17.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/5

1.

Případ se týká téměř celosvětového kartelu na trzích s podmořskými, ale i podzemními silovými kabely, do něhož se zapojily následující společnosti: Nexans (2), Prysmian a jeho bývalé mateřské společnosti, Pirelli a Goldman Sachs (3), JPS a jeho mateřské společnosti společných podniků, Hitachi a Sumitomo (4), Viscas a jeho mateřské společnosti společných podniků, Furukawa a Fujikura (5), ABB (6), Brugg (7), Silec, jeho současná mateřská společnost, General Cable a jeho předchůdce a bývalá mateřská společnost, Safran (8), EXSYM a jeho mateřské společnosti společného podniku, Showa a Mitsubishi (9), LS Cable (10), Taihan (11) a NKT (12) (společně „adresáti rozhodnutí“).

2.

Šetření bylo zahájeno na základě žádosti o ochranu podané společností ABB dne 17. října 2008 na základě oznámení o shovívavosti (13). Dne 22. prosince 2008 obdržela společnost ABB podmínečnou ochranu. V době od 28. ledna do 3. února 2009 provedla Komise neohlášené inspekce v prostorách společností Nexans a Prysmian. Společnosti JPS (společně se svými mateřskými společnostmi Sumitomo a Hitachi) a Mitsubishi požádaly dne 2. února 2009 a dne 20. dubna 2009 o snížení pokut podle oznámení o shovívavosti. Komise dne 29. června 2011 informovala společnost Mitsubishi, že dospěla k předběžnému závěru, že společnost Mitsubishi nepředložila důkazy, jež by nějak významně doplnily důkazy, které již Komise vlastní.

3.

Společnosti Prysmian a Nexans podaly žaloby na neplatnost rozhodnutí Komise o kontrolách u Tribunálu. Ve svých rozsudcích ze dne 14. listopadu 2012 (14) Tribunál shledal, že před přijetím rozhodnutí o kontrole měla Komise dostatečně závažné důkazy k tomu, aby nařídila kontrolu týkající se výhradně podmořských a podzemních silových kabelů pro vysoké napětí a materiálu, který s nimi souvisí. Tribunál proto zrušil rozhodnutí týkající se kontrol společností Nexans a Prysmian v tom rozsahu, v němž se tato rozhodnutí týkala jiných silových kabelů než podmořských a podzemních silových kabelů pro vysoké napětí a materiálu, který s nimi souvisí. Společnost Nexans dne 15. března 2013 podala kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu ve věci T-135/09 (15). V době psaní této zprávy se toto odvolání dosud projednává.

4.

Dne 30. června 2011 vydala Komise prohlášení o námitkách určené adresátům rozhodnutí a jedné straně (společně dále jen „adresáti prohlášení o námitkách“).

5.

Komise uvedla, že od 18. února 1999 do 28. ledna 2009 se adresáti prohlášení o námitkách podíleli na dohodách a jednání ve vzájemné shodě s cílem rozdělit trhy a zákazníky a udržovat ceny u projektů týkajících se podmořských a podzemních silových kabelů pro vysoké napětí nad konkurenční úrovní. Podle předběžných zjištění Komise se evropští a asijští výrobci dohodli, že si na svém domovském území nebudou konkurovat a evropští dodavatelé se u projektů v rámci EHP dohodli na rozdělení jednotlivých území a zákazníků. Tato jednání byla shledána jako soubor jediného a trvajícího protiprávního jednání v rozporu s článkem 101 SFEU a článkem 53 Dohody o EHP.

6.

V červenci 2011 byl prostřednictvím DVD (16) v prostorách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž adresátům prohlášení o námitkách poskytnut přístup ke spisu a k žádostem podniků o prominutí pokuty a o ochranu před pokutami.

7.

GŘ pro hospodářskou soutěž se zabývalo žádostmi o další přístup ke spisu ze strany společností LS Cable, Goldman Sachs, Nexans a nkt.

8.

