EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.11.2015

COM(2015) 559 final

2015/0259(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2016 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Důvody a cíle návrhu

Všechna nařízení o rybolovných právech musí omezovat odlov rybích populací na úrovně, které musí být v souladu s obecnými cíli společné rybářské politiky (SRP). V této souvislosti stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice (dále jen „základní nařízení SRP“) cíle pro každoroční návrhy na omezení odlovu a intenzity rybolovu, aby bylo zajištěno, že rybolov Unie je ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelný.

Stanovování rybolovných práv je jednoletý cyklus řízení (v případě hlubinných populací dvouletý). To však nepředstavuje překážku pro zavedení dlouhodobého postoje v oblasti řízení rybolovu. Unie v této souvislosti značně pokročila a klíčové populace, jež jsou předmětem obchodního zájmu, jsou nyní upraveny víceletými plány řízení; roční celkové přípustné odlovy (TAC) a stropy intenzity rybolovu musí být v souladu s uvedenými plány.

Tento návrh obsahuje rybolovná práva, která Unie stanoví samostatně. Objevují se v něm však i rybolovná práva vyplývající z mnohostranných nebo dvoustranných konzultací týkajících se rybolovu. Výsledek je prováděn prostřednictvím vnitřního rozdělení mezi členské státy na základě zásady relativní stability.

Tento návrh se proto kromě populací, o nichž rozhoduje pouze Unie, vztahuje i na:

sdílené populace, to jest populace v Severním moři a Skagerraku, které jsou řízeny společně s Norskem nebo se jich týkají konzultace pobřežních států v rámci Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEACF);

rybolovná práva daná dohodami dosaženými v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO).

U mnoha rybolovných práv v tomto návrhu je uvedeno „pm“ (pro memoria). Vyplývá to ze skutečnosti, že:

–v době, kdy je návrh přijímán, není doporučení pro některé populace k dispozici nebo

–chybí některá omezení odlovu a jiná doporučení příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu, protože ještě neproběhla výroční zasedání těchto organizací, nebo

–dosud nejsou k dispozici údaje o některých populacích v grónských vodách a sdílených populacích nebo populacích vyměňovaných s Norskem a jinými třetími zeměmi, jejich konečná podoba bude záviset na závěrech konzultací s těmito zeměmi, které se uskuteční v listopadu a prosinci roku 2015, nebo

–pro několik TAC bylo přijato doporučení, avšak hodnocení dosud probíhá.

Přehled populací

Komise již tradičně zhodnotila situaci, na niž návrhy o stanovení rybolovných práv musí reagovat prostřednictvím každoročního sdělení Komise týkajícího se konzultace k rybolovným právům (COM(2015) 239) (dále jen „sdělení“). Ve sdělení je přehled stavu populací, který vychází ze závěrů vědeckého doporučení vydaného v roce 2015. Pozitivní zprávou uvedenou ve sdělení je, že počet populací, pro které je k dispozici úplná analýza, roste. A u populací, u nichž je MSY k dispozici, více než polovina je lovena na úrovni nebo pod úrovní, jež by vytvářela maximální udržitelný výnos.

Dne 30. června 2015 vydala Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) na žádost Komise své každoroční doporučení pro většinu rybích populací, na něž se vztahuje tento návrh. Směrování politiky, které Komise ve svém sdělení představila, vzala ICES na vědomí.

Vědecké doporučení vydávané radou ICES závisí především na údajích: plně hodnotit lze pouze populace, pro něž jsou k dispozici dostatečné a spolehlivé údaje, které umožní vypracovat odhady velikosti populace, jakož i prognózy, jak budou populace reagovat na různé scénáře odlovu (tzv. „tabulky možností odlovu“). Pokud je k dispozici dostatek údajů, jsou vědecké orgány schopny odhadnout takové úpravy rybolovných práv, aby populace přinesly maximální udržitelný výnos (MSY). Tato doporučení se označují jako „doporučení MSY“. V ostatních případech vycházejí vědecké orgány při doporučení výše rybolovných práv z přístupu předběžné opatrnosti. Metodika, podle které ICES v tomto případě postupuje, je součástí zveřejněných materiálů ICES k provádění doporučení pro populace, pro které není k dispozici dostatek údajů 1 .

Hlavní skupinu navrhovaných TAC obsahuje příloha IA. Tato příloha obsahuje 153 TAC pro populace lovené v oblastech Skagerrak a Kattegat, podoblastech ICES I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV, ve vodách EU oblasti CECAF a vodách Francouzské Guyany. Z těchto TAC jich je 11 stanoveno podle doporučení MSY. Pokud jde o ostatní:

3 TAC jsou navrženy podle dlouhodobých strategií řízení, tj. plánů řízení vycházejících ze zvláštních platných předpisů společné rybářské politiky, z ještě nepřijatých návrhů Komise na plány řízení nebo z přístupu k řízení předloženého poradními sbory a považovaného vědeckými poradními orgány za předběžný.

51 TAC se týká populací, pro něž není dostatek údajů a není k dispozici úplné posouzení. Z toho 26 TAC se navrhuje ve stejné výši jako v roce 2015 na základě společného prohlášení Rady a Komise, podle něhož mohou být rybolovná práva zachována neměnná, ledaže je k dispozici vědecký posudek dokladující zhoršení stavu populace. Toto rozhodnutí je odůvodněno skutečností, že většina těchto populací je odlovena jako vedlejší úlovek smíšeného rybolovu a změny TAC nemají přímý dopad na vývoj stavu populace, zatímco snížení stávajících TAC by mohlo vést k výmětům podmíněným právními předpisy.

Zbývající TAC jsou prozatím uvedeny jako „pm“ (pro memoria), protože příslušné vědecké doporučení není ještě k dispozici; jsou zapotřebí další analýzy doporučení nebo by měly být později v průběhu roku uzavřeny mezinárodní jednání nebo dohody (např. zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu). Návrh pro tyto populace bude muset být aktualizován, jakmile budou související doporučení a údaj k dispozici.

Všechna navrhovaná rybolovná práva odpovídají vědeckému doporučení, které Komise obdržela v souvislosti se stavem populací a které bylo využito způsobem popsaným ve sdělení.

Povinnost vykládky zavedená nařízením (EU) č. 1380/2013

Povinnost vykládky zavedená základním nařízením SRP se postupně uplatňuje od roku 2015 do roku 2019. V roce 2019 se bude povinnost vykládky vztahovat na všechny populace v rámci TAC. Od 1. ledna 2016 budou povinnosti vykládky podléhat některé druhy rybolovu druhů žijících při dně v Severním moři, v severozápadních a jihozápadních vodách Atlantiku. Na základě společných doporučení předložených členskými státy a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise přijala nařízení v přenesené pravomoci, kterými se stanoví zvláštní plány výmětů.

Zavedením povinnosti vykládky a v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 již navrhovaná rybolovná práva nemají odrážet vyložené množství, ale ulovené množství, přičemž výměty už nejsou povoleny. Tato změna vychází ze získaného vědeckého doporučení týkajícího se populací ryb lovených v rybolovu podle čl. 15 odst. 1 nového základního nařízení SRP. Rybolovná práva by měla být rovněž stanovena v souladu s dalšími příslušnými ustanoveními, např. čl. 16 odst. 1 (odkazujícím na zásadu relativní stability) a čl. 16 odst. 4 (odkazujícím na cíle společné rybářské politiky a pravidla stanovená ve víceletých plánech).

V důsledku toho Komise navrhne pro populace, na které se povinnost vykládky začne vztahovat v roce 2016, zvýšení TAC. Pokud se musí vykládat úlovky z téže populace v druzích rybolovu, na něž se vztahuje povinnost vykládky v roce 2016, ale jiné úlovy z téže populace mohou být nadále vyřazovány (protože jsou uloveny v rámci druhů rybolovu, na které se povinnost vykládky bude vztahovat v letech 2017 až 2019), Komise na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení navrhne zvýšení TAC odpovídající množství, jež bude muset být vyloženo.

V návaznosti na žádost Komise, aby členské státy zaslaly podrobné údaje o výmětech, obdržela Komise tyto údaje pro Severní moře. Pro severozápadní a jihozápadní vody zaslaly členské státy údaje vycházející z průměrné míry výmětů. Komise si proto vyžádala vědecké doporučení týkající se toho, v jakém objemu přispívá každá skupina loďstva, na kterou se vztahuje povinnost vykládky, k celkové výši úlovků a výmětů příslušné populace a jak vysoká je míra výmětů těchto skupin loďstva ve vztahu k těmto populacím.

Současně si Komise vyžádala vědecké poradenství týkající se použití průměrné míry výmětů jako základu pro úpravy TAC. Do vydání vědeckého doporučení jsou TAC, jichž se zvýšení v souvislosti se zavedením povinnosti vykládky v roce 2016 týká, označeny jako „pm“.

Je třeba též zvážit vazby mezi novým základním nařízením SRP a nařízením Rady (ES) č. 847/96. Posledně uvedené nařízení stanovilo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne, na jaké populace se nevztahují články 3 a 4, a to zejména na základě biologického stavu těchto populací. V nedávné době byl čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 zaveden další mechanismus flexibility. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila zásadu rozumného a odpovědného využívání živých biologických mořských zdrojů a bránila dosažení cílů společné rybářské politiky, by proto mělo být upřesněno, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 nelze použít spolu s meziroční flexibilitou stanovenou v čl. 15 odst. 9 nařízení č. 1380/2013.

