24.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 399/106

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 46/182 ze dne 19. prosince 1991 o posílení koordinace humanitární nouzové pomoci OSN (1),

—

s ohledem na transformační program Meziagenturního stálého výboru OSN (IASC) (2),

—

s ohledem na zásady partnerství (schválené v rámci celosvětového humanitárního programu) ze dne 12. července 2007 (3),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/290 ze dne 9. července 2010 o právu na vzdělávání v mimořádných situacích (4) a na příslušné zásady, včetně zásad UNICEF a UNESCO,

—

s ohledem na pokyny IASC OSN pro zásahy v rámci humanitárních akcí v případě násilí páchaného na základě pohlaví (5),

—

s ohledem na Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 přijatý na Třetí světové konferenci Organizace spojených národů o snižování rizika katastrof, jež se konala ve dnech 14. – 18. března 2015 v japonském městě Sendaj (6),

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 69/313 ze dne 27. července 2015, v jejímž rámci byl stanoven akční program z Addis Abeby pro Třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje (7),

—

s ohledem na jednání v rámci přípravy 32. mezinárodní konference hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, která se uskuteční ve dnech 8.–10. prosince 2015 v Ženevě,

—

s ohledem na zprávu o celosvětové humanitární pomoci za rok 2015 (8),

—

s ohledem na přehled celosvětové humanitární pomoci za rok 2015 (9),

—

s ohledem na zásady řádného humanitárního dárcovství (GHD) (10),

—

s ohledem na panel OSN na vysoké úrovni o humanitárním dárcovství,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (11),

—

s ohledem na Evropský konsensus o humanitární pomoci z roku 2007 (dále jen „Evropský konsensus“), společné prohlášení Komise, Rady, Evropského parlamentu a členských států (12), a jeho Akční plán, který má být aktualizován,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“) (13) a Výroční zprávu o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014 (14),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (15),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Genderové hledisko humanitární pomoci: rozdílné potřeby, uzpůsobená pomoc“ (SWD(2013)0290) (16),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě – Výroční zpráva o politice Evropské unie v oblasti humanitární pomoci a civilní ochrany a o jejím provádění v roce 2014 (COM(2015)0406) (17),

—

s ohledem na výroční zprávu o činnosti za rok 2014 vydanou GŘ Komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO) (18),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 o společných zásadách pro víceúčelovou peněžitou pomoc v reakci na humanitární potřeby (19),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a její opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů ze dne 25. května 2000, s ohledem na obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů (aktualizované v roce 2008),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 o novém globálním partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj na období po roce 2015 (20),

—

s ohledem na závěry Rady o přístupu EU ke zvyšování odolnosti ze dne 28. května 2013 (21),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2014 o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti (22),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. prosince 2014 o transformačním rámci na období po roce 2015 (23),

—

s ohledem na společné sdělení ze dne 9. září 2015 nazvané „Řešení uprchlické krize v Evropě: Úloha vnější činnosti EU“ (JOIN(2015)0040) (24),

—

s ohledem na regionální, tematické a celosvětové konzultace v rámci přípravy světového humanitárního summitu (25),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje (26),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015 (27),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 9. července 2015 o situaci v Jemenu (28), ze dne 11. června 2015 o situaci v Nepálu v souvislosti se zemětřesením (29), ze dne 30. dubna 2015 o situaci v uprchlickém táboře Jarmúk v Sýrii (30), ze dne 12. března 2015 o Jižním Súdánu, včetně nedávných únosů dětí (31), ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem (32), a ze dne 15. ledna 2015 o situaci v Libyi (33),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 10. září 2015 o migraci a uprchlících v Evropě (34), a ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU (35),

—

s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž je zakotveno, že EU zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům,

—

s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“,

—

s ohledem na článek 214 SFEU o činnostech Unie v oblasti humanitární pomoci,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. září 2015 nazvané „Na cestě ke Světovému humanitárnímu summitu: globální partnerství pro zásadovou a účinnou humanitární činnost“ (COM(2015)0419) (36) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0166) (37),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0332/2015),

A.

vzhledem k tomu, že ve velmi nestabilním světě čelíme stále různorodějším, častějším a intenzivnějším přírodním katastrofám a hladomorům a nebývalému nárůstu počtu konfliktů, které jsou stále složitější;

B.

vzhledem k tomu, že k důsledkům chudoby, nerovnosti, migrace, nuceného vysídlování a nestability se přidávají stále další výzvy, jako jsou urbanizace, rychlý nárůst populace, demografické změny, častější a silnější přírodní katastrofy, zhoršování stavu životního prostředí, dezertifikace, změna klimatu, řada dlouhotrvajících a souběžných konfliktů s regionálními dopady a nedostatek zdrojů, jež mají za následek dramaticky vyšší potřebu humanitární reakce na celém světě;

C.

vzhledem k tomu, že počet lidí v nouzi se od roku 2004 více než zdvojnásobil a v roce 2015 přesahuje 100 milionů; vzhledem k tomu, že humanitární krizí je postiženo 250 milionů osob; vzhledem k tomu, že počet nuceně vysídlených osob je nejvyšší od 2. světové války a dosáhl téměř 60 milionů, včetně 40 milionů osob vysídlených v rámci svých zemí; vzhledem k tomu, že více než polovina uprchlíků na světě jsou děti;

D.

vzhledem k tomu, že do roku 2050 by mohla být v důsledku změny klimatu vysídlena miliarda lidí, neboť více než 40 % světové populace žije v oblastech se závažným nedostatkem vody; vzhledem k tomu, že ekonomické ztráty vyplývající z přírodních katastrof pravděpodobně dramaticky překonají částku 300 miliard USD, což je výše současná výše každoročních ztrát;

E.

vzhledem k tomu, že rostoucí potřeby a výzvy, nedostatek dlouhodobých závazků a zvyšující se náklady na humanitární pomoc za posledních osm let přispěly k tomu, že současný systém humanitární pomoci dosáhl svých limitů, situace přinutila řadu organizací dočasně pozastavit potravinovou pomoc, poskytování přístřeší a další humanitární operace na záchranu životů;