Já jsem obdržel tři žádosti o další přístup ke spisu od společnosti Goldman Sachs, který GŘ pro hospodářskou soutěž zamítlo. Tyto žádosti se týkaly částí odpovědi společnosti Prysmian na žádost Komise o informace ze dne 20. října 2009, jakož i určitých připojených dokumentů. Dvě tyto žádosti jsem přijal zcela a jednu částečně. V důsledku přijetí jedné žádosti jsem přijal rozhodnutí podle článku 8 rozhodnutí 2011/695/EU nařizující zpřístupnit společnosti Goldman Sachs odpověď společnosti Prysmian na jednu z otázek žádosti o informace ze dne 20. října 2009.

9.

V říjnu 2011 jsem obdržel žádost společnosti Nexans týkající se mimo jiné přístupu k dokumentům, které Komise obdržela od španělské komise pro hospodářskou soutěž (dále jen „CNC“) v návaznosti na kontrolu provedenou CNC v odvětví silových kabelů ve Španělsku. Společnost Nexans věděla o rozhodnutí CNC, v němž ji CNC informovala, že zabavené dokumenty byly předány Komisi. Společnost Nexans žádné takové dokumenty ve spisu Komise nenašla, a proto tvrdila, že spis je neúplný. GŘ pro hospodářskou soutěž zamítlo žádost společnosti Nexans, přičemž upřesnilo, že dokumenty získané od CNC (dále jen „španělské dokumenty“) nebyly součástí spisu, neboť neobsahovaly relevantní informace pro šetření ve věci AT.39610.

10.

Dospěl jsem k závěru, že španělské dokumenty byly součástí spisu Komise ve věci AT.39610, a proto musely být adresátům prohlášení o námitkách zpřístupněny. Bod 8 oznámení o přístupu ke spisu (17) stanoví, že spis Komise obsahuje veškeré dokumenty, jež „byly získány, vypracovány a/nebo shromážděny Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž během šetření“. Komise obdržela španělské dokumenty na základě žádosti zaslané CNC podle článku 12 nařízení č. 1/2003 (18) v souvislosti s šetřením ve věci AT.39610.

11.

GŘ pro hospodářskou soutěž rozhodlo, že vzhledem k jejich objemnosti se tyto dokumenty bez redakční úpravy nejprve předají externím právníkům adresátů prohlášení o námitkách, tak aby tito právníci mohli vybrat důkazní materiál vhodný k obhajobě svých klientů. Poté se nedůvěrné verze vybraných dokumentů poskytnou adresátům prohlášení o námitkách. Externí právníci se tomuto úkolu věnovali od listopadu 2011 do ledna 2012 a vybrali více než 1 300 dokumentů. V únoru 2012 adresáti prohlášení o námitkách obdrželi nedůvěrné verze vybraných dokumentů a na tomto základě v období od února do dubna 2012 předložily písemné připomínky.

12.

Někteří adresáti prohlášení o námitkách požádali o další přístup k španělským dokumentům. GŘ pro hospodářskou soutěž souhlasilo téměř ve všech případech. Já jsem obdržel jednu žádost od společnosti Prysmian, které jsem částečně vyhověl.

13.

V červenci 2012 byli externí právníci, jimž byl udělen přístup k redakčně neupravenému znění španělských dokumentů, požádáni, aby tyto dokumenty a veškeré jejich kopie nebo přepisy buď zničili, nebo vrátili GŘ pro hospodářskou soutěž. Tito právníci byli rovněž informováni o tom, že dokumenty zůstanou ve spise Komise a že mohou požádat o další přezkum později, pokud by se domnívali, že by to bylo oprávněné pro výkon práv jejich klientů na obhajobu.

14.

Na žádost umožnilo GŘ pro hospodářskou soutěž určitým mateřským a dceřiným společnostem a společným partnerským podnikům přístup k těm částem vzájemných odpovědí na prohlášení o námitkách (společnosti Prysmian a Pirelli, Prysmian a Goldman Sachs, Mitsubishi a Showa/EXSYM), jež se týkaly otázky odpovědnosti mateřské společnosti (19). Rovněž jim dalo příležitost, aby předložily své písemné připomínky.

