18.5.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 177/41

Zpravodaj:

Michael IKRATH

Spoluzpravodajka:

Anne DEMELENNE

1.1.

EHSV v zásadě vítá zavedení hospodářských prioritních programů na podporu růstu v zemích eurozóny na začátku evropského semestru. Výbor však lituje, že s občanskou společností a zejména se sociálními partnery neproběhly konzultace o pojetí a vnitrostátních postupech evropského semestru.

1.2.

EHSV má za to, že prostřednictvím těchto doporučení se za žádnou cenu nesmí zvětšovat stávající rozdíly mezi zeměmi eurozóny a ostatními členskými státy, ale že se musí naopak snižovat. Cílem je zejména ohlídat dlouhodobý vývoj eura, aby se stalo společnou měnou všech členských států.

1.3.

EHSV uznává důležitost dokumentu Komise o prohloubení hospodářské a měnové unie (HMU). Jak již Výbor zdůraznil ve svých předchozích stanoviscích (1), rozhodně podporuje další posilování a dotvoření HMU. Členské státy by měly ať jednotlivě, nebo kolektivně přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistily větší konvergenci a integraci, zejména v hospodářské oblasti. Tato činnost by měla probíhat souběžně s postupem směrem k vytvoření fiskální unie (včetně speciálně vyhrazeného rozpočtu) a sociální unie v eurozóně a jejího jednotného vnějšího zastoupení v mezinárodních finančních institucích.

1.4.

EHSV si je vědom politické potřeby zajistit eurozóně pevný politický a institucionální základ, který od zavedení měnové unie doposud chybí (2). Jednotlivé iniciativy, jako například vytvoření bankovní unie či unie kapitálových trhů jsou vítané, ale nenahrazují požadovanou pevnou strukturu.

1.5.

Dále je patrné, že nedávné programy investic na podporu zaměstnanosti své cíle dostatečně nesplnily. Pro dosažení obnovy růstu a zaměstnanosti je zapotřebí kombinace finančních, daňových, rozpočtových, hospodářských a sociálních politik. Odlišně od doporučení Komise je třeba, aby fiskální politika byla spíše expanzivní než neutrální.

1.6.

EHSV se domnívá, že neutrální fiskální politika, přestože je vhodnější než pokračující úsporná fiskální opatření, není za současných podmínek přiměřená. Vzhledem k tomu, že recese vede k nižšímu růstovému potenciálu, musí fiskální politiky eurozóny pro stimulaci hospodářství eurozóny jako celku učinit více než obvykle. V tomto okamžiku je riziko, které představuje přehřátí ekonomiky, mnohem nižší než riziko, které představuje pokračující nízká inflace nebo deflace. EHSV proto doporučuje využít fiskální podnět zaměřený na veřejné investice. Krátkodobě by se tak posílila poptávka, ale také by se v dlouhodobém horizontu rozšířil potenciál pro růst.

1.7.

EHSV je kromě toho zastáncem snížení zdanění práce za předpokladu, že tím nebude ohrožena finanční životaschopnost již oslabených systémů sociální ochrany. Výbor připomíná, že moderní systémy sociální ochrany by měly spočívat na zásadách solidarity a rovnosti příležitostí, a nikoli pouze na podpoře zaměstnatelnosti. Na rozpočtové úrovni je kromě toho třeba zohlednit důsledky robotizace a digitalizace, které naruší trh práce a budou mít pravděpodobně dopad na daňové příjmy.

1.8.

EHSV je potěšen, že bylo přezkoumáno pojetí flexibility, smlouvy na dobu určitou by však v ideálním případě měly vést k smlouvám na dobu neurčitou, a nikoli k nejisté práci. V zájmu boje proti narůstajícím sociálním nerovnostem je třeba vytvářet pracovní místa a klást důraz na kvalitu práce. Zároveň musí být využíván potenciál ekonomiky sdílení, jenž nesmí být oslabován, a musí být uplatňovány nové formy zaměstnanosti, resp. práce ku prospěchu celé společnosti, aniž by byla ohrožena práva zaměstnanců a systémy sociální ochrany.

1.9.

