní letadla by měla co nejvíce přispívat k dodržování souvisejících práv zaručených právem Unie, zejména práva na respektování soukromého a rodinného života, které je stanoveno v článku 7 Listiny základních práv Evropské unie, a práva na ochranu osobních údajů, které je stanoveno v článku 8 Listiny a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie a upraveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
(20)U některých typů bezpilotních letadel není uplatňování ustanovení tohoto nařízení týkajících se certifikace, dozoru a vynucování, jakož i ustanovení týkajících se agentury, za účelem dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti nezbytné. V těchto případech by měly být použitelné mechanismy dozoru nad trhem zakotvené v právních předpisech Unie o harmonizaci požadavků na výrobky.
(21)Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, měla by Komise, agentura a příslušné úřady členských států konat jako jednotný evropský systém bezpečnosti letectví, a to tak, že budou sdílet zdroje a pracovat společně.
(22)Agentura a příslušné vnitrostátní úřady by měly spolupracovat s cílem lépe odhalovat nebezpečné podmínky a v případě potřeby přijímat nápravná opatření. Členské státy by zejména měly být schopny přenášet mezi sebou navzájem nebo na agenturu povinnosti podle tohoto nařízení v oblasti certifikace, dozoru a vynucování, a to zejména v případech, kdy je to nutné pro posílení bezpečnosti nebo efektivnější využití zdrojů. Je rovněž nutné v příslušných případech podpořit členské státy při provádění těchto úkolů, zejména společného a přeshraničního dozoru, vytvořením účinného rámce pro sdružování a sdílení leteckých inspektorů a dalších odborníků s potřebnými odbornými znalostmi.
(23)Měl by být vytvořen nouzový mechanismus dozoru, který by byl aktivován Komisí, pokud ověřené důkazy nasvědčují závažné a přetrvávající neschopnosti členského státu účinně zajistit všechny úkoly v oblasti certifikace, dozoru a vynucování podle tohoto nařízení nebo některé z nich. Podobně, ohrozí-li taková situace bezpečnost a nebude-li daným členským státem vyřešena, měla by agentura být schopna dočasně vykonávat povinnosti spojené s těmito úkoly.
(24)Aby bylo dosaženo hlavních cílů tohoto nařízení, jakož i cílů v oblasti volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, osvědčení vydaná a prohlášení učiněná v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty k němu by bez dalších požadavků nebo hodnocení měla být platná ve všech členských státech.
(25)Při vydávání osvědčení podle tohoto nařízení je třeba vzít v úvahu také osvědčení či jiné příslušné doklady osvědčující shodu vydané v souladu se zákony třetích zemí. Tak je třeba postupovat v případě, že to stanoví příslušné mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Unií a třetími zeměmi nebo akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí podle tohoto nařízení, a to v souladu s takovýmito smlouvami či akty v přenesené pravomoci.
(26)Vzhledem k pravidlům přijímání osvědčení a dalších příslušných dokladů osvědčujících shodu, vydaných v souladu se zákony třetích zemí, u nichž tak stanoví toto nařízení, je třeba všechny mezinárodní smlouvy uzavřené mezi členským státem a třetími zeměmi vypovědět nebo změnit, pokud nejsou slučitelné s těmito pravidly.
(27)S ohledem na uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení nebo přijatých podle něj je třeba zajistit členským státům určitou volnost, aby mohly učinit potřebná opatření a okamžitě reagovat na problémy v oblasti bezpečnosti civilního letectví nebo udělovat výjimky v případě určitých naléhavých nepředvídatelných okolností či naléhavých provozních potřeb, přičemž je třeba stanovit vhodné podmínky, aby byla zajištěna zejména proporcionalita, objektivní kontrola a transparentnost. S ohledem na proporcionalitu by agentura a Komise měly posuzovat dotčená opatření či dotčené výjimky s cílem vydat doporučení nebo přijmout rozhodnutí pouze tehdy, jestliže jejich trvání přesahuje jedno plánovací období leteckých dopravců, tj. osm měsíců, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je-li příslušným úřadem pro vydání určitého osvědčení v souladu s tímto nařízením agentura, měla by mít rovněž pravomoc udělovat tyto výjimky, a to ve stejných případech a za týchž podmínek, které platí pro členské státy. V této souvislosti by rovněž mělo být přijato ustanovení umožňující případné změny příslušných pravidel stanovených v aktech v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktech přijatých na základě tohoto nařízení, zejména s cílem umožnit i jiné prostředky prokazování shody při současném zajištění přijatelné úrovně bezpečnosti civilního letectví v Unii.
(28)S cílem zajistit řádné uplatňování tohoto nařízení a s ohledem na potřebu identifikovat, posoudit a zmírnit rizika pro bezpečnost civilního letectví by si Komise, agentura a vnitrostátní příslušné úřady měly vyměňovat veškeré dostupné informace související s uplatňováním tohoto nařízení. Za tímto účelem by agentura měla mít možnost organizovat strukturovanou spolupráci na shromažďování, ukládání a analýze relevantních informací týkajících se bezpečnosti. Za tímto účelem by jí mělo být umožněno uzavírat nezbytná správní ujednání.
(29)Aby byla usnadněna výměna informací a dat důležitých pro certifikaci, dozor a vynucování mezi členskými státy, Komisí a agenturou, je třeba vytvořit elektronickou databázi těchto informací, kterou bude spravovat agentura ve spolupráci s členskými státy a Komisí.
(30)Na zpracování osobních údajů při uplatňování tohoto nařízení se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES. Podle uvedené směrnice mohou členské státy stanovit výjimky a omezení v souvislosti s některými právy a povinnostmi v ní stanovenými, a to i co se týče zpracování lékařských a zdravotních údajů. V rámci databáze podle článku 63 tohoto nařízení je nezbytné zpracování osobních údajů, zejména lékařských a zdravotních údajů, aby byla možná účinná spolupráce mezi členskými státy při certifikaci a dozoru nad zdravotní způsobilostí pilotů. Výměna osobních údajů musí podléhat přísným podmínkám a musí být omezena na to, co je nezbytně nutné pro dosažení cílů tohoto nařízení. Vzhledem k výše uvedenému je třeba zásady stanovené ve směrnici 95/46/ES podle potřeby doplnit nebo upřesnit v tomto nařízení.
(31)Na zpracování osobních údajů ze strany agentury při plnění jejích povinností při uplatňování tohoto nařízení, konkrétně při správě databáze podle článku 63 tohoto nařízení, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001, zejména pak jeho ustanovení o zachovávání mlčenlivosti a zajištění bezpečnosti zpracování. Vzhledem k výše uvedenému je třeba zásady stanovené v nařízení (ES) č. 45/2001 podle potřeby doplnit nebo upřesnit v tomto nařízení.
(32)Agentura byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 v rámci dosavadní institucionální struktury Unie a rovnováhy pravomocí, je v technických záležitostech nezávislá a má právní, správní a finanční samostatnost. V souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 dostala agentura další kompetence. Aby mohla lépe plnit nové úkoly, které jí ukládá toto nařízení, je třeba upravit její strukturu a fungování.
(33)Podle institucionálního systému Unie jsou za provádění práva Unie v první řadě odpovědné členské státy. Úkoly v oblasti certifikace, dozoru a vynucování požadované podle tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které byly na jeho základě přijaty, by proto měly být v zásadě vykonávány na vnitrostátní úrovni jedním či několika příslušnými úřady členských států. V některých jasně stanovených případech by však agentura měla být rovněž oprávněna provádět tyto úkoly podle tohoto nařízení. V těchto případech by mělo být agentuře dovoleno přijímat potřebná opatření týkající se provozu letadel, kvalifikace posádky nebo použití letadel třetích zemí, pokud jsou to nejlepší prostředky k dosažení jednotnosti a usnadnění fungování vnitřního trhu.
(34)Agentura by měla poskytovat Komisi technickou pomoc při přípravě nezbytných právních předpisů a podle potřeby pomáhat členským státům a průmyslu při jejich provádění. Měla by být schopna vydávat certifikační specifikace a poradenské materiály a podle potřeby činit odborná zjištění a vydávat osvědčení či registrovat prohlášení.
(35)Při provádění evropského systému uspořádání letového provozu budou hrát hlavní roli globální družicové navigační systémy, a zejména unijní program Galileo. V této souvislosti by agentura měla mít pravomoc zpracovávat nezbytné technické specifikace a vydávat osvědčení organizacím poskytujícím služby ATM/ANS, aby byla zajištěna vysoká a jednotná úroveň bezpečnosti, interoperability a provozní efektivity.
(36)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ukládá agentuře povinnost sdělovat veškeré informace, které by mohly být podstatné pro aktualizaci seznamu leteckých dopravců, kteří z bezpečnostních důvodů podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii. Agentura by rovněž měla být Komisi při provádění nařízení (ES) č. 2111/2005 nápomocna prováděním nezbytných hodnocení provozovatelů ze třetích zemí a úřadů odpovědných za dozor nad nimi a předkládáním příslušných doporučení Komisi.
(37)Aby bylo zajištěno, že toto nařízení bude dodržováno, mělo by být umožněno ukládat držitelům osvědčení vydaných agenturou a podnikům, které činí prohlášení pro agenturu, pokuty nebo opakované sankční platby, případně obojí, pokud poruší pravidla, jež se na ně podle tohoto nařízení vztahují. Tyto pokuty a opakované sankční platby by měla ukládat Komise na základě doporučení agentury. V tomto smyslu by měla Komise podle okolností každého jednotlivého případu reagovat na takové přestupky úměrně a adekvátně a také s ohledem na jiná možná opatření, jako je např. odejmutí osvědčení.
(38)S cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto nařízení by agentura měla mít pravomoc toto uplatňování v členských státech sledovat, a to i prostřednictvím provádění kontrol.
(39)Na základě svých odborných znalostí by agentura měla přispívat k definování výzkumné politiky a provádění výzkumných programů Unie. Měla by mít možnost provádět naléhavě potřebný výzkum a podílet se na výzkumných projektech ad hoc na základě rámcového programu Unie pro výzkum a inovace nebo jiných programů v Unii i mimo ni financovaných ze soukromých nebo veřejných prostředků.
(40)S ohledem na existující vzájemnou závislost mezi bezpečností a ochranou před protiprávními činy v civilním letectví by se agentura měla podílet na spolupráci v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, včetně kybernetické bezpečnosti. Svými odbornými zkušenostmi by měla přispívat k provádění pravidel Unie v této oblasti Komisí a členskými státy.
(41)Na požádání by měla agentura pomáhat členským státům a Komisi na poli mezinárodních vztahů se záležitostmi, jichž se týká toto nařízení, zejména v oblasti harmonizace pravidel a vzájemného uznávání osvědčení. Na základě předchozího schválení Komisí by měla mít možnost navazovat prostřednictvím pracovních ujednání vhodné vztahy s úřady třetích zemí a mezinárodními organizacemi kompetentními v záležitostech, které jsou předmětem tohoto nařízení. S cílem podporovat bezpečnost na celosvětové úrovni a s ohledem na vysoké standardy uplatňované v rámci Unie by agentura měla mít možnost zapojovat se v rámci své kompetence do ad hoc projektů technické spolupráce, výzkumu a technické pomoci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Agentura by též měla být Komisi nápomocna při uplatňování právních předpisů Unie v jiných technických oblastech regulace civilního letectví, jako je ochrana letectví před protiprávními činy nebo jednotné evropské nebe tam, kde k tomu agentura disponuje příslušnými odbornými znalostmi.
(42)S cílem prosazovat osvědčené postupy a jednotné provádění právních předpisů Unie v oblasti bezpečnosti letectví může agentura zajišťovat výcvik.
(43)Agentura by se měla řídit a fungovat podle zásad společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012.
(44)Členské státy a Komise by měly být zastoupeny ve správní radě agentury, aby mohly účinně kontrolovat její fungování. Této správní radě by měly být svěřeny nezbytné pravomoci, zejména jmenovat výkonného ředitele a přijímat konsolidovanou výroční zprávu o činnosti, programový dokument, roční rozpočet a finanční pravidla vztahující se na agenturu.
(45)V zájmu transparentnosti by měly zúčastněné strany mít ve správní radě agentury status pozorovatele.
(46)Aby mohla správní rada řádně plnit své úkoly, měla by jí napomáhat výkonná rada, která by měla zejména připravovat rozhodnutí správní rady a poskytovat výkonnému řediteli agentury doporučení ohledně provádění těchto rozhodnutí.
(47)Veřejný zájem vyžaduje, aby agentura při své činnosti týkající se bezpečnosti vycházela pouze z nezávislých odborných posudků, za přísného uplatňování tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů k němu přijatých. Proto by měla být rozhodnutí agentury týkající se bezpečnosti učiněna výkonným ředitelem, který by měl mít možnost jednat dostatečně pružně, pokud jde o získávání doporučení a organizování vnitřního chodu agentury.
(48)Je nutné zajistit, aby osoby dotčené rozhodnutím agentury mohly využít nezbytné opravné prostředky způsobem odpovídajícím zvláštní povaze oblasti letectví. Proto by měl být stanoven vhodný mechanismus odvolání, aby rozhodnutí agentury mohla být předložena specializovanému odvolacímu senátu, jehož rozhodnutí by mohla být následně předmětem řízení před Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie.
(49)Všechna rozhodnutí, která Komise učiní podle tohoto nařízení, podléhají přezkumu Soudním dvorem v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie. Soudní dvůr by měl mít v souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování Evropské unie neomezenou pravomoc v souvislosti s rozhodnutími, kterými Komise uložila pokuty nebo opakované sankční platby.
(50)Pokud agentura vypracuje návrh pravidel obecné povahy, která mají být prováděna vnitrostátními úřady, měly by členské státy být konzultovány. Kromě toho v případech, kde pravidla mohou mít významný sociální dopad, je třeba, aby agentura při přípravě odpovídajících návrhů pravidel náležitě konzultovala s účastníky včetně sociálních partnerů Unie.
(51)S cílem účinně plnit své úkoly podle tohoto nařízení by agentura měla, pokud to bude nutné, spolupracovat s jinými orgány, institucemi, úřady a agenturami Unie v oblastech, kde jejich činnosti mají vliv na technické aspekty civilního letectví. Agentura by zejména měla spolupracovat s Evropskou agenturou pro chemické látky při výměně informací o bezpečnosti chemických látek, jejich vlivu na bezpečnost letectví a v souvisejících vědeckých a technických otázkách. Budou-li zapotřebí konzultace týkající se vojenských aspektů, měla by agentura zapojit Evropskou obrannou agenturu.
(52)Je nezbytné poskytovat veřejnosti dostatečné informace o úrovni bezpečnosti civilního letectví a s tím související ochraně životního prostředí, přičemž je třeba zohlednit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 a související vnitrostátní právní předpisy.
(53)Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury, měl by jí být přidělen samostatný rozpočet financovaný hlavně z příspěvku Unie a z poplatků a plateb placených uživateli evropského systému bezpečnosti letectví. Finanční příspěvky, které agentura obdrží od členských států, třetích zemí nebo jiných právnických či fyzických osob, by neměly ohrožovat její nezávislost a nestrannost. Jde-li o příspěvek Unie a jakékoli ostatní dotace hrazené ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, měl by být použitelný rozpočtový proces Unie, přičemž kontrolu účetnictví by měl provádět Účetní dvůr. S cílem umožnit agentuře účast na veškerých budoucích projektech by jí měla být poskytnuta možnost získávat granty. Příjmy agentury by měly zahrnovat platby hrazené v souladu s nařízením (EU) č. XXXX/XXXX o provádění jednotného evropského nebe, aby se zohlednila zásada „uživatel platí“.
(54)Aby mohla agentura za dodržování řádného finančního řízení efektivně a včas reagovat na poptávku po činnostech, které vykonává, zejména v oblasti certifikace a činností spojených s možným přenesením povinností z členských států, měl by plán pracovních míst zohledňovat zdroje nutné k efektivnímu a včasnému vyhovění poptávce po certifikačních a dalších činnostech agentury, včetně těch, které vyplývají z přenesení povinností v souladu s články 53, 54 a 55. Za tímto účelem je třeba zavést ukazatele na měření pracovní zátěže a efektivity agentury v souvislosti s činnostmi financovanými z poplatků a plateb. S ohledem na tyto ukazatele by měla agentura plánovat počet svých pracovníků a řídit své zdroje související s poplatky a platbami tak, aby mohla pružně reagovat na tuto poptávku a případné výkyvy výnosů z poplatků a plateb.
(55)Je třeba stanovit vhodná opatření, aby bylo zajištěno, že budou patřičně chráněny citlivé informace související s bezpečností.
(56)Poplatky a platby, které agentura vyměřuje, by měly být stanovovány transparentně, spravedlivě, nediskriminačně a jednotně. Neměly by ohrozit konkurenceschopnost příslušného odvětví Unie. Dále by měly být stanoveny na základě řádného posouzení schopnosti dotčených právnických či fyzických osob je platit, zejména s ohledem na malé a střední podniky.
(57)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.
(58)Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v řádně odůvodněných případech souvisejících s výjimkami z ustanovení tohoto nařízení, mechanismem dozoru pro mimořádné situace, nápravnými a ochrannými opatřeními vyžadují naléhavé důvody.
(59)Za účelem zohlednění technických, vědeckých, provozních nebo bezpečnostních potřeb změnou nebo doplněním ustanovení o letové způsobilosti, ochraně životního prostředí, letových posádkách, leteckém provozu, letištích, ATM/ANS, řídících letového provozu, provozovatelů ze třetích zemí, bezpilotních letadlech, dozoru a vynucování, ustanovení o pružnosti, o pokutách a penále a o poplatcích a platbách, jakož i požadavků stanovených v přílohách k tomuto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(60)Měla by být vyvíjena snaha o účast evropských třetích zemí, aby bylo zajištěno zlepšení bezpečnosti civilního letectví v celé Evropě. Ty země, které uzavřely s Unií mezinárodní dohody, jimiž se zavázaly provést a uplatňovat acquis Unie v oblasti působnosti tohoto nařízení, by se měly za podmínek stanovených v rámci těchto dohod k úsilí agentury připojit.
(61)Tímto nařízením se stanoví společná pravidla v oblasti civilního letectví a podporuje zřízení agentury. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 216/2008 by proto mělo být zrušeno.
(62)Změny vyvolané tímto nařízením mají dopad na provádění jiných právních předpisů Unie. Proto by mělo být patřičně pozměněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014.
(63)Nařízení (ES) č. 1008/2008 by mělo být pozměněno, aby zohledňovalo možnost zavedenou tímto nařízením, že se agentura může stát příslušným úřadem pro vydávání osvědčení leteckého provozovatele a dozor nad osvědčeními. Kromě toho vzhledem k rostoucímu významu leteckých dopravců s provozními základnami ve více členských státech, což má za následek skutečnost, že příslušný úřad pro provozní licence a příslušný úřad pro osvědčení provozovatele letecké dopravy již nemusí být stejný, je třeba posílit efektivní dozor nad těmito leteckými dopravci. Proto by mělo být nařízení (ES) č. 1008/2008 pozměněno, aby byla zajištěna těsná spolupráce mezi úřady odpovědnými za dozor v oblasti osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence.
(64)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž dosažení a udržení vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti civilního letectví při zajištění vysoké a jednotné úrovně ochrany životního prostředí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států vzhledem k převážně nadnárodnímu charakteru letectví a jeho složitosti, ale může jich být, z důvodů působnosti tohoto nařízení v celé Unii, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
Zásady
Článek 1
Předmět a cíle
1.Hlavním cílem tohoto nařízení je dosažení a udržení vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti civilního letectví v Unii za současného zajištění vysoké a jednotné úrovně ochrany životního prostředí.
2.Nařízení si dále klade za cíl:
a)přispívat k širší politice Unie v oblasti letectví a ke zlepšování celkové výkonnosti odvětví civilního letectví;
b)v oblastech, jichž se toto nařízení týká, usnadnit volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky na vnitřním trhu v oblasti letectví a zlepšit konkurenceschopnost odvětví letectví Unie;
c)podporovat efektivnost nákladů procesů regulace a certifikace, jakož i optimální využití zdrojů na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie;
d)v oblastech, jichž se toto nařízení týká, přispět k dosažení a udržení vysoké a jednotné úrovně ochrany civilního letectví před protiprávními činy;
e)pomáhat členským státům v plnění jejich závazků podle Chicagské úmluvy zajištěním společného výkladu a jednotného provádění jejích ustanovení;
f)podporovat na celosvětové úrovni postoje Unie ve vztahu k normám a pravidlům bezpečnosti civilního letectví navázáním vhodné spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;
g)podporovat výzkum a inovace, mimo jiné včetně výzkumu a inovací v procesech regulace a certifikace;
h)v oblastech, jichž se toto nařízení týká, podporovat technickou a provozní interoperabilitu.
3.Cílů stanovených v odstavcích 1 a 2 se dosáhne mimo jiné prostřednictvím:
a)vypracování, přijetí a jednotného uplatňování všech nezbytných aktů;
b)zajištění toho, aby prohlášení a osvědčení vydaná v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty s ním souvisejícími byly bez jakýchkoli dalších požadavků platné v celé Unii;
c)vypracování podrobných technických norem za účasti normalizačních a dalších subjektů z odvětví, které se budou používat k prokazování souladu s tímto nařízením a případně s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty k němu;
d)zřízení nezávislé Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví („agentura“);
e)jednotného uplatňování všech nezbytných aktů vnitrostátními příslušnými úřady a agenturou v rámci jejich příslušných oblastí působnosti;
f)shromažďování, analýzy a výměny informací umožňujících přijímat rozhodnutí na základě důkazů;
g)uskutečňování iniciativ zaměřených na zvyšování informovanosti a na propagaci, včetně výcviku, komunikace a šíření příslušných informací týkajících se bezpečnosti.
Článek 2
Oblast působnosti
1.Toto nařízení se vztahuje na:
a)projektování a výrobu letadel fyzickou nebo právnickou osobou působící pod dozorem agentury nebo členského státu;
b)projektování, výrobu, údržbu a provoz letadel, jakož i souvisejících výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení, pokud je letadlo:
i)zapsáno v leteckém rejstříku členského státu, pokud členský stát nepřenesl své povinnosti podle Chicagské úmluvy na třetí zemi a letadla nejsou provozována provozovatelem ze třetí země;
ii)v leteckém rejstříku třetí země a provozováno provozovatelem usazeným nebo s bydlištěm či sídlem na území, na něž se vztahují Smlouvy;
c)provoz letadel směrem do vzdušného prostoru jednotného evropského nebe, v tomto prostoru nebo směrem z něj uskutečňovaný provozovatelem ze třetí země;
d)projektování, výrobu, údržbu a provoz vybavení letišť používaného nebo zamýšleného pro použití na letištích uvedených v písmenu e) a poskytování služeb pozemního odbavení a služeb uspořádání provozu na odbavovací ploše na těchto letištích;
e)projektování, údržbu a provoz letišť, která se nacházejí na území, na něž se vztahují Smlouvy, a která:
i)jsou veřejná,
ii)slouží obchodní letecké dopravě,
iii)slouží provozu zajišťovanému s využitím postupů přiblížení nebo odletů podle přístrojů a
iv)mají dráhu se zpevněným povrchem o délce 800 metrů nebo více nebo jsou určena výlučně pro vrtulníky;
f)na ochranu okolí letišť uvedených v písmenu e), aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie a členských států týkající se životního prostředí a územního plánování;
g)poskytování služeb uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb (ATM/ANS) ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe a projektování, výrobu, údržbu a provoz systémů a složek používaných při poskytování těchto služeb ATM/ANS;
h)projektování, výrobu, provoz a údržbu bezpilotních letadel, jejich motorů, vrtulí, částí a jiného než zastavěného vybavení, jakož i na vybavení pro řízení bezpilotních letadel na dálku, pokud jsou tato letadla provozována ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe provozovatelem s bydlištěm či sídlem na území, na něž se vztahují Smlouvy.
2.Toto nařízení se též použije na personál a organizace zapojené do činností uvedených v odstavci 1.
3.Toto nařízení se nevztahuje na:
a)státní letadla a výrobky, části a jiné než zastavěné vybavení a na personál a organizace zapojené do činností a služeb prováděných státními letadly;
b)letiště nebo jejich součásti, jakož i vybavení, personál a organizace, které jsou spravovány a provozovány vojenskými silami;
c)služby ATM/ANS včetně systémů a složek, personálu a organizací, které jsou poskytovány či zpřístupňovány vojenskými silami;
d)projektování, výrobu, provoz a údržbu letadel, jejichž provoz znamená nízké riziko pro bezpečnost letectví, jak je uvedeno v příloze I, a na personál a organizace do těchto činností zapojené.
Co se týká písmene a), členské státy zajistí, aby činnosti a služby prováděné státními letadly, jež jsou uvedeny v uvedeném písmenu, byly vykonávány s patřičným ohledem na cíle tohoto nařízení. Členské státy rovněž zajistí, aby státní letadla byla v případě potřeby oddělena od ostatních letadel.
Co se týká písmene d), Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117 za účelem úpravy následujících kritérií stanovených v příloze I, pokud to je nutné vzhledem k technickému a provoznímu rozvoji, zejména po zavedení nových výrobních metod nebo nových technologií a pokud to je odůvodněno s ohledem na nízké riziko pro bezpečnost letectví spojené s provozem daného letadla:
i)dat uvedených v písm. a) bodě i) uvedené přílohy;
ii)hmotnostních a rychlostních limitů a limitů objemu horkého vzduchu uvedených v písmenech e), f), g), h), i), a j) uvedené přílohy.
4.Organizace odpovědná za projektování typu letadla může požádat Komisi, aby rozhodla, že se ustanovení oddílu I kapitoly III použijí na projektování, výrobu a údržbu uvedeného typu letadel a personál a organizace zapojené do těchto činností, jestliže:
a)daný typ letadla spadá do oblasti působnosti písmen e), f), g), h), i) nebo j) přílohy I;
b)tento typ letadla je určen k sériové výrobě a
c)projektování tohoto typu letadla nebylo schváleno v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu.
Komise na základě této žádosti rozhodne po konzultaci s agenturou a členským státem, ve kterém má dotyčná organizace své hlavní místo podnikání, zda byla splněna kritéria prvního pododstavce. Toto rozhodnutí se přijme formou prováděcího aktu, který se přijme v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2 a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Agentura toto rozhodnutí zahrne také do databáze uvedené v článku 63.
Od data stanoveného v uvedeném prováděcím rozhodnutí Komise se projektování, výroba a údržba letadel daného typu a personál a organizace zapojené do těchto činností regulují výlučně podle ustanovení oddílu I kapitoly III a podle aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na základě těchto ustanovení. V takovém případě se ustanovení kapitoly IV a kapitoly V o uplatňování ustanovení oddílu I kapitoly III vztahují také na daný typ letadla.
5.Aniž je dotčen článek 8 nařízení (EU) č. XXX/XXXX o provádění jednotného evropského nebe (přepracované znění), zajistí členské státy, aby vojenská zařízení podle odst. 3 písm. b) tohoto článku umožňující všeobecný letový provoz a služby ATM/ANS podle odst. 3 písm. c) tohoto článku poskytované všeobecnému letovému provozu vojenskými silami zaručovaly míru bezpečnosti odpovídající uplatňování hlavních požadavků stanovených v přílohách VII a VIII tohoto nařízení.
6.Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat ustanovení kteréhokoli z oddílů I, II, III, V, VI nebo VII kapitoly III na některé nebo všechny činnosti uvedené v odst. 3 písm. a) a c) tohoto článku a na personál a organizace zapojené do těchto činností.
