52015DC0100

Úvod

Strategie Evropa 2020 byla zahájena v roce 2010 jako dlouhodobá integrovaná strategie EU pro zaměstnanost a růst. Jejím cílem je inteligentní, udržitelný a sociálně inkluzivní růst Evropy, při jehož naplňování se zaměřuje na pět hlavních oblastí: zaměstnanost, výzkum a vývoj, klima a energetiku, vzdělávání a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, promítnutých členskými státy do jejich vlastních vnitrostátních cílů. Realizace strategie a její sledování probíhá v rámci evropského semestru. Kromě toho tvoří rámec, který zastřešuje různé politiky unijní a vnitrostátní úrovně. Především pak byla strategie vodítkem při tvorbě koncepce a plánování evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020.

Po prvních letech naplňování strategie Evropa 2020 – v polovině jejího programového období – zahájila Komise veřejné konzultace, aby zjistila, jak byly cíle strategie dosud plněny. Skutečnost, že v prvních letech existence strategie panovala hluboká finanční a ekonomická krize, měla na plnění jejích cílů velký vliv. Znamená to, mimo jiné, že krátkodobé politické faktory často nutně převážily nad dlouhodobějším řešením. Závěry posledního průzkumu Eurobarometr zaměřeného na strategii Evropa 2020[1] ukazují, že obecný směr, kterým EU vykročila v reakci na krizi, má mezi občany EU podporu – respondentů, kteří se domnívají, že snahy EU dostat se z krize a postavit se jejím výzvám jsou namířeny správným směrem, bylo téměř dvakrát více než těch, kteří si to nemyslí.

Toto sdělení představuje hlavní závěry veřejné konzultace, která probíhala od května do října 2014 a která zjišťovala názory zainteresovaných stran na koncepci a výsledky strategie. Součástí sdělení je aktuální zpráva o stavu strategie Evropa 2020 z hlediska plnění jejích cílů[2].

Shrnutí

Veřejná konzultace o strategii Evropa 2020 se uskutečnila mezi 5. květnem a 31. říjnem 2014. Jejím cílem bylo shromáždit zkušenosti zainteresovaných stran a poučit se tak z prvních let naplňování strategie a promítnout tyto zkušenosti do jejího přezkumu.

Celkem obdržela Komise 755 příspěvků z 29 zemí. Nejpočetnější kategorii respondentů tvořili sociální partneři, zájmové skupiny a nevládní organizace, následovaní vládami a veřejnoprávními orgány členských států, občany, analytickými středisky (think tanky), akademickými subjekty, nadacemi a podniky.

Hlavní výsledky veřejné konzultace jsou tyto:

– Evropa 2020 je považována za důležitý zastřešující rámec podpory zaměstnanosti a růstu na unijní i vnitrostátní úrovni. Cíle a priority strategie mají s ohledem na současné i budoucí výzvy smysl.

– Pětice hlavních cílových oblastí funguje jako katalyzátor zaměstnanosti a růstu a pomáhá strategii udržet směr.

– Většina stěžejních iniciativ posloužila svému účelu, ačkoliv nebyly příliš vidět.

– Existují jak možnosti, tak potřeba zlepšit plnění cílů strategie přijetím větší odpovědnosti a větší angažovaností v praxi.

1. Pozadí veřejné konzultace o strategii Evropa 2020

Evropská komise zveřejnila v březnu 2014 sdělení s názvem „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[3], jehož úkolem bylo posoudit, jak si EU a členské státy čtyři roky po zahájení strategie vedou při jejím provádění, a připravit půdu pro její přezkum.