F.

vzhledem k tomu, že humanitární nemocnice jsou často terčem útoků prostřednictvím zbraní hromadného ničení; vzhledem k tomu, že hrozby a útoky na humanitární pracovníky jsou stále častější; vzhledem k tomu, že bezpečnost humanitárních pracovníků a zraněných osob je velmi často ohrožena; a vzhledem k tomu, že tyto útoky porušují mezinárodní humanitární právo a představují závažnou hrozbu pro budoucnost humanitární pomoci;

G.

vzhledem k tomu, že humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a základní pravidla mezinárodního humanitárního práva a lidských práv obsažená v Ženevských úmluvách a jejich dodatkových protokolech musí být základem všech humanitárních opatření; vzhledem k tomu, že musí být bezpodmínečně zaručena ochrana vysídlených osob a že je nutné prosazovat nezávislost pomoci, tj. že pomoc nesmí být podmíněna politickými, ekonomickými či bezpečnostními požadavky ani zatížena jakoukoli formou diskriminace;

H.

vzhledem k tomu, že všechny strany konfliktu včetně státních i nestátních ozbrojených stran musí humanitárním subjektům zaručit potřebný přístup k ohroženému civilnímu obyvatelstvu postiženému konfliktem za účelem poskytování pomoci;

I.

vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou v oblastech postižených katastrofou v průběhu mimořádných situací i po jejich skončení velice zranitelné a čelí neúměrnému riziku, ale také zneužívání, marginalizaci, infekcím a sexuálnímu násilí či násilí na základě pohlaví používanému jako zbraň; vzhledem k tomu, že ženy a děti čelí zvýšeným rizikům v důsledku nuceného vysídlování a zhroucení běžných struktur v oblasti ochrany a podpory; vzhledem k tomu, že mezinárodní humanitární právo požaduje, aby byla dívkám a ženám, které byly za války znásilněny, bez jakékoliv diskriminace poskytnuta veškerá nezbytná lékařská péče; vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace uvádí umělé přerušení těhotenství prováděné v nebezpečných podmínkách za jednu ze tří nejčastějších příčin úmrtí matek; vzhledem k tomu, že k hlavním výzvám v uprchlických táborech patří zdraví matek, psychologická péče pro znásilněné ženy, vzdělávání a školní docházka vysídlených dětí;

J.

vzhledem k tomu, že konsolidovaná humanitární výzva na rok 2015 dosáhla v dějinách OSN rekordní výše téměř 19 miliard EUR; vzhledem k tomu, že se i přes rekordní příspěvky dárců podařilo financovat pouze čtvrtinu globální výzvy a že se EU ze všech sil snažila financovat globální humanitární výzvy a operace podporované GŘ ECHO; vzhledem k tomu, že je o to více nezbytné dosáhnout globálně koordinovaného, včasného, předvídatelného a flexibilního financování přizpůsobeného různým situacím, jež se bude opírat o nové partnerství veřejného a soukromého sektoru, pokud jde o inovativní připravenost a nové metody poskytování pomoci; vzhledem k tomu, že se EU ze všech sil snažila financovat globální humanitární výzvy a operace GŘ ECHO; vzhledem k tomu, že v takové situace je velmi důležité opětovné přijetí závazku na podporu ve výši 0,7 % i včasné splnění příslibů;

K.

vzhledem k tomu, že příčinou většiny humanitárních krizí je lidské jednání; vzhledem k tomu, že 80 % mezinárodní humanitární pomoci EU se soustřeďuje na krize způsobené člověkem, které vyžadují zásadní politická, a nikoli pouze humanitární řešení; vzhledem k tomu, že chudoba a náchylnost ke krizím jsou nerozlučně spjaty, což zdůrazňuje nutnost řešit skryté příčiny krizí, budovat odolnost, zvyšovat kapacity k přizpůsobení se přírodním katastrofám a změně klimatu a plnit dlouhodobé potřeby krizemi postiženého obyvatelstva; vzhledem k tomu, že důsledky humanitárních krizí, jako je migrace a výzvy spojené s uprchlíky, budou ještě závažnější, pokud se nebudou řešit jejich skutečné příčiny a humanitární pomoc nebude lépe propojena s rozvojovou spoluprací;

L.

vzhledem k tomu, že humanitární pomoc a rozvoj jsou propojeny, zejména pokud jde o potřebu posílit odolnost vůči katastrofám snižováním rizik a ochranou proti otřesům, což je klíčový prostředek k omezení humanitárních potřeb a k boji proti problémům v oblasti zdraví, hygieny, vzdělávání, výživy a dokonce i zajišťování základního přístřeší;

M.

vzhledem k tomu, že mezinárodní, místní a regionální koordinace, sdílení informací a společné plánování, shromažďování údajů a provádění hodnocení přispěje ke zlepšení rozhodovacího procesu, zvýšení účinnosti, účelnosti a odpovědnosti při poskytování pomoci;

N.

vzhledem k tomu, že je potřeba více rozvíjet důvěru a spolupráci mezi subjekty soukromého sektoru, nevládními organizacemi, místními orgány, mezinárodními organizacemi a vládami; vzhledem k tomu, že obchodní zdroje, odborné znalosti, dodavatelské řetězce, výzkumné a vývojové kapacity a logistika mohou pomoci k zajištění efektivnější připravenosti a humanitární činnosti;

O.

vzhledem k tomu, že financování v rámci kapitoly pro humanitární pomoc EU, tj. částka 909 milionů EUR pro rok 2015, představuje méně než 1 % celkového rozpočtu EU; vzhledem k tomu, že lepší propojení mezi naléhavou a dlouhodobou pomocí představuje jeden ze způsobů, jak snížit současný rozdíl mezi mimořádnými humanitárními potřebami a dostupnými prostředky;

P.

vzhledem k tomu, že hlavními realizátory humanitární pomoci jsou v současné době nevládní a mezinárodní organizace, jako je Červený kříž a agentury OSN, které poskytují ochranu a pomoc při záchraně životů přibližně 120 milionům lidí ročně;

