22.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 443/31

—

s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. září 2013 nazvané „Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny“ (COM(2013)0654) a doprovodný pracovní dokument týkající se analýzy a mapování inovativní výuky a učení pro všechny prostřednictvím nových technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů (SWD(2013)0341),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. července 2013 nazvané „Evropské vysokoškolské vzdělávání v globálních souvislostech“ (COM(2013)0499),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (1),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 24. února 2014 o účinném a inovativním vzdělávání a odborné přípravě jako investici do dovedností – podpora evropského semestru 2014 (2),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (3),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 14. února 2011 o úloze vzdělávání a odborné přípravy při provádění strategie Evropa 2020 (4),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (5),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o přehodnocení vzdělávání (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o vzdělávání, odborné přípravě a strategii Evropa 2020 (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o modernizaci evropských systémů vysokoškolského vzdělávání (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2011 o agendě pro nové dovednosti a pracovní místa (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy (12),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. února 2014 (13),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 31. ledna 2014 (14),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0249/2014),

A.

vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se systémy vzdělávání a odborné přípravy zaměřily na dosažení rovných příležitostí v učení a na uspokojování rostoucí potřeby nepřetržitého obnovování znalostí a dovedností a stále více mezinárodní povahu trhu práce a aby zároveň usilovaly o větší účinnost a rovnost;

B.

vzhledem k tomu, že cílem strategie Evropa 2020 je zvýšit inovace, vytvořit nové pracovní příležitosti, zlepšit sociální soudržnost a vytvořit pevné základy pro udržitelný růst podporující začlenění v EU prostřednictvím vysoce kvalifikované pracovní síly, jež má rovný přístup ke vzdělávání;

C.

vzhledem k tomu, že v době vysoké nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, včetně absolventů vysokých škol, zůstává v Evropě volný významný počet pracovních míst z důvodu výrazného nedostatku pracovních dovedností, který by bylo možné nejlépe překonat mimo jiné prostřednictvím modelů duálního odborné přípravy; vzhledem k tomu, že v roce 2012 dosahoval podíl mladých lidí, kteří nejsou v zaměstnání ani ve vzdělávání nebo profesní přípravě (tzv. NEET), a kterým tudíž hrozí vyloučení z trhu práce v důsledku výraznějšího nesouladu nabídky a poptávky dovedností, 15,8 %;

D.

vzhledem k tomu, že podle očekávání bude do roku 2020 90 % pracovních míst vyžadovat digitální dovednosti a že do roku 2015 bude v EU až 900 000 neobsazených pracovních míst v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT);

E.

vzhledem k tomu, že počet absolventů univerzit by měl být podle odhadů do roku 2030 čtyřnásobný;

F.

vzhledem k tomu, že 18–28 % studentů v Evropské unii má omezené možnosti přístupu a používání internetu ve škole i doma; vzhledem k tomu, že pouze 30 % studentů v EU lze považovat za digitálně kvalifikované; vzhledem k tomu, že pouze 20 % studentů v EU vyučují osoby, které se v těchto technologiích vyznají a podporují je; vzhledem k tomu, že 70 % učitelů sebe samé nepovažuje za osoby, které se vyznají v digitálním prostředí, a tito učitelé by si rádi prohloubili své dovednosti v oblasti IKT; vzhledem k tomu, že 40 % Evropanů ve věku 16-74 let má nízké či nulové dovednosti v oblasti IKT;

G.

vzhledem k tomu, že otevřené vzdělávací zdroje mohou hrát klíčovou úlohu při usnadňování celoživotního učení pro všechny studenty a při zlepšování kvality obsahu a distribuce poskytovatelů formálního i informálního vzdělávání, a vzhledem k tomu, že z digitálního hlediska nedostatečný vzdělávací systém může klást překážky rozvoji znalostí a dovedností studentů;

H.

vzhledem k tomu, že EU dosud plně nevyužila potenciálu IKT v oblasti kultury, vzdělávání a rozmanitosti, přístupu k informacím a výměny osvědčených postupů;

I.

vzhledem k tomu, že modernizace vzdělávacích systémů v Evropě vyžaduje investice do vzdělávacích zařízení, dobře vybavených z hlediska informačních a komunikačních technologií;

J.