V půli programového období jsou výsledky v oblasti zaměstnanosti a růstu nejisté, zejména v důsledku krize. Následky krize jsou stále velmi vážné, především na trhu práce – nezaměstnanost v EU jako celku zůstává velmi vysoká, přičemž situace se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Největší obavy budí mimo jiné stále vysoká nezaměstnanost mladých lidí v několika členských státech a rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost. Ke společenským důsledkům krize patří nárůst hrozby chudoby a sociálního vyloučení a větší sociální nerovnost. V některých členských státech je situace obzvlášť vážná, vzrostla silná materiální deprivace a počet domácností, kde není ani jedna zaměstnaná osoba. V době, kdy krize vrcholila, omezila potřeba dostat veřejné výdaje pod kontrolu v několika členských státech výdaje na výzkum a vývoj. Nyní, kdy se pozornost postupně přesouvá od nejnaléhavějších důsledků krize k budování pevných základů pro růst a zaměstnanost, je důležité, aby členské státy začaly upřednostňovat výdaje na podporu růstu, jako jsou právě investice do výzkumu a vývoje. Růst nadále ovlivňuje i řada dlouhodobých trendů jako demografický vývoj, globalizace a konkurence mezinárodních partnerů, výzvy v podobě produktivity a digitalizace i tlak na zdroje a otázky ochrany životního prostředí.

Krize ovlivnila i plnění hlavních cílů strategie Evropa 2020. Krize měla zjevný negativní dopad na zaměstnanost a míru chudoby a zpomalila pokrok v dosahování některých dalších cílů, pozitivním vedlejším účinkem naopak byly nižší emise skleníkových plynů. Navzdory krizi došlo i k dalším pozitivním strukturálním trendům, například se zlepšila úroveň vzdělanosti, skladba zdrojů energie nabyla udržitelnější podobu a zmírnila se uhlíková náročnost ekonomiky. Celkově je díky tomu EU na správné cestě ke splnění svých cílů v oblastech vzdělávání, klimatu a energetiky, případně k tomu, aby se jim těsně přiblížila. To ovšem neplatí pro zaměstnanost, výzkum a vývoj a boj proti chudobě, tedy oblasti, které krize zasáhla nejvýrazněji. Úsilí ve všech oblastech musí pokračovat, aby se dobré výsledky konsolidovaly a pokročili jsme ještě dále.

Cíle Evropy 2020 jsou politickým závazkem[4]. Politický charakter cílů strategie Evropa 2020 vyplývá z její podstaty a odráží roli, kterou by v ní měly v souladu se zásadou subsidiarity hrát vlády členských států. Cíle stanovené jednotlivými členskými státy však ve většině z uvedených oblastí nejsou dostatečně ambiciózní, aby společně naplnily cíle vytyčené pro EU jako celek. Například kdyby všechny členské státy splnily své vnitrostátní cíle, pokud jde o objem investic do výzkumu a vývoje do roku 2020, činila by souhrnná hodnota těchto investic pro celou EU 2,6 % HDP, což je méně než 3 %, které si naplánovala EU. Tento různý rozsah závazků se promítá i do různého stupně odezvy a ambicí na politické úrovni napříč EU.

Nejistý pokrok v plnění cílů Evropy 2020 lze částečně přičíst také časové prodlevě, s níž se dopad strukturálních reforem na ekonomiku projevuje v plné síle. Ačkoliv se tempo a kvalita strukturálních reforem lišily od jednoho členského státu ke druhému, většina členských států zahájila významné strukturální reformy směřující k v budoucnu odolnějšímu trhu práce, lépe fungujícímu trhu zboží a služeb s efektivnějším rozdělováním zdrojů a efektivnější veřejné správě. Avšak tyto reformy začnou být vidět a přinesou své ovoce až po určitém čase, a proto je naprosto nutné, aby byly zavedeny co nejrychleji a nejdůsledněji.

Rostoucí rozdíly nejen mezi členskými státy, ale i uvnitř jich samotných brzdí plnění cílů Evropy 2020. Namísto žádoucí konvergence našich ekonomik krize zvětšila propast mezi nejvíce a nejméně výkonnými členskými státy. Prohlubují se i rozdíly mezi regiony samotných členských států i mezi nimi. V roce 2013 například činil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mírou zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let 26,9 procentního bodu, kdy se míra zaměstnanosti pohybovala od 52,9 % v Řecku do 79,8 % ve Švédsku. Podobná situace panovala v roce 2000, kdy rozdíl mezi zaměstnaností v Bulharsku ve výši 55,3 % a v Dánsku ve výši 78,0 % dosahoval 22,7 procentního bodu.