V takovém případě daný členský stát svůj úmysl oznámí Komisi a agentuře. Toto oznámení musí obsahovat všechny příslušné informace, a zejména:
a)oddíl či oddíly, jež má v úmyslu uplatňovat;
b)dané činnosti, personál a organizace;
c)důvody zamýšleného rozhodnutí; a
d)datum, od kterého má být zamýšlené rozhodnutí uplatňováno.
Komise po konzultaci s agenturou rozhodne, zda s ohledem na charakteristiky dotyčných činností, personálu a organizací a na účel a obsah příslušných ustanovení oddílu či oddílů jí oznámených, lze tato ustanovení účinně použít a případně za jakých podmínek. Toto rozhodnutí přijaté formou prováděcího aktu se přijme v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2 a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Agentura toto rozhodnutí zahrne do databáze uvedené v článku 63.
Daný členský stát uplatňuje ustanovení oddílu či oddílů oznámených Komisi až poté, co obdrží kladné rozhodnutí Komise, případně poté, co zajistí, aby byly splněny podmínky spojené s uvedeným rozhodnutím. V tom případě jsou od data stanoveného v rozhodnutí členského státu dotyčné činnosti, personál a organizace regulovány výlučně podle těchto ustanovení a podle ustanovení aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů k němu přijatých. V takovém případě se uplatňují také ustanovení kapitol IV a V o uplatňování ustanovení oddílu či oddílů oznámených v souvislosti s dotyčnými činnostmi, personálem a organizacemi.
Komise, agentura a příslušné úřady dotyčného členského státu pro účely uplatňování tohoto odstavce vzájemně spolupracují.
Členské státy se mohou rozhodnout svá rozhodnutí přijatá podle tohoto odstavce zrušit. V tom případě daný členský stát svůj úmysl oznámí Komisi a agentuře. Oznámení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a agentura je zahrne do databáze uvedené v článku 63. Dotyčný členský stát stanoví vhodné přechodné období.
7.Členské státy se mohou rozhodnout vyjmout z působnosti tohoto nařízení projektování, údržbu a provoz letiště a zařízení používaného na tomto letišti, jestliže toto letiště neodbaví více než 10 000 cestujících ročně a neuskuteční se na něm ročně více než 850 pohybů souvisejících s přepravou nákladu, a za podmínky, že touto výjimkou není ohroženo dodržování hlavních požadavků podle článku 29.
V tomto případě daný členský stát svůj úmysl přijmout takové rozhodnutí oznámí formou odůvodněného stanoviska Komisi a agentuře. Uvedené oznámení musí obsahovat všechny příslušné informace o zamýšleném rozhodnutí.
Komise po konzultaci s agenturou rozhodne, zda jsou splněny podmínky prvního pododstavce. Toto rozhodnutí přijaté formou prováděcího aktu se přijme v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2 a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Agentura toto rozhodnutí zahrne do databáze uvedené v článku 63.
Dotyčný členský stát přijme zamýšlené rozhodnutí až po kladném rozhodnutí Komise. V takovém případě nejsou od data stanoveného v rozhodnutí členského státu projektování, údržba a provoz dotyčného letiště a jeho vybavení regulovány podle ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů k němu přijatých.
Členské státy každoročně přezkoumají údaje o provozu na letištích, která byla vyňata podle tohoto odstavce. Pokud se při tomto přezkumu prokáže, že jedno z těchto letišť po dobu tří po sobě jdoucích let odbavilo více než 10 000 cestujících ročně a uskutečnilo se na něm více než 850 pohybů souvisejících s přepravou nákladu ročně, dotyčný členský stát výjimku pro toto letiště zruší. V tom případě příslušným způsobem informuje Komisi a agenturu. Oznámení o zrušení výjimky se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a agentura je zahrne do databáze uvedené v článku 63.
Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny výjimky udělené členskými státy podle čl. 4 odst. 3) písm. b) nařízení (ES) č. 216/2008. Oznámení o uvedených výjimkách se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a agentura je zahrne do databáze uvedené v článku 63.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
(1)„dozorem“ průběžné ověřování příslušným úřadem nebo v jeho zastoupení, že jsou i nadále plněny požadavky, na jejichž základě bylo vydáno osvědčení, nebo požadavky, podle nichž bylo vydáno prohlášení;
(2)„Chicagskou úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví, podepsaná v Chicagu dne 7. prosince 1944, a její přílohy;
(3)„výrobkem“ letadlo, motor nebo vrtule;
(4)„letadlovou částí“ jakákoli část letadla jiná než motor nebo vrtule;
(5)„složkami ATM/ANS“ jakákoli složka definovaná v čl. 2 bodě 19 nařízení (EU) č. XXX/XXXX;
(6)„certifikací“ jakákoli forma uznání v souladu s tímto nařízením na základě příslušného posouzení, že organizace nebo osoba, výrobek, letadlová část, jiné než zastavěné vybavení, letiště, vybavení letiště, systém ATM/ANS, složka ATM/ANS nebo zařízení pro výcvik pomocí letové simulace splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých podle něj, formou vydání osvědčení o tomto splnění;
(7)„prohlášením“ jakékoli písemné prohlášení učiněné v souladu s tímto nařízením ve výlučné odpovědnosti právnické či fyzické osoby podléhající tomuto nařízení, které potvrzuje, že jsou splněny příslušné požadavky tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů k němu, týkající se organizace nebo osoby, výrobku, letadlové části, jiného než zastavěného vybavení, vybavení letiště, systému ATM/ANS nebo složky ATM/ANS ;
(8)„kvalifikovaným subjektem“ akreditovaná fyzická nebo právnická osoba, jíž může agentura nebo vnitrostátní příslušný úřad zadat konkrétní certifikační úkol nebo úkol v oblasti dozoru, a to pod jejich kontrolou a v jejich odpovědnosti;
(9)„osvědčením“ jakékoli osvědčení, schválení, průkaz způsobilosti, oprávnění, osvědčení nebo jiný doklad vydaný jako výsledek certifikace osvědčující splnění příslušných požadavků;
(10)„provozovatelem“ právnická nebo fyzická osoba provozující nebo navrhující k provozování jedno nebo více letadel nebo jedno nebo více letišť;
(11)„zařízením pro výcvik pomocí letové simulace“ jakýkoli druh zařízení, na němž jsou simulovány letové podmínky na zemi, včetně leteckých simulátorů, letových výcvikových zařízení, výcvikových zařízení pro postupy týkající se letu a navigace a výcvikových zařízení pro základní přístroje;
(12)„letištěm“ vymezená plocha na zemi nebo na vodě, na pevné konstrukci, pevné konstrukci na moři nebo na plovoucí konstrukci, včetně všech budov, zařízení a vybavení, která je zcela nebo zčásti používána pro přílety, odlety a pohyby letadel po zemi;
(13)„vybavením letiště“ jakékoli vybavení, aparatura, příslušenství, software nebo doplněk, které jsou používány nebo určeny k tomu, aby napomáhaly provozu letadel na letišti;
(14)„odbavovací plochou“ vymezená plocha určená k umístění letadel pro účely nástupu a výstupu cestujících, nakládky nebo vykládky pošty nebo nákladu, doplňování paliva, parkování nebo údržby;
(15)„službami uspořádání provozu na odbavovací ploše“ služby poskytované k řízení činností a pohybu letadel a vozidel po odbavovací ploše;
(16)„ATM/ANS“ funkce uspořádání letového provozu definované v čl. 2 bodě 10 nařízení (EU) č. XXX/XXXX, letové navigační služby definované v čl. 2 bodě 4 uvedeného nařízení, včetně funkcí řízení sítě a služeb uvedených v článku 17 uvedeného nařízení, a služeb sestávajících z vytváření a zpracování údajů a formátování a poskytování údajů všeobecnému letovému provozu pro potřeby letové navigace kriticky související s bezpečností;
(17)„systémem ATM/ANS“ jakákoli kombinace systémů definovaných v čl. 2 bodě 33 nařízení (EU) č. XXX/XXXX;
(18)„hlavním plánem ATM“ dokument uvedený v čl. 2 bodě 14 nařízení (EU) č. XXX/XXXX;
(19)„letovými informačními službami“ služby poskytované pro účely poskytování rad a informací užitečných pro bezpečné a účinné provádění letů;
(20)„všeobecným letovým provozem“ veškerý pohyb civilních i státních letadel prováděný ve shodě s postupy Mezinárodní organizace pro civilní letectví („ICAO“);
(21)„mezinárodními normami a doporučenými postupy“ mezinárodní normy a doporučené postupy přijaté organizací ICAO v souladu s článkem 37 Chicagské úmluvy;
(22)„pozemním odbavením“ veškeré služby poskytované na letištích, které sestávají z činností souvisejících s bezpečností v oblastech pozemní správy a dozoru, odbavování cestujících, odbavování zavazadel, manipulace s nákladem a poštou, manipulace na odbavovací ploše, obsluhy letadel, manipulace s pohonnými hmotami a oleji, údržby letadel, správy letového provozu a posádek, povrchové dopravy a cateringu;
(23)„obchodní leteckou dopravou“ provoz letadel pro přepravu cestujících, nákladu nebo pošty mezi dvěma různými letišti za úplatu nebo jiné hodnotné protiplnění;
(24)„výkonností v oblasti bezpečnosti“ výsledky členského státu, Unie nebo určité organizace v oblasti bezpečnosti definované jejími výkonnostními cíli a ukazateli výkonnosti v oblasti bezpečnosti;
(25)„ukazatelem v oblasti bezpečnosti“ parametr používaný ke sledování a posuzování výkonnosti v oblasti bezpečnosti;
(26)„výkonnostním cílem v oblasti bezpečnosti“ plánovaný nebo zamýšlený cíl pro splnění ukazatelů výkonnosti v oblasti bezpečnosti za dané období;
(27)„letadlem“ zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí je v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu;
(28)„jiným než zastavěným vybavením“ veškeré vybavení na palubě letadla, avšak nezastavěné do letadla, které může mít vliv na bezpečnost;
(29)„bezpilotním letadlem“ jakékoli letadlo provozované nebo projektované pro provoz bez pilota na palubě;
(30)„vybavením pro řízení bezpilotních letadel na dálku“ jakékoli vybavení, aparatura, příslušenství, software nebo doplněk, který je potřebný pro bezpečný provoz bezpilotního letadla;
(31)„letadlem registrovaným v členském státě“ nebo „letadlem registrovaným v třetí zemi“ letadlo registrované v souladu s mezinárodními normami a doporučenými postupy souvisejícími s přílohou 7 k Chicagské úmluvě „Státní příslušnost a poznávací značky letadel“;
(32)„státním letadlem“ letadlo provádějící vojenské, celní, policejní, pátrací a záchranné, a hasičské akce, dále akce pobřežní stráže nebo podobné činnosti či služby pod kontrolou a v odpovědnosti členského státu, uskutečňované ve veřejném zájmu subjektem, jemuž byly uděleny pravomoci orgánu veřejné moci;
(33)„vzdušným prostorem jednotného evropského nebe“ vzdušný prostor území členských států, na které se vztahují Smlouvy, jakož i veškerý další vzdušný prostor, kde členské státy uplatňují nařízení (EU) č. XXX/XXXX v souladu s čl. 1 bodem 4 uvedeného nařízení;
(34)„příslušným vnitrostátním úřadem“ jeden či více subjektů pověřených členským státem a majících potřebné pravomoci a stanovené povinnosti vykonávat úkoly v oblasti certifikace, dozoru a vynucování v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty k němu.
Článek 4
Zásady pro přijímání opatření podle tohoto nařízení
1.Při přijímání opatření podle tohoto nařízení členské státy, Komise a agentura:
a)zohledňují současný stav techniky a osvědčené postupy v oblasti letectví a berou v úvahu celosvětové zkušenosti a vědecko-technický pokrok v příslušných oblastech;
b)vycházejí z nejlepších dostupných důkazů a analýz;
c)umožňují bezprostřední reakci na zjištěné příčiny leteckých nehod, vážných incidentů a úmyslných narušení bezpečnosti;
d)berou v úvahu vzájemnou závislost mezi různými oblastmi bezpečnosti letectví a mezi bezpečností letectví a jinými technickými oblastmi regulace letectví;
e)pokud možno stanoví požadavky způsobem, který je zaměřen na cíle, jichž má být dosaženo, a současně umožňují dosažení souladu s těmito cíli různými prostředky;
f)podporují spolupráci a efektivní využívání zdrojů mezi úřady na úrovni Unie a členských států;
g)přijímají nezávazná opatření včetně opatření na podporu bezpečnosti, je-li to možné;
h)zohledňují mezinárodní povinnosti Unie a členských států v oblasti civilního letectví.
2.Opatření přijímaná podle tohoto nařízení musí odpovídat a být úměrná povaze a riziku každé konkrétní činnosti, které se týkají. Při přípravě a přijímání takovýchto opatření členské státy, Komise a agentura berou v úvahu podle příslušné činnosti:
a)zda jsou na palubě jiné osoby než letová posádka, a zejména, zda je provoz určen pro veřejnost;
b)do jaké míry by mohly být touto činností ohroženy třetí osoby nebo majetek na zemi;
c)složitost a výkonnost daného letadla;
d)účel letu a druh použitého vzdušného prostoru;
e)druh, rozsah a složitost provozu nebo činnosti, a je-li to relevantní, včetně velikosti a druhu provozu uskutečňovaného odpovědnou organizací nebo osobou;
f)míru, ve které osoby nesoucí rizika spojená s daným provozem jsou schopny tato rizika posoudit a kontrolovat;
g)výsledky minulých certifikačních činností a činností v oblasti dozoru.
KAPITOLA II
Řízení bezpečnosti letectví
Článek 5
Evropský program pro bezpečnost letectví
1.Komise po konzultaci s agenturou přijme, zveřejní a podle potřeby aktualizuje dokument popisující fungování evropského systému bezpečnosti letectví, obsahující pravidla, činnosti a postupy používané při řízení bezpečnosti civilního letectví v Unii v souladu s tímto nařízením („Evropský program pro bezpečnost letectví“).
2.Evropský program pro bezpečnost letectví zahrnuje alespoň popis těchto prvků:
a)evropské politiky bezpečnosti letectví, jejích cílů a zdrojů;
b)řízení rizik bezpečnosti letectví v Evropě;
c)zajištění bezpečnosti letectví v Evropě;
d)podpory bezpečnosti letectví v Evropě.
Evropský program pro bezpečnost letectví rovněž popisuje postup při vypracování, přijetí, aktualizaci a provádění Evropského plánu pro bezpečnost letectví uvedeného v článku 6, do nějž jsou úzce zapojeny členské státy a příslušné zúčastněné strany.
Článek 6
Evropský plán pro bezpečnost letectví
1.Agentura vypracuje, přijme, zveřejní a následně nejméně jednou za rok aktualizuje Evropský plán pro bezpečnost letectví. Evropský plán pro bezpečnost letectví na základě posouzení příslušných bezpečnostních informací určuje hlavní bezpečnostní rizika ohrožující evropský systém bezpečnosti letectví a stanoví opatření ke zmírnění těchto rizik.
2.Agentura zdokumentuje ve zvláštním portfoliu bezpečnostních rizik bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 1 a sleduje provádění souvisejících opatření k jejich zmírnění příslušnými stranami, a to případně i pomocí ukazatelů výkonnosti stanovených v oblasti bezpečnosti.
3.Evropský plán pro bezpečnost letectví určí s ohledem na cíle stanovené v článku 1 přijatelnou úroveň výkonnosti v oblasti bezpečnosti v Unii, o jejíž dosažení členské státy, Komise a agentura společně usilují.
Článek 7
Vnitrostátní program pro bezpečnost letectví
1.Každý členský stát zavede pro řízení bezpečnosti civilního letectví vnitrostátní program pro bezpečnost letectví ve vztahu k leteckým činnostem v jeho pravomoci („vnitrostátní program pro bezpečnost letectví“). Tento program musí být úměrný velikosti a složitosti těchto činností a musí odpovídat Evropskému programu pro bezpečnost letectví.
2.Vnitrostátní program pro bezpečnost letectví zahrnuje alespoň tyto prvky:
a)politiku bezpečnosti letectví, její cíle a zdroje;
b)řízení rizik bezpečnosti letectví;
c)zajištění bezpečnosti letectví;
d)podporu bezpečnosti letectví.
3.Vnitrostátní program pro bezpečnost letectví stanoví s ohledem na cíle uvedené v článku 1 a přijatelnou úroveň výkonnosti v oblasti bezpečnosti uvedenou v čl. 6 odst. 3 přijatelnou úroveň výkonnosti v oblasti bezpečnosti, jíž má být dosaženo na vnitrostátní úrovni, pokud jde o činnosti v oblasti letectví v pravomoci tohoto členského státu.
Článek 8
Vnitrostátní plán pro bezpečnost letectví
1.Vnitrostátní program v oblasti letectví je doprovázen vnitrostátním plánem pro bezpečnost letectví. Každý členský stát určí v tomto plánu na základě posouzení příslušných bezpečnostních informací hlavní bezpečnostní rizika ohrožující jeho vnitrostátní systém bezpečnosti civilního letectví a stanoví potřebná opatření ke zmírnění těchto rizik.
2.Vnitrostátní plán pro bezpečnost letectví obsahuje rizika a opatření uvedená v Evropském plánu pro bezpečnost letectví, která jsou relevantní pro daný členský stát. Členský stát informuje agenturu, která rizika a opatření uvedená v Evropském plánu pro bezpečnost letectví nejsou pro jeho vnitrostátní systém bezpečnosti letectví relevantní, a z jakých důvodů.
KAPITOLA III
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
Oddíl I
Letová způsobilost a ochrana životního prostředí
Článek 9
Hlavní požadavky
Letadla uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) a jejich motory, vrtule, letadlové části a jiné než zastavěné vybavení musí splňovat hlavní požadavky letové způsobilosti stanovené v příloze II a u hluku a emisí hlavní požadavky na slučitelnost výrobků se životním prostředím stanovené v příloze III.
Článek 10
Dodržování požadavků
1.Co se týká letadel uvedených v čl. 2 odst. 1) písm. b) bodě i) a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení, dodržování článku 9 se zajistí v souladu s články 11 až 16.
2.Co se týká letadel uvedených v čl. 2 odst. 1) písm. a) a jejich motorů, vrtulí a letadlových částí, dodržování článku 9 se zajistí v souladu s články 11 a 12 a čl. 15 odst. 1).
Článek 11
Projektování výrobků
Projekt výrobku podléhá certifikaci a vydává se s typovým osvědčením. Také změny typového osvědčení podléhají certifikaci a vydávají se s osvědčením o změnách, včetně doplňkových typových osvědčení. Návrhy opravy podléhají certifikaci a vydávají se se schválením.
Toto typové osvědčení, toto osvědčení o změnách a toto schválení návrhu oprav se vydává na žádost, prokáže-li žadatel, že projekt výrobku vyhovuje certifikační předpisové základně vytvořené podle aktů v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1) písm. a) bodě i), a nevykazuje-li projekt výrobku žádné rysy nebo vlastnosti, které by činily jeho provoz nebezpečným nebo by byly neslučitelné se životním prostředím.
Toto typové osvědčení, toto osvědčení o změnách a toto schválení návrhu oprav může být rovněž vydáno bez žádosti, a to organizací schválenou podle článku 15, které bylo uděleno výsadní právo vydávat tato osvědčení nebo schválení podle aktů v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1) písm. k), jestliže tato organizace zjistila, že projekt výrobku vyhovuje podmínkám stanoveným v druhém pododstavci.
Pro projekt motorů a vrtulí, které byly certifikovány jako součást projektu letadla v souladu s tímto článkem, není vyžadován samostatný typ osvědčení.
Článek 12
Projektování letadlových částí
Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18 stanoveno jinak, projekt letadlových částí podléhá certifikaci a vydává se s osvědčením.
Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že projekt letadlové části vyhovuje certifikační předpisové základně vytvořené podle čl. 18 odst. 1) písm. a) bodu ii).
Toto osvědčení může být rovněž vydáno bez žádosti, a to organizací schválenou podle článku 15, které bylo uděleno výsadní právo vydávat tato osvědčení podle aktů v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1) písm. k), jestliže tato organizace zjistila, že návrh letadlové části vyhovuje certifikační předpisové základně vytvořené podle čl. 18 odst. 1) písm. a) bodu ii).
Pro návrh letadlových částí, které byly certifikovány jako součást projektu výrobku v souladu s článkem 11, není vyžadován samostatný typ osvědčení.
Článek 13
Projektování jiného než zastavěného vybavení
Pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18, projekt jiného než zastavěného vybavení podléhá certifikaci a vydává se s osvědčením.
Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že projekt jiného než zastavěného vybavení vyhovuje certifikační předpisové základně vytvořené podle čl. 18 odst. 1) písm. a) bodu ii).
Toto osvědčení může být rovněž vydáno bez žádosti, a to organizací schválenou podle článku 15, které bylo uděleno výsadní právo vydávat tato osvědčení podle aktů v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1) písm. k), jestliže tato organizace zjistila, že projekt jiného než zastavěného vybavení vyhovuje certifikační předpisové základně vytvořené podle čl. 18 odst. 1) písm. a) bodu ii).
Článek 14
Jednotlivá letadla
Jednotlivá letadla podléhají certifikaci a vydává se k nim osvědčení letové způsobilosti, případně také osvědčení hlukové způsobilosti, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 18.
Tato osvědčení se vydají na žádost poté, co žadatel prokáže, že letadlo odpovídá projektu certifikovanému v souladu s článkem 11 a že je ve stavu vhodném pro bezpečný provoz slučitelný se životním prostředím.
Článek 15
Organizace
1.Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18 stanoveno jinak, organizace odpovědné za projektování a výrobu výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení podléhají certifikaci a vydává se pro ně schválení.
Toto schválení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 18 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 9. V povolení se uvedou výsadní práva udělená této organizaci a rozsah schválení.
2.Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18 stanoveno jinak, organizace odpovědné za údržbu a řízení zachování letové způsobilosti výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení podléhají certifikaci a vydává se pro ně schválení.
Toto schválení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 18 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 9. V povolení se uvedou výsadní práva udělená této organizaci a rozsah schválení.
3.Pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18, organizace zapojené do výcviku personálu uvedeného v článku 16 podléhají certifikaci a vydává se pro ně schválení.
Toto schválení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 18 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 9. V povolení se uvedou výsadní práva udělená této organizaci a rozsah schválení.
Článek 16
Personál
Pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 18, personál odpovědný za propuštění výrobku, letadlové části nebo jiného než zastavěného vybavení po údržbě podléhá certifikaci a vydává se pro něj licence.
Tato licence se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže schopnost plnit povinnosti související s jeho výsadními právy v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 9. V licenci se uvedou výsadní práva udělená tomuto personálu a rozsah licence.
Článek 17
Odchylky
1.Odchylně od článků 9, 10, 11, případně 12:
a)dodržení příslušných hlavních požadavků uvedených v článku 9 na projekt výrobků a projekt letadlových částí může být posuzováno bez vydání osvědčení, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 18. V takovém případě uvedené akty v přenesené pravomoci definují podmínky a postupy pro tohoto posuzování. Uvedené akty v přenesené pravomoci mohou stanovit, že organizacím odpovědným za projektování a výrobu výrobků a letadlových částí je dovoleno učinit prohlášení o souladu projektu výrobků a projektu letadlových částí s uvedenými hlavními požadavky a podrobnými specifikacemi stanovenými v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 18 odst. 1) bodu i) pro zajištění souladu uvedených projektů s uvedenými hlavními požadavky;
b)jestliže projekt letadla nesplňuje hlavní požadavky uvedené v článku 9, může být vydáno typové osvědčení pro zvláštní účely. V takovém případě se uvedené osvědčení vydá na žádost, prokáže-li žadatel, že projekt letadla vyhovuje konkrétním specifikacím letové způsobilosti stanoveným podle aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 18 odst. 1) písm. a) bodu iii) a že projekt letadla je s ohledem na letovou způsobilost a slučitelnost se životním prostředím přiměřený s ohledem na zamýšlené použití letadla;
2.Odchylně od článků 9 a 10, případně 14:
a)v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 18 se vydává osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely nebo osvědčení hlukové způsobilosti pro zvláštní účely pro letadlo, jehož projekt buď podléhá prohlášení podle odst. 1 písm. a), nebo pro nějž bylo vydáno typové osvědčení pro zvláštní účely podle odst. 1 písm. b). V takovém případě se uvedená osvědčení vydají na žádost poté, co žadatel prokáže, že je letadlo v souladu s uvedeným projektem a že je ve stavu vhodném pro bezpečný provoz slučitelný se životním prostředím;
b)v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 18 může být vydáno povolení k letu, aby byl umožněn provoz letadla, které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo platné osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely. V takovém případě se takové povolení k letu vydá na žádost poté, co žadatel prokáže, že letadlo je schopné bezpečně provést základní let.
Povolení k letu může být rovněž vydáno bez žádosti, a to organizací schválenou podle článku 15, které bylo uděleno výsadní právo vydávat tato povolení k letu podle aktů v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v čl. 18 odst. 1) písm. k), jestliže tato organizace zjistila, že letadlo je schopné bezpečně provést základní let.
Povolení k letu podléhá příslušným omezením stanoveným v uvedených aktech v přenesené pravomoci, zejména v zájmu ochrany bezpečnosti třetích stran.
Článek 18
Přenesené pravomoci
1.V souvislosti s letadly uvedenými v čl. 2 odst. 1) písm. a) a b) a jejich motory, vrtulemi a jiným než zastavěným vybavením je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, které stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:
a)podmínky pro stanovení následujícího a informování žadatele agenturou v souladu s článkem 66:
i)typová certifikační předpisová základna použitelná pro určitý výrobek pro účely typové certifikace podle článku 11 a čl. 17 odst. 1 písm. b);
ii)certifikační předpisová základna použitelná pro určitou letadlovou část nebo jiné než zastavěné vybavení pro účely certifikace podle článků 12 a 13;
iii)zvláštní specifikace letové způsobilosti a slučitelnosti se životním prostředím použitelné pro určitá letadla připadající v úvahu pro osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely nebo osvědčení hlukové způsobilosti pro zvláštní účely v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. a);
b)podmínky pro vydávání a rozšiřování povinných informací agenturou v souladu s článkem 66, aby bylo zajištěno zachování letové způsobilosti výrobků a jejich slučitelnost se životním prostředím, a podmínky pro schvalování alternativních způsobů průkazu odlišných od těchto povinných informací;
c)zvláštní podmínky pro dosažení souladu letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě ii) s hlavními požadavky uvedenými v článku 9;
d)podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení uvedených v článcích 11, 12, 13 a 14, čl. 17 odst. 1) písm. b) a čl. 17 odst. 2), včetně:
i)podmínek pro situace, za nichž taková osvědčení jsou, případně nejsou vyžadována s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;
ii)podmínek trvání platnosti těchto osvědčení a podmínek obnovy, je-li doba jejich platnosti omezena,
iii)podmínek pro vydávání a používání osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely a osvědčení hlukové způsobilosti pro zvláštní účely v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. a);
iv)podmínek pro vydání a používání povolení k letu podle čl. 17 odst. 2 písm. b);
v)údajů o provozní způsobilosti, včetně:
–minimálních osnov výcviku personálu vydávajícího osvědčení v oblasti údržby,
–minimálních osnov zařazení pilotů a referenčních údajů pro objektivní způsobilost souvisejících simulátorů,
–případného základního seznamu minimálního vybavení,
–údajů o typu letadla důležitých pro palubní průvodčí,
–dodatečných specifikací pro zajištění souladu s oddílem III této kapitoly;
vi)podmínek pro údržbu výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení;
vii)podmínek pro řízení zachování letové způsobilosti letadel;
e)další požadavky na letovou způsobilost pro výrobky, letadlové části a jiné než zastavěné vybavení, jejichž projekt již byl certifikován, potřebných na podporu zachování letové způsobilosti a zlepšování bezpečnosti;
f)podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení povolení uvedených v článku 15, včetně podmínek pro situace, za nichž taková osvědčení jsou, případně nejsou vyžadována s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;
g)podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení licencí uvedených v článku 16, včetně podmínek pro situace, za nichž jsou takovéto licence vyžadovány s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;
h)výsadní práva a povinnosti držitelů osvědčení vydaných podle tohoto oddílu a organizací vydávajících prohlášení podle čl. 17 odst. 1) písm. a);
i)podmínky pro stanovení podrobných specifikací použitelných na projekt výrobků a letadlových částí, na něž se vztahuje prohlášení podle čl. 17 odst. 1) písm. a);
j)podmínky a postupy pro posuzování letové způsobilosti projektů výrobků a letadlových částí a jejich slučitelnosti se životním prostředím v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. a), aniž je nutné vydat osvědčení, včetně podmínek a omezení pro provoz;
k)podmínky, za nichž lze organizaci, jíž bylo vydáno schválení organizace v souladu s článkem 15, udělit výsadní právo vydávat osvědčení podle článků 11, 12, 13 a čl. 17 odst. 2) písm. b);
l)podmínky pro přijímání osvědčení, informací o zachování letové způsobilosti a další dokumentace týkající se letové způsobilosti vydané podle právních předpisů třetí země pro účely uplatnění článku 57.
