EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.10.2015

COM(2015) 505 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2013 (shrnutí)

{SWD(2015) 194 final}
{SWD(2015) 195 final}

Zpráva o opatřeních přijatých v návaznosti na žádosti Evropského parlamentu uvedené v jeho usneseních o udělení absolutoria a žádosti Rady obsažené v jejím doporučení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 

Předběžné poznámky

Touto zprávou Komise informuje Evropský parlament (EP) a Radu o opatřeních, jež přijala v návaznosti na usnesení EP o udělení absolutoria 1 a doporučení Rady o udělení absolutoria 2 za rozpočtový rok 2013 podle čl. 319 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), článku 166 finančního nařízení a čl. 119 odst. 5 finančního nařízení pro 9. Evropský rozvojový fond („ERF“) a článku 144 finančního nařízení pro 10. ERF.

Jedná se o první zprávu předloženou Komisí, která se ujala funkce dne 1. listopadu 2014. Tato nová Komise uskutečňuje program více orientovaný na dosažení konkrétních cílů v souladu s politickými prioritami, jež vytyčil předseda Komise J.-C. Juncker. Obzvláštní význam tato Komise přikládá zásadě řádného finančního řízení.

Komise důkladně přezkoumala připomínky, v nichž EP a Rada vyjádřily při udělování absolutoria za rok 2013 znepokojení.

V usnesení EP o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu se poukazuje na určitý počet problémů, např. na nutnost zlepšení sdíleného řízení, zjednodušení, výkonnost, jakož i na další konkrétní body. Tyto žádosti byly v průběhu postupu udělování absolutoria předmětem obsáhlých diskusí, zejména se zpravodajem a členy Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). V dopise místopředsedkyně Komise K. Georgievové 3 byl vyjádřen formální závazek Komise provést v plném rozsahu a včas řadu činností a opatření, jež souvisí se zjištěnými problémy.

Rovněž doporučení Rady obsahuje důležité otázky týkající se potřeby zlepšení sdíleného řízení, zjednodušení a výkonnosti.

Toto sdělení bere uvedený závazek v úvahu a v případě potřeby zároveň podává aktuální přehled o vývoji situace ve vztahu k dalším přijímaným krokům. Ke zprávě jsou připojeny dva pracovní dokumenty útvarů Komise, které obsahují odpovědi na 319 konkrétních žádostí EP a 75 žádostí Rady souvisejících s udělením absolutoria.

Komise souhlasí se zahájením nových opatření u 139 žádostí (115 žádostí vznesených EP a 24 vznesených Radou). Komise se domnívá, že u 218 žádostí (168 žádostí EP a 50 žádostí Rady) již byla požadovaná opatření provedena nebo se uskutečňují, ačkoli v některých případech bude nutné výsledky těchto opatření ještě posoudit. Z důvodů, jež souvisejí se stávajícím právním a rozpočtovým rámcem nebo institucionální úlohou či výsadami Komise, nemůže Komise přijmout 37 žádostí (36 žádostí EP 4 a jednu žádost Rady 5 ). Podrobné odůvodnění je uvedeno ve dvou přiložených pracovních dokumentech útvarů Komise.

1.    Zlepšení sdíleného řízení

1.1.Výhrady vyjádřené v „prohlášeních o věrohodnosti účtů“ generálních ředitelů, která se týkají zemědělství a rozvoje venkova, regionální politiky a zaměstnanosti a sociálních věcí (body 1–4)

Komise se domnívá, že výhrady potvrzují dobré fungování kontrolních postupů zavedených v Komisi a v členských státech. Počet výhrad ve výročních zprávách o činnosti [21 v roce 2013] je výsledkem aktivnějšího a cílenějšího přístupu Komise, který je mimo jiné dán stávající striktní politikou pozastavování a přerušování plateb, a nikoli oslabením kontrolních systémů nebo nedostatečnou odpovědností. Výhrady jsou všeobecně navázány na akční plány, na které bedlivě dohlíží Komise.

Skutečnost, že Komise systematicky zjišťuje nedostatky a rizika, přijímá opatření a zveřejňuje zprávy o dosaženém pokroku, umožňuje EP trvale sledovat situaci a vývoj v oblasti kvality finančního řízení.

