5.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/10

1.

Ve strategii Evropa 2020 jsou za hnací sílu hospodářského růstu považována především města a velkoměsta. Nebude ovšem možné dosáhnout cílů této strategie a zachovat územní soudržnost, pokud nebude využit veškerý potenciál, což zahrnuje i potenciál venkovských oblastí.

2.

Venkovské oblasti a přechodné regiony tvoří 91 % území EU, žije v nich 60 % jejího obyvatelstva, vzniká v nich 43 % hrubé přidané hodnoty a nachází se v nich 56 % pracovních míst v EU.

3.

Venkovský život v sobě skrývá bohaté kulturní, architektonické, přírodní, sociální, kulinářské a hospodářské dědictví. Venkovské oblasti tedy mají velký význam pro nové politické přístupy zaměřené na podporu udržitelného rozvoje a územní soudržnosti.

4.

Spousta venkovských oblastí v Evropské unii se potýká s podobnými problémy – patří k nim jejich fyzická dostupnost, vzdálenost od center rozhodování a výzkumu a od vzdělávacích zařízení a nedostatečně rozvinutá technologická infrastruktura, v důsledku čehož se ještě více prohlubují rozdíly v technologickém vývoji. Ve venkovských oblastech je míra ekonomické aktivity nižší, kromě toho v nich vzniká méně pracovních míst. Současně mají venkovské oblasti také celou řadu předností – například přírodu, příjemné podmínky k životu, nižší znečištění životního prostředí a mnoho dalších.

5.

Je však třeba mít na paměti, že se venkovské oblasti mohou na základě svých charakteristických rysů a problémů mezi sebou značně lišit. Některé oblasti se vylidňují a jejich obyvatelstvo stárne, mají nízkou hustotu obyvatelstva a rozptýlené osídlení, v jiných oblastech, které leží v blízkosti měst, narůstá tlak z důvodu zvyšující se poptávky po stavebních pozemcích a demografického vývoje. Mnohé z nich čelí kvůli poklesu zemědělské činnosti hospodářskému útlumu, jiné naopak zaznamenávají stále větší úspěchy díky kvalitě jejich přírodního prostředí či díky jiným výhodám života v nich, díky cestovnímu ruchu a příchodu nových obyvatel. Některé mají relativně dobře rozvinutou silniční síť a dobrou informační a komunikační infrastrukturu, zatímco jiné jsou poměrně izolovány. Některé se nacházejí na pevnině a některé v ostrovních regionech, a ty musejí překonávat znevýhodnění související s ostrovní povahou. Všechny venkovské oblasti mají společné to, že ve svém rozvoji zaostávají za EU a především za městskými oblastmi a že se tento skluz dále zvětšuje.

6.

Evropské právní předpisy v každém případě uznávají některé typy venkovských oblastí, například horské a řídce osídlené oblasti, vůči nimž by měl být uplatňován specifický přístup zohledňující jejich omezení i jejich potenciál rozvoje.

7.

Pro zachování vysoké kvality veřejných a soukromých služeb je často zapotřebí značného politického, občanského a finančního úsilí a větší solidarity mezi městy a venkovem. Zároveň může být rozvoj veřejných služeb či produktů novou výzvou pro podnikatele. Například lze prostřednictvím podmínek pro zadávání veřejných zakázek podniky pobídnout k tomu, aby hledaly inovační řešení apod.

8.

Objem prostředků, jež jsou k dispozici v rámci SZP, se oproti předchozímu období snížil o 11,1 %. Již 11 členských států se rozhodlo převést prostředky z prvního pilíře do pilíře druhého, aby tento rozdíl vykompenzovaly, a pět členských států (včetně čtyř středoevropských a východoevropských zemí, které dostávají na přímých platbách méně, než je průměr EU) zvolilo opačný postup. Tyto prostředky jsou však i nadále zaměřeny spíše na dosažení příjmů než na modernizaci a podporu venkovských oblastí.

9.

Skutečnou politiku pro rozvoj venkovských oblastí si nelze představit bez zohlednění všech zúčastněných stran. Evropské orgány, členské státy a místní a regionální orgány by při provádění programů rozvoje venkovských oblastí měly odpovídajícím způsobem zohledňovat sociální začleňování, boj proti chudobě a podporu hospodářského růstu v těchto oblastech. Při snížení zdrojů je pro místní a regionální orgány velmi obtížné tyto priority financovat.

