16.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 147/7

1)

Řízení se týká uložení mnohostranně dohodnutých mezibankovních poplatků (dále jen „MIF“) společností Visa Europe Limited (dále jen „Visa Europe“) za meziregionální a v určitých případech domácí (2) transakce prováděné na platebních místech společnosti Visa Europe mimo EHP (3) za použití spotřebitelských kreditních a debetních karet Visa a pravidel pro přeshraniční zúčtování.

2)

Ve svém prohlášení o námitkách ze dne 3. dubna 2009 (dále jen „prohlášení o námitkách“) dospěla Komise k předběžnému závěru, že uložením poplatků MIF společnost Visa Europe porušila čl. 101 Smlouvy a čl. 53 Dohody o EHP.

3)

Komise dne 8. prosince 2010 přijala rozhodnutí podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003 (dále jen „rozhodnutí o debetních závazcích“). Toto rozhodnutí učinilo právně závaznými závazky společnosti Visa Europe na čtyři roky i) omezit na míru 0,20 % vážené průměrné poplatky MIF uplatnitelné na transakce spotřebitelskými debetními kartami, jichž se týká řízení, a ii) zachovat a/nebo zavést řadu změn týkajících se pravidel jejího platebního systému.

4)

Ve svém doplňujícím prohlášení o námitkách ze dne 31. července 2012 (dále jen „doplňující prohlášení o námitkách“) Komise přehodnotila a dále zpřesnila své námitky týkající se poplatků MIF za transakce prováděné za použití spotřebitelských kreditních karet. Komise rovněž rozšířila působnost řízení na přímé uplatňování meziregionálních (nebo mezinárodních) poplatků MIF v případě obchodníků se sídlem v EHP a rovněž zaujala předběžné stanovisko, že pravidla společnosti Visa Europe pro přeshraniční zúčtování porušila čl. 101 Smlouvy a čl. 53 Dohody o EHP.

5)

Mezibankovní poplatky v podstatě platí banka obchodníka (dále jen „zúčtovací subjekt“) bance držitele karty (dále jen „vydavatel karty“) za každou transakci uskutečněnou platební kartou v provozovně obchodníka. Když držitel karty platební kartu použije k nákupu zboží nebo služeb od obchodníka, obchodník v podstatě zaplatí transakční poplatek svému zúčtovacímu subjektu. Zúčtovací subjekt si část tohoto poplatku ponechá (rozpětí zúčtovacího subjektu) a část předá vydavateli karty (poplatek MIF), přičemž malá část se přenechá provozovateli systému (v tomto případě Visa). V praxi určuje výši transakčních poplatků z velké části výše poplatků MIF.

6)

V předběžném posouzení byla vyslovena výhrada, že účelem a důsledkem poplatků MIF je výrazné omezení hospodářské soutěže na trzích zúčtování karetních plateb, které je na úkor obchodníků a nepřímo také jejich zákazníků. Jevilo se totiž, že poplatky MIF zvyšují základ, ze kterého zúčtovací subjekty stanovují transakční poplatky, a to tím, že vytvářejí významnou nákladovou položku společnou všem zúčtovacím subjektům. Podle předběžného posouzení Komise nejsou poplatky MIF společnosti Visa Europe objektivně nezbytné. Omezující účinek na trzích zúčtování karetních plateb je dále zesilován vlivem poplatků MIF na trh platebních systémů a trh vydávání platebních karet, jakož i dalšími pravidly a postupy platebního systému, konkrétně povinností obchodníků přijímat všechny platební karty („Honour All Cards Rule“, dále jen „pravidlo HACR“), pravidlem o nediskriminaci („No Discrimination Rule“, dále jen „pravidlo NDR“), jednotnými poplatky (tzv. blending) (4) a segmentací trhů zúčtování karetních plateb v důsledku pravidel omezujících přeshraniční zúčtování (5). Navíc podle prohlášení o námitkách a doplňujícího prohlášení o námitkách poplatky MIF nesplňují požadavky pro udělení výjimky podle čl. 101 odst. 3 Smlouvy v tom smyslu, že by zlepšovaly účinnost a přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících by se přenášel na spotřebitele.