Preventivní, zjišťovací a nápravná opatření, jež Komise provádí na základě víceletých systémů dohledu a kontroly, poskytují přiměřenou jistotu, že rozpočet EU je náležitě chráněn před vynakládáním výdajů v rozporu s právními předpisy a před riziky vyplývajícími z nedostatků v systémech řízení a kontroly členských států.

1.2.Řetězec jednotného auditu a odpovědnost Komise a členských států (body 44 a 47)

Komise usiluje o vytvoření účinného „řetězce jednotného auditu“, které je ústředním motivem velké části usnesení.

Hlavními zdroji jistoty Komise, že zdroje byly využívány v souladu s právním rámcem a se zásadami řádného finančního řízení, jsou v této souvislosti výsledky její vlastní auditní činnosti a auditů Evropského účetního dvora (EÚD), jakož i zprávy úřadu OLAF a informace vnitrostátních orgánů, zejména výroky auditora (auditní zprávy) a kontrolní statistické výkazy týkající se míry chyb, které jsou předkládány v rámci výročních kontrolních zpráv a v rámci vnitrostátních auditů systémů prováděných v průběhu celého roku.

Důležitým prvkem jednotného auditu je prohlášení řídicího subjektu (prohlášení o správě), které pro členské státy zavádí zpřísněnou povinnost podávat zprávy a které podepisují ředitelé/vedoucí agentur nebo subjektů. Toto prohlášení bude doprovázet zpráva shrnující výsledky všech provedených kontrol a auditů, jakož i přijatých nebo plánovaných nápravných opatření. Další důležitý prvek jednotného auditu by však mohlo tvořit vydávání vnitrostátního prohlášení (čl. 59 odst. 1 finančního nařízení).

Na žádost, aby Komise předložila doporučení s cílem podpořit používání těchto vnitrostátních prohlášení, Komise podpořila doporučení interinstitucionální pracovní skupiny 6 . Komise by však zároveň chtěla zdůraznit, že používání vnitrostátních prohlášení lze vhodněji podpořit pomocí jiných opatření, jako je začlenění příslušných informací do veřejných dokumentů (např. do výročních zpráv o činnosti Komise), shromažďování osvědčených postupů, informační schůzky v příslušných fórech nebo propagace vnitrostátních prohlášení u ministrů financí, vnitrostátních parlamentů a nejvyšších kontrolních orgánů.

Pokud se týče žádosti EP, aby vnitrostátní prohlášení, roční shrnutí a prohlášení o správě byla zveřejňována, Komise zdůrazňuje, že ke zveřejňování těchto dokumentů není oprávněna.

1.3.Spolehlivost informací poskytovaných členskými státy (body 24–25, 49–50)

Komise má za to, že nedostatečná spolehlivost některých základních kontrol, jež provádějí členské státy, nepodkopává důvěryhodnost výročních zpráv o činnosti. Komise má totiž dobrý přehled a svou jistotu buduje na základě robustního a spolehlivého postupu, jenž zahrnuje několik úrovní kontroly:

– základní kontroly, při nichž jsou ověřovány všechny výdaje předtím, než jsou Komisi oznámeny,

– druhá úroveň kontroly, kterou před předložením účtů Komisi provádí certifikační orgán (účetní),

– třetí úroveň kontroly, při níž jsou auditovány projekty a zavedené postupy, a

– vlastní kontroly Komise, které vycházejí z posouzení 15 klíčových požadavků a jsou zacíleny buď na vnitrostátní subjekty příslušné k provádění a kontrole, anebo přímo na projekty.

Za účelem dosažení jistoty Komise přihlíží k výsledkům práce na všech těchto úrovních kontroly, jakož i k výsledkům auditní činnosti EÚD a šetření úřadu OLAF.

Kontroly jsou navíc rozloženy v čase, přičemž k některým dochází i po certifikaci výdajů pro potřeby Komise. Při uzávěrce se zejména bude provádět konečné posouzení zbytkového rizika, a tedy i úspěšnosti provedení.

Komise se domnívá, že informace poskytované ve výročních zprávách o činnosti, v souhrnné zprávě, ve sdělení o ochraně rozpočtu EU a v roční účetní závěrce tvoří odpovídající základ pro posouzení schopnosti zavedených systémů zajistit nápravu.

