DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Na úrovni EU je nehlášená práce definována jako „jakákoliv placená činnost, která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci, s přihlédnutím k rozdílům v systému regulace členských států“[1].

Skutečnost, že nehlášená práce se nesleduje ani neregistruje a ve vnitrostátních právních předpisech je definována rozdílně, ztěžuje získání spolehlivých odhadů, nakolik je v jednotlivých členských státech rozšířena. Odhady nehlášené práce se tak výrazně liší[2].

Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometr[3] z roku 2013[4] připouštěla jen 4 % dotázaných, že vykonávají nehlášenou práci. Avšak 11 % dotázaných připustilo, že v předchozím roce nakoupili zboží nebo služby, o nichž se mají dobrý důvod domnívat, že jsou spojeny s nehlášenou prací. V rámci EU existují značné rozdíly. Výskyt nehlášené práce a opatření k jejímu řešení jsou analyzovány v kapitole „Nehlášená práce: nejnovější vývoj“ v přehledu zaměstnanosti a sociálního vývoje v Evropě v roce 2013[5].

Nehlášená práce má značné rozpočtové důsledky, neboť snižuje daňové příjmy a příjmy sociálního zabezpečení. Má negativní dopady na zaměstnanost, produktivitu a pracovní podmínky, rozvoj dovedností a celoživotní učení. Jejím důsledkem jsou nižší nároky na důchod a horší přístup ke zdravotní péči. Zapříčiňuje nekalou soutěž mezi podniky. Přechod od neformální a nehlášené práce k řádnému zaměstnávání může rovněž přispět k dosažení cíle v oblasti zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020[6].

Úzce souvisejícím jevem je falešně hlášená práce nebo nepravá samostatná výdělečná činnost, k níž dochází v případě, že pracovník je formálně hlášen jako osoba samostatně výdělečně činná na základě zakázky na služby, ale práce, kterou vykonává, splňuje všechna kritéria, která se ve vnitrostátních právních předpisech a v praxi používají k charakterizování zaměstnaneckého vztahu. Nepravá samostatná výdělečná činnost má negativní důsledky, pokud jde o zdraví a bezpečnost, sociální zabezpečení dotčených pracovníků i o daňové příjmy, obvykle ale méně škodlivé než nehlášená práce.

Ve sdělení „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“[7] Komise zdůraznila, že posilování intenzivního růstu pracovních míst vyžaduje politiky zaměstnanosti, které vytváří příznivé podmínky pro tvorbu pracovních míst, a že přeměna neformální nebo nehlášené práce na řádné zaměstnání by mohla mít pozitivní dopad na poptávku po pracovní síle.

Hlavní směr politiky zaměstnanosti č. 7 „zvyšování účasti žen a mužů na trhu práce, omezování strukturální nezaměstnanosti a prosazování kvality pracovních míst“[8] tak nabádá členské státy, aby zintenzívnily sociální dialog a řešily problém segmentace trhu práce opatřeními, která se zaměří na zaměstnání s nejistými pracovními podmínkami, na podzaměstnanost a na nehlášenou práci.

V doporučeních pro jednotlivé země z let 2012 a 2013[9] obdrželo několik členských států doporučení ohledně boje proti nehlášené práci, stínové ekonomice a daňovým únikům a/nebo ohledně dodržování daňových předpisů.

Evropský parlament v zájmu boje proti nehlášené práci vyzval ve svém usnesení ze dne 14. ledna 2014 k větší spolupráci a k posílení inspektorátů práce[10].

Nová směrnice o vysílání pracovníků týkající se prosazování přispěje k lepšímu řešení podvodů a zneužívání a některých forem nehlášené práce.

Hlavní zodpovědnost za řešení nehlášené práce mají členské státy. Boj proti nehlášené práci spočívá většinou na třech druzích donucovacích orgánů: a) inspektorátech práce, které se zabývají zneužívajícím chováním, pokud jde o pracovní podmínky a/nebo zdravotní a bezpečnostní normy, b) inspektorátech sociálního zabezpečení, které bojují proti podvodům v oblasti příspěvků na sociální pojištění, a c) daňových orgánech, které se zabývají daňovými úniky. V některých členských státech se na těchto úkolech podílejí i sociální partneři[11]. V některých členských státech jsou navíc zapojeny i celní orgány, migrační orgány, policie a úřad veřejného žalobce. Bylo však zjištěno, že spolupráce mezi těmito různými orgány na vnitrostátní úrovni není v některých případech tak strukturovaná nebo účinná, jak by bylo třeba.

Vzhledem k tomu, že stanovení rozměrů nehlášené práce je stále velkým problémem, je obtížnější vypracovat cílené politiky a zlepšit kontrolní postupy pro předcházení nehlášené práci, její omezování nebo alespoň sledování výskytu nehlášené práce. Řešení společné výzvy, které vlády při omezování nehlášené práce a zajišťování podmínek pro důstojnou práci pro nehlášené pracovníky čelí, vyžaduje koordinovanější kroky ze strany vlád a veřejných institucí. Je třeba provádět politiky, které současně omezí motivaci zaměstnavatelů k využívání nehlášené práce a pracovníků k vykonávání těchto činností.

Nehlášená práce se může vyskytovat v řadě odvětví. Odvětvím, které je nehlášenou prací nejčastěji nadměrně zasaženo, je stavebnictví[12]. Mezi další odvětví patří služby pro domácnost, kam spadají úklidové služby v domácnosti i péče o děti a seniory, osobní služby, soukromá bezpečnost, průmyslový úklid, zemědělství a odvětví hotelů, restaurací a cateringu.

 S nehlášenou prací se lze setkat na mnoha pracovištích a u pracovníků s různým profilem a původem. V důsledku této různorodosti je nehlášenou práci velmi obtížné uchopit a požadovat konkrétní strategie.

Předcházení nehlášené práci a odrazování od ní přispívá k lepšímu prosazování právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů, a to zejména v oblasti zaměstnanosti, pracovního práva, zdraví a bezpečnosti a koordinace vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, že problémy jsou členským státům společné a že nehlášená práce má často přeshraniční rozměr, mohou hrát kroky na úrovni EU důležitou úlohu tím, že se při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní posílí spolupráce mezi donucovacími orgány v rámci jednotlivých členských států i mezi těmito orgány různých států. V současné době neexistuje žádný formální mechanismus pro všechny příslušné orgány z členských států k řešení problémů spojených s přeshraničními aspekty nehlášené práce.

Kroky na úrovni EU by tak členským státům pomohly řešit nehlášenou práci účinněji a efektivněji. Pozitivně a konstruktivně by přispěly i k řešení problémů spojených s pracovní mobilitou na úrovni EU, přičemž by zůstal zachován volný pohyb pracovníků coby jedna ze základních svobod EU.