10.

Na program LEADER bylo vyčleněno pouhých 6 % rozpočtu EZFRV, což v některých členských státech nemusí stačit k oživení investic. Současně bylo díky programu LEADER od roku 1991 vytvořeno 150 000 pracovních míst a je to důležitý nástroj, který podporuje zaměstnanost a pomáhá zachovat a rozvíjet hospodářskou a sociální strukturu ve venkovských oblastech.

11.

Vedle navýšení prostředků by měl být rozšířen také záběr místního rozvoje tak, aby zahrnoval všechny projekty zaměřené na podporu hospodářského a sociálního rozvoje ve venkovských oblastech. Je třeba podporovat spolupráci drobných výrobců s cílem zvýšit jejich výrobní kapacitu, posílit efektivní fungování místních trhů, překonat problémy v souvislosti s krátkými dodavatelskými řetězci a podpořit vyvíjení produktů a společné uvádění na trh. Opatření tohoto druhu mohou také podpořit intenzivnější spolupráci s regionálními zařízeními všeobecného a odborného vzdělávání, se sítěmi LEADER a další formy místní spolupráce.

12.

Ve studii, kterou uskutečnilo GŘ Evropské komise pro regionální politiku a jež se týkala podpory místního rozvoje v rámci politiky soudržnosti, osvědčených postupů a budoucích politických možností, se doporučuje zřídit koordinační platformu pro místní rozvoj, která by měla za úkol začlenit místní rozměr rozvoje do strategie Evropa 2020. Tato platforma by se měla zabývat zjednodušením postupů a měla by zkoumat soulad jednotlivých odvětvových politik. V praxi by tato platforma měla mít podobu meziútvarové pracovní skupiny Komise, která by mohla být případně rozšířena o zástupce ostatních orgánů EU.

13.

Jak uvádí různé studie, přispívají k rozvoji venkovských společenství a podpoře inovací v této oblasti významným způsobem stále více sítě pro rozvoj venkova, neboť jsou s to poskytovat poradenství a informace k rozvíjení kreativních možností řešení místních problémů, zajistit sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi svými členy a nalézt zdroje financování. Z tohoto důvodu je třeba uvítat vytvoření Evropské sítě pro rozvoj venkova a Sítě evropského inovačního partnerství, o němž je řeč v článcích 52 a 53 nařízení č. 1305/2013.

14.

V předchozím programovém období 2007–2013 putovalo na místní rozvoj 91 miliard eur z EZFRV a 85 miliard eur z dalších strukturálních fondů. Nové nařízení o EFRR se však zaměřuje především na města a o venkovských oblastech v něm není ani zmínka. Nabízí se tudíž otázka, jaké skutečné možnosti spolufinancování rozvojových projektů ve venkovských oblastech z jiných strukturálních fondů (zejména z EFRR a ESF) zbývají, vezmeme-li v potaz, že většina opatření stanovených v nařízení o EZFRV je vyhrazena pro zemědělství.

15.

Dále je třeba se zabývat otázkou spolupráce mezi fondy s cílem řešit prostřednictvím zvláštní podpory situaci oblastí s nízkou hustotou obyvatelstva a se závažnými a trvalými demografickými znevýhodněními.

16.

Z nedávného přehledu provádění operačních programů vyplývá, že z EFRR je prozatím na investice ve venkovských oblastech vyhrazeno pouze 22,6 miliardy eur. To je pouze 11 % celkového rozpočtu EFRR.

17.

Je třeba zdůraznit, že evropské prostředky vyčleněné na územní spolupráci mohou přispět k vzájemnému využívání technických a lidských zdrojů v přeshraničních oblastech za účelem rozvoje venkovských oblastí nacházejících se v pohraničních oblastech.

18.

Evropská komise a Evropská investiční banka (EIB) představily 23. března 2015 model záručního fondu pro zemědělství, který má zajistit lepší přístup k úvěrům ve venkovských oblastech tak, aby si zemědělci a jiné subjekty v těchto oblastech mohli snáze půjčovat peníze.