15.

V této souvislosti jsem obdržel žádost společnosti Goldman Sachs o přístup ke třem přílohám odpovědi společnosti Prysmian na prohlášení o námitkách, jejímž obsahem byl zápis ze zasedání rady této společnosti. Po přezkoumání jejich obsahu jsem dospěl k závěru, že dvě přílohy obsahují části, které byly potenciálně ve prospěch společnosti Goldman Sachs. Aby však byl zajištěn správný výklad pasáží, jež by ve svém kontextu mohly mít osvobozující povahu, rozhodl jsem, že celý obsah těchto dvou příloh musí být zpřístupněn společnosti Goldman Sachs, což umožní také Komisi, aby je mohla použít při svém rozhodnutí. Za těchto podmínek, jelikož společnost Prysmian vznesla námitky, jsem přijal rozhodnutí podle článku 8 rozhodnutí 2011/695/EU nařizující zpřístupnění dokumentů společnosti Goldman Sachs.

16.

Kromě toho jsem obdržel žádosti společností Nexans a nkt o zpřístupnění osvobozujících důkazů obsažených v odpovědích jiných adresátů na prohlášení o námitkách. Poté, co jsem tuto záležitost projednal s GŘ pro hospodářskou soutěž, GŘ pro hospodářskou soutěž zveřejněnilo dne 16. května a 1. června 2012 potenciálně osvobozující důkazy z odpovědí společností ABB, JPS/Sumitomo/Hitachi, LS Cable, EXSYM a Viscas dotyčným adresátům prohlášení o námitkách. GŘ pro hospodářskou soutěž nadto dopisem ze dne 1. června 2012 informovalo adresáty prohlášení o námitkách o některých faktických nepřesnostech v prohlášení o námitkách, které po přezkoumání odpovědí zjistilo, čímž odstranilo potřebu umožnit přístup k těm částem odpovědí, které vykazovaly dotyčné nepřesnosti. Adresátům prohlášení o námitkách byla dána příležitost vyjádřit své stanovisko ústně při slyšení, nebo písemně po slyšení.

17.

Pro odpověď na prohlášení o námitkách stanovila Komise lhůtu deseti týdnů, která měla skončit v září 2011. Téměř všichni adresáti prohlášení o námitkách požádali o prodloužení lhůty. V souladu s článkem 10 rozhodnutí 2001/462/ES (20) platné v té době jsem se zabýval těmito žádostmi přímo.

18.

S ohledem na letní období jsem umožnil třítýdenní prodloužení lhůty k přípravě odpovědí na prohlášení o námitkách. Je totiž obvyklé poskytnout dodatečnou lhůtu, pokud lhůta pro odpověď na prohlášení o námitkách zahrnuje celý měsíc srpen nebo jeho část (21).

19.

Některým asijským adresátům prohlášení o námitkách jsem poskytl dodatečné jednotýdenní prodloužení z důvodu nutnosti přeložit klíčové dokumenty a využít tlumočníků při komunikaci s jejich externími právníky při přípravě své obhajoby. Dalšími důvody pro prodloužení lhůty bylo umožnit jednomu adresátovi prohlášení o námitkách, aby obnovil a dohledal údaje z minulosti poté, co vyměnil svůj IT systém; umožnit jednomu u adresátů prohlášení o námitkách vypořádat se s odchodem interního poradce, který byl dříve případem pověřen, a zohlednit zpoždění způsobená některým adresátům prohlášení o námitkách nahrazením DVD (22).

20.

V návaznosti na mé rozhodnutí uplynuly lhůty pro odpověď na prohlášení o námitkách mezi koncem září 2011 a polovinou listopadu 2011.

21.

Jak bylo uvedeno výše (23), adresátům prohlášení o námitkách byla poskytnuta příležitost předložit další písemné připomínky v únoru a březnu 2012, aby mohli doplnit nebo změnit své první odpovědi na prohlášení o námitkách po jejich přístupu k španělským dokumentům.

