52014DC0536

1. Úvod

Unijní registr rádiového spektra byl vytvořen v rámci programu politiky rádiového spektra[1] (RSPP) za účelem naplnění zásady, že spektrum by mělo být využíváno a spravováno efektivním způsobem. Účelem registru je umožnit určit kmitočtová pásma, ve kterých by bylo možné zlepšit efektivitu stávajícího využívání spektra, a tím uspokojit poptávku po spektru v rámci podpory unijní politiky, napomáhat inovacím a posilovat hospodářskou soutěž.

V dubnu 2013 přijala Komise prováděcí rozhodnutí[2], v němž jsou vymezeny praktické postupy, jednotné formáty a metodika ve vztahu k registru rádiového spektra (rozhodnutí o registru).

Ustanovení čl. 9 odst. 4 programu politiky rádiového spektra obsahuje požadavek, aby Komise podala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o registru, zejména o své analýze technologických trendů, budoucích potřeb a poptávky po rádiovém spektru. Ustanovení čl. 6 odst. 5 programu politiky rádiového spektra žádá, aby Komise do 1. ledna 2015 předložila zprávu, zda je zapotřebí harmonizovat další kmitočtová pásma pro bezdrátové širokopásmové komunikace.

Tato zpráva splňuje obě tyto povinnosti. Zdůrazňuje pokrok, jehož bylo dosaženo, i obtíže, které se při vytváření registru rádiového spektra objevily; obsahuje rovněž analýzu, kterou Komise provedla na základě dostupných údajů, a závěry, které lze v této fázi vyvodit.

2. Aktuální stav registru rádiového spektra

Registr rádiového spektra vychází z různých zdrojů informací o rádiovém spektru, které jsou dostupné v rámci studií, údajů poskytovaných členskými státy pro potřeby analytického nástroje nebo jako součást provádění programu politiky rádiového spektra a díky práci Skupiny pro politiku rádiového spektra (RSPG):

· analytický nástroj Komise vycházející z údajů poskytovaných:

o členskými státy Evropskému komunikačnímu úřadu (ECO) pro potřeby informačního systému o kmitočtovém spektru (EFIS) v souladu s rozhodnutím o informačním systému o kmitočtovém spektru[3],

o na základě rozhodnutí 2013/195/EU členskými státy přímo Komisi,

· výstupy Skupiny pro politiku rádiového spektra:

o stanovisko Strategické výzvy rostoucí poptávky po rádiovém spektru pro bezdrátové širokopásmové komunikace[4] (označované jako „stanovisko k bezdrátové širokopásmové komunikaci“ nebo „stanovisko WBB“);

o Zpráva o bezdrátových širokopásmových komunikacích a rozhlasovém a televizním vysílání v kmitočtových pásmech 400 MHz až 6 GHz[5],

o Zpráva o strategických odvětvových potřebách v oblasti spektra[6],

· pověření Evropské komise pro Evropskou konferenci poštovních a telekomunikačních správ (CEPT),

· studie zadané Evropskou komisí během posledních dvou let na témata přímo související s poptávkou a nabídkou v oblasti rádiového spektra:

o „Registr a průzkum využívání rádiového spektra: posouzení potenciálu EU pro zlepšování efektivity využívání rádiového spektra“ – studie společnosti WIK[7],

o „Analýza technologických trendů, budoucích potřeb a poptávky po rádiovém spektru v souladu s článkem 9 programu politiky rádiového spektra“ – studie společnosti Analysys Mason[8],

· další relevantní publikace, konzultace a údaje.

2.1.1 Shromažďování údajů od členských států

Vzhledem k obavám členských států ohledně administrativní zátěže, která by jim mohla vzniknout v případě, že by praktické postupy byly příliš přísné a podrobné, počítá se v ustanoveních o shromažďování údajů v rozhodnutí o registru rádiového spektra pouze s údaji, jež měly členské státy již k dispozici v dubnu 2013 a jež poskytnou Komisi v jakémkoli strojově čitelném formátu, a s postupným poskytováním dodatečných údajů, které mohou být k dispozici do konce roku 2015.