Opatření týkající se mořčáka evropského

Doporučení rady ICES pro mořčáka evropského na rok 2016 zdůrazňuje, že stav této populace je v ohrožení; biomasa reprodukující se populace se nadále snižuje a populace vykazuje dále slabý přírůstek. Jelikož úmrtnost mořčáka evropského způsobená rybolovem v severovýchodním Atlantiku dosahuje v současnosti čtyřnásobku úrovně, která by zajistila maximální udržitelný výnos (MSY), komise ICES opět doporučila úmrtnost této populace způsobenou rybolovem podstatně snížit. Mořčák evropský je druh, který pozdě dospívá, a obnova populace zabere přibližně 4–7 let. Aby se vyřešil prudký pokles této populace, je zapotřebí přijmout bezodkladně komplexní balíček opatření.

Vzhledem k závažnosti doporučení komise ICES z roku 2015 existuje zjevná potřeba nadále přijímat opatření na ochranu této populace, vycházet z pokroku dosaženého v roce 2015 a poskytnout větší ochranu reprodukující se populaci, maximalizovat přírůstek a snížit odlovy mořčáka evropského. Záměrem navrhovaných opatření je zajistit, aby všichni, kteří budou mít z obnovené populace prospěch, pomáhali tuto populaci obnovovat.

Má se rovněž za to, že sociální a hospodářský dopad přijetí opatření v současnosti převažuje nad náklady případné nečinnosti, v jejímž důsledku by velikost populace nadále klesala. K tomu, aby se populace mořčáka evropského obnovila a znovu zajistila její udržitelnost ve střednědobém horizontu, je zapotřebí soudržného přístupu k řízení. Komise má v úmyslu navrhnout pro řízení mořčáka evropského opatření v rámci nadcházejícího víceletého plánu řízení populací v Severním moři.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Opatření jsou navrhována v souladu s cíli a pravidly společné rybářské politiky a jsou v souladu s politikou udržitelného rozvoje Unie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaná opatření jsou v souladu s ostatními politikami Unie, zejména s politikami v oblasti životního prostředí.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem návrhu je čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Závazky Unie k udržitelnému využívání živých vodních zdrojů vyplývají ze závazků stanovených článkem 2 nového základního nařízení SRP.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh patří do výlučné pravomoci Unie v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d) Smlouvy. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

•Přiměřenost

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: SRP je společnou politikou. Podle čl. 43 odst. 3 Smlouvy musí Rada přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv.

Navrhované nařízení Rady přiděluje členským státům rybolovná práva. S ohledem na články 16 a 17 nařízení č. 1380/2013 členské státy poté přistoupí k přidělení těchto práv regionům či subjektům, jak považují za vhodné. Členské státy tak mají dostatečný manévrovací prostor pro rozhodování o tom, jakým způsobem na základě zvoleného sociálně-ekonomického modelu využijí rybolovná práva, která jim byla přidělena.

Návrh nemá nové finanční dopady na členské státy. Rada toto nařízení přijímá každý rok. Jsou proto již zavedeny jak veřejné, tak soukromé nástroje pro jeho provádění.

•Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

a)Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Komise konzultovala zúčastněné strany, zejména prostřednictvím poradních sborů, a členské státy v otázce jí navrhovaného přístupu k různým návrhům Komise týkajícím se rybolovných práv na základě sdělení o rybolovných právech pro rok 2015.

Komise se navíc řídila strategickými liniemi vytyčenými ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu o zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006) 246 v konečném znění), kterým se zavádí zásady tzv. „jednání s předstihem“.

Komise dále 14. července 2015 uspořádala setkání se zúčastněnými stranami, na němž je seznámila se závěry vědeckého doporučení a vysvětlila a prodiskutovala jeho klíčové důsledky.

b)Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Reakce na výše uvedené sdělení Komise o rybolovných právech odráží názory zúčastněných stran na hodnocení, které Komise provedla v souvislosti se stavem zdrojů, a názory na to, jak zajistit vhodný postup v oblasti řízení. Tyto odpovědi Komise zohlednila při vypracování návrhu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Pokud jde o použitou metodu, Komise konzultovala, jak už bylo uvedeno, Mezinárodní radu pro průzkum moří (ICES). Doporučení ICES je založeno na rámcovém doporučení vypracovaném jejími odbornými skupinami a rozhodovacími orgány a vydává se v souladu s memorandem o porozumění odsouhlaseným Komisí.

Hlavním cílem je dosáhnout takových úrovní populací, které umožní získat maximální udržitelný výnos, a udržet je. Tento cíl byl výslovně začleněn do nového základního nařízení SRP, zejména do čl. 2 odst. 2, který stanoví, že tohoto cíle „musí být dosaženo u populací, u nichž je to možné, do roku 2015 a u všech populací […] do roku 2020“. Zařazení tohoto cíle zohledňuje závazek přijatý Unií k závěrům Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) a s ním související prováděcí plán. Jak už bylo zmíněno, pro několik populací jsou již informace týkající se úrovní maximálního udržitelného výnosu skutečně k dispozici. Jsou mezi nimi populace velmi významné z hlediska objemu úlovků a komerční hodnoty, jako je štikozubec obecný, treska obecná, ďasovití, jazyk rodu Solea, pakambala rodu Lepidorhombus, treska jednoskvrnná a humr severský.

K dosažení cíle MSY může být v některých případech nezbytné omezit míru úmrtnosti způsobené rybolovem nebo míru odlovu. Tento návrh proto používá jako základ doporučení týkající se hodnoty MSY, pokud je k dispozici. V souladu s cíli společné rybářské politiky, pokud se TAC navrhují na základě doporučení MSY, odpovídá TAC úrovni, která by podle uvedeného doporučení zajistila dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu v roce 2015. Tento přístup je v souladu se zásadami uvedenými ve sdělení o rybolovných právech na rok 2015.

Pro populace, pro něž není dostatek údajů, vydaly vědecké poradní orgány doporučení, zda odlov snížit, stabilizovat nebo povolit jeho zvýšení. Doporučení ICES poskytlo v mnoha případech orientační kvantitativní údaje, které se zakládají na snížení či zvýšení odlovů nejvýše o 20 % oproti předcházejícímu roku, v souladu s principem předběžné opatrnosti. Tyto orientační hodnoty byly využity k navržení TAC. Pokud nebylo vědecké doporučení k dispozici vůbec, postupovalo se podle principu předběžné opatrnosti, což znamená, že se preventivní TAC snížil o 20 %.

•Posouzení dopadů

Oblast působnosti nařízení o rybolovných právech je vymezena čl. 43 odst. 3 Smlouvy.

Unie přijala řadu víceletých plánů řízení pro populace klíčového hospodářského významu, včetně populací tresky obecné, jazyka rodu Solea, platýse evropského a dalších. Před jejich přijetím je třeba provést posouzení dopadů. Jakmile plány vstoupí v platnost, určují úroveň TAC a omezení intenzity rybolovu, kterou je třeba pro daný rok stanovit, aby byly dosaženy dlouhodobé cíle těchto plánů. V souladu s těmito plány je Komise povinna předložit svůj návrh rybolovných práv na období, po které budou plány platné a účinné. Mnoho zásadních rybolovných práv obsažených v návrhu jsou tudíž výsledkem konkrétního posouzení dopadů vypracovaného pro plán, jehož jsou základem.

Ve zbývající části se návrh snaží vyhnout přístupu, který by upřednostnil krátkodobá opatření před dlouhodobě udržitelnými rozhodnutími, a to přesto, že víceleté plány řízení nemusí být hotovy, a zohledňuje tedy iniciativy zúčastněných stran a poradních sborů, pokud je uznala ICES a/nebo VTHVR. Návrh reformy SRP byl Komisí pečlivě vypracován na základě posouzení dopadů (SEC(2011) 891), jehož součástí byla i analýza cíle MSY. Ze závěrů vyplývá, že tento cíl je podmínkou nezbytnou k dosažení environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Nařízením se zavádí zjednodušení administrativních postupů, které se týkají veřejné správy (na úrovni národní nebo na úrovni Unie), zejména pokud jde o požadavky na řízení intenzity rybolovu a řádně dokumentovaný rybolov.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

Tento návrh se omezuje pouze na stanovení a přidělení rybolovných práv a podmínek funkčně spojených s užíváním těchto práv.

Pokud jde o současné trendy ve vývoji populací, významné jsou tyto případy:

Iberské vody

Stav populace ďasovitých se mírně zhoršil, pokračuje zhoršující se trend u pakambaly rodu Lepidorhombus z minulého roku a několik funkčních jednotek humra severského zůstává nadále vyčerpaných. Pokud jde o populaci štikozubce novozélandského, její biomasa se stabilizuje, avšak tlak na tento druh rybolovu zůstává příliš vysoký.

Biskajský záliv

Stav populace jazyka rodu Solea se dále zhoršuje. Během posledních let vědci doporučovali snížení TAC. Rada ICES v roce 2013 posoudila preventivní dlouhodobá řídicí opatření, která předložily zúčastněné strany. TAC na rok 2015 vychází z uvedených opatření zaměřených na udržení konstantních TAC a na současné postupné snižování úmrtnosti způsobené rybolovem na udržitelnou úroveň. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech úmrtnost způsobená rybolovem zvýšila a objem biomasy je nyní nižší než preventivní úroveň, měl by se TAC v roce 2016 snížit.

Keltské moře a Lamanšský průliv

Navzdory přijatým opatřením přetrvává v této oblasti vysoká míra výmětů, a to při rybolovu síhů i platýsovitých. Vědecká doporučení proto vyzývají k výraznému snížení TAC například pro populace tresky obecné a tresky jednoskvrnné. Pokud jde o jazyk rodu Solea ve východní části Lamanšského průlivu, je třeba přednostně provést bezodkladná opatření vedoucí k obnově této populace: přírůstek byl v posledních dvou letech nízký a dlouhodobá životaschopnost tohoto loviště je ohrožena.

