24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 93/71

—

s ohledem na rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o spolupráci při uplatňování jejich právních předpisů o hospodářské soutěži (COM(2012)0245),

—

s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o spolupráci při uplatňování jejich právních předpisů o hospodářské soutěži ze dne 17. května 2013 (12418/2012),

—

s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s články 103 a 352 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0146/2013),

—

s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení předloženou Komisi ve věci dohod EU o spolupráci v oblasti prosazování politiky hospodářské soutěže – dalšího postupu (O-000022/2014 – B7-0105/2014),

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

1.

vítá navrženou Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o spolupráci při uplatňování jejich právních předpisů o hospodářské soutěži (dále jen „dohoda“); vnímá velmi pozitivně takové dohody o spolupráci zaměřené na prosazování pravidel hospodářské soutěže ve stále více globalizovaném hospodářském prostředí, v němž kartely působí přeshraničně a fúze často zahrnují několik jurisdikcí;

2.

je přesvědčen, že taková dohoda se Švýcarskem je nezbytná s ohledem na strategickou zeměpisnou polohu Švýcarska pro EU, přítomnost řady společností EU ve Švýcarsku a naopak a počet souběžných vyšetřování vedených oběma jurisdikcemi v nedávné minulosti; dále je přesvědčen, že provádění dohody usnadní vysoká míra kompatibility základních pravidel hospodářské soutěže v EU a ve Švýcarsku; doufá, že stíhání mezinárodních kartelů a tresty za přeshraniční závažné trestné činy budou díky této smlouvě efektivnější; dále doufá, že se omezí zdvojování činnosti orgánů pro hospodářskou soutěž při rozhodování o podobných případech a riziko odlišného posuzování v obou jurisdikcích; vyzývá Evropskou komisi i švýcarskou Komisi pro hospodářskou soutěž, aby i nadále projevovaly pevné odhodlání bojovat proti kartelům, neboť tyto jsou škodlivé pro blaho spotřebitelů a inovace a mají negativní dopad na konkurenceschopnost obou ekonomik;

3.

vyslovuje však politování nad tím, že dohoda nestanovuje závazné povinnosti, pokud jde o spolupráci, a ponechává široký prostor pro vlastní uvážení, zejména odkazem na „důležité zájmy“, kterými může kterákoli strana odůvodnit, proč nevyhoví žádosti druhé strany; vyzývá Komisi i švýcarské orgány ke vstřícné spolupráci; k vzájemné spolupráci vyzývá také orgány pro hospodářskou soutěž jednotlivých členských států EU a švýcarskou Komisi pro hospodářskou soutěž;

4.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly respektovány procesní záruky poskytnuté účastníkům v jejich příslušných právních systémech; vyzývá k vytvoření bezpečných mechanismů pro využívání a předávání důvěrných informací; vyzývá Komisi, aby zajistila přitažlivost programů shovívavého přístupu a postupu narovnání při zohlednění obecné zásady týkající se výměny důvěrných informací, která je stanovena v této dohodě; zdůrazňuje tudíž význam ochrany dokumentů vztahujících se k žádostem o shovívavost nebo k postupům urovnání, a to zejména před možným budoucím zpřístupněním v rámci občanskoprávních nebo trestních řízení, s cílem poskytnout žadatelům o shovívavost a stranám postupu narovnání záruku, že tyto dokumenty nebudou předány či použity bez jejich předchozího souhlasu; zdůrazňuje, že musí být plně zaručena ochrana osobních údajů a obchodního tajemství;

5.

konstatuje, že by bylo vhodné uplatňovat v obou jurisdikcích jednotný přístup k odvoláním proti konečným rozhodnutím, a vyzývá Evropskou komisi a švýcarskou Komisi pro hospodářskou soutěž, aby se touto možnou oblastí další spolupráce zabývaly; připomíná však, že možnost, aby se strany odvolaly proti mezitímním rozhodnutím, jako je například rozhodnutí o výměně informací, by blokovalo vyšetřování a mohlo by snížit účinnost této dohody;

6.

vyzývá členské státy a jejich vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby v zájmu zajištění účinného provádění této dohody s Komisí plně spolupracovaly; považuje za zásadní, aby bylo provádění této dohody úzce sledováno s cílem poučit se ze zkušeností, a aby byly prověřeny případné problematické otázky; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby toto sledování prováděla;

7.

poukazuje však na to, že pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti spolupráce při uplatňování švýcarských a unijních právních předpisů o hospodářské soutěži, by neměl zastínit naléhavou potřebu komplexní institucionální dohody mezi Švýcarskem a EU, která zajistí jednotný výklad, sledování a uplatňování jejich dvoustranných dohod; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby urychleně uzavřela a předložila Parlamentu komplexní institucionální dohodu mezi Švýcarskem a EU s cílem zajistit účinnost této dohody;

8.