2.Aby se v potřebné míře dosáhlo cílů stanovených v článku 1, je v souvislosti s letovou způsobilostí a slučitelností se životním prostředím letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení Komise zmocněna akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 v potřebném rozsahu měnit nebo doplňovat přílohy II a III, je-li to nutné z technických, provozních nebo vědeckých důvodů nebo na základě poznatků o letové způsobilosti nebo slučitelnosti se životním prostředím.
Oddíl II
Letové posádky
Článek 19
Hlavní požadavky
Piloti a palubní průvodčí zapojení do provozu letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a zařízení pro výcvik pomocí letové simulace a osoby a organizace podílející se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách těchto pilotů a palubních průvodčích musí splňovat hlavní požadavky stanovené v příloze IV.
Článek 20
Piloti
1.Není-li v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 25 stanoveno jinak, podléhají piloti certifikaci a je jim vydáván průkaz způsobilosti pilota a příslušné osvědčení zdravotní způsobilosti pro vykonávanou činnost.
2.Průkaz způsobilosti pilota se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky stanovenými v článku 19 na teoretické znalosti, praktické dovednosti, jazykové znalosti a zkušenosti.
3.Osvědčení zdravotní způsobilosti pilota se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky stanovenými v článku 19 na zdravotní způsobilost.
4.V průkazu způsobilosti pilota a osvědčení o zdravotní způsobilosti pilota se uvedou výsadní práva udělená pilotovi.
Článek 21
Palubní průvodčí
Palubní průvodčí zapojení do provozu v obchodní letecké dopravě podléhají certifikaci a vydává se jim osvědčení.
Pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 25, palubní průvodčí zapojení do provozu jiného než obchodní letecké dopravy také podléhají certifikaci a vydává se pro ně osvědčení.
Uvedená osvědčení se vydají na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky stanovenými v článku 19 na teoretické znalosti, praktické dovednosti a zdravotní způsobilost.
Článek 22
Organizace pro výcvik a letecká zdravotní střediska
Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 25 stanoveno jinak, podléhají organizace pro výcvik pilotů a palubních průvodčích a letecká zdravotní střediska certifikaci a vydává se pro ně schválení.
Toto schválení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 19.
Ve schválení se uvedou výsadní práva udělená této organizaci.
Článek 23
Zařízení pro výcvik pomocí letové simulace
Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 25 stanoveno jinak, podléhá každé zařízení pro výcvik pomocí letové simulace certifikaci a vydává se pro ně osvědčení.
Uvedené osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že zařízení splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 19.
Článek 24
Instruktoři a zkoušející
Pokud není v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 25 stanoveno jinak, podléhají osoby odpovědné za poskytování letového výcviku, výcviku pomocí letové simulace nebo výcviku palubních průvodčích nebo za posuzování dovedností pilotů nebo palubních průvodčích, jakož i letečtí lékaři certifikaci a vydává se pro ně osvědčení.
Uvedené osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 25 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 19.
V osvědčení se uvedou udělená výsadní práva.
Článek 25
Přenesené pravomoci
1.V případě pilotů a palubních průvodčích zapojených do provozu letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a zařízení pro výcvik pomocí letové simulace a osob a organizací podílejících se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách těchto pilotů a palubních průvodčích je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117 a stanovit podrobná pravidla, pokud jde o:
a)různá zařazení pro průkazy způsobilosti pilotů a osvědčení zdravotní způsobilosti pilota uvedené v článku 20 odpovídající různým druhům vykonávaných činností;
b)podmínky pro uznávání výcviku a zkušeností na letadlech, na která se toto nařízení nevztahuje, pro účely vydání průkazů způsobilosti pilota podle čl. 20 odst. 2);
c)podmínky pro změnu vnitrostátních průkazů způsobilosti pilotů a vnitrostátních průkazů způsobilosti palubního technika, vydaných podle právních předpisů členských států, na průkazy způsobilosti pilota podle čl. 20 odst. 2), jakož i podmínky pro změnu vnitrostátních osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaných podle zákonů členských států na osvědčení o zdravotní způsobilosti pilota podle čl. 20 odst. 3);
d)výsadní práva a povinnosti držitelů licencí, zařazení licencí, osvědčení o zdravotní způsobilosti, schválení a osvědčení uvedených v článcích 20, 21, 22, 23 a 24;
e)podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení licencí, zařazení licencí, osvědčení o zdravotní způsobilosti, osvědčení a schválení uvedených v článcích 20, 21, 22, 23 a 24, včetně podmínek pro situace, za nichž takovéto licence, zařazení licencí, osvědčení o zdravotní způsobilosti, osvědčení a schválení jsou nebo případně nejsou vyžadovány s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;
f)podmínky pro uznávání průkazů způsobilosti pilota, osvědčení o zdravotní způsobilosti pilota a osvědčení palubních průvodčích vydaných podle právních předpisů třetí země pro účely uplatnění článku 57;
g)podmínky, za nichž jsou zakázány nebo omezeny činnosti upravené tímto oddílem nebo jsou podřízeny určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti.
2.Aby se v potřebné míře dosáhlo cílů stanovených v článku 1, je v případě pilotů a palubních průvodčích zapojených do provozu letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a zařízení pro výcvik pomocí letové simulace a osob a organizací podílejících se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách těchto pilotů a palubních průvodčích Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci přijaté v souladu s článkem 117, které změní nebo doplní přílohu IV, je-li to nutné z technických či provozních důvodů nebo vzhledem k vědeckému vývoji nebo poznatkům týkajícím se bezpečnosti, které souvisejí s letovou posádkou.
3.Pravidla uvedená v odstavcích 1 a 2 zahrnují podle potřeby ustanovení pro vydávání všech druhů průkazů způsobilosti pilota a zařazení požadovaných podle Chicagské úmluvy. Tato pravidla mohou zahrnovat i ustanovení pro vydávání jiných druhů průkazů způsobilosti a zařazení.
Oddíl III
Letecký provoz
Článek 26
Hlavní požadavky
Provoz letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) musí být v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze V, případně v přílohách VII a VIII.
Článek 27
Provozovatelé
1.Provozovatelé s hlavním místem podnikání na území, na které se vztahují Smlouvy, a zabývající se obchodní leteckou dopravou podléhají certifikaci a vydává se jim osvědčení.
Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 28 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 26. V osvědčení se uvedou výsadní práva udělená tomuto provozovateli a rozsah činností.
2.Pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 28, provozovatelé usazení, se sídlem nebo s hlavním místem podnikání na území, na které se vztahují Smlouvy, a zabývající se provozem jiným než obchodní leteckou dopravou podléhají certifikaci a vydává se jim osvědčení.
Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 28 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 26. V osvědčení se uvedou výsadní práva udělená tomuto provozovateli a rozsah činností.
Odchylně od prvního pododstavce, pokud je tak stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 28, provozovatelé usazení, se sídlem nebo s hlavním místem podnikání na území členských států, na které se vztahují Smlouvy, a zabývající se provozem jiným než obchodní leteckou dopravou mohou prohlásit, že jsou způsobilí a že disponují prostředky pro plnění povinností spojených s tímto provozem v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 26.
3.Členské státy zajistí, aby provoz letadel ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe provozovatelem usazeným, se sídlem nebo s hlavním místem podnikání mimo území, na něž se vztahují Smlouvy, ale na území, na kterém členské státy vykonávají funkce a úkoly státu provozovatele podle Chicagské úmluvy, jakož i osoby a organizace zapojené do tohoto provozu splňovaly úroveň bezpečnosti, která je rovnocenná úrovni bezpečnosti stanovené tímto nařízením.
Článek 28
Přenesené pravomoci
1.V souvislosti s provozem letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, které stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:
a)zvláštní podmínky pro provoz letadel v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 26;
b)podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení osvědčení uvedených v čl. 27 odst. 1 a 2, včetně podmínek pro situace, za nichž jsou takováto osvědčení vyžadována, případně prohlášení povolena s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;
c)výsadní práva a povinnosti držitelů osvědčení uvedených v čl. 27 odst. 1 a 2 a provozovatelů vydávajících prohlášení podle podrobných pravidel uvedených v písmenu b);
d)podmínky, které musí splnit provozovatelé uvedení v čl. 27 odst. 1 a 2 a členové jejich letových posádek, pokud jde o omezení doby letové služby a doby služby, a požadavky na dobu odpočinku členů letové posádky;
e)další požadavky potřebné k zajištění splnění hlavních požadavků uvedených v článku 26, které platí pro provozovatele usazené, se sídlem nebo s hlavním místem podnikání na území, na které se vztahují Smlouvy, pokud tito provozovatelé uzavřou dohody o společném označování linek nebo dohody o pronájmu s posádkou s provozovateli, kteří jsou usazeni, mají sídlo nebo hlavní místo podnikání mimo toto území;
f)podmínky a postupy potřebné k zajištění splnění hlavních požadavků uvedených v článku 26 na schvalování individuálních plánů specifikací doby letu příslušnými vnitrostátními úřady a vydávání stanovisek agentury k těmto plánům podle čl. 65 odst. 7;
g)podmínky, za nichž je provoz letadla zakázán, omezen nebo podřízen určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti.
2.Aby se v potřebné míře dosáhlo cílů stanovených v článku 1, je v souvislosti s provozem letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) Komise zmocněna akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 měnit nebo doplňovat přílohu V, případně přílohy VII a VIII, je-li to nutné z technických či provozních důvodů nebo vzhledem k vědeckému vývoji nebo poznatkům týkajícím se bezpečnosti v oblasti leteckého provozu.
Oddíl IV
Letiště
Článek 29
Hlavní požadavky
Letiště, vybavení letišť, provoz letišť a poskytování pozemního odbavení a služeb uspořádání provozu na odbavovací ploše letišť musí být v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze VII, případně v příloze VIII.
Článek 30
Certifikace letišť
1.Letiště podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení. Změny těchto osvědčení rovněž podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení o změnách.
Toto osvědčení a osvědčení o změně se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že je letiště v souladu s certifikační předpisovou základnou pro letiště stanovenou v odstavci 2 a že letiště nemá žádné rysy nebo vlastnosti, v jejichž důsledku by byl jeho provoz nebezpečný.
Tato osvědčení se vztahují na letiště a jeho bezpečnostní zařízení.
2.Certifikační předpisová základna pro letiště zahrnuje:
a)příslušné certifikační specifikace pro daný typ letiště;
b)ustanovení, pro která byla přijata rovnocenná úroveň bezpečnosti;
c)zvláštní podrobné technické specifikace, které jsou nezbytné, pokud jsou v důsledku konstrukčních rysů daného letiště nebo zkušeností s jeho provozem některé certifikační specifikace uvedené v písmenu a) nepřiměřené nebo nevhodné k zajištění splnění hlavních požadavků stanovených v článku 29.
Článek 31
Vybavení letiště kriticky související s bezpečností
1.Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 34, vybavení letiště kriticky související s bezpečností používané nebo určené k použití na letištích spadajících do působnosti tohoto nařízení podléhá certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení.
Osvědčení pro toto vybavení se vydá na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že je vybavení v souladu s podrobnými specifikacemi podle článku 34 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 29.
2.Odchylně od odstavce 1, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 34, jsou organizace podílející se na projektování, výrobě a údržbě vybavení letišť kriticky souvisejícího s bezpečností oprávněny předkládat prohlášení, že toto vybavení letišť kriticky související s bezpečností je v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 29.
Článek 32
Organizace
1.Organizace odpovědné za provoz letišť podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení.
Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 34 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 29.
V osvědčení jsou uvedena práva udělená organizaci, které je osvědčení vydáno, a rozsah osvědčení.
2.Organizace odpovědné za poskytování pozemního odbavení a služeb uspořádání provozu na odbavovací ploše na letištích spadajících do působnosti tohoto nařízení předkládají prohlášení o způsobilosti a dostupnosti prostředků ke splnění povinností spojených s poskytovanými službami v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 29.
Článek 33
Ochrana okolí letišť
1.Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byla letiště nacházející se na jejich území zabezpečena před činnostmi a výstavbou v jejich okolí, které by mohly představovat nepřijatelná rizika pro letadla, jež tato letiště využívají.
2.Organizace uvedené v čl. 32 odst. 1 sledují činnost a výstavbu, které by mohly představovat nepřijatelná rizika pro bezpečnost letectví v okolí letiště, za jehož činnost jsou odpovědné. Přijmou nezbytná opatření ke zmírnění těchto rizik, pokud je to v jejich silách, a v opačném případě na tato rizika upozorní příslušné orgány členského státu, kde se letiště nachází.
Článek 34
Přenesené pravomoci
1.V souvislosti s letišti, vybavením letišť kriticky souvisejícím s bezpečností, provozem letišť, poskytováním služeb pozemního odbavení a uspořádáním provozu na odbavovací ploše letiště je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:
a)zvláštní specifikace pro provoz letišť v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 29;
b)podmínky pro stanovení certifikační předpisové základny použitelné na letiště v souladu s čl. 30 odst. 2 a pro její oznámení žadateli za účelem certifikace v souladu s čl. 30 odst. 1;
c)podmínky pro stanovení podrobných specifikací použitelných na vybavení letiště kriticky související s bezpečností a pro jejich oznámení žadateli za účelem certifikace v souladu s čl. 31 odst. 1;
d)podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení pro letiště podle článku 30, včetně provozních omezení týkajících se určitých konstrukčních rysů letiště;
e)podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení pro vybavení letišť kriticky související s bezpečností uvedených v článku 31, včetně podmínek pro situace, kdy se – s ohledem na dosažení cílů stanovených v článku 1 a při zohlednění povahy a rizika konkrétní dotčené činnosti – tato osvědčení požadují, případně kdy je možné předložit prohlášení;
f)podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení uvedených v čl. 32 odst. 1;
g)práva a povinnosti držitelů osvědčení uvedených v článku 30, čl. 31 odst. 1 a čl. 32 odst. 1 a organizací předkládajících prohlášení v souladu s čl. 31 odst. 2;
h)podmínky a postupy pro předkládání prohlášení organizacemi poskytujícími služby pozemního odbavení a organizacemi poskytujícími služby uspořádání provozu na odbavovací ploše podle čl. 32 odst. 2;
i)práva a povinnosti organizací poskytujících služby pozemního odbavení a organizací poskytujících služby uspořádání provozu na odbavovací ploše, které předložily prohlášení podle čl. 32 odst. 2;
j)podmínky pro přijetí a převod vnitrostátních osvědčení pro letiště vydaných na základě vnitrostátních právních předpisů členských států na osvědčení pro letiště uvedená v článku 30, včetně opatření, která již daný členský stát schválil na základě oznámených výjimek podle přílohy 14 Chicagské úmluvy;
k)podmínky, za nichž je zakázán nebo omezen provoz na letištích nebo činnost organizací uvedených v čl. 32 odst. 2 nebo za nichž jsou uvedená činnost organizací či provoz na letištích podřízeny určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti;
l)podmínky pro vydávání a šíření povinných informací agenturou v souladu s čl. 65 odst. 6 a příslušnými úřady členských států za účelem zajištění bezpečnosti provozu letišť a vybavení letišť.
2.Aby bylo v potřebné míře dosaženo cílů stanovených v článku 1, je v souvislosti s letišti, vybavením letišť, provozem letišť a pozemním odbavením a službami uspořádání provozu na odbavovací ploše Komise zmocněna akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 měnit nebo doplňovat přílohu VII, případně přílohu VIII, je-li to nutné z technických, provozních nebo vědeckých důvodů nebo na základě bezpečnostních poznatků týkajících se letišť.
Oddíl V
ATM/ANS
Článek 35
Hlavní požadavky
Poskytování ATM/ANS musí být v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze VIII a popřípadě v příloze VII.
Článek 36
Poskytovatelé ATM/ANS
1.Poskytovatelé ATM/ANS podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení.
Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 39 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 35.
V osvědčení jsou uvedena udělená práva a rozsah poskytovaných služeb.
2.Odchylně od odstavce 1 v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 39 mohou členské státy rozhodnout, že poskytovatelé letových informačních služeb mohou předkládat prohlášení o způsobilosti a dostupnosti prostředků pro plnění povinností spojených se službami poskytovanými v souladu s hlavními požadavky podle článku 35.
V takovém případě dotčený členský stát o svém rozhodnutí uvědomí Komisi, agenturu a ostatní členské státy. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a agentura je zařadí do databáze uvedené v článku 63.
Článek 37
Organizace zabývající se projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS
1.Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 39, organizace zabývající se projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita, podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení.
Toto osvědčení se vydá na žádost, pokud žadatel prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 39 pro zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 35.
V osvědčení se uvedou udělená výsadní práva.
2.Odchylně od odstavce 1, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 39, mohou organizace zabývající se projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita, předkládat prohlášení o způsobilosti a dostupnosti prostředků pro plnění povinností spojených s činnostmi prováděnými v souladu s hlavními požadavky podle článku 35.
Článek 38
Systémy a složky ATM/ANS
1.Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci podle článku 39, poskytovatelé ATM/ANS uvedení v článku 36 jsou povinni předložit prohlášení, že systémy a složky ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita a které mají být uvedeny do provozu těmito poskytovateli služeb, odpovídají podrobným specifikacím stanoveným akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 39 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 35.
2.Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 39, systémy a složky ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita, podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení.
Toto osvědčení se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že tyto systémy a složky odpovídají podrobným specifikacím stanoveným akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 39 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 35.
Odchylně od prvního pododstavce, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 39, mohou organizace zabývající se projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita, předkládat prohlášení, že dotčené systémy a složky jsou v souladu s podrobnými specifikacemi podle článku 39, za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 35, a že jsou tyto systémy a složky vhodné pro použití.
Článek 39
Přenesené pravomoci
1.V souvislosti s poskytováním ATM/ANS je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:
a)zvláštní podmínky pro poskytování ATM/ANS v souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 35;
b)podmínky pro stanovení podrobných specifikací použitelných na systémy a složky ATM/ANS a pro jejich oznámení žadateli pro účely certifikace v souladu s čl. 38 odst. 2;
c)podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení uvedených v článku 36, včetně podmínek pro situace, kdy se – s ohledem na dosažení cílů stanovených v článku 1 a při zohlednění povahy a rizika konkrétní dotčené činnosti – případně povoluje předložení prohlášení;
d)podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení osvědčení uvedených v čl. 37 odst. 1 a čl. 38 odst. 2, včetně podmínek pro situace, za nichž jsou takováto osvědčení vyžadována, případně prohlášení povolena s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti;
e)práva a povinnosti držitelů osvědčení uvedených v článku 36, a případně v článcích 37 a 38;
f)práva a povinnosti organizací předkládajících prohlášení podle čl. 36 odst. 2, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2;
g)podmínky a postupy pro prohlášení poskytovatelů ATM/ANS v souladu s čl. 38 odst. 1, včetně podmínek pro situace, kdy je – s ohledem na dosažení cílů stanovených v článku 1 a při zohlednění povahy a rizika konkrétní dotčené činnosti – stanovena povinnost taková prohlášení předkládat;
h)podmínky, za nichž je v zájmu bezpečnosti poskytování ATM/ANS zakázáno nebo omezeno nebo je podřízeno určitým podmínkám;
i)podmínky pro vydávání a šíření povinných informací agenturou v souladu s čl. 65 odst. 6 a příslušnými úřady členských států za účelem zajištění bezpečnosti poskytování ATM/ANS;
j)provozní pravidla týkající se využívání vzdušného prostoru a systémů a složek ATM/ANS, které jsou pro využívání vzdušného prostoru nezbytné.
2.Aby bylo v potřebné míře dosaženo cílů stanovených v článku 1, je v souvislosti s poskytováním ATM/ANS Komise akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 zmocněna měnit nebo doplňovat přílohu VIII, případně přílohu VII, je-li to nutné z technických, provozních nebo vědeckých důvodů nebo na základě bezpečnostních poznatků v oblasti ATM/ANS.
3.Pravidla podle odstavce 1 jsou případně:
a)v souladu s hlavním plánem ATM;
b)vypracována na základě příslušných ustanovení nařízení (EU) č. XXX/XXXX a stanoví přechodné mechanismy za účelem zajištění kontinuity osvědčení udělených podle uvedeného nařízení.
Oddíl VI
Řídící letového provozu
Článek 40
Hlavní požadavky
Řídící letového provozu, osoby a organizace podílející se na jejich výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách, stejně jako zařízení pro výcvik pomocí letové simulace splňují hlavní požadavky stanovené v příloze VIII.
Článek 41
Řídící letového provozu
1.Řídící letového provozu podléhají certifikaci a musí být držiteli průkazu způsobilosti řídících letového provozu a příslušného osvědčení zdravotní způsobilosti pro poskytovanou službu.
2.Průkaz způsobilosti řídících letového provozu uvedených v odstavci 1 se vydává na základě žádosti, pokud žadatel o průkaz způsobilosti prokáže, že splňuje pravidla stanovená akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 44 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v článku 40 na teoretické znalosti, praktické dovednosti, jazykové znalosti a zkušenosti.
3.Toto osvědčení zdravotní způsobilosti se vydává na základě žádosti, pokud řídící letového provozu prokáže, že splňuje požadavky pravidel stanovených akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 44 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 40 na zdravotní způsobilost.
4.Průkaz způsobilosti řídících letového provozu a osvědčení zdravotní způsobilosti uvádějí práva udělená řídícímu letového provozu a rozsah průkazu a osvědčení zdravotní způsobilosti.
Článek 42
Organizace pro výcvik řídících letového provozu, letečtí lékaři a letecká zdravotní střediska
Organizace pro výcvik řídících letového provozu, letečtí lékaři a letecká zdravotní střediska podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení.
Toto osvědčení se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že splňuje požadavky pravidel stanovených akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 44 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 40.
V osvědčení se uvedou udělená výsadní práva.
Článek 43
Instruktoři a zkoušející
Osoby odpovědné za poskytování praktického výcviku nebo posuzování praktických dovedností řídících letového provozu podléhají certifikaci a vyžaduje se pro ně osvědčení.
Toto osvědčení se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že splňuje požadavky pravidel stanovených akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 44 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 40.
V osvědčení se uvedou udělená výsadní práva.
Článek 44
Přenesené pravomoci
1.V případě řídících letového provozu, jakož i osob a organizací podílejících se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách řídících letového provozu je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:
a)jednotlivé kvalifikace a doložky pro průkazy způsobilosti řídících letového provozu podle článku 41;
b)podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti průkazů způsobilosti, kvalifikací a doložek pro průkazy způsobilosti řídících letového provozu a osvědčení o zdravotní způsobilosti uvedených v článku 41 a osvědčení uvedených v článcích 42 a 43;
c)výsadní práva a povinnosti držitelů průkazů způsobilosti řídících letového provozu, kvalifikací a doložek pro průkazy způsobilosti, osvědčení o zdravotní způsobilosti a osvědčení uvedených v článcích 41, 42 a 43;
d)podmínky pro přijetí a převod vnitrostátních průkazů způsobilosti řídících letového provozu a vnitrostátních osvědčení zdravotní způsobilosti vydaných na základě právních předpisů členských států na průkazy způsobilosti a osvědčení zdravotní způsobilosti podle článku 41;
e)podmínky pro přijetí průkazů způsobilosti řídících letového provozu vydané v souladu s právními předpisy třetích zemí pro účely uplatňování článku 57;
f)podmínky, za nichž je poskytování provozního výcviku v zájmu bezpečnosti zakázáno nebo omezeno nebo je podřízeno určitým podmínkám;
g)podmínky pro vydávání a šíření povinných informací agenturou v souladu s čl. 65 odst. 6 a příslušnými úřady členských států za účelem zajištění bezpečnosti poskytování výcviku na pracovišti.
2.Aby bylo v potřebné míře dosaženo cílů stanovených v článku 1, je v případě řídících letového provozu, osob a organizací podílejících se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách řídících letového provozu, stejně jako v případě zařízení pro výcvik pomocí letové simulace, Komise akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 zmocněna měnit nebo doplňovat přílohu VIII, je-li to nutné z technických, provozních nebo vědeckých důvodů nebo na základě bezpečnostních poznatků týkajících se organizací poskytujících výcvik a řídících letového provozu.
Oddíl VII
Bezpilotní letadla
Článek 45
Hlavní požadavky pro bezpilotní letadla
Projektování, výroba, údržba a provoz bezpilotních letadel a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí, jiného než zastavěného vybavení a vybavení k řízení bezpilotních letadel na dálku splňuje hlavní požadavky stanovené v příloze IX.
Článek 46
Shoda bezpilotních letadel
1.Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 47 s ohledem na dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti s přihlédnutím k zásadám stanoveným v čl. 4 odst. 2, podléhají projektování, výroba, údržba a provoz bezpilotních letadel certifikaci. Osvědčení se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže, že splňuje požadavky pravidel stanovených akty v přenesené pravomoci přijatými podle článku 47 za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky podle článku 45. Osvědčení uvádí bezpečnostní omezení, provozní podmínky a výsadní práva.
2.Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 47 s ohledem na dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti s přihlédnutím k zásadám stanoveným v čl. 4 odst. 2, vztahuje se na projektování, výrobu, údržbu a provoz bezpilotních letadel povinnost předkládat prohlášení. Prohlášení se předkládá, pokud jsou splněny hlavní požadavky uvedené v článku 45 a odpovídající podobná pravidla stanovená v souladu s článkem 47 za účelem zajištění souladu s těmito hlavními požadavky.
3.Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 47 a pokud je možné dosáhnout odpovídající úrovně bezpečnosti bez použití kapitol IV a V tohoto nařízení, uvedené kapitoly se nepoužijí na hlavní požadavky uvedené v článku 45 a odpovídající podrobná pravidla stanovená v souladu s článkem 47 za účelem zajištění souladu s těmito hlavními požadavky. V takových případech uvedené požadavky a pravidla představují „harmonizační právní předpisy Společenství“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS.