Oblast západně od Skotska

Populace tresky obecné a tresky bezvousé zůstávají ve špatném stavu a množství výmětů se v této oblasti stále u obou druhů pohybuje kolem 70 %. Situaci může zhoršit doporučení týkající se humra severského, které má být vydáno na podzim. Problémem zůstávají i nadále výměty podměrečných ryb a ryb ulovených nad rámec kvóty.

Irské moře

Populace tresky obecné a tresky bezvousé jsou ve špatném stavu, ačkoliv selektivita u loďstva lovícího humra severského zřejmě přinesla v případě těchto dvou populací určité výsledky; v doporučení ICES se však v této souvislosti stále uvádí vysoké výměty. Biomasa reprodukující se populace jazyku rodu Solea je na své nejnižší zaznamenané úrovni. Naproti tomu platýs evropský je využíván nedostatečně a v rozsáhlé míře vyřazován z úlovků, avšak populace je stabilní.

Kattegat

Pokud jde o populaci tresky obecné v oblasti Kattegat, doporučení na rok 2016 vykazuje zlepšení. Objem biomasy reprodukující se populace se od roku 2009, kdy dosáhl historického minima, prudce zvýšil. Od roku 2008 se úmrtnost postupně snižuje. ICES nadále upozorňuje na problém výmětů; stále se má za to, že je tato populace ve špatném stavu.

Severní moře

Populace tresky obecné, tresky jednoskvrnné, tresky bezvousé, tresky tmavé, platýse evropského, makrely obecné a sledě obecného v Severním moři jsou řízeny společně s Norskem, proto budou TAC a přidělené kvóty stanoveny na základě konzultací mezi EU a Norskem v listopadu a prosinci. Celková situace v případě Severního moře je pozitivní. Populace tresky jednoskvrnné, sledě obecného a platýse evropského roste. Významný pokrok představuje skutečnost, že populace tresky obecné vykazuje výrazné oživení, třebaže je stále lovena nad úrovní Fmsy a ještě stále nedosáhla preventivní úrovně biomasy. Naproti tomu doporučení týkající se tresky tmavé a humra severského naznačují, že snížení TAC jsou oprávněná.

2015/0259 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2016 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V čl. 43 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že Rada přijme na návrh Komise opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv.

(2)Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 2 mají být na základě dostupných vědeckých, technických a hospodářských doporučení, včetně případně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, jakož i na základě doporučení vydaných poradními radami přijata opatření pro zachování zdrojů.

(3)Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by rybolovná práva měla být stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. V souladu s čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení by rybolovná práva měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností pro každou populaci ryb nebo loviště.

(4)Celkový přípustný odlov (TAC) by proto měl být stanoven v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a sociálně-ekonomické aspekty a měl by všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení; rovněž je nezbytné zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních poradních sborů.

(5)Povinnost vykládky uvedená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 je zaváděna individuálně pro jednotlivé druhy rybolovu. Pokud se na druh rybolovu v regionu, na který se vztahuje toto nařízení, vztahuje povinnost vykládky, měly by být vyloženy všechny druhy ulovené při tomto rybolovu, jehož se týká omezení odlovů. Od 1. ledna 2016 se povinnost vykládky vztahuje na druhy, které vymezují druhy rybolovu. Na základě společných doporučení předložených členskými státy a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise přijala v rámci přípravy na plné provádění povinnosti vykládky řadu nařízení v přenesené pravomoci, kterými se stanoví dočasně a na dobu, která není delší než tři roky, zvláštní plány výmětů. V čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že je-li zavedena povinnost vykládky pro určitou rybí populaci, jsou rybolovná práva stanovena s ohledem na to, že ze způsobu stanovení rybolovných práv na základě vykládky se přešlo na způsob stanovení těchto práv na základě úlovků.

(6)Podle vědeckého doporučení je populace mořčáka evropského ( Dicentrarchus   labrax ) v Keltském moři, Lamanšském průlivu, Irském moři a jižní části Severního moře (v divizích ICES IVb, c a VIIa, d–h) v ohrožení a její velikost se nadále snižuje. Opatření na ochranu tohoto druhu, jež zakazují lov mořčáka evropského v divizích ICES VIIb, VIIc, VIIj a VIIk, by měla být zachována a měla by zahrnovat divize ICES VIIa a VIIg, s výjimkou vod v pásmu 12 námořních mil od základní linie pod svrchovaností Spojeného království. Oblast tření mořčáka evropského by měla být chráněna a v celé oblasti rozšíření této populace by prvních šest měsíců roku neměly být povoleny žádné odlovy. Náhodné a nevyhnutelné vedlejší úlovky mořčáka evropského odlovené plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně a nevody by měly být omezeny na 1 % hmotnosti celkového úlovku mořských živočichů na palubě. Je nezbytné chránit mořčáka evropského i mimo období tření pomocí dalších omezení odlovu, proto by se v divizích ICES IVb a IVc, jakož i v divizích VIId, VIIe, VIIf a VIIh a v teritoriálním moři Spojeného království v divizích ICES VIIa a VII měla uplatňovat měsíční omezení odlovu. Odlovy rekreačních rybářů by měly být dále omezeny.

(7)Již několik let jsou některé TAC týkající se populací příčnoústých (žraloci a rejnokovití) stanoveny na 0 a související ustanovení zakládají povinnost okamžitě vypustit náhodné úlovky těchto druhů. Důvodem tohoto zvláštního zacházení je skutečnost, že jsou tyto populace ve špatném stavu z hlediska svého zachování, a vzhledem k jejich vysoké míře přežití nepovedou výměty k vyšší míře úmrtnosti způsobené rybolovem; výměty jsou pro ochranu těchto druhů považovány za prospěšné. Od 1. ledna 2015 však budou muset být úlovky těchto druhů v pelagickém rybolovu vyloženy, ledaže se na ně vztahuje některá z výjimek z povinnosti vykládky stanovená v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Ustanovení čl. 15 odst. 4 písm. a) uvedeného nařízení umožňuje tyto výjimky pro druhy, jejichž rybolov je zakázán a které jsou jako takové určeny v právním aktu Unie přijatém v oblasti společné rybářské politiky. Je proto vhodné zakázat rybolov těchto druhů v dotčených oblastech.

(8)Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by se pro populace, na něž se vztahují zvláštní víceleté plány, měly TAC stanovit v souladu s pravidly stanovenými v těchto plánech. TAC pro populaci jazyka rodu Solea v západní části Lamanšského průlivu, platýse evropského a jazyka rodu Solea v Severním moři, tresky obecné v Kattegatu, v oblasti západně od Skotska, v Irském moři, Severním moři, Skagerraku a ve východní části Lamanšského průlivu a tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři by proto měly být stanoveny v souladu s pravidly uvedenými v nařízeních Rady (ES) č. 509/2007 3 , (ES) č. 676/2007 4 , (ES) č. 1300/2008 5 , (ES) č. 1342/2008 6 („plán pro tresku obecnou“) a (ES) č. 302/2009 7 .

(9)Pokud jde o populace sledě obecného v oblasti západně od Skotska, poskytla komise ICES na základě nedávného porovnávání s referenčními ukazateli doporučení pro populace sledě obecného v divizích VIa a VIIb, c (západně od Skotska, západně od Irska). Podle ICES je pro tuto populaci třeba vypracovat plán obnovy. Toto doporučení se týká dvou odlišných TAC (jednak pro VIaS, VIIb, c, a jednak pro Vb, VIb a VIaN). Vzhledem k tomu, že neexistuje schválený plán řízení pro kombinované populace a že plán řízení pro severní populaci již pro kombinované populace neplatí, musí TAC vycházet z doporučení týkajícího se maximálního udržitelného výnosu (MSY).

(10)Opatření pro řízení a úrovně TAC populací, pro něž neexistují dostatečné nebo spolehlivé údaje, které by umožnily odhad jejich velikosti, by se měly řídit přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu definované v čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž je třeba zohlednit faktory specifické pro jednotlivé populace, zejména dostupné informace o vývojových trendech populace a úvahy týkající se smíšených lovišť.

(11)Nařízení Rady (ES) č. 847/96 8 zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení Rada při stanovení TAC rozhodne, na jaké populace se nevztahují články 3 a 4, a to zejména na základě biologického stavu těchto populací. V nedávné době byl čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 zaveden mechanismus flexibility pro všechny úlovky, na něž se vztahuje povinnost vykládky. Ve snaze zabránit nadměrně vysoké flexibilitě, jež by ohrozila cíle zachování zdrojů stanovené v rámci společné rybářské politiky, a aby se zabránilo negativním dopadům na biologický stav populací, články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se mohou použít na TAC pouze tehdy, pokud členské státy nevyužijí meziroční flexibility stanovené v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(12)V případech, kdy se TAC určité populace přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy zmocnit, aby určil úroveň tohoto odlovu. Je třeba přijmout ustanovení k zajištění toho, aby při stanovení úrovně TAC dotčený členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky.

(13)V souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 2166/2005, článkem 5 nařízení (ES) č. 509/2007, článkem 9 nařízení (ES) č. 676/2007, články 11 a 12 nařízení (ES) č. 1342/2008 a články 5 a 9 nařízení (ES) č. 302/2009 je třeba stanovit stropy intenzity rybolovu pro rok 2016, přičemž je třeba vzít v úvahu nařízení Rady (ES) č. 754/2009 9 .

(14)V souladu s nejaktuálnějším vědeckým doporučením ICES a v souladu s mezinárodními závazky v rámci Úmluvy NEAFC 10 je třeba omezit intenzitu rybolovu některých hlubinných druhů.

(15)U některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena prostřednictvím všeobecného zákazu lovu těchto druhů.

