22.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/212

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—

s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků přijatou v roce 1951 a její dodatkový protokol,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2013 o opatřeních EU a členských států k řešení přílivu uprchlíků v důsledku konfliktu v Sýrii (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o migračních tocích ve Středomoří, se zvláštním důrazem na tragické události u Lampedusy (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU (4),

—

s ohledem na evropský program pro migraci, který přijala Komise dne 13. května 2015 (COM(2015)0240),

—

s ohledem na desetibodový akční plán pro migraci přijatý dne 20. dubna 2015 na společném zasedání Rady pro zahraniční věci a Rady pro vnitřní věci,

—

s ohledem na závěry zvláštního summitu Evropské rady věnovaného uprchlické krizi ve Středomoří, který se konal dne 23. dubna 2015,

—

s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) z dubna 2012 nazvanou „Ztráty na životech ve Středozemním moři“,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. července 2015,

—

s ohledem na společnou iniciativu EU – Africký roh zaměřenou na migrační trasy a známou jako chartúmský proces, kterou dne 28. listopadu 2014 přijaly Africká unie a členské státy a orgány EU,

—

s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN o lidských právech migrantů, zejména na zprávu „Spoléhání se na mobilitu v průběhu jedné generace: navázání na regionální studii o řízení vnějších hranic Evropské unie a jeho vlivu na lidská práva migrantů“, která byla zveřejněna v květnu 2015,

—

s ohledem na výroční zprávu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) o situaci v oblasti azylu v Evropské unii v roce 2014,

—

s ohledem na rozpravu o migraci a uprchlících v Evropě, která se konala v Evropském parlamentu dne 9. září 2015,

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že v důsledku přetrvávajících konfliktů, nestability v některých oblastech a porušování lidských práv hledá v EU ochranu nebývale vysoký počet osob; vzhledem k tomu, že počet žádostí o azyl týkajících se dětí se ve srovnání s předcházejícím rokem zvýšil o 75 %; vzhledem k tomu, že situace v létě 2015 opět ukázala, že se v případě migrace nejedná o dočasný problém a že velký nápor uprchlíků bude zřejmě pokračovat, což opět poukazuje na skutečnost, že je naléhavě třeba učinit vše, co je v našich silách, na záchranu životů lidí, kteří prchají ze svých zemí a jsou v nebezpečí, a že je nezbytné, aby členské státy dostály svým mezinárodním povinnostem, včetně záchranných povinností na moři;

B.

vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v roce 2015 při pokusu dostat se do bezpečí v Evropě zahynulo nebo se pohřešuje na 2 800 žen, mužů a dětí; vzhledem k tomu, že uprchlíci a migranti přicházejí o život rovněž během své cesty na souši v Evropě;

C.

vzhledem k tomu, že převaděči a obchodníci s lidmi mají z nelegální migrace prospěch a vystavují životy migrantů nebezpečí pro svůj vlastní finanční prospěch, nesou odpovědnost za tisíce ztracených lidských životů a představují vážný problém pro EU a pro členské státy; vzhledem k tomu, že obchodníci s lidmi dosahují prostřednictvím své trestné činnosti zisků ve výši 20 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že podle úřadu Europol mají organizované zločinecké skupiny, které aktivně napomáhají přepravování nelegálních migrantů přes Středozemní moře, přímé vazby na obchodování s lidmi, drogami a střelnými zbraněmi a na terorismus;

D.

vzhledem k tomu, že podle údajů agentury FRONTEX se v roce 2015 na předních místech podle země původu nalézají žadatelé o azyl ze Sýrie, Afghánistánu, Eritreje a Iráku; vzhledem k tomu, že podle Eurostatu je velké většině lidí prchající z těchto zemí do Evropy přiznána ochrana;

E.

vzhledem k tomu, že regionální nestabilita a konflikty a vzestup IS/Dá’iš v sousedních oblastech zasažených konfliktem mají dopad na hromadný příliv migrantů a přesuny vysídlených osob, a tudíž i na počet lidí, kteří se snaží dosáhnout území EU;

F.