Obezřetný přístup, který Komise zaujala ve sdělení o ochraně rozpočtu EU 7 , by neměl být chápán tak, že členské státy podávaly nespolehlivé informace. Citované vyjádření Komise se týká praxe, kdy některé certifikační orgány uvádějí jako finanční opravy číselný údaj, který zahrnuje finanční opravy provedené jak členským státem, tak Komisí. Komise proto z číselných údajů uváděných členskými státy systematicky odečítá částku, která se rovná opravám provedeným Komisí, aby se vyhnula riziku dvojího započtení.

GŘ REGIO a GŘ EMPL přijímají opatření k zajištění spolehlivosti informací, které jim členské státy k finančním opravám předkládají. Tato opatření spočívají v:

každoročním posouzení rizik ohledně údajů uváděných členskými státy,

kontaktech s certifikačními orgány za účelem vyjasnění uváděných údajů v případě, že jsou zjištěny rozpory,

auditech na místě, které jsou za účelem ověření účetního systému certifikačních orgánů a spolehlivosti uváděných údajů o finančních opravách prováděny na základě výsledků posouzení rizik; v zájmu posílení jistoty byl v roce 2014 záběr těchto auditů rozšířen.

Ve vztahu k žádosti, aby Komise zavedla postupy, při nichž jsou nápravná opatření uváděna spolu s rokem původní platby, Komise poukazuje na to, že v programovém období 2007–2013 je především odpovědností členských států, aby zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření.

Komise vždy poukazovala na skutečnost, že uvádět opravu v souvislosti s rokem původní platby není proveditelné.

Bude-li mít Komise na základě svých hodnocení a analýz za to, že údaje od členských států nejsou správné, bude to jasně uvedeno v příslušné výroční zprávě o činnosti jejích útvarů.

Ve vztahu k žádosti, aby generální ředitelé ve svých výročních zprávách o činnosti informovali o míře chyb oznámené členskými státy a o opravách provedených Komisí, Komise připomíná, že generální ředitelství tyto informace v současnosti již poskytují u všech operačních programů, ke kterým existují výhrady. Od roku 2014 byl tento postup rozšířen na všechny operační programy, na něž je uplatňován případ od případu.

1.4. Souhrnná zpráva a výroční zpráva o činnosti (body 26–27 a 217–218)

V reakci na žádost EP Komise vyjasnila metodu výpočtu rizikové částky v souhrnné zprávě za rok 2014 8 , kde též uvedla odhadovaný dopad nápravných opatření.

Ve vztahu k požadavku, aby Komise v souhrnné zprávě uvedla řádné „prohlášení o věrohodnosti účtů“, Komise zdůrazňuje, že právní rámec (zejména čl. 66 odst. 9 finančního nařízení) udělil generálním ředitelům rozsáhlé pravomoci a učinil je osobně odpovědnými za finanční řízení. Stalo se tak v souladu s potřebou posílit finanční kontrolu, která je jednou z hlavních priorit reformních a posilujících opatření na poli administrativy, jež Komise provádí od roku 2000. Odpovědnost, kterou generální ředitelé jakožto vedoucí pracovníci převzali, tudíž zajišťuje potřebnou kontinuitu a udržitelnost struktury odpovědnosti.

Komise připomíná, že sbor členů Komise přejímá politickou odpovědnost na základě článku 317 SFEU každoročním přijetím souhrnné zprávy, jež představuje shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok (čl. 66 odst. 9 finančního nařízení). Komise se domnívá, že kombinace výročních zpráv o činnosti a souhrnné zprávy splňuje cíle v oblasti vnitřní i vnější odpovědnosti.

Pokud jde o žádost EP, aby Komise vysvětlila standardní pokyny pro vypracování výročních zpráv o činnosti (možnost vydání záporného výroku (nepříznivého stanoviska), mechanismus sankcí), Komise zdůrazňuje, že současné pokyny již pověřeným schvalujícím osobám umožňují učinit závěr o neexistenci přiměřené jistoty o tom, že zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky týkající se legality a správnosti uskutečněných operací.

Pokud jde o mechanismus sankcí, finanční nařízení i služební řád v současnosti již stanoví, že vůči pověřené schvalující osobě může být zavedeno kárné řízení a že tato osoba nese finanční odpovědnost v případě protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce.

