21.1.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 19/40

1.

zdůrazňuje, že nedůvěra vůči institucím a politice vůbec, zvýšení počtu voličů hlasujících pro protiunijní strany v evropských volbách ve dnech 22. až 25. května 2014 a historicky nejvyšší neúčast na volbách jsou novým varováním, z něhož je nutné bezodkladně vyvodit veškeré důsledky;

2.

vyzdvihuje fakt, že obnovení pozitivního přístupu občanů k Evropské unii a stimulace jejich angažovanosti v evropských otázkách jsou politickou, demokratickou a rovněž komunikační výzvou, na kterou musí reagovat všechny úrovně správy Unie včetně jejích územních celků;

3.

zdůrazňuje, že je na evropských institucích, aby navrhly nový způsob, jak o evropském projektu komunikovat v partnerství tak, aby občané dokázali EU více přijmout za svou. Tento decentralizovaný a tvořivý proces vyžaduje, aby se instituce dohodly na sjednocující koncepci komunikace, jež zviditelní Evropskou unii, její identitu, důvody její existence, hodnoty a konkrétní výsledky jejích politik v životě občanů. Tato koncepce musí zohledňovat hlavní zájmy občanů;

4.

upozorňuje, že regiony a města nepochybně mají tradici a zkušenosti s vedením konzultací a dialogu s občany, které se zakládají zejména na participativních mechanismech, jež jsou pro institucionální komunikaci EU velkým přínosem;

5.

znovu opakuje, že předpokladem pro přiblížení Evropské unie jejím občanům je zavedení podmínek umožňujících zlepšit proces rozhodování a vést demokratičtější a transparentnější dialog mezi občany a institucemi na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni;

6.

vítá iniciativy zaměřené na zlepšení podmínek občanské a demokratické účasti na úrovni EU, mezi nimi evropskou občanskou iniciativu, a vyslovuje politování nad tím, že v novém víceletém finančním rámci byl snížen rozpočet programu „Evropa pro občany“;

7.

jak VR uvedl v usnesení přijatém u příležitosti 20. výročí svého vzniku a v Listině víceúrovňové správy v Evropě, trvá na tom, aby se veškerá činnost EU přiblížila zájmům občanů a s přihlédnutím k zásadám subsidiarity a proporcionality přinášela skutečnou přidanou hodnotu;

8.

je přesvědčen o tom, že místním a regionálním orgánům by měla být přiznána větší odpovědnost, neboť jsou prvořadými partnery pro realizaci komunikace, jež má vybudovat mosty mezi občany a Evropou. Členové VR musí být ve svých volebních obvodech spolu s místními a regionálními politickými představiteli významnými propagátory evropské integrace a v evropských institucích tlumočit názory veřejnosti místní úrovně. Místní a regionální orgány, především ty volené, mají reciproční povinnost informovat prostřednictvím vyčerpávající osvětové činnosti všechny občany o opatřeních EU na jejich územích, jak je koneckonců stanoveno v pravidlech pro informování o strukturálních fondech. Aby mohli plně přijmout tyto vzájemné odpovědnosti, bylo vy ideálním řešením vyhradit jim stálé místo při pořádání místních a evropských akcí;

9.

domnívá se, že je třeba se vyhnout fragmentaci a množení komunikačních kanálů, priorit, zdrojů a stylů, aby bylo možné lépe koordinovat strategie a komunikační aktivity institucí a orgánů Evropské unie;

10.

upozorňuje rovněž na nutnost sladit specifické politiky vedené jednotlivými evropskými institucemi, aby měli občané možnost získat celkový pohled na evropský projekt, i na nutnost „přetlumočit“ občanům specifický jazyk EU a její terminologii a s pomocí přehledných informačních materiálů přispět k lepšímu pochopení institucionálních struktur EU;

11.

považuje za nutné, aby evropské instituce pokračovaly v úsilí o profesionalizaci a optimalizaci svých komunikačních politik a politik na podporu účasti. Komunikace musí zohledňovat zájmy občanů a neomezovat se na institucionální kampaně a akce na poslední chvíli v předvečer evropských voleb. Jako model každodenního informování o EU by měla sloužit například činnost, již provedl Evropský parlament za podpory politických stran během kampaně v souvislosti s evropskými volbami;

12.

vyzývá instituce EU, aby se do příštích evropských voleb společně angažovaly v Komunikačním plánu 2015-2019: znovu spojit Evropu s jejími občany a na základě strategických směrů a koordinovaných a decentralizovaných komunikačních iniciativ si stanovily vyčíslitelné a změřitelné cíle v oblasti mobilizace veřejnosti pro evropský projekt a lepší informovanosti o něm;

13.