vzhledem k tomu, že na posledním zasedání Evropské rady ve dnech 25. až 26. června 2015 a na po něm následujícím zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci konaném dne 20. července 2015 se nepodařilo dosáhnout dohody ohledně závazného distribučního mechanismu přemísťování a přesídlování uprchlíků a namísto toho byl dohodnut mechanismus založený na dobrovolnosti; vzhledem k tomu, že členské státy nedosáhly dohody o poskytnutí 40 000 míst pro přemístění uprchlíků z Řecka a Itálie a místo toho přislíbily pouze 32 256 míst;

G.

vzhledem k tomu, že předseda Evropské rady Donald Tusk vyzval dne 3. září 2015 k přerozdělení nejméně 100 000 uprchlíků;

H.

vzhledem k tomu, že namísto současného přijímání rozhodnutí ad hoc je třeba vypracovat dlouhodobější přístup k azylu a migraci;

I.

vzhledem k tomu, že mnoho občanů projevuje nebývalou míru solidarity s uprchlíky, vřele je vítá a poskytuje jim působivou míru podpory; vzhledem k tomu, že evropští občané tak dávají najevo, že ochrana lidí v nouzi a soucítění s nimi zůstávají ryzími evropskými hodnotami;

J.

vzhledem k tomu, že současná situace je ukázkou politováníhodného nedostatku solidarity vlád vůči žadatelům o azyl a také nedostatečné koordinace a soudržnosti opatření; vzhledem k tomu, že tato situace vede k chaosu a k porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že různé postoje, které jednotlivé členské státy přijaly, i nadále podtrhují skutečnost, že migrační politika EU je roztříštěná a má 28 různých podob; vzhledem k tomu, že neexistence jednotných postupů a standardů pro udělování azylu v členských státech vede k různým úrovním ochrany a v některých případech dokonce k nedostatečným zárukám pro žadatele o azyl;

K.

vzhledem k tomu, že některé členské státy a jejich vedoucí představitelé zaujali proaktivní přístup a prokázali připravenost a dobrou vůli k přijímání uprchlíků a k zavedení stálého a závazného mechanismu přerozdělování uprchlíků mezi všemi členskými státy; vzhledem k tomu, že by se tímto dobrým příkladem měly řídit i další členské státy;

L.

vzhledem k tomu, že Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci se bude ve své strategické zprávě o uceleném přístupu k migraci zabývat azylovou a migrační politikou EU v celém jejím rozsahu;

M.

vzhledem k tomu, že podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 (dále jen „Ženevská úmluva“) mohou osoby bez ohledu na zemi svého původu požádat v jiné zemi o azyl, pokud mají oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů;

1.

vyjadřuje hluboké politování a bolest nad tím, že i nadále tragicky umírají lidé, kteří chtěli požádat v EU o azyl; naléhavě vybízí Evropskou unii a členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, s cílem předejít dalším ztrátám životů na moři i na souši;

2.

vyjadřuje svou solidaritu s vysokým počtem uprchlíků a migrantů, kteří jsou obětmi konfliktů, vážného porušování lidských práv, zjevného selhání veřejné správy a tvrdých represí;

3.

vítá úsilí skupin z řad občanské společnosti a jednotlivců po celé Evropě, kteří se ve velkém mobilizují, aby uprchlíky a migranty přivítali a poskytli jim pomoc; vybízí evropské občany, aby vytrvali ve své podpoře a angažovanosti ve prospěch humanitární reakce na uprchlickou krizi; je přesvědčen o tom, že tyto činy prokazují skutečnou věrnost evropským hodnotám a představují naději pro budoucnost Evropy;

4.

opětovně potvrzuje svůj postoj obsažený v usnesení ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU; opět připomíná, že je nutné, aby EU při své rychlé reakci na stávající situaci s uprchlíky vycházela ze zásad solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti, jak je stanoví článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a z uceleného přístupu zohledňujícího bezpečnou a legální migraci, který bude v plném rozsahu dodržovat základní práva a ctít základní hodnoty;

5.

opět připomíná, že si přeje, aby byly zachovány otevřené hranice v rámci Schengenského prostoru a současně zaručeno účinné řízení hranic vnějších; zdůrazňuje, že volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru je jedním z nejvýznamnějších úspěchů evropské integrace;

6.