(16)Na 11. zasedání konference stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, která se konala v Quitu ve dnech 3. až 9. listopadu 2014, byla s účinností ode dne 8. února 2015 doplněna řada druhů na seznam chráněných druhů v dodatku I a II úmluvy. Je proto vhodné stanovit ochranu těchto druhů v souvislosti s činnostmi plavidel Unie provádějících rybolov ve všech vodách a plavidel třetích zemí provádějících rybolov ve vodách Unie.

(17)Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 11 , a zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné specifikovat kódy, které mají členské státy používat, když zasílají údaje týkající se vykládky populace podle tohoto nařízení Komisi.

(18)Na základě doporučení ICES je vhodné zachovat zvláštní systém řízení smačků rodu Ammodytes ve vodách Unie divizí ICES IIa a IIIa a podoblasti ICES IV. Vzhledem k tomu, že vědecké doporučení ICES má být k dispozici až v únoru roku 2016, je vhodné, aby až do zveřejnění tohoto doporučení byly TAC a kvóty prozatímně stanoveny na nulovou hodnotu.

(19)S cílem zaručit plné využití rybolovných práv je vhodné umožnit pružné uspořádání mezi některými oblastmi TAC, pokud se jedná o stejný biologický zdroj.

(20)Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu s Norskem 12 a Faerskými ostrovy 13 uskutečňuje Unie konzultace o rybolovných právech s těmito partnery. Postupem podle dohody a protokolu o vztazích v oblasti rybolovu s Grónskem 14 stanovil smíšený výbor úroveň rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici ve vodách Grónska v roce 2015. Je proto nezbytné zahrnout do tohoto nařízení tato rybolovná práva. [Bod odůvodnění i příslušná ustanovení, na něž se odkazuje, budou pozměněna poté, co se uskuteční nové konzultace].

(21)Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala na svém výročním zasedání v roce 2014 opatření na zachování populace okouníků rodu Sebastes v Irmingerově moři a stanovila pro rok 2015 TAC a kvóty pro smluvní strany, včetně Unie. Navíc budou v roce 2015 pokračovat konzultace mezi pobřežními státy zastoupenými v NEAFC o rybolovných právech pro atlantsko-skandinávského sledě obecného v daném roce. Je proto vhodné stanovit prozatímní omezení odlovu atlantsko-skandinávského sledě obecného jako určité procento kvóty Unie z roku 2014, dokud nebude dohodnuta revize v návaznosti na výsledek konzultací pobřežních států zastoupených v NEAFC. [Bod odůvodnění i příslušná ustanovení, na něž se odkazuje, budou pozměněna poté, co se uskuteční nové konzultace].

(22)NEAFC nepřijala na svém výročním zasedání v roce 2014 žádné opatření na zachování populace okouníků rodu Sebastes v mezinárodních vodách oblastí ICES I a II, kterým by stanovila TAC a kvóty pro smluvní strany. Konzultace o rybolovných právech pro tuto populaci okouníků rodu Sebastes budou pokračovat v roce 2015. Vzhledem k tomu, že rybolov probíhá v druhé polovině roku, omezení odlovu této populace bude stanoveno v průběhu roku 2015 s přihlédnutím k výsledku konzultací mezi pobřežními státy zastoupenými v NEAFC. [Bod odůvodnění i příslušná ustanovení, na něž se odkazuje, budou pozměněna poté, co se uskuteční nové konzultace].

(23)Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) na svém výročním zasedání v roce 2015 přijala zvýšení TAC a kvót pro tuňáka obecného pro období tří let a potvrdila stávající úroveň TAC a kvót pro mečouna obecného v severním Atlantiku, mečouna obecného v jižním Atlantiku, tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku a tuňáka křídlatého v severním Atlantiku pro období let 2015 a 2016. Navíc, jak již bylo stanoveno v případě populace tuňáka obecného, je vhodné, aby odlovy v rámci rekreačního a sportovního rybolovu všech ostatních populací řízených ICCAT a zahrnutých v příloze ID rovněž podléhaly omezením odlovu přijatým touto organizací, aby bylo zajištěno, že Unie své kvóty nepřekročí. Všechna tato opatření by měla být provedena v právu Unie.
[Bod odůvodnění i příslušná ustanovení, na něž se odkazuje, budou pozměněna poté, co se uskuteční nové výroční zasedání].

(24)Strany Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) na svém výročním zasedání v roce 2014 přijaly omezení odlovů cílových druhů i druhů ulovených jako vedlejší úlovek, včetně kvóty na vedlejší úlovky pro roky 2015 a 2016 pro některé druhy průzkumného rybolovu v podoblasti 88.2. Při stanovení rybolovných práv pro rok 2016 by se mělo zvážit využívání této kvóty v průběhu roku 2015. [Bod odůvodnění i příslušná ustanovení, na něž se odkazuje, budou pozměněna poté, co se uskuteční nové výroční zasedání].

(25)Na svém výročním zasedání v roce 2015 Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) potvrdila opatření pro zachování a řízení týkající se stávající kapacity. ITOC rovněž přijala opatření k omezení lovných zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD). Jelikož je činnost pomocných plavidel a používání zařízení s uzavíracím mechanismem nedílnou součástí intenzity rybolovu vynaložené loďstvem používajícím košelkové nevody, opatření by měla být v právu Unie provedena tímto nařízením.

(26)Výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) se bude konat ve dnech 25. – 29. ledna 2016. Je vhodné, aby stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO byla až do konání tohoto výročního zasedání prozatímně zachována. Populace kranase Murphyho by však neměla být do doby, než bude na tomto výročním zasedání stanoven TAC, lovena jako cílový druh.

(27)Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) na svém 89. výročním zasedání v roce 2015 rozhodla o zachování opatření na ochranu tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného. IATTC nadále uplatňuje své usnesení o ochraně žraloka dlouhoploutvého. Tato opatření by se měla dále provádět v právu Unie.

(28)Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) přijala na svém výročním zasedání v roce 2015 opatření pro zachování zdrojů u dvouletých TAC pro ledovku patagonskou a kraba hlubokomořského, přičemž platnost stávajících TAC pro pilonoše rodu Beryx, červenici obecnou a kostlivkovité zůstala zachována. Stávající platná opatření týkající se přidělení rybolovných práv přijatá SEAFO by měla být provedena v právu Unie. [Bod odůvodnění i příslušná ustanovení, na něž se odkazuje, budou pozměněna poté, co se uskuteční nové výroční zasedání].

(29)Na svém 12. výročním zasedání přijala Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) opatření pro zachování a řízení.
[Bod odůvodnění i příslušná ustanovení, na něž se odkazuje, budou pozměněna poté, co se uskuteční nové výroční zasedání].

(30)Smluvní strany Úmluvy o zachování a řízení populací tresky tmavé ve střední části Beringova moře na svém výročním zasedání v roce 2013 nezměnily opatření týkající se rybolovných práv. Tato opatření by měla být provedena v právu Unie. [Bod odůvodnění i příslušná ustanovení, na něž se odkazuje, budou pozměněna poté, co se uskuteční nové výroční zasedání].

(31)Na svém 37. výročním zasedání v roce 2015 přijala Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) řadu rybolovných práv na rok 2016 pro některé populace v podoblastech 1–4 oblasti úmluvy NAFO.

(32) Některá mezinárodní opatření, kterými se vytváří či omezují rybolovná práva Unie, jsou příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijímána na konci roku a vstoupí v platnost před vstupem tohoto nařízení v platnost. Je tedy nutné, aby se ustanovení, kterými se taková opatření provádí do práva Unie, používala zpětně. Zejména proto, že rybolovné období v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou tudíž stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2015, je vhodné, aby se příslušná ustanovení tohoto nařízení použila od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněných očekávání, jelikož členové CCAMLR mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR bez oprávnění.

(33)V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuele o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné hospodářské zóně při pobřeží Francouzské Guyany 15 je třeba stanovit rybolovná práva pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie.

(34)Za účelem zajištění jednotných podmínek udělování povolení jednotlivým členským státům řídit přidělování intenzity rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 16 .

(35)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přidělení dodatečných dní na moři za účelem trvalého ukončení rybolovných činností a k posílení přítomnosti vědeckých pozorovatelů a pokud jde o stanovení tabulkových formátů pro shromažďování a přenos informací týkajících se převodu dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou jednoho členského státu.

(36)Aby se předešlo přerušení rybářských činností a zajistil se výdělek rybářům Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení týkajících se omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít od 1. února 2016, a zvláštních ustanovení v určitých oblastech, která by měla mít zvláštní datum použitelnosti. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení.

(37)Při využívání rybolovných práv by mělo být plně dodržováno platné právo Unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací.

2.Rybolovná práva uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)omezení odlovu pro rok 2016 a tam, kde je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2017;

b)omezení intenzity rybolovu v období od 1. února 2016 do 31. ledna 2017, vyjma případů, kdy jsou pro omezení intenzity rybolovu stanovena v článcích 9, 31 a 32 a v příloze IIE jiná období;

c)rybolovná práva pro období od 1. prosince 2015 do 30. listopadu 2016 pro některé rybí populace v oblasti úmluvy CCAMLR;

d)rybolovná práva pro některé populace v oblasti úmluvy IATTC uvedená v článku 28 pro období v letech 2016 a 2017 stanovená v uvedeném ustanovení.