Q.

vzhledem k tomu, že pro co nejlepší uspokojování potřeb a omezení nezbytnosti mezinárodní pomoci je důležitá prevence, domácí reakce a domácí kapacity; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byla pouze 2 % celkové humanitární pomoci poskytnuta přímo místním a vnitrostátním nevládním organizacím postižených zemí, přestože jejich reakceschopnost, znalost potřeb a schopnost získat přístup k postiženým osobám bývá obvykle lepší než u ostatních aktérů; vzhledem k tomu, že je vznášeno stále více požadavků na zajištění odpovědnosti vůči lidem a komunitám postiženým krizí;

R.

vzhledem k tomu, že humanitární pomoc musí být i nadále založena na potřebách vyhodnocených humanitárními subjekty, a vzhledem k tomu, že by se dárci měli zdržet toho, aby pomoc využívali jako nástroj pro řešení krizí;

S.

vzhledem k tomu, že reakce v oblasti humanitární pomoci a používané nástroje by měly vycházet ze společně posuzovaných potřeb a měly by zohledňovat rozdílné podmínky; vzhledem k tomu, že je nezbytné vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodržování lidských práv a zejména toho, aby při poskytování humanitární pomoci byly zohledněny zvláštní potřeby žen, dětí a starších osob, osob se zdravotním postižením, menšin a původních obyvatel a dalších zranitelných skupin;

T.

vzhledem k tomu, že celosvětoví hráči jsou vybízeni, aby humanitární reakci začleňovali do nástrojů na monitorování lidských práv a podávání souvisejících zpráv;

U.

vzhledem k tomu, že výsledkem prvního Světového humanitárního summitu, který se ve dnech 23.–24. května 2016 bude konat v Istanbulu, by mělo být přetvoření humanitární struktury tak, aby byla inkluzivnější, účinnější, transparentnější a měla skutečně globální charakter a mohla reagovat na očekávaný nárůst humanitárních potřeb spojených se současnými i budoucími výzvami, jako je zabezpečení potravin, růst populace, změna klimatu, nestabilita, bezpečnost humanitárních pracovníků, nucené vysidlování a socioekonomický rozvoj;

V.

vzhledem k tomu, že na Světový humanitární summit bude navazovat řada mezivládních jednání o snižování rizika katastrof, financování rozvoje, agendě pro udržitelný rozvoj po roce 2015 a změně klimatu, která budou utvářet situaci v oblasti rozvojové a humanitární pomoci v následujících letech, a poskytnou proto jedinečnou, velmi důležitou a konkrétní příležitost pro sladění cílů, zásad a opatření, a pro ucelenější řešení potřeb v globálním měřítku a soudržnější zvyšování odolnosti nejzranitelnějších skupin;

W.

vzhledem k tomu, že EU, jakožto nejvýznamnější dárce, nese odpovědnost a má nezbytnou sílu k tomu, aby mohla zaujmout vůdčí postavení při hledání lepších a inovativních způsobů, jak naplnit potřeby milionů osob postižených konflikty a katastrofami a nabídnout jim realizovatelná, dlouhodobá řešení;

X.

vzhledem k tomu, že nejnovější, zhoršující se údaje o celosvětové míře akutní podvýživy a regionální a mezinárodní dopady politické nestability v zemích skupiny 3 znovu připomněly, že je nutné, aby Světový humanitární summit urychlil transformaci humanitárního systému a lépe sloužil lidem v nouzi;

1.

vítá rozhodnutí generálního tajemníka OSN vyzvat k organizaci prvního mnohostranného Světového humanitárního summitu a ochotu Turecka tento summit uspořádat; vyzývá členské státy, aby Světový humanitární summit podpořily a aby v rámci Rady dosáhly pevných závěrů, pokud jde o konkrétní závazky a prioritní oblasti činnosti, a zároveň usilovaly o operační účinnost, společné normy kvality, lepší koordinaci a partnerství s novými dárci založené na nestranné pomoci a obecné shodě na uplatňování humanitárních zásad lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti i dodržování závazků podle mezinárodního humanitárního práva;

2.

vítá iniciativu OSN na shromažďování informací z celého světa s cílem monitorovat přírodní katastrofy a konflikty a nalézt způsob, jak zachránit a zajistit více lidí před dopady takovýchto krizí; vítá jak organizaci osmi regionálních konzultací, které zahrnovaly i tematická setkání a globální konzultace – se zástupci vlád, občanské společnosti, nevládních organizací, sítí dobrovolníků, podniků a náboženských sítí –, tak iniciativu zaměřenou na konzultace on-line a zřízení panelu na vysoké úrovni pro financování humanitární pomoci, již spolupředsedá EU;

3.

zdůrazňuje, že dnešní obrovské humanitární výzvy vyžadují inkluzivnější, rozmanitější a skutečně globální humanitární systém, který je nutné posílit na Světovém humanitárním summitu a jenž bude současně brát v potaz různorodost dnešního systému poskytování humanitární pomoci a doplňující úlohy všech jednotlivých aktérů; vyzývá EU, aby podporovala globální konsensus pro humanitární pomoc, který znovu potvrzuje zásady humanitární pomoci a povinnosti a nároky podle mezinárodního humanitárního práva a zároveň zajišťuje reakce zaměřené na ochranu obyvatel a založené na dodržování lidských práv a vede vlády k přijetí vlastní odpovědnosti a povinností, pokud jde o ochranu lidí; upozorňuje na negativní dopady politizace humanitární pomoci a připomíná, že trvalé dodržování klíčových humanitárních zásad má kritický význam pro zajištění humanitárního prostoru v oblastech konfliktu a přírodních katastrof;

4.

zdůrazňuje, že aby byl výsledný dokument Světového humanitárního summitu smysluplný, měl by zahrnovat pětiletý plán rozvoje a uskutečňování konkrétních přijatých politických závazků, včetně rámce pro mezivládní monitorování a odpovědnost, hodnocení postupů humanitárních organizací a posouzení dopadu, na němž se budou podílet příslušné zúčastněné strany;