2.    Zjednodušení

Právní rámec pro období 2014–2020 poskytuje základ pro další zjednodušení, neboť kromě dalších opatření zavádí např. snížení počtu programů, sladění předpisů o evropských strukturálních a investičních fondech a o jiných nástrojích EU, posílení možností zjednodušeného vykazování nákladů nebo zavádění společných akčních plánů a snížení auditní zátěže v souladu se zásadou proporcionality.

I v oblasti zemědělství a rozvoje venkova zahrnuje nový právní rámec zjednodušující prvky, k nimž patří např. režim pro malé zemědělce nebo standardní náklady a jednorázové platby v rámci rozvoje venkova. Jelikož však mnohé z těchto prvků jsou pro členské státy dobrovolné, jejich účinky v praxi závisí na způsobech jejich vnitrostátního provádění. Některé z těchto prvků, jež zavedli společní normotvůrci v rámci legislativního postupu, navíc učinily původní návrhy Komise složitějšími. Komise mimoto zahájila kontrolu zaměřenou na zjednodušení, jejíž výsledky budou příslušným zúčastněným stranám brzy sděleny.

Co se týče politiky soudržnosti, byl členským státům nabídnut široký okruh zjednodušujících možností, které musí nyní využít a přitom se vyvarovat tvorby vnitrostátních pravidel přesahujících rámec požadavků EU („gold-plating“). Ve stejném duchu byla nedávno prostřednictvím zdokonalených právních předpisů zjednodušena pravidla pro zadávání veřejných zakázek a pravidla státní podpory. Jakmile tyto předpisy vstoupí plně v platnost, měly by přispět ke snížení počtu chyb. Komise dále vystoupila s politickou iniciativou na ustavení skupiny odborníků, která by nezávisle posoudila způsob, jak členské státy těchto zjednodušujících možností využily, a která by ke zjednodušení předpisů hledala další možnosti. Dne 10. července 2015 Komise svým rozhodnutím zřídila skupinu nezávislých odborníků na vysoké úrovni, jež bude sledovat zjednodušení z pohledu příjemců evropských strukturálních a investičních fondů. Ustavení této skupiny ohlásila komisařka pro regionální politiku Corina Creţu dne 9. června 2015. Účelem vytvoření skupiny je posoudit, jak členské státy přejímají možnosti zjednodušení přístupu k těmto fondům a jejich využívání, tak aby se snížila administrativní zátěž pro příjemce.

Počínaje rokem 2016 začne fungovat elektronická správa politiky soudržnosti. Regulační rámec na období 2014–2020 umožňuje v širší míře využívat možností zjednodušeného vykazování nákladů. Vytváří též nové zjednodušené nástroje, např. společné akční plány, které jsou plně definovány z hlediska výstupů a výsledků, jichž má být dosaženo, a které mají být prováděny právě prostřednictvím zjednodušeného vykazování nákladů. Dále pokud jde o zaměstnanost, Komise provádí v členských státech na téma zjednodušujících možností semináře. O aktuální situaci v oblasti zjednodušení hodlá Komise podat EP a Radě do konce roku 2015 zprávu na základě zvláštního průzkumu.

Možnosti zjednodušeného vykazování nákladů a harmonizace předpisů pro jednotlivé fondy snižují administrativní zátěž pro příjemce a snižují i riziko chyby. Zjednodušení proto pomáhá zaměřit úsilí na dosažení výsledků u projektů a programů.

Komise bude sledovat provádění zjednodušujících prvků ve všech oblastech politiky a do konce roku 2015 sjednotí tyto samostatné iniciativy prostřednictvím zvláštního srovnávacího přehledu („Administrative Simplification Scoreboard“).

Výsledky této monitorovací a koordinační činnosti vezme Komise v úvahu při přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období (který má být proveden na konci roku 2016) a při příští revizi finančního nařízení.

3.    Výkonnost (body 303–310)

Nová generace výdajových programů víceletého finančního rámce 2014–2020 přispěje k dosažení cílů strategie Evropa 2020, neboť je více orientována na výkonnost, jak je podrobně popsáno v již zmíněném dopise místopředsedkyně Komise K. Georgievové.

