EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52014PC0395

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES povoluje Itálii uplatňovat v určených zeměpisných oblastech snížené sazby daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění

/* COM/2014/0395 final - 2014/0200 (NLE) */

52014PC0395

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES povoluje Itálii uplatňovat v určených zeměpisných oblastech snížené sazby daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění /* COM/2014/0395 final - 2014/0200 (NLE) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Odůvodnění a cíle návrhu

Zdanění energetických produktů a elektřiny v EU se řídí směrnicí Rady 2003/96/ES[1] (dále jen „směrnice o zdanění energie“ nebo „směrnice“).

V čl. 19 odst. 1 směrnice se stanoví, že kromě ustanovení obsažených zejména v článcích 5, 15 a 17 může Rada jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl další osvobození od spotřební daně nebo její snížení z důvodů některé zvláštní politiky.

Cílem tohoto návrhu je povolit Itálii, aby mohla v některých zvláště znevýhodněných zeměpisných oblastech uplatňovat snížené sazby daně z plynového oleje a zkapalněného ropného plynu (LPG) používaných k vytápění. Touto sníženou sazbou by se částečně kompenzovaly vysoké náklady na vytápění, které obyvatelům těchto zeměpisných oblastí vznikají. Vysoké náklady na vytápění jsou důsledkem buď velmi obtížných klimatických podmínek, nebo izolovanosti těchto oblastí spolu s obtížným zásobováním palivy.

· Obecné souvislosti

Dopisem ze dne 31. května 2012 požádaly italské orgány o povolení uplatňovat v některých zvláště znevýhodněných zeměpisných oblastech snížené sazby daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění prostřednictvím obnovení rozhodnutí Rady 2008/318/ES ze dne 7. dubna 2008, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES povoluje Itálii uplatňovat v určených zeměpisných oblastech snížené sazby daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění[2]. Tímto rozhodnutím bylo Itálii povoleno uplatňovat do 31. prosince 2012 v některých zvláště znevýhodněných oblastech snížené sazby spotřební daně z domácího paliva a LPG používaných k vytápění. Italské orgány kromě toho do své žádosti zahrnuly rozšíření působnosti povolení na obce, které jsou součástí provincií, v nichž je přes 70 % obcí zařazeno do klimatické zóny F, ale tyto obce samy do klimatické zóny F nespadají. Italské orgány poskytly doplňující informace a vysvětlení dne 4. prosince 2012, 16. července 2013, 31. prosince 2013 a 22. ledna 2014. Dopisem ze dne 19. března 2014 italské orgány informovaly Komisi, že žádají o obnovení povolení uděleného rozhodnutím Rady 2008/318/ES na období dalších šesti let bez doplnění nových obcí na seznam, jak bylo původně požadováno.

Itálie odůvodňuje svou žádost o výjimku rozmanitostí svého území s proměnlivými klimatickými a zeměpisnými podmínkami. Vnitrostátní úrovně spotřební daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění jsou v Itálii poměrně vysoké. Aby se předešlo nadměrnému zatížení některých spotřebitelů obzvláště závislých na vytápění, zavedla Itálie snížené sazby daně v určitých částech svého území a přeje si i nadále uplatňovat toto snížení ve stejné výši jako při jeho zavedení v roce 2006. Snížení daně z plynového oleje činí 129,11 EUR na 1 000 litrů (čímž se příslušná sazba daně snižuje na 274,10 EUR na 1 000 litrů) a z LPG pak 159,07 EUR na 1 000 kg (čímž se příslušná sazba daně snižuje na 30,87 EUR na 1 000 kg). Příslušné sazby daně se nacházejí nad minimálními úrovněmi zdanění, které stanoví směrnice.

Snížení daně se uplatňuje v zeměpisných oblastech, které splňují tato kritéria:

Podle čl. 8 odst. 10 italského zákona č. 448/1998 se zvýhodnění použije na dodávky zmíněných paliv (plynového oleje a LPG) používaných v obcích:

· spadajících do klimatické zóny F podle nařízení prezidenta č. 412 ze dne 26. srpna 1993;

· bez připojení do distribuční plynárenské sítě a spadajících do klimatické zóny E podle výše uvedeného nařízení prezidenta č. 412/1993. V tomto případě je v čl. 8 odst. 10 písm. c) bodu 4 zákona č. 448/1998 stanoveno, že tato výhoda bude zrušena, jakmile se obec do distribuční plynárenské sítě připojí.

· v regionu Sardinie a na menších ostrovech, pokud nebyla v dané obci provedena plynofikace; tato část režimů se vztahuje na všechny italské ostrovy kromě Sicílie.

Toto daňové zvýhodnění nelze kombinovat s jiným snížením spotřební daně.