5.

vyzývá Světový humanitární summit, aby propojil agendu pro rozvoj po roce 2015, Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof a konferenci OSN o změně klimatu v roce 2015 (COP 21) v zájmu posílení soudržnosti napříč politikami a institucemi pro budování odolnosti vůči katastrofám, a žádá, aby aktéři v oblasti rozvoje hráli při budování odolnosti aktivnější úlohu; vyzývá vlády dárcovských zemí, aby pro své vnitrostátní politiky připravily společný soubor cílů, priorit a ukazatelů propojující tyto rámce;

6.

vyzývá EU a její členské státy, jakožto největší dárce a klíčové operativní subjekty, aby šly aktivně příkladem; zdůrazňuje, že při všech humanitárních akcích EU by měly být dodržovány zásady solidarity, spolehlivosti a odpovědnosti a měly by být připravovány tak, aby byla zajištěna jak fyzická, tak psychologická ochrana zranitelných osob; požaduje globální, soudržná a dlouhodobá řešení pro obrovské množství lidí prchajících z regionů zasažených konflikty; konstatuje, že reakce EU na současnou krizi je rovněž zásadní pro úlohu a důvěryhodnost Evropy na celosvětové humanitární scéně;

7.

vyzývá Světový humanitární summit, aby se zavázal k systematickému a participativnímu přístupu založenému na výsledcích tím, že stanoví konkrétní ukazatele a metodiky práce, jež budou mít podporu i souhlas dárců a prováděcích agentur, pro zapojování dotčených osob do celého cyklu humanitární činnosti; vyzývá Světový humanitární summit, aby usiloval o institucionalizaci, lepší monitorování a vyhodnocování rámce OSN pro odpovědnost vůči postiženým populacím;

8.

zdůrazňuje, že Světový humanitární summit představuje pro všechny zúčastněné strany také příležitost, aby uvažovaly o velmi potřebné reformě OSN směrem k otevřenému, transparentnímu a efektivnímu systému koordinace s inkluzivnějším a operativnějším Meziagenturním stálým výborem, lepší spolupráci s partnery na posílení doplňkovosti a plného provádění transformačního programu, a aby posílily mnohostrannou humanitární strukturu pro všechny krize vytvořením spolehlivého systému posuzování potřeb, který poslouží jako základ pro společné výzvy (zajištěním komplexního sledování finančních prostředků), systému porovnávání nákladů mezi agenturami a mechanismu pro monitorování a hodnocení;

9.

trvá na tom, že takováto globální opatření nebudou úspěšná bez komplexních a významných prostředků; zdůrazňuje, že k řešení nových i chronických katastrof a zranitelnosti je třeba zabránit vytváření paralelních systémů, rozšířit zdroje financování, zajistit dlouhodobé předvídatelné investice i soulad s novou agendou pro udržitelný rozvoj, čehož bude dosaženo především podporou společného posuzování rizik a potřeb a společného plánování a financování zúčastněných stran v oblasti humanitární pomoci, rozvoje a změny klimatu; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší komplementarity mezi humanitární a rozvojovou pomocí s cílem zvýšit účinnost a zaplnit nedostatky ve financování humanitární pomoci a zároveň posílit financování rozvojové a humanitární pomoci; v této souvislosti připomíná dlouhodobý mezinárodní závazek dosáhnout cíle ve výši 0,7 % HND;

10.

naléhavě žádá EU jakožto největšího dárce humanitární pomoci na světě, aby se postavila do čela Světového humanitárního summitu a vyzvala k pružnějším metodám poskytování humanitární pomoci a k uplatňování proaktivních a soudržných opatření a účinných nástrojů k předcházení krizím; naléhavě žádá EU a ostatní dárce, aby dostáli svým finančním závazkům a aby vypracovali způsoby, jak zkrátit dobu pro přeměnu finančních závazků v činy na místě; dále zdůrazňuje, že je důležité podávat zprávy o situaci v oblasti lidských práv, neboť fungují jako mechanismus včasného varování před krizemi, a vybízí Světový humanitární summit, aby tuto skutečnost zohlednil při přechodu od reakce k prevenci;

11.

vyzývá EU, aby ochranu učinila ústředním bodem humanitární činnosti v rámci reakce založené na skutečných potřebách tím, že vytvoří režim souladu a začlení jej do svého programu; zdůrazňuje, že je nutné institucionalizovat úlohu pracovníků v oblasti ochrany a vyvinout strategické a integrované přístupy podpořené dostatečnými prostředky na činnost v oblasti ochrany v první fázi mimořádných událostí; naléhavě žádá EU, aby se rozhodněji zavázala k tomu, že bude při humanitárních akcích silněji uplatňovat přístup založený na dodržování lidských práv, aby bylo zajištěno respektování důstojnosti, potřeb a práv konkrétních ohrožených skupin, zejména žen, mladých lidí, migrantů, lidí žijících s HIV, osob LGBTI a osob se zdravotním postižením;

12.

vyzývá EU, aby na Světovém humanitárním summitu podporovala komplexní dohodu o praktických způsobech, jak posílit dodržování a soulad mezinárodního humanitárního práva, mezinárodního práva v oblasti lidských práv a uprchlického práva, například šířením pravidel mezinárodního humanitárního práva mezi regionálními a vnitrostátními správními orgány, bezpečnostními silami, místními orgány a vůdčími představiteli komunit, a aby podpořila úlohu Mezinárodního trestního soudu s cílem ukončit beztrestnost porušování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv;

13.

zdůrazňuje, že je třeba rozšířit Úmluvu o uprchlících a úmluvu z Kampaly tak, aby se vztahovaly také na ochranu a pomoc vysídleným osobám po celém světě a na lidi postižené změnou klimatu i na jejich ochranu před různými formami násilí, jako je obchodování s lidmi, genderové násilí, násilí ve městech a ekonomické násilí, neboť mohou mít opodstatněnou obavu z pronásledování nebo jim může hrozit vážná újma; zdůrazňuje, že migrantům musí být nabídnuta tatáž úroveň ochrany práv jako všem ostatním skupinám v krizových situacích; vyzývá k tomu, aby se pozornost věnovala zejména zranitelným skupinám, jako jsou migranti, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíci, kteří jsou v humanitární debatě často opomíjeni; vyzývá k vytvoření nové generace nástrojů na ochranu lidských práv, které by pomohly ochránit tyto skupiny osob;