Na úrovni EU, kde je s nehlášenou prací spojena činnost několika výborů nebo pracovních skupin, již spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány probíhá. Dochází k tomu však příležitostně a v omezeném rozsahu: Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) se zabývá nehlášenou prací z hlediska zdraví a bezpečnosti na pracovišti, Výbor odborníků pro vysílání pracovníků se zabývá nehlášenou prací v souvislosti s obcházením pravidel pro vysílání pracovníků, Výbor pro zaměstnanost (EMCO) projednává dopad politiky zaměstnanosti na nehlášenou práci, Správní komise pro koordinaci sociálního zabezpečení sleduje pochybení a podvody v rámci koordinace sociálního zabezpečení a cílem pracovní skupiny pro správní spolupráci v oblasti přímých daní je usnadnit v uvedené oblasti výměnu informací, zkušeností a dobré praxe.

Kromě toho docházelo k užitečné výměně zkušeností, a to buď v oblasti Programu vzájemného učení coby součásti evropské strategie zaměstnanosti, nebo v rámci vícestranných projektů[13], což svědčí o tom, že členské státy mají zájem o spolupráci při řešení problematiky nehlášené práce. Členské státy rovněž uskutečnily vícestranné projekty zaměřené na určité aspekty nehlášené práce a uzavřely dvoustranné dohody. Platforma nebude bránit uplatňování dvoustranných dohod či ujednání týkajících se správní spolupráce.

Zkušenost však ukazuje, že se těchto aktivit neúčastní všechny členské státy. Členské státy nemají povinnost se na takové dobrovolné vícestranné spolupráci podílet a neexistuje ani mechanismus, jak nařídit účast v případě, že je podle názoru ostatních členských států nezbytná. Spolupráce na úrovni EU je tak stále nesoustavná jak z hlediska zapojení členských států, tak z hlediska řešených problémů.

Výskyt společných problémů, s nimiž se potýkají příslušné donucovací orgány napříč členskými státy, je pro ně dalším podnětem ke spolupráci v této oblasti. Orgány inspekce narážejí v přeshraničních situacích na obtíže, zejména mají-li být zjištěny nebo postihovány případy nehlášené práce, neboť jejich tradiční mechanismy jsou určeny zejména k řešení domácích aspektů nehlášené práce. Kontrola povahy a/nebo podmínek zaměstnaneckých vztahů migrujících pracovníků může být obtížná vzhledem k problémům s komunikací, nedostatečné znalosti pravidel nebo přítomnosti organizovaných sítí působících na okraji zákona, které často využívají složité právní konstrukce, jejichž součástí bývají agentury nebo prostředníci se sídlem v několika členských státech, a které někdy využívají nepravé samostatné výdělečné činnosti. Mnoho členských států se potýká s problémy při zajišťování náležité komunikace a spolupráce mezi různými donucovacími orgány v rámci členských států a v přeshraničním kontextu.

Kromě toho se všeobecně soudí, že přílišné zdanění nebo regulace práce mohou výskyt nehlášené práce zvýšit a že účinné mohou být nerepresivní způsoby, jak přesvědčit zaměstnavatele, aby práci hlásili a vyhověli právním předpisům.

Přestože všechny členské státy obecně vzato souhlasí s nutností předcházet nehlášené práci a odrazovat od ní, v praxi mohou být způsoby a míra oddanosti tomuto cíli různé, což by mohlo vést k tomu, že nehlášená práce má nízkou politickou prioritu a její řešení není pociťováno jako naléhavé.

Ve sdělení „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ byla proto zdůrazněna nutnost zlepšit spolupráci mezi členskými státy a bylo oznámeno zahájení konzultací ohledně zřízení platformy EU mezi inspektoráty práce a dalšími donucovacími orgány za účelem boje proti nehlášené práci, jejímž cílem by bylo zlepšit spolupráci, sdílet osvědčené postupy a stanovit společné zásady inspekcí.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Tento návrh vychází z různých studií a konzultací, které byly provedeny v nedávné době.

V roce 2010 byla vypracována studie proveditelnosti[14] týkající se zřízení evropské platformy pro spolupráci mezi inspektoráty práce a dalšími příslušnými monitorovacími a donucovacími orgány za účelem předcházení nehlášené práci a boje proti ní. Studie analyzovala stávající vnitrostátní institucionální rámce a politická opatření, obtíže, na něž narážejí donucovací orgány na vnitrostátní a mezinárodní úrovni, probíhající přeshraniční spolupráci a osvědčené postupy a uvádí možnosti, jak může evropská platforma předcházet nehlášené práci a bojovat proti ní.

Při přípravě této iniciativy byl zapracován i zvláštní průzkum Eurobarometr[15] k nehlášené práci a nedávná zpráva Eurofoundu o řešení nehlášené práce v členských státech[16]. Zpráva Eurofoundu byla doprovázena aktualizovanou databází[17] opatření přijatých v letech 2008 až 2013. Databáze obsahuje 186 případových studií ze všech členských států EU a z kandidátských zemí. Databázi lze využít k vyhledávání opatření podle země, druhu opatření, cílové skupiny a odvětví.

Konzultace se zúčastněnými stranami byla provedena v rámci skupiny generálních ředitelů pro pracovněprávní vztahy (DG IR), Výboru vrchních inspektorů práce (SLIC) a Správní komise pro koordinaci sociálního zabezpečení. Zástupci členských států obecně uznali přidanou hodnotu kroků na úrovni EU zaměřených na předcházení nehlášené práce a odrazování od ní a přivítali úmysl Komise více se zapojit do této oblasti politiky.

V první fázi konzultace[18] (od 4. července 2013 do 4. října 2013) byly shromážděny názory evropských sociálních partnerů. Komise určila hlavní problémy související s předcházením nehlášené práci a odrazováním od ní, připomněla nedávné kroky Komise a představila cíle a možný obsah iniciativy. Cílem konzultace bylo diskutovat s vedoucími pracovníky a pracovní silou o možném zaměření kroků EU. Komise od nich obdržela 15 odpovědí (2 společné odpovědi, 3 odpovědi od zástupců pracovníků a 10 odpovědí od organizací zaměstnavatelů). Sociální partneři souhlasili s celkovým popisem problému a uvedli, že kroky na úrovni EU jsou odůvodněny hlavním cílem, jímž je pomoci vnitrostátním orgánům, jako jsou inspektoráty práce, orgány sociálního zabezpečení a daňové orgány, předcházet nehlášené práci a odrazovat od ní. Sociální partneři se obecně shodli na tom, že evropská platforma by mohla být vhodným nástrojem k posílení spolupráce mezi členskými státy. Pohledy sociálních partnerů však byly rozdílné.