Článek 2
Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na tato plavidla:

a)plavidla Unie;

b)plavidla třetích zemí ve vodách Unie;

c)provádějící rekreační rybolov pro účely článku 10.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)„plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a registrované v Unii;

b)„plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou třetí země a registrované ve třetí zemi;

c)„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské živé vodní zdroje například pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;

d)„vodami Unie“ vody pod svrchovaností nebo jurisdikcí členských států s výjimkou vod přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy;

e)„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;

f)„populací“ biologické mořské zdroje, které se vyskytují v dané oblasti řízení;

g)„celkovým přípustným odlovem“ (TAC):

i)v rybolovu, na nějž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, množství, které lze každoročně z každé populace odlovit;

ii)ve všech ostatních druzích rybolovu množství, které lze každoročně z každé populace vyložit;

h)„kvótou“ část TAC přidělená Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

i)„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků;

j)„přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ přístup, podle kterého by nedostatek příslušných vědeckých údajů neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídicích opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí;

k)„velikostí oka“ velikost oka rybářských sítí určená v souladu s nařízením Komise (ES) č. 517/2008 17 ;

l)„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík zřízený Komisí v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

m)„lodním deníkem rybolovu“ lodní deník uvedený v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 4
Rybolovné oblasti

Pro účely tohoto nařízení se příslušnými oblastmi rozumí:

a)„oblastmi ICES“ (Mezinárodní rada pro průzkum moří) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení (ES) č. 218/2009 18 ;

b)„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

c)„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;

d)„funkční jednotkou 16 podoblasti ICES VII“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–53° 30' s. š., 15° 00' z. d.,

–53° 30' s. š., 11° 00' z. d.,

–51° 30' s. š., 11° 00' z. d.,

–51° 30' s. š., 13° 00' z. d.,

–51° 00' s. š., 13° 00' z. d.,

–51° 00' s. š., 15° 00' z. d.,

–53° 30' s. š., 15° 00' z. d.;

e)„funkční jednotkou 26 divize ICES IXa“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43° 00' s. š., 8° 00' z. d.,

–43° 00' s. š., 10° 00' z. d.,

–42 ° 00' s. š., 10° 00' z. d.,

–42° 00' s. š., 8° 00' z. d.;

f)„funkční jednotkou 27 divize ICES IXa“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–42° 00' s. š., 8° 00' z. d.,

–42° 00' s. š., 10° 00' z. d.,

–38° 30' s. š., 10° 00' z. d.,

–38° 30' s. š., 9° 00' z. d.,

–40° 00' s. š., 9° 00' z. d.,

–40° 00' s. š., 8° 00' z. d.;

g)„Cádizským zálivem“ zeměpisná oblast divize ICES IXa východně od 7º 23' 48″ z. d.;

h)„oblastmi CECAF“ (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 19 ;

i)„oblastmi NAFO“ (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 20 ;

j)„oblastí úmluvy SEAFO“ (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku 21 ;

k)„oblastí úmluvy ICCAT“ (Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku) zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku 22 ;

l)„oblastí úmluvy CCAMLR“ (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) zeměpisná oblast vymezená v čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 601/2004 23 ;

m)„oblastí úmluvy IATTC“ (Meziamerická komise pro tropické tuňáky) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (dále jen „Antigujská úmluva“) 24 ;

n)„oblastí úmluvy IOTC“ (Komise pro tuňáky Indického oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu 25 ;

o)„oblastí úmluvy SPRFMO“ (Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří) zeměpisná oblast na volném moři jižně od 10° s. š., severně od oblasti úmluvy CCAMLR, východně od oblasti úmluvy SIOFA vymezené v Dohodě o rybolovu v jižním Indickém oceánu 26 a západně od oblastí pod rybářskou jurisdikcí států Jižní Ameriky;

p)„oblastí úmluvy WCPFC“ (Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu 27 ;

q)„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře;

r)„oblastí překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená těmito hranicemi:

–zeměpisnou délkou 150° z. d.,

–zeměpisnou délkou 130° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 4° j. š.,

–zeměpisnou šířkou 50° j. š.

HLAVA II
RYBOLOVNÁ PRÁVA PRO PLAVIDLA UNIE

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 5
TAC a jejich rozdělení

1.TAC pro plavidla Unie ve vodách Unie nebo v některých vodách mimo Unii, jejich rozdělení mezi členské státy a případné podmínky funkčně spojené s užíváním těchto práv jsou stanoveny v příloze I.

2.Plavidla Unie jsou oprávněna k odlovu v mezích TAC stanovených v příloze I ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Islandu a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen, a to za podmínek stanovených v článku 15 a v příloze III tohoto nařízení a v nařízení (ES) č. 1006/2008 28 a v prováděcích předpisech k němu.

Článek 6
TAC, které určí členské státy

1.TAC pro některé populace ryb určí dotčený členský stát. Tyto populace jsou uvedeny v příloze I.

2.TAC, které určí členský stát:

a)jsou v souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky, zejména se zásadou udržitelného využívání populací a

b)musí vést:

i)s největší pravděpodobností k využívání populací v souladu s maximálním udržitelným výnosem od roku 2016, jsou-li k dispozici analytická posouzení;

ii)k využívání populací v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, nejsou-li analytická posouzení k dispozici nebo jsou-li neúplná.

3.Do 15. března 2016 předloží každý dotčený členský stát Komisi tyto informace:

a)přijaté TAC;

b)údaje shromážděné a posouzené dotčeným členským státem, z nichž přijaté TAC vycházejí;

c)údaje o tom, jakým způsobem jsou přijaté TAC v souladu s odstavcem 2.

Článek 7
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

1.Ryby z populací, pro které jsou stanoveny TAC a na které se nevztahuje povinnost vykládky, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloženy, pouze pokud:

a)odlov byl proveden plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo

b)odlov představuje tu část kvóty Unie, která nebyla v podobě kvót rozdělena mezi členské státy, a uvedená kvóta Unie není vyčerpána.

2.V příloze I jsou pro účely výjimky z povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót stanovených v uvedeném článku uvedeny populace necílových druhů nacházejících se v bezpečných biologických mezích podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 8
Omezení intenzity rybolovu

V obdobích uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) se použijí tato omezení intenzity rybolovu:

a)v příloze IIA pro řízení některých populací tresky obecné, jazyka rodu Solea a platýse evropského v oblastech Kattegat, Skagerrak, v části divize ICES IIIa, která nepatří do Skagerraku nebo Kattegatu, v podoblasti ICES IV a divizích ICES VIa, VIIa a VIId a ve vodách Unie divizí ICES IIa a Vb;

b)v příloze IIB na obnovu populací štikozubce obecného a humra severského v divizích ICES VIIIc a IXa, s výjimkou Cádizského zálivu;

c)omezení stanovená v příloze IIC pro řízení populace jazyka rodu Solea v divizi ICES VIIe.

Článek 9
Omezení odlovu a intenzity v hlubinném rybolovu

1.Ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2347/2002 29 , kterým se zavádí požadavek na uchovávání hlubinných druhů na palubě, se použije v případě platýse černého. Odlov, uchovávání na palubě, překládka a vykládka platýse černého se řídí podmínkami danými uvedeným článkem.

2.Členské státy zajistí, aby úroveň intenzity rybolovu plavidel majících povolení k hlubinnému rybolovu uvedená v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2347/2002, měřená v kilowattdnech strávených mimo přístav, nepřekročila v roce 2016 úroveň 65 % průměrné roční intenzity rybolovu vynaložené plavidly daného členského státu v roce 2003 při rybářských výjezdech s povolením k hlubinnému rybolovu, nebo při kterých byly odloveny hlubinné druhy uvedené v přílohách I a II daného nařízení. Tento odstavec se vztahuje pouze na rybářské výjezdy, při nichž se odloví více než 100 kg hlubinných druhů jiných než stříbrnice atlantská.

Článek 10
Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského

1.Plavidlům Unie se zakazuje lovit mořčáka evropského v divizích ICES VIIb, VIIc, VIIj a VIIk, jakož i ve vodách divizí ICES VIIa a VIIg, které se nacházejí ve vzdálenosti větší než 12 námořních mil od základní linie pod svrchovaností Spojeného království. Plavidlům Unie se zakazuje mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat.

2.Od 1. ledna 2016 do 30. června 2016 se plavidlům Unie zakazuje lovit mořčáka evropského v divizích ICES IVb, IVc, VIIa a VIId až VIIh a mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat. Plavidlům používajícím vlečné sítě pro lov při dně a nevody 30 by však mělo být povoleno uchovávat na palubě úlovky mořčáka evropského, které nejsou větší než 1 % hmotnosti celkového úlovku mořských živočichů na palubě.

3.Od 1. července 2016 do 31. prosince 2016 se plavidlům Unie zakazuje lovit mořčáka evropského v množství přesahujícím 1 000 kilogramů na plavidlo a měsíc v těchto oblastech:

a)divize ICES IVb, IVc, VIId, VIIe, VIIf a VIIh;

b)vody do vzdálenosti 12 námořních mil od základní linie pod svrchovaností Spojeného království v divizích ICES VIIa a VIIg.

Během tohoto období se plavidlům Unie rovněž zakazuje mořčáka evropského odloveného v těchto oblastech v množství přesahujícím 1 000 kg uchovávat na palubě, přemísťovat, překládat nebo vykládat.

Omezení odlovu stanovená v tomto odstavci nejsou přenosná z jednoho měsíce na druhý ani mezi plavidly. Do 20 dní po uplynutí každého měsíce podají členské státy Komisi zprávu o úlovcích mořčáka evropského rozdělených podle druhu lovného zařízení.

4.Při rekreačním rybolovu v divizích ICES IVb, IVc, VIIa, VIId, VIIe, VIIf, VIIg, VIIh, VIIj a VIIk si lze ponechat nejvýše jednoho jedince mořčáka evropského na rybáře a den.