14.

zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout zásadního posunu v podpoře poskytované uprchlíkům a hostitelským zemím a komunitám; podporuje souhrnnou zprávu pro celosvětovou konzultaci, která Mezinárodní humanitární summit vyzývá, aby projednal komplexní otázku poskytování útočiště uprchlíkům a uznal příspěvek hostitelských zemí, zajistil dlouhodobější, předvídatelné a udržitelné finanční balíčky na pomoc těmto zemím, umožnil uprchlíkům soběstačnost poskytnutím přístupu k možnostem obživy a vytvořil spravedlivější pravidla pro jejich přesídlování do třetích zemí;

15.

vyzývá EU a její členské státy, aby v rámci přípravy na Světový humanitární summit pracovaly na společném globálním pohledu a uplatňování humanitárních zásad a společně vyvinuly rozsáhlý participativní kodex chování pro současné i nové dárce za účelem sdílení osvědčených postupů, usnadnění přístupu pro lidi v nouzi a posílení stávajících závazků v oblasti osvědčených dárcovských postupů, jako jsou například zásady řádného humanitárního dárcovství;

16.

vyzývá EU, aby se zasazovala o začlenění zásad transparentnosti a odpovědnosti jakožto vůdčích principů do deklarace Světového humanitárního summitu, a to s využitím zvláštních ukazatelů a rozčleněných údajů (např. podle pohlaví a věku a se zvláštními proměnnými v případě dětí), na nichž by byla založena tvorba a hodnocení programů, a s podporou iniciativy pro transparetnsnot norem v oblasti mezinárodní humanitární pomoci s cílem zajistit, aby globální odpovědnost vedla k vytvoření rámce pro měření pokroku;

17.

zdůrazňuje, že je třeba poskytnout potraviny, vodu, přístřeší, hygienická opatření a lékařské ošetření coby základní práva každé lidské bytosti; je značně znepokojen hrozbou epidemií souvisejících se zoufalými hygienickými podmínkami a omezeným přístupem k nezávadné pitné vodě a nedostatečným přístupem k základním léčivým přípravkům během humanitárních krizí; vyzývá EU, aby zaujala vůdčí úlohu, pokud jde o zajištění odpovídajícího poskytování základních léčiv a nezávadné pitné vody během humanitárních krizí;

18.

vyzývá Unii a všechny mezinárodní subjekty, aby posílily postupy humanitární pomoci v uprchlických táborech, zejména aby jako součást boje proti epidemiím nakažlivých chorob zřídily mobilní laboratoře, zlepšily metody rozdělování nouzové pomoci s ohledem na nejzranitelnější skupiny a zlepšily hygienu a nouzovou zdravotnickou infrastrukturu;

19.

zdůrazňuje potřebu učinit z ochrany dětí nedílnou součást reakce v oblasti humanitární pomoci, aby se předcházelo zneužívání, zanedbávání, vykořisťování a násilí páchanému na dětech a bylo možné na ně reagovat; zdůrazňuje, že děti jsou hybnou silou změn, proto je důležité, aby byly v rámci humanitární pomoci vytvořeny prostory uzpůsobené pro potřeby dětí;

20.

zdůrazňuje, že ženy zastávají v situaci, kdy probíhá nebo proběhl konflikt, ústřední úlohu, jelikož na krizi reagují jako první a drží své rodiny a komunity v pospolitosti; vyzývá dárce a vlády, aby začlenily rovnost žen a mužů do humanitárních programů a aby podpořily posílení postavení žen a dívek;

21.

naléhavě žádá, aby se poskytování humanitární pomoci řídilo mezinárodním humanitárním právem a aby se na humanitární pomoc ze strany EU nevztahovala omezení uložená dalšími partnerskými dárci; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se znásilňování a jiné formy sexuálně motivovaného a genderově podmíněného násilí páchaného na ženách a dívkách stále používá jako válečná zbraň v naléhavých humanitárních situacích, a odsuzuje tuto skutečnost; zdůrazňuje, že toto násilí, je třeba i spolu s jeho fyzickými a psychickými následky řešit; vyzývá k tomu, aby byl přijat globální závazek s cílem zajistit, aby byly ženy a dívky v každé nouzové nebo krizové situaci od počátku v bezpečí, jak to požaduje mezinárodní humanitární právo a Ženevské úmluvy a její dodatkové protokoly, tím, že se bude věnovat pozornost zvýšenému riziku sexuálně motivovaného násilí a násilí na základě pohlaví, že bude zaručeno stíhání pachatelů těchto činů a zajištěno, aby ženy a dívky měly přístup k celé řadě služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně bezpečného přerušení těhotenství v situacích humanitárních krizí, a že s nimi nebude zacházeno nelidským způsobem;

22.

domnívá se, že všichni pracovníci zapojení do poskytování humanitární pomoci, včetně policejních nebo vojenských sil, by měli projít vhodným školením v oblasti rovnosti žen a mužů a že by měl být zaveden přísný kodex chování, který by jim zabránil ve zneužívání jejich postavení a zajistil rovnost žen a mužů;

23.

vyzývá humanitární subjekty, aby začlenily strategie k předcházení násilí na základě pohlaví a k jeho zmírňování do všech odvětvových zásahů, což přispěje k nalezení nových finančních nástrojů EU, a aby za tímto účelem vzaly v potaz revidované pokyny pro začlenění zásahů proti násilí na základě pohlaví do humanitárních akcí, které připravil klastr pro globální ochranu; domnívá se také, že humanitární subjekty (včetně EU) by měly v rámci připravenosti i reakcí na katastrofy ve všech fázích vést konzultace s dívkami a chlapci (zejména s dospívajícími dívkami);