Většina zástupců zaměstnavatelů zastávala názor, že platforma by měla být zřízena. Domnívali se však, že samostatná nová struktura není zapotřebí. Místo toho by bylo možné zvážit takové varianty, jako je vytvoření podskupiny ke stávající skupině nebo lepší koordinace stávajících skupin. Všechny odbory a někteří zástupci zaměstnavatelů upřednostňovali zřízení nového nezávislého subjektu, aby se zajistilo, že budou zahrnuty všechny aspekty nehlášené práce, k čemuž by při využívání stávajících struktur nemohlo dojít. Pokud jde o účast v platformě, odbory a někteří zástupci zaměstnavatelů zastávali názor, že tento přístup by měl být pro členské státy povinný, zatímco některé organizace zaměstnavatelů dávaly přednost přístupu dobrovolnému. Sociální partneři podporovali cíl Komise, jímž je představit iniciativu, ale nepřáli si zahájit jednání o této záležitosti.

Druhá fáze konzultace se sociálními partnery probíhala od 30. ledna 2014 do 13. března 2014[19]. Při této konzultaci Komise předložila přehled výsledků první fáze konzultace a nastínila obsah plánované iniciativy. Cílem konzultace bylo získat názory sociálních partnerů na obsah zamýšlené iniciativy na posílení spolupráce mezi členskými státy při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní. Komise obdržela 16 odpovědí (jednu společnou odpověď, 4 odpovědi od zástupců zaměstnanců a 11 odpovědí od organizací zaměstnavatelů). Sociální partneři obecně podporovali opatření na úrovni EU k předcházení nehlášené práci a odrazování od ní a zopakovali názory na cíle, rozsah, úkoly/iniciativy, účast a podobu platformy vyjádřené v první fázi konzultace. Objevily se nové prvky týkající se účasti sociálních partnerů v platformě. Odbory a zástupci zaměstnavatelů souhlasili s tím, že sociální partneři na úrovni EU, meziodvětvoví i v odvětvích s vysokým výskytem nehlášené práce, by měli být zapojeni do platformy jako pozorovatelé. Některé odbory a někteří zástupci zaměstnavatelů navrhovali, aby sociální partneři měli statut členů[20].

Posouzení dopadů obsahovalo několik možností, jak posílit spolupráci v EU při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní. První zvažovanou možností bylo nepřijímat žádné opatření nad rámec stávajících pracovních skupin a iniciativ. Byla zvažována i možnost lépe koordinovat práci různých existujících pracovních skupin a výborů.

Třetí možností bylo zřízení evropské platformy pro posílení spolupráce EU při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní. Bylo zvažováno několik dílčích variant zřízení platformy, například platforma s dobrovolným nebo povinným členstvím a přenesení odpovědnosti za koordinaci kroků členských států proti nehlášené práci na Eurofound. Byla zvažována možnost vytvořit decentralizovanou agenturu odpovědnou za prosazování právních předpisů EU a za boj proti nehlášené práci.

Analýza dospěla k závěru, že preferovanou možností by bylo zřízení evropské platformy s povinným členstvím. Platforma by umožnila zapojení všech příslušných orgánů ze všech členských států do činností na úrovni EU a pravidelnou a operativní spolupráci v této oblasti. Dílčí varianta dobrovolné vícestranné spolupráce nebyla považována za příliš vhodné řešení, neboť odmítnutí účasti některých členských států by pro ambicióznější členské státy značně snížilo význam spolupráce na úrovni EU. Povinná účast byla považována za nezbytnou zvláště proto, že by nebylo možno dosáhnout v plném rozsahu spolupráce na řešení přeshraničních aspektů nehlášené práce, pokud by některé členské státy spolupracovaly (členské státy, pro něž je řešení těchto aspektů prioritou, zejména země určení) a jiné nikoli. Přeshraniční aspekty nehlášené práce by rovněž mohly mít nepříznivý dopad na fungování jednotného trhu, neboť zaměstnavatelé poskytující služby v jiných členských státech, kteří využívají nehlášené pracovníky, by působili nekalou soutěž. Tito zaměstnavatelé mohou poskytovat levnější služby, neboť neplatí daně či neplní povinnosti vyplývající například z předpisů ohledně zdraví a bezpečnosti a pracovních podmínek.

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem, zejména k potřebě zlepšit spolupráci v rámci EU, k přeshraničním aspektům nehlášené práce a k jejich dopadům na fungování jednotného trhu, musí být do posílené spolupráce povinně zapojeny všechny členské státy, aby byly řešeny všechny aspekty tohoto jevu.

Jiné možnosti by nezaručovaly zapojení všech příslušných orgánů ze všech členských států, omezovaly by spolupráci na výměnu osvědčených postupů nebo by neumožňovaly vhodné řešení otázek týkajících se prosazování právních předpisů, a nepodporovaly by tak celostní přístup, který je k řešení tohoto problému nezbytný. Jiné možnosti by navíc v menší míře přispívaly ke zviditelnění a upřednostnění tohoto problému na úrovni EU.

Platforma svede dohromady různé donucovací orgány ze všech členských států jakožto své členy. Další zúčastněné strany, zejména sociální partneři na úrovni EU, příslušné decentralizované agentury Unie, například Eurofound a Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), a mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní organizace práce (MOP), a zástupci států EHP budou mít statut pozorovatelů.

Platforma bude plnit řadu úkolů, které budou vymezeny a prováděny na základě dohodnutých pracovních programů. Prvním praktickým krokem této spolupráce by byla výměna dobré praxe. Zlepšila by znalosti o daném jevu a vedla by k lepšímu porozumění tomu, jak se nehlášená práce řeší a kdo jsou hlavní aktéři ve členských státech. Za účelem co nejlepšího využití této výměny na základě databáze Eurofound, by mohla být zřízena databáze znalostí, která by mohla mimo jiné dále rozvíjet problematiku prosazování právních předpisů a vést k vytvoření společných pokynů a zásad. Předpokládá se, že platforma se postupně přemění z fóra pro výměnu informací a dobré praxe na propracovanější formu spolupráce tak, jak se bude vyvíjet vzájemná důvěra a zkušenosti. Platforma by měla být schopna organizovat společná školení a výměny pracovníků a koordinovat operativní akce, včetně společných inspekcí a sdílení údajů.

Návrh posílí rozvoj, provádění, sledování a hodnocení nástrojů a politik Unie (podpoří vysoce kvalitní a udržitelnou zaměstnanost, zaručí odpovídající a důstojnou sociální ochranu, bude bojovat proti sociálnímu vyloučení a chudobě a zlepší pracovní podmínky) a příslušných právních předpisů a v součinnosti s různými zúčastněnými stranami bude prosazovat tvorbu politiky na základě důkazů a sociální pokrok.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.        Právní základ

EU je oprávněna jednat v oblasti nehlášené práce na základě článků SFEU o sociální politice. Zejména článek 151 SFEU stanoví, že Unie a členské státy „mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek […], přiměřenou sociální ochranu […] za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením“. Článek 153 SFEU uvádí seznam oblastí, v nichž Unie podporuje a doplňuje činnost členských států, mezi něž patří pracovní podmínky, zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí a boj proti sociálnímu vyloučení.