vítá skutečnost, že Komise předložila podněty ve věci přemísťování a přesídlování osob a nový návrh na nouzové přemístění zvýšeného počtu žadatelů o azyl, kteří potřebují mezinárodní ochranu a kteří se nacházejí v Řecku, Itálii a Maďarsku; přijímá za své prohlášení Komise, podle nějž bude v nouzových situacích aktivován stálý mechanismus přerozdělování založený na čl. 78 odst. 2 SFEU, přičemž se zohlední počet uprchlíků, kteří se již nacházejí v daném členském státě; je připraven zabývat se novým programem pro nouzové přemísťování osob v rámci zrychleného postupu a prohlašuje, že hodlá souběžně podporovat veškerá další opatření navrhovaná Komisí s cílem zajistit, aby členské státy trvalý program přemísťování neodsouvaly; připomíná Radě, že Parlament důrazně podporuje závazný mechanismus přemísťování v podobě, která v rámci možností co nejvíce zohledňuje preference uprchlíků;

7.

vítá operativní podporu, kterou Komise poskytne členským státům, jež jsou nejvíce vystaveny přílivu migrantů, jako je Řecko, Itálie a Maďarsko, a to pomocí tzv. „ohniskového“ (Hotspot) přístupu, v jehož rámci budou využity odborné znalosti agentur EU, jako jsou FRONTEX, EASO a Evropský policejní úřad (Europol), s cílem pomáhat členským státům s registrací příchozích; připomíná členským státům, že úspěch takovýchto registračních středisek závisí na jejich vůli přemístit uprchlíky z ohniskových oblastí na vlastní území; je přesvědčen, že takový přístup by měl jednoznačně zavádět účinné mechanismy pro identifikaci osob se zvláštními potřebami a jejich následné předávání příslušným službám;

8.

bere na vědomí návrh Komise na posílení ustanovení o „bezpečné zemi původu“ obsaženého ve směrnici o azylovém řízení díky zavedení společného celounijního seznamu bezpečných zemí původu; chápe, že tento přístup by mohl omezit procesní práva občanů těchto zemí; připomíná, že míra úspěšnosti žádostí o azyl se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší, a to i pokud se jedná o konkrétní země původu; požaduje, aby byla přijata opatření, která zajistí, že tento přístup nepovede k vyprázdnění zásady nenavracení (tj. zákazu navracení do státu, v němž je daná osoba v ohrožení života nebo jí hrozí mučení) a právo daného člověka požádat o azyl, zejména u lidí ze zranitelných skupin obyvatelstva;

9.

opětovně vyzývá Komisi, aby pozměnila stávající dublinské nařízení a zapracovala do něj stálý závazný systém pro přerozdělování žadatelů o azyl mezi 28 členských států, jehož klíč pro povinné přidělování by byl spravedlivý a zohledňoval by vyhlídky na začlenění do společnosti a potřeby a specifické okolnosti spojené se samotnými žadateli;

10.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rozpočtu na rok 2016 a ve víceletém finančním rámci (VFR) vytvořily významnou pohotovostní rezervu, která by umožnila poskytování rychlejší a výraznější podpory úřadu EASO a členským státům, pokud jde o jejich kroky související s přijímáním a začleňováním uprchlíků, a to i v rámci programů přemísťování a přesídlování;

11.

vyzývá k tomu, aby všechny zúčastněné členské státy rychle a v plném rozsahu provedly do svého vnitrostátního práva společný evropský azylový systém a účinně jej uplatňovaly; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zasadila o to, aby všechny členské státy řádně prováděly právní předpisy EU, s cílem zajistit uplatňování účinných, soudržných a humánních společných norem v celé EU, které zohledňují nejlepší zájem dítěte;

12.

je přesvědčen, že provádění směrnice o navracení by mělo jít ruku v ruce s dodržováním postupů a standardů, které Evropě umožňují lidské a důstojné zacházení s navracenými osobami v souladu se zásadou nenavracení; připomíná, že dobrovolné návraty by měly mít přednost před návraty nucenými;

13.