Růst v eurozóně v posledních osmi letech trpěl kvůli nízké poptávce, nikoli kvůli nízké nabídce. Přizpůsobení trhů práce nebylo vyrovnané ani symetrické, protože k němu došlo zejména prostřednictvím nižších nominálních a reálných mezd a jednotkových nákladů práce v členských státech nejvíce zasažených krizí. EHSV tedy dospívá k závěru, že pouhé strukturální reformy směřující ke zlepšení nabídky v ekonomikách, a tedy podporující investice a růst, nemohou být řešením problému nevýrazného oživení. Upřednostňovány by měly být přinejmenším strukturální reformy, které mohou mít pozitivní dopad na poptávku z krátkodobého hlediska, a to i za úvěrových omezení pro domácnosti a podniky.

1.10.

EHSV také vyzývá ke koordinovanému úsilí o vytvoření prostředí příznivějšího k podnikání pro malé a střední podniky (ty představují 99 % podniků v EU a přibližně 60 % pracovníků či zhruba 65 milionů osob), a to zlepšováním právní úpravy, důsledným snižováním byrokracie a zajištěním dostatečného a odpovídajícího financování (přístup k finančním prostředkům) (3) a také systematickým usnadňováním vývozu na trhy mimo Evropskou unii. Vzniká tak větší oblast působnosti pro investice do růstu a pracovních příležitostí.

1.11.

EHSV vítá iniciativu na financování MSP v rámci unie kapitálových trhů. Je nicméně zvlášť zapotřebí vytvořit nové příležitosti financování mikropodniků a začínajících podniků, jako jsou předstartovní kapitál, rizikový kapitál, skupinové investování a financování a inovativní formy financování, jako je například soukromý kapitál. EHSV v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí plánovaného vytvoření fondu rizikového kapitálu EU. Je naléhavě zapotřebí zjistit, jaké příležitosti by pro korporátní financování v EU mohly nabídnout nové modely bankovnictví (4).

2.1.

V návaznosti na zprávu pěti předsedů o dokončení evropské hospodářské a měnové unie byl v rámci evropského semestru obnoven přístup, který má posílit integraci mezi eurozónou a úrovněmi jednotlivých států. Je to poprvé, co Komise zveřejnila doporučení pro eurozónu v listopadu, spolu s roční analýzou růstu pro rok 2016, s cílem lépe integrovat eurozónu a vnitrostátní rozměry správy ekonomických záležitostí EU.

2.2.

Účelem je poskytnout příležitost k diskusi a formulování doporučení týkajících se eurozóny ještě před jednáním o jednotlivých zemích tak, aby se v opatřeních pro jednotlivé země plně odrazily společné úkoly a problémy. Jedná se o důležitou změnu oproti předchozím semestrům, kdy byla doporučení eurozóně navrhována až ke konci semestru spolu s doporučeními pro jednotlivé země.

2.3.

Komise předložila tato čtyři doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny:

3.1.

Vůbec poprvé se návrhy doporučení pro eurozónu zveřejňují na začátku evropského semestru spolu s roční analýzou růstu, zprávou mechanismu varování a návrhem společné zprávy o zaměstnanosti. EHSV souhlasí, že tento nový postup může pomoci lépe zohlednit faktory týkající se celé eurozóny při vytváření vnitrostátních politik představených v programech stability a národních programech reforem.

3.2.

EHSV lituje, že neproběhly konzultace o připravovaném návrhu hospodářských doporučení pro eurozónu se sociálními partnery a občanskou společností jako celkem a že vnitrostátní procesy ještě nejsou přizpůsobeny tomuto novému semestru. Sociální dialog může být v rámci semestru EU hybnou silou úspěšných, udržitelných a inkluzivních hospodářských a sociálních reforem a reforem v oblasti zaměstnanosti. Sociální partneři na všech úrovních by se měli s příslušnými veřejnými orgány dohodnout na skutečném, včasném a smysluplném zapojení do semestru EU. EHSV navíc důrazně doporučuje, aby se do budoucna pokračovalo v úzké spolupráci mezi sekcí ECO EHSV a výborem ECON EP.

3.3.