19.

V celé Evropě představuje vážný problém úbytek obyvatelstva a odchod mladých lidí z venkova do středních či velkých měst. K hlavním příčinám tohoto odlivu patří nedostatek pracovních míst, nízké mzdy a malá atraktivita. Na druhou stranu si podnikatelé ve venkovských oblastech stěžují na to, že nemohou sehnat nové, kvalifikované zaměstnance. Proto je nutné urychleně zkvalitnit odborné vzdělávání na venkově, a to jak co se týče prvotního odborného vzdělávání, tak pokud jde o další odborné vzdělávání.

20.

Důležité je, aby bylo nabízeno vzdělávání v potřebných oblastech flexibilně, rychle a v přiměřeném rozsahu pro daný region. Dozajista je složitější poskytovat odborné vzdělávání na venkově než ve městech, protože žáci bydlí rozptýleně a jsou zde odlišné potřeby. Jedním z nejsnazších způsobů, jak zapojit vzdělávací zařízení a podniky, je přijímání stážistů. Pro malé podniky to však bez podpory zvenčí může znamenat přílišnou zátěž. Mělo by se zvážit vypracování plánů na podporu podniků, které přijímají stážisty a nabízejí jim důstojnou odměnu a skutečnou perspektivu dlouhodobého zaměstnání. Regionální zařízení odborného vzdělávání a jiná vzdělávací zařízení by měla obdržet rozsáhlé zdroje a jasné úkoly v oblasti dalšího vzdělávání a rekvalifikace. Současně přispěla občanská společnost v některých oblastech k vytvoření potřebných institucí – o tyto zkušenosti je třeba se podělit s jinými oblastmi.

21.

Díky rychlému technologickému rozvoji vzrostl význam lesnictví pro venkovské oblasti a jejich hospodářství. Lesnictví dnes poskytuje mnohem více než jen jednu surovinu, tj. dřevo. Zpracované dřevo se používá ve stavebnictví, mimoto se dřevná vlákna používají například v oděvním, automobilovém a dokonce i v potravinářském průmyslu.

22.

Pro konkurenceschopnost a hospodářský růst mají určující význam rychlé telekomunikační sítě. Kvalitní digitální služby lze nabízet pouze tehdy, je-li k dispozici rychlý a spolehlivý internet. Ačkoliv se širokopásmové pokrytí v EU v uplynulých letech podstatně zlepšilo a v některých oblastech již existuje potřebná infrastruktura, některá místa zůstávají značně pozadu. Statistiky týkající se pokrytí také ne vždy odrážejí kvalitu služeb širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech. V souladu s cíli stanovenými v digitální agendě pro Evropu 2020 je třeba usilovat o zajištění stejné kapacity v celé EU. V tomto ohledu je rozdíl mezi městy a venkovem zvlášť patrný. V některých oblastech, kde jsou tyto služby v zásadě dostupné, však nesou koncoví uživatelé ještě další vysoké investice, které musí financovat z vlastní kapsy. Musí být vyvinuto další úsilí na podporu pronikání virtuálního trhu, pro zlepšení přístupu k cenově dostupným službám digitální komunikace a pro rozvíjení online služeb ve venkovských oblastech.

23.

Vedle dostupnosti infrastruktury je nutné zajistit, aby občané a podniky tuto nabídku náležitě využívali. Studie dokládají, že i při dobrém přístupu k internetu využívá většina z nich těchto možností jen v poměrně omezené míře. Příležitostí pro venkovské oblasti by mohla být školení a šíření informací o různých možnostech – zejména o využívání IKT při vyvíjení produktů v malých podnicích.

24.

Koncepce „inteligentních měst“ je v současnosti obvykle spojována s velkoměsty, v nichž se odehrávají změny a hledají se perspektivy rozvoje. Bylo by nicméně vhodné doporučit i venkovským oblastem, aby tuto koncepci přejaly. Na „města“ a „venkov“ by se nemělo pohlížet jako na protiklady, nýbrž měla by mezi nimi naopak vzniknout součinnost, k níž mohou přispět nové technologie a jejich využívání na místní úrovni. Abychom proti sobě nestavěli města a venkov, měli bychom spíše hovořit o „inteligentních regionech“.