7)

V systému společnosti Visa Europe se přeshraniční zúčtovací subjekty řídí pravidlem, jež ukládá uplatňování poplatků MIF, které jsou použitelné v zemi transakce. Podle tohoto pravidla musí přeshraniční zúčtovací subjekty jako standardní poplatky použít buď poplatky MIF specifické pro danou zemi, nebo meziregionální poplatky MIF, anebo zaregistrované domácí poplatky MIF. Členové vydávající nebo přijímající karty Visa v zemi transakce a přeshraniční zúčtovací subjekty se mohou odchýlit od domácích poplatků MIF nebo poplatků MIF specifických pro danou zemi uzavřením dvoustranných dohod o ukládání nižších nebo žádných mezibankovních poplatků. Přeshraniční zúčtovací subjekty mající v úmyslu uzavřít dvoustranné dohody tohoto typu však mohou být znevýhodněny, neboť je pravděpodobné, že nemají silné vazby na domácí vydavatele karet. V zemích, kde existují významné dvoustranné dohody, na nichž se podílí domácí zúčtovací subjekty, by musely přeshraniční zúčtovací subjekty obvykle platit vyšší poplatky MIF specifické pro danou zemi nebo meziregionální poplatky MIF či zaregistrované domácí poplatky MIF. Toto pravidlo je také považováno za územní a cenové omezení svým cílem a účinkem, což brání zúčtovacím subjektům se sídlem v zemích, kde jsou nižší poplatky MIF, aby nabízeli své služby v jiných zemích za ceny odrážející nízkou výši jejich poplatků MIF. Vzhledem k cíli vytvoření vnitřního trhu plateb se jedná o velmi závažné omezení, které se jeví jako neoprávněné. Taková umělá segmentace trhů zúčtování karetních plateb poškozuje spotřebitele, neboť obchodníci jsou povinni platit vyšší ceny za nákup služeb. Komise proto v doplňujícím prohlášení o námitkách zaujala předběžné stanovisko, že cílem a obsahem tohoto pravidla je zachovat segmentaci vnitrostátních trhů omezováním vstupu pro přeshraniční zúčtovací subjekty a cenové konkurence z jejich strany.

8)

Společnost Visa Europe dne 10. května 2013 nabídla v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1/2003 závazky, kterými reagovala na obavy Komise z narušení hospodářské soutěže.

9)

Dne 14. června 2013 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno oznámení podle čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003, ve kterém byly věc a navržené závazky shrnuty a zúčastněné třetí strany byly vyzvány, aby do jednoho měsíce od zveřejnění předložily své připomínky k uvedeným závazkům. Dne 30. srpna 2013 Komise informovala společnost Visa Europe o připomínkách, které po zveřejnění oznámení obdržela od zúčastněných třetích stran. Dne 5. listopadu 2013 předložila společnost Visa Europe upravené závazky.

10)

Rozhodnutím Komise ze dne 26. února 2014 podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003 se upravené závazky staly pro společnost Visa Europe závaznými na čtyři roky. Hlavní obsah závazků je uveden v následujícím přehledu:

11)

Společnost Visa Europe jmenuje kontrolního správce, který bude sledovat plnění závazků ze strany společnosti Visa Europe. Před tímto jmenováním je Komise oprávněna navrženého správce schválit, nebo zamítnout.

12)

Závazky jsou platné po dobu čtyř let ode dne oznámení rozhodnutí o závazcích společnosti Visa Europe.

13)

Hranice váženého průměru poplatků MIF uvedené v závazcích byly posouzeny podle příručky MIT. V rozhodnutí se shledává, že závazky jsou vhodné a nezbytné k řešení obav vznesených v prohlášení o námitkách a v doplňujícím prohlášení o námitkách, aniž by byly nepřiměřené.

14)

Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydal kladné stanovisko k přijetí rozhodnutí dne 17. února 2014. Dne 19. února 2014 vydal svou závěrečnou zprávu úředník pro slyšení.

15)

Na základě rozhodnutí bylo ukončeno řízení ohledně mnohostranně dohodnutých mezibankovních poplatků společnosti Visa Europe v rámci EHP, domácích poplatků MIF uložených společností Visa Europe za transakce kreditním kartami, poplatků MIF za platby kreditními a debetními kartami v rámci Visa Europe mimo EHP, mezinárodních poplatků MIF a pravidla společnosti Visa Europe o uplatnitelných poplatcích MIF v případě přeshraničního zúčtování.

16)

Rozhodnutí se však nevztahuje na poplatky MIF uložené společností Visa Inc. a společností Visa International Service Association, které bude Komise dále vyšetřovat.