připomíná, že možnosti lidí, kteří potřebují ochranu, legálně vstoupit do EU jsou značně omezené, a odsuzuje skutečnost, že se tito lidé musejí obracet na zločinné převaděče a používat nebezpečné trasy, aby v Evropě nalezli ochranu, což je kromě dalších faktorů způsobeno tím, že byly na vnějších hranicích vybudovány ploty a tyto hranice byly uzavřeny; považuje tudíž za velmi důležité, aby EU a její členské státy poskytovaly bezpečné a legální možnosti přístupu pro uprchlíky, jako jsou např. humanitární koridory a humanitární víza; zdůrazňuje, že kromě závazného programu pro přesídlování by se členské státy měly shodnout na zajišťování dalších nástrojů, k nimž patří větší využívání institutu sloučení rodiny, systémy soukromé sponzorské podpory a pružné způsoby udělování víz, včetně víz pro studijní a pracovní účely; je přesvědčen, že je třeba změnit vízový kodex tak, aby obsahoval konkrétnější společná ustanovení o humanitárních vízech; žádá členské státy, aby umožnily žádat o azyl na svých ambasádách a konzulátech;

14.

připomíná, že členské státy by měly zavést tvrdé trestní sankce postihující obchodování s lidmi a převaděčství, a to jak směrem do EU, tak i mezi jejími členskými státy; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti zločinným sítím převaděčů, ale současně aby nepostihovaly osoby, které dobrovolně pomáhají migrantům z humanitárních důvodů, včetně lidí, kteří je převážejí, a žádá Komisi, aby zvážila revizi směrnice Rady 2001/51/ES; bere na vědomí operaci EUNAVFOR Med proti převaděčům a obchodníkům s lidmi ve Středomoří;

15.

s politováním konstatuje, že vedoucí představitelé některých členských států a strany krajní pravice využívají současné situace k podněcování antiimigračních nálad a činí EU zodpovědnou za tuto krizi a že tato situace má za následek rostoucí počet násilných činů namířených proti migrantům; vyzývá Komisi a členské státy, aby naléhavě přijaly opatření proti násilným trestným činům a slovním projevům nenávisti zaměřujícím se na migranty; vyzývá rovněž vedoucí představitele EU a členských států, aby zaujali jednoznačný postoj ve prospěch evropské solidarity a respektování lidské důstojnosti;

16.

připomíná, že migrace je globálním a komplexním jevem, který mimo jiné vyžaduje dlouhodobý přístup řešící jeho primární příčiny, jako je chudoba, nerovnost, nespravedlnost, změna klimatu, korupce, špatná správa věcí veřejných a ozbrojené konflikty; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby se na listopadovém summitu v roce 2015 ve Vallettě na tyto primární příčiny zaměřily; zdůrazňuje, že EU potřebuje komplexní strategii a musí posílit soudržnost svých vnitřních a vnějších politik, zejména společné zahraniční a bezpečnostní politiky, rozvojové politiky a migrační politiky; vyjadřuje pochybnosti nad plány na podmínění rozvojové pomoci třetím zemím zpřísněním hraničních kontrol či souhlasem s uzavřením readmisních dohod;

17.

žádá EU, její členské státy a další mezinárodní dárce, aby urychleně splnili závazky, které přijali na mezinárodní konferenci o financování rozvoje pořádané v červenci 2015 v Addis Abebě, a zdůrazňuje, že je třeba opět zaměřit rozvojovou politiku na budování mírumilovných společností, boj proti korupci a podporu řádné správy, jak uvádí cíl rámce celosvětového rozvoje po roce 2015 v oblasti udržitelného rozvoje č. 16;

18.

naléhavě vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby posílily svou úlohu při řešení konfliktů, a zejména aby pomáhaly nalézat udržitelná politická řešení v zemích, v nichž zuří konflikty, jako jsou Irák, Sýrie a Libye a obecněji Blízký východ, a aby posílily politický dialog, včetně politického dialogu s regionálními organizacemi, tím, že do něj zahrnou veškeré lidskoprávní prvky s cílem podpořit inkluzivní a demokratické instituce a právní stát, budovat odolnost místních komunit a posilovat sociální a demokratický rozvoj v zemích původu těchto lidí i mezi jejich národy; v tomto ohledu vyzývá k intenzivnější spolupráci se zeměmi v tomto regionu v rámci Ligy arabských států a Africké unie s cílem řídit související činnosti, přesídlovat osoby, které potřebují ochranu, a udělovat jim azyl;

19.

vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby svolaly mezinárodní konferenci o uprchlické krizi za účasti EU, jejích členských států, agentur spojených s OSN, USA, příslušných mezinárodních nevládních organizací, arabských států a dalších aktérů s cílem vypracovat společnou celosvětovou strategii humanitární pomoci;

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.