zdůrazňuje, že tento plán by měl upustit od tradičního přístupu shora dolů, jehož podstatou je Evropu vysvětlit a „prodat“. Navázání dialogu s občany a mezi nimi umožní vést obousměrnou komunikaci a získat zpětnou vazbu z reálných podmínek;

14.

navrhuje usilovat o to, aby do května 2019 většina občanů dotázaných v pravidelných průzkumech Eurobarometru byla toho názoru, že „jejich hlas v Evropě něco znamená“, že „rozumí hlavním rozhodovacím procesům a hlavním politikám EU“, že jsou „dobře informováni o evropských otázkách“ a „na EU nahlížejí pozitivně“ (1);

15.

je toho názoru, že komunikace EU by měla být obsahově přizpůsobena místním kulturním, sociálním a hospodářským podmínkám a zohledňovat národní aktuální problematiku. Domnívá se, že by bylo účelnější a účinnější „poevropštit“ již existující místní, regionální a celostátní struktury, spíše než se snažit vytvořit jednotnou evropskou veřejnou sféru;

16.

doporučuje, aby byla komunikace zaměřena a uzpůsobena podle potřeb a zájmů občanů, zejména mladých lidí, rozrůstající se skupiny lidí třetího věku a také obyvatel venkovských a příměstských oblastí;

17.

výslovně zdůrazňuje, že cílovou skupinou, která je stejně důležitá ve všech regionech, jsou mladí lidé. Mladí lidé, kteří měli možnost se aktivně účastnit programů mobility EU, výměnných pobytů žáků, semestrů studia v zahraničí nebo mezinárodního setkávání mládeže či partnerství škol, jsou budoucími vyslanci Evropské unie. Proto požaduje, aby byla co největšímu počtu mladých lidí poskytnuta možnost účastnit se evropských programů a partnerství, např. díky programu Erasmus+, o němž by se mělo v regionech ještě více informovat;

18.

pro úspěch komunikačního plánu 2015–2019 považuje za nezbytné vytvořit reklamní nástroje, jež budou využity za účelem zapojení a stimulace veřejnosti a rozvoje emocionálního aspektu skutečnosti být a cítit se Evropanem. V tomto směru disponuje mnoho místních a regionálních orgánů internetovými a sociálními platformami, jež mohou být pro dosažení občanů a pro jejich úspěšné zapojení do evropského projektu velmi užitečné;

19.

znovu opakuje, že je nutné zviditelnit konkrétní údaje svědčící o dopadu a vlivu politik EU na každodenní život občanů;

20.

připomíná důležitost vícejazyčnosti; v této souvislosti žádá, aby informace byly dostupné ve všech úředních jazycích EU;

21.

vybízí instituce EU, aby poskytovaly informace jako protiváhu k šíření fám a nepravdivých informací, jejichž účelem je zdiskreditovat Evropu prostřednictvím zkreslování skutečností. Vyzývá politické představitele na všech úrovních, aby vzdorovali neopodstatněnému „házení špíny na Brusel“, zejména pokud ho z vnitrostátních politických důvodů praktikují vlády jednotlivých států a politické strany. Přeje si ocenit muže a ženy, kteří Evropu každý den vytvářejí, a snažit se diskutovat o evropských záležitostech na základě objektivních a přesných informací;

22.

podporuje úsilí, jehož cílem je dát dohromady „příběh Evropy“, jež by evropskou veřejnost pomohl nasměrovat k úvahám o historických, kulturních, filosofických a sociologických základech evropské integrace a nákladech v případě neexistence společného evropského postupu, aniž by byl vnucován shora dolů nebo redukován na zpětné ospravedlnění politik EU;

23.

podtrhuje v této souvislosti, že k posílení „příběhu Evropy“ je důležité využít na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni inovativní, „poevropštěná“ a doposud podceňovaná a nedostatečně využívaná odvětví činnosti, jako je sport, a opírat se při tom o společný příběh a pedagogický přístup;

24.

navrhuje tento „příběh Evropy“ posílit vytvořením komunikačních prostředků (klipů, komiksů) a aplikací pro mobilní zařízení, které budou vyprávět příběh jedné rodiny na pozadí velkých událostí Evropy, a zobrazit na bankovkách eurozóny osobnosti ztělesňující hodnoty EU. Doporučuje také vytvořit pro pracovníky v kultuře a pro intelektuály, kteří se na tomto „novém příběhu“ podílejí, platformy a rámcové podmínky, které podpoří jejich propojení a výměny;

25.