Pro účely shromažďování dostupných údajů od členských států ve strojově čitelném formátu vytvořila Komise nástroj pro datovou analýzu a dohodla se[9] s členskými státy, že jí tyto údaje poskytnou do 30. října 2013. V souvislosti s vytvářením nástroje pro datovou analýzu Komise, opět v reakci na obavy členských států, zdůraznila, že údaje mohou být posílány ve formátu používaném na vnitrostátní úrovni. Nástroj pro datovou analýzu shromažďuje údaje přímo z informačního systému o kmitočtovém spektru (EFIS) a od členských států a Komise vyvíjí značné úsilí, aby údaje v různých datových formátech převedla a sloučila do jedné databáze.

Při shromažďování údajů se objevily potíže způsobené růzností datových formátů a způsobů předávání údajů, požadavky na důvěrnost a otázkami ochrany soukromí. Do zmíněného nástroje, který byl vyvinut ve Společném výzkumném středisku (JRC), byly doposud importovány údaje od 24 členských států[10], stále však existují určité potíže týkající se množství a kvality údajů o řadě kmitočtových pásem v registru.

Členské státy a Komise společně usilují o zvyšování úrovně dostupných a předávaných údajů, především těch, které se týkají pásem souvisejících s bezprostředními cíli programu politiky rádiového spektra. Do 31. prosince 2015 by členské státy měly postupně shromáždit a poskytnout údaje o všech kmitočtových pásmech v rozsahu 400 MHz až 6 GHz. Mnoho členských států nicméně na základě čl. 2 bodu 3 rozhodnutí o registru prohlásilo, že vzhledem k vnitrostátním okolnostem považují zajištění vyšší dostupnosti údajů za nemožné.

Útvary Komise a členské státy vedly v rámci Výboru pro rádiové spektrum (RSC) řadu jednání za účelem vyjasnění otázek týkajících se ochrany osobních údajů a bezpečnosti dat.

Členským státům bylo doporučeno, aby Komisi poskytly exporty („dump“) svých databází. Databáze údajů o využívání rádiového spektra má zhruba 20 členských států, doporučeným způsobem však postupovaly pouze čtyři. Mnohé členské státy své údaje místo toho poskytly v tabulkovém formátu, který představuje minimální způsob splnění požadavku na poskytnutí údajů ve strojově čitelném formátu.

Výsledkem je, že z údajů shromážděných od členských států pomocí Komisí vytvořeného nástroje pro datovou analýzu lze získat jen částečnou představu o využívání spektra v rozsahu 400 MHz až 6 GHz. Nástroj pro datovou analýzu sám o sobě Komisi neumožňuje vyvozovat rozsáhlejší závěry o stávajícím využívání rádiového spektra v rámci EU v celém cílovém rozsahu 400 MHz až 6 GHz. Za účelem dokončení procesu tvorby registru spektra jsou proto neméně důležité i další zdroje.

3. Výsledky analýzy registru 3.1 Nabídka rádiového spektra

Bez ohledu na výše uvedená omezení, která jsou dána procesem shromažďování údajů, přinesla vstupní analýza registru významné poznatky o situaci, pokud jde o dostupnost rádiového spektra a jeho využívání v EU. Tyto předběžné výsledky jsou podrobně uvedeny níže.

V tabulce 1 je uvedena řada kmitočtových pásem, u kterých bylo za pomoci výše zmíněných zdrojů zjištěno, že se v současnosti ve většině členských států, mezi nimiž jsou ovšem určité rozdíly, nevyužívají nebo se využívají velmi málo. Některá kmitočtová pásma, která byla identifikována ve studiích, nejsou v níže uvedené tabulce zahrnuta, protože jsou dosti úzká (5 MHz), což omezuje jejich využitelnost pro jiné služby.

Tabulka 1 – Málo využívaná nebo nevyužívaná pásma

Kmitočtové pásmo || Poznámka

870–876 MHz v páru s 915–921 MHz || Tyto kmitočty nemají využití přinejmenším v osmi členských státech. V šesti členských státech jich naopak využívají vojenské služby, provoz je však časově i geograficky omezen.

1 452–1 492 MHz || Tyto kmitočty jsou přiděleny pro digitální rozhlasové vysílání (DAB). Ve 21 členských státech jsou však nevyužity. Jejich využívání pro DAB oznámil pouze jeden členský stát. Dva další uvedly, že těchto kmitočtů částečně využívají pro bezdrátové kamery.