24.

vyzývá příslušné humanitární organizace, aby posílily vzájemnou koordinaci s cílem identifikovat a chránit oběti i potenciální oběti sexuálního vykořisťování a zneužívání;

25.

uznává hodnotu uceleného přístupu EU při koordinaci a propojování celého souboru nástrojů vnější politiky za účelem investic do stabilních politických řešení; poukazuje na specifičnost humanitární pomoci a zdůrazňuje, že je zcela nezbytné odlišovat humanitární pomoc od zahraničních, politických, bezpečnostních a protiteroristických otázek, a to prostřednictvím přijetí vhodných záruk; odsuzuje zneužívání či porušování humanitárních zásad, jelikož toto zneužívání závažným způsobem maří poskytování pomoci a ohrožuje bezpečnost humanitárních pracovníků; trvá na tom, že protiteroristická opatření by neměla bránit humanitárnímu úsilí, ani je brzdit, a vyzývá Světový humanitární summit, aby tuto otázku vhodným způsobem řešil;

26.

odsuzuje neustálé maření pokusů o poskytování humanitární pomoci a veškeré kroky porušující zásady, které chrání před „neposkytnutím pomoci osobám v nouzi“ a „nenavracením“ a které se vztahují na vysídlené obyvatelstvo, ať už se jich dopouští kterýkoli subjekt – člen EU, či nikoli; vyzývá vlády, aby dostály své primární odpovědnosti ve věci ochrany a pomoci občanům a zavedly právní a politické rámce pro usnadnění humanitárního přístupu a poskytování pomoci v souladu s mezinárodním humanitárním právem; doporučuje, aby tyto rámce zahrnovaly humanitární daňové výjimky, snížení transakčních nákladů na převody finančních prostředků a zjednodušené celní postupy; vyzývá dárce, hostitelské vlády a prováděcí subjekty, aby dodržovaly ustanovení o humanitární pomoci prostřednictvím všech možných kanálů a plnili své povinnosti týkající se toho, aby se profesionální, včasná, koordinovaná, vhodná a kvalitní pomoc dostala všem občanům v nouzi, i v odlehlých oblastech;

27.

je hluboce znepokojen – pokud jde o lepší ochranu humanitárních subjektů – současnými útoky na humanitární pracovníky i infrastrukturu, včetně nemocnic; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit větší úsilí o zvýšení jejich bezpečnosti, ochrany a svobody pohybu podle mezinárodního práva; podporuje systematické začleňování specifických ustanovení pro posílení odpovědnosti za ochranu humanitárních pracovníků do právních předpisů a akčních plánů dárců pro všechny země, stejně jako spolehlivé systematické sledování a podávání informací o útocích namířených proti humanitárním pracovníkům;

28.

podporuje doporučení Komise zřídit všeobecný panel pro efektivnost;

29.

zdůrazňuje, že je nutné pokračovat v dialogu o doplňujících úlohách a mandátech různých humanitárních subjektů; zastává názor, že je třeba jasně rozlišovat mezi civilními humanitárními a vojenskými aktéry; je toho názoru, že by měla být upřednostňována civilní humanitární reakce; vyzývá Světovou zdravotnickou organizaci, aby se zabývala novými rámci pro lepší koordinaci mezi aktéry, jelikož se jedná o klíčový prvek účinné, efektivní a vhodné humanitární reakci; zdůrazňuje, že je třeba lépe analyzovat místní provozní kapacity a společně lépe vyhodnocovat potřeby a odpovědnost při poskytování humanitárních akcí;

30.

žádá, aby bylo věnováno podstatné úsilí účinnému zajištění práva na vzdělání v dlouhotrvajících humanitárních krizích poskytnutím nezbytných finančních a lidských zdrojů, neboť absence vzdělání může ohrozit budoucnost dětí a další rozvoj jakékoli společnosti; zdůrazňuje význam neustálého vzdělávání pro zachování a podporu sdílených a univerzálních hodnot, jako jsou lidská důstojnost, rovnost, demokracie a lidská práva;

31.

vzhledem k tomu, že počet dětí, kterým je odepřeno vzdělání, je alarmující, a vzhledem k obrovskému potenciálu, které má vzdělávání pro zvýšení odolnosti populací, vítá závazek Komise zvýšit financování určené na vzdělávání dětí v mimořádných humanitárních situacích; vyzývá Radu, aby schválila návrh Komise věnovat 4 % rozpočtu EU na humanitární pomoc právě na tyto účely; domnívá se, že v důsledku tohoto zvýšení by se neměl brát menší ohled na primární potřeby;

32.

vyjadřuje znepokojení nad vzděláváním a školní docházkou dětí v uprchlických táborech a naléhavě vyzývá EU a všechny mezinárodní aktéry, aby posílili kapacity škol v uprchlických táborech;

33.

uznává, že předvídatelnost, provozní flexibilita a víceleté příspěvky jsou klíčovými předpoklady pro účinné a účelné poskytování pomoci; vyzývá EU a její členské státy, aby v prohlášení Světového humanitárního summitu oživily zásady řádného humanitárního dárcovství;

34.

zdůrazňuje, že k pokrytí chybějících finančních prostředků jsou zapotřebí celosvětová opatření; vyzývá ke zřízení globálního fondu pro humanitární pomoc, jenž by podpořil účast a začlenění dárců, kteří nejsou členy Výboru pro rozvojovou pomoc, a sdružoval by všechny stávající mezinárodní finanční mechanismy a společné fondy (fondy OSN pro nouzové situace, Centrální fond OSN pro nouzové situace, svěřenské fondy apod.) a byl by doplňován dobrovolnými finančními platbami vlád, soukromého sektoru a regionálních organizací; navrhuje, že platby by se mohly využívat k pokrytí chybějících financí v závazcích na poskytování humanitární pomoci v případě krizí úrovně 3, na podporu připravenosti, zajištění balíčku odolnosti sociální ochrany pro dlouhodobé uprchlíky nebo k řešení neočekávaných mimořádných situací, jako je mimo jiné Ebola;