vzhledem k tomu, že je tudíž zásadní, aby se více rozšířil širokopásmový přístup, a to i ve venkovských, horských a odlehlých oblastech členských států;

K.

vzhledem k tomu, že školy by měly rovněž vést děti a mladé lidi k praktickému a kritickému užívání digitálních technologií a internetu;

1.

vítá sdělení Komise, kterým se stanoví agenda Unie v oblasti otevřených vzdělávacích zdrojů a které se zaměřuje na možnosti těchto zdrojů pro rozšíření přístupu a rovnosti přístupu ke vzdělávání a pro jeho větší diverzifikaci a které uznává význam otevřených vzdělávacích zdrojů ve stále digitálnější společnosti; je přesvědčen, že nový evropský rámec pro rozvoj otevřených vzdělávacích zdrojů může umožnit zlepšení vzdělávacích systémů členských států;

2.

poukazuje na to, že v zájmu realizace přínosů otevřených vzdělávacích zdrojů by měla být podporována opatření vedoucí k všeobecnému digitálnímu vzdělávání, se zaměřením na osvědčené postupy a jejich podporu v různých prostředích;

3.

zdůrazňuje, že otevřené vzdělávací zdroje vytvářejí příležitosti vyučovat a učit se pomocí inovačních způsobů jak pro jednotlivce, jako jsou učitelé, žáci a studenti všech věkových kategorií, tak i vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy; vyzývá vzdělávací instituce, aby se dále zabývaly možnými přínosy otevřených vzdělávacích zdrojů pro jednotlivé vzdělávací systémy a možností vytvoření organizačního prostředí, kde budou takové inovace vítány, přijímány, uplatňovány a podporovány; vyzývá v této souvislosti členské státy a regiony, aby jako součást strategií inteligentní specializace založily inovační centra excelence a centra excelence pro začínající podniky, jež plně využijí potenciál IKT;

4.

vyjadřuje politování nad skutečností, že ve sdělení Komise není, pokud jde o uplatňování nových technologií a digitálního obsahu pro účely učení a výuky, rozlišováno podle jednotlivých typů škol; zdůrazňuje, že studenti získávají různé dovednosti a schopnosti v závislosti na svém věku a že osnovy a metody výuky se v důsledku toho liší s ohledem na konkrétní typ školy;

5.

konstatuje, že zajištění kvality hraje klíčovou úlohu při zvyšování důvěry v otevřené vzdělávací zdroje a míry jejich využití; podporuje výzkum a šíření osvědčených postupů s cílem usnadnit účinné využívání otevřených vzdělávacích zdrojů a investování zejména do oblasti metodologického experimentování, metaznalostí (dovedností reflexivního, iniciativního a kritického myšlení) a tzv. měkkých dovedností; konstatuje, že by měl být také podpořen výzkum, pokud jde o metody hodnocení dovedností získaných na těchto kurzech, jež se nemohou omezovat na vzájemné hodnocení či automatizované systémy, jak k tomu dochází v komunitách odborníků;

6.

uznává skutečnost, že otevřené vzdělávací zdroje jsou obecně dostupné v omezeném počtu jazyků a poskytují je zejména – byť nikoli výlučně – vysokoškolské instituce (zejména pokud jde o hromadné otevřené on-line kurzy (MOOC)); podporuje vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy na všech úrovních napříč členskými státy, jakož i jiné relevantní zainteresované strany, aby vytvářely otevřené vzdělávací zdroje ve svých vlastních jazycích s cílem vytěžit v plné míře možnosti digitální technologie a mnohojazyčnosti; připomíná, že přístupnost, dostupnost a inovativnost materiálů hraje klíčovou úlohu při používání materiálů elektronického učení v oblasti vzdělávání;

7.

zdůrazňuje, že IKT a otevřené vzdělávací zdroje jsou v současné době využívány především v oblasti vysokoškolského vzdělávání; nabádá k jejich případnému využití v základním a středním vzdělávání i v rámci vzdělávání odborného a v jiných rámcích informálního učení, kde má učení, v jehož centru stojí student, v kombinaci s IKT rovněž obrovský potenciál;

8.

poukazuje na to, že náležité zasazení do kontextu je pro účinnost výukového softwaru rozhodujícím faktorem; zdůrazňuje, že tento proces musí být vhodně začleněn do výukových i studijních procesů a že musí zohledňovat pedagogické cíle a cíle, nástroje a individuální formy výuky v rámci školních osnov;