Po přijetí usnesení EP ze dne 3. prosince 2013 o integrovaném rámci vnitřní kontroly (bod 40) 9 Komise podnikla kroky potřebné k tomu, aby byla v průběhu roku 2015 vytvořena interinstitucionální pracovní skupina pro sestavování rozpočtu založeného na výkonnosti.

EP žádá, aby plány řízení generálních ředitelství obsahovaly nevelký počet cílů, o nichž budou tyto útvary informovat ve svých výročních zprávách o činnosti. Komise zdůrazňuje, že výroční zprávy o činnosti za rok 2013 popisovaly pokrok dosažený při plnění dílčích a dlouhodobých cílů stanovených v plánech řízení na rok 2013 a shrnovaly rovněž provedená hodnocení a audity výkonnosti.

V usnesení se požaduje, aby Komise do příštích hodnotících zpráv zařadila dvě analýzy účinnosti, účelnosti a výsledků, pokud jde o růst a zaměstnanost, jichž se podařilo dosáhnout díky plánu investic 10 a v rámci plánu pro růst a zaměstnanost.

Pokud jde o první z uvedených plánů, Komise po dohodě dosažené mezi EP a Radou (ze dne 5. června 2015) předloží: a) hodnocení využívání a fungování záruky EU, spolu se stanoviskem EÚD, a b) zprávu s nezávislým hodnocením uplatňování příslušného nařízení.

Co se týče druhého plánu, Komise podotýká, že údaje k plánu pro růst a zaměstnanost, který přijala Evropská rada v červnu 2012, jsou v hodnotící zprávě uváděny v případě, že jsou příslušná opatření financována z rozpočtu EU.

Dvě další žádosti se týkají koordinace v rámci vnitřní organizace Komise. Komise ve svých nových pracovních metodách určuje, jak zajistí, aby práce všech jejích útvarů byla orientována na klíčové oblasti vymezené politickými pokyny a aby vytvářela silnější kulturu výkonnosti ve vztahu k rozpočtu EU. Řízení a koordinace politik EU navíc již přihlížejí ke skutečnosti, že činnosti GŘ mají víceoborový charakter.

V této souvislosti byla vytvořena síť členů Komise, která se zaměřuje na to, aby byl rozpočet EU orientován podle výsledků.

4.    Zvláštní záležitosti

4.1     Střet zájmů (bod 56)

Pokud jde o žádost EP, aby Komise posoudila současnou situaci ohledně právních předpisů členských států v této oblasti, Komise připomíná, že předcházení střetu zájmů na vnitrostátní úrovni obecně spadá do pravomoci členských států, a to i tehdy, pokud se možný střet zájmů týká řízení finančních prostředků z rozpočtu Unie.

Co se týče výzvy k předložení doporučení nebo právně závazných řešení, Komise připomíná, že jsou již zavedena právní ustanovení 11 k předcházení střetu zájmů při využívání prostředků z rozpočtu EU v rámci sdíleného řízení.

Zejména pokud jde o ustanovení finančního nařízení, je na členských státech, aby přijaly nezbytná opatření k předcházení střetu zájmů v oblasti řízení i kontrolních činností.

Nařízení o společných ustanoveních navíc stanoví, že operační program musí zajistit přiměřené oddělení funkcí, pokud je řídící orgán rovněž příjemcem.

Podobně i pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanoví, že členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé přijali vhodná opatření k účinné prevenci, odhalování a nápravě střetu zájmů, ke kterému dochází v průběhu zadávacího řízení, a zamezili tak narušení hospodářské soutěže a zajistili rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty.

4.2    Předběžné financování předvstupní pomoci (bod 215)

Pokud jde o zúčtování devíti operací týkajících se národních předvstupních programů, Komise zdůrazňuje, že u těchto operací se vyskytla pouze dočasná chyba v účetních postupech. Komise se i nadále domnívá, že tato chyba neměla dopad ani na spolehlivost účtů, ani na legalitu a správnost dotyčných operací.

Uvedený bod navíc jen částečně odráží závěry EÚD a související odpovědi Komise uvedené ve výroční zprávě EÚD za rok 2013.