Základem návrhu na posílenou spolupráci EU při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní je čl. 153 odst. 2 písm. a) SFEU, který umožňuje Evropskému parlamentu a Radě přijímat opatření určená k podpoře spolupráce mezi členskými státy prostřednictvím podnětů, které mají za cíl zlepšování znalostí, rozvoj výměny informací a osvědčených zkušeností, podporu inovačních přístupů a vyhodnocování zkušeností, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

Hlavním cílem, jehož má být touto iniciativou dosaženo, je podpora zaměstnanosti a zlepšování pracovních podmínek (článek 151 SFEU). S přihlédnutím ke skutečnosti, že boj proti nehlášené práci vedou v různých členských státech různé druhy donucovacích orgánů (jak je vysvětleno v kapitole 1), je nezbytné, aby tato iniciativa byla rozšířena na všechny vnitrostátní orgány, včetně těch, které nebudou vyvíjet činnost v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti, ale jsou rovněž zodpovědné za odrazování od nehlášené práce a za předcházení nehlášené práci nebo v této souvislosti hrají určitou úlohu, jako jsou daňové, migrační a celní orgány.

3.2.        Zásada subsidiarity a proporcionality

Vzhledem k tomu, že článek předpokládá pro schválení iniciativy řádný legislativní postup, je zvolený právní nástroj – rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady – nejvhodnější.

Ačkoli hlavní pravomoci k řešení problému nehlášené práce náležejí členským státům, problémy jako negativní dopad nehlášené práce na hospodářství a na společnost, obtíže při řešení přeshraničních forem nehlášené práce, vyváženost mezi vhodnou mírou zdanění / regulace a potřebou nemotivovat zaměstnavatele, aby se uchylovali k nehlášené práci, a nedostatečná spolupráce mezi různými donucovacími orgány jsou všem členským státům společné. Kroky EU posilující spolupráci na úrovni EU by podpořily úsilí členských států při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní, neboť by toto úsilí bylo díky nim účinnější a účelnější. Kroky členských států tak získávají na hodnotě. Vnitrostátní donucovací orgány jsou skutečně tou nejvhodnější úrovní k řešení problémů spojených s nehlášenou prací. Přeshraniční aspekty lze navíc lépe řešit na úrovni EU. Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť se jedná o opatření, jehož cílem je podpořit spolupráci mezi členskými státy bez harmonizace právních předpisů členských států. Byla zvážena možnost vytvořit decentralizovanou agenturu EU, která však byla odložena vzhledem k administrativním nákladům, které jsou se zřizováním nové agentury spojeny.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013[21] zavádí program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) na období 2014–2020. Platforma bude financována z osy PROGRESS. Na plnění úkolů platformy, jako je zřízení praktických nástrojů, podpora poskytovatelů služeb, zveřejňování společných pokynů, zásad a příruček, rozvoj trvalé školicí kapacity a společného rámce pro pořádání společných školení, organizace vzájemných hodnocení a evropských kampaní, se předpokládá orientační částka 2,1 milionu EUR ročně. Kromě toho budou zahrnuty granty k financování projektů na podporu plnění cílů platformy. Až 224 000 EUR ročně se použije na náhradu nákladů spojených s účastí na zasedáních platformy.      Rovněž je třeba připomenout, že úsilí členských států o zlepšení kvality veřejné správy a řízení a tím i jejich strukturální reformy podporuje Evropský sociální fond (ESF). Předpokládá se financování v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Členské státy by měly ESF využívat k posílení kapacity svých vnitrostátních orgánů při řešení problému nehlášené práce.    Legislativní návrh je rozpočtově neutrální a nevyžaduje další personální zdroje. Pracovníci

Komise – 2,5 zaměstnanců na plný úvazek –, kteří v současné době pracují na Generálním ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, budou působit jako sekretariát platformy. Podrobnosti jsou vysvětleny v legislativním finančním výkazu, který tvoří přílohu tohoto návrhu.             Zapojení decentralizovaných agentur Evropské unie, Eurofoundu a Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, do činnosti platformy jakožto pozorovatelů nerozšíří jejich stávající mandáty. Pokud jde o tyto agentury, je návrh rozpočtově neutrální.        

2014/0124 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 153 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[22],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[23],

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Ve svém sdělení ze dne 18. dubna 2012[24] Komise zdůraznila nutnost zlepšit spolupráci mezi členskými státy a oznámila zahájení konzultací o zřízení platformy EU mezi inspektoráty práce a dalšími donucovacími orgány za účelem boje proti nehlášené práci, jejímž cílem by bylo zlepšit spolupráci, sdílet osvědčené postupy a stanovit společné zásady inspekcí.

(2)       V souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy přijala Rada rozhodnutím 2010/707/EU[25] hlavní směry[26] politik zaměstnanosti členských států. Tyto integrované hlavní směry dávají členským státům vodítko, jak definovat své národní programy reforem a jak reformy provádět. Hlavní směry v oblasti zaměstnanosti tvoří základ doporučení pro jednotlivé země, která Rada na základě uvedeného článku adresuje členským státům. Zmíněná doporučení obsahovala v posledních letech doporučení pro jednotlivé země ohledně boje proti nehlášené práci.

(3)       Článek 151 Smlouvy stanoví jako cíle v oblasti sociální politiky podporu zaměstnanosti a zlepšení životních a pracovních podmínek. Za účelem dosažení těchto cílů může Unie podporovat a doplňovat činnost členských států v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti, pracovních podmínek, zapojení osob vyloučených z trhu práce a boje proti sociálnímu vyloučení.

(4)       Evropský parlament uvítal ve svém usnesení „Účinné inspekce práce jako strategie na zlepšení pracovních podmínek v Evropě“ iniciativu Komise na vytvoření evropské platformy a vyzval k posílené spolupráci na úrovni EU za účelem boje proti nehlášené práci[27].

(5)       Na evropské úrovni je nehlášená práce definována jako „jakákoliv placená činnost, která je zákonná, pokud jde o její povahu, avšak není ohlášená orgánům veřejné moci, s přihlédnutím k rozdílům v systému regulace členských států“[28], a tím vylučuje veškerou nezákonnou činnost.

(6)       S nehlášenou prací je často spojováno zneužívání statutu osob samostatně výdělečně činných, ať už na vnitrostátní úrovni nebo v přeshraničním kontextu. K nepravé samostatné výdělečné činnosti dochází v případě, že osoba je označována jako osoba samostatně výdělečně činná, ale splňuje podmínky, jež jsou typické pro zaměstnanecký vztah, za účelem obcházení některých právních nebo daňových povinností. Nepravá samostatná výdělečná činnost je tak falešně hlášenou prací a měla by spadat do působnosti platformy.