1 785–1 805 MHz || Toto pásmo je v mnoha členských státech k dispozici pro bezdrátové mikrofony, ale jelikož chybí příslušné vybavení, zůstává nevyužito. Dva členské státy využívají tohoto pásma pro vojenské služby a dva další vydaly licence pro bezdrátové širokopásmové sítě.

1 980–2 010 MHz v páru s 2 170–2 200 MHz || Tyto kmitočty byly v celé EU vyhrazeny pro pohyblivé družicové služby (MSS). V současné době používá tyto kmitočty pouze jedna družice, a to se závažnými provozními omezeními. Některé členské státy zavedly vymáhací opatření, včetně plánu na zprovoznění pohyblivé družicové služby do prosince 2016[11].

1 900–1 920 MHz a 2 010–2 025 MHz || Byla udělena užívací práva pro bezdrátové širokopásmové služby, ale vzhledem k chybějícímu vybavení a riziku možného rušení sousedních pásem 3G zůstávají tato relativně úzká nepárová pásma nevyužitá.

2 700–2 900 MHz || Z předběžných výsledků vyplývá, že toto pásmo se často používá pro radary v konkrétních zeměpisných oblastech, takže existuje možnost geograficky omezeného sdílení tohoto pásma s jinými službami.

3 400–3 800 MHz || Viz obrázek 1.

5 000–5 150 MHz || V několika členských státech tyto kmitočty nejsou využívány. Nejméně čtyři členské státy je využívají pro vojenské služby. V pásmu 5 000–5 010 MHz se nachází důležitý modulační spoj ve vzestupném směru pro systém Galileo.

3.2 Poptávka po rádiovém spektru

Z analýzy technologických trendů, budoucích potřeb a poptávky po rádiovém spektru vyplývá, že více rádiového spektra potřebuje nebo bude potřebovat velké množství různých typů aplikací, které jsou v tabulce 2 rozděleny do 14 skupin. Tabulka 2 u každé skupiny aplikací uvádí kvalitativní přehled poptávky a technologických trendů, jakož i kvantitativní hodnocení krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého růstu poptávky, který lze u jednotlivých skupin očekávat. Kmitočtová pásma, v nichž se daný typ zařízení obvykle používá, jsou orientační a nemusejí být skupinou aplikací využívána ve všech členských státech.

Tabulka 1 – Trendy poptávky

Vysvětlivky

KD = krátkodobý výhled, 2012–2014; SD = střednědobý výhled, 2012–2017; DD = dlouhodobý výhled, 2012–2022.

++ znamená růst o více než 50 %; + znamená růst až o 50 %; = znamená omezený dopad; − znamená pokles až o 50 %; − − znamená pokles o více než 50 %.

Skupina aplikací – pásma v současnosti používaná v zemích EU-28 (MHz) || Klíčové faktory podněcující poptávku po zpřístupnění spektra || Poptávka po využívání spektra v budoucnu

|| || KD || SD || DD

AMCRN[12] 960–1 350 2 700–3 100 4 200–4 400 5 030–5 150 || · služby vysokorychlostní širokopásmové komunikace a živé televizní vysílání poskytované na palubě letadel · integrace systémů dálkově řízeného letadla do civilního vzdušného prostoru · rozvoj radiolokačních služeb || = || =/+ || +

Rozhlasové a televizní vysílání 470–790 || · realizace a zavedení HDTV a UHDTV · postup migrace technologií || + || +/++ || +/++

Mobilní komunikace || · vývoj a zavedení sofistikovanějších zařízení · objem provozu směrovaného do sítí Wi-Fi (jak ze strany spotřebitelů, tak ze strany provozovatelů) · zprovoznění technologií 3,5G / 4G (LTE / LTE-Advanced) || + || +/++ || +/++

790–862 880–915 925–960 1 710–1 785 1 805–1 880 1 900–1 980 || 2 010–2 025 2 110–2 170 2 500–2 690 3 400–3 600 3 600–3 800

Obrana || · růst počtu připojených zařízení a objemu přenášených informací · rozvoj a rozšíření bezpilotních leteckých systémů · dílčí změny v technologiích určování polohy a navigace || = || + || ++

406–410 430–433 435–446 446–450 870–876 915–921 1 300–1 350 || 1 518–1 525 1 700–1 710 2 025–2 110 2 200–2 400 3 100–3 410 4 400–5 000 5 250–5 460

