EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.10.2015

COM(2015) 503 final

SDĚLENÍ KOMISE

OCHRANA ROZPOČTU EU DO KONCE ROKU 2014

Obsah

SHRNUTÍ A ZÁVĚRY

2.POSTUPY

2.1.Preventivní opatření

2.2.Nápravná opatření

2.3.Zemědělství

2.4.Soudržnost

2.5.Přímé řízení

2.6.Nákladová efektivnost řídicích a kontrolních systémů

3.FINANČNÍ OPRAVY A INKASA V ROCE 2014

3.1.Přehled

3.2.Projednávané finanční opravy ke dni 31. prosince 2014

3.3.Finanční opravy potvrzené v roce 2014

3.4.Finanční opravy provedené v roce 2014

3.5.Inkasa

3.6.Nedostatky v řídicích a kontrolních systémech členských států zjištěné v roce 2014 a přijatá opatření

4.SOUHRNNÉ FINANČNÍ OPRAVY A INKASA KE KONCI ROKU 2014

4.1.Přehled

4.2.Finanční opravy

4.3.Inkasa

5.ČISTÉ OPRAVY

5.1.Čisté finanční opravy v roce 2014

5.2.Dopad na rozpočet EU

5.3.Dopad na vnitrostátní rozpočty

6.PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

6.1.Zemědělství

6.2.Soudržnost

7.NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ, KTERÁ ČLENSKÉ STÁTY PŘIJALY Z VLASTNÍHO PODNĚTU

7.1.Zemědělství

7.2.Soudržnost

8.INKASO ČÁSTEK Z PŘEDBĚŽNÉHO FINANCOVÁNÍ

SHRNUTÍ A ZÁVĚRY

Předseda Komise Juncker klade silný důraz na nutnost zajistit řádné finanční řízení programů Evropské unie (EU) a zdůrazňuje, že je třeba přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu rozpočtu EU. Toto sdělení popisuje fungování preventivních a nápravných mechanismů stanovených v právních předpisech a opatření útvarů Komise, jejichž cílem je chránit rozpočet EU před nezákonnými či neoprávněnými výdaji. Obsahuje rovněž nejlepší odhad údajů, jež jsou výsledkem použití těchto mechanismů a opatření, a uvádí, jak jsou zapojeny a ovlivněny členské státy.

Toto sdělení se vyhotovuje každý rok na základě zvláštní žádosti Evropského parlamentu v rámci udělení absolutoria za rok 2011, a je tudíž určeno tomuto orgánu, jakož i Radě a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD). Doplňuje informace obsažené v roční účetní závěrce EU za rok 2014, souhrnné zprávě Komise za rok 2014 a příslušných částech výročních zpráv o činnosti daných generálních ředitelství.

Účetní dvůr ve své výroční zprávě poskytuje prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost transakcí, na nichž se zakládá účetní závěrka EU, a uvádí připomínky a statistické údaje týkající se významné míry chyb u příslušných plateb. Význam finančních oprav a inkas neoprávněně vyplacených prostředků je patrný především tehdy, přihlíží-li se k jejich víceleté povaze. Výroční zprávy o činnosti tuto skutečnost náležitě zohledňují a uvádějí podrobné informace jak o míře chyb, tak o finančních opravách a inkasech. Doplňkové posouzení obou těchto aspektů ukáže, jaký konečný dopad mají neoprávněné platby příjemcům na finanční zájmy EU a je klíčovým ukazatelem pro zhodnocení schopnosti systémů dohledu a kontroly řídit rizika související s legalitou a správností operací financovaných z rozpočtu EU (viz souhrnná zpráva Komise za rok 2014).

Významná práce Komise i členských států za účelem řízení rizik souvisejících s legalitou a správností operací financovaných z rozpočtu EU je prováděna v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU) 1 , finančním nařízením 2 , jeho prováděcími pravidly 3 a různými odvětvovými právními předpisy. Komise chrání rozpočet EU, tj. výdaje EU, před nesprávnými nebo neoprávněnými výdaji dvěma způsoby, a to prostřednictvím:

1)preventivních opatření a

2)nápravných mechanismů (především finančních oprav uložených členským státům, ale také inkasa finančních prostředků od příjemců plateb EU).

Hlavním cílem finančních oprav a inkasa je zajistit, aby byly finanční prostředky EU používány v souladu s právním rámcem, tj. vyloučit z financování EU výdaje, jež jsou v rozporu s platnými právními předpisy. V rámci sdíleného řízení jsou to především členské státy (a nikoli Komise), kdo odpovídá za zjištění neoprávněně vyplacených částek a jejich vymáhání od příjemců. Vzhledem k podobě rámce kontroly, složitosti nápravných mechanismů a postupů a víceleté povaze programů jsou výsledné kroky (tj. finanční opravy a inkasa) obecně realizovány poté, co jsou odhaleny související nedostatky a nesrovnalosti a jsou provedeny platby.

Jedním z hlavních úkolů, na nichž budou útvary Komise k zajištění nákladové efektivnosti systémů kontroly během funkčního období tohoto sboru komisařů pracovat, je racionalizace a zjednodušení kontrol a přerozdělení prostředků tak, aby jich bylo více přiděleno na kontroly, jež se považují za nejvhodnější z hlediska řízení rizik v oblasti legality a správnosti v rámci daného právního rámce. Pokud jde o sdílené řízení, hlavním cílem je zvýšit účinnost systémů kontroly v členských státech.

Toto sdělení se zaměřuje především na výsledky, jichž dosáhla při provádění dohledu Komise, avšak obsahuje také informace o kontrolách členských států.

Finanční opravy a inkasa: výsledky za rok 2014

Co se týká dopadu nápravných opatření, která přijala Komise, hlavní údaje za rozpočtový rok 2014 jsou následující:

Potvrzené a provedené finanční opravy představují 3,3 % (potvrzeno) a 2,3 % (provedeno) plateb z rozpočtu v roce 2014.

Finanční opravy a inkasa: souhrnné výsledky

Užitečnější informace o významu nápravných mechanismů, které Komise používá, poskytují souhrnné údaje, jelikož přihlížejí k víceleté povaze většiny výdajů EU a vyrovnávají dopad jednorázových událostí.

Potvrzené finanční opravy a inkasa v období 2009–2014 (v milionech EUR):

V období 2009–2014 vykazují potvrzené částky vzrůstající trend. Průměrná potvrzená částka činila 3,2 miliardy EUR, tj. 2,4 % průměrné výše plateb z rozpočtu EU, zatímco průměrná částka provedená v tomto období činila 2,8 miliardy EUR, tj. 2,1 % plateb – viz graf 4.1.

V případě EZZF činila průměrná míra finančních oprav Komise za období od roku 1999 do konce roku 2014 1,7 % výdajů (přičemž ve všech případech se jednalo o čisté finanční opravy) – viz oddíl 4.2.2.

V případě fondů EFRR a ESF na období 2000–2006 (jež jsou již téměř zcela uzavřeny) činila na konci roku 2014 kombinovaná míra finančních oprav, jež byly výhradně výsledkem dohledové činnosti Komise, 4,1 % přidělených prostředků – viz oddíl 4.2.3.

Průměrná potvrzená částka v rámci přímého a nepřímého řízení za období 2009–2014 činila 366 milionů EUR, tj. 1,2 % průměrné výše plateb.

V průběhu roku 2015 rozhodl Soudní dvůr v neprospěch Komise v případě několika finančních oprav týkajících se výdajů v rámci regionální politiky v letech 1994–1999, jejichž celková výše dosahovala téměř 500 milionů EUR. Tato rozhodnutí se týkala procesních záležitostí a Komise v současnosti analyzuje jejich dopad – viz oddíl 4.1.2.

Ochrana rozpočtu EU: hlavní závěry

•    Údaje dokládají pozitivní výsledky víceletých preventivních a nápravných opatření přijatých jak Komisí, tak členskými státy.

•    Významnost oznámených částek je třeba vnímat jako potvrzení závazku Komise a členských států, jež usilují o to, aby byly peníze evropských daňových poplatníků využívány v souladu s právními požadavky.

Komise usiluje o další zlepšení řídicích a kontrolních systémů na úrovni členských států předkládáním návrhů konkrétních akčních plánů příslušným členským státům, pořádáním seminářů o mírách chyb, sdílením osvědčených postupů a pokynů, pořádáním školení pro řídicí orgány a výročních a ad hoc zasedání.

Nápravná opatření mají napravit minulé chyby, preventivní opatření mají přispět k tomu, aby k podobným nesrovnalostem v budoucnosti již nedocházelo.

Finanční opravy mohou být čisté (např. v rámci zemědělské politiky), což znamená, že příslušné částky jsou skutečně vráceny do rozpočtu EU, nebo mohou mít formu kompenzace, tj. započtení oproti dalším (novým) způsobilým výdajům (v politice soudržnosti). V obou případech je zaručen skutečný dopad, protože i v případě kompenzace nese finanční důsledky nezpůsobilých výdajů svými vlastními zdroji (z vnitrostátního rozpočtu) dotyčný členský stát.

Není-li přesné vyčíslení nesrovnalostí možné či nákladově efektivní nebo týkají-li se tyto nesrovnalosti závažných nedostatků v oblasti řízení a kontroly, používá Komise tzv. opravy na základě paušální sazby, například na úrovni celého operačního programu, jak je stanoveno v příslušných předpisech. Finanční opravy na úrovni projektů i programů mají odrazující účinek do budoucna.

Ochrana rozpočtu EU: zlepšení realizovaná v období 2014–2020

Zemědělství: mezi změny k lepšímu patří větší pozornost věnovaná rizikovějším výdajům, kratší postup pro schválení souladu, lepší vymezení kritérií a metodiky používání čistých finančních oprav, jednodušší platební režimy, nové stanovisko vnitrostátních certifikačních orgánů k legalitě a správnosti vykázaných výdajů a intenzivnější využívání přerušení a pozastavení plateb v souladu s úspěšnou praxí v politice soudržnosti.

Soudržnost: mezi změny k lepšímu patří uplatňování čistých finančních oprav, čímž jsou členské státy dále motivovány ke zlepšování svých kontrol a auditů vycházejících z analýzy rizik, přičemž důraz je kladen na posílení balíčků dokumentů k poskytnutí jistoty, které zahrnují výroky auditora k fungování systémů a legalitě a správnosti a výroční kontrolní zprávy týkající se míry zbytkových chyb, posílený právní základ v případě oprav na základě paušální sazby a vyšší míra oprav u opakovaných nedostatků.

2.POSTUPY 

2.1.Preventivní opatření

Komise používá k ochraně rozpočtu EU řadu preventivních mechanismů.

V režimu sdíleného řízení (tj. pokud jde o výdaje v rámci zemědělské politiky a politiky soudržnosti) nesou odpovědnost za to, že výdaje vyplacené z rozpočtu EU jsou během celého svého životního cyklu legální a správné, především členské státy. Komise zajišťuje včasný a přísný dohled na základě výsledků auditů EU, výsledků vnitrostátních auditů získaných v průběhu let, výsledků vyšetřování OLAF a veškerých dalších informací, jež obdrží útvary Komise a jež svědčí o systémovém nedostatku či závažných nesrovnalostech, jež nebyly napraveny. Hlavní prvky, které ukazují na účinné fungování systému monitorování a kontroly, se pravidelně znovu posuzují, aby se zabránilo platbám v případě neúčinných systémů na úrovni programů / částí programů.

Zemědělství: Podle nového horizontálního nařízení o společné zemědělské politice (SZP) vstoupil v roce 2014 v platnost nový právní rámec pro přerušení a pozastavení plateb na SZP, který posílí pravomoci Komise pozastavit financování EU v případech, kdy byla zjištěna rizika neoprávněných plateb. Komise proto může měsíční (Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)) nebo průběžné (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)) platby snížit nebo pozastavit, jestliže „z důvodu závažnosti nebo přetrvávání zjištěných nedostatků neexistuje nebo není účinná jedna nebo více základních součástí daného vnitrostátního kontrolního systému“ (nebo existují podobné závažné nedostatky v systému inkasa neoprávněných plateb) a:

̶nedostatky jsou trvalé povahy a byly již důvodem pro přijetí nejméně dvou rozhodnutí o finanční opravě,

nebo

̶Komise dospěla k závěru, že daný členský stát není schopen bezodkladně provést nezbytná nápravná opatření v souladu s akčním plánem obsahujícím jasné ukazatele pokroku, který má být vypracován po konzultaci s Komisí.