(7)       Nehlášená práce má značný dopad na rozpočet, neboť snižuje daňové příjmy a příjmy sociálního zabezpečení. Má negativní dopady na zaměstnanost, produktivitu, dodržování norem v oblasti pracovních podmínek, rozvoj dovedností a celoživotní učení. Oslabuje finanční udržitelnost systémů sociální ochrany, připravuje pracovníky o odpovídající sociální dávky a má za následek nižší nároky na důchod a menší přístup ke zdravotní péči.

(8)       V členských státech bylo zavedeno široké spektrum politických přístupů a opatření k řešení nehlášené práce. Členské státy rovněž uzavřely dvoustranné dohody a uskutečnily vícestranné projekty zaměřené na určité aspekty nehlášené práce. Platforma nebude bránit uplatňování dvoustranných dohod či ujednání týkajících se správní spolupráce.

(9)       Spolupráce na úrovni EU není zdaleka komplexní, a to ani z hlediska zapojení členských států, ani z hlediska řešených problémů. Neexistuje žádný formální mechanismus pro přeshraniční spolupráci mezi příslušnými orgány členských států k řešení problémů spojených s nehlášenou prací.

(10)     Posílení spolupráce mezi členskými státy na úrovni EU je nezbytné k tomu, aby se členským státům pomohlo účinněji a účelněji předcházet nehlášené práci a odrazovat od ní.

(11)     Cílem platformy bude usnadnit výměnu osvědčených postupů a informací, poskytovat na úrovni EU rámec pro rozvoj odborných znalostí a analýzu a zlepšit operativní koordinaci akcí mezi různými vnitrostátními donucovacími orgány členských států.

(12)     Platforma by měla využívat veškeré relevantní zdroje informací, zejména studie, dvoustranné dohody uzavřené mezi členskými státy a projekty vícestranné spolupráce, a vytvářet součinnost mezi stávajícími nástroji a strukturami na úrovni EU za účelem dosažení co největšího odrazujícího nebo preventivního účinku těchto opatření. Operativní koordinace akcí členských států by mohla mít podobu společných školení, vzájemných hodnocení a řešení pro sdílení údajů. Informovanost o nehlášené práci by mohly zvýšit evropské kampaně nebo společné strategie.

(13)     Nehlášené práci se věnují zejména tři různé vnitrostátní donucovací orgány: inspektoráty práce, inspektoráty sociálního zabezpečení a daňové orgány. Zapojeny jsou v některých případech i migrační orgány a služby zaměstnanosti, celní orgány, policie, úřad veřejného žalobce a sociální partneři.

(14)     Aby byla nehlášená práce řešena komplexně a úspěšně, musí být v členských státech provedena kombinace politik, jíž napomáhá strukturovaná spolupráce mezi příslušnými orgány. Spolupráce by měla zahrnovat veškeré vnitrostátní orgány, které mají vedoucí úlohu v předcházení nehlášené práci a/nebo odrazování od ní a/nebo jsou v této oblasti činné.

(15)     Aby platforma dosáhla svých cílů, měla by být v každém členském státě podporována jednotným kontaktním místem, které by mělo mít nezbytnou pravomoc spolupracovat s vnitrostátními orgány, jež se zabývají mnohostrannými aspekty nehlášené práce.

(16)     Do platformy by měli být zapojeni sociální partneři na úrovni EU, a to jak meziodvětvoví, tak z těch odvětví, která jsou nehlášenou prací vážněji zasažena, a platforma by měla spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace práce (MOP), a s decentralizovanými agenturami Unie, zejména s Eurofoundem a s Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zapojení Eurofoundu a Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci do činnosti platformy jakožto pozorovatelů nerozšíří jejich stávající mandáty.

(17)     Platforma by měla přijmout svůj jednací řád, pracovní programy a pravidelné zprávy.

(18)     Směrnice 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[29] a vnitrostátní prováděcí opatření k této směrnici se vztahují na zpracovávání osobních údajů prováděné členskými státy v rámci tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Komise je součástí evropské platformy, použije se na zpracovávání osobních údajů prováděné v rámci tohoto rozhodnutí rovněž nařízení (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[30].

(19)     Platforma může zřídit pracovní skupiny pro přezkum konkrétních problémů a měla by mít možnost využívat odborných znalostí odborníků se zvláštními kompetencemi.

(20)     Platforma bude spolupracovat s příslušnými skupinami odborníků a výbory na úrovni EU, jejichž činnost má spojitost s problematikou nehlášené práce.

(21)     Platforma a její úkoly by měly být financovány prostřednictvím osy PROGRESS programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) v rámci prostředků stanovených rozpočtovým orgánem.

(22)     Komise přijme nezbytné administrativní kroky ke zřízení sítě,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Zřízení platformy

1)           Tímto se zřizuje platforma pro posílení spolupráce EU při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní, dále jen „platforma“.

2)           Platforma se skládá z:

a)      vnitrostátních donucovacích orgánů jmenovaných všemi členskými státy;

b)      Komise.

3)           Zasedání platformy se za podmínek stanovených v jednacím řádu mohou jako pozorovatelé účastnit tyto osoby:

a)      zástupci meziodvětvových sociálních partnerů na úrovni Unie a sociálních partnerů z odvětví s vysokým výskytem nehlášené práce;

b)      zástupce Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a zástupce Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA);

c)      zástupce Mezinárodní organizace práce (MOP);

d)      zástupci států EHP.

Článek 2

Cíle

Platforma stanovená v čl. 1 odst. 1 přispěje k lepšímu prosazování právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů, k omezení nehlášené práce a ke vzniku formálních pracovních míst, čímž se zamezí zhoršování kvality práce, a podpoří začlenění na trhu práce a sociální začleňování tím, že:

a)      zlepší spolupráci mezi různými donucovacími orgány členských států na úrovni EU za účelem účinnějšího a účelnějšího předcházení nehlášené práci a odrazování od ní, a to včetně nepravé samostatné výdělečné činnosti;

b)      zlepší technickou způsobilost různých donucovacích orgánů členských států k řešení přeshraničních aspektů nehlášené práce;

c)      zvýší informovanost veřejnosti o naléhavosti kroků a povzbudí členské státy, aby zintenzivnily své úsilí při řešení nehlášené práce.

Kapitola II

Poslání a úkoly

Článek 3

Poslání

K dosažení cílů uvedených v článku 2 platforma:

a)      provádí výměnu osvědčených postupů a informací;

b)      rozvíjí odborné znalosti a vypracovává analýzu;

c)      koordinuje přeshraniční operativní akce.