Pevné spoje || || · míra nahrazení optickými sítěmi · migrace pevných spojů na vyšší kmitočty || =/– || – || – –

1 350–1 400 1 427–1 452 1 492–1 525 2 025–2 110 || 2 200–2 290 3 800–4 200 5 925–6 425

ITS[13] 5 795–5 815 5 855–5 875 5 875–5 925 || · vývoj a rozšíření nových aplikací ITS || = || + || ++

Meteorologie 401–406 1 675–1 710 5 350–5 725 || · zachování stávajících pásem spektra vyhrazených pro meteorologické účely s ohledem na jejich zvláštní fyzikální vlastnosti || = || = || =

PMR/PAMR[14] || · zavedení a rozšíření aplikací využívajících inteligentních sítí a inteligentního měření || =/+ || + || +

406–433 435–470 || 870–880 915–925

PMSE[15] || · typ a počet hromadných společenských událostí · typ zařízení · růst počtu zařízení na událost · využívání HD a 3D kamer || + || + || +

470–790 1 785–1 800 2 025–2 110 || 2 200–2 400

PPDR[16] || · růst poptávky po datově náročných aplikacích · potenciální využívání komerčních služeb a sítí službami PPDR || = || + || ++

3 100–3 400 4 800–4 990 || 5 150–5 250

Věda || · zachování stávajících pásem spektra vyhrazených pro meteorologické účely s ohledem na jejich zvláštní fyzikální vlastnosti || = || = || =

1 400–1 427 1 610–1 614 1661–1675 || 2 290–2 300 2 690–2 700 4 940–5 000

Družice || · růst v oblasti služeb páteřního propojení v pásmu C a prudký růst poptávky v pásmu S || =/+ || + || +

1 164–1 215 1 525–1 610 1 614–1 661 1 980–2 110 2 170–2 290 || 2 484–2 500 3 600–4 200 5 000–5 030 5 850–6 425

Zařízení krátkého dosahu (SRD) || · růst v oblasti zařízení radiofrekvenční identifikace (RFID) a různých aplikací || + || + || +

433–435 863–870 || 1 785–1 800 1 880–1 900

WLAN[17] || || · trvalý růst dosahu sítí Wi-Fi a jejich využívání ze strany uživatelů || + || + || +

2 400–2 484 5 150–5 350 || 5 470–5 875

Zdroje: Závěrečná zpráva o studii společnosti Analysys Mason, Evropská tabulka přidělených kmitočtů a příslušných aplikací (ECA), zpráva Skupiny pro politiku rádiového spektra o odvětvových potřebách.

4. Hlavní zjištění

Na základě výše uvedených předběžných výsledků lze vyvodit určité první závěry. Případy nevyužívaného rádiového spektra v rozsahu 400 MHz až 6 GHz jsou nečetné, ale existují. Na straně poptávky lze očekávat, že v budoucnu, během příštích 10 let, se využívání rádiového spektra u mnoha aplikací výrazně zvýší. V takové situaci je nové přidělování kmitočtů[18] stále obtížnější a nákladnější. Komise je toho názoru, že udržitelný způsob, jak uspokojovat poptávku po rádiovém spektru ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, spočívá v investování více času a prostředků do vytváření a rozvíjení sofistikovanějších koncepcí sdílení rádiového spektra, jak je rozvedeno níže, ovšem při zajištění ochrany účinné hospodářské soutěže:

přidělení na základě licencovaného sdíleného přístupu (LSA), geograficky omezené sdílení rádiového spektra za pomoci zařízení připojených ke geolokačním databázím (jakmile budou dostupné) a efektivnější využívání stávajících sítí a přidělených pásem rádiového spektra díky zahušťování, zvýšení opětovného využívání rádiového spektra a sdílení spektra mezi provozovateli.

Ve svém stanovisku k licencovanému sdílenému přístupu vymezuje Skupina pro politiku rádiového spektra tuto koncepci jako „regulační přístup, jehož cílem je usnadnit zavádění radiokomunikačních systémů provozovaných omezeným počtem držitelů licencí v režimu individuálních oprávnění pro určité kmitočtové pásmo, které bylo nebo má být přiděleno jednomu nebo více zavedeným uživatelům. V rámci licencovaného sdíleného přístupu získají oprávnění k využívání rádiového spektra (nebo jeho částí) další uživatelé, a to v souladu s pravidly pro sdílení, která jsou součástí jejich práv k využívání rádiového spektra, díky čemuž budou všichni oprávnění uživatelé, včetně zavedených, moci zajišťovat určitou kvalitu služeb“, a členským státům doporučuje, aby aktivně podporovaly diskusi a vymezily možnosti pro licencovaný sdílený přístup.