EHSV podporuje, aby se pozornost soustředila na koordinovaný přístup všech členských států eurozóny a také napříč měnovými, fiskálními a strukturálními/nabídkovými politikami. Dále navrhuje, aby se strukturální reformy zaměřily na politická opatření, což umožní v krátkodobém horizontu podpořit hospodářské oživení. Pokud jde o flexibilitu pracovních trhů, nemělo by jako v předchozích letech dojít ke ztrátě kupní síly pracovníků, a tedy k ohrožení domácí poptávky jakožto klíčového hnacího mechanismu růstu. Znamená to, že hospodářská soutěž má probíhat prostřednictvím vyšší kvality a k růstu produktivity má docházet díky inovacím, a nikoliv v důsledku nízkých cen a mezd.

3.4.

EHSV sice uznává obrovské výzvy, které přináší další posilování a rozvoj eura, jež jsou v tuto dobu potřebné a budou potřebné i v blízké budoucnosti, aby euru a eurozóně poskytly dlouhotrvající ochranu, je však toho názoru, že jsou žádoucí následující cíle:

3.5.

S ohledem na přezkum víceletého finančního rámce EU na období 2014–2020 v polovině období a v rámci příprav na diskusi o víceletém finančním rámci po roce 2020 EHSV prohlašuje, že eurozóna musí mít speciálně vyhrazený rozpočet, který: i) zajistí dočasný, avšak významný přesun prostředků v případě regionálních otřesů, ii) bude působit proti vážným recesím v celé této zóně, iii) zaručí finanční stabilitu. Obdobně musí mít eurozóna svého ministra financí spolu se zvláštním systémem vlastních zdrojů, jenž bude řízen zásadami jednoduchosti, transparentnosti, rovnosti a demokratické odpovědnosti, což je první krok směrem k ekonomické vládě.

4.1.1.

EHSV souhlasí s Komisí, že strukturální reformy v členských státech by měly pokračovat v souladu s konkrétními podmínkami v jednotlivých zemích s cílem podpořit konvergenci a usnadnit nápravu makroekonomické nerovnováhy. Musí však existovat rovnováha mezi strukturálními reformami a investicemi do výrobních činností vedoucích k vytváření pracovních míst.

4.1.2.

EHSV vítá doporučení Evropské komise, aby členské státy s vysokými přebytky běžného účtu prioritně zavedly opatření, jež pomohou nasměrovat nadměrné úspory do domácí ekonomiky, a tím podpořily domácí investice. Taková opatření by se však neměla omezit na stranu nabídky (například na reformy trhů s výrobky), ale měla by zahrnovat i rozhodnější vládní iniciativy v oblasti veřejných investic, jako tomu je v aktuálním Junckerově plánu (6).

4.1.3.

EHSV se domnívá, že státní podpory by měly směřovat zejména k inovativním MSP. Aby se této kategorii podniků usnadnil přístup k financování, je úkolem státu na jedné straně zaručit financování, které poskytne impuls, a na druhé straně poskytnout systém veřejných záruk a garancí. Příslušná interakce mezi státem, MSP, univerzitami a výzkumnými institucemi představuje významný prvek investičního systému.

4.1.4.

EHSV zdůrazňuje skutečnost, že klíčovou hybnou sílu růstu pro malé a střední podniky v eurozóně představuje vývoz. Kromě příznivého kurzu eura vůči dolaru díky měnové politice ECB jsou pro zvýšení vývozu zásadní i dohody o volném obchodu. Přestože EHSV podporuje současné zaměření na jednání o TTIP, doporučuje také uzavřít dohodu, která usnadní přístup evropských podniků na rychle rostoucí rozvíjející se trhy. Je důležité zaručit ochranu lidských práv a norem MOP, práv spotřebitelů a environmentálních pravidel platných v EU.

4.2.1.

EHSV konstatuje, že podle zpráv Evropské komise se situace na trzích práce sice postupně zlepšuje, avšak nikde se neuvádí skutečnost, že míra zaměstnanosti v eurozóně, která v roce 2015 dosáhla 68,9 %, stále značně zaostává za hlavním cílem strategie Evropa 2020 dosáhnout zaměstnanosti ve výši 75 %. EHSV konstatuje, že podle údajů, jež poskytly útvary Evropské komise (databáze LABREF), nejspíše neexistuje žádná pozitivní souvislost mezi počtem reforem trhu práce prováděných v jakékoliv fázi (před krizí či po ní) a výkonností trhů práce členských států (7).

4.2.2.