Článek 11
Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv

1.Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:

a)výměny provedené podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)odpočty a přerozdělení provedené podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)přerozdělení provedená podle čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 1006/2008;

d)vykládky dodatečných množství povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)množství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96;

f)odpočty provedené podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009;

g)převody a výměny kvót podle článku 15 tohoto nařízení.

2.Pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanovených v nařízení (ES) č. 847/96 jsou populace, na které se vztahují preventivní nebo analytické TAC, uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

3.Není-li v příloze I tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení se použije na populace, na které se vztahuje analytický TAC.

4.Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se na TAC nepoužijí, pokud členské státy využijí meziroční flexibility podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 12
Období zákazu rybolovu

1.V období od 1. do 31. května 2016 je v oblasti Porcupine Bank zakázáno lovit nebo uchovávat na palubě ryby těchto druhů: treska obecná, pakambala rodu Lepidorhombus, ďasovití, treska jednoskvrnná, treska bezvousá, štikozubec obecný, humr severský, platýs evropský, treska sajda, treska tmavá, rejnokovití, jazyk obecný, mníkovec bělolemý, mník modrý, mník mořský a ostroun obecný.

Pro účely tohoto článku zahrnuje oblast Porcupine Bank zeměpisnou oblast vymezenou loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

Odchylně od prvního pododstavce se plavidlům, která mají na palubě druhy uvedené ve zmíněném odstavci, povoluje průjezd oblastí Porcupine Bank v souladu s čl. 50 odst. 3, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.V divizích ICES IIa, IIIa a podoblasti ICES IV je od 1. ledna do 31. března 2016 a od 1. srpna do 31. prosince 2016 zakázán obchodní rybolov smačků rodu Ammodytes vlečnou sítí pro lov při dně, nevody nebo podobnými vlečnými zařízeními o velikosti ok menší než 16 mm.

Zákaz stanovený v prvním pododstavci platí i pro plavidla třetích zemí s oprávněním k rybolovu smačků rodu Ammodytes ve vodách Unie podoblasti ICES IV.

Článek 13
Zákazy

1.Plavidla Unie mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat tyto druhy:

1)rejnoka hvězdnatého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES IIa, IIIa a VIId a podoblasti ICES IV;

2)žraloka bílého (Carcharodon carcharías) ve všech vodách;

3)bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti IV a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES I a XIV;

4)světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti IV a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES I a XIV;

5)žraloka velikého (Cetorhinus maximus) ve všech vodách;

6)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti IV a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES I a XIV;

7)bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti IV a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES I a XIV;

8)soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblastí ICES III, IV, VI, VII, VIII, IX a X;

9)světlouna velkého (Etmopterus princeps) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti IV a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES I a XIV;

10)světlouna malého (Etmopterus pusillus) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti IV a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES I, V, VI, VII, VIII, XII a XIV;

11)psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblasti ICES IV a ve vodách Unie a v mezinárodních vodách podoblastí ICES I, V, VI, VII, VIII, XII a XIV;

12)žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách;

13)mantu Alfredovu (Manta alfredi) ve všech vodách;

14)mantu obrovskou (Manta birostris) ve všech vodách;

15)tyto druhy mant rodu Mobula ve všech vodách:

i)manta velká (Mobula mobular);

ii)manta senegalská (Mobula rochebrunei);

iii)manta japonská (Mobula japanica);

iv)manta Thurstonova (Mobula thurstoni);

v)manta kambodžská (Mobula eregoodootenkee);

vi)manta mexická (Mobula munkiana);

vii)manta chilská (Mobula tarapacana);

viii)manta Kuhlova (Mobula kuhlii);

ix)manta malá (Mobula hypostoma);

16)tyto druhy pilounů (Pristidae) ve všech vodách:

i)piloun asijský (Anoxypristis cuspidata);

ii)piloun queenslandský (Pristis clavata);

iii)piloun mnohozubý (Pristis pectinata);

iv)piloun obecný (Pristis pristis);

v)piloun zelenavý (Pristis zijsron);

17)rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES IIIa;

18)rejnoka norského (Raja (Dipturus) nidarosiensis) ve vodách Unie divizí ICES VIa, VIb, VIIa, VIIb, VIIc, VIIe, VIIf, VIIg, VIIh a VIIk;

19)rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES VI a X;

20)rejnoka bílého (Raja alba) ve vodách Unie podoblastí ICES VI, VII, VIII, IX a X;

21)pilohřbetovité (Rhinobatidae) ve vodách Unie podoblastí ICES I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X a XII;

22)polorejnoka křídlatého (Squatina squatina) ve vodách Unie.

2.Při náhodném ulovení nesmějí být druhy uvedené v odstavci 1 poraněny. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

Článek 14
Předávání údajů

Předkládají-li členské státy podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009 Komisi údaje vztahující se k vykládkám objemů odlovených populací, použijí kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.

Kapitola II
Oprávnění k rybolovu ve vodách třetích zemí

Článek 15
Oprávnění k rybolovu

1.Maximální počet oprávnění k rybolovu pro plavidla Unie provádějící rybolov ve vodách třetí země je stanoven v příloze III.

2.Pokud členský stát převede na základě čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 kvótu jinému členskému státu („výměna“) v rybolovných oblastech vymezených v příloze III, musí být součástí převodu také odpovídající převod oprávnění k rybolovu a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet oprávnění k rybolovu pro každou rybolovnou oblast, který je stanoven v příloze III, však nesmí být překročen.

Kapitola III
Rybolovná práva ve vodách regionálních
organizací pro řízení rybolovu

Článek 16
Převody a výměny kvót

1.Pokud jsou podle pravidel regionální organizace pro řízení rybolovu povoleny převody nebo výměny kvót mezi smluvními stranami této organizace, členský stát („dotčený členský stát“) může jednat se smluvní stranou organizace a případně stanovit možný návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót.

2.Na základě oznámení Komisi, které provede dotčený členský stát, může Komise potvrdit návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót, který členský stát projednal s příslušnou smluvní stranou regionální organizace pro řízení rybolovu. Poté Komise a příslušná smluvní strana regionální organizace bez zbytečného prodlení vyjádří navzájem souhlas s tím, že budou vázány tímto převodem nebo výměnou kvót. Komise oznámí dohodnutý převod nebo výměnu kvót v souladu s pravidly dané regionální organizace pro řízení rybolovu sekretariátu této organizace.

3.Komise informuje o dohodnutém převodu nebo výměně kvót členské státy.

4.Rybolovná práva získaná od příslušné smluvní strany regionální organizace pro řízení rybolovu nebo převedená na tuto stranu v rámci převodu nebo výměny kvót se považují za kvóty přidělené dotčenému členskému státu nebo odečtené od přídělu, a to od okamžiku, kdy se převod nebo výměna kvót uskuteční v souladu s podmínkami dohody dosažené s příslušnou smluvní stranou regionální organizace nebo případně s pravidly příslušné regionální organizace. Tímto rozdělením se nemění stávající rozdělovací klíč pro účely rozdělování rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.

ODDÍL 1
OBLAST ÚMLUVY ICCAT

Článek 17
Omezení rybolovu, kapacity chovu a výkrmu tuňáka obecného

1.Počet návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku je omezen podle ustanovení přílohy IV bodu 1.

2.Počet plavidel drobného pobřežního rybolovu Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři je omezen podle ustanovení přílohy IV bodu 2.

3.Počet plavidel Unie, která loví tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu a jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm, je omezen podle ustanovení přílohy IV bodu 3.

4.Počet a celková hrubá tonáž rybářských plavidel oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle ustanovení přílohy IV bodu 4.

5.Počet vězenců používaných ve východním Atlantiku a Středozemním moři pro lov tuňáka obecného je omezen podle ustanovení přílohy IV bodu 5.

6.Kapacita chovu, kapacita výkrmu tuňáka obecného a maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného přidělené chovům ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle ustanovení přílohy IV bodu 6.

Článek 18
Rekreační a sportovní rybolov

Členské státy udělí zvláštní kvótu pro rekreační a sportovní rybolov tuňáka obecného ze svých kvót přidělených v příloze ID.

Článek 19
Žraloci

1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla liškouna velkookého (Alopias superciliosus) nebo části jejich upravených těl.

2.Zakazuje se provádět cílený rybolov liškounů rodu Alopias.

3.U rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla kladivounů rodu Sphyrnidae (vyjma druhu Sphyrna tiburo) nebo části jejich upravených těl.

4.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla žraloků dlouhoploutvých (Carcharhinus longimanus) nebo části jejich upravených těl.

5.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě žraloky hedvábné (Carcharhinus falciformis).

ODDÍL 2
OBLAST ÚMLUVY CCAMLR

Článek 20
Zákazy a omezení rybolovu

1.Cílený rybolov druhů uvedených v příloze V části A je v oblastech a obdobích v ní uvedených zakázán.

2.Pokud jde o průzkumný rybolov, vztahují se TAC a omezení vedlejších úlovků uvedené v příloze V části B na podoblasti v ní uvedené.

Článek 21
Průzkumný rybolov

1.Pouze členské státy, které jsou členy CCAMLR, se mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a rovněž v divizích 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a, které v roce 2016 nepatří do oblastí vnitrostátní jurisdikce. Pokud se tento členský stát hodlá tohoto rybolovu zúčastnit, oznámí to sekretariátu CCAMLR v souladu s články 7 a 7a nařízení (ES) č. 601/2004 a v každém případě nejpozději do 1. června 2016.

2.Pro podoblasti FAO 88.1 a 88.2 a divize 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a jsou TAC a omezení vedlejších úlovků pro jednotlivé podoblasti a divize a jejich rozdělení mezi malé výzkumné jednotky (SSRU) v rámci jednotlivých podoblastí a divizí stanoveny v příloze V části B. Rybolov v každé SSRU se zastaví, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených TAC, a v dané SSRU se po zbytek sezóny rybolov zakáže.