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 PRO CELOU EU || NEJNOVĚJŠÍ DATA

Zvýšení míry zaměstnanosti obyvatelstva ve věku 20–64 let na alespoň 75 % || 68,4 % (2013)

Zvýšení investic do vývoje a výzkumu na 3 % HDP || 2,02 % (2013)

Snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 alespoň o 20 % || Snížení o 17,9 % (2012)

Zvýšení podílu, který na konečné spotřebě energie zaujímá energie z obnovitelných zdrojů, na 20 % || 14,1 % (2012)

Pokrok ve zvyšování energetické účinnosti o 20 % (měřeno jako spotřeba primárních energetických zdrojů a konečná spotřeba energie) || Spotřeba primárních energetických zdrojů: zvýšení energetické účinnosti o 11,9 % (2013) Konečná spotřeba energie: zvýšení energetické účinnosti o 12,8 % (2013)

Snížení počtu osob, které předčasně ukončily školní docházku a odbornou přípravu na méně než 10 % || 12,0 % (2013)

Navýšení podílu obyvatelstva ve věku 30–34 let s dokončeným terciárním vzděláním na alespoň 40 % || 36,9 % (2013)

Snížení počtu lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů (odpovídá cílovému počtu 96,6 milionu) || 121,6 milionu lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením (2013)[5]

Zdroj: Evropská komise

Vzhledem k těmto okolnostem bylo jedním z cílů veřejné konzultace ke strategii Evropa 2020 získat hlubší znalosti o naplňování strategie v praxi. Jelikož se jedná o partnerskou spolupráci mezi EU a jejími členskými státy, závisí úspěch strategie především na odpovědnosti a angažovanosti vlád, parlamentů, místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů, dalších zainteresovaných stran a občanské společnosti v členských státech. Proto bylo důležité získat názory všech, kdo se na realizaci strategie podílejí, a poučit se z jejich zkušeností a osvědčené praxe.

2. Klíčová data veřejné konzultace o strategii Evropa 2020

Veřejná konzultace o strategii Evropa 2020 se konala od 5. května do 31. října 2014. K jejímu zviditelnění a k zajištění co největší účasti byly použity různé nástroje. Kromě oznámení o konání veřejné konzultace na stránkách Váš hlas v Evropě byla zřízena webová stránka[6], na níž bylo možné vyplnit dotazník, případně podat písemné stanovisko, a na níž byly odkazy na hlavní dokumenty týkající se strategie Evropa 2020. Komise tento dotazník vypracovala, aby shromáždila názory na první roky fungování strategie a podněty k jejímu dalšímu rozvoji. Na webové stránce je rovněž sekce, kde se zaslané příspěvky zveřejňují[7].

Veřejné konzultace se zúčastnilo 755 respondentů. Jejich rozdělení podle zemí vykazuje převahu odpovědí zaslaných z Belgie, kde sídlí celoevropské zájmové skupiny. V zemích střední a východní Evropy byla naopak účast velmi nízká. Respondenti z třetích zemí pocházeli z Norska, Švýcarska, Kanady a Spojených států. Složení respondentů odráží různorodost zainteresovaných subjektů, kterých se strategie Evropa 2020 týká. Nejpočetnější kategorii respondentů (41 %) tvořili sociální partneři, zájmové skupiny a nevládní organizace, následovaní vládami a veřejnoprávními orgány členských států včetně místních a regionálních orgánů (20 %), občany (19 %), analytickými středisky (think tanky), akademickými subjekty a nadacemi (14 %). Podniky tvořily 6 % respondentů, což je poměrně málo, avšak vyvážil je vyšší počet zájmových skupin, které je zastupují.

