20.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 355/45

—

s ohledem na sdělení Komise o pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost evropských strukturálních a investičních fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí podle článku 23 nařízení (EU) č. 1303/2013 (COM(2014)0494) („pokyny“),

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 4, 162, 174 až 178 a 349 této smlouvy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1) („nařízení o společných ustanoveních“),

—

s ohledem na prohlášení Komise o článku 23, které je součástí prohlášení týkajících se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o dopadu rozpočtových omezení na regionální a místní orgány, pokud jde o výdaje ze strukturálních fondů EU v členských státech (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020 (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013 (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014 (6),

—

s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Investice pro růst a zaměstnanost: podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“ ze dne 23. července 2014,

—

s ohledem na strategickou zprávu Komise 2013 o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013 ze dne 18. dubna 2013 (COM(2013)0210),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2015 o pokynech k uplatňování opatření k propojení účinnosti evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s řádnou správou ekonomických záležitostí,

—

s ohledem na studii Parlamentu s názvem „Evropská správa ekonomických záležitostí a politika soudržnosti“ z ledna 2014 (Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti),

—

s ohledem na sdělení Parlamentu s názvem „Evropské strukturální a investiční fondy a řádná správa ekonomických záležitostí: pokyny k uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních (Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0268/2015),

A.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je politikou vycházející ze SFEU a výrazem evropské solidarity, jejímž účelem je posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost v EU, a zejména snižovat rozdíly mezi regiony a podporovat vyvážený a harmonický rozvoj společnosti a ekonomiky; vzhledem k tomu, že je rovněž investiční politikou přispívající k naplnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění;

B.

vzhledem k tomu, že stávající legislativní rámec politiky soudržnosti, který tuto politiku propojuje se strategií EU pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, evropským semestrem, integrovanými hlavními směry strategie Evropa 2020, doporučeními pro jednotlivé země a doporučeními Rady, však zastřešuje velmi specifické úkoly, cíle a horizontální principy;

C.

vzhledem k tomu, že stávající právní rámec evropských strukturálních a investičních fondů („ESI fondy“) má prohlubovat koordinaci, doplňkovost a součinnost s dalšími politikami a nástroji EU;

D.

vzhledem k tomu, že je prokázáno, že nezbytným předpokladem udržitelného a dlouhodobého hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a sociálního a územního rozvoje jsou řádná správa a efektivní veřejné instituce, ačkoli ohledně makroekonomických faktorů, které ovlivňují fungování politiky soudržnosti, je k dispozici údajů méně;

E.

vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční nepředvídatelnost a právní nejistota může vést ke snižování míry veřejných a soukromých investic a ohrozit naplňování cílů politiky soudržnosti;

F.

vzhledem k tomu, že pokyny se týkají první složky opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních; vzhledem k tomu, že tato složka opatření zahrnuje změny programů a pozastavení plateb, které nejsou povinné, zatímco druhá složka opatření podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních vyžaduje pozastavení závazků či plateb, nepřijme-li členský stát v kontextu procesu správy ekonomických záležitostí nápravná opatření;

G.

vzhledem k tomu, že plnění doporučení pro jednotlivé země ze strany členských států je neuspokojivé, neboť z Komisí vypracovaného hodnocení provádění 279 doporučení, která byla vydána v roce 2012 a 2013, vyplývá, že 28 (10 %) doporučení bylo zcela splněno nebo vykázalo výrazný pokrok a 136 (48,7 %) vykázalo určitý pokrok, avšak u 115 (41,2 %) byl zaznamenán pouze omezený pokrok nebo nebyl zaznamenán pokrok žádný;

1.

poukazuje na význam nástrojů a zdrojů politiky soudržnosti pro zachování úrovně investic s evropskou přidanou hodnotou v členských státech a regionech v zájmu vytvoření více pracovních míst a zlepšení socioekonomických podmínek, zejména v případech, kdy investice výrazně poklesly v důsledku hospodářské a finanční krize;

2.

je přesvědčen, že naplňování strategických záměrů a cílů ESI fondů nesmí být oslabováno mechanismy správy ekonomických záležitostí, jakkoli uznává, že přispívají ke stabilitě makroekonomického prostředí a k účinné a účelné politice soudržnosti zaměřené na výsledky;

3.

domnívá se, že opatření podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních musí být uplatňována až jako krajní možnost, na podporu účelného využívání ESI fondů;

4.

zdůrazňuje víceletou a dlouhodobou povahu programů a cílů ESI fondů oproti ročnímu cyklu evropského semestru; v této souvislosti poukazuje na to, že je nutné vyjasnit mechanismy provádění evropského semestru, a žádá úzkou koordinaci mezi oběma procesy a mezi orgány příslušnými k jejich provádění;

5.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise předložila bílou knihu, v níž zohlední účinky veřejných investic v dlouhodobém výhledu a uvede typologii kvalitních investic, aby bylo možné jednoznačně určit, jaké investice jsou nejúčinnější;

6.

připomíná, že politika soudržnosti hraje v době současné krize zásadní úlohu a prokazuje vysokou schopnost reagovat na makroekonomická a fiskální omezení, když v období 2007–2012 došlo ke změně programů v hodnotě přesahující 11 % dostupných rozpočtových prostředků, aby byly podpořeny nejnaléhavější potřeby a posíleny určité intervence; v této souvislosti zdůrazňuje, že v některých členských státech představovala politika soudržnosti v období 2007–2013 více než 80 % veřejných investic;

7.