Článek 4

Úkoly

1)           Za účelem výkonu svého poslání plní platforma především tyto úkoly:

a)      zlepšování znalostí týkajících se nehlášené práce prostřednictvím společných koncepcí, nástrojů pro měření a podpory společné srovnávací analýzy a s ní souvisejících příslušných ukazatelů;

b)      vypracovávání analýzy účinnosti různých opatření v rámci politiky při omezování výskytu nehlášené práce, včetně preventivních a represivních, stejně jako obecně odrazujících opatření;

c)      zřizování nástrojů, například databáze znalostí o různých postupech/opatřeních, včetně dvoustranných dohod používaných v členských státech k předcházení nehlášené práci a odrazování od ní;

d)      přijímání nezávazných pokynů pro inspektory, příruček dobré praxe a společných zásad inspekcí za účelem řešení problematiky nehlášené práce;

e)      rozvíjení takových forem spolupráce, které zvyšují technickou způsobilost k řešení přeshraničních aspektů nehlášené práce přijetím společného rámce pro společné operace pro inspekce a výměnu pracovníků;

f)       přezkoumávání způsobů, jak zlepšit sdílení údajů v souladu s pravidly Unie pro ochranu údajů, včetně hledání možností, jak využít systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) a elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení (EESSI);

g)      rozvíjení trvalé školicí kapacity pro donucovací orgány a přijetí společného rámce pro provádění společných školení;

h)      organizování vzájemných hodnocení za účelem sledování pokroku členských států v boji proti nehlášené práci, včetně podpory provádění doporučení Rady pro jednotlivé země týkajících se předcházení nehlášené práci a boje proti ní;

i)       zvyšování informovanosti o tomto problému společnými aktivitami, jako jsou evropské kampaně, a přijímáním strategií na úrovni regionů nebo EU, včetně odvětvových přístupů.

2)           Při plnění úkolů platforma využívá veškeré příslušné zdroje informací, včetně studií a projektů vícestranné spolupráce, a zohledňuje příslušné nástroje a struktury Unie a zkušenosti s příslušnými dvoustrannými dohodami. Naváže náležitou spolupráci s Eurofoundem a s agenturou EU-OSHA.

Kapitola III

Fungování platformy

Článek 5

Jednotné kontaktní místo

1)           Každý členský stát určí jedno jednotné kontaktní místo, které se stane členem platformy. Mohou určit rovněž jednoho náhradního člena.

2)           Při jmenování svých zástupců by členské státy měly zahrnout všechny orgány veřejné moci, které hrají úlohu v předcházení nehlášené práci a/nebo v odrazování od ní, jako jsou inspektoráty práce, orgány sociálního zabezpečení, daňové orgány, služby zaměstnanosti a migrační orgány, dále jen „donucovací orgány“. V souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo praxí mohou zahrnout i sociální partnery.

3)           Členské státy předloží Komisi seznam a kontaktní údaje všech donucovacích orgánů, které jsou zapojeny do předcházení nehlášené práci a/nebo do odrazování od ní.

4)           Jednotná kontaktní místa jsou ve styku se všemi donucovacími orgány, které jsou zapojeny do předcházení nehlášené práci a/nebo do odrazování od ní, v souvislosti s činností platformy a v případě, že se projednávané otázky týkají jejich oblasti činnosti, zaručují jejich účast na zasedáních a/nebo přispívání k činnosti platformy nebo jejích pracovních skupin.

Článek 6

Zástupci sociálních partnerů

1)           Zástupci sociálních partnerů na meziodvětvové úrovni a z odvětví s vysokým výskytem nehlášené práce mohou navštěvovat zasedání platformy jako pozorovatelé v souladu s postupy stanovenými jejich organizacemi.

2)           Na základě návrhů meziodvětvových a odvětvových sociálních partnerů na úrovni Unie se tato skupina pozorovatelů skládá z:

a)      nejvýše 8 pozorovatelů zastupujících sociální partnery na meziodvětvové úrovni (rozdělených rovným dílem mezi organizace zaměstnavatelů a pracovníků);

b)      nejvýše 10 pozorovatelů zastupujících sociální partnery v odvětvích s vysokým výskytem nehlášené práce (rozdělených rovným dílem mezi organizace zaměstnavatelů a pracovníků).

Článek 7

Fungování

1)           Komise koordinuje práci platformy a předsedá jejím zasedáním.

2)           Za účelem výkonu svého poslání platforma přijme většinovým rozhodnutím:

a)      jednací řád, jehož součástí jsou mimo jiné ujednání platformy ohledně rozhodování;

b)      dvouletý pracovní program platformy, který mimo jiné stanoví její podrobné úkoly a pravidelné podávání zpráv každé dva roky;

c)      zřízení pracovních skupin, které přezkoumávají problematiku uvedenou v pracovních programech platformy. Tyto pracovní skupiny se rozpustí, jakmile splní svůj mandát.

3)           Je-li to účelné a/nebo nezbytné, mohou být podle příslušné situace k účasti na jednání platformy nebo pracovní skupiny přizváni odborníci se zvláštními znalostmi v oblasti, která je projednávána.

4)           Platformě je nápomocen sekretariát, který poskytne Komise. Sekretariát připravuje zasedání, pracovní programy platformy a její zprávy.

5)           Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o činnosti platformy.

Článek 8

Spolupráce

Platforma podle potřeby spolupracuje s dalšími příslušnými skupinami odborníků a výbory na úrovni Unie, jejichž činnost má spojitost s nehlášenou prací, zejména s Výborem vrchních inspektorů práce (SLIC), Výborem odborníků pro vysílání pracovníků, Správní komisí pro koordinaci sociálního zabezpečení, Výborem pro zaměstnanost (EMCO), Výborem pro sociální ochranu (SPC) a Pracovní skupinou pro správní spolupráci v oblasti zdanění. Mohou být pořádána i společná zasedání.

Článek 9

Náhrada výdajů

Ve spojitosti s činností platformy Komise poskytne členům, pozorovatelům a přizvaným odborníkům náhradu cestovních výdajů, popřípadě i výdajů na pobyt.

Členové, pozorovatelé a přizvaní odborníci nepobírají za poskytnuté služby odměnu.

Článek 10

Finanční podpora

Celkové zdroje na provádění tohoto rozhodnutí se stanoví v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), jehož roční prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Kapitola IV

Závěrečná ustanovení

Článek 11

Přezkum

Čtyři roky po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o jeho uplatňování. Zpráva zejména zhodnotí, do jaké míry platforma přispěla k dosažení cílů stanovených v článku 2 a jak splnila úkoly stanovené v článku 3 a v pracovních programech platformy.

Článek 12

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

Legislativní finanční výkaz

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[31]

Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

n Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[32]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Přispění k cílům strategie Evropa 2020: - podpora zvýšené účasti na trhu práce, - rozvoj bezpečného, pružného a mobilního evropského trhu práce, - podpora sociálního začleňování, - podpora sociální a hospodářské soudržnosti.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1

Podpořit rozvoj, provádění, sledování a hodnocení nástrojů, politik (podpora vysoce kvalitní a udržitelné zaměstnanosti, zaručení odpovídající a důstojné sociální ochrany, boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě a zlepšení pracovních podmínek) a příslušných právních předpisů Unie a v součinnosti se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a veřejnoprávními a soukromoprávními subjekty prosazovat tvorbu politiky na základě důkazů, sociální inovace a sociální pokrok.