35.

zdůrazňuje, že je třeba, aby se plně zapojily mezinárodní finanční instituce a přeformulovaly své zaměření na snadněji získatelné úvěry, a to především přehodnocením kritérií způsobilosti pro zvýhodněné financování, aby instituce mohly pružněji reagovat na nestabilní situace a lépe zohledňovat schopnost jednotlivých členských států získávat domácí zdroje;

36.

naléhavě vyzývá vlády, dárce a jejich prostředí, aby umožnily zjednodušit administrativní požadavky na partnery, kteří pomoc realizují, tím, že zjednoduší postupy a zmapují osvědčené postupy v oblasti administrativy, uzavírání smluv a podávání zpráv, přičemž je současně nutné zaručit odpovědnost, a aby podporovaly iniciativy, které mají trvale pomáhat posilovat kapacity a sledování místních subjektů, a posilovaly vnitrostátní koordinační struktury;

37.

zdůrazňuje, že místní nevládní organizace musí mít přístup k přímému financování, aby mohly lépe zachovat a zajistit životní podmínky a důstojnost postiženého obyvatelstva; naléhavě žádá členské státy EU a dárce, aby podstatně zvýšily přímé financování určené pro místní humanitární subjekty, které mají kapacitu, znalosti a schopnosti pracovat v terénu, přičemž je zároveň nutné zaručit odpovědnost;

38.

vyzývá Světový humanitární summit, aby připravil novou dohodu zaměřenou na nestabilní státy a vleklé krize zahrnující udržitelné programy, prováděcí plány a předvídatelné financování rozvoje; zdůrazňuje, že akční program z Addis Abeby poukazuje na potřebu investic do systémů sociální ochrany a bezpečnostních sítí, aby bylo možné v nestabilních situacích rychleji a efektivněji zvýšit pomoc;

39.

zdůrazňuje, že je třeba přizpůsobit humanitární reakci místním, vnitrostátním a regionálním požadavkům a že je třeba posílit postavení postižených obyvatel a pravidelně je zapojovat, a to i ženy všech věkových kategorií, děti, osoby se zdravotním postižením, mladistvé a původní obyvatelstvo, přičemž je třeba uznat jejich úlohu jakožto původců změny tím, že se zajistí, aby vždy, pokud je to možné, byli při plánování a provádění humanitárních akcí předem konzultováni nebo požádáni o zpětnou vazbu;

40.

zdůrazňuje, že mezinárodní reakce by namísto zdvojování úsilí měla navazovat na stávající místní či vnitrostátní iniciativy a partnerství; trvá na tom, že je důležité posilovat místní a regionální kapacity pro dodávky humanitární pomoci a popřípadě zajistit inkluzivní postupy, do nichž budou ve fázi plánování zapojeny místní úřady, občanská společnost, soukromý sektor a postižené obyvatelstvo;

41.

zdůrazňuje, že je zapotřebí nový globální model komplementarity, z něhož bude vycházet spolupráce mezi humanitárním a rozvojovými subjekty, počínaje společnou analýzou a plánováním, což těmto subjektům umožní postupně budovat odolnější a soběstačnější společnosti; zdůrazňuje, že takový model by měl zahrnovat v prvé řadě vstupní strategie pro rozvojové subjekty, které jim umožní vybudovat mosty v této oblasti, za druhé nástroje pro zmírňování krizí v rámci rozvojových programů, a za třetí ústupové strategie pro humanitární reakci, které umožní pružnější přístup, a měl by rovněž zahrnovat odpovědné a pružné víceleté mechanismy financování pro reakce na vleklé krize; zdůrazňuje význam spolupráce s místními nevládními organizacemi a jejich vedoucími představiteli za účelem zřízení stálých struktur v oblastech náchylných ke konfliktům;

42.

vyzývá Komisi, aby předložila iniciativu, která by systematičtěji propojovala humanitární pomoc, rozvojovou spolupráci a odolnost tak, aby EU mohla pružněji a efektivněji reagovat na rostoucí potřeby, a podněcovala k úvahám o lepším propojení se Světovým humanitárním summitem; vyzývá EU, aby využila přezkum současného víceletého finančního rámce v polovině období k dalšímu posílení humanitárních/rozvojových vazeb;

43.

zdůrazňuje význam snižování rizika katastrof k dosažení odolnosti ve čtyřech prioritních oblastech: 1) porozumění rizikům katastrof; 2) posílení zvládání rizik pro řízení nebezpečí katastrof; 3) investování do snižování rizika katastrof pro dosažení odolnosti, do havarijních plánů a systémů včasného varování; a 4) posílení připravenosti na katastrofy pro efektivní reakci a lepší rekonstrukci („build back better“) při obnově a rekonstrukci;

44.

žádá členské státy EU a další dárce, aby posílili a rozvíjeli vnitrostátní právní rámce pro poskytování humanitární pomoci a snižování rizika katastrof a zvládání katastrof, v souladu s předpisy, pravidly a zásadami pro mezinárodní činnost v této oblasti; zdůrazňuje, že připravenost na katastrofy, snižování rizik a odolnost by se měly systematicky stát součástí plánů reakce, které mají zajišťovat místní, regionální a celostátní orgány, průmysl a občanská společnost, přičemž by měly být současně podpořeny dostatečnými finančními prostředky a větší inovativností při tvorbě prognóz a modelování rizik;

45.

vyzývá Světový humanitární summit, aby se rozsáhle věnoval problematice změny klimatu a humanitární činnosti; je přesvědčen, že Světový humanitární summit by měl zahrnout plánování reakce na důsledky změny klimatu a zvyšování odolnosti vůči těmto důsledkům, včetně vysídlení a migrace vyvolané změnou klimatu, do tvorby všech příslušných politik na regionální i globální úrovni; vyzývá v této souvislosti EU a její členské státy, aby i nadále přijímaly odvážná politická rozhodnutí v boji proti změně klimatu;

46.