Podle italských orgánů se daňová diferenciace opírá o objektivní kritéria a má za cíl zajistit zeměpisnou kontinuitu se zbytkem italského území, tedy dosáhnout snížením nepřiměřeně vysokých nákladů na vytápění toho, aby se náklady obyvatel způsobilých oblastí více přiblížily nákladům obyvatel ostatních částí Itálie. Všem uživatelům je daň snížena o stejnou částku. Jejím výlučným cílem je částečně snížit vícenáklady na vytápění, které vznikají obyvatelům způsobilých oblastí v důsledku chladného klimatu nebo obtížného zásobování palivy.

Podle italských orgánů jsou dodatečné náklady na přepravu LPG do horských regionů o 120 % vyšší než v ostatních částech země a v případě plynového oleje jsou vyšší o 132 %.

Podle italských orgánů odpovídá snížení daně v klimatických zónách E a F průměrně 11–12 % ceny plynového oleje a LPG používaných k vytápění.

Tyto údaje je třeba srovnat s průměrnými náklady na vytápění. Ty jsou v důsledku klimatických podmínek v zóně E o 90 % a v zóně F o 170 % vyšší, než je celostátní průměr.

Specifičnost ostrovů spočívá v tom, že kvůli jejich zeměpisné povaze mají dodávky paliva omezený rozsah, a jsou tudíž v důsledku vícenákladů na dopravu dražší než v pevninské části Itálie. Italské orgány potvrdily, že snížení daně není nadměrné a že nesnižuje ceny LPG a plynového oleje pod ceny platné na pevnině. Pokud jde o žádost o dotaci na menších ostrovech, jsou v dotčených lokalitách náklady logistického řetězce nutně vyšší než v pevninské části Itálie. Vyšší náklady způsobuje nedostatečná primární logistika, což způsobuje vyšší distribuční náklady. Vyšší náklady jsou také často dány problematickým přístupem po silnicích, vyšší cenou pohonných hmot než na pevnině, náklady na dopravu na menší ostrovy a omezenému množství jednotlivých dodávek. Podle odhadů italských orgánů jsou tyto zvýšené náklady přibližně o 10–15 % vyšší než odpovídající náklady v pevninské části Itálie.

Podle vysvětlení italských orgánů se díky opatření podařilo v posledních třech letech snížit kupní cenu LPG a plynového oleje používaných k vytápění zhruba o 10 %.

Italské orgány uvádějí, že se v těchto oblastech nerozvíjí plynárenská síť, což pro tyto horské obce, Sardinii a malé ostrovy představuje další nevýhodu.

Roční rozpočtový výdaj na toto opatření je zhruba 230 milionů EUR.

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, a rozhodnutí Rady 2008/318/ES ze dne 7. dubna 2008, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES povoluje Itálii uplatňovat v určených zeměpisných oblastech snížené sazby daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Komise musí každou žádost o výjimku podle článku 19 směrnice o zdanění energie přezkoumat a zohlednit řádné fungování vnitřního trhu, potřebu zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a politiky EU v oblasti zdraví, životního prostředí, energetiky a dopravy.

Daňová diferenciace částečně snižuje vícenáklady na vytápění, jež vznikají občanům v určitých zeměpisných oblastech Itálie, které jsou zvláště znevýhodněny oproti zbytku území a v jejichž případě by základní sazba daně z LPG a plynového oleje používaných k vytápění vyústila v nadměrné daňové zatížení. Zeměpisné znevýhodnění znamená vícenáklady na vytápění, které jsou dány nepříznivými klimatickými podmínkami nebo izolovaností těchto oblastí spolu s nedostupností alternativních zdrojů vytápění, zejména nemožnosti připojení k distribuční plynárenské síti.

Snížená sazba daně z plynového oleje a LPG zůstane vyšší než minimální úrovně zdanění v EU stanovené ve směrnici o zdanění energie a pouze částečně sníží vícenáklady na vytápění, které v příslušných zeměpisných oblastech vznikají.

Lze tedy mít za to, že snížení je slučitelné s cílem poskytnout daňovou pobídku pro účely energetické účinnosti. Nebylo shledáno, že by uvedené opatření bylo neslučitelné s příslušnými politikami EU v oblasti životního prostředí a energetiky.

Dále je toto opatření přijatelné z hlediska řádného fungování vnitřního trhu a potřeby zajistit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže. Zaměřuje se pouze na částečnou kompenzaci vícenákladů na vytápění souvisejících s objektivními podmínkami příslušných oblastí. Snížení daně nelze kumulovat s jinými druhy snížení daní a nevztahuje se na jiná použití topných paliv než k vytápění místností.