9.

zdůrazňuje potřebu usnadnit prostřednictvím hlubšího dialogu se zúčastněnými stranami uznávání znalostí a dovedností získaných prostřednictvím otevřených vzdělávacích zdrojů a vyzývá členské státy, aby do svých vnitrostátních rámců kvalifikací začlenily příslušná opatření pro uznávání tohoto způsobu učení;

10.

zdůrazňuje, že je zapotřebí usnadnit uznávání dovedností nabytých v zahraničí s cílem posílit a zjednodušit využívání otevřených vzdělávacích zdrojů a on-line kurzů MOOC prostřednictvím omezení byrokratických struktur;

11.

vyzdvihuje skutečnost, že dostupnost bezplatných, kvalitních a vhodných elektronických výukových materiálů a přístup k nim mají zásadní význam;

12.

zdůrazňuje, že je zapotřebí harmonizovat stávající omezení a výjimky v oblasti autorského práva pro účely ukázek v rámci nekomerční výuky, aby se usnadnila práce s otevřenými vzdělávacími zdroji a přeshraniční distanční vzdělávání a aby se evropským platformám umožnilo soutěžit v celosvětovém měřítku prostřednictvím úspor z rozsahu;

13.

naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh přezkumu směrnice 2001/29/ES s cílem vytvořit v EU harmonizovaný a flexibilní systém autorského práva a práv s autorským právem souvisejících, který bude připraven na digitální věk a jenž uzná veřejnou hodnotu přístupu ke vzdělání;

14.

vybízí členské státy, aby prozkoumaly očekávaný potenciál otevřených vzdělávacích zdrojů pro snižování veřejných a soukromých nákladů na vzdělávání, zejména pokud jde o výukové materiály, aniž by byla zanedbána kvalita;

15.

poukazuje na to, že je důležité zajistit udržitelné modely pro vytvoření otevřených vzdělávacích zdrojů a on-line kurzů MOOC; vyzývá Komisi, aby v dialogu se zúčastněnými stranami podporovala další výzkum jejich utváření, využívání a přijímání;

16.

uznává, že zavedení otevřených vzdělávacích zdrojů by mělo proběhnout způsobem, který posílí rozvoj metod výuky pro 21. století a vytvoří nové obchodní příležitosti pro malé a střední poskytovatele inovativních evropských výukových metod;

17.

vyzývá členské státy, aby posílily informální vzdělávání v oblasti bezpečnosti na internetu a prostřednictvím náležité odborné přípravy učitelů zavedly ve školách politiky týkající se bezpečnosti na internetu;

18.

vyzývá členské státy, aby ve školách zajistily koordinované a progresivní vzdělávání v oblasti bezpečného internetu; upozorňuje, že rodiče a zákonní zástupci by při zajišťování bezpečného internetu měli být považováni za partnery, a doporučuje, aby byly vytvořeny doplňkové strategie, které se na ně zaměří, čímž by se posílila úloha rodičovské mediace; zdůrazňuje, že toto úsilí by mělo být namířeno na posílení nezávislosti mladých lidí, aby mohli převzít odpovědnost za své jednání na internetu a rozvinout své internetové dovednosti; trvá na nutnosti zajištění ochrany tělesné a duševní integrity a soukromí učitelů a žáků využívajících otevřených vzdělávacích zdrojů;

19.

vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v odvětví formálního a informálního vzdělávání, pokud jde o bezpečnost na internetu, vytváření relevantního vzdělávacího obsahu a budování partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem zapojit mladé lidi, jejich rodiče a učitele, jakož i všechny další osoby, jež pracují s mladými lidmi, včetně nevládních organizací zapojených do sítě „Bezpečnější internet“;

20.

připomíná, že nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje umožňují interaktivnější vzdělávání a jsou cennými nástroji při umisťování žáka do centra vzdělávacího procesu;

21.

zdůrazňuje, že učitelé na všech úrovních vzdělávání hrají zásadní úlohu při usnadňování přístupu všech studentů k elektronickým výukovým materiálům a jejich používání a při pomáhání těmto studentům v získávání digitálních dovedností;

22.

zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba, aby všichni studenti měli nejrychlejší a nejlepší možné technické vybavení, jakož i nezbytně nutný přístup k širokopásmovému internetu;

23.

upozorňuje na zásadní význam kvalitního vzdělávání učitelů a školitelů, jež musí být doplněno povinnou odbornou přípravou v průběhu celé kariéry se zaměřením na inovativní metody výuky a didaktické dovednosti („získávání dovedností učit se“);

24.

naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly učitele v jejich profesním rozvoji tím, že jim při jejich počátečním vzdělávání nabídnou moderní učební plány a poskytnou profesní přípravu na pracovišti zaměřenou na to, aby získali nezbytné kompetence pro uplatňování digitálně podporovaných výukových metod;

25.

poukazuje zejména na osvědčené přednosti získávání zahraničních zkušeností pro pedagogické pracovníky, např. v rámci programu „Erasmus+“, a vyzývá k výraznému rozšíření tohoto a dalších souvisejících programů;

26.

zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem pro účinný rozvoj digitálních dovedností a využívání vzdělávacího materiálu v elektronické podobě, včetně otevřených vzdělávacích zdrojů, jsou dovednosti související se základní gramotností a znalostí počtů, metaznalosti a sociální dovednosti, jakož i průřezové dovednosti, jako je kritické myšlení a získání schopnosti učit se; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby důkladněji posoudila dopad digitálních anebo on-line vzdělávacích materiálů na studijní výsledky v závislosti na věku studentů a typu školy;

27.

uznává důležitost tradičních způsobů výuky a učení a vyzývá Komisi, aby podpořila další výzkum v otázce, zda a jak mohou otevřené vzdělávací zdroje a on-line kurzy MOOC, které jsou doplňkem či nedílnou součástí tradičních výukových metod, zlepšit výsledky učení jednotlivců;

28.

připomíná, že inovativní výukové metody, jež umožňují IKT a otevřené vzdělávací zdroje, přispívají k rozvoji měkkých a průřezových dovedností, jako je kritické myšlení, rozhodování, komunikační dovednosti a řešení problémů, jež jsou zásadní pro zaměstnatelnost a uplatnění na trhu práce;

29.

zdůrazňuje, že politiky v oblasti vzdělávání by měly být v první řadě zaměřeny na podporu studentů při rozvoji základních kognitivních a sociálních dovedností; vyzývá Komisi, aby důkladněji posoudila dopad pedagogického uplatňování digitálních zařízení a obsahů na žáky, a to při zajištění jejich tělesné i duševní integrity;

30.

zdůrazňuje, že by měly být rozvíjeny otevřené vzdělávací zdroje zaměřené na potřeby dospělých studentů s cílem zajistit více příležitostí v oblasti celoživotního učení pro evropské občany s nízkou kvalifikací, s ohledem na skutečnost, že řada studentů má nedostatečné dovednosti v oblasti IKT;

31.

zdůrazňuje, že digitální dovednosti a znalosti jsou zásadní pro občany v informační společnosti, která usiluje o to stát se nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě;

32.

poukazuje na to, že digitální gramotnost se prostřednictvím otevření nových komunikačních a vzdělávacích kanálů má pozitivní vliv na posílení sociální soudržnosti, osobního rozvoje, mezikulturního dialogu a aktivního občanství;

33.

upozorňuje na skutečnost, že IKT a on-line vzdělávací materiály, včetně otevřených vzdělávacích zdrojů, mohou podpořit výuku a studium cizích jazyků na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že předpokladem pro studium cizího jazyka je sociální interakce;

34.

naléhavě žádá členské státy, aby zlepšily a prohloubily digitální dovednosti, a to i prostřednictvím zahrnutí kódování a programování do učebních osnov, aby se tak posílila hospodářská konkurenceschopnost a aby studenti získali vhodné dovednosti pro budoucí trh práce;

35.

opakuje, že nepřetržité obnovování znalostí a dovedností je zásadní pro úspěšné začlenění na pracovní trh, a poznamenává, že otevřené vzdělávací zdroje mohou přispět k usnadnění celoživotního učení, které je nezbytné pro zachování konkurenceschopnosti na trhu práce; podporuje genderově vyváženější využívání IKT za účelem zajištění toho, aby ženy, které se po určitou dobu pohybují mimo trh práce (např. z důvodu mateřských či jiných rodinných pečovatelských povinností), rovněž mohly mít prospěch z tohoto typu odborné přípravy, s cílem aktualizovat své dovednosti a vzdělávat se, čímž zlepší své možnosti, pokud jde o budoucí opětovné uplatnění na trhu práce;