V případě EZFRV nové nařízení o společných ustanoveních rovněž umožňuje přerušení průběžných plateb ze strany pověřené schvalující osoby (tj. generálního ředitele) jako dodatečný, rychlý a reaktivní nástroj v případě obav ohledně legality a správnosti plateb. V případě EZZF není možné takové přerušení použít kvůli frekvenci měsíčních plateb.

Soudržnost: Preventivní mechanismy existují na úrovni Komise, kdy Komise plní svou úlohu orgánu dohledu, která jí umožňuje:

– přerušit běh platební lhůty maximálně na 6 měsíců, pokud:

a) existují důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů v dotyčném členském státě; nebo

b) útvary Komise musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informace, které je upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v ověřeném výkazu výdajů se váže na závažnou nesrovnalost, která nebyla napravena.

Jakmile je případ uzavřen (po zaslání dopisu o zrušení přerušení), může být částka, na niž se přerušení vztahuje, zpracována a vyplacena orgánům členského státu pod podmínkou, že jsou k dispozici dostatečné prostředky a že s programem nejsou žádné další problémy,

– pozastavit všechny průběžné platby pro členský stát nebo jejich část v těchto případech:

a) existuje důkaz o závažném nedostatku ve fungování řídicího a kontrolního systému programu a dotyčný členský stát nepřijal nutná nápravná opatření; nebo

b) určitý výdaj uvedený v ověřeném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo

c) členský stát závažným způsobem porušil své řídicí a kontrolní povinnosti.

Pokud členský stát nepodnikne požadovaná opatření, Komise může rozhodnout o uložení finanční opravy.

Oba postupy představují mechanismus, který umožňuje rychle se s členským státem dohodnout na dodatečných ověřeních, jež je třeba provést, a v případě potřeby na realizaci vhodných nápravných opatření. V případě závažných nedostatků, a domnívají-li se útvary Komise, že dotyčné orgány nepřijaly ve stanoveném časovém rámci přerušení (maximálně 6 měsíců) žádná opatření nebo přijaly opatření nedostatečná, zahájí Komise případně rovněž formální postup pozastavení plateb, který začíná zasláním dopisu před pozastavením plateb danému členskému státu.

V rámci přímého a nepřímého řízení provádějí odpovědné útvary jako součást preventivních opatření kontroly způsobilosti výdajů nárokovaných příjemci. Tyto kontroly ex ante jsou zakotveny v postupech řízení programů a jejich smyslem je poskytnout přiměřenou jistotu týkající se legality a správnosti hrazených výdajů. Útvary Komise také mohou vydat pokyny, zejména pro smluvní záležitosti, s cílem zajistit řádné a efektivní řízení finančních prostředků, a tudíž nižší riziko nesrovnalostí.

2.2.Nápravná opatření

Je důležité zdůraznit, že u významné části výdajů EU, například v rámci politiky soudržnosti, výzkumné politiky a politiky rozvoje venkova, jsou dotyčné programy víceleté. Podle čl. 32 odst. 2 písm. e) finančního nařízení se toto bere v úvahu při navrhování a provádění nápravných opatření a rovněž při posuzování jejich výsledků. K finančním opravám a inkasu dochází ve všech fázích provádění programů, jakmile byly vynaloženy výdaje a/nebo byla provedena platba.

2.2.1. Finanční opravy

Projednávané finanční opravy jsou opravy, jež byly navrženy, avšak členské státy je dosud nepřijaly, nebo opravy, o nichž Komise dosud nevydala příslušné rozhodnutí.

Finanční oprava je považována za potvrzenou, jakmile je přijata členským státem nebo jakmile o ní Komise vydá příslušné rozhodnutí.

Finanční oprava je považována za provedenou poté, co byla uplatněna a zaznamenána v účetnictví Komise, což znamená, že daná finanční transakce byla potvrzena odpovědnou schvalující osobou v následujících případech: odpočet od nárokované průběžné nebo konečné platby, inkaso a/nebo transakce související se zrušením závazku.

U výdajů vykázaných členskými státy používá Komise následující druhy finančních oprav (opravy „ex post“):

–    finanční opravy v jednotlivých případech na základě přesného zjištění neoprávněně vyplacených částek a finančního dopadu na rozpočet,

–    extrapolované finanční opravy, pokud lze související částku určit dostatečně spolehlivě na základě reprezentativního statistického vzorku,

–    opravy na základě paušální sazby, pokud nelze určit související částku na základě reprezentativního statistického vzorku nebo pokud nelze přesně vyčíslit dopad jednotlivých chyb na výdaje (např. finanční opravy u jednotlivých veřejných zakázek na základě dohodnutých paušálních sazeb) – viz tabulky 3.3.2 a 3.4.2.

V rámci sdíleného řízení mají všechny finanční opravy – bez ohledu na jejich druh – dopad na vnitrostátní rozpočty: i když nedojde ke zpětnému vrácení prostředků do rozpočtu EU, je dopad finančních oprav na úrovni členských států vždy negativní.

Finanční opravy „u zdroje“ se používají k realizaci finančních oprav před provedením úhrady ze strany EU. Tyto opravy uplatňují členské státy v okamžiku potvrzení nových výdajů Komisi, a to v případě, že se nejprve s Komisí dohodnou na plánu nápravných opatření. Je třeba zdůraznit, že rozdíl mezi finančními opravami „ex post“ a „u zdroje“ spočívá v jejich načasování.

2.2.2.    Inkasa

V případě EZZF se částky inkasované od příjemců započítávají do rozpočtu EU po odečtení 20 % k pokrytí administrativních nákladů, jež provádí členské státy, jako účelově vázané příjmy. Aby bylo možno řešit zpoždění některých členských států, pokud jde o inkaso neoprávněných plateb, existuje zákonný zúčtovací mechanismus, v rámci něhož je 50 % veškerých neoprávněných plateb, které členské státy od příjemců nezískaly zpět do čtyř let (nebo v případě soudního řízení do osmi let), účtováno na vrub vnitrostátních rozpočtů těchto států (pravidlo 50/50). I v takových případech jsou členské státy povinny pokračovat v postupu inkasa, a pokud tak nečiní s nezbytnou pečlivostí, může se Komise rozhodnout – v návaznosti na postup pro schválení souladu – účtovat neuhrazené částky v plné výši dotyčnému členskému státu. Kromě toho musí členské státy započíst veškeré nesplacené pohledávky proti budoucím platbám ve prospěch daného dlužníka (povinná kompenzace). Tento systém podporuje členské státy v jejich úsilí o vymožení a inkaso neoprávněných plateb bez zbytečných prodlev.

V případě EZFRV jsou inkasované částky zohledněny v rámci budoucí žádosti o úhradu výdajů, kterou obdrží Komise, a mohou být proto znovu použity pro daný program v daném programovém období: po skončení období způsobilosti se započítávají do rozpočtu EU jako účelově vázané příjmy.

V rámci politiky soudržnosti se inkaso provádí především při uzavírání programů či po něm a vede k příjmům do rozpočtu EU. V současném programovém období (2014–2020) je možné v rámci schvalování účetní závěrky započíst inkasované částky proti budoucím žádostem o úhradu výdajů (a použít je znovu pro daný program).

V případě přímého a nepřímého řízení a v souladu s finančním nařízením by inkasní příkazy pro neoprávněně vyplacené částky měla vydávat schvalující osoba. Inkaso se poté provede přímým bankovním převodem z účtu dlužníka (přičemž inkasované částky představují příjmy do rozpočtu EU, které lze znovu použít pro tentýž program) nebo započtením proti jiným částkám splatným ze strany Komise ve prospěch dlužníka. Útvary Komise provádí inkaso rovněž „u zdroje“ odečtením nezpůsobilých výdajů (jež byly zjištěny v předchozích či současných žádostech o úhradu nákladů) od realizovaných plateb.

2.3.Zemědělství

2.3.1.    Jak chrání Komise výdaje na SZP?

Podle právního rámce SZP byly finanční opravy, jež ukládá Komise členským státům, vždy čisté opravy 4 . Dané částky skutečně hradí členské státy a v rámci rozpočtu EU se považují za účelově vázané příjmy. Používají se k financování celkových výdajů na SZP a nevyhrazují se pro jednotlivé členské státy.

Komise přijme každý rok dvě až čtyři rozhodnutí o schválení souladu týkající se souboru jednotlivých finančních oprav. Skutečné vrácení částek do rozpočtu EU se může zpozdit na základě rozhodnutí o splátkách či odkladu. Vrácení prostředků formou splátek bylo dosud schváleno v případě Bulharska, Francie, Řecka, Litvy, Portugalska, Rumunska a Španělska. Kromě toho zavedla Komise v roce 2012 nový předpis 5 , podle něhož je možné odložit vrácení prostředků, jež jsou předmětem finančních oprav, v případě členských států, které dostávají finanční pomoc z EU, za podmínky, že jsou napraveny nedostatky, kvůli nimž se finanční oprava provádí. Po uplynutí období odkladu se opravy realizují v ročních splátkách. Odklad byl dosud udělen Portugalsku a Řecku. Rozhodnutí o splátkách přijatá do konce roku 2014 se týkala 1,1 miliardy EUR a další rozhodnutí byla přijata i v lednu 2015, a to pokud jde o 1,3 miliardy EUR (celkem 2,4 miliardy EUR).

2.3.2.    Zlepšení realizovaná v období 2014–2020

A) Zaměření se na rizikovější výdaje

V důsledku vyšší míry chyb, kterou Účetní dvůr zjistil v nedávno provedených auditech, se počet auditů EZFRV významně zvýšil v roce 2013 (na 35) i v roce 2014 (na 45), a oproti roku 2012 se tudíž zdvojnásobil (23). Dalším důsledkem je skutečnost, že u některých členských států se audit provádí každý rok, dokud nejsou odstraněny všechny závažné nedostatky. Strategie auditu pro dané období je založena na posílené analýze rizik a na klouzavém tříletém programu, který zajistí lepší kontrolu celkových výdajů, zejména k dosažení lepšího záběru auditu. Tato strategie se zaměřuje především na závažné a/nebo systémové nedostatky v řídicích a kontrolních systémech členských států. V nejrizikovějších oblastech bude pokračovat intenzivnější auditorská práce s použitím systémového přístupu.

B) Žádný prostor pro uvážení a pořadí finančních oprav

Každé zjištěné riziko pro rozpočet EU povede systematicky k čisté finanční opravě, jelikož Komise má podle právních předpisů povinnost vyloučit z financování EU veškeré zjištěné protiprávní výdaje. U EZZF i EZFRV se čisté finanční opravy řídí novým horizontálním nařízením o SZP, které postup ještě zpřísňuje, takže způsob a kritéria určení výše finančních oprav jsou nyní stanoveny v aktu v přenesené pravomoci. Finanční nařízení i nové horizontální nařízení o SZP nyní stanoví pořadí druhů čistých finančních oprav, kdy opravy na základě paušální sazby lze použít pouze v případě, nelze-li s přiměřeným úsilím určit vypočítané nebo extrapolované opravy.

C) Kratší postup pro schválení souladu

Komise bude pokračovat v opatřeních, která mají celý postup zjednodušit. Za prvé, nové horizontální nařízení o SZP přesně popisuje povahu, rozsah a pořadí jednotlivých kroků a rovněž různé druhy finančních oprav. Za druhé, ustanovení aktu v přenesené pravomoci (způsob a kritéria výpočtu finanční opravy) a prováděcích aktů (podrobné údaje o postupu pro schválení souladu se závaznými lhůtami) mají právní rámec dále zjednodušit a omezit riziko zbytečných prodlev. Za třetí, Komise zintenzivní své sledování pokroku při provádění postupů pro schválení souladu s cílem zajistit důsledné dodržování lhůt.