Článek 47
Přenesené pravomoci
1.V případě projektování, výroby, údržby a provozu bezpilotních letadel a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí, jiného než zastavěného vybavení a vybavení k řízení bezpilotních letadel na dálku je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:
a)podmínky a postupy pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení pro projektování, výrobu, údržbu a provoz bezpilotních letadel uvedených v čl. 46 odst. 1 a 2, včetně podmínek pro situace, kdy se – s ohledem na dosažení cílů stanovených v článku 1 a při zohlednění povahy a rizika konkrétní dotčené činnosti – tato osvědčení požadují, případně kdy je možné předložit prohlášení;
b)podmínky a postupy, na jejichž základě se provozovatel bezpilotního letadla spoléhá na osvědčení nebo prohlášení vydaná nebo předložená v souladu s oddíly I, II, III a VIII;
c)podmínky, za kterých se na požadavky na výrobu, údržbu a provoz bezpilotních letadel a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí, jiného než zastavěného vybavení a vybavení k řízení bezpilotních letadel na dálku pro účely čl. 46 odst. 3 nevztahují kapitoly IV a V tohoto nařízení;
d)výsadní práva a povinnosti držitelů osvědčení a provozovatelů podávajících prohlášení;
e)značení a identifikaci bezpilotního letadla;
f)podmínky, za nichž je provoz bezpilotního letadla v zájmu bezpečnosti zakázán, omezen nebo podřízen určitým podmínkám.
2.Aby bylo v potřebné míře dosaženo cílů stanovených v článku 1, je v souvislosti s výrobou, údržbou a provozem bezpilotních letadel a jejich motorů, vrtulí, letadlových částí, jiného než zastavěného vybavení a vybavení k řízení bezpilotních letadel na dálku Komise akty v přenesené pravomoci přijatými v souladu s článkem 117 zmocněna měnit nebo doplňovat přílohu IX, případně přílohu III, je-li to nutné z technických, provozních nebo vědeckých důvodů nebo na základě bezpečnostních poznatků v oblasti leteckého provozu.
Oddíl VIII
Letadla používaná provozovatelem ze třetí země ve směru do Unie, v rámci Unie nebo ve směru z Unie
Článek 48
Platná pravidla
Letadla uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. c), jakož i jejich posádky a jejich provoz, musí splňovat použitelné normy ICAO. Pokud takové normy neexistují, musí tato letadla, jejich posádky i jejich provoz splňovat hlavní požadavky stanovené v přílohách II, IV, V a případně v příloze VIII, pokud tyto požadavky nejsou v rozporu s právy třetích zemí vyplývajícími z mezinárodních úmluv.
Článek 49
Dodržování požadavků
1.Provoz letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c) pro obchodní leteckou dopravu podléhá certifikaci a vyžaduje se pro něj oprávnění.
Toto oprávnění se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže způsobilost a dostupnost prostředků ke splnění povinností souvisejících s provozem uvedených letadel v souladu s požadavky uvedenými v článku 48.
V oprávnění jsou uvedena výsadní práva udělená provozovateli a rozsah provozu.
2.Pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 50, provoz letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c) jiný než pro obchodní leteckou dopravu podléhá certifikaci a vyžaduje se pro něj oprávnění.
Toto oprávnění se vydává na základě žádosti, pokud žadatel prokáže způsobilost a dostupnost prostředků ke splnění povinností souvisejících s provozem uvedených letadel v souladu s požadavky uvedenými v článku 48.
V oprávnění jsou uvedena výsadní práva udělená provozovateli a rozsah provozu.
Odchylně od prvního pododstavce, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté podle článku 50, je v souvislosti s provozem letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c) jiným než pro obchodní leteckou dopravu možné učinit prohlášení o způsobilosti a dostupnosti prostředků ke splnění povinností souvisejících s provozem uvedených letadel v souladu s požadavky uvedenými v článku 48.
3.Oprávnění a prohlášení uvedená v odstavcích 1 a 2 se vyžadují pouze pro provoz letadel ve směru do území, na které se vztahují Smlouvy, v rámci tohoto území nebo ve směru z něj, s výjimkou provozu letadel, které nad uvedeným územím pouze přelétávají.
Článek 50
Přenesené pravomoci
1.V souvislosti s letadly uvedenými v čl. 2 odst. 1 písm. c), jakož i jejich letovými posádkami a jejich provozem, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:
a)oprávnění letadel, pro něž neexistují žádná standardní osvědčení ICAO o letové způsobilosti, nebo oprávnění pilotů, kteří nejsou držiteli standardního průkazu způsobilosti ICAO, k provozu ve směru do území, na které se vztahují Smlouvy, v rámci tohoto území nebo ve směru z něj;
b)zvláštní podmínky pro provoz letadel v souladu s ustanoveními článku 48;
c)alternativní podmínky pro případy, kdy soulad s normami a požadavky uvedenými v článku 48 není možný nebo je jeho dosažení spojeno s neúměrným úsilím provozovatele, přičemž je zajištěno dosažení cílů daných norem a požadavků;
d)podmínky pro vydávání, udržování, změnu, pozastavení či zrušení osvědčení uvedených v článku 49, včetně podmínek pro situace, za nichž jsou takováto osvědčení vyžadována, případně prohlášení povolena s ohledem na plnění cílů stanovených v článku 1 a při uvážení povahy a rizika dané činnosti. Tyto podmínky zohledňují osvědčení vydaná státem zápisu nebo státem provozovatele a není jimi dotčeno nařízení (ES) č. 2111/2005 a jeho prováděcí pravidla;
e)výsadní práva a povinnosti držitelů oprávnění podle čl. 49 odst. 1 a 2, a případně provozovatelů, kteří učinili prohlášení podle čl. 49 odst. 2;
f)podmínky, za nichž je provozování letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c) v zájmu bezpečnosti zakázáno nebo omezeno nebo podřízeno určitým podmínkám.
2.Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 Komise zejména zajistí, aby:
a)byly podle potřeby využívány doporučené postupy a pokyny ICAO;
b)žádné požadavky nepřekračovaly požadavky tohoto nařízení na letadla uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě i) a na posádky a provozovatele takových letadel;
c)byl proces získávání oprávnění podle čl. 49 odst. 1 a 2 jednoduchý, přiměřený, účinný a nákladově efektivní, a aby umožňoval prokazování shody způsobem úměrným složitosti provozu a rizikům spojeným s tímto provozem. Komise zejména zajistí, aby byl brán ohled na:
i)výsledky všeobecného programu ICAO pro audit dozoru nad bezpečností provozu;
ii)informace získané v rámci programů prohlídek na odbavovací ploše vytvořených v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle čl. 51 odst. 10;
iii)jiné ověřené informace o bezpečnostních aspektech ve vztahu k danému provozovateli;
iv)osvědčení vydaná podle právních předpisů třetích zemí.
d)byly zohledněny aspekty týkající se ATM/ANS.
KAPITOLA IV
SPOLEČNÝ SYSTÉM CERTIFIKACE, DOZORU A VYNUCOVÁNÍ
Článek 51
Certifikace, dozor a vynucování
1.Členské státy, Komise a agentura spolupracují v rámci jednotného evropského systému bezpečnosti letectví s cílem zajistit soulad s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.
2.V zájmu zajištění souladu s ustanoveními tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě agentura a příslušné úřady členských států v souladu s tímto nařízením:
a)přijímají a posuzují předložené žádosti, vydávají a případně obnovují osvědčení a přijímají prohlášení předložená v souladu s ustanoveními kapitoly III;
b)vykonávají dozor nad držiteli osvědčení, právnickými a fyzickými osobami, které učinily prohlášení, a nad výrobky, letadlovými částmi, vybavením, systémy ATM/ANS, složkami ATM/ANS, zařízeními pro výcvik pomocí letové simulace a letišti, na které se vztahují ustanovení kapitoly III;
c)provádějí nezbytná šetření, kontroly, audity a další činnosti v rámci sledování subjektů uvedených v písmenu b) za účelem zjištění možných porušení požadavků stanovených v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na jeho základě, které se na ně vztahují;
d)přijímají veškerá nezbytná vynucovací opatření, včetně změny, pozastavení nebo zrušení jimi vydaných osvědčení, zákazu letu letadel a ukládání sankcí, s cílem ukončit zjištěné protiprávní jednání.
3.Odpovědnost za úkoly spojené s certifikací, dozorem a vynucováním uvedené v odstavci 2 se stanoví v souladu s následujícími ustanoveními.
Agentura je za tyto úkoly odpovědná, pokud jí byly svěřeny na základě článků 53, 54, 55, 66, 67, 68, 69 a 70.
Příslušný úřad členského státu, v němž se nachází letiště, je odpovědný za úkoly související s osvědčením pro letiště podle čl. 30 odst. 1 a osvědčením pro organizaci odpovědnou za provoz letiště podle čl. 32 odst. 1. Osvědčení pro organizaci odpovědnou za provoz letiště může být vydáno buď společně s osvědčením pro letiště, nebo samostatně.
Ve všech ostatních případech je za tyto úkoly odpovědný příslušný úřad členského státu, v němž sídlí fyzická osoba, která podává žádost o osvědčení nebo předkládá prohlášení, nebo v případě právnických osob příslušný úřad členského státu, kde má tato osoba hlavní sídlo, pokud akty v přenesené pravomoci přijaté na základě odstavce 10 nestanoví jinak.
Pokud tak však stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté na základě odstavce 14:
a)letečtí lékaři, letecká zdravotní střediska a praktičtí lékaři jsou odpovědní za vydávání osvědčení zdravotní způsobilosti pilota podle čl. 20 odst. 3 a osvědčení zdravotní způsobilosti řídícího letového provozu podle čl. 41 odst. 1;
b)organizace provádějící výcvik pilotů a palubních průvodčích, kterým bylo uděleno schválení podle článku 22, a provozovatelé, kterým bylo vydáno osvědčení podle článku 27, jsou odpovědní za vydávání osvědčení palubních průvodčích podle článku 21.
4.Dozor, který provádí agentura a příslušné úřady členských států, je nepřetržitý a vychází z priorit stanovených s ohledem na rizika pro civilní letectví.
5.Agentura řídí a používá nástroje a postupy nezbytné pro shromažďování, výměnu a analýzu informací týkajících se bezpečnosti získaných v rámci programů prohlídek na odbavovací ploše vytvořených na základě aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě odstavce 10.
6.V zájmu usnadnění plnění úkolů souvisejících s certifikací, dozorem a vynucováním si Komise, agentura a příslušné úřady členských států vyměňují informace, včetně informací o možném nebo zjištěném protiprávním jednání.
7.Agentura podporuje obecné porozumění požadavkům obsaženým v tomto nařízení a v aktech přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na jeho základě a jejich společné uplatňování mimo jiné i prostřednictvím poradenského materiálu uvedeného v čl. 65 odst. 3 po konzultaci s příslušnými úřady členských států.
8.Každá právnická nebo fyzická osoba spadající do působnosti tohoto nařízení může agenturu upozornit na jakékoli údajné rozdíly v uplatňování pravidel mezi členskými státy. V případě, že tyto rozdíly vážně ztěžují provoz těchto subjektů nebo jinak způsobují vážné problémy, agentura a příslušné úřady dotčených členských států spolupracují v zájmu bezodkladného vyřešení těchto rozdílů. Pokud nelze rozdíly odstranit, agentura postoupí záležitost Komisi.
9.Agentura a příslušné úřady členských států přijmou potřebná opatření za účelem zvýšení a podpory povědomí o bezpečnosti civilního letectví a šíření bezpečnostních informací důležitých z hlediska předcházení nehodám a incidentům.
10.Ve vztahu k úkolům agentury a příslušných úřadů členských států souvisejících s certifikací, dozorem a vynucováním v rámci tohoto nařízení je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:
a)podmínky pro shromažďování, výměnu a šíření informací mezi agenturou a příslušnými úřady členských států v rámci plnění jejich úkolů;
b)podmínky pro provádění certifikace a šetření, kontrol, auditů a dalších činností v rámci sledování potřebných k zajištění účinného dozoru nad právnickými a fyzickými osobami, výrobky, letadlovými částmi, vybavením, systémy ATM/ANS, složkami ATM/ANS, zařízeními pro výcvik pomocí letové simulace a letišti spadajícími do působnosti tohoto nařízení;
c)podmínky pro kvalifikaci inspektorů a organizací podílejících se na jejich výcviku;
d)podmínky pro provádění prohlídek na odbavovací ploše a vydávání zákazů letu letadla v případě, že letadlo, jeho provozovatel nebo posádka letadla nesplňují požadavky tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě;
e)podmínky pro systémy správy a řízení agentury a příslušných úřadů členských států v souvislosti s plněním úkolů v rámci certifikace, dozoru a vynucování;
f)ve vztahu k odstavci 3 podmínky pro stanovení odpovědnosti jednotlivých příslušných úřadů členských států v zájmu zajištění účinného plnění úkolů v souvislosti s certifikací, dozorem a vynucováním;
g)ve vztahu k odstavci 3 podmínky pro stanovení odpovědnosti leteckých lékařů a leteckých zdravotních středisek pro účely vydávání osvědčení zdravotní způsobilosti pilota a osvědčení zdravotní způsobilosti řídícího letového provozu, stejně jako podmínky, za nichž je tato odpovědnost svěřena praktickým lékařům, a to s ohledem na zjištění účinného plnění úkolů souvisejících s vydáváním osvědčení zdravotní způsobilosti pilota a osvědčení zdravotní způsobilosti řídícího letového provozu;
h)ve vztahu k odstavci 3 podmínky pro stanovení odpovědnosti organizací provádějících výcvik pilotů a palubních průvodčích pro účely vydávání osvědčení palubních průvodčích s cílem zajistit účinné plnění úkolů souvisejících s certifikací palubních průvodčích.
Článek 52
Evropští letečtí inspektoři
1.Agentura ve spolupráci s příslušnými úřady členských států vytvoří mechanismus pro sdružování a sdílení inspektorů a dalšího personálu s odbornými znalostmi potřebnými pro plnění úkolů v oblasti certifikace a dozoru podle tohoto nařízení. Za tímto účelem agentura stanoví a sdělí příslušným úřadům členských států požadované profily kvalifikace a odborných znalostí, na jejichž základě tyto úřady podle dostupnosti jmenují kandidáty na účast v mechanismu pro sdružování a sdílení pro funkci evropských leteckých inspektorů.
2.O pomoc evropských leteckých inspektorů při výkonu dozoru a certifikace může požádat agentura a každý příslušný úřad členského státu. Agentura tyto požadavky koordinuje a pro daný účel po konzultaci s příslušnými úřady členských států vypracuje odpovídající postupy.
3.Evropští letečtí inspektoři vykonávají dozor a činnosti v rámci certifikace pod kontrolou, na základě pokynů a na odpovědnost agentury nebo příslušného úřadu členského státu, který si jejich pomoc vyžádal.
4.Náklady na pomoc poskytnutou evropskými leteckými inspektory určenými příslušným úřadem členského státu se hradí z poplatků. Za tímto účelem vystaví agentura jménem příslušného úřadu členského státu, kterému náklady vznikly, fakturu právnické nebo fyzické osobě, jíž se činnosti v rámci certifikace nebo dozoru těchto inspektorů týkaly. Agentura převede částku uhrazenou touto osobou dotčenému příslušnému úřadu členského státu.
5.V souvislosti s mechanismem pro sdružování a sdílení inspektorů uvedeným v odstavci 1 je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž stanoví podrobná pravidla, pokud jde o:
a)práva a povinnosti agentury a příslušných úřadů členského státu, které prostřednictvím tohoto mechanismu požádaly o pomoc, získaly pomoc nebo ji poskytly;
b)oprávnění a pravidla, jimiž se řídí evropští letečtí inspektoři při poskytování této pomoci;
c)stanovení a vybírání poplatků uvedených v odstavci 4.
Článek 53
Přenesení odpovědnosti
1.Členské státy mohou přenášet na agenturu odpovědnost za certifikaci, dozor a vynucování v souvislosti se všemi organizacemi, provozovateli, personálem, letadly, zařízeními pro výcvik pomocí letecké simulace či letišti, kterou dané členské státy podle tohoto nařízení mají.
Po přenesení odpovědnosti se příslušným úřadem pro účely přenesené odpovědnosti stává agentura a dotčený členský stát je této odpovědnosti zproštěn. Na výkon dané odpovědnosti agenturou se vztahují ustanovení kapitol IV a V.
2.Členské státy mohou odpovědnost za certifikaci, dozor a vynucování v souvislosti se všemi organizacemi, provozovateli, personálem, letadly, zařízeními pro výcvik pomocí letecké simulace či letišti, kterou dané členské státy mají podle tohoto nařízení, po vzájemné dohodě přenést na jiný členský stát.
Po přenesení odpovědnosti se příslušný úřad členského státu, na který je odpovědnost přenesena, stává příslušným úřadem pro účely přenesené odpovědnosti a členský stát, který odpovědnost přenáší, je této odpovědnosti zproštěn.
Na výkon uvedené odpovědnosti se vztahují ustanovení kapitol II a IV a článků 120 a 121, stejně jako použitelná ustanovení vnitrostátních právních předpisů členského státu, na který je odpovědnost přenesena.
3.Agentura, případně členský stát, souhlasí s přenesením odpovědnosti podle odstavců 1 nebo 2 pouze v případě, že se přesvědčí, že dokáže přenesenou odpovědnost účinně vykonávat v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.
4.Pokud má některý členský stát v úmyslu přenést určitou odpovědnost v souladu s odstavci 1 nebo 2, vytvoří společně s agenturou, případně s jiným členským státem, plán přechodu zajišťující řádné přenesení uvedené odpovědnosti. Před dokončením je plán přechodu předložen ke konzultaci fyzickým a právnickým osobám, kterých se přenesení týká, a v případě přenesení podle odstavce 2 agentuře.
Agentura, případně dotčený členský stát nebo dotčené členské státy, zajistí, aby přenesení odpovědnosti proběhlo v souladu s plánem přechodu.
5.Agentura prostřednictvím databáze zřízené podle článku 63 zpřístupní seznam členských států, které přenesly určité povinnosti v souladu s tímto článkem. Tento seznam obsahuje údaje o přenesené odpovědnosti umožňující jednoznačně určit příslušnou odpovědnost po jejím přenesení a případné dotčené organizace, provozovatele, personál, letadla, zařízení pro výcvik pomocí letecké simulace či letiště.
Agentura přenesenou odpovědnost zohlední při provádění kontrol a dalších činností v rámci sledování v souladu s článkem 73.
6.Tímto článkem nejsou dotčena práva a povinnosti členských států podle Chicagské úmluvy. Pokud členský stát v souladu s tímto článkem přenese svou odpovědnost, která pro něj vyplývá z Chicagské úmluvy, vyrozumí organizaci ICAO, že agentura nebo jiný členský stát působí jako jeho zmocněný zástupce pro účely plnění závazků podle Chicagské úmluvy.
Článek 54
Nadnárodní organizace
1.Organizace může požádat agenturu, aby se stala příslušným úřadem odpovědným za certifikaci, dozor a vynucování pro tuto organizaci, a to odchylně od čl. 51 odst. 3, jestliže je tato organizace držitelem osvědčení nebo je způsobilá podat žádost o osvědčení v souladu s ustanoveními kapitoly III k příslušnému úřadu jednoho z členských států, přičemž podstatná část zařízení a personálu, na které se toto osvědčení vztahuje, je umístěna v jednom nebo více členských státech nebo organizace takové umístění plánuje.
Tuto žádost mohou rovněž podat dvě organizace nebo více organizací, jejichž hlavní místa podnikání se nacházejí v různých členských státech a které jsou držiteli osvědčení nebo jsou způsobilé podat žádost o osvědčení v souladu s ustanoveními kapitoly III pro stejný druh činnosti v oblasti letectví.
Pokud organizace uvedené v prvním a druhém pododstavci tuto žádost podají, uvědomí o tom příslušné úřady členských států, v nichž mají své hlavní místo podnikání.
2.Pokud agentura dojde k závěru, že je schopna účinně vykonávat povinnosti spojené s certifikací, dozorem a vynucováním ve smyslu předložené žádosti, a to v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě, vytvoří společně s dotčeným členským státem, případně členskými státy, plán přechodu pro řádné přenesení uvedené odpovědnosti. Plán přechodu je před dokončením předložen ke konzultaci organizacím, které o přenesení požádaly.
Agentura, případně dotčený členský stát nebo dotčené členské státy, zajistí, aby přenesení odpovědnosti proběhlo v souladu s plánem přechodu.
3.Po přenesení odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 se příslušným úřadem pro účely přenesené odpovědnosti stává agentura a dotčený členský stát nebo členské státy jsou této odpovědnosti zproštěny. Na výkon dané odpovědnosti agenturou se vztahují ustanovení kapitol IV a V.
4.Ustanovení čl. 53 odst. 5 a 6 se odpovídajícím způsobem vztahují na přenesení odpovědnosti na základě tohoto článku.
Článek 55
Nouzový mechanismus dozoru
1.Agentura doporučí členskému státu přenesení odpovědnosti v souladu s článkem 53, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a)z výsledků kontrol a dalších činností v rámci sledování prováděných agenturou v souladu s článkem 73 vyplývá závažná a trvalá neschopnost některého členského státu účinně plnit některé nebo všechny úkoly v rámci certifikace, dozoru a vynucování podle tohoto nařízení,
b)Komise požádala dotčený členský stát o odstranění nedostatků zjištěných podle písmene a),
c)členský stát nedostatky uspokojivým způsobem neodstranil, přičemž výsledný stav představuje ohrožení bezpečnosti civilního letectví.
2.Pokud dotčený členský stát neuskuteční doporučení agentury nebo neodstraní nedostatky do tří měsíců ode dne vydání doporučení, může Komise, pokud dojde k závěru, že nastaly podmínky podle odstavce 1, rozhodnout o dočasném přenesení odpovědnosti za úkoly v rámci certifikace, dozoru a vynucování na agenturu. Toto rozhodnutí se přijímá prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2. Na základě závažných, naléhavých a řádně odůvodněných důvodů souvisejících s bezpečností letectví přijme Komise postupem podle čl. 116 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.
3.Ode dne, kdy prováděcí rozhodnutí uvedené v odstavci 2 nabývá účinku, agentura pravidelně posuzuje, zda je podmínka uvedená v odst. 1 písm. c) stále splněna. Pokud dojde k závěru, že uvedená podmínka již není splněna, vydá Komisi doporučení, aby dočasné přenesení odpovědnosti ukončila.
4.Jestliže Komise s přihlédnutím k uvedenému doporučení dojde k závěru, že podmínka uvedená v odst. 1 písm. c) již není splněna, rozhodne o ukončení dočasného přenesení odpovědnosti na agenturu.
Toto rozhodnutí se přijímá prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2. Na základě závažných, naléhavých a řádně odůvodněných důvodů souvisejících s bezpečností letectví přijme Komise postupem podle čl. 116 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.
5.Po přenesení odpovědnosti podle odstavce 2 se příslušným úřadem pro přenesenou odpovědnost stává agentura a dotčený členský stát je této odpovědnosti zproštěn. Na výkon dané odpovědnosti agenturou se vztahují ustanovení kapitol IV a V.
6.Ustanovení čl. 53 odst. 5 a 6 se odpovídajícím způsobem vztahují na přenesení odpovědnosti na základě tohoto článku. Agentura rovněž začlení do databáze zřízené podle článku 63 prováděcí rozhodnutí Komise uvedená v odstavcích 2 a 4.
Článek 56
Platnost osvědčení a prohlášení
1.Osvědčení vydaná a prohlášení předložená v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě jsou platná ve všech členských státech bez dalších požadavků nebo hodnocení.
2.V případě, že Komise dojde k závěru, že právnická nebo fyzická osoba, pro kterou bylo vydáno osvědčení nebo která předložila prohlášení, již nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých na jeho základě, Komise na základě doporučení agentury uloží členskému státu odpovědnému za dozor nad uvedenou osobou, aby přijal odpovídající nápravná a ochranná opatření, jako např. omezení nebo pozastavení platnosti osvědčení.
Toto rozhodnutí se přijímá prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2. Na základě závažných, naléhavých a řádně odůvodněných důvodů souvisejících s bezpečností letectví přijme Komise postupem podle čl. 116 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.
Odchylně od odstavce 1 nejsou dotčená osvědčení a prohlášení dne, kdy prováděcí rozhodnutí nabývá účinku, nadále platná ve všech členských státech.
3.Pokud Komise dojde k závěru, že členský stát uvedený v odstavci 2 přijal odpovídající nápravná a ochranná opatření, rozhodne na základě doporučení agentury, že dotčené osvědčení nebo prohlášení je opět platné ve všech členských státech v souladu s odstavcem 1. Uvedené rozhodnutí se přijímá prováděcími akty přijatými v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2. Na základě závažných, naléhavých a řádně odůvodněných důvodů souvisejících s bezpečností letectví přijme Komise postupem podle čl. 116 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.
4.Tímto článkem není dotčeno nařízení (ES) č. 2111/2005.
Článek 57
Přijímání osvědčení vydaných třetí zemí
Agentura a příslušné úřady členských států mohou buď vydat osvědčení podle tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, a to na základě osvědčení vydaného v souladu s právními předpisy třetí země, nebo přijmout osvědčení a další příslušné doklady potvrzující soulad s pravidly civilního letectví vydané podle právních předpisů třetí země, jestliže tuto možnost stanoví:
a)mezinárodní dohody o uznávání osvědčení uzavřené mezi Unií a třetí zemí; nebo
b)akty v přenesené pravomoci přijaté na základě čl. 18 odst. 1 písm. l), čl. 25 odst. 1 písm. f) a čl. 44 odst. 1 písm. e).
Článek 58
Kvalifikované subjekty
1.Agentura a příslušné úřady členských států mohou plněním úkolů souvisejících s certifikací a dozorem podle tohoto nařízení pověřit kvalifikované subjekty, které získaly akreditaci dokládající splnění kritérií stanovených v příloze VI. Agentura a příslušné úřady členských států, které využívají kvalifikované subjekty, vytvoří systém akreditací a posuzování souladu kvalifikovaných subjektů s uvedenými kritérii, a to jak v okamžiku akreditace, tak i soustavně později.
Kvalifikovaný subjekt získává akreditaci buď jednotlivě od agentury nebo příslušného úřadu členského státu, nebo společně od dvou či více příslušných úřadů členských států nebo od agentury a jednoho či více příslušných úřadů členských států.
2.Agentura či příslušný úřad nebo příslušné úřady členských států zruší nebo pozastaví platnost akreditace kvalifikovaného subjektu, kterou vydaly, pokud uvedený subjekt již nesplňuje kritéria stanovená v příloze VI.
3.Agentura či příslušný úřad nebo příslušné úřady členských států udílející akreditaci kvalifikovanému subjektu mohou tomuto subjektu udělit výsadní právo vydávat, měnit, pozastavovat nebo rušit osvědčení nebo přijímat prohlášení jménem agentury nebo příslušného úřadu členského státu. Toto výsadní právo je zahrnuto v působnosti akreditace.
4.Agentura a příslušné úřady členských států uznávají bez dalších technických požadavků nebo hodnocení akreditace kvalifikovaných subjektů udělené agenturou a dalšími příslušnými úřady členských států v souladu s odstavcem 1.
Agentura a příslušné úřady členských států však nejsou povinny používat akreditace udělené jiným příslušným úřadem členského státu nebo agenturou v plném rozsahu ani uznávat výsadní práva udělená kvalifikovanému subjektu jiným příslušným úřadem v souladu s odstavcem 3.
5.Agentura a příslušné úřady členského státu si vyměňují informace o udělených, pozastavených a zrušených akreditacích. Agentura tyto informace zpřístupní prostřednictvím databáze uvedené v článku 63.
