Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52014PC0110

Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má jménem Evropské unie zaujmout v rámci smíšeného výboru zřízeného Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu, pokud jde o žádost Moldavské republiky, aby se stala smluvní stranou úmluvy

/* COM/2014/0110 final - 2014/0058 (NLE) */

52014PC0110

Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má jménem Evropské unie zaujmout v rámci smíšeného výboru zřízeného Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu, pokud jde o žádost Moldavské republiky, aby se stala smluvní stranou úmluvy /* COM/2014/0110 final - 2014/0058 (NLE) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu[1] (dále jen „úmluva“) obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dohodami uzavřenými mezi smluvními stranami.

V čl. 5 odst. 1 úmluvy se stanoví, že třetí strana se může stát smluvní stranou úmluvy za předpokladu, že kandidátská země nebo území má platnou dohodu o volném obchodu, která stanoví preferenční pravidla původu, s alespoň jednou ze smluvních stran. V čl. 2 odst. 2 úmluvy se stanoví, že pro účely úmluvy se „třetí stranou“ rozumí jakákoli sousední země nebo území, která není smluvní stranou úmluvy.

Moldavská republika podala písemnou žádost o přistoupení k úmluvě depozitáři úmluvy (generálnímu sekretariátu Rady EU) dne 17. července 2013.

Moldavská republika v žádosti uvedla, že je členem Středoevropské dohody o volném obchodu mezi Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Moldavskou republikou, Černou horou, Srbskem a Kosovem[2]. Na základě toho má Moldavská republika platnou dohodu o volném obchodu se šesti smluvními stranami úmluvy a splňuje podmínku stanovenou v čl. 5 odst. 1 úmluvy, aby se stala smluvní stranou. Moldavská republika v žádosti rovněž uvedla, že připojení k celoevropsko-středomořské úmluvě byl závazek učiněný v rámci jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu (DCFTA) s EU[3] a že nedávno uzavřela jednání o dohodě o volném obchodu s Tureckem.

Žádost by proto měla být předložena smíšenému výboru zřízenému úmluvou, a to uplatněním čl. 4 odst. 3 písm. b) uvedené dohody, s cílem přijmout rozhodnutí vyzývající Moldavskou republiku, aby k úmluvě přistoupila. Postoj, který má EU zaujmout v rámci smíšeného výboru, by měla stanovit Rada.

Komise má za to, že přistoupení Moldavské republiky nevyžaduje žádná přechodná opatření podle čl. 4 odst. 3 písm. c) úmluvy.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Smluvní strany úmluvy byly o žádosti informovány na zasedání smíšeného výboru zřízeného úmluvou ze dne 29. října 2013.

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. Kromě toho nebylo třeba posuzovat dopady, jelikož přistoupení třetí strany k úmluvě podléhá pouze té podmínce, že tato strana má platnou dohodu o volném obchodu alespoň s jednou ze smluvních stran úmluvy.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právním základem rozhodnutí Rady je čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy.

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

Navrhovaný nástroj: rozhodnutí Rady.

2014/0058 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který se má jménem Evropské unie zaujmout v rámci smíšeného výboru zřízeného Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu, pokud jde o žádost Moldavské republiky, aby se stala smluvní stranou úmluvy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu[4],

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) vstoupila v platnost dne 1. prosince 2012.

(2)       V čl. 5 odst. 1 úmluvy se stanoví, že třetí strana se může stát smluvní stranou úmluvy za předpokladu, že kandidátská země nebo území má platnou dohodu o volném obchodu, která stanoví preferenční pravidla původu, s alespoň jednou ze smluvních stran.

(3)       Moldavská republika podala písemnou žádost o přistoupení k úmluvě depozitáři úmluvy dne 17. července 2013.

(4)       Moldavská republika je členem Středoevropské dohody o volném obchodu mezi Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Moldavskou republikou, Černou horou, Srbskem a Kosovem[5]. Na základě toho má Moldavská republika platnou dohodu o volném obchodu se šesti smluvními stranami úmluvy a splňuje podmínku stanovenou v čl. 5 odst. 1 úmluvy, aby se stala smluvní stranou.

(5)       Podle čl. 4 odst. 3 písm. b) úmluvy smíšený výbor rozhodnutím přijímá výzvy třetím stranám, aby k úmluvě přistoupily.

(6)       Postoj Unie v rámci smíšeného výboru by měl být vyjádřen v hlasování pro rozhodnutí vyzývající Moldavskou republiku, aby k úmluvě přistoupila,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má Evropská unie zaujmout v rámci smíšeného výboru zřízeného Regionální úmluvou o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu, pokud jde o žádost Moldavské republiky, aby se stala smluvní stranou uvedené úmluvy, vychází z předlohy rozhodnutí smíšeného výboru připojené k tomuto rozhodnutí.

Zástupci Unie ve smíšeném výboru mohou odsouhlasit drobné změny předlohy rozhodnutí bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 2

Po přijetí bude rozhodnutí smíšeného výboru zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

[2]               Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

[3]               DCFTA byla parafována na summitu Východního partnerství, který se uskutečnil ve dnech 28.–29. listopadu 2013 ve Vilniusu.

[4]               Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

[5]               Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Top