Co se týče souladu praxe GŘ pro rozšíření s článkem 88 finančního nařízení a článkem 100 jeho prováděcích pravidel, Komise zdůrazňuje, že tato ustanovení se týkají výlučně potvrzení výdajů, k němuž v žádné z těchto operací nedošlo. Komise tudíž nesouhlasí s tím, že tento článek nebyl dodržen. V žádné fázi totiž neproběhla s přijímající zemí o těchto operacích komunikace, jež by nasvědčovala tomu, že Komise související výdaj potvrdila.

Komise podotýká, že se tento dočasný účetní postup používal pouze dva roky a ve třetím roce byl zrušen. Generální ředitelství nyní s přijímajícími zeměmi zavedlo systém, který zajišťuje, aby evidence nákladů v účetních záznamech byla plně v souladu s finančním nařízením.

4.3    International Management Group (body 234–235)

Usnesení požaduje, aby byly vyjasněny důvody úniku konečného znění zprávy úřadu OLAF týkající se International Management Group (IMG) a aby bylo přijato rozhodnutí týkající se právního statusu této organizace. Komise bude v mezích důvěrnosti informovat EP o výsledcích svého šetření o okolnostech údajného nepovoleného úniku.

Pokud jde o právní status IMG, Komise již objasnila, že vzhledem k novým skutečnostem uvedeným v konečném znění zprávy úřadu OLAF Komise nepodepíše s IMG další dohody v rámci zvláštního postupu uplatňovaného vůči mezinárodním organizacím, dokud IMG svůj status nevyjasní.

Komise by chtěla připomenout, že finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla stanoví jasný právní rámec pro udělování grantů bez výzvy k podávání návrhů a pro zadávání veřejných zakázek v jednacím řízení bez předchozího uveřejnění (v rámci přímého řízení). Tento právní základ upravuje zvláštní situace, kdy lze granty udělit a veřejné zakázky zadat přímo. Jedná se např. o humanitární pomoc, civilní ochranu nebo pomoc pro řešení krizí, výjimečné situace, monopolní postavení, určení daných subjektů normotvůrcem v základním právním aktu nebo o akce zvláštní povahy vyžadující určitý zvláštní typ příjemce, většinou pokud jde o jeho technickou kompetenci, vysokou odbornost či zvláštní správní pravomoc. V případě veřejných zakázek se v souladu s článkem 53 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení v každé výroční zprávě o činnosti vykazuje počet uskutečněných následných jednacích řízení za jeden rok (příloha 3, tabulky 11 a 12).

Je třeba poukázat na to, že mezi těmito zvláštními situacemi a právním statusem příjemce nebo dodavatele neexistuje žádné spojení. To, zda je subjekt mezinárodní organizací, či nikoli, je v těchto konkrétních případech irelevantní: předpokládanou výsadu, kterou by subjekt mohl získat na základě toho, že je jako mezinárodní organizace klasifikován, nelze spatřovat v přímém řízení, ale v získání přístupu také k někdejšímu společnému řízení, nyní nepřímému řízení.

Usnesení rovněž žádá, aby Komise informovala EP o vyšetřování úřadu OLAF zahájeném v roce 2011 a aby poskytla EP seznam s výčtem všech organizací, společností, dalších subjektů a osob, které získaly od Komise smluvní zakázky bez výzvy k podávání návrhů (nabídkového řízení), a aby uvedla jejich právní status.

Ohledně první žádosti: Komise pravidelně informuje předsedu výboru CONT a jeho členy. Komise zejména připomíná, že dne 17. června 2015 byli předseda výboru CONT a jeho členové na neveřejné schůzi informováni o hlavních bodech následných opatření, která Komise úřadu OLAF ve věci IMG uložila. Komise by chtěla odkázat na tyto informace.

Pokud jde o druhou žádost, Komise se domnívá, že poskytnutí seznamu příjemců smluvních zakázek zadaných v rámci jednacího řízení nebo příjemců přímo udělených grantů s uvedením jejich právního statusu by představovalo neúměrnou pracovní zátěž, neboť v ústředních databázích nejsou tyto údaje snadno dostupné. Kromě toho jsou tyto případy přímého udělení, jak bylo již uvedeno výše, jasně uvedeny ve výročních zprávách o činnosti.

4.4    Úřad OLAF (body 280–287)

Žádosti Parlamentu v této oblasti se týkají hlavně vztahů mezi úřadem OLAF a dozorčím výborem OLAF. Komise může EP ujistit, že těmto vztahům je věnována náležitá pozornost.