Článek 59
Ochranná ustanovení
1.Toto nařízení a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě nebrání členskému státu, aby neprodleně reagoval na problém týkající se bezpečnosti civilního letectví, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:
a)problém zahrnuje vážné riziko pro bezpečnost letectví a jeho řešení vyžaduje bezodkladný zásah daného členského státu,
b)není možné, aby členský stát problém odpovídajícím způsobem vyřešil v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě;
c)přijaté opatření je úměrné závažnosti problému.
V takovém případě je členský stát povinen prostřednictvím databáze zřízené podle článku 63 ihned oznámit Komisi, agentuře a ostatním členským státům přijatá opatření a důvody jejich přijetí.
2.Jestliže doba trvání opatření uvedených v odstavci 1 přesáhne osm po sobě následujících měsíců nebo jestliže členský stát přijal tatáž opatření opakovaně a jejich celková doba trvání přesahuje osm měsíců, agentura posoudí, zda byly splněny podmínky podle odstavce 1, a do tří měsíců od přijetí oznámení uvedeného v odstavci 1 vydá Komisi doporučení ohledně výsledku uvedeného posouzení. Agentura toto doporučení zařadí do databáze zřízené podle článku 63.
V takovém případě Komise při zohlednění uvedeného doporučení posoudí, zda byly uvedené podmínky splněny. Pokud Komise dospěje k závěru, že uvedené podmínky splněny nebyly, nebo pokud se její závěr liší od výsledku posouzení agentury, přijme do tří měsíců od přijetí doporučení prováděcí rozhodnutí v tomto smyslu, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a zařadí do databáze zřízené podle článku 63.
Dotčený členský stát opatření přijatá podle odstavce 1 po oznámení tohoto prováděcího rozhodnutí okamžitě zruší.
3.Po přijetí oznámení podle odstavce 1 agentura rovněž bezodkladně posoudí, zda je možné problém zjištěný členským státem vyřešit přijetím tím, že agentura přijme rozhodnutí uvedená v čl. 65 odst. 4 prvním pododstavci, takže opatření přijatá členským státem již nejsou zapotřebí. Jestliže agentura dospěje k závěru, že lze problém vyřešit tímto způsobem, přijme za tímto účelem odpovídající rozhodnutí. Dospěje-li k závěru, že problém tímto způsobem vyřešit nelze, vydá doporučení Komisi ohledně změn aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které s ohledem na uplatňování odstavce 1 považuje za nezbytné.
4.Pokud je to s ohledem na uplatňování odstavce 1 nezbytné, Komise s přihlédnutím k doporučení agentury bezodkladně zváží změnu některého z aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 18 odst. 1, čl. 25 odst. 1, čl. 28 odst. 1, čl. 34 odst. 1, čl. 39 odst. 1, čl. 44 odst. 1, čl. 47 odst. 1 a čl. 50 odst. 1.
Článek 60
Ustanovení o pružnosti
1.Členské státy mohou kterékoli fyzické nebo právnické osobě spadající do působnosti tohoto nařízení udělit výjimku z požadavků vztahujících se na tuto osobu na základě ustanovení kapitoly III, s výjimkou hlavních požadavků stanovených v uvedených ustanoveních, jakož i podle aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých na základě uvedených ustanovení, a to v případě naléhavých a nepředvídaných okolností týkajících se dané osoby, nebo v případě naléhavých provozních potřeb dané osoby, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:
a)není možné tyto okolnosti nebo potřeby v souladu s platnými požadavky odpovídajícím způsobem vyřešit;
b)je zajištěna přijatelná úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí i souladu s příslušnými hlavními požadavky, popřípadě i prostřednictvím opatření ke zmírnění dopadů;
c)členský stát co nejvíce zmírnil možné narušení tržních podmínek v důsledku udělení výjimky; a
d)výjimka je rozsahem i časově omezená na to, co je naprosto nezbytné, a je uplatňována nediskriminačně.
V takovém případě dotyčný členský stát prostřednictvím databáze zřízené podle článku 63 udělenou výjimku a důvody jejího udělení a případná nezbytná opatření ke zmírnění dopadů okamžitě oznámí Komisi, agentuře a ostatním členským státům.
2.Jestliže doba trvání výjimek uvedených v odstavci 1 přesáhne osm po sobě následujících měsíců nebo jestliže členský stát udělil tytéž výjimky opakovaně a jejich celková doba trvání přesahuje osm měsíců, agentura posoudí, zda byly splněny podmínky podle odstavce 1, a do tří měsíců od přijetí oznámení uvedeného v odstavci 1 vydá doporučení Komisi ohledně výsledku uvedeného posouzení. Agentura toto doporučení zařadí do databáze zřízené podle článku 63.
V takovém případě Komise při zohlednění uvedeného doporučení posoudí, zda byly uvedené podmínky splněny. Pokud Komise dospěje k závěru, že uvedené podmínky splněny nebyly, nebo pokud se její závěr liší od výsledku posouzení agentury, přijme do tří měsíců od přijetí doporučení prováděcí rozhodnutí v tomto smyslu, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a zařadí do databáze zřízené podle článku 63.
Dotčený členský stát výjimku udělenou na základě odstavce 1 po oznámení tohoto prováděcího rozhodnutí okamžitě zruší.
3.Jestliže členský stát dojde k závěru, že soulad s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v přílohách je možné prokázat jinými prostředky, než jsou prostředky uvedené v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na základě tohoto nařízení, a že tyto prostředky představují významnou výhodu pro bezpečnost civilního letectví nebo pro efektivitu osob spadajících do působnosti tohoto nařízení či pro dotčené úřady, může prostřednictvím databáze zřízené podle článku 63 předložit Komisi a agentuře odůvodněnou žádost o změnu dotčených aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů tak, aby umožňovaly použití těchto jiných prostředků.
V takovém případě agentura bez zbytečného odkladu vydá doporučení Komisi o tom, zda žádost členského státu splňuje podmínky podle prvního pododstavce.
Pokud je to s ohledem na uplatňování tohoto odstavce nezbytné, Komise bez prodlení a s přihlédnutím k danému doporučení zváží změnu dotčeného aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu.
Článek 61
Shromažďování, výměna a analýza informací
1.Komise, agentura a příslušné úřady členských států si vyměňují veškeré dostupné informace související s uplatňováním tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, které jsou relevantní pro ostatní strany z hlediska plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení. Příslušné úřady členských států pověřené vyšetřováním nehod a incidentů v civilním letectví nebo analýzou událostí mají rovněž právo na přístup k uvedeným informacím v rámci plnění svých úkolů. Tyto informace mohou být rovněž předávány zúčastněným stranám v souladu s akty v přenesené pravomoci uvedenými v odstavci 4.
2.Agentura na úrovni Unie koordinuje shromažďování, výměnu a analýzu informací týkajících se záležitostí, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Za tímto účelem může agentura uzavírat správní dohody o shromažďování, výměně a analýze informací s právnickými a fyzickými osobami spadajícími do působnosti tohoto nařízení nebo sdruženími těchto osob.
3.Na žádost Komise provádí agentura analýzu naléhavých nebo důležitých otázek, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Příslušné úřady členských států s agenturou podle potřeby za účelem provádění těchto analýz spolupracují.
4.Komise přijme podrobná pravidla upravující postupy výměny informací uvedené v odstavci 1 mezi Komisí, agenturou a příslušnými úřady členských států a postupy předávání těchto informací zúčastněným stranám. Tato pravidla jsou uvedena v prováděcích aktech přijímaných v souladu s přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3.
Podrobná pravidla podle prvního pododstavce zohlední:
a)potřebu poskytnout právnickým a fyzickým osobám spadajícím do působnosti tohoto nařízení informace, které potřebují k zajištění souladu s cíli a k plnění cílů stanovených v článku 1;
b)potřebu omezit šíření a využití informací na to, co je nezbytně nutné pro dosažení uvedených cílů;
c)potřebu zabránit zpřístupnění nebo zabránit používání informací k určení zavinění nebo stanovení odpovědnosti.
5.Komise, agentura a příslušné úřady členských států, stejně jako právnické a fyzické osoby a sdružení těchto osob podle odstavce 2, přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění dostatečné důvěrnosti informací, které získávají na základě tohoto článku, aniž jsou dotčeny případné přísnější požadavky na zachování důvěrnosti stanovené v nařízení (EU) č. 996/2010, nařízení (EU) č. 376/2014 nebo v jiných právních předpisech Unie.
6.Za účelem informování široké veřejnosti o celkové úrovni bezpečnosti civilního letectví v Unii zveřejňuje agentura každoročně bezpečnostní zprávu. Tato zpráva obsahuje analýzu celkové situace v oblasti bezpečnosti, je psána jednoduchým a srozumitelným jazykem a uvádí, zda nedošlo ke zvýšení bezpečnostních rizik.
Článek 62
Ochrana zdroje informací
1.Pokud byly příslušnému úřadu členského státu poskytnuty informace uvedené v čl. 61 odst. 1 a 2, zdroj těchto informací je chráněn v souladu s použitelnými právními předpisy Unie a členských států o ochraně zdroje informací týkajících se bezpečnosti civilního letectví. Pokud tyto informace poskytla Komisi nebo agentuře fyzická osoba, zdroj těchto informací se neuvádí a osobní údaje tohoto zdroje se nezaznamenávají spolu s poskytnutou informací.
2.Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení vnitrostátního trestního práva, zdrží se členské státy uplatnění postupů týkajících se porušení právních předpisů z neuváženosti nebo nedbalosti, na něž byly upozorněny pouze prostřednictvím informací o daném porušení poskytnutých na základě tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě.
Ustanovení prvního pododstavce se nepoužijí v případech svévolného jednání nebo v případech, kdy došlo ke zjevnému, zásadnímu a závažnému přehlížení očividného rizika a závažnému nesplnění profesní povinnosti věnovat situaci takovou péči, jíž je za daných okolností zjevně zapotřebí, čímž je způsobena předvídatelná škoda na zdraví či na majetku nebo je závažným způsobem snížena úroveň bezpečnosti civilního letectví.
3.Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo přijmout opatření k posílení ochrany zdrojů informací uvedených v odstavci 1.
4.Zaměstnanci a najatý personál, kteří poskytnou informace při uplatňování tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, nesmí být na základě informací, jež poskytli, svým zaměstnavatelem nebo organizací, které poskytují služby, žádným způsobem postihováni.
Ustanovení prvního pododstavce se nepoužijí v případech svévolného jednání nebo v případech, kdy došlo ke zjevnému, zásadnímu a závažnému přehlížení očividného rizika a závažnému nesplnění profesní povinnosti věnovat situaci takovou péči, jíž je za daných okolností zjevně zapotřebí, čímž je způsobena předvídatelná škoda na zdraví či na majetku nebo je závažným způsobem snížena úroveň bezpečnosti civilního letectví.
5.Ustanovení tohoto článku nebrání členským státům, Komisi a agentuře přijímat jakákoli opatření nezbytná k zachování nebo zlepšení bezpečnosti civilního letectví.
6.Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčena pravidla o ochraně zdrojů informací stanovená v nařízení (EU) č. 996/2010 a nařízení (EU) č. 376/2014.
Článek 63
Databáze informací
1.Agentura ve spolupráci s Komisí a příslušnými úřady členských států zřídí a spravuje databázi informací nezbytných k zajištění účinné spolupráce mezi agenturou a příslušnými úřady členských států při výkonu úkolů souvisejících s certifikací, dozorem a vynucováním podle tohoto nařízení.
Databáze obsahuje informace o:
a)osvědčeních vydaných a prohlášeních přijatých agenturou a příslušnými úřady členských států v souladu s ustanoveními kapitoly III a článků 53, 54, 55, 66, 67, 68, 69 a 70;
b)osvědčeních vydaných a prohlášeních přijatých kvalifikovanými subjekty jménem agentury a příslušných úřadů členských států v souladu s čl. 58 odst. 3;
c)akreditacích udělených agenturou a příslušnými úřady členských států kvalifikovaným subjektům v souladu s článkem 58, včetně informací o rozsahu akreditace;
d)opatřeních přijatých členskými státy na základě čl. 2 odst. 6 a 7 a o odpovídajících rozhodnutích Komise;
e)rozhodnutích Komise přijatých na základě čl. 2 odst. 4;
f)rozhodnutích členských států přijatých na základě čl. 36 odst. 2;
g)přenesení odpovědnosti členskými státy na agenturu nebo jiný členský stát v souladu s články 53 a 54, včetně podrobných údajů o přenesené odpovědnosti;
h)rozhodnutích Komise přijatých v souladu s článkem 55, včetně údajů o odpovědnosti přenesené na agenturu na základě uvedených rozhodnutí;
i)rozhodnutích Komise přijatých v souladu s článkem 56;
j)oznámeních příslušných úřadů členských států týkajících se individuálních plánů specifikací doby letu předložených agentuře na základě aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. f) a odpovídajících stanoviscích agentury vydaných v souladu s čl. 65 odst. 7;
k)oznámeních členských států týkajících se opatření podniknutých v bezprostřední reakci na problém související s bezpečností civilního letectví a týkající se udělování výjimek a o odpovídajících doporučeních agentury a rozhodnutích Komise podle čl. 59 odst. 1 a čl. 60 odst. 1;
l)žádostech členských států týkajících se způsobu průkazu a o odpovídajících doporučeních agentury na základě čl. 60 odst. 3;
m)oznámeních agentury a odpovídajících rozhodnutích Komise podle čl. 65 odst. 4;
n)dalších informacích, které mohou být nezbytné pro zajištění účinné spolupráce podle prvního pododstavce.
2.Příslušné úřady členských států, letečtí lékaři a letecká zdravotní střediska si rovněž prostřednictvím databáze vyměňují informace týkající se zdravotní způsobilosti pilotů. Veškeré informace obsahující osobní údaje, včetně zdravotních údajů, se omezují na nezbytné minimum pro zajištění účinné certifikace a dozoru nad piloty v souladu s článkem 20.
3.Veškeré osobní údaje, včetně zdravotních údajů, se v databázi uchovávají po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány.
4.Členské státy a agentura zajistí, aby subjekty údajů, jejichž osobní údaje jsou v databázi zpracovávány, byly o této skutečnosti předem informovány.
5.Členské státy a agentura mohou omezit rozsah práv subjektu údajů na zpřístupnění, opravu a výmaz osobních údajů uvedených v databázi v míře striktně nezbytné pro ochranu bezpečnosti civilního letectví v souladu s článkem 13 směrnice 95/46/ES a článkem 20 nařízení (ES) č. 45/2001.
6.Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 7, Komise, agentura, příslušné úřady členských států a všechny příslušné úřady členských států pověřené vyšetřováním nehod a incidentů v civilním letectví mají v rámci plnění svých úkolů zabezpečený online přístup ke všem informacím v databázi.
Komise a agentura mohou případně sdělovat určité informace uvedené v databázi kromě informací uvedených v odstavci 2 zúčastněným stranám nebo je mohou zveřejnit.
7.Informace obsažené v databázi jsou chráněny proti neoprávněnému přístupu pomocí vhodných nástrojů a protokolů. Zpřístupnění a zveřejňování informací uvedených v odstavci 2 je omezeno na osoby odpovědné za certifikaci a dozor nad zdravotní způsobilostí pilotů v rámci plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. Omezený přístup k těmto informacím může být umožněn i jiným oprávněným osobám pro účely zajištění řádného fungování databáze, konkrétně její technické údržby. Osoby oprávněné k přístupu k informacím zahrnujícím osobní údaje předem projdou školením ohledně použitelných právních předpisů na ochranu osobních údajů a souvisejících ochranných opatření.
8.Komise přijme nezbytná pravidla pro fungování a správu databáze. Tato pravidla jsou uvedena v prováděcích aktech, které se přijmou přezkumným postupem podle čl. 116 odst. 3 a stanoví podrobné požadavky týkající se:
a)technických aspektů vytvoření a správy databáze;
b)klasifikace informací, které mají být předávány Komisi, agentuře a příslušným úřadům členských států pro začlenění do databáze, včetně formy a způsobů předávání těchto informací;
c)pravidelných a standardizovaných aktualizací informací obsažených v databázi;
d)způsobu šíření a zveřejňování určitých informací obsažených v databázi v souladu s odstavcem 6;
e)klasifikace informací týkajících se zdravotní způsobilosti pilotů, které mají být předávány příslušným úřadům členských států, leteckým lékařům a leteckým zdravotním střediskům pro zařazení do databáze, včetně formy a způsobů předávání těchto informací;
f)způsobů ochrany informací obsažených v databázi před neoprávněným přístupem, omezení přístupu k informacím a ochrany osobních údajů obsažených v databázi v souladu s použitelnými právními předpisy Unie v oblasti ochrany osobních údajů, konkrétně proti náhodnému či protiprávnímu zničení, ztrátě, pozměnění nebo vyzrazení;
g)maximální doby, po kterou je povoleno uchovávat osobní údaje uložené v databázi, včetně informací týkajících se zdravotní způsobilosti pilotů, které jsou osobními údaji;
h)podrobných podmínek, za nichž mohou členské státy nebo agentura pro účely odstavce 5 omezit práva subjektu údajů na přístup, opravu a výmaz osobních údajů obsažených v databázi.
KAPITOLA V
AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO BEZPEČNOST LETECTVÍ
ODDÍL I
Úkoly
Článek 64
Zřízení a funkce agentury
1.Zřizuje se Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví.
2.Pro účely zajištění řádného fungování a rozvoje civilního letectví v Unii v souladu s cíli stanovenými v článku 1 agentura:
a)plní veškeré úkoly ve všech záležitostech spadajících do působnosti tohoto nařízení a zaujímá k nim stanoviska;
b)je nápomocna Komisi při přípravě opatření, která mají být přijata podle tohoto nařízení. Zahrnují-li tato opatření technická pravidla, nesmí Komise změnit jejich obsah bez předchozí koordinace s agenturou;
c)poskytuje Komisi nezbytnou technickou, vědeckou a administrativní podporu k plnění jejích úkolů;
d)přijímá nezbytná opatření v rámci pravomocí, které jsou jí svěřeny tímto nařízením nebo jinými právními předpisy Unie;
e)provádí kontroly, další činnosti v rámci sledování a šetření nutné k plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení nebo vyžádané Komisí;
f)v oblasti své působnosti vykonává jménem členských států funkce a úkoly, které pro ně vyplývají z použitelných mezinárodních úmluv, zejména Chicagské úmluvy;
g)pomáhá příslušným úřadům členských států při plnění jejich úkolů zejména tím, že zajišťuje fórum pro výměnu informací a odborných poznatků;
h)na základě žádosti se podílí na stanovování, měření, oznamování a analýze ukazatelů výkonnosti, stanoví-li právní předpisy Unie systémy výkonnosti týkající se civilního letectví;
i)spolupracuje s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v oblastech, v nichž jejich činnosti souvisí s technickými aspekty civilního letectví.
Článek 65
Opatření agentury
1.Agentura je na základě žádosti nápomocna Komisi při přípravě návrhů změn tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jež mají být přijaty na základě tohoto nařízení. Dokumenty, které agentura Komisi za tímto účelem předkládá, mají podobu stanovisek.
2.Agentura vydává a předkládá Komisi doporučení týkající se uplatňování článků 59 a 60.
3.Agentura v souladu s článkem 104 a s příslušnými akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na základě tohoto nařízení vydává certifikační specifikace, přijatelné způsoby průkazu a poradenský materiál pro uplatňování tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě.
4.Agentura přijímá odpovídající rozhodnutí za účelem uplatňování článků 53, 54, 55, 66, 67, 68, 69, 70, 71 a 73.
Agentura může udělovat výjimky jakýmkoli právnickým či fyzickým osobám, jimž vydala osvědčení, a to za okolností a podmínek stanovených v čl. 60 odst. 1. V takovém případě agentura Komisi a členským státům prostřednictvím databáze zřízené podle článku 63 okamžitě oznámí udělené výjimky, důvody pro jejich udělení a případně uplatněná nezbytná zmírňující opatření. Jestliže doba trvání výjimky přesáhne osm po sobě následujících měsíců nebo jestliže agentura udělila tutéž výjimku opakovaně a jejich celková doba trvání přesahuje osm měsíců, Komise posoudí, zda byly uvedené podmínky splněny, a pokud dospěje k závěru, že podmínky splněny nebyly, přijme v tomto smyslu prováděcí rozhodnutí, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a zařadí do databáze zřízené podle článku 63. Agentura výjimku po oznámení uvedeného prováděcího rozhodnutí okamžitě zruší.
5.Agentura zveřejňuje zprávy o kontrolách a dalších činnostech v rámci sledování prováděných na základě článku 73.
6.Na naléhavé bezpečnostní problémy, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, agentura reaguje bez zbytečného prodlení stanovením nápravných opatření, která mají provést příslušné úřady členských států nebo právnické či fyzické osoby, na něž se vztahují ustanovení tohoto nařízení, a sdělením souvisejících informací těmto příslušným úřadům členských států a uvedeným osobám, včetně pokynů či doporučení, pokud to vyžaduje ochrana cílů stanovených v článku 1.
7.Agentura vydává stanoviska k individuálním plánům specifikací doby letu navrhovaným členskými státy na základě aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. f), které se odchylují od certifikačních specifikací přijatých agenturou.
Článek 66
Certifikace letové způsobilosti a ochrany životního prostředí
1.S ohledem na výrobky, letadlové části a jiné než zastavěné vybavení uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) a v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodě i), je-li to na místě a je tak specifikováno v Chicagské úmluvě nebo v jejích přílohách, vykonává agentura jménem členských států funkce a úkoly státu projekce, výroby nebo zápisu do leteckého rejstříku, souvisejí-li tyto funkce a úkoly s certifikací projektu a s povinnými informacemi týkajícími se zachování letové způsobilosti. Za tímto účelem agentura zejména:
a)pro každý projekt výrobku, pro nějž se v souladu s článkem 11 předkládá žádost o typové osvědčení, osvědčení o změnách, včetně doplňkového typového osvědčení, nebo schválení návrhu oprav, určí a oznámí žadateli certifikační předpisovou základnu;
b)pro každý výrobek, pro nějž se v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. a) předkládá žádost o osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely nebo osvědčení zvukové způsobilosti pro zvláštní účely, určí a oznámí žadateli zvláštní specifikace letové způsobilosti nebo specifický kód slučitelnosti výrobku se životním prostředím;
c)pro každý projekt letadlové části nebo jiného než zastavěného vybavení, pro nějž se v souladu s článkem 12, případně 13 předkládá žádost o osvědčení, určí a oznámí žadateli certifikační předpisovou základnu;
d)pro každé letadlo, pro které se v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. b) předkládá žádost o povolení k letu, vydá povolení pro odpovídající letové podmínky související s projektem;
e)vytvoří a zpřístupní specifikace letové způsobilosti a slučitelnosti se životním prostředím pro projekty výrobků a letadlových částí, na které se vztahuje prohlášení v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. a);
f)odpovídá za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 pro typová osvědčení, typová osvědčení pro zvláštní účely, osvědčení změn, včetně doplňkových typových osvědčení, a projekty oprav pro projekty výrobků v souladu s článkem 11 a čl. 17 odst. 1 písm. b);
g)odpovídá za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 pro osvědčení projektů letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení v souladu s články 12 a 13;
h)vydává příslušné přehledy údajů o projektech výrobků v souvislosti se životním prostředím, k nimž vydává osvědčení v souladu s článkem 11;
i)zajišťuje funkce pro zachování letové způsobilosti související s projekty výrobků, projekty letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení, pro něž vydala osvědčení a v souvislosti s nimiž vykonává dozor, včetně bezodkladné reakce na problémy v oblasti bezpečnosti nebo ochrany před protiprávními činy a vydávání a šíření použitelných povinných informací.
2.Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3, pokud jde o:
a)schvalování organizací odpovědných za projektování výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení v souladu s čl. 15 odst. 1;
b)schvalování organizací odpovědných za výrobu a údržbu výrobků, letadlových částí a jiného než zastavěného vybavení a za řízení zachování jejich letové způsobilosti a organizací podílejících se na výcviku personálu v souladu s článkem 15, jestliže mají uvedené organizace hlavní místo podnikání mimo území, za které je určitý členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy.
3.Agentura je odpovědná za úkoly související s dozorem a vynucováním v souladu s čl. 54 odst. 3 týkající se prohlášení, která organizace předkládají v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. a).
Článek 67
Certifikace letových posádek
1.Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se schvalování organizací provádějících výcvik pilotů a palubních průvodčích a leteckých zdravotních středisek uvedených v článku 22, jestliže mají tyto organizace a střediska hlavní místo podnikání mimo území, za které je určitý členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy.
2.Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se osvědčení pro zařízení pro výcvik pomocí letové simulace v souladu s článkem 23 ve všech následujících případech:
a)zařízení je provozováno organizací, pro niž agentura vydala osvědčení v souladu s odstavcem 1;
b)zařízení se nachází na území, za které je určitý členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy, a zařízení je provozováno organizací, pro niž agentura vydala osvědčení v souladu s odstavcem 1 a jejíž hlavní místo podnikání se nachází mimo uvedené území;
c)zařízení se nachází mimo území, za které je určitý členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy, s výjimkou zařízení, která jsou provozována organizací, pro niž agentura nevydala osvědčení v souladu s odstavcem 1 a jejíž hlavní místo podnikání se nachází na uvedeném území.
Článek 68
ATM/ANS
1.Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3, pokud jde o:
a)osvědčení pro poskytovatele ATM/ANS uvedené v článku 36, pokud mají hlavní místo podnikání mimo území, na které se vztahují Smlouvy, a jsou odpovědní za poskytování ATM/ANS ve vzdušném prostoru uvedeného území;
b)osvědčení pro poskytovatele ATM/ANS uvedené v článku 36, pokud poskytují celoevropské ATM/ANS;
c)osvědčení pro organizace uvedené v článku 37 a prohlášení předložená těmito organizacemi, jestliže se podílejí na projektování, výrobě nebo údržbě systémů a složek celoevropských ATM/ANS;
d)prohlášení poskytovatelů ATM/ANS, pro které agentura vydala osvědčení v souladu s písmeny a) a b) týkající se systémů a složek ATM/ANS uváděných do provozu těmito poskytovateli v souladu s čl. 38 odst. 1.
2.Pokud jde o systémy a složky uvedené v článku 38, agentura:
a)stanoví a oznámí žadateli podrobné specifikace použitelné pro systémy a složky ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita a které podléhají osvědčení nebo prohlášení v souladu s čl. 38 odst. 2, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté na základě článku 39;
b)odpovídá za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se osvědčení a prohlášení v souvislosti se systémy a složkami ATM/ANS, na nichž závisí bezpečnost nebo interoperabilita v souladu s čl. 38 odst. 2, pokud tak stanoví akty v přenesené pravomoci přijaté na základě článku 39.
Článek 69
Certifikace řídících letového provozu
Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se osvědčení pro výcvikové organizace pro řídící letového provozu uvedené v článku 42, jestliže mají tyto organizace hlavní místo podnikání mimo území, za které je určitý členský stát odpovědný podle Chicagské úmluvy, a je-li to na místě, pro jejich personál.
Článek 70
Dozor nad provozovateli ze třetích zemí a nad mezinárodní bezpečností
1.Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se udělování oprávnění k provozu uvedených v čl. 49 odst. 1 a 2 a prohlášení předložených provozovateli uvedených v čl. 49 odst. 2, ledaže určitý členský stát plní ve vztahu k těmto provozovatelům funkce a úkoly státu provozovatele.
2.Agentura je odpovědná za úkoly související s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3 týkající se oprávnění pro letadla a piloty uvedených v čl. 50 odst. 1 písm. a).
3.Agentura je na základě žádosti nápomocna Komisi při provádění nařízení (ES) č. 2111/2005 tím, že provádí nezbytná posouzení provozovatelů ze třetích zemí a orgánů odpovědných za dozor, včetně inspekcí na místě. Výsledky těchto posouzení poskytuje spolu s odpovídajícími doporučeními Komisi.