žádá Komisi, aby poskytla další analytické údaje o dopadu a významu makroekonomických mechanismů pro regionální rozvoj, pro účinnost politiky soudržnosti a pro interakci mezi evropským rámcem správy ekonomických záležitostí a politikou soudržnosti a aby předložila konkrétní informace o tom, jak politika soudržnosti přispívá k příslušným doporučením pro jednotlivé země a doporučením Rady;

8.

vyzývá členské státy, aby optimálně využívaly flexibility, kterou umožňují pravidla Paktu o stabilitě a růstu;

9.

připomíná, že rozhodnutí o změně programů nebo o pozastavení podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních musí být použita pouze ve výjimečných situacích, přičemž musí být důkladně zvážena, řádně odůvodněna a musí být vykonána obezřetně, s uvedením dotčených programů a priorit, aby byla zajištěna transparentnost a aby bylo možné provést ověření a přezkum; mimoto zdůrazňuje, že tato rozhodnutí by neměla zhoršovat obtíže, jimž regiony a členské státy čelí v důsledku socioekonomické situace nebo své zeměpisné polohy a specifické situace ve smyslu článků 174 a 349 SFEU;

10.

domnívá se, že dohody a programy o partnerství schválené v tomto programovém období zohledňují příslušná doporučení pro jednotlivé země a doporučení Rady a tak představují dobrý základ pro to, aby se ve střednědobém výhledu předešlo změně programů, pokud se výrazně nezhorší hospodářské podmínky;

11.

zdůrazňuje, že časté změny programů by byly kontraproduktivní a je třeba se jich vyvarovat, aby nebyla narušována správa fondů či oslabována stabilita a předvídatelnost víceleté investiční strategie a aby se předešlo případným negativním dopadům, mimo jiné pokud jde o čerpání ESI fondů;

12.

vítá obezřetný přístup Komise ke změnám programů i její záměr omezit je na co nejmenší míru; vyzývá k uplatňování přístupu „včasného varování“, kdy budou dotčené členské státy informovány o zahájení postupu změny programu podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních, a zdůrazňuje, že každé žádosti o změnu programu musí předcházet konzultace s monitorovacím výborem;

13.

žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s příslušným členským státem vypracovala podrobnou analýzu všech řešení, jež jsou alternativou k uplatnění článku 23 nařízení o společných ustanoveních a jež lze použít v případě, že nastane problém, který by mohl vést k předložení žádosti o změnu programu;

14.

vyjadřuje politování nad nepřiměřeným nárůstem administrativní zátěže a z toho plynoucích nákladů pro všechny dotčené úrovně správy, který je důsledkem napjatých lhůt a složitosti postupu změny programu podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních; upozorňuje na to, že by se neměly překrývat postup změny programu podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních s návaznými cykly evropského semestru; vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu podle čl. 23 odst. 16 nařízení o společných ustanoveních zvážila možnost přehodnocení uplatňování lhůt;

15.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že pokyny výslovně neodkazují na obecné a horizontální zásady podle článků 4 až 8 nařízení o společných ustanoveních, a připomíná, že výklad článku 23 nařízení o společných ustanoveních musí zohledňovat a splňovat tyto zásady, zejména zásadu partnerství a víceúrovňové správy, a nařízení a společný strategický rámec obecně; v této souvislosti žádá Komisi, aby vysvětlila, jakým způsobem budou tyto zásady konkrétně zohledňovány při uplatňování ustanovení článku 23 nařízení o společných ustanoveních;

16.

zdůrazňuje, že příčinou nárůstu veřejného dluhu jsou hlavně politiky uplatňované vládami členských států, a je vážně znepokojen tím, že neschopnost zvládat makroekonomické záležitosti na úrovni státu může postihovat orgány na nižší než celostátní úrovni a příjemce prostředků z ESI fondů a žadatele o tyto prostředky;

17.

připomíná, že pravidla týkající se jednotlivých tematických cílů v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020 umožňují určitou míru flexibility při řešení potřeb členských států a regionů, a konstatuje, že uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních může tuto flexibilitu omezovat; připomíná, že je nutné zohledňovat klíčové územní problémy a rovněž zásadu subsidiarity uvedenou v čl. 4 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních;

18.

žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými státy a partnery ve smyslu článku 5 nařízení o společných ustanoveních vyhodnocovala dopad a nákladovou efektivitu všech opatření přijatých podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních na regionální a místní úrovni;

19.

zdůrazňuje, že je třeba, aby v případě změny programu byly vždy aktivně zapojeny místní a regionální orgány, a zastává názor, že vzhledem k tomu, že ESI fondy jsou propojeny s řádnou správou ekonomických záležitostí, měl by evropský semestr získat územní rozměr tím, že budou tyto orgány zapojeny i do něj;

20.

žádá Komisi, aby článek 23 nařízení o společných ustanoveních uplatňovala v souladu se zásadou proporcionality, a sice aby zohledňovala situaci v členských státech a regionech, které čelí socioekonomickým problémům a v nichž ESI fondy představují významný podíl investic, což má v kontextu krize ještě zásadnější význam; zdůrazňuje, že je třeba předejít dalším dopadům na členské státy a regiony, zejména na ty, které zaostávají;

21.

připomíná, že úzká koordinace mezi institucemi je předpokladem náležité doplňkovosti a součinnosti činností v rámci politiky a patřičné a ustálené interpretace rámce řádné správy ekonomických záležitostí a jeho interakce s politikou soudržnosti;

22.

vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby si vzájemně vyměňovaly informace a aby na patřičné politické úrovni vedly veřejnou diskusi s cílem zajistit jednotné chápání podmínek uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních; v této souvislosti připomíná, že je třeba, aby byla k rozhodování podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních příslušná Rada ve speciálním složení pro politiku soudržnosti;

23.

pokládá za nezbytné zajistit transparentnost a odpovědnost tím, že bude Parlament pověřen demokratickým dohledem nad systémem správy v kontextu článku 23 nařízení o společných ustanoveních, který zavádí významná omezení přístupu zdola nahoru, jenž je důležitým prvkem politiky soudržnosti;

24.

připomíná, že o pozastavení plateb rozhoduje Rada na základě návrhu, který může přijmout Komise, pokud dotčený členský stát nepřijme účinné opatření; zdůrazňuje důležité právní záruky stanovené v článku 23 nařízení o společných ustanoveních pro zajištění výjimečnosti mechanismu pozastavení;

25.

zdůrazňuje penalizační účinek pozastavení plateb a žádá Komisi, aby svou pravomoc navrhovat jejich pozastavení uplatňovala s nejvyšší obezřetností a zásadně v souladu s čl. 23 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních, po řádném posouzení všech relevantních informací a okolností a zvážení stanovisek, jež vyplynou ze strukturovaného dialogu;

26.

s ohledem na kritéria pro určování programů, které budou pozastaveny, a míru pozastavení v rámci první složky, vítá obezřetný přístup stanovený v pokynech, podle nějž se mají zohledňovat ekonomické a sociální podmínky členských států, tedy zvažovat polehčující okolnosti, obdobně jako je tomu v případě pozastavení podle čl. 23 odst. 9 nařízení o společných ustanoveních;

27.

vyzývá Komisi, aby stanovila časový rámec pro zrušení pozastavení plateb podle čl. 23 odst. 8 nařízení o společných ustanoveních;

28.

vyjadřuje politování nad tím, že se pokyny nezabývají úlohou Parlamentu, ačkoli nařízení o společných ustanoveních bylo přijato řádným legislativním postupem a přestože Parlament soustavně volá po posílení demokratické odpovědnosti a kontroly při správě ekonomických záležitostí;

29.

domnívá se, že zapojení Parlamentu jako hlavního demokratického garanta správného uplatňování čl. 23 odst. 15 nařízení o společných ustanoveních by mělo být formalizováno prostřednictvím jasně vymezeného postupu, který zajistí konzultace s Parlamentem ve všech fázích, pokud jde o schvalování žádostí o změnu programu či návrhy a rozhodnutí o pozastavení závazků nebo plateb;

30.

zdůrazňuje potřebu soustavné, jasné a transparentní interinstitucionální spolupráce a domnívá se, že tento postup by měl zahrnovat alespoň následující kroky:

31.

vyzývá Komisi, aby podávala zprávy o dopadu a výsledcích uplatňování článku 23 nařízení o společných ustanoveních v rámci přezkumu jeho uplatňování v souladu s odstavcem 17 uvedeného článku, v nichž mimo jiné sdělí, do jaké míry byla daná žádost o změnu programu založena na plnění příslušných doporučení pro jednotlivé země či doporučení Rady či do jaké míry posílila dopad prostředků z ESI fondů, jež mají členské státy k dispozici v rámci programů finanční pomoci, na růst a konkurenceschopnost, a poskytne údaje o případných pozastavených částkách a dotčených programech;

32.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a členským státům a jejich regionům.