D) Posílení úlohy Komise v oblasti dohledu

Regulační nástroje SZP byly na období 2014–2020 posíleny, včetně jednotného systému monitorování a hodnocení pro oba pilíře, zjednodušení/zrychlení postupu pro schválení souladu, lepšího stanovení kritérií a metodiky pro používání čistých finančních oprav, zavedení nového modelu pro poskytnutí jistoty ze strany certifikačního orgánu ohledně legality a správnosti vykázaných výdajů na základě reprezentativních vzorků.

E) Zjednodušení

Zejména v případě EZFRV bude Komise pokračovat ve svém úsilí s cílem určit hlavní příčiny chyb (byla zřízena pracovní skupina ad hoc) a navrhnout a podporovat co nejširší využívání zjednodušených platebních režimů, které jsou méně náchylné k chybám. Obecněji se Komise spolu se zúčastněnými stranami podílí na procesu zjednodušování, v rámci něhož jsou posuzovány veškeré právní akty a pokyny s cílem zjistit všechna možná zjednodušení a provést co nejdříve nezbytné změny: v krátkodobém horizontu se zabývá akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty a pokyny a ve střednědobém horizontu základními akty.

F) Přerušení a pozastavení plateb u SZP coby rychlé a účinné nástroje Komise k ochraně rozpočtu EU

Tato preventivní opatření (přerušení u EZFRV, pozastavení nebo snížení u EZZF a EZFRV) Komisi umožní jednat rychle a účinně a chránit rozpočet EU: během pozastavení nebudou nové platby provedeny nebo budou sníženy na úroveň odhadovaného rizika. Kromě toho – jak tomu vždy bylo v předchozích programových obdobích – budou všechny zjištěné neoprávněné platby v plném rozsahu předmětem čistých finančních oprav. Více informací viz oddíl 2.1.

2.4.Soudržnost

2.4.1.    Situace do programového období 2007–2013

Prostředky uvolněné v návaznosti na finanční opravy v oblasti soudržnosti bylo možné znovu použít a nahradit správnými výdaji během celé doby trvání programu. Kvůli právnímu rámci představovaly čisté finanční opravy vedoucí k vrácení vyplacených částek do rozpočtu EU během provádění programu obvykle výjimku.

2.4.2.    Plánovaná zlepšení v období 2014–2020

A) Čisté finanční opravy

V programovém období 2014–2020 byla zavedena významná změna: za určitých podmínek stanovených v čl. 145 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních má Komise povinnost použít čistou finanční opravu. V těchto případech je zrušena stávající možnost, aby členský stát opravu přijal a dotyčné finanční prostředky EU použil znovu.

Čisté finanční opravy v období 2014–2020 proto dále motivují členské státy k dalšímu zlepšování jejich řídicích a kontrolních systémů, jelikož vedou ke snížení finančních prostředků vyhrazených pro určitý členský stát, jsou-li při auditech EU odhaleny závažné nedostatky, které nebyly dříve zjištěny, nahlášeny a napraveny na úrovni členského státu.

B) Motivace členských států ke zlepšování kontrol

Při sestavování účetní závěrky, prohlášení řídicího subjektu a výroku auditora by měly programové orgány prostřednictvím těchto kontrolních postupů získat přiměřenou jistotu, že všechny významné nesrovnalosti byly napraveny a že byly odstraněny nebo jsou odstraňovány možné závažné nedostatky na všech úrovních řídicího a kontrolního systému. Auditní orgány budou mít při každoročním předkládání výroků auditora k jednotlivým programům posílenou úlohu: výroky auditora budou vycházet z ročního zbytkového rizika chyb. Míra zbytkových chyb, kterou členské státy nahlásí, bude jednotlivými GŘ Komise posouzena a potvrzena při vyhotovování jejich výročních zpráv o činnosti.

V rámci nového cyklu finančního řízení je mezním datem 15. únor následující po skončení každého účetního období 6 . Do tohoto data musí členské státy předložit Komisi účetní závěrku programu, prohlášení řídicího subjektu, výrok auditora a odpovídající zprávy. Členské státy osvědčí legalitu a správnost výdajů uvedených v ročních účetních závěrkách.

C) Finanční opravy v případě nesrovnalostí/nedostatků zjištěných před 15. únorem každého roku

Pravidla programového období 2014–2020 týkající se finančních oprav v případě nesrovnalostí zjištěných před 15. únorem každého roku jsou podobná jako v programovém období 2007–2013. Cílem je zachovat motivaci členských států, aby samy odhalovaly a napravovaly nesrovnalosti. Neoprávněné výdaje zjištěné prostřednictvím vnitrostátních kontrol či auditů je nutno z účetní závěrky, která má být Komisi předložena do 15. února každého roku, vyjmout. Pokud tak členský stát učiní, bude moci takto opravené částky znovu použít na nové způsobilé operace v rámci programu, stejně jako tomu bylo v programovém období 2007–2013.

V případě auditů EU, které jsou prováděny u výdajů před tím, než jsou Komisi předloženy ověřené účetní závěrky, a v jejichž rámci jsou zjištěny nesrovnalosti vyžadující finanční opravy, jsou – stejně jako v období 2007–2013 – možné dva scénáře:

1) pokud členský stát souhlasí s provedením finanční opravy a přijme opatření, bude moci opravené částky použít znovu na nové způsobilé operace (čl. 145 odst. 5 nařízení o společných ustanoveních);

2) pokud členský stát s opravou nesouhlasí, přijme Komise v návaznosti na řízení o sporných otázkách stanovené v článku 145 nařízení o společných ustanoveních rozhodnutí o finanční opravě. Tato finanční oprava bude vždy představovat čistou opravu a prostředky přidělené programu a členskému státu se úměrně sníží.

D) Posouzení legality a správnosti ze strany Komise na základě účetní závěrky, výroku auditora a průvodních dokumentů předkládaných do 15. února každého roku

Komise posoudí a přezkoumá výroky auditora (údaje týkající se fungování systémů a legality a správnosti) a výroční kontrolní zprávy, včetně vykázané míry zbytkových chyb, jakož i prohlášení řídicích subjektů a shrnutí výsledků za daný rok, a to do tří měsíců od obdržení dokumentů zaslaných do 15. února. Na tomto základě Komise posoudí rizika a vypracuje plán auditů, který stanoví požadované audity vycházející z analýzy rizik, jež jsou zaměřeny na vybrané vysoce rizikové programy.

Komise provede audity vycházející z analýzy rizik do předložení příštího balíčku dokumentů k poskytnutí jistoty. Prostřednictvím dokumentárních kontrol, auditů na místě a opětovného auditování týchž vzorků, které již prošly vnitrostátním auditem (mj. na úrovni operací), Komise ověří, zda jsou nahlášené informace spolehlivé, a představují tudíž přiměřený základ k získání jistoty o legalitě a správnosti. Upřednostněny budou audity programů, které mají v daném účetním období významný dopad na platby Komise u příslušného fondu. V kritériích pro stanovení priorit auditu na základě rizik se zohlední rovněž dosavadní výkonnost orgánů členských států.

E) Zjištění nesrovnalostí v rámci auditů EU, které poukazují na závažné nedostatky, po 15. únoru každého roku

Pokud budou při auditech EU (Komise včetně úřadu OLAF a EÚD) provedených po 15. únoru každého roku zjištěny nesrovnalosti prokazující závažné nedostatky, které mají vliv na příslušné účetní období, má Komise povinnost uplatnit čistou finanční opravu, jsou-li splněny podmínky stanovené v nařízení. Výsledná finanční oprava bude vždy opravou čistou, jelikož prostředky přidělené na program a celkové prostředky přidělené dotyčnému členskému státu se automaticky sníží o opravenou částku, a to i tehdy, pokud členský stát finanční opravu přijme.

F) Posílený právní základ

Podle nařízení o společných ustanoveních je Komisi svěřena pravomoc stanovit v aktu v přenesené pravomoci podrobná pravidla týkající se kritérií pro posouzení fungování řídicích a kontrolních systémů, včetně základních typů závažných nedostatků, kritérií, která slouží k určení výše finančních oprav, jež mají být použity, a kritérií pro použití finančních oprav na základě paušální sazby nebo extrapolovaných finančních oprav. Tento akt v přenesené pravomoci byl přijat dne 3. března 2014 (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014) 7 . Komise má proto v porovnání s programovým obdobím 2007–2013, které obsahovalo podobné prvky v právně nezávazných pokynech, k dispozici pevnější právní základ. Kritéria pro posouzení a určení výše oprav na základě paušální sazby budou kromě toho předem dostatečně známá všem účastníkům programu.

G) Zachování paušálních sazeb oprav

Jsou zachovány procentní podíly pro opravy na základě paušální sazby, které se používaly již v předchozích programových obdobích, tj. 5 %, 10 %, 25 % a 100 %. Tento přístup byl potvrzen v judikatuře Soudního dvora. Rozhodnutí o uplatnění určité výše finanční opravy však musí přihlížet k zásadě proporcionality a zbytkovému riziku pro rozpočet EU, jak se vyžaduje v nařízení o společných ustanoveních. Pokud by uplatnění stanovené paušální sazby v souladu s aktem v přenesené pravomoci nebylo přiměřené, použije Komise opravu na základě nižší paušální sazby.

H) Vyšší úroveň oprav v případě opakujících se nedostatků

Pro případ, že by při auditech EU byly zjišťovány stejné nedostatky, a to navzdory předchozí finanční opravě, zapracovala Komise do aktu v přenesené pravomoci ustanovení, které umožňuje použít opravu s vyšší sazbou než v případě první opravy. To představuje pro členské státy jasný signál, že musí zajistit rychlou a trvalou úpravu svých řídicích a kontrolních systémů poté, co byl zjištěn závažný nedostatek.

I) Nadále se budou uplatňovat ostatní opatření, která jsou již v platnosti

Nové možnosti, tj. možnost uložit čisté finanční opravy a zavedení každoročního balíčku dokumentů k poskytnutí jistoty, budou spojeny se zachováním stávajících přísných zásad přerušování a pozastavování plateb a se silným apelem na využívání všech možností ke zjednodušení. Výsledkem by mělo být další vylepšení při uplatňování politiky soudržnosti v novém programovém období.

2.5.Přímé řízení

U výdajů v rámci přímého řízení má Komise k dispozici kontrolní rámce k předcházení nesrovnalostem v jednotlivých fázích řízení grantu, jejich odhalování a odrazování od nich za účelem dosažení operačních i finančních cílů. Níže jsou uvedeny informace k provádění kontrol ve dvou klíčových oblastech výdajů v rámci přímého řízení, a to výdajů na výzkum a mezinárodní pomoc.

V případě výdajů na výzkum začíná kontrolní rámec vypracováním pracovního programu, který je podroben rozsáhlým konzultacím, aby co nejlépe splňoval očekávání všech zúčastněných stran a maximalizoval výsledky výzkumu. Po vyhodnocení návrhů jsou pak prováděny další kontroly, když jsou vybrané návrhy převáděny do právně závazných smluv.

Provádění projektu je monitorováno po celou dobu trvání projektu. Všechny platby na základě žádostí o úhradu nákladů jsou předmětem kontrol ex ante podle standardních postupů, mezi něž patří (u plateb nad 375 000 EUR) osvědčení o auditu vydané kvalifikovaným auditorem. Kromě standardních kontrol mohou být prováděny rovněž dodatečné – cílené – kontroly na základě získaných informací a rizika spojeného s transakcí.

Hlavním zdrojem jistoty jsou hloubkové kontroly prováděné na vzorku prostor příjemců poté, co byly vynaloženy a vykázány náklady. Během trvání programu se provádí celá řada těchto hloubkových kontrol. Veškeré vyplacené částky, jež vyplaceny být neměly, jsou získány zpět a systémové chyby jsou rozšířeny na všechny projekty, jichž se příjemce v dané chvíli účastní.