36.

zdůrazňuje, že veřejné knihovny a vzdělávací centra mohou nabídnout bezplatný přístup k počítačům a internetu a školení v oblasti internetových zdrojů;

37.

zdůrazňuje, že přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a počítačovému vybavení musí mít všichni studenti všech věkových skupin, stejně jako osoby se zdravotním postižením, osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí, mladí lidé, kteří v současnosti nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), osoby pocházející ze zeměpisně vzdálených oblastí a každý, kdo si chce zlepšit kvalifikaci;

38.

znovu poukazuje na to, že ne každý má přístup k IKT za rovnocenných cenových podmínek a při stejné kvalitě služby a že městské oblasti jsou v tomto ohledu obecně lépe obslouženy než oblasti venkovské, což vede k digitální propasti, která ohrožuje pojetí rovných příležitostí pro všechny občany kdekoli v EU;

39.

zdůrazňuje stále větší význam vzdělávání dospělých, zejména v souvislosti s celoživotním odborným vzděláváním, a vyzývá k celoevropskému uznání, posílení a podpoře všech organizací pro vzdělávání dospělých;

40.

vyzdvihuje výhody mezigeneračního učení a poukazuje na velký vzdělávací potenciál digitálního učení a otevřených vzdělávacích zdrojů, a to i pokud jde o širší přístup ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny věkové skupiny;

41.

uznává, že nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje (zejména on-line kurzy MOOC) umožňují vzdělávacím institucím a institucím odborné přípravy získávat tisíce žáků v Unii, včetně jejích nevzdálenějších oblastí, i ve světě; uznává, že vzdělávání a znalosti nyní snadno překračují hranice, což zvyšuje možnosti mezinárodní spolupráce a pomáhá v propagaci evropských vzdělávacích institucí jakožto center pro inovaci a vývoj nových technologií;

42.

poukazuje na to, že je důležité udržovat spravedlivou rovnováhu mezi kvalitou a dostupností vzdělávání; zdůrazňuje, že nové technologie mohou být využity pro zajištění toho, aby dostupnější vzdělávání nevedlo k poklesu jeho kvality;

43.

poznamenává, že EU hrozí, že bude zaostávat za ostatními oblastmi světa, jako jsou Spojené státy nebo Asie, které vkládají velké investice do výzkumu a vývoje, nových technologií a otevřených vzdělávacích zdrojů; poznamenává, že Unie musí využít svých silných stránek v oblasti kulturní a jazykové rozmanitosti a přizpůsobit investice do materiálů elektronického učení, včetně otevřených vzdělávacích zdrojů, a do nových technologií, a to v zájmu co nejlepší podpory svých obyvatel;

44.

připomíná, že nové technologie mohou přispět ke konkurenceschopnosti evropského vzdělávání na celosvětovém poli, nabídnout příležitosti pro internacionalizaci evropského vyššího vzdělávání a zvýšit tak atraktivitu Evropy jako destinace pro vzdělávání;

45.

zdůrazňuje, že otevřené vzdělávací zdroje mohou přispět ke zlepšení kvality evropského vzdělávání; vybízí v této souvislosti ke spolupráci se vzdělávacími institucemi na celém světě, zejména ve Spojených státech;

46.

znovu opakuje, že úspěšné strategie otevřených vzdělávacích zdrojů a on-line kurzů MOOC mohou podpořit internacionalizační strategie tím, že zvýší kvalitu a viditelnost evropských vzdělávacích institucí (institucí vyššího vzdělávání) a přilákají studenty a výzkumné pracovníky v rámci stále globálnější soutěže o talenty;

47.

vyzývá členské státy, aby podporovaly spolupráci a součinnost v oblasti celoživotního učení, zejména s cílem co nejvíce usnadnit přístup ke vzdělání a přizpůsobit a modernizovat učební osnovy vzdělávacích institucí tak, aby držely krok s rychle se vyvíjejícím potenciálem a možnostmi digitálního učení a otevřených vzdělávacích zdrojů, za účelem co nejúčinnějšího řešení nových výzev současného světa;