Článek 71
Šetření prováděná agenturou
1.Agentura sama nebo prostřednictvím příslušných úřadů členských států či kvalifikovaných subjektů provádí nezbytná šetření v rámci plnění úkolů souvisejících s certifikací, dozorem a vynucováním v souladu s čl. 51 odst. 3.
2.Pro účely provádění šetření uvedených v odstavci 1 je agentura zmocněna:
a)vyžadovat od právnických nebo fyzických osob, jimž vydala osvědčení nebo které jí předložily prohlášení, veškeré nezbytné informace;
b)požadovat od uvedených osob ústní vysvětlení k veškerým skutečnostem, dokumentům, předmětům, postupům nebo jiným záležitostem významným z hlediska určení toho, zda daná osoba splňuje ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě;
c)vstupovat do všech prostor, na pozemky a do dopravních prostředků patřících uvedeným osobám;
d)nahlížet do každého dokumentu, záznamu nebo údajů, které jsou v držení uvedených osob nebo k nimž mají uvedené osoby přístup, a pořizovat z nich kopie či výtahy, bez ohledu na to, na jakých nosičích jsou tyto informace uloženy.
Je-li to nutné za účelem stanovení, zda určitá osoba, které vydala osvědčení nebo která jí předložila prohlášení, splňuje ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, je agentura oprávněna vykonávat pravomoci stanovené v prvním pododstavci rovněž ve vztahu k jakékoli další právnické nebo fyzické osobě, u které lze důvodně předpokládat, že má v držení informace relevantní pro tento účel nebo že k nim má přístup.
Pravomoci podle tohoto odstavce se vykonávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu nebo třetí země, kde vyšetřování probíhá, s náležitým ohledem na práva a oprávněné zájmy dotčených osob a v souladu se zásadou proporcionality. Pokud se pro vstup do prostor, na pozemky a do dopravních prostředků uvedených v písm. c) prvního pododstavce v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy vyžaduje předchozí povolení soudních orgánů dotčeného členského státu nebo třetí země, je výkon těchto pravomocí vázán na získání takového předchozího povolení.
3.Agentura zajistí, aby její zaměstnanci, případně další odborníci, kteří se na šetření podílejí, byli dostatečně kvalifikovaní a náležitě poučení a aby měli řádná oprávnění. Tyto osoby se při výkonu svých pravomocí prokazují písemným zmocněním.
4.Úředníci příslušných úřadů členského státu, na jejichž území má být šetření provedeno, agentuře na její žádost pomáhají s provedením šetření. Je-li taková pomoc nutná, agentura o tomto šetření a požadované pomoci s dostatečným předstihem informuje členský stát, na jehož území má být šetření provedeno.
Článek 72
Pokuty a penále
1.Komise může na žádost agentury právnické nebo fyzické osobě, jíž bylo v souladu s tímto nařízením vydáno osvědčení nebo která předložila prohlášení, uložit jeden nebo oba následující postihy:
a)pokutu v případě, že uvedená osoba záměrně či z nedbalosti porušila jedno z ustanovení tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě;
b)penále v případě, že uvedená osoba porušila jedno z uvedených ustanovení, nebo v případě, že takové porušení bezprostředně hrozí, s cílem přimět uvedenou osobu k dodržení uvedených ustanovení.
2.Pokuty a penále uvedené v odstavci 1 musí být účinné, přiměřené a odrazující. Při jejich stanovení se přihlíží k závažnosti případu a zejména k míře ohrožení bezpečnosti či ochrany životního prostředí a k finančním možnostem dotčené právnické nebo fyzické osoby.
Výše pokut nepřesáhne 4 % ročního příjmu či obratu dotčené právnické nebo fyzické osoby. Výše penále nepřesáhne 2,5 % průměrného denního příjmu či obratu dotčené právnické nebo fyzické osoby.
3.Komise ukládá pokuty a penále na základě odstavce 1 pouze v případě, že ostatní opatření stanovená v tomto nařízení a v aktech v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě k řešení těchto porušení jsou nedostatečná nebo nepřiměřená.
4.Pokud jde o ukládání pokut a penále v souladu s ustanoveními tohoto článku, Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117 stanoví:
a)podrobná kritéria a podrobnou metodiku pro stanovení výše pokut a penále;
b)podrobná pravidla pro šetření, související opatření a podávání zpráv a rovněž pro rozhodování, včetně ustanovení o právu na obhajobu, přístupu ke spisu, právním zastoupení, důvěrnosti a dočasných ustanovení; a
c)postupy pro výběr pokut a penále.
5.Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc k přezkumu rozhodnutí Komise přijatých na základě odstavce 1. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.
6.Rozhodnutí Komise přijatá na základě odstavce 1 nemají trestněprávní povahu.
Článek 73
Sledování členských států
1.Agentura je nápomocna Komisi při sledování uplatňování tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě členskými státy tím, že provádí kontroly a další činností v rámci sledování. Cílem uvedených kontrol a dalších činností v rámci sledování je rovněž pomoci členským státům při zajištění jednotného uplatňování uvedených ustanovení.
Agentura předkládá zprávu o kontrolách a dalších činnostech v rámci sledování provedených podle tohoto odstavce Komisi.
2.Pro účely provádění kontrol a dalších činností v rámci sledování uvedených v odstavci 1 je agentura zmocněna:
a)požadovat od jakéhokoli příslušného úřadu členského státu a všech právnických a fyzických osob spadajících do působnosti tohoto nařízení poskytnutí veškerých nezbytných informací;
b)požadovat od uvedených úřadů a osob ústní vysvětlení k veškerým skutečnostem, dokumentům, předmětům, postupům nebo jiným záležitostem významným z hlediska určení toho, zda dotčený členský stát splňuje ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě;
c)vstupovat do všech prostor, na pozemky a do dopravních prostředků uvedených úřadů a osob;
d)nahlížet do každého dokumentu, záznamu nebo údajů, které jsou v držení uvedených úřadů a osob nebo k nimž mají uvedené úřady a osoby přístup, a pořizovat z nich kopie či výtahy, bez ohledu na to, na jakých nosičích jsou tyto informace uloženy.
Je-li to nutné za účelem stanovení, zda určitý členský stát splňuje ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, je agentura oprávněna vykonávat pravomoci stanovené v prvním pododstavci rovněž ve vztahu k jakékoli další právnické nebo fyzické osobě, u které lze důvodně předpokládat, že má v držení informace relevantní pro tyto účely nebo že k nim má přístup.
Pravomoci podle tohoto odstavce se vykonávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu, kde probíhá kontrola nebo jiné činnosti v rámci sledování, s náležitým ohledem na práva a oprávněné zájmy dotčených úřadů a osob a v souladu se zásadou proporcionality. Pokud se pro vstup do prostor, na pozemky a do dopravních prostředků uvedených v písm. c) prvního pododstavce v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy vyžaduje předchozí povolení soudních orgánů dotčeného členského státu, je výkon těchto pravomocí vázán na získání takového předchozího povolení.
3.Agentura zajistí, aby její zaměstnanci a případně další odborníci, kteří se podílejí na kontrolách a dalších činnostech v rámci sledování, byli dostatečně kvalifikovaní, náležitě poučení a aby měli řádná oprávnění. Tyto osoby se při výkonu svých pravomocí prokazují písemným zmocněním.
Agentura informuje dotčený členský stát o konání kontroly a sdělí totožnost svých zaměstnanců a dalších odborníků, kteří se na jejím provádění budou podílet, a to v dostatečném předstihu před uskutečněním kontroly a dalších činností v rámci sledování.
4.Dotčený členský stát kontrolu a další činnosti v rámci sledování usnadní. Zajistí, aby dotčené úřady a osoby s agenturou spolupracovaly.
Pokud některá právnická nebo fyzická osoba s agenturou nespolupracuje, příslušné orgány dotčeného členského státu poskytnou agentuře nezbytnou pomoc, aby mohla kontrolu a další činnosti v rámci sledování provést.
5.Jestliže kontrola nebo další činnosti v rámci sledování prováděné v souladu s tímto článkem zahrnuje kontrolu nebo další činnosti v rámci sledování ve vztahu k některé právnické nebo fyzické osobě spadající do působnosti tohoto nařízení, uplatní se ustanovení čl. 71 odst. 2, 3 a 4.
6.Na žádost členského státu jsou mu zprávy vypracované agenturou podle odstavce 1 zpřístupněny v úředním jazyce nebo jazycích Unie toho členského státu, kde byla kontrola provedena.
7.Agentura zveřejní shrnutí informací o uplatňování ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě každým členským státem. Uvedené informace zahrne do výroční bezpečnostní zprávy uvedené v čl. 61 odst. 6.
8.Agentura přispívá s ohledem na cíle stanovené v článku 1 k posouzení dopadů provádění tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, aniž je dotčeno posouzení Komisí podle článku 113.
9.Komise přijme podrobná pravidla týkající se pracovních postupů agentury pro plnění úkolů podle tohoto článku. Tato pravidla se uvedou v prováděcích aktech, které se přijímají v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.
Článek 74
Výzkum a inovace
1.Agentura je členským státům a Komisi nápomocna při určování hlavních témat výzkumu v oblasti civilního letectví s cílem přispět k zajištění souladu a koordinace mezi výzkumem financovaným z veřejných prostředků a vývojem a politikami spadajícími do oblasti působnosti tohoto nařízení.
2.Agentura podporuje Komisi při stanovování a plnění příslušných rámcových programů Unie pro výzkum a inovace a ročních a víceletých pracovních programů, rovněž při provádění postupů hodnocení, při přezkumu financovaných projektů a při využívání výsledků projektů v oblasti výzkumu a inovací.
3.Agentura může rozvíjet a financovat výzkum, pokud se týká výlučně zdokonalení činností v oblasti její působnosti. Potřeby a činnosti agentury v oblasti výzkumu jsou zahrnuty do jejího ročního pracovního programu.
4.Výsledky výzkumu financovaného agenturou se zveřejňují, pokud zveřejnění nebrání použitelné právní předpisy v oblasti duševního vlastnictví nebo bezpečnostní pravidla agentury uvedená v článku 112.
5.Kromě úkolů stanovených v odstavcích 1 až 4 a v článku 64 se může agentura rovněž zapojit do výzkumných činností ad hoc, jestliže jsou uvedené činnosti slučitelné s úkoly agentury a s cíli tohoto nařízení.
Článek 75
Ochrana životního prostředí
1.Cílem opatření, která agentura přijímá v souvislosti s emisemi a hlukem pro účely osvědčení projektu výrobků v souladu s článkem 11, je zamezit závažným škodlivým dopadům dotčených činností civilního letectví na životní prostředí a lidské zdraví.
2.Členské státy, Komise, agentura a další orgány, instituce a jiné subjekty Unie v rámci svých působností spolupracují v otázkách životního prostředí, včetně otázek, které řeší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, s cílem zajistit, aby byla zohledňována vzájemná závislost mezi životním prostředím, lidským zdravím a ostatními technickými oblastmi civilního letectví.
3.Agentura je Komisi nápomocna při definování a koordinaci politik a opatření na ochranu životního prostředí v civilním letectví, zejména vypracováváním studií, prováděním simulací a poskytováním technického poradenství.
4.Za účelem informování zúčastněných stran a široké veřejnosti agentura každé tři roky zveřejní environmentální přezkum podávající objektivní přehled o stavu ochrany životního prostředí v Unii v oblasti civilního letectví.
Článek 76
Ochrana letectví před protiprávními činy
1.Členské státy, Komise a agentura spolupracují v záležitostech ochrany civilního letectví před protiprávními činy, včetně kybernetické bezpečnosti, s cílem zajistit, aby byla zohledňována vzájemná závislost mezi bezpečností civilního letectví a jeho ochranou před protiprávními činy.
2.Agentura na základě žádosti poskytuje Komisi technickou pomoc při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008, rovněž při provádění bezpečnostních kontrol a při přípravě opatření, která mají být přijata podle uvedeného nařízení.
3.K ochraně civilního letectví před protiprávními činy může agentura přijímat nezbytná opatření podle čl. 65 odst. 6 a čl. 66 odst. 1 písm. i). Před přijetím takových opatření agentura získá souhlas Komise a konzultuje členské státy.
Článek 77
Mezinárodní spolupráce
1.Agentura je v záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení na vyžádání nápomocna Komisi v jejích vztazích se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Tato pomoc přispívá zejména k harmonizaci pravidel a vzájemnému uznávání osvědčení.
2.Agentura může spolupracovat s příslušnými úřady třetích zemí a s mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení. Za tímto účelem může agentura po předchozím schválení Komisí ustanovit mechanismy spolupráce s těmito úřady a mezinárodními organizacemi.
3.Agentura je členským státům nápomocna při dodržování jejich závazků vyplývajících z mezinárodních dohod v záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména jejich závazků vyplývajících z Chicagské úmluvy.
4.Agentura ve spolupráci s členskými státy a Komisí zřizuje a případně aktualizuje databázi, která obsahuje:
a)informace o souladu tohoto nařízení, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě a opatření přijatých agenturou podle tohoto nařízení s mezinárodními normami a doporučenými postupy;
b)další informace o provádění tohoto nařízení, které jsou společné pro všechny členské státy a jsou relevantní pro sledování prováděné organizací ICAO, pokud jde o dodržování Chicagské úmluvy a mezinárodních norem a doporučených postupů členskými státy.
Členské státy využívají informací v této databázi při plnění svých povinností podle článku 38 Chicagské úmluvy a při poskytování informací organizaci ICAO v rámci všeobecného programu pro audit dozoru nad bezpečností provozu.
5.Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení Smlouvy, Komise, agentura a příslušné úřady členských států spolupracují prostřednictvím sítě odborníků v technických záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení a souvisejících s činností organizace ICAO.
Agentura poskytuje této síti nezbytnou administrativní podporu, včetně pomoci s přípravou a pořádáním jejích zasedání.
6.Kromě úkolů stanovených v odstavcích 1 až 5 a v článku 64 se může agentura rovněž zapojit do ad hoc technické spolupráce a do projektů výzkumu a pomoci spolu se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, jestliže jsou tyto činnosti slučitelné s úkoly agentury a s cíli stanovenými v článku 1.
Článek 78
Řešení krizí
1.Agentura v oblasti svých pravomocí přispívá ke včasné reakci na krizové situace v letectví a k jejich zmírňování.
2.Agentura se podílí na činnosti koordinační krizové jednotky pro evropské letectví (EACCC) vytvořené v souladu s článkem 18 nařízení Komise (EU) č. 677/2011.
Článek 79
Letecký výcvik
V zájmu šíření osvědčených postupů a jednotného provádění tohoto nařízení a opatření přijatých na jeho základě může agentura provádět výcvik, a to i prostřednictvím externích poskytovatelů, určený příslušným úřadům členských států, příslušným úřadům třetích zemí, mezinárodním organizacím, právnickým a fyzickým osobám, na které se vztahují ustanovení tohoto nařízení, a dalším zúčastněným stranám. Agentura ve své úřední publikaci stanoví a zveřejní podmínky, které musí splňovat externí poskytovatelé výcviku pro účely tohoto článku, pokud agentura využívá jejich služeb.
Článek 80
Provádění jednotného evropského nebe
Pokud má agentura relevantní odborné znalosti, poskytuje na základě žádosti Komisi technickou pomoc při provádění jednotného evropského nebe, zejména ve formě:
a)provádění technických kontrol, technických šetření a studií;
b)příspěvku k provádění systému výkonnosti pro letové navigační služby a funkce sítě;
c)příspěvku k provádění hlavního plánu ATM, včetně vývoje a zavádění programu výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR).
ODDÍL II
Vnitřní struktura
Článek 81
Právní postavení, umístění a místní úřadovny
1.Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.
2.V každém členském státě požívá agentura nejrozsáhlejší způsobilosti k právním úkonům, jakou přiznávají právní předpisy tohoto členského státu právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý nebo nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
3.Agentura má své sídlo v Kolíně nad Rýnem, Spolková republika Německo.
4.Agentura může zřizovat místní úřadovny v členských státech, pokud s tím tyto státy souhlasí, a v souladu s čl. 91 odst. 4.
5.Agenturu právně zastupuje její výkonný ředitel.
Článek 82
Zaměstnanci
1.Pro zaměstnance agentury platí služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie za účelem uplatňování tohoto služebního řádu a pracovního řádu.
2.Agentura může využívat i vyslané národní odborníky nebo jiné zaměstnance, kteří nejsou zaměstnáni agenturou. Správní rada přijme rozhodnutí, jímž stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.
Článek 83
Výsady a imunity
Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.
Článek 84
Odpovědnost
1.Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem použitelným pro příslušnou smlouvu.
2.Soudní dvůr Evropské unie je příslušný rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.
3.V případě mimosmluvní odpovědnosti agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států nahrazuje jakoukoli škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími pracovníky při plnění jejich povinností.
4.Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.
5.Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.
Článek 85
Funkce správní rady
1.Agentura má správní radu.
2.Správní rada:
a)v souladu s článkem 92 jmenuje výkonného ředitele a případně prodlužuje jeho funkční období nebo ho odvolává z funkce;
b)přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury a do 1. července každého roku ji předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejňuje;
c)každoročně schvaluje programový dokument agentury, a to dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem a v souladu s článkem 106;
d)schvaluje roční rozpočet agentury, a to dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem a v souladu s čl. 109 odst. 11;
e)stanoví rozhodovací postupy výkonného ředitele podle článků 104 a 105;
f)vykonává funkce vztahující se k rozpočtu agentury podle článků 109, 110 a 114;
g)jmenuje členy odvolacího senátu (senátů) podle článku 94;
h)vykonává disciplinární pravomoc vůči výkonnému řediteli;
i)vydává stanovisko k pravidlům týkajícím se poplatků a plateb podle čl. 115 odst. 2;
j)přijímá svůj jednací řád a jednací řád výkonné rady;
k)rozhoduje o úpravě používání jazyků platné pro agenturu;
l)přijímá veškerá rozhodnutí o zřizování vnitřních struktur agentury a o jejích případných změnách;
m)v souladu s odstavcem 6 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy („pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);
n)přijímá vhodná prováděcí pravidla za účelem uplatňování služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu;
o)zajišťuje náležitých opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o provedení interního nebo externího auditu a hodnocení, jakož i z šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);
p)přijímá pravidla pro předcházení střetů zájmů u svých členů a u členů odvolacího senátu (senátů) a jejich řešení;
q)přijme finanční pravidla použitelná na agenturu v souladu s článkem 114;
r)jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý;
s)přijímá strategii boje proti podvodům přiměřenou riziku podvodů s ohledem na náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;
t)vydává stanovisko k návrhu Evropského programu pro bezpečnost letectví v souladu s článkem 5;
u)přijímá Evropský plán pro bezpečnost letectví v souladu s článkem 6.
3.Správní rada může výkonnému řediteli předkládat doporučení ohledně jakékoli záležitosti týkající se oblastí, na něž se vztahuje toto nařízení.
4.Správní rada zřídí poradní orgán zastupující celou škálu zúčastněných stran dotčených činností agentury, s nímž před přijetím konzultuje rozhodnutí v oblastech uvedených v odst. 2 písm. c), e), f) a i). Správní rada se rovněž může rozhodnout konzultovat s poradním orgánem další otázky uvedené v odstavcích 2 a 3. Správní rada není stanoviskem poradního orgánu v žádném případě vázána.
5.Správní rada může zřizovat pracovní orgány, které jí pomáhají plnit její úkoly, včetně přípravy jejích rozhodnutí a sledování jejich provádění.
6.Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.
Vyžadují-li to mimořádné okolnosti, může správní rada prostřednictvím rozhodnutí dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance jiného, než je výkonný ředitel.
Článek 86
Složení správní rady
1.Správní rada sestává ze zástupců členských států a Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Každý členský stát jmenuje jednoho člena správní rady a jednoho náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Komise jmenuje dva zástupce a jejich náhradníky. Funkční období členů a jejich náhradníků trvá čtyři roky. Toto funkční období lze prodloužit.
2.Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí, prokazatelných zkušeností a dosavadní činnosti v oblasti civilního letectví, s přihlédnutím k jejich relevantním odborným znalostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu, aby tak přispívali k naplňování cílů stanovených tímto nařízením. Ve svých příslušných členských státech musejí mít celkovou odpovědnost alespoň za politiku bezpečnosti civilního letectví.
3.Všechny strany zastoupené ve správní radě usilují o to, aby se omezilo střídání jejich zástupců, aby tak byla zajištěna kontinuita práce správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen ve správní radě.
4.Případná účast zástupců evropských třetích zemí ve správní radě s postavením pozorovatele a podmínky této účasti se stanoví v dohodách uvedených v článku 118.
5.Poradní orgán uvedený v čl. 85 odst. 4 jmenuje čtyři ze svých členů jako zástupce ve správní radě s postavením pozorovatele. Tito zástupci v co nejširší míře zastupují různé pohledy zastoupené v poradním orgánu. Funkční období trvá 24 měsíců a lze je jednou prodloužit o dalších 24 měsíců.
Článek 87
Předseda správní rady
1.Správní rada volí ze svých členů s hlasovacím právem předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo z moci úřední zaujme místopředseda.
2.Funkční období předsedy a místopředsedy trvá čtyři roky a lze je jednou prodloužit o další čtyři roky. Pokud předseda či místopředseda přestane být kdykoli během svého funkčního období členem správní rady, skončí jeho funkční období automaticky ke stejnému datu.
Článek 88
Schůze správní rady
1.Schůze správní rady svolává její předseda.
2.Správní rada koná řádné schůze pravidelně nejméně dvakrát ročně. Kromě toho se schází na žádost předsedy, Komise nebo alespoň jedné třetiny svých členů.
3.Výkonný ředitel agentury se jednání účastní bez hlasovacího práva.
4.Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila její schůze jako pozorovatel.
5.Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.
Článek 89
Pravidla hlasování správní rady
1.Aniž je dotčen čl. 85 odst. 2 písm. c) a d) a čl. 92 odst. 7, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Na žádost člena správní rady se rozhodnutí podle čl. 85 odst. 2 písm. k) přijímá jednomyslně.
2.Každý člen jmenovaný podle čl. 86 odst. 1 má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Pozorovatelé ani výkonný ředitel agentury nehlasují.
3.Jednací řád správní rady stanoví podrobnější uspořádání hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen jednat v zastoupení jiného člena, a jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.
4.K přijetí rozhodnutí o rozpočtových záležitostech nebo záležitostech týkajících se lidských zdrojů je zapotřebí, aby pro ně hlasovala Komise.
Článek 90
Výkonná rada
1.Správní radě je nápomocna výkonná rada.
2.Výkonná rada:
a)připravuje rozhodnutí přijímaná správní radou;
b)v součinnosti se správní radou zajišťuje provedení náležitých opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o provedení interního nebo externího auditu a hodnocení, jakož i z šetření úřadu OLAF;
c)je nápomocna výkonnému řediteli a poskytuje mu poradenství při provádění rozhodnutí správní rady za účelem posílení dohledu nad správním a rozpočtovým řízením, aniž jsou dotčeny povinnosti výkonného ředitele vymezené v článku 91.
3.Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech administrativního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování a rozpočtových záležitostí. Tato rozhodnutí se na nejbližší schůzi správní rady předloží k potvrzení.
4.Výkonnou radu tvoří předseda správní rady, dva zástupci Komise a šest dalších členů jmenovaných správní radou z řad jejích členů s hlasovacím právem. Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak nemá hlasovací právo. Poradní orgán může jmenovat jednoho ze svých členů jako pozorovatele.
5.Funkční období členů výkonné rady je stejné jako funkční období členů správní rady. Funkční období členů výkonné rady končí v okamžiku, kdy skončí jejich členství ve správní radě.
6.Výkonná rada koná každé tři měsíce nejméně jednu řádnou schůzi. Kromě toho se schází z podnětu svého předsedy nebo na žádost svých členů.
7.Správní rada stanoví jednací řád výkonné rady.
Článek 91
Povinnosti výkonného ředitele
1.Výkonný ředitel řídí agenturu. Je odpovědný správní radě. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a výkonné rady, je výkonný ředitel při výkonu svých povinností nezávislý a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.
2.Je-li k tomu výkonný ředitel vyzván, podá o výkonu svých povinností zprávu Evropskému parlamentu. Výkonného ředitele může k podání zprávy o výkonu jeho povinností vyzvat Rada.
3.Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů, které agentuře ukládá toto nařízení nebo jiné akty Unie. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:
a)schvalování opatření agentury definovaných v článku 65 v mezích stanovených tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě;
b)rozhodování o šetřeních, kontrolách a dalších činnostech v rámci sledování stanovených v článcích 71 a 73;
c)rozhodování o přidělování úkolů kvalifikovaným subjektům v souladu s čl. 58 odst. 1 a o provádění šetření příslušnými vnitrostátními úřady nebo kvalifikovanými subjekty jménem agentury v souladu s čl. 71 odst. 1;
d)přijímání nezbytných opatření týkajících se činnosti agentury v souvislosti s mezinárodní spoluprací v souladu s článkem 77;
e)provádění veškerých nezbytných kroků k zajištění řádného chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;
f)provádění rozhodnutí správní rady;
g)vypracování souhrnné výroční zprávy o činnosti agentury a její předložení správní radě k přijetí;
h)přípravu návrhu výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury na základě článku 109 a plnění jejího rozpočtu na základě článku 110;
i)přenášení svých pravomocí na jiné zaměstnance agentury. Komise stanoví náležitosti takových přenesení, jež se uvedou v prováděcích aktech přijímaných poradním postupem podle čl. 116 odst. 2;
j)přípravu programového dokumentu podle čl. 106 odst. 1 a jeho předkládání správní radě k přijetí po obdržení stanoviska Komise;
k)provádění programového dokumentu podle čl. 106 odst. 1 a informování správní rady o jeho provádění;
l)vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i na šetření úřadu OLAF, za podávání zpráv o jeho plnění Komisi dvakrát ročně a za pravidelné podávání zpráv správní radě a výkonné radě;
m)ochranu finančních zájmů Unie proti podvodům, korupci a jakémukoli jinému protiprávnímu jednání prostřednictvím preventivních opatření a účinných kontrol, a v případě zjištění nesrovnalostí vymáháním neoprávněně vyplacených částek, případně vyměřením účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí;
n)přípravu strategie agentury pro boj proti podvodům a její předložení správní radě k přijetí;
o)vypracování návrhu finančních pravidel vztahujících se na agenturu;
p)vypracování Evropského plánu pro bezpečnost letectví a jeho následných aktualizací a jejich předložení správní radě k přijetí;
q)informování správní rady o provádění Evropského plánu pro bezpečnost letectví;
r)reakci na žádost o pomoc ze strany Komise v souladu s tímto nařízením;
s)přijetí přenesení povinností na agenturu v souladu s články 53 a 54;
t)běžný provoz agentury.
4.Výkonný ředitel dále odpovídá za rozhodování o tom, zda je pro účinné a účelné plnění úkolů agentury nezbytné zřídit v jednom nebo více členských státech jednu nebo více místních úřadoven. Uvedené rozhodnutí vyžaduje předchozí souhlas Komise, správní rady a členského státu, kde má být místní úřadovna zřízena. Uvedeným rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v dané místní úřadovně prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury.
Článek 92
Výkonný ředitel
1.Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
2.Výkonného ředitele jmenuje správní rada z kandidátů navržených Komisí v návaznosti na otevřené a transparentní výběrové řízení a na základě zásluh, doložené způsobilosti a zkušeností relevantních pro civilní letectví.
Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem agentury předseda správní rady.