žádá, aby se každý trimestr scházela interinstitucionální informační skupina pod společným předsednictvím Evropského parlamentu, Rady ministrů a Komise a aby v rámci jasně definovaného mandátu formulovala, prováděla a posuzovala společné strategické priority a lépe reagovala na potřeby každé instituce v oblasti komunikace. Doporučuje rovněž aktivovat pracovní skupinu pro informace v Radě s cílem zavést v každém členském státě struktury pro koordinaci mezi činiteli odpovědnými za komunikaci o EU na celostátní a nižší úrovni;

26.

domnívá se, že Evropský parlament při evropských volbách 2014 prokázal důležitost centrálně vedené informační kampaně, do níž se Výbor regionů významnou měrou zapojil. Upozorňuje však, že komunikační akce v kontinentálním měřítku vyžadují rozvíjení decentralizované spolupráce s regiony a obcemi, občanskou společností a sdělovacími prostředky. Poukazuje v této souvislosti na restrukturalizaci komunikační politiky Evropské komise, která má usnadnit dosažení této spolupráce;

27.

navrhuje, aby instituce EU v průběhu pěti let uspořádaly 500 „občanských dialogů“, přičemž je třeba dbát na rovnoměrné pokrytí celého území Evropy a vyhnout se pořádání akcí pouze ve velkých metropolích. Zdůrazňuje, že na těchto občanských setkáních by se měly systematicky podílet informační kanceláře Evropského parlamentu, zastoupení Komise, Výbor regionů a územní celky, které mají zdroje, zkušenosti a potřebnou znalost místních podmínek. Tyto občanské dialogy by se měly konat na symbolických místech a zabývat se odvětvovou politikou EU a problematikou, jež je pro dané obyvatelstvo nebo region nanejvýš aktuální. K vedení těchto diskusí a zajištění konkrétní návazné činnosti na ně by mohli být vybízeni političtí činitelé regionální a místní úrovně, zejména členové VR a poslanci EP. Bylo by vhodné, aby tato iniciativa byla koordinována se sítí informačních center Europe Direct, jež jsou iniciované Evropskou komisí, nacházejí se ve všech členských státech a mají zkušenosti s šířením evropského projektu na místní a regionální úrovni;

28.

požaduje, aby se každým rokem uskutečnila v každém z 277 evropských regionů návštěva některého z evropských komisařů s cílem naslouchat spoluobčanům a zviditelnit činnost EU;

29.

bylo by vhodné, aby se poslanci Evropského parlamentu a členové Výboru regionů každým rokem účastnili iniciativy „Back to school“, stejně jako se každoročně účastní zaměstnanci Evropské komise;

30.

vítá výsledky „pilotních“ informačních kampaní, jež Evropská komise zahájila ve druhé polovině roku 2014 v šesti členských státech a které by se mohly stát základem dalšího pilíře Komunikačního plánu EU 2015–2019 jakožto kampaně vedené v blízkosti občanů zviditelňující konkrétní účinky politik a evropských právních předpisů. Navrhuje rozšířit tento projekt na ostatní členské státy, zapojit do něj regiony a města a doplnit jej o interaktivní složku;

31.

žádá, aby institucionální komunikační orgány v členských státech (zastoupení Evropské komise, informační kanceláře Evropského parlamentu, informační centra „Europe Direct“ a řídicí orgány odpovědné za celkové provádění evropských fondů) aktivněji spolupracovaly s orgány místní a regionální správy a jejich celostátními sdruženími a aby zařadily relevantní informace o práci Výboru regionů na legislativě EU a jeho zapojení do rozhodovacího procesu v úsilí zviditelnit význam a účinky evropských politik na místní úrovni a povzbudit iniciativy zaznamenávající pochybnosti a obavy občanů a dát jim prostor k vyjádření jejich obav;

32.

žádá komunikační služby v členských státech, aby vypracovaly seznam veřejných a soukromých iniciativ občanské účasti, aby jejich prostřednictvím mohly být vyslány zprávy a docházelo tak k interaktivitě zpráv a většímu dopadu na místní úrovni. Za tímto účelem by bylo vhodné vytvořit sítě a zapojit je do komunikačního plánu jako zásadní nástroje šíření;

33.

připomíná, že místní a regionální orgány často mívají vlastní sdělovací prostředky široké distribuce, které lze využít ke komunikaci a k vyvolání diskuse na základě evropských informací přizpůsobených místnímu kontextu. EU by svým asi 1 00  000 místním územním celkům mohla poskytovat komunikační materiály připravené předem a bez eurožargonu (např. časopisové články, schémata, klipy). Vhodným styčným bodem k navázání kontaktu s cílovou skupinou orgánů nižší než státní úrovně jsou celostátní sdružení územních celků a národní delegace VR;

34.

připomíná, že místní orgány mají na starosti provádění značné části evropských právních předpisů. Je tedy nezbytné jim zaručit, aby se mohly co nejlépe podílet na evropském legislativním procesu. Nedávný společný návrh Evropské komise a Evropského parlamentu, který od místních orgánů a jejich sdružení vyžaduje, aby se zapsaly do rejstříku lobbistů, však tuto možnost účasti výrazně omezuje. Výbor regionů proto vyzývá k tomu, aby byl tento aspekt návrhu přehodnocen a aby byly místní orgány a jejich sdružení zproštěny povinnosti zápisu do tohoto rejstříku, stejně jako tomu je u regionů;

35.