25.

Společná zemědělská politika reguluje zemědělství a určuje významnou úlohu, kterou zemědělství hraje v rozvoji venkova. Na regionální úrovni je rozvoj venkova těsně spjat s rozvojem zemědělství. Venkovské oblasti sice nemusí nutně znamenat zemědělství, je však jisté, že by bez zemědělství neexistovaly. Rozvoj zemědělství nemůže probíhat nezávisle a i nadále musí být zajištěn soulad mezi jeho podmínkami a cíli na jedné straně a podmínkami a cíli rozvoje venkova na straně druhé tak, aby rozvoj zemědělství přispíval ke zkvalitňování života lidí žijících na venkově a lidí pracujících v zemědělství, ale také obyvatel přilehlých měst.

26.

Evropské inovační partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ je novodobou koncepcí pro odstranění slabin, nedostatků a překážek, jež brání či brzdí vyvíjení nových nápadů v rámci evropského výzkumu a inovací a jejich uvádění na trh. Je nutné nalézt řešení, zejména co se týče nedostatečných investic, zastaralých právních předpisů, absence norem a problémů plynoucích z roztříštěnosti trhu.

27.

Mnoho venkovských oblastí nemůže z důvodu své obtížné fyzické přístupnosti naplno využívat svůj hospodářský potenciál, a proto je třeba, aby bylo při přidělování veřejných prostředků zohledňováno řádné propojení venkovských oblastí a měst prostřednictvím rychlých dopravních spojení, jež budou současně šetrná k okolnímu životnímu prostředí.

28.

je toho názoru, že hospodářské, ekologické a sociální problémy, k nimž dochází ve všech regionech a obzvláště ve venkovských oblastech Evropské unie, se dají vyřešit pouze s pomocí integrovaných politických přístupů,

29.

byl přivítán nově zřízený společný strategický rámec a aby byla Komise vyzvána k pokračování v harmonizaci pravidel pro strukturální fondy, aby bylo možné lépe plánovat a řídit rozvoj venkova;

30.

se zajistila účinnost a účelnost právních předpisů upravujících integraci fondů, inovace v zemědělství a ve venkovských oblastech a přístupy založené na spolupráci, neboť jsou hlavní novinkou reformy politiky rozvoje venkova;

31.

se usilovalo o diferencovanější příspěvky a aby byly zájmy venkovských oblastí zohledněny ve všech oblastech politiky EU, jako tomu již je v případě měst;

32.

se upozornilo na to, že úsporná opatření a celkové snížení prostředků určených na zemědělství a rozvoj venkova ohrožují další životaschopnost venkovských oblastí, a proto jsou v rozporu se zásadou územní soudržnosti EU;

33.

byla Komise vyzvána, aby více podporovala venkovské oblasti, které musely vynaložit velké úsilí na přeměnu svého hospodářského modelu, například ze zemědělského odvětví na odvětví cestovního ruchu;

34.

byla navýšena celková finanční podpora EU určená na rozvoj venkova s cílem vyvážit rostoucí koncentraci zemědělské produkce, která vede k velkým regionálním rozdílům, a omezit převádění prostředků z druhého pilíře do pilíře prvního;

35.

se v rámci přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období zvážilo, zda by nemělo být v programovém období 2014–2020 vyčleněno více prostředků EU na místní rozvoj;

36.

byl vzhledem k tomu, že se v současnosti již uznává význam podpory rozvoje venkova, pro LEADER stanoven minimální podíl převyšující 5 % celkového příspěvku z EZFRV;

37.

byla zvláštní pozornost věnována programům, které jsou zaměřeny na oživení a rozvoj obcí s nízkým počtem obyvatel nebo obcí, jimž hrozí vylidnění, a na využití historického či kulturního dědictví těchto obcí pro účely cestovního ruchu;

38.

byl podpořen požadavek Evropského hnutí pro venkovské oblasti a rozšířené pracovní skupiny Evropského parlamentu pro venkovské oblasti, horské regiony a odlehlé oblasti, aby Komise vypracovala bílou knihu, z níž by mohla vycházet politika rozvoje venkovských oblastí po roce 2020;