3.Rybolov se provádí v takovém zeměpisném rozsahu a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentrace odlovu a intenzity rybolovu. V podoblastech FAO 88.1 a 88.2. a divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a je však rybolov zakázán v hloubkách menších než 550 m.

Článek 22
Lov krunýřovky krilové během rybolovného období 2016/2017

1.Během rybolovného období 2016/2017 mohou lovit krunýřovku krilovou (Euphausia superba) v oblasti úmluvy CCAMLR pouze ty členské státy, které jsou členy CCAMLR. Pokud členský stát hodlá lovit krunýřovku krilovou v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí svůj úmysl lovit krunýřovku krilovou nejpozději 1. června 2016 sekretariátu CCAMLR v souladu s článkem 5a nařízení (ES) č. 601/2004 31 a Komisi za použití formuláře uvedeného v příloze V části C tohoto nařízení.

2.Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje informace stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna plavidla, kterým členský stát udělí oprávnění účastnit se lovu krunýřovky krilové.

3.Členský stát, který má v úmyslu lovit krunýřovku krilovou v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí svůj záměr v tomto směru, pouze pokud jde o plavidla s oprávněním k rybolovu plující v době oznámení buď pod jeho vlajkou, nebo pod vlajkou jiné členské země CCAMLR, přičemž se předpokládá, že v době uskutečnění rybolovu budou plout pod vlajkou uvedeného členského státu.

4.Členským státům se umožní, aby udělily oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krilové jiným plavidlům než plavidlům, která byla v souladu s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku oznámena sekretariátu CCAMLR, pokud je některému oprávněnému plavidlu zabráněno účastnit se lovu z legitimních provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci. Za takových okolností dotyčný členský stát okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR a Komisi a poskytne jim:

a)úplné údaje o předpokládaném náhradním plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 601/2004;

b)úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a příslušné podklady nebo odkazy.

5.Členské státy neudělí oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krilové žádnému plavidlu uvedenému na seznamech plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov.

ODDÍL 3
OBLAST ÚMLUVY IOTC

Článek 23
Omezení rybolovné kapacity plavidel lovících v oblasti úmluvy IOTC

1.Maximální počet plavidel Unie lovících tropické tuňáky v oblasti úmluvy IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v příloze VI bodu 1.

2.Maximální počet plavidel Unie lovících mečouna obecného (Xiphias gladius) a tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v oblasti úmluvy IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v příloze VI bodu 2.

3.Členské státy mohou změnit přidělení plavidel mezi oběma druhy rybolovu uvedenými v odstavcích 1 a 2, pokud mohou Komisi prokázat, že tato změna nezvýší intenzitu rybolovu dotyčných populací ryb.

4.Členské státy zajistí, že tam, kde je navrhován převod kapacity na jejich loďstvo, jsou plavidla, jež se převedou, v evidenci plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro rybolov tuňáků. Dále se nesmí převést žádné z plavidel zapsaných na seznamu plavidel, která provozují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, vedeném kteroukoli regionální organizací pro řízení rybolovu.

5.Členské státy mohou zvýšit svou rybolovnou kapacitu nad stropy uvedené v odstavcích 1 a 2 pouze v rámci omezení stanovených v rozvojových plánech předložených IOTC.

Článek 24
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)

Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí současně používat více než 550 aktivních unášených lovných zařízení s uzavíracím mechanismem.

Článek 25
Žraloci

1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla liškounů všech druhů čeledi Alopiidae nebo části jejich upravených těl.

2.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo jakoukoli část upravených těl žraloků dlouhoploutvých (Carcharhinus longimanus), kromě plavidel kratších než 24 metrů provádějících rybolov pouze ve výlučné hospodářské zóně členského státu, pod jehož vlajkou plují, a za předpokladu, že jejich úlovky jsou určeny výhradně k místnímu odbytu.

3.Při náhodném ulovení nesmějí být druhy uvedené v odstavcích 1 a 2 poraněny. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

ODDÍL 4
OBLAST ÚMLUVY SPRFMO

Článek 26
Pelagický rybolov

1.Členské státy, které v oblasti úmluvy SPRFMO v letech 2007, 2008 nebo 2009 aktivně prováděly pelagický rybolov, omezí v roce 2016 v této oblasti celkovou výši hrubé prostornosti plavidel plujících pod jejich vlajkou a lovících pelagické populace na celkovou výši pro Unii, tj. 78 600 hrubé prostornosti.

2.Pouze členské státy, které aktivně prováděly pelagický rybolov v oblasti úmluvy SPRFMO v letech 2007, 2008 nebo 2009, mohou v této oblasti lovit pelagické populace v souladu s TAC stanovenými v příloze IJ.

3.Rybolovná práva stanovená v příloze IJ mohou být využita pouze pod podmínkou, že členské státy zašlou Komisi seznam plavidel aktivně provozujících rybolov nebo podílejících se na překládkách v oblasti úmluvy SPRFMO, záznamy ze systémů sledování pravidel, měsíční hlášení o úlovcích, a pokud jsou tyto údaje k dispozici, i zastávky v přístavech, a to nejpozději pátý den následujícího měsíce, aby je Komise mohla dále předat sekretariátu SPRFMO.

Článek 27
Rybolov při dně

1.Členské státy omezí svůj odlov nebo intenzitu rybolovu při dně v roce 2016 v oblasti úmluvy SPRFMO na ty části oblasti úmluvy, v nichž došlo k rybolovu při dně v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, a na úroveň, která nepřesáhne roční průměrnou úroveň odlovu nebo parametrů intenzity za uvedené období. Mohou lovit nad rámec záznamu, pouze v případě, že SPRFMO potvrdí jejich plán lovit nad rámec záznamu.

2.Členské státy, které nemají záznam o odlovu nebo intenzitě rybolovu při dně v oblasti úmluvy SPRFMO v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, mohou lovit pouze v případě, že SPRFMO schválí jejich plán lovit bez záznamu.

ODDÍL 5
OBLAST ÚMLUVY IATTC

Článek 28
Rybolov pomocí košelkových nevodů

1.Lov tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) pomocí plavidel s košelkovými nevody se zakazuje:

a)od 29. července do 28. září 2016 nebo od 18. listopadu 2016 do 18. ledna 2017 v oblasti vymezené těmito hranicemi:

–tichomořským pobřežím Ameriky,

–zeměpisnou délkou 150° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 40° s. š.,

–zeměpisnou šířkou 40° j. š.;

b)od 29. září do 29. října 2016 v oblasti vymezené těmito hranicemi:

–zeměpisnou délkou 96° z. d.,

–zeměpisnou délkou 110° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 4° s. š.,

–zeměpisnou šířkou 3° j. š.

2.Dotčené členské státy oznámí Komisi před 1. dubnem 2016, pro které období zákazu uvedené v odstavci 1 se rozhodly. Během vymezeného období musí všechna plavidla dotčených členských států lovící košelkovými nevody v oblastech stanovených v odstavci 1 tento druh rybolovu ukončit.

3.Plavidla lovící košelkovými nevody provozující rybolov tuňáků v oblasti úmluvy IATTC uchovávají na palubě a následně vykládají nebo překládají všechny ulovené tuňáky žlutoploutvé, velkooké a pruhované.

4.Odstavec 3 se nepoužije v těchto případech:

a)pokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost; nebo

b)během posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků ulovených při tomto výjezdu.

Článek 29
Zákaz lovu žraloka dlouhoploutvého

1.Je zakázáno lovit žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) v oblasti úmluvy IATTC a uchovávat na palubě, překládat, skladovat, nabízet k prodeji, prodávat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého odloveného v této oblasti.

2.Při náhodném ulovení nesmí být druh uvedený v odstavci 1 poraněn. Provozovatelé plavidel jedince neprodleně vypustí.

3.Provozovatelé plavidel:

a)zaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý);

b)zašlou údaje určené v písmeni a) členskému státu, jehož jsou státními příslušníky. Členské státy předají informace shromážděné za předchozí rok Komisi do 31. ledna roku, kdy toto nařízení vstoupí v platnost.

Článek 30
Zákaz lovu mantovitých

Plavidlům Unie se v oblasti úmluvy IATTC zakazuje lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých (mezi něž patří rejnoci rodu Manta a Mobula). Jakmile jsou mantovití spatřeni, jsou z plavidel Unie, je-li to možné, okamžitě vypuštěni živí a nezranění.

ODDÍL 6
OBLAST ÚMLUVY SEAFO

Článek 31
Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků

V oblasti úmluvy SEAFO se zakazuje cílený rybolov níže uvedených hlubinných žraloků:

–máčky přízračné (Apristurus manis),

–světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi),

–světlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus),

–světlouna velkého (Etmopterus princeps),

–světlouna malého (Etmopterus pusillus),

–rejnokovitých (Rajidae),

–světlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus),

–hlubinných žraloků nadřádu Selachimorpha,

–ostrouna obecného (Squalus acanthias).

ODDÍL 7
OBLAST ÚMLUVY WCPFC

Článek 32
Podmínky pro rybolov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného a tuňáka křídlatého

1.Členské státy zajistí, aby počet dnů rybolovu přidělený plavidlům lovícím košelkovými nevody provozujícím rybolov tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) v části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. nepřekročil 403 dnů.

2.Plavidla Unie nesmí v oblasti úmluvy WCPFC položené jižně od 20° j. š. lovit tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga).

3.Členské státy zajistí, že odlovy tuňáka velkookého (Thunnus obesus) plavidly pro rybolov na dlouhou lovnou šňůru nepřekročí v roce 2016 množství 2 000 tun.