Podle čl. 19 odst. 2 směrnice o zdanění energie musí být uvedená opatření přijatá v souladu s ustanoveními této směrnice časově omezená a povolují se nejvýše na dobu šesti let s možností jejich prodloužení. Jelikož se jedná o daňové opatření dočasné povahy, Komise se domnívá, že jeho prodloužení by mělo Itálii poskytnout dostatek času k posouzení účinku opatření na životní prostředí, jakož i k zavedení pobídek ke zvýšení energetické účinnosti a jejich vyhodnocení. Prodloužení opatření by mělo italským orgánům poskytnout dostatek času na to, aby shromáždily informace potřebné pro takové posouzení. Předznamená rovněž, že v budoucnu bude důraz kladen na opatření zaměřená na úsporu energie s cílem zlepšit energetickou účinnost a vyvíjet pozitivní vliv na životní prostředí. Z těchto důvodů se v této fázi jeví jako vhodné udělit povolení na tři roky.

Pravidla státní podpory

Snížené daňové sazby ve výši 274,10 EUR na 1 000 litrů plynového oleje a 30,87 EUR na 1 000 kg LPG používaných k vytápění, s nimiž počítají italské orgány, jsou vyšší než minimální úrovně zdanění EU podle článku 9 směrnice 2003/96/ES. Na toto opatření se tudíž vztahuje článek 25 nařízení 800/2008/ES[3] (dále jen „obecné nařízení o blokových výjimkách“) a mělo by tak být považováno za slučitelné s vnitřním trhem a vyňato z oznamovací povinnosti. Platnost obecného nařízení o blokových výjimkách byla původně omezena do 31. prosince 2013, ale nařízením Komise 1224/2013/EU[4] byla prodloužena do 30. června 2014. V případě, že Komise přijme nová pravidla státní podpory předtím, než Rada vydá rozhodnutí o tomto návrhu, bude nutné přehodnotit oznamovací povinnosti na základě nových pravidel.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Konzultace zúčastněných stran

Tento návrh se týká pouze Itálie.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

· Posouzení dopadů Tento návrh se týká povolení uděleného jednotlivému členskému státu na základě jeho žádosti.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Cílem návrhu je povolit Itálii výjimku z obecných ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES a umožnit jí uplatňovat snížené sazby daně z plynového oleje a LPG používaných pro vytápění.

Právní základ

Článek 19 směrnice Rady 2003/96/ES.

Zásada subsidiarity

Oblast nepřímých daní, na niž se vztahuje článek 113 Smlouvy o fungování EU, nespadá sama o sobě do výlučné pravomoci Evropské unie ve smyslu článku 3 Smlouvy o fungování EU.

Výkon pravomocí členských států v této oblasti je však stávajícím právem EU přísně vymezen a omezen. Podle článku 19 směrnice 2003/96/ES může zavedení dalšího osvobození od daně nebo jejího snížení ve smyslu uvedeného článku povolit členskému státu pouze Rada. Členské státy nemohou Radu nahradit.

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Snížení daně nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení dotyčného cíle (viz výše uvedené posouzení aspektů týkajících se vnitřního trhu a spravedlivé hospodářské soutěže).

Volba nástrojů

Navrhovaný(é) nástroj(e): prováděcí rozhodnutí Rady.

Článek 19 směrnice 2003/96 stanoví pouze tento druh opatření.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tímto opatřením nevzniká Unii žádná finanční ani administrativní zátěž. Návrh proto nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

2014/0200 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES povoluje Itálii uplatňovat v určených zeměpisných oblastech snížené sazby daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny[5], a zejména na čl. 19 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Na základě čl. 19 odst. 1 směrnice 2003/96/ES bylo Itálii povoleno uplatňovat v některých zvláště znevýhodněných oblastech snížené sazby spotřební daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění. Povolení bylo uděleno do 31. prosince 2012 rozhodnutím Rady 2008/318/ES ze dne 7. dubna 2008, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES povoluje Itálii uplatňovat v určených zeměpisných oblastech snížené sazby daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění[6].

(2)       Italské orgány požádaly dopisem ze dne 31. května 2012 o povolení uplatňovat v některých zvláště znevýhodněných zeměpisných oblastech snížené sazby daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění prodloužením praxe uplatňované v některých oblastech podle výše zmíněného rozhodnutí Rady, a to před uplynutím jeho platnosti. Italské orgány poskytly doplňující informace a vysvětlení dne 4. prosince 2012, 16. července 2013, 31. prosince 2013 a 22. ledna 2014. Dopisem ze dne 19. března 2014 požádaly italské orgány o prodloužení povolení uděleného rozhodnutím Rady 2008/318/ES beze změn v jeho územní působnosti. Povolení se požaduje na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2018.

(3)       Na území Itálie panují velmi různorodé klimatické a zeměpisné podmínky. S ohledem na zvláštní rysy svého území zavedla Itálie snížené sazby daně z plynového oleje a LPG, aby částečně kompenzovala nadměrně vysoké náklady na vytápění, které vznikají obyvatelům některých zeměpisných oblastí.