Geolokační databáze umožní efektivnější využívání rádiového spektra, protože konkrétní kanály v konkrétních oblastech bude možné přidělit sekundárním uživatelům, aniž by docházelo k rušení jejich primárního uživatele. Na základě pověření Komise pracuje nyní Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) na společných formátech pro výměnu dat mezi zařízeními a geolokačními databázemi. Zavedení těchto databází se neomezuje na žádné zvláštní kmitočtové pásmo, vyžaduje však důkladnou znalost přesné polohy a kritérií ochrany primárního uživatele.

Efektivnější využívání již přidělených kmitočtových pásem a stávajících sítí podporuje rovněž Skupina pro politiku rádiového spektra, která se ve své zprávě o odvětvové poptávce zabývá možností využití harmonizovaných pásem, které již mají k dispozici určitá odvětví, komerční sítě či stávající infrastruktury. Skupina pro politiku rádiového spektra je také toho názoru, že budoucí potřeby rádiového spektra lze z velké části uspokojit zavedením co možná nejvolnějších podmínek využívání rádiového spektra, které umožní používání nových aplikací, zároveň však budou brát ohled na stávající využití.

Na základě Komisí provedené analýzy registru a podrobnějších informací o nabídce a poptávce je vhodné jako výsledky registru zdůraznit následující aspekty.

4.1 Spektrum pro bezdrátové širokopásmové komunikace

Program politiky rádiového spektra stanovil jako cíl vyhradit pro bezdrátové širokopásmové komunikace 1 200 MHz spektra, a rovněž Komisi ukládá, aby do 1. ledna 2015 předložila zprávu, zda je pro bezdrátové širokopásmové komunikace zapotřebí harmonizovat další kmitočtová pásma. Komise bere na vědomí práci Skupiny pro politiku rádiového spektra v této souvislosti, mimo jiné doporučení, aby Komise zvážila přijetí opatření týkajících se kmitočtových pásem 1 452–1 492 MHz a 2 300–2 400 MHz. Komise byla rovněž vyzvána, aby vypracovala strategický plán, který v sobě zahrne i budoucí využívání pásma UKV (470–790 MHz).

Z analýzy Komise vyplývá, že pásmo UKV bude vystaveno sílícímu tlaku, neboť potřeby všech uživatelů se podle odhadů budou zvyšovat. Komise podnikla několik kroků v rámci přípravy politického rozhodnutí o pásmu UKV a konání Světové radiokomunikační konference v roce 2015:

pověření pro Evropskou konferenci poštovních a telekomunikačních správ, aby vypracovala technické podmínky pro bezdrátové širokopásmové komunikace v pásmu 694–790 MHz (700 MHz), které by mohly být použitelné i pro PPDR, žádost o stanovisko k vypracování dlouhodobé strategie pro pásmo UKV adresovaná Skupině pro politiku rádiového spektra, studie o výzvách a příležitostech spojených s konvergencí zemských bezdrátových platforem, skupina na vysoké úrovni tvořená zástupci průmyslu, která má Komisi poskytnout strategické poradenství k budoucímu využívání pásma UKV.

Rovněž byla vydána pověření pro Evropskou konferenci poštovních a telekomunikačních správ k prověření technických podmínek, které jsou nezbytné ke sdílení kmitočtových pásem 1 452–1 492 MHz (pásmo 1,5 GHz) a 2 300–2 400 MHz (pásmo 2,4 GHz) ze strany bezdrátových širokopásmových komunikací a zavedených uživatelů. Jak je znázorněno na obrázku 1, na úrovni EU bylo pro bezdrátové širokopásmové komunikace doposud harmonizováno přibližně 1 000 MHz rádiového spektra.

