22.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/120

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06040/2015),

—

s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0077/2015),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2013 o aktuální situaci, pokud jde o rozvojový program z Dohá a přípravy na deváté zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (1),

—

ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o regionální integraci a modernizaci cel v zájmu udržitelného rozvoje v zemích AKT ve spolupráci s EU (2),

—

s ohledem na sdělení Komise „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“ (3),

—

s ohledem na výsledky devátého zasedání Konference ministrů WTO, které se v prosinci 2013 konalo v Indonésii, a na zde dosaženou dohodu o usnadnění obchodu (4),

—

s ohledem na prohlášení Generální rady Světové obchodní organizace (WTO) ze dne 27. listopadu 2014 (5),

—

s ohledem na zprávu OECD z února 2014 nazvanou „Dohoda WTO o usnadnění obchodu – možný dopad na obchodní náklady“,

—

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 9. září 2015 (6) o návrhu rozhodnutí Rady,

—

s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0238/2015),

A.

vzhledem k tomu, že usnadnění obchodu je především na vnitrostátních orgánech, avšak v mnoha oblastech může mnohostranná spolupráce nepochybně zvýšit přínosy a snížit náklady;

B.

vzhledem k tomu, že k ratifikaci dohody o usnadnění obchodu před jejím vstupem v platnost je zapotřebí dvoutřetinová většina členů WTO; vzhledem k tomu, že v této souvislosti vyzývá všechny členy WTO, aby učinili maximum pro to, aby dohoda vstoupila co nejdříve v platnost, a sice ještě před 10. zasedáním Konference ministrů WTO, které v prosinci 2015 proběhne v Nairobi;

C.

vzhledem k tomu, že některé velké rozvíjející se ekonomiky, např. Čína, Brazílie a Indie, nebudou žádat technickou pomoc; vzhledem k tomu, že to je vítané, neboť pomoc takto poputuje těm nejpotřebnějším;

D.

vzhledem k tomu, že EU aktivně pracuje na dosažení souladu svých politik v různých oblastech (obchod, spolupráce, humanitární pomoc atd.); vzhledem k tomu, že tyto politiky by měly být průřezové a měly by být posuzovány na základě studií dopadu;

E.

vzhledem k tomu, že EU se zavázala k podpoře svobodného, spravedlivého a otevřeného obchodu, který je vyvážený a prospěšný všem stranám; vzhledem k tomu, že WTO je přirozeným rámcem k zachování platnosti a opětovnému stvrzení těchto zásad;

F.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou největšími dárci pomoci na světě; vzhledem k tomu, že finanční pomoc na provádění dohody o usnadnění obchodu je opatření přijaté v rámci iniciativy „pomoc na podporu obchodu“ a nemělo by mít vliv na prostředky, které byly ve víceletém finančním rámci (VFR) vyčleněny na oficiální rozvojovou pomoc;

1.

vítá výsledky devátého zasedání Konference ministrů, které se konalo v prosinci 2013 a na němž 160 členů WTO uzavřelo dohodu o usnadnění obchodu; tuto dohodu považuje za významný milník, protože se jedná o první mnohostrannou dohodu od založení WTO v roce 1995, která položí základ programu modernizace cel ve 161 členských zemích WTO;

2.

zdůrazňuje, že EU stále podporuje soubor rozhodnutí přijatých na Bali, který má být plně a důsledně proveden všemi členy WTO, aby bylo možné obrátit pozornost k úspěšnému uzavření jednání vedených v rámci rozvojového programu z Dohá;

3.

bere na vědomí přínosy, které z provedení této dohody poplynou rozvojovým zemím, neboť dohoda přispěje k vytvoření příznivějšího prostředí pro podniky, především malé a střední podniky; zdůrazňuje, že hlavním cílem dohody je zmírnit nejistotu ohledně vstupních podmínek na trh a snížit – bude-li plně provedena – obchodní náklady o 12,5 % až 17,5 % (podle odhadů mj. OECD), takže díky zvyšování efektivnosti a odstranění zbytečné byrokracie a souvisejících nákladů získají spotřebitelé přístup k větší škále levnějších produktů a podniky proniknou na nové trhy a zvýší svou konkurenceschopnost;

4.

zdůrazňuje, že provádění dohody, zejména ze strany rozvojových zemí, povede k harmonizaci a ke zjednodušení obchodních postupů; zdůrazňuje, že dohoda může poskytnout nové příležitosti k šíření inovativních technologií a elektronických systémů, včetně systémů elektronických plateb, vnitrostátních obchodních portálů a jednotných kontaktních míst;

5.

naléhá na všechny členy WTO, aby se neprodleně pokusili najít řešení pro provedení kompletního balíčku z Bali, jenž mimo jiné počítá s odstraněním dotací narušujících obchod, aby na 10. zasedání Konference ministrů WTO mohl být dojednán rozvojový program z Dohá;

6.

zdůrazňuje význam této dohody pro rozvoj, neboť zavádí zvláštní a odstupňované zacházení, na jehož základě mohou rozvojové a nejméně rozvinuté země rozhodnout, kdy zavedou různá ustanovení a pro která požádají o technickou pomoc;

7.