V oblasti mezinárodní spolupráce a rozvoje zavedla Komise kontrolní rámec k předcházení nesrovnalostem v jednotlivých fázích použití financování, jejich odhalování a odrazování od nich, který platí pro všechny využívané druhy řízení (přímé a nepřímé). Tato strategie začíná výběrem nejvhodnějšího nástroje při vypracovávání plánovacích dokumentů a finančních rozhodnutí a vede k samotnému provádění kontrol ve všech fázích realizace.

Z hlediska finanční kontroly zahrnuje systém řadu nástrojů, jež jsou systematicky uplatňovány u prováděných zakázek a grantů v případě všech druhů řízení: ex ante kontroly plateb, audity prováděné Komisí a stanovené v plánu auditů, ověřování výdajů prováděné před platbami příjemci grantů, ověřovací mise v mezinárodních organizacích a celkovou kontrolu ex post na základě každoroční studie míry zbytkových chyb.

Finanční zájmy EU jsou tedy kromě všech dalších možných způsobů podle finančního nařízení chráněny i prostřednictvím kontroly ex ante prováděné Komisí u jednotlivých transakcí a následných kontrol nebo auditů a prostřednictvím inkasa veškerých neoprávněně vyplacených prostředků, které z těchto kontrol vyplyne, jestliže nebyly dodrženy dohodnuté postupy nebo dané činnosti nebyly způsobilé k financování EU.

2.6.Nákladová efektivnost řídicích a kontrolních systémů

V souladu s požadavkem finančního nařízení je významným cílem strategie Komise, která spočívá v zaměření rozpočtu na výsledky, snaha zajistit nákladovou efektivnost při navrhování a uplatňování řídicích a kontrolních systémů, jež zabraňují chybám či tyto chyby odhalují a napravují. V rámci strategií kontroly by se proto měla zvážit vyšší úroveň dohledu a frekvence v rizikovějších oblastech a jejich záměrem by mělo být zajistit, aby kontroly představovaly skutečný přínos. Je to důležité z důvodu, že kontroly znamenají pro příjemce značnou administrativní zátěž a mohou dokonce odrazovat od účasti na programech. Neúčinné a neefektivní kontroly vedou kromě toho k plýtvání prostředky, jež by mohly jinak přispět k dosažení výsledků.

Podávání informací o nákladové efektivnosti se ve výročních zprávách o činnosti za rok 2014 zlepšilo. Všechny útvary Komise, jež se vyjádřily k nákladové efektivnosti svých řídicích a kontrolních systémů, uvedly, že vyčíslitelné a/nebo nevyčíslitelné přínosy přesahují náklady a/nebo vykazují s ohledem na příslušné ukazatele stabilní či pozitivní tendenci.

Komise dala svým útvarům pokyn, aby vyvinuly společnou metodiku pro výpočet nákladů a přínosů kontrol, aby se zajistila větší jednotnost a také spolehlivost výsledků, které mohou být použity k určení relativní nákladové efektivnosti zavedených kontrolních systémů (viz souhrnná zpráva Komise za rok 2014). V případě výdajů v rámci sdíleného řízení musí být ve výpočtu nákladů a nákladové efektivnosti kontrol zohledněny řídicí a kontrolní činnosti členských států.

3.FINANČNÍ OPRAVY A INKASA V ROCE 2014 

3.1.Přehled

Tabulka 3.1: Přehled finančních oprav a inkas prostředků za rok 2014

   *    Vyjma 29 milionů EUR vyplacených Chorvatsku v rámci okruhu vyrovnávacích plateb a 465 milionů EUR vyplacených v rámci okruhu zvláštních nástrojů.

       Upozorňujeme, že výše uvedené údaje se liší od údajů ve zprávě PIF úřadu OLAF, jelikož zpráva úřadu OLAF byla zveřejněna dříve, ve fázi, kdy byly k dispozici pouze předběžné údaje.

Zemědělství:

V roce 2014 přijala Komise tři rozhodnutí o schválení souladu 9 vztahující se na 56 jednotlivých čistých finančních oprav v celkové výši 443 milionů EUR (0,8 % výdajů na SZP stanovených v rozpočtu na rok 2014). Další – finančně významné – rozhodnutí o schválení souladu bylo připravováno na konci roku 2014 a členské státy byly formálně konzultovány ve Výboru zemědělských fondů před koncem roku. Toto rozhodnutí, jež se týká částky ve výši 1,4 miliardy EUR (vztahující se na 56 jednotlivých oprav), bylo Komisí přijato v lednu 2015 10 . Na základě mezinárodně akceptovaných účetních standardů pro veřejný sektor byla tato částka zahrnuta do rozpočtového roku 2014 jako „potvrzená“.

Soudržnost:

Programové období 2000–2006:

V pokročilé fázi procesu uzavírání programů EFRR a projektů v rámci Fondu soudržnosti byly v roce 2014 uloženy a členskými státy přijaty dodatečné finanční opravy v celkové výši 543 milionů EUR:

–    finanční opravy ve výši 451 milionů EUR v rámci uzavírání programů EFRR v devíti členských státech, přičemž nejvýznamnější opravy se týkaly Itálie (231 milionů EUR) a Španělska (119 milionů EUR),

–    finanční opravy ve výši 92 milionů EUR přijaté 11 členskými státy v případě projektů v rámci Fondu soudržnosti, přičemž nejvyšší částka se vztahovala na Slovensko (70 milionů EUR).

V případě ESF bylo v rámci daného procesu uzavřeno všech 239 programů (209 úplně a 30 částečně). Výše potvrzených a provedených finančních oprav činila v roce 2014 133 milionů EUR. Členskými státy s nejvyšší úrovní potvrzených a provedených finančních oprav byly Španělsko (99 milionů EUR) a Itálie (20 milionů EUR). Dalšími zeměmi, u nichž byl dokončen proces uzavírání, byly Belgie, Německo, Řecko, Francie, Rakousko, Slovensko a Spojené království. Itálie a Španělsko dosud nepřijaly některé návrhy v rámci uzavírání programů a byl zahájen postup před provedením opravy – více informací viz oddíl 4.2.3.

V roce 2014 byl zaznamenán značný pokrok v souvislosti s uzavíráním Finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FNOR). Na konci roku 2014 bylo uzavřeno 53 ze 60 programů. Většina příslušných finančních oprav byla provedena prostřednictvím inkasních příkazů.

Programové období 2007–2013:

Potvrzené finanční opravy v roce 2014 u EFRR a Fondu soudržnosti činily 294 milionů EUR 11 . Je to výsledkem přísné politiky Komise v oblasti dohledu a přerušování plateb a rostoucího počtu akčních plánů zahrnujících finanční opravy, o nichž rozhodly členské státy a jež byly provedeny v návaznosti na dopis o přerušení plateb nebo dopis před pozastavením plateb, které zasílají pověřené schvalující osoby Komise.

V rámci ESF byla potvrzena částka ve výši 209 milionů EUR a bylo provedeno 156 milionů EUR, přičemž 95 milionů EUR bylo potvrzeno v roce 2014 a 61 milionů EUR v předchozích letech. Provedeno bylo 89 % finančních oprav potvrzených během roku 2014 a předchozích let, což znamená, že je stále třeba provést opravy ve výši 118 milionů EUR. Členskými státy s nejvyšší úrovní oprav jsou Španělsko (56 milionů EUR), Rumunsko (43 milionů EUR), Polsko (32 milionů EUR) a Francie (20 milionů EUR). V rámci finančních oprav provedených v roce 2014 se 64 milionů EUR týká finančních oprav „u zdroje“, tj. finančních oprav, které uplatňují orgány členských států v okamžiku, kdy vykazují Komisi výdaje, přičemž se jedná o opravy na základě paušální sazby v návaznosti na audity Komise.

Finanční opravy, jež byly potvrzeny v případě Evropského rybářského fondu (ERF), se oproti roku 2013 zvýšily o více než 80 %, především v důsledku auditů a dokumentárních kontrol Komise. Díky odstranění nezpůsobilých výdajů z následné žádosti o platbu je možné tyto finanční opravy provádět rychle.

Programové období 2014-2020:

Během roku 2014 probíhalo první účetní období a u téměř žádného operačního programu zatím neproběhlo určení příslušných orgánů, a proto nebyla dosud nijak zpracována auditní činnost související s vykazováním výdajů.

3.2.Projednávané finanční opravy ke dni 31. prosince 2014

Projednávané finanční opravy představují předběžnou fázi v případě, že byly zahájeny postupy za účelem provedení finanční opravy, avšak stále probíhá řízení o sporných otázkách s dotyčným členským státem. Stanovené částky jsou pouze počátečními odhady útvarů Komise, jež se mohou do přijetí konečného rozhodnutí Komise změnit.

3.3.Finanční opravy potvrzené v roce 2014

Tento oddíl nabízí různé pohledy na potvrzené částky finančních oprav v roce 2014. Komise upozorňuje na skutečnost, že níže uvedené údaje a mapy se týkají pouze jednoho roku, a to roku 2014. Výše celkových oprav i členění podle členských států se může v závislosti na daném roku značně měnit. Smysluplné posouzení schopnosti systémů dohledu a kontroly zajistit nápravu je proto nutno založit v souladu s povahou těchto výdajů na víceleté perspektivě (viz oddíl 4).

3.3.1. Členění podle členských států

Mapa a tabulka 3.3.1: Finanční opravy, které byly potvrzeny v roce 2014, ve srovnání s obdrženými platbami EU; členění podle členských států

Výše uvedená mapa zohledňuje relativní váhu finančních oprav potvrzených u jednotlivých členských států ve srovnání s platbami obdrženými z rozpočtu EU v roce 2014.

Světle šedá barva označuje členské státy, které nedosahují průměrného procentního podílu ve výši 3,5 %.

 Červená barva označuje členské státy, které překračují průměrný procentní podíl ve výši 3,5 %.

* Výše uvedená záporná částka v případě Nizozemska je důsledkem rozsudku Soudního dvora, podle něhož má Komise Nizozemsku vyplatit určité finanční prostředky.

3.3.2.    Členění oprav na základě paušální sazby, jež byly potvrzeny v roce 2014

Tabulka 3.3.2: Členění oprav na základě paušální sazby, jež byly potvrzeny v roce 2014

*    Včetně extrapolovaných oprav.

**    Jedná se o nejlepší odhad. Většina finančních oprav zahrnuje částky založené na přesných výpočtech a paušálních sazbách.

Opravy na základě paušální sazby jsou cenným nástrojem, který se používá v případě, že související částku nelze určit na základě reprezentativního statistického vzorku nebo nelze přesně vyčíslit dopad jednotlivých chyb na výdaje. Jejich uplatnění však znamená, že finanční důsledky nese členský stát, na který se daná oprava na základě paušální sazby vztahuje, neboť tyto opravy nejsou přímo navázány na jednotlivé nesrovnalosti na úrovni projektů, tj. neexistuje žádný konečný příjemce, od něhož by bylo možné prostředky získat zpět.

3.3.3. Členění finančních oprav provedených „u zdroje“

Tabulka 3.3.3: Členění finančních oprav „u zdroje“, jež byly potvrzeny v roce 2014

Opravy „u zdroje“ byly u programů EFRR/FS na období 2007–2013 oznámeny v roce 2014 poprvé. Týkají se částek ohlášených členskými státy 12 v roce 2014 v návaznosti na zvláštní žádost útvarů Komise (žádosti zaměřené na hlavní případy, v nichž byly uplatněny opravy na základě paušální sazby kvůli problémům souvisejícím se zadáváním veřejných zakázek či nedostatky v řídicích a kontrolních systémech členských států). Zjištěny tak byly finanční opravy „u zdroje“ v souhrnné výši 782 milionů EUR v šesti členských státech od roku 2012 do konce roku 2014. Jelikož se jednalo o první rok, v němž byly tyto informace oznámeny, byla celá výše oprav „u zdroje“ zařazena do roku 2014, ačkoli některé z uvedených částek byly zahrnuty do žádostí o platby zaslaných Komisi v roce 2012 a 2013.