Z tabulky 1 je také zřejmé, že ačkoli jsou kmitočtová pásma 1 900–1 920 MHz a 2 010–2 025 MHz již od roku 2000 přidělena provozovatelům mobilních komunikačních služeb, nejsou využita. Komise pověřila Evropskou konferenci poštovních a telekomunikačních správ prověřením technických podmínek, za jakých by tato pásma bylo možné zpřístupnit pro alternativní využití. Mezi prověřované možnosti patří i možnost vyhradit tato pásma pro přímou komunikaci letadlo-země (a doplnit tak rozhodnutí 2013/654/EU[19] o mobilních komunikačních službách v letadlech) a souběžně pro bezdrátové kamery a zařízení krátkého dosahu.

Další harmonizovaná kmitočtová pásma pro bezdrátové širokopásmové komunikace

Na základě analýzy nabídky a poptávky v oblasti rádiového spektra se Komise domnívá, že nad rámec stanoveného cíle 1 200 MHz spektra není v současnosti potřebná žádná další harmonizace rádiového spektra v rozsahu 400 MHz–6 GHz pro licencované bezdrátové širokopásmové komunikace.

Tento závěr se opírá o následující úvahy:

Podíl nedostatečně využitého spektra pro mobilní širokopásmové komunikace je dosud značný – přibližně 30 % (viz obrázek 1 níže), zejména v rozsahu 3,4–3,8 GHz, což je dáno slabou poptávkou[20] a/nebo obtížemi s jeho využitím[21]. V roce 2012 Komise přijala rozhodnutí[22], které na základě technologické neutrality harmonizuje využívání párových pásem 2 GHz, a otevírá tak toto pásmo pro technologie nové generace, jako je LTE. Obě pásma lze využívat při zavádění hustších vysokokapacitních buňkových sítí. Předběžné výsledky výzkumu na poli technologií nové generace ukazují, že pro sítě 5G bude nutno zajistit velmi široké kanály. Mobilní širokopásmové služby tak vedle 1 200 MHz spektra, které je pro ně již vyhrazeno, budou k naplnění tohoto požadavku alespoň v případě krátkého dosahu potřebovat i rádiové spektrum nad 6 GHz. Pro zajištění toho, aby registr rádiového spektra zohledňoval nové technologické trendy a údaje dostupné díky partnerství v oblasti konkrétních kmitočtových pásem, je důležitá vazba na partnerství soukromého a veřejného sektoru v oblasti 5G[23]. Vysoký potenciál pro uvolňování další kapacity pro bezdrátové širokopásmové komunikace na základě sofistikovanějšího opětovného využívání rádiového spektra má v celé Unii vytváření malých buněk umožňujících zhušťování mobilních sítí (na základě licencovaného využívání rádiového spektra) či směrování provozu mimo mobilní sítě[24] (s využitím Wi-Fi na základě bezlicenčního využívání rádiového spektra), jakož i zavádění nejnovějších technologií pro mobilní sítě.

Na obrázku 1 je přehled kmitočtových pásem, která byla na evropské úrovni harmonizována pro využití pro bezdrátové širokopásmové komunikace (celkem cca 1 000 MHz). Pokud sloupce nedosahují až na úroveň 1 000 MHz, znamená to, že rádiové spektrum nebylo v daném členském státě provozovatelům přiděleno v plném rozsahu. V některých členských státech není dostatečná poptávka[25], což se ovšem týká vyšších kmitočtových pásem (hlavně 2,6 GHz a 3,4–3,8 GHz). V kmitočtových pásmech pod 1 GHz poptávka nechybí.

Obrázek 1 – Rádiové spektrum přidělené pro bezdrátové širokopásmové komunikace v pásmech harmonizovaných na úrovni EU

4.2 Sdílení radarových pásem

Z předběžných výsledků analýzy provedené za pomoci nástroje JRC je zřejmé, že pásmo 2 700–2 900 MHz se často používá ve specifických geografických oblastech, a zůstává tedy volný prostor pro sdílení spektra. Ve spojení s informacemi ze studií z toho vyplývá, že ve 14 členských státech jsou letecké radary provozovány na méně než pěti místech v celé zemi (obvykle na letištích). Až na výjimky má většina členských států v provozu méně než 20 vnitrostátních radarových stanic, a v mnoha částech Evropy tak existuje možnost geograficky omezeného sdílení s dalšími službami. Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ na základě Komisí uděleného pověření pro oblast PMSE ve své zprávě č. 51 označila toto pásmo jako jedno z možných nových pásem pro dočasné používání bezdrátových kamer, a to s geografickým omezením kvůli ochraně stávajících radarových aplikací.