zdůrazňuje, že přínosy dohody budou záviset na míře a načasování jejího plnění; domnívá se, že všichni signatáři budou mít z dohody největší prospěch tehdy, jestliže při jejím provádění budou v rámci rozvojového programu z Dohá plně a důsledně zohledňovány priority a obavy rozvojových zemí;

8.

upozorňuje na skutečnost, že dohoda zavádí závazná ustanovení a nezávazné obecné pokyny; naléhá na všechny členy WTO, aby se maximálně zasadily o uplatňování závazných ustanovení i nezávazných pokynů, aby se dosáhlo co největšího snížení obchodních nákladů;

9.

zdůrazňuje, že některé požadavky podle této dohody, zejména požadavky na transparentnost a automatický vstup a platbu cel, mohou velmi účinně podpořit boj proti korupci na hranicích; vyzývá k lepší spolupráci celních orgánů a zdůrazňuje, že větší transparentnost nejen zajistí účinnější provádění celních kontrol, ale současně zvýší bezpečnost a výrazně povzbudí rozvoj obchodu;

10.

plně podporuje iniciativu EU, v jejímž rámci bude rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím během pěti let poskytnuto 400 milionů EUR na podporu reforem a projektů povzbuzujících obchod, např. na zdokonalování jejich celních systémů; připomíná, že toto financování, které bude většinou poskytováno z prostředků vyčleněných v rámci regionálních orientačních programů na regionální hospodářskou integraci, je součástí mnohem širší iniciativy EU „pomoc na podporu obchodu“ (v roce 2013 dosáhly granty EU 3,5 miliardy EUR), a žádá, aby byly Evropskému parlamentu a členským státům v tomto ohledu pravidelně poskytovány informace;

11.

zdůrazňuje však, že toto financování by mělo být velmi dobře koordinováno s financováním dalších mezinárodních dárců, jako jsou UNCTAD, WTO a Světová banka; zdůrazňuje, že by se mělo zabránit duplikaci i nadměrnému administrativnímu zatížení žádajících zemí, které by tyto země mohlo od podání žádosti odradit;

12.

dále žádá úzkou spolupráci s odbornými organizacemi, např. se Světovou celní organizací, které mohou poskytovat cenné praktické a odborné individuální poradenství a napomáhat tak rozvoji a budování kapacit v této oblasti; zdůrazňuje, že obchodní příležitosti vytvořené touto dohodou mohou plně využít zejména nejméně rozvinuté země;

13.

zdůrazňuje, že klíčovou úlohu mohou sehrávat delegace EU po celém světě, které mohou s rozvojovými a nejméně rozvinutými zeměmi spolupracovat přímo na místě, a žádá, aby se co nejvíce zapojily do rozdělování technické pomoci;

14.

vyzývá Komisi, aby rozvojové a nejméně rozvinuté země maximálně podporovala při plnění jejich závazků a brala přitom v potaz flexibilitu potřebnou k plnění povinností vyplývajících z dohody; zdůrazňuje, že financování budování kapacit by mělo vycházet z potřeb příjemců a z řádných posouzení potřeb;

15.

doporučuje, aby mezinárodní organizace a partneři rozvojových a nejméně rozvinutých zemí úzce spolupracovali na co nejrychlejší realizaci ustanovení kategorie C;

16.

je si vědom velké propasti, která přetrvává mezi postupy ostrahy hranic ve vyspělých a rozvojových zemích, a toho, že špatná infrastruktura, neefektivní celní správa, korupce a přílišná byrokracie překážejí obchodu; bere na vědomí, že dohoda o usnadnění obchodu a liberalizace obchodu sledují společný cíl, kterým je snižování obchodních nákladů v zájmu povzbuzení hospodářské činnosti;

17.

připomíná, že pro mnoho rozvojových zemí bude usnadnění obchodu hlavním zdrojem přínosů v rámci rozvojové agendy z Dohá; vítá rozsáhlá ustanovení o zvláštním a odstupňovaném zacházení pro rozvojové a nejméně rozvinuté země; navrhuje, aby novátorský přístup spočívající v tom, že přijímání závazků a jejich časové rozvržení má odpovídat kapacitám zemí, sloužil jako měřítko pro budoucí dohody;

18.

uvědomuje si, že odborné znalosti soukromého sektoru mohou hrát ústřední úlohu v prosazování opatření k usnadňování obchodu a poskytování pomoci a podpory při plnění dohod o usnadnění obchodu v rozvojových zemích; bere na vědomí iniciativu pro alianci veřejného a soukromého sektoru, kterou za tímto účelem plánuje Agentura USA pro rozvojovou pomoc (USAID); vyzývá Komisi, aby podporovala zapojení soukromého sektoru a aby prozkoumala možnosti partnerství s evropským průmyslem při podpoře plnění dohody o usnadnění obchodu;

19.

bere na vědomí, že provádění reforem k usnadnění obchodu má obecnější přínos v oblasti rozvoje; v této souvislosti připomíná, že celní úřady mohou hrát klíčovou roli při usnadňování rychlého pohybu dodávek základní materiální pomoci; zdůrazňuje, že v zájmu urychlení dodávek pomoci by se měl na naléhavou humanitární pomoc vztahovat zjednodušený postup celního odbavení a že by kromě toho neměla podléhat clům a daním;

20.

pověřuje svého předsedu, aby usnesení Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Mezinárodní obchodní organizaci.