Příslušné aktivity ABM/ABB: Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Cílem návrhu je zlepšit spolupráci na úrovni EU mezi donucovacími orgány, jako jsou inspektoráty práce, orgány sociálního zabezpečení a daňové a další příslušné orgány, s cílem účinněji a účelněji předcházet nehlášené práci a odrazovat od ní.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Ukazatele výstupu, jichž je třeba dosáhnout, budou definovány v dvouletých pracovních programech platformy. Komise navíc jednou ročně předloží Radě zprávu o činnosti platformy. Tyto zprávy budou obsahovat informace o podrobných pracovních programech platformy, o iniciativách, které platforma podnikla, a o četnosti zasedání. Činnost platformy se vyhodnotí čtyři roky po vstupu rozhodnutí v platnost.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Cílem tohoto rozhodnutí je přispět k lepšímu prosazování právních předpisů Unie, k vytvoření formálních pracovních míst, ke zvýšení kvality pracovních podmínek, k začlenění na trhu práce a k celkovému sociálnímu začlenění: a)           zlepšením spolupráce mezi různými donucovacími orgány členských států na úrovni EU za účelem účinnějšího a účelnějšího předcházení nehlášené práci a odrazování od ní; b)           zlepšením technické způsobilosti různých donucovacích orgánů členských států k řešení přeshraničních aspektů nehlášené práce; c)           zvýšením informovanosti členských států o naléhavosti kroků a podporou úsilí v boji proti nehlášené práci.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Předcházení nehlášené práci a odrazování od ní přispívá k lepšímu prosazování právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů, a to zejména v oblasti zaměstnanosti, pracovního práva, zdraví a bezpečnosti a koordinace sociálního zabezpečení. V souladu s cíli stanovenými v článku 151 by kroky na úrovni EU k řešení nehlášené práce přispěly k vytvoření formálních pracovních míst, zvýšily kvalitu pracovních podmínek a pomohly zvýšit začlenění na trhu práce a celkové sociální začlenění. S přihlédnutím k článku 153 SFEU, podle něhož mají členské státy a Unie společné pravomoci, by kroky EU podpořily úsilí členských států posílením spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní na úrovni EU, čímž by se tato spolupráce stala účinnější a účelnější, a tím by přinesly přidanou hodnotu krokům členských států.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Doposud neexistoval komplexní přístup zahrnující veškeré příslušné orgány všech členských států za účelem řešení nehlášené práce na úrovni EU.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Základní práva: návrh je v souladu se strategií uplatňování základních práv Evropskou unií (KOM(2010) 573 v konečném znění) Strategie Evropa 2020: iniciativa přispěje k vytvoření pracovních míst a k sociálnímu začlenění v rámci strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (KOM(2010) 2020)

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

n Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od data přijetí rozhodnutí

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[33]

n Přímé řízení Komisí

– n prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

– ¨  prostřednictvím výkonných agentur;

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– ¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

– ¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

– ¨ EIB a Evropský investiční fond;

– ¨ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

– ¨ veřejnoprávní subjekty;

– ¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

– ¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

– ¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

– Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Činnost platformy se vyhodnotí čtyři roky po vstupu rozhodnutí v platnost. Základem hodnocení budou ukazatele výsledků, jako je kvalita spolupráce s dalšími členskými státy, pravidelné podávání zpráv a další výzkum. Hodnocení stanoví, do jaké míry platforma přispěla k dosažení svých cílů. Tato zpráva se předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Pokud jde o doprovodná opatření v rámci programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“): přímé řízení bude podle tohoto programu zahrnovat přidělování zakázek a grantů pro určité činnosti a placení grantů vládním a nevládním organizacím. Hlavní riziko se bude týkat schopnosti (zejména) menších organizací účinně kontrolovat výdaje a zajišťovat transparentnost prováděných operací.

2.2.2.     Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly.

Pokud jde o doprovodná opatření v rámci programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“): budou používána kontrolní opatření uvedená v nařízení (EU) č. 1296/2013.

2.2.3.     Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládané preventivní a ochranná opatření.

Pokud jde o doprovodná opatření v rámci programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“): budou používána opatření na předcházení podvodům a nesrovnalostem uvedená v nařízení (EU) č. 1296/2013.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo […][název………………………….] || RP/NRP ([34]) || zemí ESVO[35] || kandidátských zemí[36] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1 || 04.03.02.01 EaSI || RP || ANO || ANO || NE || NE

1 || 04.01.04.02 EaSI || NRP || ANO || NE || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1 || Inteligentní růst podporující začlenění

GŘ: EMPL || || || Rok 2014[37] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

04.03.02.01 (EaSI) || Závazky || (1) || 0,150 || 2,100 || 1,200 || 1,800 || 1,100 || 1,800 || 1,000 || 9,150

Platby || (2) || 0 || 2,100 || 1,200 || 1,800 || 1,100 || 1,800 || 1,000 || 9,000

Číslo rozpočtové položky || Závazky || (1a) || || || || || || || ||

Platby || (2a) || || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[38] || || || || || || || ||

04.01.04.02 (EaSI) || || (3) || 0,115 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 1,459

CELKEM prostředky pro GŘ EMPL || Závazky || =1+1a +3 || 0,265 || 2,324 || 1,424 || 2,024 || 1,324 || 2,024 || 1,224 || 10,609

Platby || =2+2a +3 || 0,115 || 2,324 || 1,424 || 2,024 || 1,324 || 2,024 || 1,224 || 10,459

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 0,150 || 2,100 || 1,200 || 1,800 || 1,100 || 1,800 || 1,000 || 9,150

Platby || (5) || 0 || 2,100 || 1,200 || 1,800 || 1,100 || 1,800 || 1,000 || 9,000

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 0,115 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 1,459

CELKEM prostředky na OKRUH <….> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 0,265 || 2,324 || 1,424 || 2,024 || 1,324 || 2,024 || 1,224 || 10,609

Platby || =5+ 6 || 0,115 || 2,324 || 1,424 || 2,024 || 1,324 || 2,024 || 1,224 || 10,459

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: EMPL || ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 2,310

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

GŘ EMPL CELKEM || Prostředky || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 2,310

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 0,330 || 2,310

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,595 || 2,654 || 1,754 || 2,354 || 1,654 || 2,354 || 1,554 || 12,919

Platby || 0,445 || 2,654 || 1,754 || 2,354 || 1,654 || 2,354 || 1,554 || 12,769

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– n  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY ||

Druh[39] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem ||

SPECIFICKÝ CÍL č. 1[40]: Podpořit rozvoj, provádění, sledování a hodnocení nástrojů , politik a příslušných právních předpisů Unie a v součinnosti se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a veřejnoprávními a soukromoprávními subjekty prosazovat tvorbu politiky na základě důkazů, sociální inovace a sociální pokrok.