4.3 Bezdrátové mikrofony

Vzhledem k efektivnějšímu využívání rádiového spektra primárními službami je pravděpodobné, že uživatelé zařízení PMSE přijdou o kapacitu spektra v pásmu UKV pro rádiové a televizní vysílání a budou muset vedle svých aplikací v pásmu UKV hledat jiné technologie a/nebo jiná pásma. Podle technologických trendů lze soudit, že efektivnější by bylo používat ve větší míře digitální mikrofony[26]. Bude nutno provést další studie, aby bylo možné vyhodnotit možnost harmonizace rádiového spektra kolem 1,5 GHz, které pro zvuková zařízení PMSE navrhují zainteresované strany.

Komise v současnosti pracuje na návrhu rozhodnutí o zvukových zařízeních pro zajištění zpravodajských programů a pořádání hromadných společenských akcí, jehož součástí má být i návrh harmonizace „základního“ pásma o šířce 29 MHz v pásmech 800 MHz a 1 800 MHz (v tzv. duplexních odstupech), jakož i uvolnění nového spektra o šířce 30 MHz pro uživatele zvukových zařízení PMSE, což by mělo uspokojit jejich základní potřeby.

4.4 Družicová komunikace

V roce 2009 byly jako provozovatelé celoevropských systémů poskytujících pohyblivé družicové služby (MSS)[27] vybrány společnosti Inmarsat Ventures Ltd. a Solaris Mobile Ltd., kterým bylo uloženo, aby do dvou let uvedly do provozu část pásem 1 980–2 010 MHz a 2 170–2 200 MHz. Vzhledem k omezenému využívání, které je patrné z tabulky 1, zavedly některé členské státy na základě rozhodnutí 2011/667/EU[28] vymáhací opatření, mezi něž patří i nový časový plán vedoucí ke zprovoznění pohyblivých družicových služeb (MSS) do prosince 2016. V reakci na to společnosti Solaris a Inmarsat nedávno předložily své plány. Pokud by tato vymáhací opatření nevedla k včasnému využívání těchto pásem v souladu se společnými podmínkami, bylo by možné uvažovat o nových možnostech využití těchto pásem, například pro zemské bezdrátové širokopásmové komunikace, jak to ve svém stanovisku k bezdrátovým širokopásmovým komunikacím navrhuje Skupina pro politiku rádiového spektra a ve své studii společnost WIK.

Tzv. pásmo C (3 600–4 200 MHz) se v Evropě používá pro družicovou komunikaci. Rozhodnutím 2008/411/ES[29] bylo pásmo 3 400–3 800 MHz harmonizováno pro zemské systémy, jeho využití pro bezdrátové širokopásmové komunikace je však v současnosti omezené. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, není vzhledem k jeho předpokládanému využití pro malé buňky pravděpodobné, že by v tomto rozsahu bránila provozování bezdrátových širokopásmových komunikací kapacitní omezení. Analýza na druhé straně vedla k závěru, že rostoucí potřeba šířky družicového pásma ze strany služeb páteřního propojení (backhaul a trunking) a profesionálních služeb, jakož i neustále rostoucí přenosové rychlosti používané pro šíření videa, budou představovat hlavní trendy, které budou poptávku po družicovém spektru zvyšovat, a že tyto potřeby bude možné z větší části uspokojit v rámci pásma C. Pro družicové využití je toto pásmo velmi cenné, protože zahrnuje dosti rozsáhlou část rádiového spektra na poměrně nízkých kmitočtech, které mají vynikající vlastnosti šíření (což umožňuje široké pokrytí) a ve srovnání s vyššími družicovými kmitočty jsou méně ovlivněny deštěm a vlhkostí (což zvyšuje odolnost signálu). Služby v pásmu C poskytuje více než 180 družic, z nichž nejméně 50 pokrývá Evropu, kde toto pásmo využívají ponejvíce profesionální služby, což je dáno vysokými náklady na vybavení potřebné pro zajištění provozu v tomto pásmu. V EU se nachází přibližně 1 400 pozemních stanovišť, která obousměrně komunikují s družicemi v pásmu C.