Rozdělení respondentů podle kategorií zainteresovaných stran

Zdroj: Evropská komise

Zastoupení oblastí, k nimž se respondenti vyjádřili, odráží inkluzivní charakter strategie Evropa 2020. Většina respondentů se ve svých odpovědích vyjádřila ke všem oblastem strategie, včetně hospodářských a finančních záležitostí, konkurenceschopnosti, průmyslu, jednotného trhu, zaměstnanosti, výzkumu, vývoje a inovací, digitální ekonomiky, oblasti klimatu, energetiky a účinného využívání zdrojů, vzdělávání a odborné přípravy a chudoby a sociálního vyloučení. Zastoupení příspěvků zaměřených na jedno konkrétní téma bylo celkově vyvážené.

Mimo oficiální odpovědi v rámci veřejné konzultace přispěly unijní i vnitrostátní orgány také do diskuze o přezkumu strategie. Na popud italského předsednictví Rady se přezkum projednával ve většině jejích odvětvových složení. Souhrn závěrů vyplývajících z těchto jednání představilo předsednictví na zasedání Rady pro obecné záležitosti v prosinci 2014[8]. Důležitou roli hrál již od zahájení strategie Evropský parlament, který mj. podněcoval vnitrostátní parlamenty, aby se do realizace strategie zapojily. Během posledních měsíců proběhlo s vnitrostátními parlamenty ohledně strategie Evropa 2020 a jejího dalšího vývoje několik výměn názorů.

Úvahy o přezkumu strategie Evropa 2020 vzbudily značný zájem a mobilizovaly zainteresované strany, které se na realizaci strategie podílejí. Výbor regionů prostřednictvím své platformy pro monitorování spolu s Evropským hospodářským a sociálním výborem byly obzvlášť aktivní a zorganizovaly výměny názorů a diskuze o tématech strategie. Obdobně se s podporou pracovníků Evropské komise odpovědných za evropský semestr konala v členských státech řada akcí týkajících se jak strategie jako celku, tak některých jejích částí. Akce obohatily dialog se všemi zúčastněnými stranami, pomohly propojit různé sítě zainteresovaných stran a shromáždily zkušenosti a osvědčené postupy z praxe, které pak mohly být použity při přezkumu strategie.

3. Hlavní výsledky veřejné konzultace o strategii Evropa 2020

3.1 Rozsah a cíle strategie Evropa 2020 jsou stále aktuální

Unijní strategie pro zaměstnanost a růst má obrovskou podporu. Převážná většina respondentů (86 %) má za to, že Evropa potřebuje na příští roky komplexní a jednotící střednědobou strategii pro růst a zaměstnanost. Neurčitý nebo nesouhlasný názor v této věci mělo jen několik málo (14 %) respondentů, převážně občanů-jednotlivců, kteří se domnívají, že EU by se měla spíše soustředit na implementaci stávajících nástrojů nebo že sociální, ekonomický a environmentální rozvoj je důležitější než růst sám o sobě, případně že by se na rozhodovací úrovni měla opustit myšlenka nekonečného růstu. Naprostá většina účastníků konzultace spojuje strategii se svou vlastní oblastí činnosti a oceňuje její jednotící charakter. Význam spojení „inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst“ je vnímán kladně.

Strategie Evropa 2020 reaguje na výzvy dneška i zítřka. Příspěvky k veřejné konzultaci ukazují, že mezi oblastmi, které účastníci označují za priority, a těmi, kterými se zabývá strategie Evropa 2020, existuje silná korelace.