Hlavní finanční opravy „u zdroje“ v případě EFRR/FS se týkají České republiky (398 milionů EUR), Maďarska (136 milionů EUR), Rumunska (92 milionů EUR), Řecka (72 milionů EUR) a Slovenska (56 milionů EUR).

V případě ESF byly uplatněny opravy na základě paušální sazby zároveň s vykázáním výdajů Komisi a následně opraveny nové výdaje především v těchto členských státech: v Rumunsku (41 milionů EUR), Francii (20 milionů EUR), Maďarsku (16 milionů EUR) a Polsku (14 milionů EUR). Celková výše finančních oprav „u zdroje“ potvrzených v roce 2014 činila 100 milionů EUR.

Co se týče Rumunska, spolupracuje Komise v zájmu řešení hlavních příčin opakujících se problémů zjištěných u ESF s vnitrostátními orgány na posílení rumunských řídicích a kontrolních systémů a pečlivě sleduje realizaci dohodnutého akčního plánu. Kromě toho prověřil vnitrostátní auditní orgán zadávání zakázek u řady vysoce rizikových projektů a zjištěné chyby se napravují finančními opravami na úrovni dotyčných projektů (čímž jsou nahrazeny opravy na základě 25% paušální sazby). Komise rovněž vede rumunské orgány k intenzivnějšímu zjednodušování a využívání nástroje pro prevenci a odhalování podvodů, Arachne.

3.4.Finanční opravy provedené v roce 2014

Tento oddíl nabízí různé pohledy na částky finančních oprav provedených v roce 2014. Komise upozorňuje na skutečnost, že níže uvedené údaje a mapy se týkají pouze jednoho roku, a to roku 2014. Výše celkových oprav i členění podle členských států se značně mění v závislosti na daném roku – víceletý přehled je uveden v oddíle 4.

3.4.1. Členění podle členských států

Mapa a tabulka 3.4.1: Finanční opravy, které byly provedeny v roce 2014, ve srovnání s obdrženými platbami EU; členění podle členských států

Výše uvedená mapa zohledňuje relativní váhu finančních oprav provedených u jednotlivých členských států ve srovnání s platbami obdrženými z rozpočtu EU v roce 2014.

 Světle šedá barva označuje členské státy, které nedosahují průměrného procentního podílu ve výši 2,3 %.

 Červená barva označuje členské státy, které překračují průměrný procentní podíl ve výši 2,3 %.

3.4.2. Členění oprav na základě paušální sazby, jež byly provedeny v roce 2014

Tabulka 3.4.2: Členění oprav na základě paušální sazby, jež byly provedeny v roce 2014

       * Včetně extrapolovaných oprav.

Údaje pro zemědělství nejsou k dispozici.

3.4.3. Členění finančních oprav provedených „u zdroje“

Tabulka 3.4.3: Členění oprav „u zdroje“ v oblasti politiky soudržnosti, jež byly provedeny v roce 2014

V případě EFRR/FS lze z částky 782 milionů EUR finančních oprav „u zdroje“ oznámených v roce 2014 již považovat za provedené finanční opravy ve výši 430 milionů EUR (55 %). Dotčenými členskými státy jsou především Česká republika (271 milionů EUR), Řecko (60 milionů EUR) a Slovensko (56 milionů EUR). Co se týče oprav „u zdroje“ v případě ESF, opravy na základě paušální sazby byly zároveň s vykázáním výdajů Komisi uplatněny a nové výdaje byly následně opraveny v těchto členských státech: ve Francii (20 milionů EUR), Maďarsku (16 milionů EUR), Polsku (13 milionů EUR) a Rumunsku (11 milionů EUR).

3.5.Inkasa 

Tabulka 3.5: Inkasa prostředků potvrzená a provedená v roce 2014

Zemědělství:

V období 2008–2014 Komise prověřila správné uplatňování pravidel týkajících se inkasa v rámci 32 auditů v 19 členských státech (včetně všech členských států EU-15 s nízkou mírou inkasa prostředků u případů zjištěných od roku 2007). Nedostatky, které byly při těchto auditech odhaleny, se řeší v kontextu postupů pro schválení souladu. S výjimkou dvou případů (Itálie a Irsko) disponují orgány členských států obecně odpovídajícími postupy k zajištění ochrany finančních zájmů EU.

Pečlivost orgánů členských států, pokud jde o inkaso prostředků v nejzávažnějších případech nesrovnalostí, se posuzuje v rámci dalších 25 probíhajících postupů pro schválení souladu (dokumentární kontroly).

V roce 2012 byly v rámci vyšetřování OLAF zjištěny některé vážné problémy u italské platební agentury, jež se týkaly úplnosti knihy dlužníků, předepisování některých pohledávek a několika vnitrostátních režimů, jež byly údajně financovány z rozpočtu EU. Kromě toho vyjádřil Účetní dvůr v rámci auditů provedených v roce 2013 rovněž určité obavy, co se týče systémů správy dluhů používaných v Itálii (AGEA) a Irsku (DAFF). Komise tuto skutečnost zohlednila ve své analýze rizik a v září 2014 provedla audit v Itálii a v auditním roce 2015–2016 se chystá provést audit v Irsku.

3.6.Nedostatky v řídicích a kontrolních systémech členských států zjištěné v roce 2014 a přijatá opatření 

3.6.1.     Zemědělství a rozvoj venkova

Významné nedostatky zaznamenané v řídicích a kontrolních systémech v jednotlivých členských státech, jak je zjistily samotné členské státy, Komise, EÚD a/nebo úřad OLAF (vyšetřování podvodů), podrobně sleduje Komise do doby, než získá spolehlivé důkazy o tom, že nedostatky byly odstraněny provedením vhodných opatření ze strany členského státu, že byly opraveny neoprávněné výdaje vykázané v minulosti a že nový systém prokázal svou spolehlivost v praxi.

U přímých plateb vzneslo GŘ AGRI ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2013 výhrady ohledně 15 španělských platebních agentur, Francie, Spojeného království (Anglie), Maďarska, Řecka a Portugalska. V případě Francie, Španělska a Anglie Komise nadále monitoruje akční plány nápravy vypracované vnitrostátními orgány. Portugalsko svůj akční plán provedlo. V případě Řecka se situace výrazně zlepšila, ale zjistilo se, že akční plán nebyl plně proveden v souladu se stanovenými mezníky a lhůtami, což Komisi vedlo k přijetí prováděcího rozhodnutí o snížení měsíčních plateb za rok podávání žádostí 2014 u výdajů dotčených danými nedostatky. V případě Maďarska se nezdálo být nutné vypracovat formální akční plán, který by řešil konkrétní problémy, jež byly zjištěny za rok 2013 a 2014. Týkaly se systému kontroly, který bude zreformován v rámci nového režimu přímých plateb od roku podávání žádostí 2015. V případě Francie je akční plán dokončený dne 15. listopadu 2013 sledován v rámci čtvrtletního podávání zpráv a případně auditů.

Co se týče výroční zprávy o činnosti za rok 2013, GŘ AGRI upravilo kontrolní statistiky členských států tak, aby zohlednilo nezjištěné, a tedy neohlášené chyby, a vypočítalo míru chyb dosahující 5,2 %. Jelikož tak učinilo na úrovni platebních agentur, s ohledem na výhrady bylo možné uplatnit cílený přístup: výsledkem bylo, že generální ředitel mohl vydat výhrady, které se týkaly 31 platebních agentur namísto celé činnosti ABB.

V roce 2014 Komise dále posílila stávající akční plány k řešení výše uvedených výhrad díky lepší spolupráci a analýze v rámci útvarů Komise a intenzivnímu dialogu s členskými státy. Na základě tohoto přístupu se dále scházela ad hoc pracovní skupina AGRI, jež byla vytvořena v roce 2012, a pracovala na analýze a strategii v rámci Komise a byl zaveden lepší systém podávání zpráv všemi členskými státy týkajících se vnitrostátních akčních plánů ke snížení míry chyb. Součástí tohoto přístupu je také výraznější zaměření na pravidelné následné kontroly v návaznosti na zjištění auditu, jakož i lepší ukazatele a mezníky pro účely monitorování. V roce 2014 Komise rovněž vyvinula nový nástroj IT, který jí umožňuje shromažďovat informace získané z vnitrostátních akčních plánů a nakládat s nimi efektivnějším a jednotnějším způsobem.

Od roku 2013 se konaly čtyři semináře o míře chyb, přičemž dva z nich se uskutečnily v roce 2014: jejich cílem bylo prezentovat aktuální stav, pokud jde o provádění akčních plánů, sdílet osvědčené postupy a poskytnout pokyny. Tyto semináře se konají dvakrát do roka a pořádají se společně v rámci Výboru pro rozvoj venkova a Výboru zemědělských fondů, aby bylo zajištěno zapojení jak řídicích orgánů, tak platebních agentur. Hodnocení pečlivě monitorovaného procesu následných kroků se tak provádí každého půl roku. Zeměpisné sekce mezitím zajišťovaly řešení daného problému ve spolupráci s členskými státy na každoročních a ad hoc zasedáních, v rámci monitorovacích výborů a případně prostřednictvím změn programu.

Posílena byla současně příslušná auditní kapacita v Komisi. Počet auditů se zvýšil a audity se zaměřují na konkrétní problémy související s mírou chyb.

Právní rámec kromě toho umožňuje přerušení a pozastavení plateb v případě závažných nedostatků v řídicích a kontrolních systémech, pokud jde o výdaje v rámci EZFRV v období 2007–2013 nebo 2014–2020. Co se týče nového právního rámce (nařízení č. 1305/2013), podle článku 62 provádí řídicí orgány a platební agentura posouzení ex ante každého navrhovaného programu a musí dospět k závěru, že opatření zahrnutá do programu jsou ověřitelná a kontrolovatelná. Útvary Komise před schválením programů toto posouzení důkladně analyzují.

Je třeba se rovněž zmínit o Evropské síti pro rozvoj venkova, jež bude hrát významnější úlohu při šíření osvědčených postupů v souvislosti se snižováním míry chyb. V prvním pololetí roku 2015 byla připravena školení pro řídicí orgány na tato témata: zjednodušené vykazování nákladů, přiměřenost nákladů, zadávání veřejných zakázek a agroenvironmentální platby zaměřené na výsledky: kolektivní přístup.

3.6.2.     Soudržnost

U EFRR a Fondu soudržnosti za období 2007–2013 se auditní činnost Komise v roce 2014 soustředila na pět auditních šetření a zvláštní kontroly k potvrzení míry chyb podle vybrané výroční kontrolní zprávy. Aby bylo možné potvrdit výsledky auditů provedených auditními orgány, konají se audity na místě na úrovni orgánů a/nebo zprostředkujících subjektů programů, jež obvykle zahrnují prověřování důkazních informací až u zdroje, tj. na místě na úrovni příjemců/projektů. Výsledkem této auditní činnosti je, že se Komise může obecně spolehnout na práci 42 ze 47 auditovaných auditních orgánů, jež odpovídají za audity 91 % prostředků přidělených z EFRR/FS za programové období 2007–2013.

Audity provedené v letech 2010 až 2014 potvrzují, že klíčovou otázkou jsou i nadále řídicí kontroly (prvostupňové kontroly) prováděné členskými státy. Audity řídicích kontrol, jež provedla Komise v roce 2014, potvrdily, že nedostatky v realizaci těchto kontrol byly zjištěny v případě 66 % uskutečněných misí, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek (problémy zjištěny v případě 58 % misí).

Další problémy byly zjištěny v oblastech, jako je způsobilost operací (audity provedené u vybraných operací v Maďarsku, Rumunsku, Řecku, Itálii a Slovinsku) a státní podpora (kterou se zabývaly audity zaměřené na programy pro konkurenceschopnost ve Slovinsku, Maďarsku, Řecku, Rumunsku, Itálii a mise ve Španělsku na úrovni dvou zprostředkujících subjektů). V těchto třech oblastech (zadávání veřejných zakázek, způsobilost, státní podpora) jsou problémy hlášeny rovněž v rámci auditů Účetního dvora.