Strukturální reformy trhů práce musí upřednostňovat sociální investice, to znamená opatření, která podporují neustálou odbornou přípravu zaměstnaných i nezaměstnaných pracovníků a zajišťují podporu jejich finančního zajištění, a to zejména těch nezaměstnaných. EHSV kromě toho podporuje snížení zdanění práce za předpokladu, že bude vynahrazeno jinými zdroji veřejných příjmů. K tomuto procesu může ve střednědobém horizontu přispět i vyšší účast na trhu práce.

4.2.3.

EHSV za účelem vyřešení evropských potíží s konkurenceschopností a udržitelností doporučuje vytvořit po vzoru velmi úspěšné skupiny Airbus digitální holding. Tato mnohonárodní spolupráce zahrnuje několik přidružených společností z různých členských států EU a je klíčovým subjektem v evropském hospodářství a průmyslu.

4.2.4.

Nadvláda USA v digitální oblasti již představuje novou podobu světové nadvlády. Její zvlášť dramatické důsledky můžeme pozorovat ve finančním odvětví, v němž velké americké investiční banky již utvořily ty nejsilnější kapitálové vazby s inovativními finančními technologiemi, které následně ohrožují evropský model tradičních retailových bank (tzv. nudné banky) a mohou jim v jejich klíčových funkcích úspěšně konkurovat.

4.2.5.

EHSV navrhuje vytvořit v co nejkratší lhůtě interdisciplinární projektovou skupinu, která by navrhovala a rozvíjela detaily srovnatelného modelu evropského digitálního holdingu. Tuto skupinu by měli tvořit zástupci Komise (komisař Oettinger) a Evropského parlamentu (výbor ITRE) a do jejího fungování by se měl zapojit EHSV. Pokud jde o záležitost financování, je třeba od počátku věnovat pozornost kompatibilitě s Junckerovým investičním plánem. Úzká spolupráce kompetenčních jednotek digitálních holdingů se samotnými MSP přinese silný impuls pro růst a nové pracovní příležitosti.

4.3.1.

EHSV vítá důraz, který Evropská komise při utváření pokynů pro vnitrostátní fiskální politiky klade na začlenění fiskálního hlediska eurozóny jako celku. Poukazuje však, aniž by chtěl ohrozit nezávislost ECB, na to, že při posuzování přiměřenosti neutrální fiskální politiky výrazně chybí analýza pokroků vývoje měnové politiky v eurozóně. Je to přinejmenším zvláštní vhledem k tomu, že členové Rady guvernérů ECB opakovaně a veřejně odkazovali na fiskální politiky eurozóny (8).

4.3.2.

Jedná se o znepokojivé opomenutí s ohledem na to, že eurozóna se aktuálně nachází v situaci, kdy je schopnost měnové politiky stimulovat poptávku velmi omezená. Poptávka je slabá již tak dlouho, že inflace (i pokud nezohledníme ceny ropy) je hluboko pod cílem ECB na inflaci ve výši 2 %, zatímco hlavní úrokové sazby ECB jsou téměř na nule, a jakékoliv další významné snížení tak není možné. Hospodářství eurozóny se nachází v tzv. pasti nadměrné likvidity, a pokud brzy nedojde ke zvýšení inflace, hrozí, že se chytíme do deflační pasti. Pokud by k tomu došlo, hospodářství eurozóny by po mnoho let pokračovalo ve stagnaci a tato situace by nakonec ohrozila politickou životaschopnost eura.

4.3.3.

Zdá se, že netradiční politika kvantitativního uvolňování, kterou ECB od počátku roku 2015 důsledně provádí, nepřinesla výraznou změnu (9) v povzbuzení poptávky. Vzhledem k těmto okolnostem a vzhledem k existenci výše zmíněného jevu hystereze (kdy recese vede k nižšímu potenciálu růstu) musí fiskální politiky eurozóny učinit pro stimulaci hospodářství eurozóny jako celku (10) více než obvykle. Vzhledem k omezením fiskálních politik v členských státech na jihu eurozóny by měly fiskální politiky v členských státech s inflací pod cílovou úrovní, nízkými cenami veřejných půjček, relativně nízkým poměrem veřejného dluhu k HDP a přebytky běžného účtu expandovat, aby přiměly inflaci postoupit nad hranici 2 % stanovenou ECB, aby se tak průměrná inflace v eurozóně mohla začít zase rychleji přibližovat stanovenému cíli. V tomto okamžiku je riziko, které představuje přehřívající se ekonomika, mnohem nižší než riziko, které představuje pokračující nízká inflace nebo deflace.