3.2 Současných pět hlavních cílů se vzájemně podporuje a jsou aktuální

Respondenti cíle rozhodně vítají jako užitečný nástroj k realizaci strategie. Většina (87 %) považuje cíle strategie za užitečný nástroj pro její naplňování a sledování, neboť fungují jako referenční hodnoty, které pomáhají soustředit se na několik klíčových oblastí. Některé příspěvky (10 %) uznávají, že cíle jsou užitečný nástroj, a zároveň navrhují způsoby zlepšení. Několik příspěvků zdůraznilo, že je třeba vyhnout se příliš mnoha cílům a udržet si tak jasný směr. Za neužitečné považuje cíle jen několik málo respondentů (3 %). Někteří také vyzdvihli, jak je důležité, aby kvantitativní hodnocení pokroku v plnění cílů bylo vždy doplněno o kvalitativní analýzu. Tento názor na důležitost kvalitativní analýzy a hodnocení Komise sdílí a zohledňuje jej především v kontextu evropského semestru.

Existuje silná podpora pro to, aby stávajících pět hlavních cílů zůstalo beze změny. Velká většina respondentů (78 %) se domnívá, že stávající cíle jsou dostatečné. Někteří respondenti navrhují přidat nové cíle, zatímco jiní pochybují o relevantnosti cíle týkajícího se terciárního vzdělávání a zdůrazňují, že dovednosti je třeba přizpůsobit potřebám trhu, aby se tyto dvě veličiny nerozcházely. Je třeba si uvědomit, že cíle nemají odrážet všechny politiky nebo ambice EU – pouze charakterizují druh změn prosazovaných strategií Evropa 2020. Některé z cílů navrhovaných v příspěvcích, jako jsou například orientační cíle pro účinné využívání zdrojů a podíl průmyslu na HDP, jsou již promítnuty v jiných politikách EU. Z veřejné konzultace také nevyplývá žádná jasná hierarchie cílů. Zhruba polovina respondentů zastává názor, že všechny cíle jsou stejně důležité a vzájemně provázané, navzájem se podporují a všechny dohromady přispívají k růstu a zaměstnanosti.

3.3 Stěžejní iniciativy posloužily svému účelu

Stěžejní iniciativy v zásadě posloužily svému účelu a opatření v příslušných oblastech je třeba provádět jinými způsoby. Obecně vidí účastníci konzultace účel stěžejních iniciativ v tom, že v zájmu naplňování cílů strategie Evropa 2020 se zvyšuje efektivita EU. Hodnocení značného počtu účastníků (32 %), včetně vlád a zastupujících organizací, však bylo nejednoznačné: stěžejní iniciativy podle nich sice splnily svůj účel tím, že daly impuls k řadě prioritních opatření, jejich přidanou hodnotu ovšem zastínilo nedostatečné povědomí o nich a skutečnost, že se řada politických opatření překrývala, takže byly zbytečné. Někteří respondenti uvedli, že stěžejní iniciativy se nijak netýkají širších oblastí jejich politik, zatímco jiní je vnímají nejasně, neboť u nich nejsou stanoveny priority. Respondenti proto mají za to, že iniciativy by měly nahradit konzistentnější a zastřešující programy politik.

3.4 Bylo by vhodné a žádoucí zlepšit naplňování a implementaci strategie

Strategii Evropa 2020 by šlo naplňovat lépe. Na otázku, zda Evropa 2020 něco změnila, většina (60 %) respondentů odpověděla kladně, mnoho (40 %) jich však odpovědělo záporně a vyzdvihlo několik implementačních nedostatků a navrhlo, jak je řešit.

Úspěšnou implementaci strategie ovlivnily nedostatečná informovanost, angažovanost a prosazování. Zaprvé, příspěvky k veřejné konzultaci poukazují na nedostatečnou informovanost o strategii, ať už explicitně v momentech, kdy respondenti uvádějí, že na některé otázky nedokáží odpovědět, nebo implicitně, když jsou v odpovědích obsah strategie nebo její cíle vykládány mylně. Zadruhé, méně než polovina respondentů (46 %) tvrdí, že se na realizaci strategie podílejí, a tři čtvrtiny (77 %) vyjádřily ochotu zapojit se do ní aktivněji. V příspěvcích se také objevují užitečné osvědčené postupy, například partnerský výbor zřízený dánskou vládou, který sdružuje zhruba 30 zainteresovaných subjektů, od podnikatelských sdružení a odborových svazů po obce a nevládní organizace. Respondenti se vyslovili pro silný vynucovací rámec, který by pomocí přiměřeně ambiciózních nástrojů pro vymáhání zajistil, že strategie přinese výsledky. Více než polovina respondentů (58 %) se domnívá, že mít vnitrostátní cíle je důležité a vhodné, přičemž téměř třetina z nich (28 %) zdůrazňuje, že by měly být dostatečně ambiciózní a že by EU měla zpřísnit sledování a zvýšit tak odpovědnost členských států.

Respondenti zdůrazňují způsoby, jak strategii Evropa 2020 naplňovat lépe. Nejčastěji respondenti uváděli adresnější komunikaci a informace, intenzivnější výměnu zkušeností a osvědčené praxe mezi členskými státy, zapojení zainteresovaných stran všech úrovní, důsledné sledování pokroku a zavedení pobídek k větším závazkům k plnění cílů strategie.

3.5 Shrnutí hlavních poznatků

Na základě zaslaných příspěvků Komise identifikovala tyto silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby strategie Evropa 2020.

SILNÉ STRÁNKY • Celounijní strategie pro zaměstnanost a růst má obrovskou podporu • Oblasti vytyčené Evropou 2020 odpovídají výzvám, kterým je třeba čelit • Cíle jsou aktuální a vzájemně se podporují • Dosavadní hmatatelné výsledky: EU je na správné cestě ke splnění cílů v oblastech vzdělávání, klimatu a energetiky, resp. k tomu, aby se jim těsně přiblížila || SLABÉ STRÁNKY • Stěžejní iniciativy nejsou příliš vidět • Naplňování a implementaci strategie je třeba zlepšit • Zainteresované strany se dostatečně neangažují • Cíle v oblastech zaměstnanosti, výzkumu a vývoje a snižování chudoby se ani zdaleka neplní

PŘÍLEŽITOSTI • Subjekty ochotné hrát ve strategii aktivní roli • Pečlivé sledování strategie prostřednictvím evropského semestru • Sladění Evropy 2020 s prioritami Komise (zaměstnanost, růst a investice) || HROZBY •  Hlubší rozdíly mezi členskými státy v důsledku krize •  Politický charakter cílů a nedostatečné ambice členských států

Závěr

Komise zohlední výsledky veřejné konzultace při zvažování dalšího směřování strategie Evropa 2020. Kromě výsledků veřejné konzultace vezme Komise v úvahu také příspěvky, které obdržela od Evropského parlamentu, Rady, parlamentů členských států, Evropského hospodářského a sociálního výbor a Výboru regionů. Zároveň zajistí, aby byly všechny návrhy v souladu s probíhající prací na prohloubení hospodářské a měnové unie.

V souladu se svým pracovním programem na rok 2015 Komise předloží návrhy na přezkum strategie Evropa 2020 nejpozději do konce roku.

[1] Standardní průzkum Eurobarometr 81 z jara 2014 – Zpráva o strategii Evropa 2020.

[2] Publikace Eurostatu „Smarter, greener, more inclusive? – Indicators to support the Europe 2020 strategy“, ročník 2015.

[3] COM(2014) 130 final.

[4] Zjevnou výjimku představuje plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a využívání energie z obnovitelných zdrojů, které je zakotvené v právně závazném rámci na úrovni EU, a to včetně hodnot, kterých mají dosáhnout jednotlivé členské státy.

[5] Týká se EU-27, neboť nejsou k dispozici údaje pro Chorvatsko za rok 2008 – referenční rok pro výpočet stupně plnění stanoveného cíle.

[6] http://ec.europa.eu/europe2020/public-consultation/index_cs.htm. Hostitelskou stránkou je obecná webová stránka strategie Evropa 2020.

[7] http://ec.europa.eu/europe2020/public-consultation/contributions/index_cs.htm

[8] http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-16559-2014-INIT/cs/pdf