Podrobná analýza výhrad vydaných generálním ředitelem a související akční plány na úrovni programu jsou zveřejněny ve výroční zprávě o činnosti GŘ REGIO za rok 2014.

Pokud jde o ESF, hlavní zjištění auditů systému se týkají: výběru operací, nedostatečných řídicích kontrol, chybějící auditní stopy, nespolehlivých informačních systémů, nedostatků v procesu osvědčování, nedostatečné spolehlivosti národních zpráv o auditu systému, porušování pravidel zadávání veřejných zakázek a nezpůsobilosti výdajů.

Řídicí kontroly prováděné členskými státy jsou i nadále klíčovou otázkou. Audity řídicích kontrol, které provedla Komise v roce 2014, potvrdily následující hlavní nedostatky v realizaci těchto kontrol, jež byly zjištěny již v roce 2013: formální povaha řídicích kontrol, nedostatečné ověřování postupů zadávání veřejných zakázek, nedostatečná struktura/organizace řídicího orgánu nebo zprostředkujícího subjektu, nedostatečná odborná příprava a dohled v případě delegování úkolů, řídicí kontroly prováděné po osvědčení výdajů a nedostatečné pokyny a školení pro příjemce.

Ve výroční zprávě o činnosti za rok 2014 byly vzneseny výhrady kvůli nedostatkům v řídicích a kontrolních systémech operačních programů ERF Německa (Meklenburska-Předního Pomořanska), Itálie, Nizozemska, Polska a Rumunska. V případě všech pěti operačních programů se projevily významné chyby, jak je uvedeno ve výročních kontrolních zprávách. Všem dotčeným členským státům byly zaslány dopisy s jasnými akčními plány, v nichž byla uvedena potřebná nápravná opatření, jež je třeba přijmout, aby bylo možné obnovit platby.

4.SOUHRNNÉ FINANČNÍ OPRAVY A INKASA KE KONCI ROKU 2014

4.1.Přehled

Souhrnné údaje poskytují užitečné informace o významu nápravných mechanismů, které Komise používá, zejména kvůli tomu, že přihlížejí k víceleté povaze programů a projektů a vyrovnávají dopad jednorázových událostí.

4.1.1.    Období 2009–2014

Níže uvedené grafy ukazují vývoj potvrzených a provedených finančních oprav a inkas za posledních šest let:

Grafy 4.1: Finanční opravy a inkasa v období 2009–2014 (v miliardách EUR)

Potvrzené finanční opravy a inkasa v období 2009–2014 (v miliardách EUR)

Provedené finanční opravy a inkasa v období 2009–2014 (v miliardách EUR)

Průměrná výše finančních oprav a inkas, které byly potvrzeny pro daný rok v období 2009–2014, činila 3,2 miliardy EUR, tj. 2,4 % průměrné výše plateb z rozpočtu EU v hodnotě 133 miliard EUR (sdílené řízení: 2,8 miliardy EUR, tj. 2,8 % průměrné výše plateb v hodnotě 102 miliardy EUR; všechny ostatní typy řízení: 366 milionů EUR, tj. 1,2 % průměrné výše plateb v hodnotě 30,5 miliardy EUR). Tendence u potvrzených částek je mírně vzestupná, což prokazuje, že víceletý kontrolní rámec v průběhu času úspěšně chrání rozpočet EU.

Průměrná výše provedených finančních oprav a inkas za období 2009–2014 činila 2,8 miliardy EUR, což představuje 2,1 % průměrné výše plateb z rozpočtu EU v tomto období (sdílené řízení: 2,5 miliardy EUR, tj. 2,4 % průměrné výše plateb; všechny ostatní typy řízení: 356 milionů EUR, tj. 1,2 % průměrné výše plateb). Tuto vzestupnou tendenci lze vysvětlit uzavíráním programového období 2000–2006, jelikož značný počet finančních oprav a inkas se provádí až v této fázi (viz níže). V případě zemědělství se dopad realizace některých čistých finančních oprav prostřednictvím tří ročních splátek projevuje v nižším zvýšení částek, jež jsou skutečně provedeny, ve srovnání s částkami, o nichž rozhodla Komise.

4.1.2.    Rozhodnutí Soudního dvora týkající se finančních oprav v oblasti regionální politiky

Během roku 2015 byly vydány rozsudky Soudního dvora, kterými bylo zrušeno několik rozhodnutí o finančních opravách v oblasti regionální politiky přijatých mezi lety 2008 a 2010. Tyto opravy dosahovaly celkové výše téměř 0,5 miliardy EUR a týkaly se programového období 1994–1999. Rozsudky se týkají procesních záležitostí, jež vyplývají z nařízení č. 1083/2006. Komise analyzuje jejich dopad.

4.2.Finanční opravy

4.2.1.    Přehled

Tabulka 4.2.1: Souhrnné potvrzené finanční opravy a procento provedených oprav ke konci roku 2014

* V roce 2015 rozhodl Soudní dvůr ve prospěch přijímajících členských států v několika soudních řízeních (0,5 miliardy EUR) týkajících se finančních oprav u EFRR provedených v období 2008–2010 (viz oddíl 4.1.2.).

Jednotlivá programová období v politice soudržnosti jednoznačně ukazují víceletou povahu rozpočtového cyklu EU. Jelikož se období 2000–2006 blíží ke svému uzavření, objem finančních oprav je výrazně vyšší, zejména v porovnání s obdobím 2007–2013. Finanční opravy u tohoto časově bližšího období budou podle očekávání v následujících letech dále růst, jelikož se programy začínají uzavírat (některé dosahují 95 % prahové hodnoty pro platby), měly by však být v porovnání s předchozím programovým obdobím nižší kvůli úspěšnému provádění preventivních opatření.

4.2.2.    Zemědělství – EZZF: finanční opravy v rámci postupu pro schválení souladu

Co se týká EZZF, výše finančních oprav, o nichž rozhodla Komise od roku 1999, činí celkem 10 808 milionů EUR (na základě 47 přijatých rozhodnutí). Průměrná míra oprav na jeden rozpočtový rok za období 1999–2014 činí 1,7 % výdajů. Jakmile Komise vydá rozhodnutí, jsou opravy automaticky provedeny, pokud nebylo členskému státu povoleno splácení ve formě tří ročních splátek.

Tabulka 4.2.2: EZZF: souhrnné finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto v rámci schválení účetních závěrek od roku 1999 do konce roku 2014; členění podle členských států

Graf 4.2.2: EZZF: souhrnné finanční opravy podle členských států v rámci schválení účetních závěrek od roku 1999 do konce roku 2014 ve srovnání s platbami obdrženými z rozpočtu EU

4.2.3.    Politika soudržnosti: EFRR a ESF na období 2000–2006

Jelikož je období 2000–2006 již téměř uzavřeno, lze provést užitečné srovnání celkových výsledků nápravných opatření s celkovými vynaloženými peněžními prostředky, a získat tak úplnější představu o dopadu nápravných mechanismů 13 . U finančních prostředků z EFRR a ESF činila na konci roku 2014 souhrnná částka finančních oprav pouze na základě práce Komise v oblasti dohledu 8,2 miliardy EUR. Tato částka odpovídá přibližně 4,1 % přidělených prostředků (196,9 miliardy EUR) na konci roku 2014. Vezmou-li se v úvahu dodatečné finanční opravy nahlášené členskými státy, které souvisejí s jejich vlastními kontrolními činnostmi, vzroste míra oprav na více než 4,6 %.

Ke konci roku 2014 Komise uzavřela 338 programů EFRR (ve srovnání s 316 na konci roku 2013) z celkového počtu 379 programů. Zbývajících 41 programů představuje případy, v nichž měly členské státy námitky proti finančním opravám navrhovaným Komisí, předložily ke zvážení dodatečné informace nebo požadovaly náhradu nevymahatelných částek. V těchto případech byla zahájena řízení o finanční opravě (slyšení) a jsou přijímána rozhodnutí o nevymahatelných částkách.

Pokud jde o EFRR, činí finanční opravy uložené Komisí všem členským státům souhrnně do konce roku 2014 5,8 miliardy EUR, což představuje přibližně 4,5 % celkových prostředků vyčleněných na všechny programy na období 2000–2006. Tento proces je možno rozdělit na finanční opravy ve výši 4,1 miliardy EUR během provádění programů a dalších 1,6 miliardy EUR finančních oprav uplatněných při uzavírání programů. Dotčenými členskými státy jsou především Španělsko (2,6 miliardy EUR), Itálie (1,2 miliardy EUR) a Řecko (1,2 miliardy EUR).

Co se týče ESF, byl na konci roku 2014 proces uzavírání dokončen. Útvary Komise k 30. červnu 2015 odhadují, že celková výše finančních oprav za programové období 2000–2006 – s ohledem na projednávané finanční opravy – bude u programů ESF činit 2,4 miliardy EUR, což představuje 3,6 % přidělených prostředků z ESF. Tento proces je možno rozdělit na finanční opravy ve výši 1,2 milionu EUR během provádění programů a dalších 1,2 milionu EUR finančních oprav uplatněných při uzavírání programů.

V rámci uzavírání španělských programů ESF zamítly španělské orgány navzdory analýze všech argumentů a informací předložených Komisí návrh na uzavření tří z 38 programů. Na konci roku 2014 dosahovaly projednávané finanční opravy v případě Španělska výše 59 milionů EUR a představovaly zablokované zbývající závazky ve výši 34 milionů EUR. V průběhu roku 2015 přijaly místní orgány jeden návrh na uzavření. V případě ostatních programů byl zahájen postup před provedením opravy.

Graf 4.2.3: Souhrnné finanční opravy uložené členským státům v souvislosti s čerpáním EFRR a ESF za programové období 2000–2006, jež byly potvrzeny a projednávány ke dni 31. prosince 2014, ve srovnání s obdrženými příspěvky

4.2.4.    Politika soudržnosti: EFRR/FS a ESF na období 2007–2013

V této fázi programového období představují dosud opravené souhrnné částky 0,9 % přidělených rozpočtových prostředků. Ačkoli se očekává, že finanční opravy za období 2007–2013 se budou v nadcházejících letech dále zvyšovat, jelikož se začínají uzavírat příslušné programy, údaje, jež jsou zatím k dispozici, svědčí o celkovém nižším objemu finančních oprav ve srovnání s předchozím programovým obdobím. Je to odrazem lepší schopnosti řídicích a kontrolních systémů odhalovat problémy a napravovat chyby před vykázáním výdajů Komisi, která vede k nižší míře chyb v oblasti politiky soudržnosti v období 2007–2013 ve srovnání s obdobím 2000–2006. Komise odkazuje rovněž na opravy provedené v tomto období členskými státy – viz oddíl 7.

Jelikož programy na období 2007–2013 jsou financovány z více fondů, není v tabulce uvedeno rozdělení mezi EFRR a FS.

Graf 4.2.4: Souhrnné finanční opravy uložené členským státům v souvislosti s čerpáním EFRR/FS a ESF za programové období 2007-2013, jež byly potvrzeny a projednávány ke dni 31. prosince 2014, ve srovnání s obdrženými příspěvky

U programů EFRR/FS Komise uložila od začátku programového období 2007–2013 finanční opravy v souhrnné výši přibližně 2 miliard EUR (což zahrnuje finanční opravy ve výši 782 milionů EUR uplatněné členskými státy před nebo současně s vykázáním výdajů Komisi v důsledku požadovaných nápravných opatření, viz rovněž opravy „u zdroje“ uvedené výše) a finanční opravy ve výši 237 milionů EUR se projednávají. Dotčenými členskými státy jsou především Česká republika (719 milionů EUR), Maďarsko (298 milionů EUR), Řecko (257 milionů EUR), Španělsko (237 milionů EUR), Slovensko (152 milionů EUR), Rumunsko (146 milionů EUR) a Itálie (105 milionů EUR).