žádá Komisi, aby zpřísnila povinnost komunikace v souvislosti s přidělováním evropských fondů evropským orgánům územní správy (např. velikost informačních tabulí, umístění, logo EU na informačních materiálech). Zkratky jako EFRR, EZFRV, ESF, jež jsou běžným smrtelníkům nesrozumitelné, by měly být nahrazeny informací „spolufinancováno Evropskou unií“. Domnívá se, že jako vzor by mohlo posloužit úsilí některých regionů spočívající ve sloučení rozpočtů na komunikaci z různých programů evropských strukturálních a investičních fondů a jejich využití na účinnější kampaně. Doporučuje rovněž hledat synergie (prostřednictvím portálu „europa.eu“) mezi různými on-line projekty (2) Evropské komise, členských států, Evropského parlamentu a VR, které jsou vesměs doplněny interaktivními mapami prezentujícími projekty na místní úrovni podporované EU;

36.

doporučuje posílit a rozšířit využívání on-line komunikačních nástrojů a sociálních médií jakožto klíčových nástrojů Komunikačního plánu 2015-2019. Vítá iniciativy zaměřené na rozvoj inovačních metod účasti on-line a shromažďování příspěvků občanů v několika členských státech a zdůrazňuje obrovský multiplikační faktor, kterým disponují místní a regionální političtí představitelé vzhledem k jejich dosahu na sociálních sítích;

37.

protestuje proti krácení zdrojů, které mají evropské instituce k dispozici na komunikaci v období 2014–2020;

38.

navrhuje decentralizovat 20 % rozpočtu EU na komunikaci na státní a místní úroveň, zejména do informačních center „Europe Direct“ a Evropský dům, s cílem posílit tyto subjekty a umožnit jim navazovat strukturální spolupráci s místními či regionálními partnery a oslovit co nejširší veřejnost;

39.

navrhuje posílit reklamní kampaně s cílem zviditelnit činnost Evropy a umožnit veřejnosti se lépe seznámit s evropskými mechanismy rozhodování. Navrhuje uzavřít dohody o partnerství s 500 místními tištěnými médii a televizními a rozhlasovými stanicemi pro pořádání diskusí, kde se budou moci vyslovit ti, kteří Evropu každý den žijí a budují. Zdůrazňuje, že tyto dohody o partnerství musejí plně respektovat redakční nezávislost daných médií. Má za to, že evropské instituce by měly podpořit úsilí Výboru regionů v oblasti informování a zvyšování informovanosti místních a regionálních novinářů pořádáním pravidelných aktivit s těmito novináři;

40.

doporučuje vytvořit nové modely spolufinancování komunikačních strategií EU, namísto programu partnerství v oblasti řízení, který byl v roce 2013 zastaven. Zdůrazňuje, že propracovaná struktura by měla rovněž umožnit přímá partnerství s orgány místní a regionální správy v členských státech. Připomíná, že pilotní projekty strategického partnerství, jež byly nedávno zahájeny mezi zastoupeními Komise a regionálními orgány, by mohly sloužit jako model a uplatnit se ve větším měřítku pod podmínkou, že si partneři budou vědomi vzájemných finančních závazků;

41.

v rámci Komunikačního plánu 2015–2019: znovu spojit Evropu s jejími občany navrhuje uzavřít 500 rozpočtovaných strategických partnerství mezi zastoupeními Komise a regionálními a místními orgány;

42.

zdůrazňuje užitečnost strukturovaných sítí, kupříkladu výroční konference VR EuroPCom, na kterou se každoročně sjíždí do Bruselu přes 700 institucionálních pracovníků z oblasti komunikace, a podpůrných akcí, jež posilují komunikační kapacitu orgánů místní, regionální a celostátní úrovně. Navrhuje sdružit v této síti do roku 2019 alespoň 5  000 obcí, měst a regionů z řad „Přátel Evropy“ s cílem mobilizovat pracovníky odpovědné za komunikaci v členských státech, připravit je a poskytovat jim asistenci;

43.

vybízí institucionální zástupce Komise a Parlamentu v členských státech k tomu, aby v regionech, v Bruselu a ve Štrasburku pořádali schůze s pracovníky v oblasti komunikace s veřejností a úředníky místních a regionálních orgánů;

44.

doporučuje posoudit dopad Komunikačního plánu EU 2015–2019 a také provést více regionálních průzkumů Eurobarometru přizpůsobených místním a regionálním podmínkám a zavést společnou metodiku pro měření dopadu komunikace o EU na místní úroveň s využitím odborných zkušeností decentralizovaných orgánů a jejich porozumění názorům veřejnosti.