Zejména pokud jde o nezávislost dozorčího výboru v souladu s nařízením č. 888/2013, učinil úřad OLAF, nakolik to jen bylo možné, opatření za účelem zajištění nezávislého fungování a finanční autonomie dozorčího výboru a jeho rozpočtu. Komise zkoumá možnost dalšího posílení dozorčího výboru v rámci stávajícího právního rámce, zejména pokud jde o řízení jeho lidských zdrojů a rozpočtu. EP o tom bude náležitě informován. Podobně, pokud jde o žádost, aby úřad OLAF konzultoval s dozorčím výborem před jakoukoli změnou pokynů pro zaměstnance k postupům vyšetřování a před stanovením politických priorit vyšetřování, úřad OLAF již konzultoval s dozorčím výborem ohledně svých obecných zásad vyšetřovacích postupů pro zaměstnance a ohledně svých priorit politiky v oblasti vyšetřování v souladu s nařízením č. 883/2013 a v souladu s pracovním ujednáním mezi úřadem OLAF a dozorčím výborem a je odhodlán tak činit i v budoucnu.

Co se týče provádění doporučení dozorčího výboru, Komise může ujistit EP, že všechna doporučení dozorčího výboru byla úřadem OLAF pečlivě posouzena a do provádění některých z nich jsou investovány značné zdroje. Rok 2014 byl prvním rokem, ve kterém dozorčí výbor kontroloval, jak jsou prováděna jeho doporučení z předchozích let. V současnosti je vytvářen postup, jak takové kontroly přijímaných opatření provádět v budoucnu. Úřad OLAF a dozorčí výbor společně usilují o to, aby v tomto směru bylo dosaženo dobré spolupráce. Legalitu vyšetřování zahájených úřadem OLAF v souvislosti s jeho reorganizací dne 1. února 2012 posoudil dozorčí výbor ve své zprávě č. 3/2014 ze dne 20. ledna 2015. Úřad OLAF předložil dne 9. února 2015 k této zprávě své připomínky, jež byly připojeny ke zprávě dozorčího výboru zaslané orgánům dne 12. února 2015. Statistické údaje o době trvání vyšetřování zahrnuje úřad OLAF do svých výročních zpráv. Generální ředitel úřadu OLAF kromě toho požádal dozorčí výbor, aby vydal komplexní stanovisko ke statistickým údajům úřadu OLAF; dozorčí výbor toto stanovisko zahrnul do svého pracovního programu na rok 2015.

* * *

(1) Udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu na rok 2013, zvláštní zprávy EÚD v souvislosti s udělením absolutoria Komisi, udělení absolutoria ERF a udělení absolutoria agenturám. Příslušné dokumenty P8_TA-PROV(2015)0118, P8_TA-PROV(2015)0119, P8_TA-PROV(2015)0120 a P8_TA-PROV(2015)0130 jsou k dispozici na těchto internetových stránkách: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=20150429&secondRef=TOC&language=cs .

(2) Dokumenty 5303/15 ADD 1, 5303//1/15 REV 1, 5304/15, 5305/15, 5305/15 ADD1, 5306/15, 5306/15 ADD 1, 5549/15 zveřejněné na adrese: http://www.europarl.europa.eu/committees/cs/cont/discharge-2013.html .

(3)

     Ares(2015) 971353, 4.3.2015.

(4)

     Viz §§ 2, 10, 12, 26-27, 34–35, 40, 44–45, 58, 91, 94, 103, 110, 137–138, 141, 143–144, 148, 152, 156, 169, 218, 222, 224, 268–269, 271, 282–283, 290, 294–295 a 297 pracovního dokumentu útvarů Komise týkajícího se usnesení EP.

(5)

     Viz § 50 pracovního dokumentu útvarů Komise týkajícího se doporučení Rady.

(6)

     COM(2014) 688 final.

(7)

     COM(2014) 618 final.

(8)

     COM(2015) 279 final.

(9)

     K dispozici na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-2013-0319&language=CS&ring=A7-2013-0189 .

(10)

     COM(2015) 10 final.

(11)

     Čl. 32 odst. 3 a čl. 59 odst. 1 finančního nařízení, čl. 125 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních, článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek.