20.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 355/146

—

s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (1),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (2),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (3) (dále jen „nařízení o VFR“),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (4) (dále jen „IID“),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu, oddíl III – Komise (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2016 (6),

—

s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, který Komise přijala dne 24. června 2015 (COM(2015)0300),

—

s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, který přijala Rada dne 4. září 2015 a postoupila Evropskému parlamentu dne 17. září 2015 (11706/2015 – C8-0274/2015),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rok 2016 (7),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě ze dne 23. září 2015 o řešení uprchlické krize: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci evropského programu pro migraci (COM(2015)0490),

—

s ohledem na návrhy na změnu č. 1/2016 (COM(2015)0317) a č. 2/2016 (COM(2015)0513) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016,

—

s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0298/2015),

1.

zdůrazňuje, že čtení rozpočtu na rok 2016 v Parlamentu plně zohledňuje politické priority, které Parlament přijal převážnou většinou hlasů ve svých výše uvedených usneseních ze dne 11. března 2015 o obecných pokynech a ze dne 8. července 2015 o mandátu pro třístranná jednání; připomíná, že těmito zásadami jsou vnitřní a vnější solidarita, zejména účinné řešení migrační a uprchlické krize, a dále podpora konkurenceschopnosti vytvářením důstojných a kvalitních pracovních míst a rozvojem podniků a podnikání v celé Unii („3E“ – employment, enterprise, enterpreneurship);

2.

zdůrazňuje, že Unie v současnosti čelí několika závažným mimořádným situacím, především pak nebývalé migrační a uprchlické krizi; je přesvědčen, že v rozpočtu Unie je třeba vyčlenit nezbytné finanční prostředky, aby bylo možné reagovat na politické výzvy a Unie mohla s nejvyšší naléhavostí a prioritně naplnit očekávání a účinně na tyto krize reagovat; chápe, že migrační a uprchlickou krizi nelze vyřešit pouze finančními prostředky a že je zapotřebí komplexní přístup, který obsáhne její vnitřní i vnější rozměr; domnívá se, že mimořádná situace vyžaduje mimořádná opatření a že k zajištění nových prostředků pro tyto účely je zapotřebí silného politického odhodlání; v této souvislosti zdůrazňuje, že solidarita je základní zásadou rozpočtu EU; je znepokojen tím, že tváří v tvář uprchlické krizi se solidarita projevuje v různých členských státech různou měrou; žádá Komisi, aby přišla s návrhem, jak může rozpočet EU přimět členské státy k vyváženějšímu postoji v otázce solidarity;

3.

konstatuje, že Parlament již od počátku klade v rozpočtu na rok 2016 zvláštní důraz na migraci a uprchlíky; připomíná svá dřívější prohlášení, že zvládnutí migračních toků vyžaduje vnitřní i vnější solidaritu a že je třeba v rámci integrovaného přístupu aktivovat rovněž nástroje vnějšího financování, aby bylo možné odstranit základní příčiny problémů, kterým Unie čelí; připomíná společné smlouvy a dohody, jako je například schengenské acquis a dublinské nařízení (8), a návrh Komise o zřízení závazného krizového relokačního mechanismu (COM(2015)0450);

4.

rozhodl se proto, že ihned předloží komplexní balíček pozměňovacích návrhů, které zvýší návrh rozpočtu (NR) o 1 161 milionů EUR v okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) a okruhu 4 (Globální Evropa), aby bylo možné bezprostředně reagovat na migrační krizi; zdůrazňuje, že pokud jde o vnitřní rozměr krize, Parlament ve svých pozměňovacích návrzích již plně integroval a sladil oba soubory opatření pro relokaci žadatelů o azyl a navrhl další navýšení prostředků pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) a agentury Unie v této oblasti; upozorňuje na řadu dodatečných navýšení prostředků pro konkrétní programy v okruhu 4, jako jsou evropský nástroj sousedství, nástroj pro rozvojovou spolupráci, humanitární pomoc a nástroj předvstupní pomoci, jež cílí na vnější rozměr krize;

5.

zdůrazňuje však, že tyto pozměňovací návrhy je třeba posuzovat společně s návrhem Komise na změnu č. 2/2016, jenž má vedle druhého souboru relokačních opatření zahrnovat další opatření stanovená ve výše uvedeném sdělení Komise ze dne 23. září 2015; vyjadřuje politování nad tím, že Parlament a Rada nemají více času na zkoumání vhodnosti tohoto návrhu na změnu, nicméně chápe nutnost okamžité reakce a značný časový tlak; zdůrazňuje, že Parlament s těmito novými opatřeními plně souhlasí a má v úmyslu hájit jejich financování formou nových prostředků, a to i ve větším rozsahu, než navrhuje ve svém postoji k rozpočtu na rok 2016;

6.

rozhodl se, že rovněž učiní kroky v souvislosti s pokračující krizí, která má dopad na evropské zemědělce, především pak v odvětví mléka a mléčných výrobků, a že do svého postoje k rozpočtu na rok 2016 zahrne mimořádná podpůrná opatření v hodnotě 500 milionů EUR, která oznámila Komise; věří, že na základě návrhu Komise na změnu č. 2/2016 bude možné určit přesné rozpočtové položky, které budou v tomto ohledu navýšeny; vítá rozhodnutí Komise přenést nevyužité prostředky z rezervy pro případ krizí z rozpočtu na rok 2015 do rozpočtu na rok 2016 a bere na vědomí, že tyto nevyužité prostředky budou využity na proplacení přímých plateb příjemcům podle nařízení (EU) č. 1306/2013;

7.

je si vědom toho, že k odstranění nedostatků v hospodářství Unie je třeba vyvíjet mnohem větší úsilí, a to podporou konkurenceschopnosti, růstu a vytváření kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou v tomto ohledu hrají mikropodniky, malé a střední podniky a sociální podniky; navyšuje proto prostředky programu COSME o 16,5 milionu EUR; rozhodl se také, že v roce 2016 navrhne nové prostředky na závazky, aby bylo možné pokračovat v Iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí, u níž bylo celkové finanční krytí v letech 2014–2015 předsunuto; bere na vědomí, že tento program významně přispívá k boji proti nezaměstnanosti, a rozhodl se, že zajistí, aby byly k dispozici nezbytné prostředky, a v provádění programu tak nenastal výpadek financování; schvaluje proto zvýšení prostředků na rok 2016 o 473,2 milionu EUR, což odpovídá původní výši přídělu finančních prostředků, která byla pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí stanovena na každý rok;

8.

opakuje své přesvědčení, že z rozpočtu Unie by neměly být financovány nové iniciativy na úkor stávajících programů a politik Unie a že by neměly být opomíjeny již přijaté politické závazky; uvědomuje si a plně potvrzuje rozsáhlou politickou i finanční podporu spuštění Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a má v úmyslu naplnit závazek přijatý během jednání o EFSI, tedy co nejvíce omezit dopad na program Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy v rámci ročního rozpočtového procesu; navrhuje tudíž, aby byly v plném rozsahu kompenzovány škrty v těchto dvou programech v roce 2016 (ve výši 1 326 milionů EUR), k nimž došlo z důvodu financování záručního fondu EFSI, a mohly tak být naplněny cíle programů dohodnuté před pouhými dvěma lety na základě přijetí příslušných právních základů;

9.

zdůrazňuje, že je důležité plně respektovat společné prohlášení týkající se platebního plánu na období 2015–2016, na němž se Parlament, Rada a Komise dohodly v návaznosti na sdílené odhodlání snížit nahromaděný objem nevyřízených žádostí o platbu u programů soudržnosti v období 2007–2013 na přibližně 2 miliardy EUR do konce roku 2016; v této souvislosti kritizuje skutečnost, že škrty navrhované Radou jsou s tímto platebním plánem v přímém rozporu; mimoto zdůrazňuje, že je nutné se neudržitelného hromadění nevyřízených žádostí v budoucnu vyvarovat, a vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy v tomto směru; proto se domnívá, že nepředpokládané potřeby v oblasti plateb by měly být pokryty z nových prostředků a že finanční prostředky ve výši 1 miliardy EUR určené Řecku, které budou předsunuty v roce 2016, by tedy měly být financovány v rámci stropu na platby stanoveného ve víceletém finančním rámci; zdůrazňuje svůj dlouhodobý postoj, že se platby vyplývající ze závazků poskytnutých na základě nástroje pružnosti počítají nad rámec tohoto stropu;

10.

ruší proto všechny škrty, které Rada v NR provedla (563,6 milionu EUR v prostředcích na závazky a 1 421,8 milionu EUR v prostředcích na platby); nerozumí tomu, z jakých důvodů byly škrty navrženy, například škrty v programu Horizont 2020 a Nástroji pro propojení Evropy, z nichž byly prostředky přesunuty do fondu EFSI, a rovněž v rozvojové politice a politice sousedství, zejména pak s ohledem na nedávné události; vyjadřuje znepokojení nad tím, že navrhuje-li Rada tak rozsáhlé škrty v NR, přehlíží nepopiratelnou přidanou hodnotu rozpočtu Unie; v každém případě nesouhlasí s deklarovaným záměrem Rady zaměřit se na rozpočtové položky s nízkou mírou plnění či absorpční kapacitou, neboť současné údaje o plnění rozpočtu k tomu nedávají důvod a nejsou zohledněny odlišné způsoby plnění některých programů;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že expertní skupiny Komise jsou nadále nevyvážené, neboť jim nepřiměřeně dominují korporátní zájmy;

12.

konstatuje, že za účelem odpovídajícího financování těchto naléhavých potřeb a s ohledem na velmi napjatá rozpětí VFR v roce 2016 bude nezbytné využít veškerých prostředků dostupných podle nařízení o VFR, pokud jde o flexibilitu, přičemž bude nutné plně využívat nástroje pružnosti; očekává, že Rada bude tento přístup sdílet a že během dohodovacího řízení bude dosaženo shody, což Unii umožní situaci úspěšně zvládnout a účinně reagovat na budoucí výzvy; v této souvislosti zdůrazňuje, že celkové rozpětí VFR pro závazky z roku 2015 by mělo být uvolněno, jakmile budou splněny zákonné podmínky; očekává, že v této otázce dosáhne předběžné dohody s Radou a Komisí;

13.

připomíná společné prohlášení všech tří orgánů Unie v rámci politické dohody o VFR, že roční rozpočtové procesy budou v případě, že to bude vhodné, zahrnovat prvky související s otázkou rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že začleňování zásady rovnosti žen a mužů by mělo jako horizontální princip prostupovat všemi politikami Unie, a žádá komplexní uplatňování přístupu zohledňování zásady rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu; rovněž vítá první kroky směřující k ekologizaci rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že je nutné v tomto procesu pokračovat, aby byly naplňovány dohodnuté cíle v oblasti vynakládání prostředků způsobem šetrným ke klimatu a k životnímu prostředí;

14.

stanoví celkovou výši prostředků na rok 2016 na 157 427,3 milionu EUR v prostředcích na závazky a 146 459,3 milionu EUR v prostředcích na platby;

15.

kritizuje skutečnost, že i tento rok zasáhly okruh 1a výrazné škrty Rady: oproti NR byly prostředky na závazky sníženy o 140,9 milionu EUR a prostředky na platby o 435,4 milionu EUR; upozorňuje na to, že přibližně polovina škrtů se týká programu Horizont 2020, což v roce 2016 povede k dalšímu snížení prostředků pro tento program, neboť část prostředků byla přesunuta do EFSI;

16.

zdůrazňuje, že v zájmu důsledného přístupu je nyní nutné odmítnout některé škrty, které Rada v červnu 2015 provedla z důvodu nízké absorpční kapacity u celé řady programů v podokruhu 1a, neboť v září 2015 bylo provádění těchto programů výrazně urychleno; konstatuje, že se jedná o obecný trend odpovídající životnímu cyklu těchto programů; rozhodl se proto, že u položek, u nichž Rada provedla v prostředcích na závazky a platby škrty, obnoví prostředky ve výši NR;

17.

v souladu se svými prioritami na rok 2016, tedy zaměstnaností, podniky a podnikáním, a po důkladném posouzení jejich dosavadní absorpční kapacity se rozhodl, že kromě úplné kompenzace škrtů u programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy ve prospěch fondu EFSI navrhne navíc některá selektivní zvýšení prostředků na programy COSME, Horizont 2020, EaSI a Erasmus+ nad úroveň NR;

18.

zdůrazňuje zejména, že předsunutí finančních prostředků na program COSME v letech 2014–2015 se ukázalo jako skutečně přínosné, neboť zájem malých a středních podniků o podporu v přístupu na trhy a k financování v posledních několika letech trvale roste; nesouhlasí tudíž se snížením prostředků na tento program v NR oproti roku 2015 a rozhodl se zvýšit jeho prostředky nad úroveň NR; připomíná, že Komise již poukázala na nedostatek prostředků u finančních nástrojů programu COSME na roky 2015, 2016 a 2017, což dokládá rozpor mezi disponibilními prostředky na závazky a očekávanou poptávkou; žádá, aby byly v rámci tohoto programu podstatně navýšeny prostředky na Erasmus pro mladé podnikatele, neboť k tomu, aby bylo možno vyhovět výraznému zájmu o účast v programu, dostupné zdroje nepostačují;

19.

vyzývá Komisi, aby analyzovala finanční zatížení plynoucí z poplatků a plateb hrazených v rámci udělování povinných osvědčení a licencí; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádné vyhodnocení dopadu těchto nákladů na konkurenceschopnost průmyslových podniků a malých a středních podniků;

20.

rozhodl se, že u tří agentur finančního dohledu (EBA, EIOPA a ESMA) a agentury ACER navýší prostředky nad úroveň NR, aby měly pro plnění narůstajících úkolů k dispozici odpovídající zdroje;

21.

potvrzuje svou podporu programu ITER a je odhodlán pro něj zajistit odpovídající financování; je však znepokojen možnými dalšími prodlevami a dodatečnými náklady u tohoto programu a také souvisejícími možnými dopady na rozpočet Unie; lituje tudíž, že nemohl posoudit výši prostředků programu ITER na rok 2016 ve srovnání s aktualizovaným platebním plánem a časovým rozpisem, jež mají být v Radě ITER předloženy až v listopadu 2015; očekává však, že tento revidovaný plán dostatečným způsobem prokáže, že byla náležitě zohledněna doporučení Parlamentu uvedená v příslušném usnesení o udělení absolutoria za rok 2013 (9), a že bude zajištěno řádné finanční hospodaření a efektivita výdajů; má v úmyslu předložit tuto záležitost v rámci dohodovacího řízení o rozpočtu na rok 2016; mimoto trvá na tom, že je nutné zajistit plnou transparentnost využívání příspěvků společného podniku Fusion for Energy do programu ITER; žádá řádný mechanismus zodpovědnosti, který poskytne jasnou představu o výši finančních zdrojů přidělených na tento mezinárodní projekt a který zajistí vyhodnocování účelnosti jejich vynakládání;

22.

zapisuje do rezervy část prostředků na standardizaci účetního výkaznictví a auditů a požaduje, aby byla uskutečněna doporučení uvedená v Maystadtově zprávě, která se týkají úkolů a povinností skupiny EFRAG, čímž by se rovněž zvýšil vliv Unie při stanovování mezinárodních účetních standardů; je rovněž znepokojen skutečností, že značné finanční prostředky EU poskytované nadaci IFRS se neprojevily nezbytným zlepšením v oblasti zodpovědnosti, transparentnosti a demokracie;

23.

zvyšuje proto pro podokruh 1a výši prostředků na závazky o 1 405,5 milionu EUR a prostředků na platby o 491,5 milionů EUR nad úroveň NR (včetně pilotních projektů a přípravných akcí), čímž překračuje strop prostředků na závazky o 1 316,9 milionu EUR, přičemž po vyčerpání dostupných rozpětí budou financovány všemi disponibilními prostředky flexibility podle nařízení o VFR;

24.

nesouhlasí se škrty v prostředcích na závazky ve výši 3,1 milionu EUR a – což je důležitější – se škrty v prostředcích na platby ve výši 220,1 milionu EUR, které Rada navrhuje pro okruh 1b, a to i u položek na činnosti před dokončením; vyzývá Radu, aby objasnila, jak se tyto škrty slučují s cílem snížit nahromaděný objem neprovedených plateb na straně jedné a cílem zamezit negativním dopadům a zbytečným prodlevám v provádění programů na období 2014–2020 na straně druhé; připomíná, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou Unie, která má za cíl snižovat rozdíly mezi evropskými regiony posilováním hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že nástroje jako fondy Evropský Sociální Fond, Evropský regionální a rozvojový fond, Fond soudržnosti nebo Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou účinnými nástroji pro konvergenci, snižování rozdílů v úrovni rozvoje a vytváření kvalitních a dlouhodobých pracovních míst;

25.

bere na vědomí předběžné posouzení, které Komise provedla na základě posledních prognóz členských států, a to že v provádění programů v oblasti politiky soudržnosti dojde v roce 2016 pravděpodobně k prodlevám; je vážně znepokojen tím, že jakékoli zásadní nedostatečné čerpání prostředků ve třetím roce provádění nového cyklu evropských strukturálních a investičních fondů v době, kdy by programy měly být realizovány naplno, bude mít nejen nepříznivý dopad na včasné dosažení výsledků v praxi, ale může také vést k závažnému tlaku na platby v následujících letech, a tím i k případnému opětovnému vzniku nahromaděného objemu neprovedených plateb; naléhavě vyzývá dotčené členské státy, aby urychleně pokročily v odstraňování základních příčin prodlev v provádění, například aby neprodleně určily orgány odpovědné za jednotlivé programy, zjednodušily vnitrostátní správní postupy a vyvarovaly se jejich vrstvení; v souladu s platebním plánem žádá Komisi, aby pozorně sledovala vývoj plateb v rámci podokruhu 1b ve vztahu k programovému období 2014–2020, mimo jiné aby vydávala a pravidelně aktualizovala podrobné prognózy, které budou projednávány na interinstitucionálních schůzkách konaných k tomuto účelu, a předkládala návrhy podle potřeby;

26.

připomíná, že z důvodu předsunutí finančních prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí v letech 2014–2015 Komise nenavrhla žádné prostředky na závazky pro tuto iniciativu na rok 2016; rozhodl se v souladu s nařízením o Evropském sociálním fondu (10), které stanoví možnost v této iniciativě pokračovat, že na ni poskytne 473,2 milionu EUR v prostředcích na závazky, což je částka odpovídající původnímu ročnímu přídělu určenému na tento program; je přesvědčen, že financování tohoto důležitého programu, který řeší jeden z nejpalčivějších problémů Unie, by nemělo být v roce 2015 ukončeno; zdůrazňuje, že by měly být přiděleny další finanční prostředky k rozšíření tohoto programu, neboť se tak pomůže většímu počtu mladých lidí při hledání důstojného a trvalého pracovního místa; naléhavě vyzývá členské státy, aby se všemožně snažily zrychlit provádění této iniciativy v praxi, aby z ní měli mladí Evropané bezprostřední užitek; naléhavě vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o opatřeních v rámci boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, která jsou financována z prostředků Unie, a o výsledcích dosažených díky těmto opatřením;

27.

s ohledem na pilotní projekty a přípravné akce zvyšuje prostředky na závazky pro okruh 1b o 482,7 milionu EUR a prostředky na platby o 1 164 miliony EUR nad úroveň NR, čímž překračuje strop prostředků na závazky o 467,3 milionu EUR, přičemž tato částka bude financována všemi dostupnými prostředky flexibility podle nařízení o VFR;

28.

konstatuje, že Rada snížila prostředky i v okruhu 2, a to o 199,9 milionu EUR u prostředků na závazky a o 251,1 milionu EUR u prostředků na platby, včetně rozvoje venkova, Evropského námořního a rybářského fondu a programu LIFE; domnívá se, že základem každé spolehlivé revize prostředků pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) by měl být i nadále návrh na změnu č. 2/2016 týkající se zemědělství; obnovuje proto výši prostředků v jednotlivých položkách na úrovni NR;

29.

vítá skutečnost, že Komise předložila komplexní balíček mimořádných opatření v hodnotě 500 milionů EUR na podporu evropských zemědělců, především v odvětví mléka a mléčných výrobků, které je v situaci klesajících cen komodit a větší produkce mléka; zdůrazňuje, že dopady jsou nejzávažnější v odlehlých oblastech, kde je socioekonomický význam odvětví mléka a mléčných výrobků naprosto jednoznačný; zapisuje tuto částku do rozpočtu při svém čtení jako výraz podpory krokům oznámeným Komisí a očekává, že bude plně začleněna do rozpočtu při dohodovacím postupu na základě návrhu na změnu č. 2/2016; zdůrazňuje, že tento balíček by měl doplňovat celou škálu opatření zaměřených na řešení ztrát a dlouhodobých dopadů, s nimiž se evropští zemědělci potýkají v důsledku ruského embarga na zemědělské produkty, neboť Rusko je doposud druhým nejvýznamnějším odbytištěm pro vývozy zemědělských produktů Unie;

30.

domnívá se, že vývozní náhrady deformují obchod a jsou v rozporu s cíli EU v oblasti rozvoje; podporuje proto jejich úplné zrušení;

31.

znovu připomíná, že by prostředky společné zemědělské politiky ani žádné jiné prostředky z rozpočtu neměly být používány k financování býčích zápasů, při nichž jsou zabíjena zvířata; připomíná, že takovéto financování je jednoznačně v rozporu s Evropskou dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (směrnice Rady 98/58/ES) (11);

32.

zdůrazňuje stále se zvětšující rozsah úkolů, které má Unie plnit v rámci Evropského námořního a rybářského fondu; obnovuje proto výši prostředků na vědecké poradenství a znalosti v odvětví rybolovu na úrovni rozpočtu na rok 2015 vzhledem k důležitosti shromažďování údajů pro rozhodování a navyšuje rozpočet Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) s cílem podpořit její úlohu při koordinaci a provádění společné rybářské politiky;

33.

zvyšuje proto prostředky na závazky o 510,4 milionu EUR a prostředky na platby o 520,6 milionu EUR (včetně pilotních projektů a přípravných akcí), a ponechává tak pod stropem prostředků na závazky v okruhu 2 rozpětí ve výši 647,2 milionů EUR;

34.

připomíná, že v NR bylo stanoveno navýšení prostředků pro oblast bezpečnosti a migrace, včetně 150 milionů EUR na plán na přerozdělení 40 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu, čímž Komise překročila strop pro tento okruh o 124 milionů EUR, a navrhla proto získat tuto částku využitím nástroje pružnosti; vítá skutečnost, že Rada s využitím nástroje pružnosti k tomuto účelu v zásadě souhlasila; poznamenává však, že je zapotřebí dlouhodobý finanční plán pro reakci na uprchlickou krizi, a soudí, že tento problém by měl být řešen také revizí VFR;

35.

rozhodl se, že s ohledem na současný mimořádný příliv migrantů a uprchlíků bude navýšení prostředků soustředěno na posílení fondu AMIF; v této souvislosti rozhodně podporuje druhý balíček prostředků ve výši 780 milionů EUR na přerozdělení dalších 120 000 osob; rozhodl se, že potřebné prostředky zapíše do rozpočtu při svém čtení a že sladí první balíček prostředků na přerozdělení s tímto druhým tím, že přidá ještě 20 milionů EUR na pokrytí nákladů na dopravu (500 EUR na každého migranta pro Itálii a Řecko); schvaluje další zvýšení prostředků na celková navýšení u fondu AMIF o 79 milionů EUR; upozorňuje, že je nutno také zajistit možnosti dostatečného financování fondu AMIF pro nadcházející roky; připomíná, že bod 17 IID umožňuje zvýšit částku vyčleněnou na celou dobu trvání daného programu o více než 10 %, pokud nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti;

36.

konstatuje, že takováto opatření jsou pouze prvním krokem k plnému uplatňování zásady solidarity, na které je Unie založena; vyzývá Komisi a Radu, aby v plném rozsahu uskutečnily plány navržené ve výše uvedeném sdělení Komise dne 23. září 2015 a jednoznačně ukázaly, že budou trvat na dodržování lidských práv, jak o něm hovoří Listina základních práv Evropské unie; zdůrazňuje, že je důležité zajistit náležité financování operací navracení v souladu s Listinou a s její zásadou „nenavracení“ s cílem dosáhnout účinné politiky navracení, která zabrání nelegální migraci a omezí ji; zdůrazňuje, že je důležité podporovat uprchlíky v blízkosti jejich domovských zemí a zjednodušit azylová řízení v členských státech;

37.

konečně se rozhodl navýšit prostředky u agentur, které plní úkoly související s migrací, a to celkově o 26 milionů EUR, z čehož největší zvýšení rozpočtu připadá na Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), který dostane o 12 milionů EUR více než v NR; podotýká, že tato agentura hraje ústřední, koordinační roli při provádění prozatímních opatření v oblasti mezinárodní ochrany a členské státy zasažené migrační vlnou se na ni stále častěji obracejí se žádostí o pomoc;

38.

vítá sdělení Komise ze dne 23. září 2015 a odpovídající opatření, která jsou předmětem návrhu na změnu č. 2/2016, konkrétně dodatečné finanční prostředky na mimořádnou pomoc ve výši 600 milionů EUR pro nejvíce zasažené členské státy; je spokojen s tím, že se Komise v této oblasti ujímá vůdčí úlohy a tím potvrzuje přístup, který Parlament přijal během svého čtení; je připraven uvažovat o dalším navýšení prostředků v průběhu dohodovacího postupu;

39.

lituje, že Rada snižuje prostředky na závazky o 25,1 milionu EUR a prostředky na platby o 33,6 milionu EUR oproti NR; domnívá se, že takové snížení prostředků ohrožuje řádné provádění programů a akcí spadajících do okruhu 3; připomíná v této souvislosti, že ačkoli se může zdát, že některé navržené škrty nejsou tak důležité, je třeba mít na paměti poměrně malý rozsah některých důležitých a cenných programů, které jsou tudíž těmito škrty obzvláště ohroženy; rozhodl se proto obnovit výši prostředků na úrovni NR;

40.

dále se domnívá, že s ohledem na důležitou roli dílčích programů v oblasti kultury a sdělovacích prostředků při podpoře kulturních a kreativních odvětví, která představují klíčové evropské hodnoty, je nezbytné zvýšit prostředky pro tyto programy o celkem 10,5 milionu EUR v prostředcích na závazky nad úroveň NR, a to včetně opatření v multimediální oblasti a záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví plánované na rok 2016, které mají řešit zásadní otázku přístupu malých a středních podniků a organizací v kulturním a kreativním odvětví k financování;

41.

za prioritu považuje také navýšení prostředků na program Evropa pro občany o 1,5 milionu EUR a úpravu jeho rozpočtové nomenklatury tím, že bude vytvořena samostatná položka pro provádění evropské občanské iniciativy;

42.

konstatuje, že Parlament při svém čtení (včetně pilotních projektů a přípravných akcí) překračuje strop okruhu 3 o 1 055,1 milionu EUR v prostředcích na závazky, přičemž jejich výše je oproti NR vyšší o 931,1 milionu EUR, a prostředky na platby zvyšuje o 586,5 milionu EUR; navrhuje proto, aby k financování balíčku navýšených prostředků v souvislosti s migrací byly využity veškeré prostředky, které jsou k dispozici ve VFR;

43.

poukazuje na to, že ze všech okruhů provedla Rada největší škrty v okruhu 4, a to jak v prostředcích na závazky (- 163,4 milionu EUR), tak v prostředcích na platby (- 450,4 milionu EUR); s překvapením konstatuje, že největší škrty byly provedeny u evropského nástroje sousedství (zejména u aspektů chudoby a bezpečnosti ve středomořských zemích), u nástroje pro rozvojovou spolupráci (včetně tematického cíle migrace a azylu) a u nástroje předvstupní pomoci (přestože do kandidátských zemí dorazil značný počet uprchlíků nebo jimi vedou hlavní migrační trasy); zdůrazňuje, že tento přístup je v příkrém rozporu s prohlášeními Rady a Evropské rady k programu pro migraci, uprchlické krizi a spolupráci se zeměmi původu a tranzitními zeměmi;

44.

s ohledem na tyto okolnosti se rozhodl obnovit výši prostředků stanovenou v NR; konstatuje, že situace v oblasti plateb v okruhu 4 je stále důvodem ke značným obavám, a to kvůli tomu, že se dále přenáší značný nahromaděný objem neuhrazených faktur a uměle se odkládá plnění smluvních závazků z důvodu přetrvávajícího stavu, kdy jsou v rozpočtu zapsány nedostatečné prostředků na platby; znovu proto potvrzuje, že zvýšení prostředků na platby navržené Komisí je skutečně pouhým nezbytně nutným minimem, nehledě na skutečnost, že nebývalá migrační a uprchlická krize mezitím klade na vnější činnost Unie další nároky;

45.

doplňuje balíček změn týkajících se migrace a uprchlické krize tím, že schvaluje cílené navýšení prostředků na závazky především u evropského nástroje sousedství (+ 178,1 milionu EUR), ale také u nástroje pro rozvojovou spolupráci (+26,6 milionu EUR), u humanitární pomoci (+ 26 milionů EUR), u nástroje předvstupní pomoci (+11,2 milionu EUR), u nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (+12,6 milionu EUR) a u evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (+ 1 milion EUR); podporuje sice změny priorit u těchto programů tam, kde je to zapotřebí, ve snaze řešit ty nejaktuálnější problémy, zdůrazňuje však, že to nesmí vést k omezení činností při plnění původních cílů příslušných právních základů, protože by tak hrozila destabilizace evropského sousedství nebo jiných regionů, jichž se tyto programy týkají; opakuje, že je třeba přijmout komplexní a na lidských právech založený přístup propojující migraci s rozvojem a usilující o integraci legálních migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků; zdůrazňuje, že je nutno posílit spolupráci a angažovanost ve vztahu se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi, aby se podařilo současnou migrační krizi účinně řešit, a zejména pokrýt potřeby vysídlenců ve třetích zemích, pokud jde o zdravotní péči a vzdělávání; považuje proto uvedená navýšení prostředků za nezbytně nutná, aby bylo možné kromě původních cílů příslušných právních základů financovat i další iniciativy;

46.

konstatuje, že regionální svěřenecký fond Unie v reakci na syrskou krizi a svěřenecký fond pro mimořádné situace za účelem zajištění stability a odstranění základních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe byly zřízeny proto, že rozpočtu Unie chybí potřebná flexibilita a finanční prostředky umožňující rychlou a komplexní reakci na takovou krizi; zdůrazňuje, že při přezkumu/revizi VFR je třeba nalézt ucelenější řešení, pokud jde o to, jak zajistit, aby byla podpora z rozpočtu Unie na humanitární pomoc a rozvoj efektivnější a byla pohotově k dispozici, a jak ji úspěšně kombinovat s Evropským rozvojovým fondem a bilaterální pomocí poskytovanou členskými státy; žádá, aby prostředky přidělené navíc pro programy v okruhu 4 byly použity zejména ke zvýšení financování obou výše uvedených svěřeneckých fondů a okamžité pomoci prostřednictvím UNHCR a Světového potravinového programu; vyzývá jednotlivé členské státy, aby převedly slova v činy a neprodleně poskytly potřebné dodatečné příspěvky odpovídající finančním prostředkům Unie pro tyto svěřenecké fondy a pokrývající chybějící prostředky k financování agentur OSN; konstatuje, že seznam projektů, které mohou být financovány ze svěřeneckých fondů, dále oslabuje postoj Rady ohledně údajně nedostatečné absorpční kapacity v okruhu 4;

47.

navyšuje prostředky v rozpočtové položce pro podporu mírového procesu a finanční pomoc Palestině a Agentuře OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) o 40 milionů EUR; konstatuje, že agentura UNRWA sehrává efektivní roli při podpoře rostoucího počtu palestinských uprchlíků přímo postižených syrskou krizí, což agentuře způsobuje další zátěž; je znepokojen tím, že agentuře UNRWA chybí finanční prostředky, a žádá, aby uvedené dodatečné prostředky byly směřovány do všeobecného fondu agentury UNRWA na podporu základního vzdělávání a sociálních a zdravotnických služeb;

48.

připomíná, že v zájmu zmírnění škodlivých dlouhodobých následků vyplývajících z humanitární krize je zásadní zajistit, aby děti postižené krizí i nadále pokračovaly v procesu vzdělávání; zvyšuje proto finanční prostředky na podporu vzdělávání v rozpočtu na humanitární pomoc tak, aby jejich podíl činil 3 %, nikoli 1 %, s cílem dosáhnout 4 % podílu do roku 2019;

49.

schvaluje symbolické navýšení rozpočtu na SZBP, které má podpořit jakoukoli iniciativu s cílem učinit z migrace specifickou složku civilních misí SBOP, a současně plně podporuje vojenskou misi EUNAVFOR MED zaměřenou na boj proti pašerákům lidí a převaděčům;

50.

oceňuje probíhající proces úvah v rámci ESVČ o budoucnosti zvláštních zástupců EU a jejich vztahu k ESVČ; domnívá se, že jakákoli změna rozpočtové položky pro zvláštní zástupce EU by měla proběhnout teprve poté, až bude současný proces úvah dokončen;

51.

pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků (+ 2 miliony EUR) s cílem rozhodným způsobem přispět k pokračování a zintenzivnění práce Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

52.

zdůrazňuje, že uplatňování dohody o usnadnění obchodu uzavřené na 9. konferenci WTO na úrovni ministrů bude vyžadovat zvýšení finanční podpory pro nejméně rozvinuté a rozvojové země; zdůrazňuje potřebu koordinovaného úsilí Komise a členských států v rámci mezinárodních finančních institucí, aby se zabránilo snížení prostředků na pomoc na podporu obchodu a na mnohostranné iniciativy, aby se předešlo nesrovnalostem při spolupráci s některými partnery, což snižuje účinné vynakládání prostředků, a aby bylo zajištěno, aby dohoda o usnadnění obchodu podporovala rozvoj;

53.

rozhodl se, že i s pilotními projekty a přípravnými akcemi vyčerpá rozpětí 261,3 milionu EUR, které bylo podle NR ponecháno pod stropem pro okruh 4 v prostředcích na závazky, a že v této fázi již nepůjde dále; zvyšuje rovněž prostředky na platby o 132,5 milionu EUR; očekává, že na základě těchto změn proběhne plodné dohodovací řízení, při němž bude zohledněn také návrh na změnu č. 2/2016; zdůrazňuje však, že vzhledem k tomu, že možné, že je tento strop nedostatečný, protože byl stanoven mnohem dříve, než došlo k zásadním událostem na Ukrajině, v Sýrii, v Tunisku a obecně v sousedních zemích, na Blízkém Východě a v Africe; žádá tudíž, aby byly plně využity možnosti rezervy na pomoc při mimořádných událostech, a je i nadále přístupný dalšímu využívání ustanovení o flexibilitě stanovených ve VFR s cílem řešit vnější rozměr současné migrační a uprchlické krize;

54.

konstatuje, že v tomto okruhu Rada snížila částku na 31,2 milionu EUR, z nichž je 19,3 milionu EUR určeno pro správní rozpočet Komise, zejména na její budovy, zařízení a především zaměstnance, a to v důsledku zvýšení míry standardního paušálního snížení na 4,3 %; nevidí žádné důvody pro takovýto krok Rady při jejím čtení a připomíná, že po několika letech setrvalých úspor byly navrhované správní výdaje Komise na rok 2016 v blízkosti očekávané míry inflace, tj. v reálných číslech se prakticky nemění, a že Komise pokračuje ve snižování stavu svých zaměstnanců;

55.

domnívá se navíc, že vzhledem k předvídatelnosti tohoto typu výdajů, které do značné míry vycházejí ze smluvních závazků, a s ohledem na jejich velmi vysokou míru plnění, kterou vykazuje Komise, jsou tyto škrty nepodložené; konstatuje zejména, že obsazenost míst v plánu pracovních míst Komise dosáhla k 1. dubnu 2015 rekordní výše – bylo obsazeno 97,8 % pracovních míst; lituje, že Rada navíc ve všech okruzích kromě okruhu 5 snížila správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu o celkem 28 milionů EUR, přestože se jedná o aspekty, které jsou klíčové pro úspěšnost programů v jednotlivých oblastech politiky Unie;

56.

rozhodl se tudíž, že u všech položek správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v oblastech politiky a u všech položek v okruhu 5, u nichž Rada provedla škrty, obnoví výši prostředků na úrovni NR a že u omezeného počtu položek schválí mírné navýšení prostředků;

57.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby spojený rozpočet dozorčího výboru úřadu OLAF a sekretariátu OLAF byl uveden v samostatné rozpočtové položce rozpočtu tohoto úřadu na rok 2016;

58.

obecně souhlasí s odhady rozpočtových potřeb agentur vypracovanými Komisí; konstatuje, že Komise již výrazně snížila původní žádosti většiny agentur;

59.

domnívá se proto, že jakékoli další škrty, které navrhuje Rada, by mohly ohrozit řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, kterými je pověřil legislativní orgán;

60.

rozhodl se, že v rámci celkového balíčku týkajícího se migrace zvýší prostředky pro hlavní agentury působící v této oblasti: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Frontex, Europol, Eurojust, eu.LISA, CEPOL a Agenturu pro základní práva, a to o celkem 26 milionů EUR, neboť tyto agentury hrají zásadní úlohu při efektivním řešení současného palčivého problému migračních toků; vítá dodatečné prostředky pro agentury a dalších 120 míst v jejich plánech pracovních míst v opravném rozpočtu č. 7/2015 a očekává, že toto rozhodnutí bude mít také dopad na rozpočet na rok 2016 a na rozpočty na následující roky; upozorňuje na rychle se zhoršující krizovou situaci a obrovský nárůst migračních toků; naléhavě vyzývá Komisi, aby před dohodovacím jednáním o rozpočtu předložila aktualizované a konsolidované informace o potřebách agentur; vyzývá Komisi, aby navrhla střednědobou a dlouhodobou strategii pro činnost agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí: cíle, úkoly, koordinace, vytváření hotspotů a finanční zdroje;

61.

rozhodl se dále zvýšit rozpočtové prostředky na rok 2016 pro tři agentury finančního dohledu, neboť byly pověřeny dalšími úkoly a jejich pracovní zatížení vzrostlo; vyzývá Komisi, aby do roku 2017 předložila návrh koncepce financování z poplatků, která by zcela nahradila stávající příspěvky členských států, a byla by tak zabezpečena nezávislost evropských orgánů na orgánech členských států;

62.

rozhodl se také zvýšit prostředky pro Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Evropskou agenturu pro kontrolu rybolovu a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, aby měly k plnění svých úkolů k dispozici odpovídající zdroje;

63.

nemůže však přijmout přístup Komise a Rady ve věci lidských zdrojů agentur, a proto mění značný počet plánů pracovních míst; znovu zdůrazňuje, že podle interinstitucionální dohody by každá agentura měla v průběhu pěti let snížit počet pracovních míst o 5 %, avšak nová pracovní místa, která jsou zapotřebí k plnění dalších úkolů spojených s novým vývojem dané politiky a s novými právními předpisy od roku 2013, musí také provázet dodatečné zdroje a je třeba je nezapočítávat při plnění cíle snižování stavu zaměstnanců podle IID;

64.

zdůrazňuje proto opět, že nesouhlasí s myšlenkou fondu pracovních míst určených k převodu mezi agenturami, ale potvrzuje, že je ochoten uvolnit pracovní místa, pokud přitom dojde ke zefektivnění činnosti mezi agenturami prostřednictvím intenzivnější správní spolupráce nebo v případě potřeby i sloučením a sdružováním některých funkcí buď s Komisí, nebo s jinou agenturou;

65.

znovu zdůrazňuje, že pracovní místa financovaná subjekty z daného odvětví nemají žádný dopad na rozpočet Unie, a proto by vůbec neměla být předmětem snižování stavu zaměstnanců; zdůrazňuje, že tento krok měl být ponechán na libovolném uvážení dané agentury, aby v závislosti na proměnlivém pracovním zatížení měla možnost neobsazovat všechna pracovní místa, která má k dispozici;

66.

upravuje proto řadu plánů pracovních míst agentur v souladu s výše popsanými prioritami, a to s cílem uvést stav zaměstnanců do souladu s dodatečnými úkoly, jiné plány pak upravuje tak, aby lépe odpovídaly cíli snížit stav zaměstnanců o 5 % během pěti let a aby k pracovním místům financovaným z poplatků přistupovaly odlišně; připomíná, že o 5 % snížení během pěti let bylo rozhodnuto s cílem snížit správní náklady; upozorňuje v této souvislosti, že další místa v plánu pracovních míst nemají automatické finanční důsledky pro rozpočet Unie, protože agentury obsazují svá místa podle svých potřeb, a nemají proto vždy všechna pracovní místa ve svém plánu pracovních míst obsazena;

67.

poté, co provedl důkladnou analýzu předložených pilotních projektů a přípravných akcí, pokud jde o míru úspěšnosti těch, které již probíhají, a vyřadil iniciativy, na které se již vztahují existující právní základy, a plně zohlednil posouzení Komise, která se zabývala proveditelností projektů, se rozhodl přijmout kompromisní soubor, který tvoří omezený počet PP a PA, a to i s ohledem na omezená rozpětí, která jsou k dispozici;

68.

znovu zdůrazňuje důležitost společného platebního plánu na období 2015–2016, na kterém se ještě před rozpočtovým procesem dohodly Parlament, Rada a Komise a v němž se odráží závazek všech tří orgánů snížit nahromaděný objem neuhrazených plateb; konstatuje, že podle dohody budou všechny tři orgány plně spolupracovat, aby byla v rozpočtu na rok 2016 schválena taková výše prostředků na platby, která umožní tohoto cíle dosáhnout, a že Komise odpovídajícím způsobem vypočítala požadovanou výši prostředků na platby; domnívá se, že jakékoli kroky ke zvládnutí rizika neudržitelného nahromadění neuhrazených faktur by měly být doplněny snahou zajistit produktivnější výměnu názorů a zlepšit ovzduší spolupráce mezi Radou na jedné straně a Parlamentem a Komisí na straně druhé; připomíná, že podle článku 310 Smlouvy o fungování EU musí být rozpočet Unie vyrovnaný co do příjmů a výdajů;

69.

lituje, že i přes výsledná mírná zvýšení prostředků a dosti značná rozpětí, která navrhla Komise, se Rada rozhodla snížit prostředky na platby o 1,4 miliardy EUR, a to jak u položek na činnosti, které jsou před dokončením, tak u programů, které již nyní běží naplno, ohrožuje tím postupné odstraňování neúměrně nahromaděného objemu neuhrazených plateb; připomíná, že u programů v rámci přímého řízení vede nedostatek prostředků na platby nejen k postupnému nahromadění neuhrazených faktur, ale také k umělým prodlevám v provádění programů, například k odkládání výzev k předkládání návrhů nebo podpisů nových smluv;

70.

rozhodl se obnovit NR v prostředcích na platby ve všech položkách, které Rada snížila, s tím, že výše prostředků na platby, které navrhla Komise v NR, jsou nezbytné k dosažení cílů platebního plánu;

71.

v odpovídajícím poměru navyšuje prostředky na platby ve všech položkách, u nichž byly změněny prostředky na závazky, a to se zřetelem k oblastem s profilem rychlého vyplácení prostředků nebo vysokým stupněm naléhavosti – konkrétně jde o Erasmus+, dva plány na přerozdělení uprchlíků, agenturu UNRWA a humanitární pomoc; zvyšuje prostředky na platby o další 1 miliardu EUR a ty tak v podobě nových prostředků v plném rozsahu pokryjí přesunutí finančních prostředků na platby pro Řecko; rozhodl se s ohledem na minulé plnění zvýšit také prostředky na platby pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci;

72.

připomíná, že odhad příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2016 byl stanoven ve výši 1 823 648 600 EUR, což představuje zvýšení oproti rozpočtu na rok 2015 o 1,6 %; připomíná navíc, že 15 milionů EUR bylo vyčleněno na naléhavé investice do bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti, což zvyšuje úhrnnou výši rozpočtu na rok 2016 na 1 838 648 600 EUR;

73.

poukazuje na to, že po přijetí odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2016 byla dne 15. června 2015 vytvořena nová politická skupina a že v důsledku těchto změn v organizaci Parlamentu je k zajištění rovného zacházení se všemi politickými skupinami zapotřebí dodatečných prostředků;

74.

v plném rozsahu vyrovnává tato navýšení snížením prostředků v rozpočtových položkách týkajících se pohotovostní rezervy, příspěvku poslancům na všeobecné výdaje, dalšího vzdělávání, vybavení prostor, spotřeby energie, počítačového vybavení a telekomunikací – investic do projektů a nábytku;

75.

bere na vědomí závěry předsednictva ze dne 7. září 2015 přijaté s ohledem na čtení rozpočtu na rok 2016 v Parlamentu, v nichž předsednictvo navrhuje, aby byla jeho nedávná rozhodnutí a technické úpravy promítnuta do rozpočtu; schvaluje tyto nevelké technické změny navržené předsednictvem – jde o rozpočtově neutrální úpravy prostředků a plánu pracovních míst a aktualizace některých aspektů rozpočtové nomenklatury;

76.

zachovává tudíž celkovou výši svého rozpočtu na rok 2016 beze změny, jak byla přijata na plenárním zasedání dne 29. dubna 2015, a to 1 838 648 600 EUR;

77.

zdůrazňuje, že činnosti politických skupin nejsou totéž co administrativní práce; potvrzuje, že z tohoto důvodu musí být celkový stav zaměstnanců v politických skupinách vyňat z cíle snížit stav zaměstnanců o 5 % v souladu s rozhodnutími přijatými ohledně rozpočtových roků 2014 (12) a 2015 (13) a odhadu příjmů a výdajů na rok 2016 (14);

78.

připomíná, že politické skupiny měly od roku 2012 zmrazen nábor pracovníků a že jejich potřeby byly v předchozích rozpočtových rocích pokryty pouze zčásti;

79.

opakuje, že je odhodlán naplnit bod 27 IID a snížit stav svých zaměstnanců o 1 %;

80.

zdůrazňuje, že se Parlament a Rada musí zabývat nutností sestavit časový plán pro zavedení jediného sídla, jak požadovala valná většina poslanců Parlamentu v několika usneseních, aby bylo dosaženo dlouhodobých úspor v rozpočtu Unie;

81.

snižuje počet míst v plánu pracovních míst generálního sekretariátu na rok 2016 o 57 pracovních míst (cíl snížit počet zaměstnanců o 1 %), a to následovně: ze stálých pracovních míst 4 místa AD 14, 13 míst AD 13, 2 místa AD 12, 1 místo AD 9, 2 místa AD 8, 1 místo AD 5, 2 místa AST 11, 1 místo AST 10, 3 místa AST9, 8 AST 8, 7 míst AST 7, 4 místa AST 6, 3 místa AST 5, 2 místa AST 4, 1 místo AST 3 a 1 místo AST 1 a 2 dočasná pracovní místa AST 4; připomíná, že dopad tohoto opatření na rozpočet byl již zohledněn v odhadu příjmů a výdajů;

82.

v souladu s novým služebním řádem mění 80 stálých pracovních míst kategorie AST (25 míst AST 11, 10 míst AST 10, 5 míst AST 8, 15 míst AST 7, 5 míst AST 6, 5 míst AST 5, 5 míst AST 4, 5 míst AST 3 a 5 míst AST 2) na 80 pracovních míst kategorie AST/SC1;

83.

provádí následující technické opravy: ruší tři místa ve třídě AST 7 a tři místa ve třídě AST 6 a přidává šest míst AST 5 a vypouští poznámku pod čarou 1 v plánu pracovních míst, neboť příslušný postup nebyl v poslední době uplatňován;

84.

schvaluje vytvoření 43 nových dočasných pracovních míst (2 míst AD 7, 19 míst AD 5, 5 míst AST 5, 5 míst AST 3 a 12 míst AST 1) a převedení jednoho dočasného pracovního místa ze třídy AD 10 do třídy AD 14 s cílem pokrýt dodatečné potřeby spojené s vytvořením nové politické skupiny;

85.

připomíná, že Parlament v náležitém souladu s literou i duchem interinstitucionální dohody již třetí rok po sobě naplňuje cíl snížení stavu zaměstnanců o 5 %; zdůrazňuje, že za tímto účelem bylo od roku 2014 v jeho plánu pracovních míst zrušeno 171 stálých pracovních míst (15); zdůrazňuje, že v zájmu důsledného naplnění cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % je třeba do roku 2018 ještě dvakrát snížit stav zaměstnanců každoročně o 57 pracovních míst (16);

86.

zdůrazňuje, že v souladu s bodem 27 IID představuje cíl snížení stavu zaměstnanců o 5 % kompenzaci v rovině stavu zaměstnanců v souvislosti se zvýšením počtu pracovních hodin z 37,5 na 40 hodin týdně ve srovnání s plánem pracovních míst k 1. lednu 2013; domnívá se, že toto snížení se musí vztahovat na stálé pracovní zatížení, a nové odpovědnosti a úkoly musí být tudíž z příslušného výpočtu vyňaty;

87.

konstatuje, že v návaznosti na posílení jeho pravomocí a nové úkoly prošel Parlament od roku 2013 zásadními strukturálními změnami, například procesy internalizace, při nichž bylo obsazování příslušných míst v co největší míře prováděno vnitřními přesuny zaměstnanců a nová pracovní místa byla vytvářena pouze tehdy, pokud to bylo naprosto nezbytné; rozhodl se vyjmout tato dodatečná pracovní místa ze snahy o snížení stavu zaměstnanců o 5 %;

88.

naléhavě vyzývá Komisi, aby při sledování plnění cíle snížení stavu zaměstnanců ze strany Parlamentu zohlednila další nové aspekty, jako je stálé pracovní zatížení, vynětí pracovníků politických skupin z výpočtu, internalizace kompenzované snížením prostředků v rozpočtových položkách na služby zajišťované externě a nové pravomoci a úkoly;

89.

zdůrazňuje, že plnění cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % by nemělo ohrozit řádné fungování Parlamentu, výkon jeho základních pravomocí ani špičkovou kvalitu jeho legislativní činnosti či kvalitu pracovních podmínek poslanců a zaměstnanců;

90.

podotýká, že žádná dohoda nemůže zbavit Evropský parlament a Radu svrchovaného práva provádět hodnocení ani jejich pravomoci rozhodovat každý rok o tom, co bude zapsáno v rozpočtu;

91.

připomíná, že nová pracovní místa, jichž je zapotřebí v sekretariátu, by měla být obsazována interním přesunem zaměstnanců, pokud není řádně odůvodněna a prokázána nutnost vytvořit pracovní místa nově;

92.

připomíná, že jakákoli reorganizace parlamentních činností nebo postupů by neměla vést ke zhoršení pracovních podmínek a sociálních práv zaměstnanců bez ohledu na jejich pozici;

93.

opakuje, že k zajištění odpovídající podpory poslancům při výkonu jejich parlamentní činnosti je nezbytné nalézt novou rovnováhu mezi akreditovanými parlamentními asistenty a místními asistenty; bere na vědomí, že generální tajemník předložil předsednictvu návrh za účelem dosažení tohoto cíle; bere na vědomí dohodu, které předsednictvo dosáhlo, jež v zásadě odpovídá žádosti Evropského parlamentu ve výše zmíněném usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadech Parlamentu; vítá rozhodnutí, že tato dohoda má být bezodkladně provedena;

94.

znovu opakuje své odhodlání podporovat mnohojazyčnost parlamentní činnosti prostřednictvím vysokých standardů tlumočení a překladu; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil Rozpočtovému výboru výsledky analýzy a posouzení vypracovaných poté, co se nepodařilo dosáhnout dohody ohledně nových pracovních podmínek tlumočníků (jaro 2015); očekává, že generální tajemník využije veškeré flexibility, která je nutná k zajištění vysoké kvality tlumočnických a překladatelských služeb pro poslance;

95.

žádá generálního tajemníka, aby předložil podrobný přehled všech pracovních míst v Parlamentu v období 2014–2016, včetně jejich rozčlenění podle útvarů, kategorií a typu smlouvy;

96.

připomíná, že Rozpočtový výbor by měl být pravidelně informován o aktuálním vývoji politiky Parlamentu v oblasti nemovitostí a měly by s ním být včas, tedy před uzavřením smlouvy, vedeny konzultace o všech projektech týkajících se budov, jež mají finanční dopady; potvrzuje, že bude finanční dopad všech těchto projektů důkladně prověřovat;

97.

je přesvědčen, že rozhodnutí ohledně projektů týkajících se budov by měla být přijímána transparentním postupem;

98.

znovu opakuje, že Rozpočtovému výboru by měla být co nejdříve, nejpozději začátkem roku 2016, předložena nová střednědobá strategie týkající se budov, aby mohl Parlament připravit svůj odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2017; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil Rozpočtovému výboru případnou dlouhodobou strategii do roku 2025 v dostatečném předstihu před čtením rozpočtu v Parlamentu na podzim 2016;

99.

konstatuje, že od roku 2014 nebyly poskytnuty žádné prostředky na investice do rozšíření budovy Konrad Adenauer (KAD) v Lucemburku; připomíná, že odhad příjmů a výdajů na rok 2016 obsahoval pouze prostředky na stavební práce a služby, které mají být vyplaceny přímo Parlamentem, především na řízení projektu, technické odborné znalosti a poradenství; vyzývá generálního tajemníka, aby do konce letošního roku zjistil výši prostředků nevyužitých v rámci rozpočtu na rok 2015 a vyčlenil je na rozšíření budovy KAD formou žádosti o převod na konci roku 2015, aby se v maximální míře omezily budoucí platby úroků spojené s touto budovou;

100.

znovu vyzývá k větší transparentnosti příspěvku na všeobecné výdaje poslanců; vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby vymezilo přesnější pravidla zodpovědnosti za výdaje schválené k úhradě z tohoto příspěvku, aniž by Parlamentu vznikaly dodatečné náklady;

101.

žádá, aby byly vyhodnoceny výsledky dobrovolného přístupu, jejž zvolila společná pracovní skupina v zájmu omezení letů poslanců a zaměstnanců ve třídě business, a dále možnosti získat výhodnější ceny za účelem snížení cestovních výloh poslanců a zaměstnanců;

102.

lituje, že Komise i přes setrvalý nárůst objemu soudní činnosti a plánovanou reformu Tribunálu snížila počet zaměstnanců o 20, v důsledku čehož mohou vznikat problémy spojené s nedostatečnou kapacitou a může být ohroženo řádné fungování Soudního dvora a rychlost soudních řízení; rozhodl se proto, že obnoví 20 pracovních míst, které Soudní dvůr původně požadoval;

103.

lituje, že Rada zvýšila standardní snížení, které se vztahuje na prostředky určené na odměny zaměstnanců, a to z 2,5 % na 3,2 %, což odpovídá poklesu o 1,55 milionu EUR a je v rozporu s mimořádně vysokou mírou obsazenosti pracovních míst na Soudním dvoře (98 % na konci roku 2014) a vysokou mírou plnění rozpočtu (99 % v roce 2014); znovu proto upravuje standardní snížení na úroveň návrhu rozpočtu a ruší související snížení prostředků, aby zajistil, že Soudní dvůr adekvátně zvládne výrazný nárůst počtu věcí a bude moci plně využít pracovní místa, která mu byla přidělena;

104.

dále se rozhodl, že obnoví sedm pracovních míst, která Soudní dvůr původně požadoval, aby mohl splnit dvojí požadavek na posílení svého oddělení pro bezpečnost a ochranu s cílem lépe chránit zaměstnance, návštěvníky a dokumenty a současně na provádění nového článku 105 jednacího řádu Tribunálu, podle nějž musí být vytvořen vysoce zabezpečený systém, který zúčastněným stranám některých věcí umožní poskytovat informace a podklady týkající se bezpečnosti Unie, členských států nebo řízení jejich mezinárodních vztahů;

105.

zdůrazňuje v této souvislosti, že je zapotřebí prostředků na zajištění bezpečnosti a ochrany budov Soudního dvora, a proto se rozhodl vrátit škrty, které Rada v této oblasti navrhla, na úroveň návrhu rozpočtu;

106.

ruší stávající rezervu týkající se služebních cest a nahrazuje ji novou rezervou, jež bude uvolněna poté, co Soudní dvůr zveřejní informace o externích činnostech soudců, jak Parlament požaduje ve svém usnesení o udělení absolutoria Soudnímu dvoru za rok 2013 (17);

107.

znovu upravuje standardní snížení na jeho původní výši 2,76 %, aby Účetní dvůr mohl pokrýt své potřeby, pokud jde o plán pracovních míst;

108.

obnovuje všechny ostatní položky, v nichž Rada provedla škrty, aby tak Účetní dvůr mohl naplňovat svůj pracovní program a vypracovat plánované zprávy o auditu;

109.

znovu upravuje standardní snížení na jeho původní výši 4,5 %, aby výbor mohl pokrýt své potřeby a vyrovnat se s pokračujícím snižováním počtu zaměstnanců v souvislosti s dohodou o spolupráci mezi Parlamentem a výborem;

110.

rozhodl se také, že obnoví návrh rozpočtu, pokud jde o příspěvky na cesty a pobyt;

111.

snižuje na straně jedné odměny a příspěvky o částku odpovídající převodu 66 pracovních pozic do vyšší platové třídy a čtyřem dalším pracovním místům, která nebyla v návrhu rozpočtu započítána, aby tak zohlednil převedení těchto pracovních míst do Parlamentu;

112.

zvyšuje na straně druhé prostředky v několika položkách (externí zajišťování překladů, třetí strany, komunikace, náklady na reprezentaci, komunikace politických skupin, služební cesty a úklid a údržba), což lépe odpovídá odhadu příjmů a výdajů výboru, aby tak výbor mohl provádět svou politickou činnost a plnit své povinnosti;

113.

a konečně, ruší škrty provedené Radou v oblasti bezpečnosti a ochrany budov výboru, aby zajistil dostatečné financování bezpečnostních opatření pro případ zvýšené úrovně bezpečnostní hrozby („žlutá“) v průběhu roku 2016;

114.

s politováním konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu veřejného ochránce práv o 135 000 EUR; zdůrazňuje, že takové snížení prostředků by nepřiměřeně zatížilo velmi omezený rozpočet veřejného ochránce práv a mělo by zásadní dopad na schopnost této instituce poskytovat občanům Unie efektivní služby; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby veřejné ochránkyni práv umožnil plnit její mandát a závazky;

115.

s politováním konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu evropského inspektora ochrany údajů o 135 000 EUR; zdůrazňuje, že takové snížení prostředků by nepřiměřeně zatížilo velmi omezený rozpočet inspektora ochrany údajů a mělo by zásadní dopad na schopnost této instituce poskytovat orgánům Unie efektivní služby; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby inspektorovi ochrany údajů umožnil plnit jeho povinnosti a závazky;

116.

domnívá se, že máme-li být schopni reagovat na výzvy, které přináší geopolitická nejistota, a zabezpečit úlohu Unie ve světě, musí být zajištěno odpovídající financování ESVČ; obnovuje proto návrh rozpočtu ve všech položkách a ruší rezervy přijaté Radou, které souvisejí s kolísáním směnného kurzu eura;

117.

je přesvědčen, že rozpočet Unie může přispět k efektivnímu řešení nejen důsledků, ale také základních příčin krizí, s nimiž se Unie v současnosti potýká; zastává však názor, že neočekávané události, které se dotýkají celé Unie, je třeba řešit společným úsilím a zajištěním dalších prostředků na úrovni Unie, a nikoli zpochybňováním minulých závazků či návratem k iluzi čistě národních řešení; zdůrazňuje tudíž, že pro společnou a rychlou reakci máme k dispozici ustanovení o flexibilitě, která je třeba využít v plné míře, abychom vykompenzovali těsné mantinely stropů VFR;

118.

zdůrazňuje, že sotva dva roky po zahájení stávajícího VFR musela Komise dvakrát žádat o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti a z rozpětí pro nepředvídané události, aby mohly být pokryty nepředpokládané naléhavé potřeby, které nebylo možno financovat v rámci současných stropů VFR; dále konstatuje, že celkové rozpětí pro závazky v roce 2015, tedy v prvním roce VFR, bylo okamžitě použito v plném rozsahu, přičemž bylo nutné snížit zdroje určené na dva důležité programy Unie, aby bylo možné financovat nové iniciativy; zdůrazňuje, že kvůli předsunutí finančních prostředků v letech 2014–2015 mají některé programy Unie na rok 2016 k dispozici méně prostředků na závazky nebo nemají žádné; zřetelně tedy vnímá, že stropy VFR jsou v řadě okruhů příliš těsné a paralyzují Unii v nejvíce potřebných oblastech, přičemž mechanismy flexibility, které jsou ve VFR k dispozici, již byly uplatněny až na hranici svých možností; domnívá se, že tyto okolnosti jsou důvodem k provedení důkladné revize VFR v polovině období; netrpělivě očekává ambiciózní návrhy Komise v tomto směru v roce 2016;

119.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny pozměňovací návrhy k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.