Co se týká EFRR a Fondu soudržnosti, v roce 2014 pokračovala Komise v důsledném vykonávání své úlohy v oblasti dohledu tím, že přerušovala/pozastavovala platby ihned po zjištění nedostatků a zajišťovala, aby se členské státy zabývaly zjištěnými nedostatky ve svých řídicích a kontrolních systémech. Cílem bylo určit a odstranit případné zbývající významné riziko v zájmu zajištění náležité ochrany rozpočtu EU a dosáhnout do uzavření programů přijatelného zbytkového rizika. V případě období 2007–2013 bylo výsledkem celkové zlepšení v porovnání s obdobím 2000–2006. V důsledku řady níže popsaných opatření, která Komise přijala ve spolupráci s členskými státy, se podařilo dosáhnout též pozitivního trendu, co se týká výskytu chyb ve výdajích na soudržnost v průběhu let.

V případě ESF jsou členskými státy s nejvyššími souhrnnými finančními opravami Rumunsko (355 milionů EUR), Španělsko (213 milionů EUR) a Polsko (152 milionů EUR).

U programů EFRR/FS a ESF se za období 2007–2013 dosáhlo následujících zlepšení:

A) Posílení vnitrostátních kontrol

Byla posílena schopnost vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů předcházet chybám, odhalovat je a napravovat ještě předtím, než jsou Komisi vykázány příslušné výdaje. Útvary Komise na jedné straně vynaložily značné úsilí v oblasti řízení a auditů ke zlepšení fungování prvostupňových kontrol členských států. Na straně druhé předpisy týkající se období 2007–2013 ukládají auditním orgánům obecnou povinnost používat u auditů operací statistické vzorky. Ve spojení s důkladným auditním dohledem a pokyny ze strany Komise, které muselo doprovázet intenzivní budování kapacit, se tak podařilo významně zvýšit spolehlivost míry chyb, kterou každoročně hlásí členské státy Komisi ve svých výročních kontrolních zprávách. Komise při nabývání jistoty o spolehlivosti jí předkládaných údajů používá míru chyb jako ukazatel účinnosti řídicích a kontrolních systémů. Auditorská činnost Komise se tudíž mohla soustředit na získání jistoty ohledně činnosti auditních orgánů a zaměřit se na nejslabší orgány nebo na orgány zajišťující nejvyšší pokrytí fondů EU. Komise mimoto přijímá průběžně opatření v návaznosti na zjištěné nedostatky a sleduje, zda je kvalita práce auditního orgánu nadále uspokojivá, jakmile je programu udělen status jednotného auditu. Úzká spolupráce s auditními orgány zajišťuje včasné odhalování a řešení problémů již na vnitrostátní úrovni. Přispívá rovněž k tomu, že se zkvalitňuje postup, jímž Komise nabývá jistotu o spolehlivosti jí předkládaných údajů.

B) Audity Komise na místě

Komise provádí také vlastní audity na místě na základě analýzy rizik, včetně auditů na úrovni příjemců, pokud se domnívá, že by určité nedostatky (týkající se zejména složitých otázek, jako je zadávání veřejných zakázek nebo záležitosti související se státními podporami u EFRR/FS) mohly zůstat neodhaleny nebo by nemusely být odhaleny včas. V této souvislosti ověřuje, jak jsou prováděny akční plány nápravných opatření v případě přerušení plateb a finančních oprav. Tyto audity přispívají ke zdokonalování řídicích a kontrolních systémů u programů, u nichž byla vyslovena výhrada, což zajišťuje, že minulé a budoucí výdaje vykázané Komisi jsou legální a správné. Komisi to poskytuje rovněž dodatečný, přímější zdroj informací při nabývání jistoty o spolehlivosti jí předkládaných údajů.

C) Lepší odhalování problémů

Větší schopnost odhalovat problémy se aktivně využívá ke zlepšení fungování řídicích systémů v členských státech při současném provádění potřebných finančních oprav. Komise od roku 2008 systematicky a konzistentně využívá možnost přerušit a/nebo pozastavit platby ve prospěch programů s významnými nedostatky v řízení či rozhodnutí generálních ředitelů o vydání varování v případě, že nemají být provedeny žádné platby. Díky tomu nehrozí, že by EU nahrazovala výdaje, u nichž existuje vysoké riziko chyb, a současně jsou členské státy silně motivovány k rychlému zlepšení svých řídicích a kontrolních systémů. Spolupráce kontrolních orgánů EU a členských států současně umožnila lepší dohodu o potřebných finančních opravách a jejich provedení s cílem náležitě chránit rozpočet EU před neoprávněnými výdaji, mj. prostřednictvím oprav na základě paušální sazby. Členské státy zase mohly použít zdroje EU, jichž se tyto opravy týkaly, znovu na jiné projekty. Tyto opravy však přesto mají v dotčených členských státech významný finanční a politický dopad, jelikož neoprávněné výdaje – nejsou-li inkasovány nazpět od příjemců – musí být financovány z vnitrostátních zdrojů.

D) Opatření v oblasti budování kapacit

V zájmu zmírnění zbývajících rizik a nedostatků zjištěných v členských státech a u programů na úrovni řídicích orgánů přijala Komise rovněž opatření k budování dalších kapacit ve prospěch programů na období 2007–2013. Počátkem roku 2013 bylo zřízeno nové kompetenční centrum pro budování správních kapacit s cílem podpořit orgány veřejné správy, které řídí EFRR a Fond soudržnosti. V oblasti zadávání veřejných zakázek vypracovalo kompetenční centrum akční plán pro zadávání veřejných zakázek. Přijímají se rovněž opatření ke zlepšení uplatňování pravidel státní podpory a vyvíjí se platforma pro výměnu mezi správními orgány, které řídí fondy, s cílem využít stávající osvědčené postupy.

E) Zjednodušené vykazování nákladů

V roce 2014 Komise i nadále aktivně podporovala využívání zjednodušeného vykazování nákladů. V Itálii, Francii, Irsku a na Maltě se konaly semináře na podporu využívání zjednodušeného vykazování nákladů s cílem dále snížit riziko chyb, pokud jde o legalitu a správnost transakcí, zejména v souvislosti s přípravou dalšího programového období 2014–2020. Kromě toho byla v září 2014 dokončena aktualizace pokynů pro zjednodušené vykazování nákladů určených členským státům a v roce 2014 byla zveřejněna italská případová studie o uplatňování zjednodušeného vykazování nákladů v programovém období 2007–2013.

4.3.Inkasa

Níže uvedené tabulky udávají částky potvrzených a provedených inkas za období 2009–2014. Viz rovněž tabulka 5.2 týkající se dopadu na rozpočet EU.

Tabulka 4.3.1: Potvrzená inkasa za období 2009–2014

Tabulka 4.3.2: Provedená inkasa za období 2009–2014

5.ČISTÉ OPRAVY

Dopad různých nápravných mechanismů na rozpočet EU je ovlivněn způsobem plnění rozpočtu, odvětvovým řízením a finančními pravidly dané oblasti politiky. Ve všech případech vedou nápravné mechanismy k ochraně rozpočtu EU před výdaji vynaloženými v rozporu s právními předpisy.

5.1.Čisté finanční opravy v roce 2014 

Čistá finanční oprava je oprava, která má vliv na rozpočet EU (tj. opravené a inkasované částky se vrátí do rozpočtu EU). V důsledku toho se sníží finanční prostředky EU pro příslušný členský stát.

Jak je objasněno výše, v programových obdobích 2000–2006 a 2007–2013 byly čisté opravy prováděny hlavně v rámci zemědělské politiky.

Zbývá zařadit celkem 113 milionů EUR, které jsou v této tabulce považovány za jiné než čisté opravy.

Jak je uvedeno výše, opravy v oblasti zemědělství (EZZF, EZFRV, EZOZF) jsou vždy čisté, zatímco v oblasti politiky soudržnosti byly čisté finanční opravy vedoucí k vrácení dříve vyplacených částek do rozpočtu EU kvůli příslušnému právnímu rámci obecně výjimkou – viz oddíl 3.1, kde jsou tyto částky podrobněji vysvětleny.

Podle platného právního rámce pro politiku soudržnosti do programového období 2007–2013 dochází ke skutečnému peněžnímu toku zpět do rozpočtu EU pouze v těchto případech:

̶pokud nejsou členské státy schopny předložit dostatečné způsobilé výdaje,

̶po uzavření programů, kdy již není nahrazení nezpůsobilých výdajů výdaji způsobilými možné,

̶v případě neshody s Komisí (viz oddíl 2.4.1.).

V programovém období 2014–2020 byla však zavedena významná změna: Komise má povinnost uplatnit čistou finanční opravu, jestliže se v rámci auditů EU odhalí závažné nedostatky, jež nebyly dříve odhaleny, nahlášeny nebo opraveny na úrovni členských států. V těchto případech je zrušena stávající možnost, aby členský stát opravu přijal a dotyčné finanční prostředky EU použil znovu (viz oddíl 2.4.2.).

Častější uplatňování realizace oprav formou splátek a odkladů vysvětluje, proč byly v posledních třech letech (2012 až 2014) částky provedené v oblasti zemědělství nižší než částky, o nichž bylo rozhodnuto. Rozdíl by měl zaniknout po dosažení plného fungování.

5.2.Dopad na rozpočet EU

Tabulka 5.2: Dopad na rozpočet EU

                            v milionech EUR

*    Hlavní dotčené výdajové kapitoly: 0502, 0503, 0504, 1303, 1304, 0402, 1106 a 1803.

**    Hlavní dotčené výdajové kapitoly: 0502, 0503, 1303, 1304, 0402 a 1106. Pro více informací o inkasech viz 4.3.

Jak je objasněno výše, příjmy plynoucí z čistých finančních oprav (viz oddíl 5.1.) a inkas (viz oddíly 2.2.2. a 4.3.) se považují za účelově vázané příjmy 14 , přičemž Komise inkasuje prostředky rovněž „u zdroje“ tím, že odečte nezpůsobilé výdaje (které byly zjištěny v předchozích či současných žádostech o úhradu nákladů) od provedených plateb. Až na dvě výjimky neobsahuje finanční nařízení 15 zvláštní ustanovení o možnostech použití účelově vázaných příjmů plynoucích z čistých finančních oprav nebo inkasa. V článku 7 prováděcích pravidel je však stanoveno, že v poznámkách k rozpočtu jsou uvedeny rozpočtové položky, do nichž lze zapsat prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům. Účelově vázané příjmy se obecně vracejí do rozpočtové položky nebo fondu, z nichž byly výdaje původně proplaceny, a mohou být znovu použity, ale nejsou vyhrazeny pro konkrétní členské státy.

5.3.Dopad na vnitrostátní rozpočty 

V rámci sdíleného řízení mají všechny finanční opravy a inkasa dopad na vnitrostátní rozpočty bez ohledu na způsob jejich provádění. Je třeba zdůraznit, že i v případě, že nedojde ke zpětnému vrácení prostředků do rozpočtu EU, je dopad finančních oprav na úrovni členského státu vždy negativní. Důvodem je skutečnost, že aby členský stát nepřišel o financování EU, musí nahradit nezpůsobilé výdaje způsobilými operacemi. To znamená, že členský stát nese z vlastních zdrojů (z vnitrostátního rozpočtu) finanční důsledky ztráty spolufinancování EU určeného na výdaje považované podle programových pravidel EU za nezpůsobilé (ve formě nákladů příležitosti), pokud příslušné částky neinkasuje nazpět od jednotlivých příjemců. To není vždy možné, například v případě oprav na základě paušální sazby na úrovni programu (kvůli nedostatkům u vnitrostátních správních orgánů řídících program), jež nejsou přímo spojeny s jednotlivými nesrovnalostmi na úrovni projektu.

6.PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ

6.1.Zemědělství

6.1.1.    Přerušení, pozastavení a snížení

V roce 2014 byly v rámci předchozího právního základu 16 přerušeny platby v 17 případech. Kromě toho bylo na začátku roku 2015 v případě Řecka přijato rozhodnutí o snížení na základě čl. 41 odst. 1 na dvě čtvrtletí. Tato přerušení a snížení se týkala některých investičních opatření, která nejsou spravována v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), v šesti z 92 programů rozvoje venkova.