Před jmenováním může být kandidát vybraný správní radou vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.
3.Funkční období výkonného ředitele trvá pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.
4.Správní rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let. Před prodloužením funkčního období výkonného ředitele správní rada o záměru prodloužit jeho funkční období informuje Evropský parlament. Výkonný ředitel může být vyzván, aby během jednoho měsíce před tímto prodloužením vystoupil před příslušným výborem Parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.
5.Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.
6.Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.
7.Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.
8.Výkonnému řediteli může být nápomocen jeden nebo více ředitelů. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý, zaujme jeden z ředitelů jeho místo.
Článek 93
Pravomoci odvolacího senátu
1.V rámci administrativní struktury agentury je zřízen jeden nebo více odvolacích senátů. Komise stanoví počet odvolacích senátů a jejich úkoly prováděcími akty přijímanými poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.
2.Odvolací senát nebo odvolací senáty rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím podle článku 97. Odvolací senát nebo odvolací senáty jsou svolávány podle potřeby.
Článek 94
Složení odvolacího senátu
1.Odvolací senát sestává z předsedy a dvou dalších členů.
2.Předseda a ostatní členové mají náhradníky, kteří je zastupují v jejich nepřítomnosti.
3.Předsedu, ostatní členy a jejich náhradníky jmenuje správní rada ze seznamu kvalifikovaných kandidátů sestaveného Komisí.
4.Pokud se odvolací senát domnívá, že to povaha odvolání vyžaduje, může požádat správní radu, aby ze seznamu uvedeného v odstavci 3 jmenovala nejvýše dva další členy a jejich náhradníky.
5.Kvalifikaci požadovanou u členů jednotlivých odvolacích senátů, jejich postavení a smluvní vztah s agenturou, pravomoci jednotlivých členů v přípravné fázi rozhodování a podmínky hlasování určuje Komise. Činí tak prováděcími akty přijímanými v souladu s poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.
Článek 95
Členové odvolacího senátu
1.Funkční období členů odvolacího senátu včetně předsedy a všech náhradníků trvá pět let a lze jej prodloužit o dalších pět let.
2.Členové odvolacího senátu jsou nezávislí. Při svém rozhodování nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.
3.Členové odvolacího senátu v agentuře nevykonávají žádné jiné funkce. Funkci člena odvolacího senátu lze vykonávat na částečný úvazek.
4.Členové odvolacího senátu nemohou být během funkčního období odvoláni ze své funkce ani vyškrtnuti ze seznamu způsobilých kandidátů, nejsou-li pro odvolání nebo vyškrtnutí závažné důvody a Komise tak nerozhodne po obdržení stanoviska správní rady.
Článek 96
Vyloučení a námitky
1.Členové odvolacího senátu se nesmějí účastnit žádného odvolacího řízení, mají-li na něm osobní zájem, jestliže se ho dříve zúčastnili jako zástupci jednoho z účastníků řízení nebo se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.
2.Domnívá-li se člen odvolacího senátu na základě některého z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu, že se nemá zúčastnit určitého odvolacího řízení, uvědomí o tom odvolací senát.
3.Proti kterémukoli členovi odvolacího senátu může kterýkoli z účastníků odvolacího řízení vznést námitku na základě jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z důvodu podezření z podjatosti tohoto člena. Námitka není přípustná, jestliže již účastník odvolacího řízení učinil procesní úkon, ačkoli mu byl znám důvod pro námitku. Žádná námitka nesmí být založena na státní příslušnosti členů.
4.V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 odvolací senát rozhodne o opatřeních, která mají být přijata, bez účasti daného člena. Pro účely přijetí tohoto rozhodnutí je dotyčný člen v odvolacím senátu nahrazen svým náhradníkem.
Článek 97
Rozhodnutí podléhající odvolání
1.Odvolání lze podat proti rozhodnutím agentury přijatým na základě článků 53, 54, 55, 66, 67, 68, 69, 70, 71 nebo 115.
2.Odvolání podané na základě odstavce 1 nemá odkladný účinek. Agentura však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, jestliže to okolnosti podle jejího názoru umožňují.
3.Odvolání proti rozhodnutí, kterým se neukončuje řízení ve vztahu k jednomu z účastníků, lze podat pouze ve spojení s odvoláním proti konečnému rozhodnutí, pokud se v rozhodnutí neuvádí možnost samostatného odvolání.
Článek 98
Osoby oprávněné k odvolání
Každá fyzická nebo právnická osoba se může odvolat proti rozhodnutí určenému této osobě nebo proti rozhodnutí, které má sice formu rozhodnutí určeného jiné osobě, ale bezprostředně a osobně se této osoby týká. Účastníci řízení mohou být účastníky odvolacího řízení.
Článek 99
Lhůta a forma
Odvolání spolu s odůvodněním se podává sekretariátu odvolacího senátu písemně do dvou měsíců od oznámení opatření dané osobě, nebo není-li oznámeno, ode dne, kdy se uvedená osoba o tomto opatření dozví.
Článek 100
Předběžná revize
1.Před posouzením odvolání poskytne odvolací senát agentuře možnost, aby své rozhodnutí přezkoumala. Považuje-li výkonný ředitel odvolání za odůvodněné, do dvou měsíců od obdržení oznámení dané rozhodnutí opraví. Toto ustanovení se nepoužije, je-li odvolání účastníka namířeno proti jinému účastníku.
2.Není-li rozhodnutí opraveno, agentura bezodkladně rozhodne, zda pozastaví uplatňování rozhodnutí na základě čl. 97 odst. 2 či nikoli.
Článek 101
Přezkum odvolání
1.Odvolací senát posoudí, zda je odvolání přípustné a odůvodněné.
2.Při přezkumu odvolání podle odstavce 1 jedná odvolací senát rychle. Tak často, jak je to nutné, vyzývá účastníky odvolacího řízení, aby ve stanovených lhůtách zaujali písemné stanovisko ke sdělením odvolacího senátu nebo ostatních účastníků odvolacího řízení. Odvolací senát může rozhodnout o konání ústního jednání, a to buď z vlastního podnětu, nebo na odůvodněnou žádost jednoho z účastníků odvolacího řízení.
Článek 102
Rozhodnutí o odvolání
Dojde-li odvolací senát k závěru, že odvolání není přípustné nebo odůvodněné, odvolání zamítne. Dojde-li odvolací senát k závěru, že odvolání je přípustné a odůvodněné, postoupí případ agentuře. Agentura přijme nové odůvodněné rozhodnutí, přičemž zohlední rozhodnutí odvolacího senátu.
Článek 103
Žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie
1.U Soudního dvora Evropské unie lze podat žalobu na neplatnost právně závazných aktů agentury, žalobu pro nečinnost a v souladu s článkem 84 žalobu o mimosmluvní odpovědnost a podle rozhodčí doložky žalobu o náhradu škody způsobenou činností agentury na základě smluvní odpovědnosti.
2.Žalobu na neplatnost rozhodnutí agentury přijatých na základě článků 53, 54, 55, 66, 67, 68, 69, 70, 71 nebo 115 lze u Soudního dvora Evropské unie podat teprve po vyčerpání všech možností odvolání v rámci agentury.
3.Členské státy a orgány Unie mohou proti rozhodnutím agentury podat žalobu přímo u Soudního dvora Evropské unie, aniž by musely nejprve vyčerpat všechny možnosti odvolání v rámci agentury.
4.Agentura přijme veškerá nezbytná opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropské unie.
ODDÍL III
Způsob práce
Článek 104
Postupy vypracovávání stanovisek, certifikačních specifikací, přijatelných způsobů průkazu a poradenského materiálu
1.Správní rada stanoví transparentní postupy pro vydávání stanovisek, certifikačních specifikací, přijatelných způsobů průkazu a poradenského materiálu podle čl. 65 odst. 1 a 3.
Tyto postupy:
a)využívají odborných znalostí, jimiž disponují vnitrostátní příslušné úřady;
b)podle potřeby zapojují odborníky relevantních zúčastněných stran nebo využívají odborných znalostí relevantních evropských normalizačních orgánů či jiných specializovaných subjektů;
c)zajišťují, aby agentura zveřejňovala dokumenty a široce konzultovala se zúčastněnými stranami na základě harmonogramu a postupu, jehož součástí je povinnost agentury zaujmout písemné stanovisko k postupu konzultace.
2.Agentura pro účely vypracovávání stanovisek, certifikačních specifikací, přijatelných způsobů průkazu a poradenského materiálu v souladu s čl. 65 odst. 1 a 3 stanoví postup předběžných konzultací s členskými státy. Za tímto účelem může vytvořit pracovní skupinu, do níž je každý členský stát oprávněn jmenovat jednoho odborníka. Jsou-li zapotřebí konzultace týkající se vojenských aspektů, zapojí agentura rovněž Evropskou obrannou agenturu. Jsou-li zapotřebí konzultace týkající se možných sociálních dopadů opatření agentury, zapojí agentura zúčastněné strany včetně sociálních partnerů EU.
3.Agentura zveřejňuje stanoviska, certifikační specifikace, přijatelné způsoby průkazu a poradenský materiál vypracované podle čl. 65 odst. 1 a 3 a postupy stanovené na základě odstavce 1 tohoto článku v úřední publikaci agentury.
Článek 105
Postupy přijímání rozhodnutí
1.Správní rada stanoví transparentní postupy přijímání jednotlivých rozhodnutí podle čl. 65 odst. 4.
Tyto postupy zejména:
a)zajistí, aby fyzickým nebo právnickým osobám, jimž je rozhodnutí určeno, a všem ostatním stranám, jichž se dané rozhodnutí bezprostředně a osobně týká, bylo umožněno slyšení;
b)stanoví, že rozhodnutí bude oznámeno fyzickým nebo právnickým osobám a zveřejněno v souladu s požadavky článku 112 a čl. 121 odst. 2;
c)stanoví, že fyzické nebo právnické osoby, jimž je rozhodnutí určeno, a všichni ostatní účastníci řízení budou informováni o opravných prostředcích dostupných jim na základě tohoto nařízení;
d)zajistí, aby rozhodnutí obsahovalo odůvodnění.
2.Správní rada stanoví postupy vymezující podmínky, za nichž jsou rozhodnutí oznamována dotčeným osobám, včetně informací o dostupných odvolacích řízeních stanovených v tomto nařízení.
Článek 106
Roční a víceleté programování
1.V souladu s čl. 85 odst. 2 písm. c) přijme správní rada do 31. prosince každého roku programový dokument obsahující víceletý a roční program, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise a v případě víceletého programování po konzultaci s Evropským parlamentem. Předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Za konečný se programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
2.Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také popis financovaných činností a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na jednotlivé činnosti v souladu se zásadami sestavování a řízení rozpočtu podle činností, přičemž se uvede, které činnosti mají být financovány prostřednictvím rozpočtu týkajícího se regulačních opatření a které činnosti mají být financovány prostřednictvím poplatků a plateb přijatých agenturou. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Jasně uvádí, které úkoly byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny nebo zrušeny. Roční programování zahrnuje strategii agentury týkající se činností souvisejících s mezinárodní spoluprací podle článku 77 a opatření agentury vázaná na tuto strategii.
3.Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada schválený roční pracovní program změní.
Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.
4.Víceletý pracovní program udává celkové strategické programování včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.
Plánování zdrojů se jednou ročně aktualizuje. Strategické programování se aktualizuje v případě potřeby, a zejména za účelem zohlednění výsledku hodnocení uvedeného v článku 113.
Článek 107
Souhrnná výroční zpráva o činnosti
1.Souhrnná výroční zpráva o činnosti popisuje, jak agentura uskutečňovala svůj roční pracovní program, plnila rozpočet a hospodařila s lidskými zdroji. Jasně uvádí, jaká pověření a jaké úkoly agentury byly oproti předchozímu roku přidány, změněny nebo zrušeny.
2.Ve zprávě se uvedou činnosti agentury a vyhodnotí se jejich výsledky, pokud jde o stanovené cíle, ukazatele výkonnosti a harmonogram, rizika související s těmito činnostmi, využití zdrojů, obecnou činnost agentury a účinnost a účelnost systémů vnitřní kontroly. Uvede se také, které činnosti byly financovány prostřednictvím rozpočtu týkajícího se regulačních opatření a které činnosti byly financovány prostřednictvím poplatků a plateb přijatých agenturou.
Článek 108
Transparentnost a komunikace
1.Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001. Tím nejsou dotčena pravidla upravující přístup k údajům a informacím stanovená v nařízení (EU) č. 376/2014 a v prováděcích aktech přijatých na základě čl. 61 odst. 4 a čl. 63 odst. 8.
2.Agentura může z vlastního podnětu provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Zejména zajišťuje, aby kromě zveřejňování uvedeného v čl. 104 odst. 3 veřejnost a všechny zúčastněné strany rychle obdržely objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o práci agentury. Agentura zajistí, aby přidělování jejích zdrojů na komunikační činnost nepoškozovalo účinné plnění úkolů podle článku 64.
3.Agentura v případě potřeby přeloží materiály týkající se bezpečnosti do úředních jazyků Unie. Vnitrostátní příslušné úřady jsou agentuře nápomocny účinnou komunikací relevantních informací týkajících se bezpečnosti ve svých příslušných jurisdikcích a ve svých příslušných jazycích.
4.Každá fyzická nebo právnická osoba je oprávněna písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z úředních jazyků Unie a obdržet odpověď ve stejném jazyce.
5.Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.
ODDÍL IV
Finanční ustanovení
Článek 109
Rozpočet
1.Aniž jsou dotčeny jiné příjmy, příjmy agentury tvoří:
a)příspěvek Unie;
b)příspěvky kterýchkoli evropských třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 118;
c)poplatky uhrazené žadateli o osvědčení vydávaná agenturou nebo držiteli těchto osvědčení a osobami, které u agentury zaregistrovaly prohlášení;
d)platby za publikace, výcvik a jakékoli další poskytované služby a za vyřízení odvolání agenturou;
e)dobrovolné finanční příspěvky členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů, pokud takový příspěvek neohrožuje nezávislost a nestrannost agentury;
f)platby uhrazené v souladu s nařízením (EU) č. (XXX/XXXX) o provádění jednotného evropského nebe za příslušné úkoly orgánu ATM/ANS;
g)granty.
2.Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, administrativu, infrastrukturu a provoz. U provozních výdajů mohou být rozpočtové závazky na opatření, jež trvají déle než jeden rozpočtový rok, podle potřeby rozloženy do několika let v ročních splátkách.
3.Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.
4.Rozpočet týkající se regulačních opatření, stanovené a vybrané poplatky za vydání osvědčení a platby uložené agenturou jsou v účetnictví agentury vedeny odděleně.
5.Agentura upraví své personální plánování a řízení zdrojů tvořených poplatky a platbami tak, aby jí umožňovalo rychle reagovat na kolísání příjmů z poplatků a plateb.
6.Výkonný ředitel každoročně sestaví návrh výkazu odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok včetně návrhu plánu pracovních míst a zašle jej správní radě. V souvislosti s pracovními místy financovanými z poplatků a plateb se tento návrh plánu pracovních míst zakládá na omezeném souboru ukazatelů schválených Komisí za účelem měření pracovního zatížení a efektivity agentury a stanoví zdroje potřebné pro účinné a včasné plnění požadavků na vydávání osvědčení a na další činnosti agentury včetně těch, které vyplývají z přenesení povinností v souladu s články 53, 54 a 55. Na základě tohoto návrhu správní rada schválí předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok. Tento předběžný návrh příjmů a výdajů agentury se do 31. ledna každého roku zašle Komisi.
7.Správní rada předá konečný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury obsahující návrh plánu pracovních míst spolu s předběžným pracovním programem nejpozději do 31. března Komisi a evropským třetím zemím, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 118.
8.Komise předá výkaz odhadů rozpočtovému orgánu spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
9.Komise na základě odhadu příjmů a výdajů zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie.
10.Rozpočtový orgán schvaluje položky příspěvku pro agenturu a přijímá plán pracovních míst agentury.
11.Rozpočet přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
12.Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr uskutečnit jakýkoli projekt, který by mohl mít významné finanční dopady na financování rozpočtu, zejména jakýkoli projekt související s nemovitostmi, například pronájem či koupi budov, a informuje o nich Komisi. V případě projektů výstavby, u nichž je pravděpodobné, že budou mít významný dopad na rozpočet agentury, se použijí ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.
Pokud jedna složka rozpočtového orgánu sdělí svůj úmysl zaujmout stanovisko, předá své stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.
Článek 110
Plnění a kontrola rozpočtu
1.Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.
2.Do 1. března následujícího po každém rozpočtovém roce předá účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Účetní agentury do 1. března následujícího po každém rozpočtovém roce předá účetnímu Komise rovněž zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok. Účetní Komise provede konsolidaci předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 147 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012.
3.Do 31. března následujícího po každém rozpočtovém roce předá výkonný ředitel Komisi, Účetnímu dvoru, Evropskému parlamentu a Radě zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok.
4.Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné finanční závěrce agentury sestaví účetní na základě článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a výkonný ředitel ji předloží správní radě k vyjádření.
5.Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.
6.Do 1. července následujícího po každém rozpočtovém roce předá účetní konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.
7.Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
8.Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě a Komisi.
9.Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok, jak je stanoveno v čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
10.Na doporučení Rady jednající kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.
Článek 111
Boj proti podvodům
1.V zájmu boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání se na agenturu bez omezení vztahují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013.
2.Agentura do šesti měsíců ode dne [OP please insert the exact date, as referred to in Art. 127] přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a s použitím vzoru uvedeného v příloze k uvedené dohodě přijme vhodné předpisy použitelné na její zaměstnance.
3.Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.
4.Úřad OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.
5.Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2, 3 a 4, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijatá agenturou obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Evropský účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
Článek 112
Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací
Agentura přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, jak je stanoveno v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 a 2015/444. Bezpečnostní pravidla agentury zahrnují mimo jiné ustanovení o předávání takovýchto informací, jejich zpracování a jejich archivaci.
Článek 113
Hodnocení
1.Do [five years after the date referred to in Article 127 – OP please insert the exact date] a každých pět let poté zadá Komise hodnocení dodržování pokynů Komise, které posoudí výkonnost agentury ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům. Hodnocení se zaměří zejména na případnou potřebu upravit mandát agentury a na finanční důsledky každé takové změny.
2.Pokud Komise usoudí, že další fungování agentury již není s ohledem na její stanovené cíle, mandát a úkoly odůvodněné, může navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.
3.Komise předá závěry hodnocení spolu se svými závěry Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Závěry hodnocení se zveřejňují.
Článek 114
Finanční pravidla
Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná na agenturu. Tato finanční pravidla se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je takové odchýlení specificky vyžadováno pro provoz agentury a Komise k němu předem udělí svůj souhlas.
Článek 115
Poplatky a platby
1.Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, které na základě odstavců 3, 4, 5 a 6 stanoví podrobná pravidla týkající se poplatků a plateb vybíraných agenturou.
2.Komise před přijetím pravidel podle odstavce 1 konzultuje agenturu.
3.Pravidla uvedená v odstavci 1 určí zejména úkony, za něž se na základě čl. 109 odst. 1 písm. c) a d) hradí poplatky nebo platby, výši poplatků a plateb a způsob jejich úhrady.
4.Poplatky a platby jsou ukládány za:
a)vydání a obnovení osvědčení a za registraci prohlášení agenturou na základě tohoto nařízení, jakož i za dozor nad činnostmi, jichž se uvedená osvědčení a prohlášení týkají;
b)publikace, výcvik a za další služby poskytované agenturou, a to způsobem, který odráží skutečné náklady každé jednotlivé poskytované služby;
c)vyřízení odvolání.
Všechny poplatky a platby jsou vyjádřeny a hrazeny v eurech.
5.Výše poplatků a plateb se nastaví na úroveň, která zajistí, aby odpovídající příjmy postačovaly ke krytí celkových nákladů na činnosti spojené s poskytovanými službami a aby nedocházelo k hromadění výrazného přebytku. Uvedené náklady zohledňují veškeré výdaje agentury na zaměstnance podílející se na činnostech uvedených v odstavci 3, zejména poměrný příspěvek zaměstnavatele do systému důchodového pojištění. Poplatky a platby jsou příjmy účelově vázanými na agenturu za činnosti spojené se službami, za něž se poplatky a platby hradí.
6.Rozpočtové přebytky vytvořené prostřednictvím poplatků a plateb se použijí na financování budoucích činností souvisejících s poplatky a platbami nebo na kompenzaci ztrát. V případě opakujících se výrazných kladných nebo záporných rozpočtových výsledků se úroveň poplatků a plateb zreviduje.
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 116
Postup projednávání ve výboru
1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.
Článek 117
Výkon přenesené pravomoci
1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.
2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. d), článcích 18, 25, 28, 34, 39, 44, 47, 50, čl. 51 odst. 10, čl. 52 odst. 5, čl. 72 odst. 4 a čl. 115 odst. 1 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou.
3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. d), článcích 18, 25, 28, 34, 39, 44, 47, 50, čl. 51 odst. 10, čl. 52 odst. 5, čl. 72 odst. 4 a čl. 115 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3 písm. d), článků 18, 25, 28, 34, 39, 44, 47, 50, čl. 51 odst. 10, čl. 52 odst. 5, čl. 72 odst. 4 a čl. 115 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 118
Účast evropských třetích zemí
Agentura je otevřená účasti evropských třetích zemí, které jsou smluvními stranami Chicagské úmluvy a uzavřely s Unií mezinárodní dohody, na jejichž základě uplatňují právní předpisy Unie v oblasti působnosti tohoto nařízení.
Uvedené mezinárodní dohody mohou zahrnovat ustanovení, která stanoví zejména povahu a rozsah účasti dotčené evropské třetí země na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích. Agentura může v souladu s čl. 77 odst. 2 v zájmu zajištění účinnosti uvedených ustanovení zřídit mechanismy spolupráce s příslušným úřadem dotčené evropské třetí země.
Článek 119
Dohoda o sídle a provozní podmínky
1.V dohodě o sídle mezi agenturou a členským státem, v němž se nachází sídlo, uzavřené po schválení správní radou a nejpozději do [OP Please insert the exact date – two years after entry into force of this Regulation], se stanoví nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, která uvedený členský stát poskytne, spolu se zvláštními pravidly, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady a zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky.
2.Hostitelský členský stát zajistí agentuře nejvhodnější možné podmínky k jejímu chodu, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného školství a vhodných dopravních spojení.
Článek 120
Sankce
Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Článek 121
Zpracování osobních údajů
1.S ohledem na zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení plní členské státy své úkoly vyplývající z tohoto nařízení v souladu s vnitrostátními právními a správními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.
2.S ohledem na zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení plní Komise a agentura své úkoly vyplývající z tohoto nařízení v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.
Článek 122
Zrušení
Nařízení (ES) č. 216/2008 se zrušuje.
Odkazy na nařízení (ES) č. 216/2008 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze X.
Článek 123
Změny nařízení (ES) č. 1008/2008
Nařízení (ES) č. 1008/2008 se mění takto:
1. V článku 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b)
je držitelem platného AOC vydaného vnitrostátním orgánem členského státu nebo Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví;“
2.Článek 6 se nahrazuje tímto:
„Článek 6
Osvědčení provozovatele letecké dopravy
1. Vydání a platnost provozní licence neustále závisí na vlastnictví platného AOC, které stanoví činnosti, na něž se vztahuje provozní licence.
2. Jakákoli změna v AOC leteckého dopravce Společenství se podle potřeby zohlední v jeho provozní licenci.
Pokud se jedná o dva odlišné úřady, úřad příslušný pro AOC o jakékoli takové změně okamžitě informuje příslušný úřad vydávající licenci.
3. Pokud se jedná o dva odlišné úřady, úřad příslušný pro AOC a příslušný úřad vydávající licenci stanoví postupy pro výměnu veškerých informací relevantních pro posouzení finanční situace leteckého dopravce Společenství, jež mohou ovlivnit bezpečnost jeho provozu nebo jež mohou úřadu příslušnému pro AOC napomoci při provádění jeho činností v oblasti dozoru souvisejících s bezpečností.“;
3.V článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Aniž je dotčen čl. 13 odst. 3 a 5, musí být letadla používaná leteckým dopravcem Společenství zapsána podle volby členského státu, jehož příslušný úřad vydává provozní licenci, buď v jeho vnitrostátním leteckém rejstříku, nebo v leteckém rejstříku Unie.“;
4.Článek 13 se mění takto:
a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Smlouva o pronájmu bez posádky, jejíž stranou je letecký dopravce Společenství, nebo smlouva o pronájmu s posádkou, podle níž je letecký dopravce Společenství nájemcem letadla pronajatého s posádkou provozovaného provozovatelem třetí země, podléhá předchozímu schválení v souladu s nařízením (EU) č. [XX/XXX reference to this Regulation to be inserted] a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.“;
b)doplňuje se nový odstavec 5, který zní:
„5. Letecký dopravce Společenství, který si pronajímá letadla bez posádky zapsaná v leteckém rejstříku třetí země, musí obdržet předchozí schválení od úřadu příslušného pro jeho AOC. Příslušný úřad udělí schválení v souladu s nařízením (EU) č. [XX/XXX reference to this Regulation to be inserted] a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.“
Článek 124
Změny nařízení (EU) č. 996/2010
Článek 5 nařízení (EU) č. 996/2010 se mění takto:
„1. Každá nehoda či vážný incident, jehož účastníkem se stalo letadlo, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) RRRR/Č [ref. to new regulation]*, je předmětem šetření v členském státě, na jehož území k nehodě nebo k vážnému incidentu došlo.
2. Pokud se jakékoli letadlo, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) RRRR/Č [ref. to new regulation] a které je zapsáno do rejstříku v některém členském státě, stane účastníkem nehody nebo vážného incidentu, u nichž nelze s konečnou platností stanovit, že k nim došlo na území některého státu, provádí šetření orgán pro šetření členského státu registrace.
3. Rozsah šetření podle odstavců 1, 2 a 4 a postup, který je třeba dodržet při jejich provádění, určí orgán pro šetření, přičemž zohlední ponaučení, které lze z takových šetření vyvodit pro účely zlepšení provozní bezpečnosti letectví.
4. Orgány pro šetření mohou rozhodnout o šetření incidentů jiných, než jsou incidenty uvedené v odstavcích 1 a 2, jakož i o šetření nehod či vážných incidentů u jiných typů letadel v souladu s vnitrostátními právními předpisy členských států, pokud z nich chtějí vyvodit bezpečnostní ponaučení.
5. Odchylně od odstavců 1 a 2 se mohou odpovědné orgány pro šetření s přihlédnutím k ponaučení, které lze z tohoto šetření vyvodit pro zlepšení provozní bezpečnosti letectví, rozhodnout šetření nezahájit, jestliže se účastníkem nehody či vážného incidentu stalo bezpilotní letadlo, pro které se nevyžaduje osvědčení či prohlášení na základě čl. 46 odst. 1 a 2 nařízení (EU) RRRR/Č [ref. to new regulation], nebo jestliže se účastníkem stalo letadlo s posádkou na palubě s maximální vzletovou hmotností 2 250 kg nebo nižší, přičemž nedošlo ke smrtelnému nebo vážnému zranění žádné osoby.
6. Šetření podle odstavců 1, 2 a 4 se v žádném případě nezabývají určováním viny či odpovědnosti. Jsou vedena nezávisle a odděleně od jakýchkoli soudních či správních řízení vedených v souvislosti s určením viny či odpovědnosti a tato řízení jimi nejsou dotčena.“
Článek 125
Změny nařízení (EU) č. 376/2014
Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 376/2014 se mění takto:
„2. Toto nařízení se vztahuje na události a jiné informace související s bezpečností civilních letadel, na které se vztahuje nařízení [add ref. to the new regulation].