4.3.4.

Expanzivní fiskální politiky, zejména v členských státech s vysokým přebytkem běžného účtu, však vzhledem k obavám o udržitelnost veřejného dluhu na pozadí demografického rozvoje mohou a měly by expandovat navyšováním výdajů do veřejných investic. Fiskální podnět zaměřený na veřejné investice by krátkodobě posílil poptávku, ale také by v dlouhodobém horizontu rozšířil potenciál pro růst. Tyto veřejné investice by mohly směřovat nejen do infrastruktury, ale také do politik v oblasti vzdělávání a dovedností (tzv. sociální investice).

4.4.1.

EHSV požaduje vytvoření evropských právních předpisů pro insolvenci, což na jedné straně otevře možnost zmírnění dluhového břemene domácností a na druhé straně usnadní začínajícím podnikům vyrovnat se s neúspěchem podnikání. Zvýší se tak kupní síla domácností a podpoří se začínající podniky.

4.4.2.

Vážný, a dosud neřešený, problém představuje skutečnost, že v bankách eurozóny jsou úvěry v selhání ve výši přibližně 900 miliard EUR. Banky budou schopné rozšířit půjčky pro podniky a domácnosti pouze snížením těchto úvěrů v selhání, čímž se zvýší účinnost uvolněné měnové politiky ECB s cílem zlepšit růstový výhled a posílit důvěru v trh. Příslušné politické a regulační orgány eurozóny by měly mít povinnost předkládat koncepty související s tímto tématem.

4.4.3.

Jedním z ústředních cílů v důsledku finanční krize byla shoda na výrazném snížení rizika vlády v rozvahách evropských bank. Současná situace ve většině bank ukazuje, že riziko vlády se dramaticky zvýšilo. EHSV zdůrazňuje, že nejvyšší prioritu by mělo mít snížení těchto rizik vlády v rozvahách, aby se tak zajistila budoucí stabilita bankovního a finančního sektoru, a to i s ohledem na nedávný návrh EDIS (11).

4.4.4.

EHSV konstatuje, že aby se projevily jakékoliv pozitivní dopady na poptávku, neměla by se omezovat likvidita domácností a podniků. Obnova pozitivních úvěrových toků by pomohla podnítit poptávku, ale také zvýšit účinnost měnové politiky ECB, pokud jde o zlepšení růstového výhledu a posílení důvěry v trhy. Příslušné politické a regulační orgány eurozóny by měly mít povinnost předkládat koncepty související s tímto tématem.

4.4.5.

EHSV dále požaduje plán reforem a také, aby regulační orgány kladly větší důraz na větší transparentnost a na dohled nad nebankovními finančními institucemi s cílem udržitelně zabezpečit stabilitu finančních systémů a obnovit jejich úlohu v reálné ekonomice, zejména v oblasti sekuritizace (12). Je třeba zajistit, aby hedgeové fondy a finanční instituce, jejichž cílem je maximalizace výnosů (tzv. supí fondy), nepoužívaly cenné papíry jako spekulativní investiční nástroje.

4.4.6.

Protože finanční krizi způsobily z velké části spekulativní činnosti investičních bank, představuje spekulativní bankovnictví nadále latentní hrozbu pro stabilitu finančních trhů. Doposud nebylo podrobně prozkoumáno, jak lze provádět vysoce spekulativní obchodní činnosti, jako je vysokofrekvenční obchodování, jsou-li cílem stabilnější světové trhy, a je třeba přísně oddělit málo rizikové investiční postupy a úvěrové obchody od vysoce rizikových činností investičního bankovnictví. Za tímto účelem již existuje řada modelů, jako je model Vickersovy komise a Volckerovo pravidlo. EHSV doporučuje, aby byl v Evropské unii zaveden právní předpis podobný Glass-Steagallovu zákonu, neboť ostatní finanční trhy (například v USA a zemích BRICS) diskutují o jeho znovuzavedení s cílem zlepšit stabilitu bankovního sektoru. Předešlo by se tak rizikům pro střadatele a daňové poplatníky.