zdůrazňuje, že inovace by měly vycházet z mnoha zdrojů a zejména ze znalostí postiženého obyvatelstva, občanské společnosti a místních komunit, jimž je pomoc nejvíce určena; zdůrazňuje význam posílení minimálních humanitárních standardů pro obnovu základních veřejných služeb, jako je školství, zdravotnictví, přístřeší, voda a hygienická opatření, ve všech složkách humanitární pomoci; je přesvědčen, že partnerství soukromého a veřejného sektoru a meziodvětvová partnerství – kdy veřejný i soukromý sektor sdílí tytéž hodnoty a priority, které uvádí obchodní cíle do souladu s rozvojovými cíli EU a dodržují mezinárodní standardy v oblasti účinnosti rozvoje – mohou představovat způsob, jak doplnit veřejnou reakci na rostoucí humanitární potřeby; konstatuje, že peněžitá pomoc, pokud je řádně sladěna se zásadami účinnosti pomoci, je dobrým příkladem inovace v humanitární pomoci;

47.

vítá závěry Rady týkající se společných zásad pro víceúčelovou peněžitou pomoc v rámci reakce na humanitární potřeby; uznává, že v současné době je jen malá část humanitární pomoci poskytována v peněžité formě, ačkoli poskytování peněžité pomoci má významný potenciál jakožto inovativní, důstojný, bezpečný, genderově spravedlivý, flexibilní a nákladově efektivní způsob k pokrytí základních potřeb nejzranitelnějších osob v mimořádných situacích; vyzývá EU a její členské státy, aby prosazovaly společné zásady a využívání bezpodmínečné finanční pomoci na základě analýzy situace a reakce a zároveň v rámci příprav na Světový humanitární summit podpořily monitorovací mechanismus;

48.

vyzývá EU, aby prosazovala a podporovala vytvoření globální humanitární inovační aliance za účelem rozvoje globálně sdílených etických přístupů v souladu humanitárními zásadami a se zásadami OSN pro inovace a technologie v rozvoji, aby bylo zajištěno, že všechny investice do humanitárních inovací budou zaměřeny na zlepšení situace postižených obyvatel; vyzývá ke zřízení humanitárních inovačních fondů na regionální a státní úrovni;

49.

uznává, že inovace mohou hrát významnou úlohu v reakci na nové výzvy a při zlepšování stávajících programů tím, že zohlední i nové poznatky z jiných odvětví, takže bude možné formulovat, rozšiřovat a vyvíjet modely, které přinesou v oblasti zdolávání humanitárních výzev významný posun;

50.

zdůrazňuje úlohu nových technologií a inovativních digitálních nástrojů v organizaci a poskytování humanitární pomoci, zejména s ohledem na dodávky pomoci a její monitorování, sledování katastrof, sdílení informací, koordinaci mezi dárci a usnadnění vztahů mezi humanitárními agenturami a místními vládami, zejména ve vzdálených oblastech a zónách postižených katastrofou; zdůrazňuje, že v Africe a především subsaharské Africe v současné době probíhá mobilní digitální revoluce s výrazným nárůstem zákazníků mobilních telefonních služeb (a využívání internetu v mobilních telefonech), proto jsou tyto nástroje a služby životně důležité pro zřízení systémů včasného varování a poskytování rychlých informací týkajících se zdraví, nebezpečných oblastí a kontaktů na humanitární pomoc;

51.

vyzývá Komisi a členské státy EU, aby podpořily účast podnikatelského sektoru, zejména malých a středních podniků, přičemž je nutné, aby byly dodržovány humanitární zásady a etické normy, a aby vypracovaly pokyny pro podniky a podporovaly místní a regionální platformy partnerství pro strukturované, koordinované a udržitelné zapojení podniků při mimořádných událostech; vybízí členské státy, aby lépe začleňovaly podniky do vnitrostátních plánů reakce na mimořádné události a do mechanismů odpovědnosti;

52.

vyzývá EU, aby využívala a podporovala partnerství mimo jiné se startupy, pojišťovnami a technologickými společnostmi s cílem vyvíjet nástroje pro připravenost a nasazení v nouzových situacích; zdůrazňuje, že je nutné podporovat a dále rozvíjet globální mapování dostupných aktiv a kapacit soukromého sektoru za účelem zlepšení technické spolupráce při reakcích na katastrofy, jímž se zabývá Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA);

53.

vyzývá EU a její humanitární partnery, aby v souvislosti se Světovým humanitárním summitem prosazovali lepší zapojení mladých lidí do humanitární připravenosti a obnovy a aby podporovali dobrovolnické programy;

54.

zdůrazňuje významnou úlohu, kterou může program humanitárních dobrovolníků EU sehrát při provádění rozhodnutí přijatých na příštím Světovém humanitárním summitu a v souvislosti s revidovaným humanitárním konsensem EU; zdůrazňuje, že zkušenosti dobrovolníků spolu se zkušenostmi dalších humanitárních aktivistů mohou hrát zásadní úlohu při zavádění osvědčených postupů a prováděcích nástrojů;

55.

vyzývá EU a její členské státy, aby na Světovém humanitárním summitu připomínaly významnou úlohu prosazování zásad humanitární pomoci, jež může představovat účinný nástroj pro posílení ochrany a inovace;

56.

zdůrazňuje, že na úrovni EU a jejích členských států musí být provedeny závazky přijaté v Istanbulu; vyzývá proto EU a její členské státy, aby společně s humanitárními subjekty vypracovaly program pro realizaci závěrů istanbulského summitu; zdůrazňuje, že je nutné zajistit předvídatelné a včasné finanční prostředky pro humanitární pomoc z rozpočtu EU tím, že prostředky na závazky v oblasti humanitární pomoci budou systematicky a plně poskytovány prostřednictvím prostředků na platby v téže výši;

57.

požaduje soudržný a spolehlivý nový akční plánu Evropského konsensu o humanitární pomoci, který zaručí nestrannou a účinnou evropskou humanitární odezvu, přizpůsobenou místním podmínkám, která bude uzpůsobena věku a pohlaví a bude fungovat bez jakékoliv diskriminace a v poměru k potřebám;

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.