22.

Někteří adresáti prohlášení o námitkách požádali o prodloužení lhůty pro odpověď na prohlášení o námitkách až do skončení jejich přezkumu španělských dokumentů (24). Tyto žádosti jsem zamítl, a to z několika důvodů. Za prvé, v době, kdy byly tyto požadavky vzneseny, někteří příjemci již své odpovědi na prohlášení o námitkách předložili. Povolení prodloužení lhůty pro adresáty, kteří ještě své odpovědi nepředložili, by tak vedlo k obavám z nerovného zacházení. Za druhé, společnost Nexans mne na španělské dokumenty upozornila ke konci lhůty pro odpověď na prohlášení o námitkách (25). Za třetí, práva na obhajobu byla plně zajištěna, protože poté, co adresáti prohlášení o námitkách získali přístup ke španělským dokumentům, měli možnost předložit další připomínky, včetně jakýchkoli změn své první odpovědi na prohlášení o námitkách (26). Za čtvrté, výhodou tohoto přístupu je omezení procedurálních odkladů způsobených dalším přístupem ke spisu, jelikož umožňuje týmu zabývajícímu se případem začít dříve s přezkumem odpovědí na prohlášení o námitkách. Kromě toho se nezdálo, že španělské dokumenty povedou k nějakým radikálním změnám obhajoby adresátů; všechny dodatečné připomínky byly totiž v souladu s argumenty adresátů prohlášení o námitkách, které vznesli ve své první odpovědi na prohlášení o námitkách. Organizace přístupu k španělským dokumentům by si vzhledem k značnému množství těchto dokumentů pravděpodobně vyžádala určitý čas.

23.

Společnost Brugg, která má sídlo v německy hovořícím švýcarském kantonu Aargau, požádala, zda může odpovědět na prohlášení o námitkách, které obdržela v anglickém jazyce, v němčině. GŘ pro hospodářskou soutěž se žádostí společnosti Brugg souhlasilo. V této souvislosti, jsem upozornil na to, že v příručce pro řízení GŘ pro hospodářskou soutěž se stanoví, že v komunikaci s podniky se sídlem mimo EHP by se měla dát přednost jazyku EU, který ovládají, a že „při oznamování rozhodnutí švýcarským podnikům je třeba věnovat zvláštní pozornost a použít jeden ze tří jazyků podle toho, ve kterém z kantonů má podnik sídlo.“ (27) S odkazem na toto ustanovení příručky pro řízení jsem GŘ pro hospodářskou soutěž upozornil, že všechna příští rozhodnutí je třeba společnosti Brugg zasílat v němčině.

24.

Ústní slyšení trvalo šest dní a proběhlo ve dnech 11.–18. června 2012. Všichni adresáti prohlášení o námitkách, kromě společnosti Furukawa, byli přítomni (28).

25.

Po ústním slyšení provedlo GŘ pro hospodářskou soutěž další šetření, která se týkala odpovědnosti mateřských společností. V této souvislosti zaslalo žádosti o informace společnostem: Prysmian a Goldman Sachs, Fujikura, Furukawa a Viscas, Mitsubishi, Showa a EXSYM. V rámci každé skupiny subjektů poskytlo GŘ pro hospodářskou soutěž zúčastněným stranám vzájemný přístup k odpovědím na žádosti o informace každé z nich a dalo možnost předložit písemné připomínky. V této souvislosti GŘ pro hospodářskou soutěž poskytlo společnosti Goldman Sachs také přístup k písemným vyjádřením společnosti Prysmian a dalo jí příležitost vyjadřovat se k nim i nadále.

26.

V květnu 2013 společnost Nexans znovu zopakovala svou dřívější žádost o přístup k potenciálně osvobozujícím důkazům obsaženým v odpovědích ostatních stran na prohlášení o námitkách (29). Po zamítnutí žádosti ze strany GŘ pro hospodářskou soutěž se společnost Nexans v této záležitosti obrátila na mne. Po mé intervenci poskytlo GŘ pro hospodářskou soutěž společnosti Nexans přístup k nedůvěrnému znění přílohy odpovědi na prohlášení o námitkách ze strany jiného adresáta. Tato příloha obsahovala čestné prohlášení jednoho ze zaměstnanců této společnosti, v němž byl učiněn odkaz na kontakty se společností Nexans. Na základě tohoto přístupu jsem informoval společnost Nexans, že nemám žádný náznak toho, že by v odpovědích na prohlášení o námitkách ještě byly informace, které je nutné zpřístupnit v souladu s příslušnou judikaturou (30).

27.

V květnu 2013 GŘ pro hospodářskou soutěž společnosti Goldman Sachs poskytlo rovněž přístup k dodatečným připomínkám, které společnost Prysmian vznesla v březnu 2012 poté, co měla přístup k španělským dokumentům (31).

28.

V září 2013 GŘ pro hospodářskou soutěž zaslalo společnostem Fujikura, Furukawa, Goldman Sachs, Mitsubishi a Showa dopisy o skutečnostech a seznámilo je s informacemi a důkazy, kterých se chtělo dovolávat při rozhodnutí o stanovení odpovědnosti mateřských společností, přičemž jim stanovilo dvoutýdenní lhůtu na předložení písemných připomínek.

29.

Po obdržení třídenního prodloužení lhůty od GŘ pro hospodářskou soutěž mě společnost Mitsubishi požádala o další devítidenní lhůtu. Rozhodl jsem se prodloužit lhůtu o dva dny, aby se zohlednilo, že lhůta pro odpověď na dopis o skutečnostech se překrývala se dnem, kdy se konalo jednání mezi společností Mitsubishi a Komisí o současném stavu řízení.

30.

V odpovědi na dopis o skutečnostech společnost Mitsubishi tvrdila, že poskytnutá lhůta pro odpověď na dopis o skutečnostech byla i přes povolená prodloužení nedostatečná k tomu, aby mohla účinně uplatnit své právo na obhajobu. Po přezkoumání odpovědi společnosti Mitsubishi nenacházím žádný náznak toho, že by tato společnost nemohla účinně uplatnit svá práva na obhajobu. Naopak se zdá, že společnost Mitsubishi ve své odpovědi na dopis o skutečnostech uvedla podrobnou analýzu důkazů přiložených k dopisu o skutečnostech.

31.

V odpovědi na dopis o skutečnostech společnost Goldman Sachs tvrdila, že bylo porušeno její právo na obhajobu, protože jí Komise poskytla přístup k dodatečným připomínkám společnosti Prysmian z března 2012, které se týkaly španělských dokumentů, až po ústním slyšení, tj. v květnu 2013 (32). Nedomnívám se, že v důsledku získání přístupu k připomínkám společnosti Prysmian z března 2012, k němuž došlo až po ústním slyšení, by společnost Goldman Sachs nemohla účinně uplatnit své právo na slyšení. Společnost Goldman Sachs měla v průběhu řízení dostatek příležitostí předložit písemné připomínky k tvrzením společnosti Prysmian. Společnost Goldman Sachs vznesla písemné připomínky zejména po ústním slyšení v červnu a září 2013.

32.

Po vyslechnutí si písemných i ústních připomínek adresátů prohlášení o námitkách se Komise rozhodla upustit od obvinění proti jedné straně (33). U tří adresátů prohlášení o námitkách zkrátila dobu protiprávního jednání přibližně o jeden rok a devět měsíců, resp. jeden rok a deset měsíců a dva roky.

33.

V souladu s článkem 16 rozhodnutí 2011/695/EU jsem přezkoumal, zda se návrh rozhodnutí zabývá pouze těmi námitkami, u nichž byla stranám poskytnuta příležitost vyjádřit své názory, a dospěl jsem ke kladnému závěru.

34.

Celkově mám tedy za to, že všechny strany mohly v tomto případě účinně uplatnit svá procesní práva.