39.

byla důrazně podpořena koordinační platforma pro místní rozvoj, kterou má zřídit Evropská komise;

40.

byl vyzdvižen význam venkovských oblastí jakožto středisek rozvoje a inovací, jež přispívají ke strategii Evropa 2020;

41.

byl v EFRR jasně uznán přínos spolupráce mezi městskými a venkovskými oblastmi a aby byly tyto oblasti ve větší míře posuzovány z funkčního hlediska. To umožní plně využít potenciálu této spolupráce mezi městy a jejich okolím a díky těmto funkčním oblastem významně přispět k územní soudržnosti;

42.

byl vysloven nesouhlas s uplatňováním zásady makroekonomické podmíněnosti při přidělování prostředků EU – musejí být zohledněny i sociální a ekologické ukazatele;

43.

se ve venkovských oblastech věnovala mimořádná pozornost inovativním přístupům, protože by mohly sloužit jako vzor pro jiné regiony a oblasti;

44.

se zajistilo, že budou finanční prostředky EIB, zemědělské inovační programy a vědecký výzkum zaměřeny především na oblasti, v nichž se chová dobytek a které mají přírodní znevýhodnění – jako je tomu v horských oblastech – a na malé zemědělské podniky rodinného charakteru, a aby se současně hledala řešení společenských problémů s cílem zachovat udržitelné zemědělství ve všech regionech a zachovat venkovská společenství, čímž se zmírní regionální rozdíly;

45.

byl zdůrazněn význam inovačního partnerství pro modernizaci hospodářství na venkově, zejména v té části, v níž se navrhuje navázat užší vztah mezi zemědělskou politikou a politikou výzkumu a mezi výzkumnými pracovníky a zemědělci. V této souvislosti je třeba plně využít opatření, která stanoví nařízení č. 1305/2013 za účelem podpory priority „podpora předávání poznatků a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech“;

46.

byly na evropské úrovni vypracovány příslušné pokyny, v nichž budou určeny funkce a úkoly různých celostátních sítí pro venkov a způsoby poskytování podpory při provádění příslušných plánů rozvoje venkova;

47.

se usilovalo o lepší koordinaci inovační politiky na úrovni EU;

48.

bylo vyjádřeno hluboké politování nad tím, že venkovské oblasti nespadají do hlavní cílové skupiny inovačního partnerství Evropské komise v oblasti místního rozvoje („Inteligentní města a obce“);

49.

bylo vyjádřeno politování nad výsledky průběžné zprávy o provádění operačních programů, které poukazují na to, že v současné době má být pouze 11 % prostředků EFRR přidělováno venkovským oblastem;

50.

byly modernizovány možnosti odborného vzdělávání na venkově a aby byly přizpůsobeny podmínkám celosvětové hospodářské soutěže a potřebám místních podniků;

51.

se zajistilo, že bude část prostředků z ESF přidělena na odborné vzdělávání ve venkovských oblastech, přičemž tuto podporu je třeba zvyšovat;

52.

Komise, členské státy a jejich příslušné místní a regionální orgány podporovaly spolupráci mezi podniky a regionálními zařízeními všeobecného a odborného vzdělávání, mimo jiné zřizováním středisek pro podporu inovací v zemědělství, a to na základě již získaných zkušeností a postupů, které již byly prověřeny v jiných členských státech;

53.

se znovu vyzvalo k tomu, že je nutné poučit celou společnost o významu zachování venkovských oblastí pro všechny obyvatele (1). V souvislosti s tím je třeba zaručit obyvatelům venkovských oblastí poskytování základních veřejných služeb, jako je vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby;

54.

byla vypracována opatření na podporu vyvíjení produktů v malých podnicích a pro odstranění tržních překážek a podpořila se spotřeba místních výrobků a krátké dodavatelské řetězce pro distribuci zemědělsko-potravinářských produktů;

55.

se vyzvalo ke zintenzivnění snah o zavádění vysokorychlostního internetu ve venkovských oblastech za pomoci přístupových sítí nové generace, jež podporují provádění digitální agendy pro Evropu 2020;

56.

bylo zdůrazněno, že je nutné zlepšit základní znalosti v oblasti IKT.