Toto nařízení se nicméně nevztahuje na události a jiné informace související s bezpečností týkající se bezpilotních letadel, pro která se nevyžaduje osvědčení či prohlášení podle čl. 46 odst. 1 a 2 nařízení (EU) RRRR/Č [ref. to new regulation], ledaže daná událost nebo jiné informace související s bezpečností týkající se takového bezpilotního letadla měly za následek smrtelné nebo vážné zranění některé osoby nebo se účastníkem stalo jiné než bezpilotní letadlo.
Členské státy mohou rozhodnout o tom, že se toto nařízení bude rovněž vztahovat na události a jiné informace související s bezpečností letadel, na která se nařízení [add ref. to the new regulation] nevztahuje.“
Článek 126
Přechodná ustanovení
1.Osvědčení vydaná nebo uznaná a prohlášení předložená nebo uznaná v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 zůstávají nadále platná a jsou považována za vydaná, předložená a uznaná na základě odpovídajících ustanovení tohoto nařízení, a to i pro účely použití článku 56.
2.Nejpozději ke dni [five years after the date referred to in Article 127 – OP please insert the exact date] se prováděcí pravidla přijatá na základě nařízení (ES) č. 216/2008 upraví v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Než budou tyto úpravy přijaty, se veškerými odkazy v uvedených prováděcích pravidlech rozumí následující:
a)„obchodní provoz“ se považuje za odkaz na čl. 3 písm. i) nařízení (ES) č. 216/2008;
b)„složitá motorová letadla“ se považují za odkaz na čl. 3 písm. j) nařízení (ES) č. 216/2008;
c)„zařízení“ se považují za odkaz na čl. 3 bod 28 tohoto nařízení;
d)„průkaz způsobilosti pilota pro rekreační létání“ se považuje za odkaz na průkaz způsobilosti uvedený v čl. 7 odst. 7 nařízení (ES) č. 216/2008;
e)„obchodní letecká doprava“ se považuje za odkaz na čl. 2 bod 1 nařízení Komise (EU) č. 965/2012.
3.Odchylně od článků 45 a 46 zůstávají příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 216/2008 nadále platná do doby, než vstoupí v platnost akty v přenesené pravomoci přijaté na základě článku 47.
4.Členské státy zruší nebo upraví stávající dvoustranné dohody, které uzavřely se třetími zeměmi, týkající se oblastí spadajících do působnosti tohoto nařízení, co nejdříve po vstupu tohoto nařízení v platnost, v každém případě však před [three years after the date referred to in Article 127 – OP please insert the exact date].
Článek 127
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda/předsedkyně
předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
1.3.Povaha návrhu/podnětu
1.4.Cíle
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.6.Doba trvání akce a finanční dopad
1.7.Předpokládaný způsob řízení
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2.Systém řízení a kontroly
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky
3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
3.2.5.Příspěvky třetích stran
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008
1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
06 – Mobilita a doprava
06 02 – Evropská dopravní politika
06 02 02 – Evropská agentura pro bezpečnost letectví
1.3.Povaha návrhu/podnětu
◻ Návrh/podnět se týká nové akce
◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci
⌧ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce
◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci
1.4.Cíle
1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem
Hlubší a spravedlivější vnitřní trh s posílenou průmyslovou základnou: konkurenceschopný jednotný evropský dopravní prostor, který má poskytnout občanům a podnikům rámec pro bezpečnou, účinnou a vysoce kvalitní dopravu.
Zaměstnanost a růst: Tento podnět má přispět ke konkurenceschopnosti evropského leteckého průmyslu, který vytváří vysoce hodnotná pracovní místa a je zdrojem technologických inovací. Vytvoří účinný regulační rámec pro integraci nových obchodních modelů a vznikajících technologií.
1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický cíl č.
Specifickými cíli tohoto podnětu jsou:
1)
odstranit zbytečné požadavky a zajistit, aby regulace byla úměrná rizikům spojeným s různými druhy leteckých činností;
2)
zajistit účinnou integraci nových technologií a vývoje na trhu a účinný dozor nad nimi;
3)
zavést postup společného řízení bezpečnosti mezi Unií a jejími členskými státy za účelem společného zjišťování a zmírňování rizik pro civilní letectví;
4)
odstranit nedostatky v regulačním systému a zajistit jeho jednotnost;
5)
vytvořit efektivně fungující systém shromažďování a sdílení zdrojů mezi členskými státy a agenturou.
Příslušné činnosti ABM/ABB
06 02 – Evropská dopravní politika
1.4.3.Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Výsledky specifického cíle 1: rámec pro odstranění zbytečných / příliš preskriptivních pravidel; zavedení pravidel založených na výkonnosti s určením cílů, jichž má být dosaženo, avšak při zachování pružnosti, pokud jde o prostředky k dosažení těchto cílů; rámec pro úpravu pravidel podle rizika spojeného s činností, která má být regulována.
Výsledky specifického cíle 2: zavedení pravidel pokud možno neutrálních ve vztahu k technologiím, zavedení právního rámce pro bezpilotní letadla; větší využívání odvětvových standardů; zjednodušený regulační rámec pro pronájem letadel s posádkou mezi provozovateli EU.
Výsledky specifického cíle 3: právní povinnost přijmout Evropský program pro bezpečnost letectví, Evropský plán pro bezpečnost letectví a státní programy bezpečnosti, které se navzájem doplňují; zdokonalená výměna a analýza informací a údajů;
Výsledky specifického cíle 4: zavedení hlavních požadavků týkajících se pozemního odbavení, ochrany životního prostředí se zřetelem k výrobkům letecké techniky, kybernetické bezpečnosti; užší spolupráce mezi agenturou EASA a Komisí v záležitostech ochrany před protiprávními činy; právní základ pro revizi ochrany životního prostředí v letectví;
Výsledky specifického cíle 5: vytvoření sboru inspektorů akreditovaných pro EU; vytvoření nouzového mechanismu dozoru; právní rámec pro přenesení povinností na jiné členské státy nebo na agenturu EASA; možnost přidělovat certifikační úkoly a úkoly v oblasti dozoru příslušným organizacím uživatelů v odvětví všeobecného letectví; podpora metod dozoru založených na posouzení rizik a na výkonnosti; vytvoření evropské databáze informací relevantních pro spolupráci mezi úřady pro certifikaci, dozor a vynucování; možnost zvolit si systém EU pro státní letadla a letadla uvedená v příloze II;
1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů
Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.
Ukazatele pro specifický cíl 1:
–
počet dotazů obdržených agenturou EASA k výkladu pravidel,
–
počet provozovatelů používajících pravidla založená na výkonnosti při prokazování souladu s hlavními požadavky,
–
počet průkazů způsobilosti soukromého pilota všeobecného letectví,
–
snížení nákladů pro provozovatele.
Ukazatele pro specifický cíl 2:
–
počet pravidel odkazujících na odvětvové standardy,
–
stáří letadlového parku všeobecného letectví v EU,
–
snížení nákladů na certifikaci a výrobu letadel,
–
počet nových certifikací.
Ukazatele pro specifický cíl 3:
–
počet nehod v poměru k růstu dopravy,
–
výsledky činností agentury EASA v oblasti normalizace a soustavného sledování,
–
počet státních bezpečnostních programů a úroveň jejich provádění v členských státech.
Ukazatele pro specifický cíl 4:
–
počet dotazů obdržených agenturou EASA k výkladu revidovaných pravidel,
–
počet rizikových událostí souvisejících s pozemním odbavením,
–
zpětná vazba od zúčastněných stran.
Ukazatele pro specifický cíl 5:
–
výsledky činností agentury EASA v oblasti normalizace a soustavného sledování, pokud jde o zdroje a kvalifikaci v členských státech,
–
počet členských států využívajících inspektory bezpečnosti letectví EU a nové nástroje pro sdružování a sdílení zdrojů (přenesení povinností, možnost zahrnutí státních letadel a letadel uvedených v příloze II do oblasti působnosti nařízení),
–
rozvoj zdrojů vnitrostátních leteckých úřadů členských států měřený plnými pracovními úvazky a rozpočtem.
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.Požadavky, které mají být splněny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Zajistit, aby i za rostoucího objemu přepravy byla zachována vysoká úroveň bezpečnosti civilního letectví.
Přispívat ke konkurenceschopnosti leteckého odvětví díky efektivnějšímu systému evropského civilního letectví a současně zajistit přísné normy týkající se bezpečnosti a ochrany životního prostředí.
Splnit požadavek organizace ICAO, aby členské státy přijaly státní bezpečnostní programy.
1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU
Letecká doprava má do značné míry nadnárodní povahu, a proto přirozeně vyžaduje regulatorní přístup na úrovni EU.
Mezi členskými státy existuje všeobecná shoda na tom, že pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti jsou nezbytná společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví. To se projevilo již dřívějším přijetím nařízení (ES) č. 216/2008 a jemu předcházejícího nařízení (ES) č. 1592/2002. Bezpečnost systému evropského civilního letectví závisí mimo jiné na tom, jak dobře jsou prvky tohoto systému navzájem provázány. Každé rozhraní v tomto systému představuje riziko, jež vyžaduje koordinaci. Společné právní předpisy odstraňují nutnost koordinace regulačních systémů mezi členskými státy, a tudíž přispívají ke zvýšení bezpečnosti. Prosazení společného evropského systému bezpečnosti je možno nejúčinněji dosáhnout pouze na úrovni EU. Jednotný evropský systém bezpečnosti civilního letectví, který zabrání nákladné roztříštěnosti, kromě toho povede i k větší efektivitě.
1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Tento podnět vychází mimo jiné z důkladné analýzy zkušeností získaných při uplatňování nařízení (EU) č. 216/2008 a jemu předcházejícího nařízení (ES) č. 1592/2002, včetně hodnocení fungování nařízení (ES) č. 216/2008 provedeného v roce 2013 na základě článku 62 uvedeného nařízení.
1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji
Tento podnět tvoří jeden z výstupů balíčku právních předpisů v oblasti letectví, který má být přijat koncem roku 2015 a bude přispívat ke konkurenceschopnosti odvětví letectví EU.
Podnět je v souladu s bílou knihou o dopravě z roku 2011, jejímž cílem je, aby se Evropa pro letectví stala nejbezpečnějším regionem.
Podnět je rovněž v souladu se strategií Evropa 2020 a s prioritami Komise, neboť rozvíjí vnitřní trh a podporuje inovace, a má tak příznivý dopad na zaměstnanost a růst a na konkurenceschopnost odvětví letectví v celosvětovém měřítku.
Pokud jde o otázky řízení agentury EASA, je podnět v souladu s doporučeními společného prohlášení Komise, Evropského parlamentu a Rady o decentralizovaných agenturách a uvádí tato doporučení do praxe.
1.6.Doba trvání akce a finanční dopad
◻ Časově omezený návrh/podnět
–◻
◻Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR
–◻
◻Finanční dopad od RRRR do RRRR
⌧ Časově neomezený návrh/podnět
–Provádění s uváděním do provozu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.7.Předpokládaný způsob řízení
◻ Přímé řízení Komisí
–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;
–◻
◻prostřednictvím výkonných agentur;
◻ Sdílené řízení s členskými státy
⌧ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;
–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);
–◻ EIB a Evropský investiční fond;
–⌧ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;
–◻ veřejnoprávní subjekty;
–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;
–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;
–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Existují a používají se četné mechanismy sledování a hodnocení, neboť v oblasti bezpečnosti letectví je sledování výkonnosti nedílným prvkem regulačního rámce Unie. Účinnost navrhovaného opatření se po jeho přijetí bude povinně vyhodnocovat každých pět let, jako je tomu u stávajícího nařízení (ES) č. 216/2008.
Požadavky na roční podávání zpráv agenturou zahrnují vypracování konsolidované výroční zprávy o činnosti a vypracování konečné účetní závěrky.
2.2.Systém řízení a kontroly
2.2.1.Zjištěná rizika
2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly
Agentura EASA jakožto agentura Unie uplatňuje použitelné metody kontroly pro decentralizované agentury, které jsou již stanoveny v nařízení (ES) č. 216/2008.
Finanční nařízení pro agenturu EASA, které vychází z rámcového finančního nařízení pro agentury, stanoví jmenování interního auditora a požadavky na interní audit.
2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.
Boje proti podvodům se týká článek 111 navrhovaného nařízení. Tento článek stanoví použitelnost nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném úřadem OLAF na agenturu EASA a zmocňuje úřad OLAF a Účetní dvůr k provádění dalších auditů a šetření. Tento článek odpovídá vzorovému znění pro decentralizované agentury.
Agentura EASA kromě toho dne 9. prosince 2014 přijala strategii boje proti podvodům.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh výdaje
|
Příspěvek
|
|
Číslo okruhu………………………………………
|
RP/NRP.
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí
|
třetích zemí
|
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
|
1 Inteligentní růst podporující začlenění
a) Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
|
06 02 02 Evropská agentura pro bezpečnost letectví
|
RP
|
ANO
|
NE
|
ANO*
|
NE
|
* Příspěvek Švýcarska po rozhodnutí č. 1/2007 (2008/100/ES).
Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: nepoužije se
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh výdaje
|
Příspěvek
|
|
Číslo okruhu………………………………………
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí
|
třetích zemí
|
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
|
|
[…][XX.YY.YY.YY]
|
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
Okruh víceletého finančního rámce
|
Počet
1a
|
Okruh 1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
|
GŘ: MOVE
|
|
|
Rok N
|
Rok N+1
|
Rok N+2
|
Rok N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
• Operační prostředky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo rozpočtové položky 06 02 02
|
Závazky
|
(1)
|
34,870
+ 1,575
= 36,445
|
34,870
+ 2,045
= 36,915
|
35,568
+ 1,395
= 36,963
|
36,279
+ 1,395
=37,674
|
|
|
|
Časově neomezený
návrh
|
|
Platby
|
(2)
|
36,445
|
36,915
|
36,963
|
37,674
|
|
|
|
Časově neomezený
návrh
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy nepoužije se
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo rozpočtové položky
|
|
(3)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky
pro GŘ MOVE
|
Závazky
|
=1
|
36,445
|
36,915
|
36,963
|
37,674
|
|
|
|
Časově neomezený
návrh
|
|
Platby
|
=2
|
36,445
|
36,915
|
36,963
|
37,674
|
|
|
|
Časově neomezený
návrh
|
CELKEM prostředky
v rámci OKRUHU 1a
víceletého finančního rámce
|
Závazky
|
|
36,445
|
36,915
|
36,963
|
37,674
|
|
|
|
Časově neomezený
návrh
|
|
Platby
|
|
36,445
|
36,915
|
36,963
|
37,674
|
|
|
|
Časově neomezený
návrh
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
5
|
„Správní výdaje“
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
|
Rok N
|
Rok N+1
|
Rok N+2
|
Rok N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
GŘ: MOVE
|
•Lidské zdroje
Základ pro výpočet: stávající úroveň rozpočtu na zaměstnance GŘ MOVE zabývající se nařízením (ES) č. 216/2008 a problematikou agentury EASA (7 plných pracovních úvazků × 132 000 EUR/rok = 924 000 EUR).
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
• Ostatní správní výdaje
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
|
CELKEM GŘ MOVE
|
Prostředky
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
CELKEM prostředky
v rámci OKRUHU 5
víceletého finančního rámce
|
(Závazky celkem = platby celkem)
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
|
|
|
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
|
Rok N
|
Rok N+1
|
Rok N+2
|
Rok N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
CELKEM prostředky
v rámci OKRUHŮ 1 až 5
víceletého finančního rámce
|
Závazky
|
37,369
|
37,839
|
37,887
|
38,598
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
|
Platby
|
37,369
|
37,839
|
37,887
|
38,598
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
3.2.1.1Návrh plánu pracovních míst pro agenturu EASA na období 2017–2020
Návrh personálu pro agenturu EASA na období 2017–2020 (celkem)*
|
2016**
|
2017
|
2018
|
2019
|
2020
|
Personál třídy AD
Nový personál třídy AD
Personál třídy AD celkem
|
548
548
|
541
5
546
|
540
540
|
540
540
|
540
540
|
Personál třídy AST
Nový personál třídy AST
Personál třídy AST celkem
|
128
128
|
123
123
|
118
118
|
118
118
|
118
118
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst – celkem
|
676
|
669
|
658
|
658
|
658
|
*Tyto číselné údaje budou upraveny s ohledem na pružný systém pro pracovní místa financovaná z poplatků a plateb založený na ukazatelích měření pracovního zatížení a efektivity fungování agentury, který má schválit Komise. Nejpozději v okamžiku přijetí návrhu rozpočtu na rok 2017 Komise předloží revidovaný legislativní finanční výkaz, v němž bude podrobně uvedeno, jak by měl pružný systém pro pracovní místa financovaná z poplatků a plateb fungovat v praxi a jaký by byl odpovídající dopad na plán pracovních míst agentury. V očekávání výsledků těchto probíhajících prací legislativní finanční výkaz doprovázející tento návrh uvádí setrvalý stav počtu pracovních míst financovaných z poplatků a plateb, a to na základě sdělení Komise o programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020 po úpravě v souladu s rozhodnutími rozpočtového orgánu při přípravě rozpočtu na rok 2016 a předchozími rozhodnutími.
** Údaje na rok 2016 jsou odvislé od přijetí konečného rozpočtu rozpočtovým orgánem. Údaje pro roky 2017–2020 bude možná zapotřebí každý rok po přijetí konečného rozpočtu upravit.
Návrh personálu pro agenturu EASA na období 2017–2020 (z příspěvku EU)*
|
2016
|
2017
|
2018
|
2019
|
2020
|
Personál třídy AD
Nový personál třídy AD
Personál třídy AD celkem
|
175
175
|
177
5
182
|
184
184
|
184
184
|
184
184
|
Personál třídy AST
Nový personál třídy AST
Personál třídy AST celkem
|
50
50
|
46
46
|
42
42
|
42
42
|
42
42
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst – celkem
|
225
|
228
|
226
|
226
|
226
|
* Tyto údaje zahrnují snižování o 2 % (snížení počtu zaměstnanců o 1 % a roční dávka ve výši 1 % do fondu pro přesuny) do roku 2018 a dodatečná pracovní místa předpokládaná na agendu provozovatelů ze třetích zemí a systémů dálkově řízených letadel, jak je stanoveno v příloze I sdělení o programování lidských a finančních zdrojů (COM(2013) 519).
Návrh personálu pro agenturu EASA na období 2017–2020 (z poplatků a plateb)*
|
2016
|
2017
|
2018
|
2019
|
2020
|
Personál třídy AD
Nový personál třídy AD
Personál třídy AD celkem
|
373
373
|
364
364
|
356
356
|
356
356
|
356
356
|
Personál třídy AST
Nový personál třídy AST
Personál třídy AST celkem
|
78
78
|
77
77
|
76
76
|
76
76
|
76
76
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst – celkem
|
451
|
441
|
432
|
432
|
432
|
*Tyto číselné údaje budou upraveny s ohledem na pružný systém pro pracovní místa financovaná z poplatků a plateb založený na ukazatelích měření pracovního zatížení a efektivity fungování agentury, který má schválit Komise. Nejpozději v okamžiku přijetí návrhu rozpočtu na rok 2017 Komise předloží revidovaný legislativní finanční výkaz, v němž bude podrobně uvedeno, jak by měl pružný systém pro pracovní místa financovaná z poplatků a plateb fungovat v praxi a jaký by byl odpovídající dopad na plán pracovních míst agentury. V očekávání výsledků těchto probíhajících prací legislativní finanční výkaz doprovázející tento návrh uvádí setrvalý stav počtu pracovních míst financovaných z poplatků a plateb, a to na základě sdělení Komise o programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020 po úpravě v souladu s rozhodnutími rozpočtového orgánu při přípravě rozpočtu na rok 2016 a předchozími rozhodnutími.
3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky
–◻
◻Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků
–⌧Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
–(Základ pro výpočet: celkové průměrné náklady na jeden plný pracovní úvazek: 132 000 EUR)
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
Uveďte cíle a výstupy
⇩
|
|
|
Rok N
|
Rok N+1
|
Rok N+2
|
Rok N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
|
VÝSTUPY
|
|
|
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Celkový počet
|
Náklady celkem
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1
Odstranit zbytečné požadavky a zajistit, aby regulace byla úměrná rizikům spojeným s různými druhy leteckých činností
|
Žádný dodatečný dopad na agenturu EASA, neboť výstupy budou pokryty ze stávajících prostředků.
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2
Zajistit účinnou integraci nových technologií a vývoje na trhu a účinný dozor nad nimi
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Celkový počet
|
Náklady celkem
|
Nový právní rámec pro bezpilotní letadla
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 2
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
0
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 3
Zavést postup společného řízení bezpečnosti mezi Unií a jejími členskými státy za účelem společného zjišťování a zmírňování rizik pro civilní letectví
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Celkový počet
|
Náklady celkem
|
Evropská databáze (článek 28): základní údaje pro rozhodování a sledování (včetně 1 smluvního zaměstnance/rok, jednorázových nákladů na IT ve výši 0,3 mil. EUR za rok n a n+1 a ročních provozních nákladů ve výši 0,20 mil. EUR)
|
|
0,535
|
|
0,570
|
|
0,270
|
|
0,270
|
|
|
|
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
„Data velkého objemu“: údaje a analýza pro systém evropského letectví (náklady na zaměstnance ve výši 2 plných pracovního úvazků + 1 smluvního zaměstnance/rok, mimo provozních výdajů)
|
|
0,167
|
|
0,334
|
|
0,334
|
|
0,334
|
|
|
|
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 3
|
|
0,702
|
|
0,904
|
|
0,604
|
|
0,604
|
|
|
|
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 4
Odstranit nedostatky v regulačním systému a zajistit jeho jednotnost
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Celkový počet
|
Náklady celkem
|
Pozemní odbavení: Vytvořit a udržovat systém společných požadavků (článek 11) (náklady na zaměstnance ve výši 1 plného pracovního úvazku/rok)
|
|
0,066
|
|
0,132
|
|
0,132
|
|
0,132
|
|
|
|
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
Harmonizace bezpečnostních a ochranných aspektů; podpora předpisové činnosti a kontrol (článek 40) (náklady na zaměstnance ve výši 1 plného pracovního úvazku/rok)
|
|
0,066
|
|
0,132
|
|
0,132
|
|
0,132
|
|
|
|
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
Nové evropské certifikační požadavky na ochranu životního prostředí a podávání zpráv (článek 39) (včetně 1 plného pracovního úvazku/rok a ročních nákladů na IT ve výši 0,15 mil. EUR)
|
|
0,216
|
|
0,282
|
|
0,282
|
|
0,282
|
|
|
|
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 4
|
|
0,348
|
|
0,546
|
|
0,546
|
|
0,546
|
|
|
|
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
SPECIFICKÝ CÍL Č. 5
Vytvořit efektivně fungující systém shromažďování a sdílení zdrojů mezi členskými státy a agenturou
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Celkový počet
|
Náklady celkem
|
Podpora metod dozoru založených na posouzení rizik a na výkonnosti
|
|
0,100
|
|
0,100
|
|
0,100
|
|
0,100
|
|
|
|
|
|
|
|
0,400
|
Sbor odborníků (článek 17) (včetně 1 smluvního pracovníka/rok, jednorázových nákladů ve výši 0,1 mil. EUR za rok n a n+1 a ročních provozních nákladů ve výši 5 000 EUR)
|
|
0,140
|
|
0,175
|
|
0,075
|
|
0,075
|
|
|
|
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
Stanovení rámce pro přenesení povinností (článek 18)
|
|
0,175
|
|
0,175
|
|
0,00
|
|
0,00
|
|
|
|
|
|
|
|
0,350
|
Zajistit společné normy pro výcvik (článek 43) (včetně 1 smluvního pracovníka/rok a jednorázových nákladů na výukové materiály v roce n a n+1 ve výši 0,075 mil. EUR)
|
|
0,11
|
|
0,145
|
|
0,070
|
|
0,070
|
|
|
|
|
|
|
|
Časově neomezený návrh
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 5
|
|
0,525
|
|
0,595
|
|
0,245
|
|
0,245
|
|
|
|
|
|
|
|
|
NÁKLADY CELKEM
|
|
1,575
|
|
2,045
|
|
1,395
|
|
1,395
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1.Shrnutí
–◻
◻Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy
–⌧ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
–Základ pro výpočet: stávající úroveň rozpočtu na zaměstnance GŘ MOVE zabývající se nařízením (ES) č. 216/2008 a problematikou agentury EASA (7 plných pracovních úvazků × 132 000 EUR/rok = 924 000 EUR).
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok N
|
Rok N+1
|
Rok N+2
|
Rok N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
CELKEM
|
OKRUH 5 víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lidské zdroje
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
|
|
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
|
Mezisoučet pro OKRUH 5 víceletého finančního rámce
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
|
|
|
|
Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lidské zdroje
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
|
Ostatní výdaje správní povahy
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
|
Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
|
CELKEM
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
0,924
|
|
|
|
|
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–◻
◻Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–⌧ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Rok N
|
Rok N+1
|
Rok N+2
|
Rok N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
|
|
|
06 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
|
7
|
7
|
7
|
7
|
|
|
|
XX 01 01 02 (při delegacích)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky – FTE)
|
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
XX 01 04 yy
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
|
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
|
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM
|
7
|
7
|
7
|
7
|
|
|
|
XX je oblast politiky nebo příslušná hlava rozpočtu.
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
Úředníci a dočasní zaměstnanci
|
Zaměstnanci GŘ MOVE zabývající se záležitostmi souvisejícími s bezpečností civilního letectví, ochranou životního prostředí v letectví a agenturou EASA, včetně:
– řízení přijímání a provádění opatření v návaznosti na doporučení agentury EASA (rozhodnutí a nařízení Komise),
– správní koordinace a kontrola agentury EASA: pracovní programy, víceleté plány personální politiky, zasedání správní rady a dalších výborů,
– vypracování a koordinace politik,
– finanční a účetní záležitosti na úrovni Komise týkající se agentury (rozpočet, absolutorium atd.).
|
Externí zaměstnanci
|
|
3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
–◻
◻Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.
–⌧ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.
Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.
Rozpočtová položka: 06 02 02
v milionech EUR
N:
36,445
N+1
36,915
–◻
◻Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.
Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.
3.2.5.Příspěvky třetích stran
–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:
prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok N
|
Rok N+1
|
Rok N+2
|
Rok N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
Celkem
|
Příspěvek zemí EHP/ESVO kromě Švýcarska*
|
1,070
|
1,070
|
1,054
|
1,073
|
|
|
|
|
Příspěvek Švýcarska**
|
1,0
|
1,0
|
1,0
|
1,0
|
|
|
|
|
Spolufinancované prostředky CELKEM
|
2,070
|
2,070
|
2,054
|
2,073
|
|
|
|
|
* Na základě předpokladu příspěvku ve výši 2,76 % ročního příspěvku EU. Pro účely výpočtu účelově vázaných příjmů odvozených z přebytků předchozích let se předpokládá, že bude nulový.
** Přibližný odhad podle rozhodnutí č. 1/2007 Smíšeného výboru Společenství-Švýcarsko pro leteckou dopravu zřízeného dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě (2008/100/ES).
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–⌧ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻
◻Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–◻
◻dopad na vlastní zdroje
–◻
◻dopad na různé příjmy
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
Příjmová rozpočtová položka:
|
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce
|
Dopad návrhu/podnětu
|
|
|
Rok N
|
Rok N+1
|
Rok N+2
|
Rok N+3
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
|
Článek ………….
|
|
|
|
|
|
|
|
|
U účelově vázaných různých příjmů upřesněte příslušné výdajové rozpočtové položky.
Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.