Článek 33
Oblast uzavřená pro rybolov pomocí lovného zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)

1.V části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. se zakazují rybolovné činnosti plavidel lovících košelkovými nevody používajících lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD) od 1. července 2016 00:00 hodin do 31. října 2016 24:00 hodin. Během tohoto období se může plavidlo lovící košelkovými nevody účastnit rybolovných činností v této části oblasti úmluvy WCPFC pouze v případě, že má na palubě pozorovatele, který monitoruje, že dané plavidlo nikdy:

a)nepoužilo ani neobsluhovalo FAD nebo související elektronické zařízení;

b)neprovádělo rybolov za použití FAD v hejnech ryb.

2.Všechna plavidla s košelkovými nevody provozující rybolov v části oblasti úmluvy WCPFS uvedené v odstavci 1 uchovávají na palubě a vykládají nebo překládají všechny ulovené tuňáky velkooké, žlutoploutvé a pruhované.

3.Odstavec 2 se nepoužije v těchto případech:

a)během posledního výjezdu, pokud dotyčnému plavidlu nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb;

b)pokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost, nebo

c)pokud nastane závažná porucha mrazicího zařízení.

Článek 34
Omezení počtu plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného

Maximální počet plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného (Xiphias gladius) v oblastech jižně od 20° j. š. oblasti úmluvy WCPFC je stanoven v příloze VII.

Článek 35
Žralok hedvábný a žralok dlouhoploutvý

1.V oblasti úmluvy WCPFC se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, skladovat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl těchto druhů:

a)žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis);

b)žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).

2.Při náhodném ulovení nesmějí být druhy uvedené v odstavci 1 poraněny. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

Článek 36
Oblasti překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC

1.Plavidla uvedená výhradně v rejstříku vedeném komisí WCPFC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC ve smyslu čl. 4 písm. r) opatření stanovená v článcích 32 až 35.

2.Plavidla uvedená jak v rejstříku komise WCPFC, tak v rejstříku komise IATTC a plavidla uvedená výhradně v rejstříku IATTC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí mezi IATTC a WCPFC ve smyslu čl. 4 písm. r) opatření stanovená v čl. 28 odst. 1 písm. a) a v odst. 2 až 4 a v článku 29.

ODDÍL 8
BERINGOVO MOŘE

Článek 37
Zákaz rybolovu v oblasti volného moře Beringova moře

Rybolov tresky pestré (Theragra chalcogramma) v oblasti volného moře Beringova moře se zakazuje.

HLAVA III
RYBOLOVNÁ PRÁVA
PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ VE VODÁCH UNIE

Článek 38
TAC

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna lovit ve vodách Unie v rámci TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v kapitole III nařízení (ES) č. 1006/2008.

Článek 39
Oprávnění k rybolovu

Maximální počet oprávnění k rybolovu pro plavidla třetích zemí provádějící rybolov ve vodách Unie je stanoven v příloze VIII.

Článek 40
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Podmínky uvedené v článku 7 se použijí na úlovky a vedlejší úlovky plavidel třetí země lovících na základě oprávnění podle článku 39.

Článek 41
Zákazy

1.Plavidla třetích zemí mají zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy, nacházejí-li se ve vodách Unie:

a)rejnoka hvězdnatého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES IIa, IIIa a VIId a podoblasti ICES IV;

b)tyto druhy pilounů ve všech vodách Unie:

–piloun asijský (Anoxypristis cuspidata),

–piloun queenslandský (Pristis clavata),

–piloun mnohozubý (Pristis pectinata),

–piloun obecný (Pristis pristis),

–piloun zelenavý (Pristis zijsron);

c)žraloka velikého (Cetorhinus maximus) a žraloka bílého (Carcharodon carcharias) ve vodách Unie;

d)soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblastí ICES III, IV, VI, VII, VIII, IX a X;

e)psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES IIa a v podoblastech ICES I, IV, V, VI, VII, VIII, XII a XIV;

f)světlouna malého (Etmopterus pusillus) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblastí ICES I, IV, V, VI, VII, VIII, XII a XIV;

g)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES IIa a podoblastí ICES I, IV a XIV;

h)žraloka nosatého (Lamna nasus) ve vodách Unie;

i)mantu Alfredovu (Manta alfredi) ve vodách Unie;

j)mantu obrovskou (Manta birostris) ve vodách Unie;

k)tyto druhy mant ve vodách Unie:

l)rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES IIIa;

m)rejnoka norského (Raja (Dipturus) nidarosiensis) ve vodách Unie divizí ICES VIa, VIb, VIIa, VIIb, VIIc, VIIe, VIIf, VIIg, VIIh a VIIk;

n)rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES VI, IX a X a rejnoka bílého (Raja alba) ve vodách Unie podoblastí ICES VI, VII, VIII, IX a X;

o)pilohřbetovité (Rhinobatidae) ve vodách Unie podoblastí ICES I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X a XII;

p)polorejnoka křídlatého (Squatina squatina) ve vodách Unie.

2.Při náhodném ulovení nesmí být druh uvedený v odstavci 1 poraněn. Jedinci se neprodleně vypouštějí.

HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 42
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený nařízením (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 43
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2016.

Článek 8 se však použije ode dne 1. února 2016.

Ustanovení článků 20, 21 a 22 a příloh IE a V týkající se rybolovných práv stanovených pro oblast úmluvy CCAMLR se použijí od dat v nich uvedených.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) Viz zejména dokument „Obecné souvislosti doporučení ICES“ na internetové adrese: http://www.ices.dk/sites/pub/Publication%20Reports/Advice/2015/2015/General_context_of_ICES_advice_2015.pdf

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 509/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se zavádí víceletý plán udržitelného využívání populace jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu.
(Úř. věst. L 122, 11.5.2007, s. 7).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 676/2007 ze dne 11. června 2007, kterým se stanoví víceletý plán pro lov populací platýse velkého a jazyka obecného v Severním moři (Úř. věst. L 157, 19.6.2007, s. 1).

(5) Nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska a lov této populace (Úř. věst. L 344, 20.12.2008, s. 6).

(6) Nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se zavádí dlouhodobý plán pro populace tresky obecné a lov těchto populací a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 423/2004 (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 20).

(7) Nařízení Rady (ES) č. 302/2009 ze dne 6. dubna 2009 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, o změně nařízení (ES) č. 43/2009 a o zrušení nařízení (ES) č. 1559/2007 (Úř. věst. L 96, 15.4.2009, s. 1).

(8) Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(9) Nařízení Rady (ES) č. 754/2009 ze dne 27. července 2009, kterým se některé skupiny plavidel vylučují z režimu intenzity rybolovu stanoveného v kapitole III nařízení (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 214, 19.8.2009, s. 16).

(10)

   Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku.

(11) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(12) Dohoda o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 48).

(13) Dohoda o rybolovu mezi Evropským hospodářským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé (Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 12).

(14) Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a místní vládou Grónska na straně druhé o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 4) a protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle uvedené dohody (Úř. věst. L 293, 23.10.2012, s. 5).

(15) Úř. věst. L 6, 10.1.2012, s. 9.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(17) Nařízení Komise (ES) č. 517/2008 ze dne 10. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o určování velikosti ok a posuzování síly vlákna rybářských sítí (Úř. věst. L 151, 11.6.2008, s. 5).

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 42).

(21) Uzavřena rozhodnutím Rady 2002/738/ES (Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 39).

(22) Unie přistoupila rozhodnutím Rady 86/238/EHS (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).

(23) Nařízení Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16).

(24) Uzavřena rozhodnutím Rady 2006/539/ES (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22).

(25) Unie přistoupila rozhodnutím Rady 95/399/ES (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24).

(26) Uzavřena rozhodnutím Rady 2008/780/ES (Úř. věst. L 268, 9.10.2008, s. 27).

(27) Unie přistoupila rozhodnutím Rady 2005/75/ES (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).

(28) Nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 1627/94 a o zrušení nařízení (ES) č. 3317/94 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 33).

(29) Nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky (Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6).

(30) Všechny typy vlečných sítí pro lov při dně včetně dánských/skotských nevodů, včetně OTB, OTT, PTB, TBB, SSC, SDN, SPR, SV, SB, SX, TBN, TBS, TB.

(31) Nařízení Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.11.2015

COM(2015) 559 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Rady,

kterým se pro rok 2016 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Rady,

kterým se pro rok 2016 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I

CELKOVÉ PŘÍPUSTNÉ ODLOVY PLATNÉ PRO PLAVIDLA UNIE V OBLASTECH, KDE CELKOVÉ PŘÍPUSTNÉ ODLOVY EXISTUJÍ, PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY A OBLASTI

Tabulky v přílohách IA, IB, IC, ID, IE, IF, IG, IJ stanoví TAC a kvóty (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) podle populace a podmínek funkčně spojených s užíváním těchto práv.

Na všechna rybolovná práva stanovená v této příloze se vztahují pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména v článcích 33 a 34 uvedeného nařízení.

Není-li uvedeno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti odkazy na oblasti ICES. V rámci každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů. Pro účely právní úpravy je druh určen pouze latinským názvem; běžné názvy jsou uvedeny pouze pro usnadnění odkazu.

Pro účely tohoto nařízení se použije tato srovnávací tabulka latinských a obecných názvů:

Tato srovnávací tabulka obecných a latinských názvů je uvedena výlučně pro vysvětlující účely:

PŘÍLOHA IA

SKAGERRAK, KATTEGAT, podoblasti ICES I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII A XIV, VODY UNIE OBLASTI CECAF, VODY FRANCOUZSKÉ GUYANY