(4)       Daňová diferenciace se opírá o objektivní kritéria a usiluje o to, aby se náklady obyvatel způsobilých oblastí více přiblížily nákladům obyvatel ostatních částí Itálie snížením neúměrně vysokých nákladů na vytápění, které jsou dány nepříznivými klimatickými podmínkami nebo obtížným zásobováním palivy ve srovnání se zbytkem území Itálie.

(5)       Snížení daně se uplatňuje v zeměpisných oblastech, které splňují jedno z těchto kritérií: i) nejméně příznivé klimatické podmínky v rámci italského území (obce klimatické zóny F podle nařízení prezidenta č. 412 z roku 1993[7]), nepříznivé klimatické podmínky ve spojení s obtížným zásobováním palivy (obce klimatické zóny E podle nařízení prezidenta č. 412 z roku 1993, pokud nebyla v dané obci provedena plynofikace), zeměpisná odloučenost spojená s obtížným a nákladným zásobováním palivy: Sardinie a malé ostrovy. Jelikož by rozvoj plynárenské sítě přinesl výrazné snížení vícenákladů na vytápění a případně by vedl k větší různorodosti dodávek paliva, mohou být snížené sazby uplatňovány pouze do té doby, než bude v příslušných obcích dokončena plynofikace.

(6)       Komise toto opatření přezkoumala a dospěla k závěru, že nenarušuje hospodářskou soutěž, nebrání fungování vnitřního trhu ani není považováno za neslučitelné s politikou EU v oblasti životního prostředí, energetiky a dopravy. Snížená sazba daně z plynového oleje a LPG zůstane vyšší než minimální úrovně zdanění v EU stanovené ve směrnici 2003/96/ES a pouze částečně snižuje vícenáklady na vytápění, které v příslušných zeměpisných oblastech vznikají.

(7)       Příslušné opatření se vztahuje pouze na vytápění místností (jak pro jednotlivce, tak pro účely podnikání); nevztahuje se na další formy využití uvedených produktů pro účely podnikání. Podle italských orgánů je výše daňového zvýhodnění pro komerční uživatele v každém jednotlivém případě stanovena podle nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis[8]. Pokud však výhoda pro jednotlivý podnik přesahuje strop stanovený v uvedeném nařízení, měla by být oznámena Komisi v souladu s nařízením Rady (EU) č. 734/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES[9].

(8)       S ohledem na potenciální dopady na životní prostředí se zdá být vhodné udělit povolení na dobu tří let. Tato doba použití by měla italským orgánům poskytnout dostatek času k posouzení účinku opatření na životní prostředí a bude rovněž poukazovat na to, že v budoucnosti by měly být zavedeny cílenější opatření na úsporu energie s cílem zlepšit energetickou účinnost a zajistit pozitivní vliv na životní prostředí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Itálii se povoluje uplatňovat snížené sazby daně z plynového oleje a LPG používaných k vytápění v těchto znevýhodněných zeměpisných oblastech:

1. Obce klimatické zóny F podle nařízení prezidenta č. 412 ze dne 26. srpna 1993.

2. Obce klimatické zóny E podle nařízení prezidenta č. 412 ze dne 26. srpna 1993.

3. Obce na Sardinii a malých ostrovech[10].

Aby snížení nebylo nadměrné, nesmí překročit vícenáklady na vytápění, které v dotčených oblastech vznikají. V konkrétním případě Sardinie a malých ostrovů nesmí snížení daně vést v důsledku k ceně nižší, než jaká je cena stejného paliva v pevninské části Itálie.

Snížená sazba musí být v souladu s požadavky směrnice Rady 2003/96/ES, a zejména s minimálními úrovněmi zdanění stanovenými v článku 9 uvedené směrnice.

Článek 2

Způsobilost zeměpisných oblastí uvedených v příloze v bodech 2 a 3 je podmíněna absencí plynofikace dané obce.

Článek 3

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení. Pozbývá platnosti tři roky poté.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Italské republice.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51); směrnice naposledy pozměněná směrnicemi 2004/74/ES a 2004/75/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 87 a s. 100).

[2]               Úř. věst. L 109, 19.4.2008, s. 27–29.

[3]               Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3).

[4]               Úř. věst. L 320, 30.11.2013.

[5]               Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51, směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/75/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 100).

[6]               Úř. věst. L 109, 19.4.2008, s. 27–29.

[7]               Nařízení prezidenta č. 412 z roku 1993 dělí území Itálie na šest klimatických zón (A až F). Tato klasifikace vychází z jednotky „denostupeň“, která představuje počet dnů za rok, v nichž se vnější teplota liší od optimální teploty 20 °C, a je tudíž nutné vytápět.

[8]               Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1.

[9]               Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 15.

[10]             Všechny italské ostrovy kromě Sicílie.

Top