V případě EZZF Komise přijala rozhodnutí o snížení přímých plateb v Řecku od roku podávání žádostí 2014. Toto rozhodnutí vycházelo z čl. 41 odst. 1 nařízení č. 1306/2013 a chrání finanční zájmy EU proti zbývajícím, omezeným a přesně vyčísleným problémům se zahrnutím nezpůsobilých stálých pastvin do systému evidence půdy (LPIS).

6.1.2     Další preventivní opatření

Na úrovni členských států byla zřízena povinná správní struktura (viz oddíl 7.1.):

Řízení a kontrola výdajů jsou svěřeny specializovaným platebním agenturám, které musí členský stát před zahájením činnosti akreditovat na základě komplexního souboru akreditačních kritérií stanovených v právních předpisech EU. Splnění těchto kritérií ze strany platebních agentur je předmětem podrobného přezkumu, který provádí externí auditní orgán, a rovněž trvalého dohledu ze strany příslušného vnitrostátního orgánu. K řešení a nápravě případných problémů jsou pak zavedeny jednoznačné postupy.

Vedoucí platebních agentur musí mimoto předkládat výroční prohlášení o věrohodnosti, které se týká úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetní závěrky platební agentury, a prohlášení o věrohodnosti k legalitě a správnosti uskutečněných transakcí. Tato prohlášení o věrohodnosti ověřují nezávislé certifikační orgány, které musí vydat výrok. V případě členských států s pouze jednou platební agenturou představuje toto prohlášení o věrohodnosti obdržené od ředitele platební agentury spolu s osvědčením a výrokem certifikačního orgánu z podstaty věci „každoroční souhrn“.

6.2.Soudržnost

6.2.1. Přerušení a pozastavení

Tabulka 6.2.1: Přerušení

Výše uvedená tabulka podává za EFRR, Fond soudržnosti, ESF a ERF přehled o vývoji případů přerušení plateb, a to z hlediska počtu i částky. Počáteční zůstatek zahrnuje všechny případy, které byly otevřeny na konci roku 2013, bez ohledu na rok, kdy bylo přerušení oznámeno členskému státu. Nové případy se týkají pouze přerušení, jež byla oznámena v roce 2014. Uzavřené případy představují případy, u nichž bylo v roce 2014 obnoveno proplácení žádostí o úhradu nákladů, bez ohledu na rok, kdy přerušení začalo. V případech otevřených na konci roku 2014 je přerušení ke dni 31. prosince 2014 nadále účinné, tj. běh platební lhůty pro proplácení žádostí o úhradu nákladů je přerušen do doby, než dotyčný členský stát přijme nápravná opatření.

V roce 2014 byl počet varování, přerušení a předběžných pozastavení u programů EFRR/FS stále velmi vysoký. Během tohoto roku bylo zasláno 16 nových varování a schváleno a členským státům oznámeno 36 nových přerušení. Komise zahájila 28 postupů předběžného pozastavení. Varování nebo přerušení mělo dopad na 121 programů. Přibližně dvě třetiny těchto přerušení a předběžných pozastavení se zakládaly na výsledcích auditu, které Komisi ohlásily auditní orgány během roku nebo na jeho konci.

Co se týče ESF, na konci roku 2013 zůstávalo otevřeno 20 přerušení. Během roku 2014 bylo rozhodnuto o 31 přerušeních a 19 přerušení bylo zrušeno. Znamenalo to, že na konci roku 2014 zůstalo přerušených 32 plateb (Česká republika (1), Španělsko (18), Francie (3), Itálie (8) a Spojené království (2)), z nichž 13 bylo přerušeno již na konci roku 2013.

V případě ERF se většina přerušení týkala problémů vyplývajících z analýzy výročních kontrolních zpráv, které členské státy předkládají na začátku každého roku (nepředložené nebo nespolehlivé zprávy nebo zprávy s vysokou mírou chyb). Výrazné snížení přerušených plateb mezi dvěma uvedenými roky bylo způsobeno zrušením přerušení v případě Španělska.

Pozastavení

Pokud jde o EFRR a Fond soudržnosti, ke konci roku 2013 bylo stále v platnosti pět 17 rozhodnutí o pozastavení plateb. Během roku 2014 byla přijata rozhodnutí o zrušení pozastavení v případě zprostředkujících subjektů AENA ve Španělsku a úřadu sociálních věcí v Estonsku. Další tři rozhodnutí o pozastavení týkající se Španělska a Itálie zůstávala na konci roku 2014 v platnosti. V roce 2014 byla přijata čtyři nová rozhodnutí o pozastavení plateb: tři se týkala Španělska a jedno se týkalo programu přeshraniční spolupráce v rámci NPP (Jadran – priorita technické pomoci). Dvě rozhodnutí o pozastavení týkající se Španělska byla stále v platnosti a jedno bylo před koncem roku zrušeno.

V případě ESF bylo k 31. prosinci 2014 stále v platnosti jedno rozhodnutí o pozastavení plateb přijaté v roce 2011 pro Francii. K 31. prosinci 2014 bylo stále v platnosti rovněž sedm rozhodnutí o pozastavení plateb, jež byla přijata v roce 2013 a týkala se: Belgie, České republiky, Španělska (3), Itálie a Slovenska. Během roku 2014 bylo přijato 11 rozhodnutí o pozastavení plateb (Česká republika, Španělsko (9) a Itálie) a všechna tato rozhodnutí byla k 31. prosinci 2014 stále v platnosti.

V květnu 2014 byly pozastaveny průběžné platby pro Estonsko u operačního programu ERF. Po přijetí rozhodnutí o pozastavení se uskutečnilo několik výměn informací mezi Estonskem a útvary Komise s cílem analyzovat a řešit opatření přijatá Estonskem, což nakonec vedlo ke zrušení pozastavení plateb v dubnu 2015.    

6.2.2.    Preventivní opatření proti podvodům

Pokud dojde k podvodu, vyvolává to značnou pozornost a poškozuje to pověst EU. V této souvislosti bylo důležitou iniciativou přijatou Komisí v prvé řadě uspořádat v prosinci 2013 konferenci věnovanou opatřením proti podvodům pro všechny členské státy. Dále následovala série konferencí v letech 2014–2015 v Řecku, na Slovensku, v České republice, Bulharsku, Chorvatsku, Rumunsku, Itálii, Slovinsku, Španělsku, Polsku a Lotyšsku (pro všechny tři pobaltské státy). Komise vypracovala rovněž zvláštní pokyny na podporu posuzování rizika podvodů členskými státy a vyvinula přizpůsobené nástroje informačních technologií s cílem pomoci jim zaměřit úsilí v boji proti podvodům na vysoce rizikové projekty. Tato opatření jsou v souladu s větší odpovědností na úrovni členských států vyplývající z nového nařízení o politice soudržnosti (čl. 125 odst. 4 písm. c)), podle něhož musí členské státy zavést „účinná a přiměřená opatření proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům“.

Uvedené akce ke zvyšování informovanosti měly kladné výsledky; jako příklad lze uvést Andalusii ve Španělsku, jež se rozhodla začít používat nástroj pro hodnocení rizika podvodu ARACHNE již pro programové období 2007–2013. Komise poskytuje nezbytnou podporu při zavádění systému a pomáhá regionálním orgánům při vytváření nezbytných souborů údajů. Andaluské orgány se rovněž zavázaly (písemné sdělení z prosince 2014) zřídit specializovanou agenturu pro boj proti podvodům, jež bude vykonávat činnosti v oblasti prevence a odhalování.

Nástroj ARACHNE byl představen 22 členským státům. Údaje pro program dosud zaslalo 16 z nich a pokračuje zavádění systému. Osm členských států již nástroj ARACHNE používá a Komise jeho používání nadále monitoruje. Osm dalších členských států má přístup od prvního čtvrtletí 2015. Další prezentace pro zbývajících šest států se uskuteční v roce 2015. Cílem ARACHNE je vytvořit komplexní databázi finančních a provozních údajů o projektech a příjemcích, aby bylo možné provést na základě objektivních kritérií hodnocení rizika, a určit tak nejrizikovější projekty a nejrizikovější operační programy.

7.NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ, KTERÁ ČLENSKÉ STÁTY PŘIJALY Z VLASTNÍHO PODNĚTU

V rámci sdíleného řízení mají členské státy prvořadou povinnost předcházet nesrovnalostem a odhalovat je, a na provádění finančních oprav a inkasa neoprávněných částek od příjemců proto vynakládají značné úsilí a zdroje. Mimoto provádějí řídicí a další kontroly, jakož i audity na prvním stupni, které doplňují výše podrobně popsané kontroly a audity Komise. Níže uvedené údaje doplňují opravy, o nichž informuje Komise výše.

7.1.Zemědělství

Členské státy musí zavést systémy kontrol ex ante a odrazující sankce:

U každého režimu podpory financovaného z EZZF nebo EZFRV se provádějí správní kontroly ex ante a kontroly na místě a v případě zjištění nesouladu u příjemce se uplatňují odrazující sankce. Tyto kontrolní systémy musí být uplatňovány platebními agenturami a zahrnují společné znaky a zvláštní pravidla přizpůsobená zvláštnostem každého režimu podpory. Mají zajistit důkladné správní kontroly ex ante týkající se veškerých žádostí o podporu, případné křížové kontroly s ostatními databázemi a rovněž kontroly na místě týkající se předběžného financování na základě vzorku transakcí v rozmezí od 1 % do 100 % souboru podle rizika spojeného s dotyčným režimem. Pokud kontroly na místě odhalí vysoký počet nesrovnalostí, je nutno provést dodatečné kontroly.

V této souvislosti je nejdůležitějším systémem integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), který v rozpočtovém roce 2014 pokrýval 94 % výdajů z EZZF (v roce 2013 pak 92 %). V možném rozsahu se IACS používá rovněž k řízení a kontrole opatření pro rozvoj venkova, která se týkají pozemků nebo hospodářských zvířat a na něž v roce 2014 připadalo 40 % plateb v rámci EZFRV. U obou fondů IACS v roce 2014 pokrýval 83 % celkových výdajů.

V právních předpisech jsou stanoveny podrobné zprávy, které členské státy předkládají Komisi a které se týkají kontrol, které provedly, a uložených sankcí. Systém podávání zpráv umožňuje vypočítat pro hlavní režimy podpory míru chyb, které členské státy zjistily na úrovni konečných příjemců. U přímých podpor a opatření pro rozvoj venkova je přesnost nahlášených statistických údajů a kvalita příslušných kontrol na místě také ověřena a potvrzena certifikačními orgány.

Z posledně uvedených zpráv členských států vyplývá, že provedené správní kontroly ex ante a kontroly na místě mají preventivní účinek.

Tabulka 7.1: Vlastní opravy členských států uplatněné před provedením plateb příjemcům v roce 2014 (jež doplňují opravy oznámené Komisí)

7.2.Soudržnost

Podle nařízení pro programové období 2007–2013 musí členské státy podávat Komisi každoročně zprávy o opravách vyplývajících ze všech provedených kontrol. Komise provádí audity vycházející z analýzy rizik, aby ověřila věrohodnost těchto údajů v rámci postupu, jímž nabývá jistoty o spolehlivosti jí předkládaných údajů.

Komise zdůrazňuje, že použila kvůli určitým nedostatkům v údajích členských států obezřetný přístup s cílem zajistit, aby částky nebyly nadhodnoceny – v důsledku čehož mohou být některé z nich ve skutečnosti vyšší. To však nemá dopad na spolehlivost vlastních údajů Komise. Dotyčné částky jsou velmi významné, a připočítají-li se k výsledkům práce Komise, poskytují velmi jasný signál o úspěšnosti kontrol zavedených oběma stranami.

Tabulka 7.2: Souhrnné opravy na konci roku 2014 vykázané členskými státy pro politiku soudržnosti v období 2007–2013