Výměna osvědčených postupů a informací, odborná příprava, budování technické kapacity k posílení spolupráce, zvyšování informovanosti. || Databáze znalostí, společné hlavní směry atd., společné operace, výměna pracovníků, odborná příprava, kampaně, strategie, hodnocení || 0,366 || 1 || 0,15 || 4 || 2,100 || 4 || 1,200 || 4 || 1,800 || 4 || 1,100 || 4 || 1,800 || 4 || 1,000 || 25 || 9,150

|| || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 1 || 0,150 || 4 || 2,100 || 4 || 1,200 || 4 || 1,800 || 4 || 1,100 || 4 || 1,800 || 4 || 1,000 || 25 || 9,150

NÁKLADY CELKEM || 1 || 0,150 || 4 || 2,100 || 4 || 1,200 || 4 || 1,800 || 4 || 1,100 || 4 || 1,800 || 4 || 1,000 || 25 || 9,150

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

– n  Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2014[41] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,33 || 0,33 || 0,33 || 0,33 || 0,33 || 0,33 || 0,33 || 2,31

Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Mimo OKRUH 5[42] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || 0,115 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 0,224 || 1,459

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 0,445 || 0,554 || 0,554 || 0,554 || 0,554 || 0,554 || 0,554 || 3,769

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– n  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

|| Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a zastoupeních Komise) (2AD+0,5AST) || 2,5 || 2,5 || 2,5 || 2,5 || 2,5 || 2,5 || 2,5

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[43] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || || || || || || ||

|| XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy [44] || – v ústředí || || || || || || ||

|| – při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || || || || || || ||

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci (2AD + 0,5 AST) || AD1: Přehled činností souvisejících s nehlášenou prací, organizace činnosti sekretariátu platformy, řízení zasedání platformy včetně přípravy návrhu pořadu jednání, diskusních dokumentů a návrhů zápisů ze zasedání. Koordinace spolupráce. Koordinace výzev k podávání návrhů/nabídek. AD2: Přehled operativních činností platformy, jako je řízení databáze znalostí, společných školení, inspekcí, výměny pracovníků, zveřejňování společných dokumentů atd. Podpora koordinace spolupráce. Podpora výzev k podávání návrhů/nabídek. 0,5AST: Administrativní podpora sekretariátu, včetně správy dokumentů, organizace zasedání (rezervace místnosti, pozvánky, doklady pro vyplácení náhrad atd.), distribuce dokumentů pro zasedání, všeobecná korespondence.

Externí zaměstnanci ||

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– n  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[45].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– n Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ¨ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– n  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[46]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.         

[1]               Sdělení Komise „Zintenzivnění boje proti nehlášené práci“, KOM(2007) 628,     http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52007DC0628:CS:HTML

[2]               Viz posouzení dopadů ke zřízení evropské platformy pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní, příloha II.

[3]               Všechny údaje vyplývají z přímých průzkumů, jejichž základem byly osobní rozhovory s občany EU. To znamená, že důležitými faktory, které občanům umožňují uvést, že vykonávali nehlášenou práci nebo ji využívali, jsou pro ně informovanost, vnitrostátní definice, transparentnost nehlášené práce a důvěra v tazatele.

[4]               Zvláštní průzkum Eurobarometr 402 „Nehlášená práce v Evropské unii“, 2013: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_402_en.pdf.

[5]               Evropská komise, Zaměstnanost a sociální vývoj v Evropě v roce 2013, Lucemburk, 2014.

[6]               Sdělení Komise „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, KOM(2010) 2020 ze dne 3. března 2010     http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:2020:FIN:CS:PDF    Sdělení Komise „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“, KOM(2010) 682 ze dne 23. listopadu 2010.

[7]               Sdělení Komise „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“, COM(2012) 173 final ze dne 18. dubna 2012.

[8]               Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států.

[9]               http://ec.europa.eu/europe2020/making-it-happen/country-specific-recommendations/index_cs.htm

[10]             http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=CS&reference=P7-TA-2014-0012

[11]             V Německu existují dohody mezi spolkovým ministerstvem financí a sociálními partnery ve stavebnictví, v odvětvích služeb natěračů a průmyslových textilních služeb, v Bulharsku existuje národní středisko „pravidel pro obchod“ a v Lucembursku byla zavedena identifikační karta pro každého pracovníka na stavbě.

[12]             Zvláštní průzkum Eurobarometr 402, Zpráva „Nehlášená práce v Evropské unii“, 2013.

[13]             Viz posouzení dopadů ke zřízení evropské platformy pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní, kapitola 3.2.2, tabulka 1.

[14]             „Zapojení do boje proti nehlášené práci v Evropě: Studie proveditelnosti zřízení evropské platformy pro spolupráci mezi inspektoráty práce a dalšími příslušnými monitorovacími a donucovacími orgány za účelem předcházení nehlášené práci a boje proti ní“, Regioplan 2010: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=6676&langId=en

[15]             Zvláštní průzkum Eurobarometr 402, Zpráva „Nehlášená práce v Evropské unii“, 2013   http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_402_en.pdf

[16]             „Boj proti nehlášené práci ve 27 členských státech Evropské unie a v Norsku. Přístupy a opatření od roku 2008“, Eurofound 2013 http://www.eurofound.europa.eu/publications/htmlfiles/ef13243.htm

[17]             http://www.eurofound.europa.eu/areas/labourmarket/tackling/search.php

[18]             „Konzultace sociálních partnerů podle článku 154 SFEU o posílení spolupráce EU při předcházení nehlášené práci a při odrazování od ní“, konzultační dokument C(2013) 4145: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=10345&langId=en

[19]             „Druhá fáze konzultací sociálních partnerů podle článku 154 SFEU o posílení spolupráce EU při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní“, C(2014) 452 final:           http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=11424&langId=en

[20]             Více podrobností viz posouzení dopadů ke zřízení evropské platformy pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní, příloha I.

[21]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování.

[22]             Úř. věst. C , , s. .

[23]             Úř. věst. C , , s. .

[24]             Sdělení Komise „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“, COM (2012) 173 ze dne 18. dubna 2012 http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=101&newsId=1270&furtherNews=yes

[25]             Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).

[26]             Hlavní směry byly zachovány pro roky 2011, 2012 a 2013.

[27]             Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě (2013/2112/INI) http://www.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?lang=en&reference=2013/2112(INI)

[28]             Sdělení Komise „Zintenzivnění boje proti nehlášené práci“, KOM(2007) 628 ze dne 24. října 2007               http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52007DC0628:CS:HTML

[29]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

[30]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

[31]             ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[32]             Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[33]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[34]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[35]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[36]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[37]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[38]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[39]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[40]             Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[41]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[42]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[43]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

[44]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[45]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody (na období 2007–2013).

[46]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.