pokládá hlavní nové ustanovení zavedené touto „dohodou druhé generace“, tj. možnost výměny důvěrných informací mezi Komisí a švýcarskou Komisí pro hospodářskou soutěž, za pozitivní krok; je přesvědčen, že tato dohoda by mohla být považována za vzor pro budoucí dvoustranné dohody o spolupráci v oblasti prosazování pravidel hospodářské soutěže, pokud mezi stranami dohody existuje vysoká míra podobnosti základních pravidel hospodářské soutěže, vyšetřovacích pravomocí a použitelných sankcí; zastává názor, že by EU měla přijmout obecný rámec, kterým se stanoví minimální společný jednotný základ pro budoucí jednání o spolupráci v oblasti prosazování pravidel hospodářské soutěže, nicméně ponechává Komisi manévrovací prostor pro dosažení ambicióznějších výsledků v jednotlivých případech; připomíná, že tento rámec by měl zahrnovat pravidla o bezpečných způsobech předávání důvěrných informací;

9.

vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala spolupráci v oblasti prosazování pravidel hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni, zejména v rámci mnohostranných fór, jako jsou Světová obchodní organizace (WTO), Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž (ICN) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); je přesvědčen, že to by byl nejúčinnější prostředek spolupráce, neboť do vyšetřování je často zapojeno mnoho jurisdikcí, v nichž neexistují dvoustranné dohody mezi všemi stranami, nebo, existují-li, mají různé podmínky; vyzývá OECD a ICN, aby vypracovaly nástroje na podporu mnohostranné spolupráce a aby průběžně aktualizovaly pokyny týkající se osvědčených postupů;

10.

konstatuje, že i když mnohostranná spolupráce není plně funkční, Rada a Komise by měly podporovat dvoustranné dohody tohoto typu; vyzývá Komisi, aby prověřila možnost zahájení podobných jednání se zeměmi, s nimiž již byla uzavřena dohoda první generace, stejně jako s dalšími významnými mezinárodními aktéry a rozvíjejícími se ekonomikami, jako je Čína nebo Indie, pokud mezi stranami dohody existuje dostatečná míra podobnosti základních pravidel hospodářské soutěže, vyšetřovacích pravomocí a použitelných sankcí; pokud jde o Čínu, podporuje další prohloubení spolupráce na základě memoranda o porozumění ve věci spolupráce v oblasti antimonopolního práva, které uzavřely EU a Čína 20. září 2012, a žádá zahrnutí této otázky do jednání o dvoustranné dohodě o investicích, aby byla lépe chráněna práva podniků EU; zdůrazňuje, že strategie pro dosažení konvergence v globálním prosazování antimonopolní politiky by měla vést k vytvoření účinných nástrojů, které zajistí, aby právo hospodářské soutěže v třetích zemích nebylo využíváno k maskování cílů průmyslové politiky;

11.

v této souvislosti vítá memorandum o porozumění ve věci spolupráce při prosazování pravidel hospodářské soutěže, jež bylo uzavřeno s Indií dne 21. listopadu 2013, a probíhající jednání o dvoustranné dohodě druhé generace s Kanadou, jakož i jednání o ustanovení o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže v dohodě o volném obchodu s Japonskem; zdůrazňuje, že ačkoli ustanovení memoranda o porozumění či dohody o volném obchodu jsou pozitivním prvním krokem spolupráce, je nutné se posunout směrem k sofistikovanějšímu, závaznému druhu dlouhodobé spolupráce, neboť mezinárodní kartely a případy porušování pravidel hospodářské soutěže se vyskytují stále více v globálním měřítku;

12.

vyzývá Komisi a Radu, aby v dohodách o volném obchodu přiznaly vyšší prioritu posílení oddílu věnovanému politice hospodářské soutěže;

13.

podotýká však, že je nezbytné, aby zapojené systémy práva hospodářské soutěže byly dostatečně podobné; konstatuje také, že je třeba zajistit, aby informace předávané ze strany EU nemohly být použity k uložení trestu odnětí svobody fyzickým osobám, dokud je uplatňována taková politika na úrovni EU;

14.

vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o všech typech činností, jež zahájí v oblasti mezinárodní spolupráce, ať již se jedná o mnohostranné či dvoustranné iniciativy různého druhu (oficiální dohody, memoranda o porozumění atd.), a to v náležitém předstihu před konečným výsledkem, nyní zejména s ohledem na probíhající jednání o dvoustranné dohodě s Kanadou, a aby Parlament průběžně zpravovala o aktuálním vývoji; žádá, aby byl tento typ činností zahrnut do ročního pracovního programu, který předkládá komisař pro hospodářskou soutěž Parlamentu, a aby komisař pravidelně informoval dopisem předsedu příslušného parlamentního výboru o vývoji mezinárodní spolupráce v oblasti prosazování pravidel hospodářské soutěže;

15.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na budoucí jednání o dohodách v oblasti hospodářské soutěže poskytovala Parlamentu ucelenější informace, a to častěji;

16.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž, švýcarské Komisi pro hospodářskou soutěž, WTO, OECD a ICN.