48.

podporuje posílenou spolupráci mezi evropskými vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy a mezinárodními organizacemi a zúčastněnými stranami pro lepší porozumění novým výukovým a učebním metodám a dopadu IKT na vzdělávání; podporuje rozvoj společných platforem pro tuto spolupráci;

49.

zdůrazňuje, že využívání nových technologií v oblasti vzdělávání by mělo být dobře zacíleno, aby reagovalo na potřeby trhu práce a odstranilo stávající nedostatky v dovednostech; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit komunikaci a spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy a odvětvím podnikání;

50.

poukazuje na to, že nové technologie a elektronické učení mají přidanou hodnotu v tom, že umožňují získat mezinárodní zkušenosti v oblasti učení těm, kteří se nezúčastní programů mobility;

51.

zdůrazňuje, že digitální technologie nejsou v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v Unii plně využívány; obává se, že tato situace může vést k další roztříštěnosti přístupů k výuce a učení; vyzývá členské státy, aby na nové trhy uplatnily zásady rovnosti, neboť otevřené vzdělávací zdroje by měly zůstat nástrojem, který rozšíří přístup ke vzdělávání, a nestát se výlučně ekonomickým nástrojem;

52.

zdůrazňuje, že digitální technologie je důležitým nástrojem pro posilování občanství, neboť usnadňuje účast řady občanů žijících v okrajových oblastech a zvláště mladých lidí, kteří tak mohou plně využít své svobody projevu a on-line komunikace;

53.

vítá spuštění evropského portálu otevřeného vzdělávání „Open Education Europa“ dostupného ve všech jazycích EU a poskytujícího jednoduchý přístup k evropským otevřeným vzdělávacím zdrojům a vyzývá k výraznému rozvoji a podpoře tohoto portálu v členských státech;

54.

konstatuje, že odpovídající digitální infrastruktura založená na obecně používaných oblíbených technologiích je nezbytným předpokladem pro dosažení co možná nejvyššího počtu studentů využívajících otevřené vzdělávací zdroje;

55.

vyzývá Komisi, aby uspořádala každoroční evropskou konferenci o územním plánování s cílem zajistit, aby všichni občané, ať už se nacházejí kdekoliv v EU, měli přístup ke službám IKT;

56.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány musí hrát klíčovou úlohu při rozvoji infrastruktur, šíření a propagaci různých opatření mezi širší veřejností, při zapojení dalších místních zúčastněných stran, a při šíření a provádění příslušných evropských iniciativ na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

57.

vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby využívaly dostupné finanční prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů pro překonání územní digitální propasti prostřednictvím zlepšení infrastruktury a sítí a podpory odborné přípravy v oblasti IKT a jejich účinného využívání, s ohledem na potřeby vzdělávacích institucí, zejména ve venkovských a vzdálených oblastech; poukazuje na to, že inteligentní a komplexní využívání finančních prostředků EU vyžaduje součinnost různých programů a nástrojů, včetně programů Erasmus+ a Horizont 2020 a strukturálních a investičních fondů;

58.

vyzývá Komisi, aby podpořila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi vzdělávacími institucemi, která bude vycházet ze stávajících projektů a zkušeností;

59.

vítá iniciativu Komise týkající se rozvoje ukazatelů pro důkladné monitorování integrace IKT ve vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy a podpory kvantitativních průzkumů napříč celou Unií;

60.

vyzývá Komisi, aby podporovala a rozšířila Evropskou síť škol (European Schoolnet) a její činnosti;

61.

oceňuje, že všechny vzdělávací materiály vyhotovené za pomoci programu Erasmus+ budou dostupné veřejnosti na základě otevřených licencí; podporuje podobné postupy pro ostatní unijní programy, včetně širokého zavedení otevřeného přístupu v rámci programu Horizont 2020;

62.

vyzdvihuje skutečnost, že programy Erasmus+ a Horizont 2020 mohou hrát důležitou úlohu při vytváření otevřených vzdělávacích zdrojů prostřednictvím komunit odborníků, jako jsou komunity pedagogů využívající platformu eTwinning; podporuje rozšíření těchto platforem do ostatních oblastí vzdělávání;

63.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.