S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že požadovat, aby bylo umožněno využívat celé pásmo C (tj. 3,8–4,2 GHz i 3,4–3,8 GHz) zemskými službami bezdrátových širokopásmových komunikací, by nebylo odůvodněné. V zájmu zajištění rozvoje družicových služeb v pásmu C a ve snaze podpořit, aby pásmo 3,8–4,2 GHz bylo hustěji využíváno družicovými službami, má Komise v úmyslu navrhnout provedení studií, které by mohly vést k přijetí opatření pro harmonizaci družicového širokopásmového připojení / VSAT v pásmu 3,8–4,2 GHz.

4.5 Zařízení krátkého dosahu

Těmto aplikacím připadá významná úloha při zajišťování rádiového spektra pro inteligentní energetické sítě, inteligentní měřiče a internet věcí (IoT). Patří mezi ně rovněž radiofrekvenční identifikace (RFID), komunikace mezi zařízeními (M2M) a sítě typu „mesh“.

Sdílením v pásmech 870–876 MHz a 915–921 MHz se zavedenými uživateli (především vojenskými systémy a systémem GSM-R) se zabývala Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ, která stanovila soubor minimálních parametrů pro takovýto způsob využívání a svá zjištění uvedla ve formě doporučení[30]. Vzhledem k trvalému zájmu průmyslu představují tato pásma důležitý cíl pro příští aktualizaci rozhodnutí Komise 2006/771/ES[31] o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu.

5. Závěry

Registr rádiového spektra umožňuje získávat výše uvedené výstupy, zároveň je však zřejmé, že některé údaje, s jejichž shromažďováním se počítalo, zůstanou v dohledné budoucnosti v některých členských státech nedostupné, protože tyto členské státy údaje tohoto druhu samy neshromažďují a zajistit lepší dostupnost svých údajů považují za nemožné.

Komise ve své snaze o co nejefektivnější využívání zdrojů bude i nadále spolupracovat s členskými státy jak na sběru údajů, které jsou na úrovni členských států již nyní dostupné, tak i na cíleném získávání dalších údajů. Jedním z těchto cílů budou především kmitočtová pásma důležitá z hlediska provádění programu politiky rádiového spektra. Komise bude kromě toho usilovat o získání potřebných údajů od členských států, které žádají o výjimky z harmonizačních opatření na základě konkrétních vnitrostátních okolností. Tyto žádosti by mohly být vázány na poskytnutí podrobných údajů o využívání spektra ve strojově čitelné formátu, neboť lze předpokládat, že k odůvodnění výjimek musí být takové údaje k dispozici.

Výsledky získané díky nástroji pro datovou analýzu budou užitečné zejména v případech, kde se ukázala reálná možnost geograficky omezeného sdílení. Přestože je shromažďování údajů spojeno s výše zmíněnými problémy, nástroj pro datovou analýzu bude doplněn o další zdroje, například studie, podklady od Skupiny pro politiku rádiového spektra či přímé informace od uživatelů rádiového spektra, včetně informací získaných shromažďováním jejich stanovisek ke klíčovým zjištěním této zprávy.

Komise bude registr i nadále zdokonalovat tak, aby plnil svůj hlavní účel – docílit efektivnějšího využívání rádiového spektra. Tento úkol byl vždy chápán jako záležitost postupných kroků, získávání zkušeností a důvěry v proces tvorby registru, jednou z hlavních priorit je však stále to, aby politika v oblasti rádiového spektra vycházela z prokazatelných údajů, protože poptávka po rádiovém spektru, jak dokládá tato zpráva, existuje v mnoha odvětvích. Registr je nepostradatelným nástrojem, který pomáhá tvůrcům politik na úrovni členských států i EU činit v budoucnu rozhodnutí o efektivnějším využívání spektra. V souvislosti s tím bude i nadále pokračovat diskuse s členy Výboru pro rádiové spektrum o tom, jak pro registr rádiového spektra zajistit shromažďování údajů.

[1]               Rozhodnutí 243/2012/EU, Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7.

[2]               Rozhodnutí Komise 2013/195/EU, Úř. věst. L 113, 25.4.2013, s. 18.

[3]                      Rozhodnutí Komise 2007/344/ES, Úř. věst. L 129, 17.5.2007, s. 67.

[4]               RSPG13-521 rev. 1.

[5]               RSPG13-522.

[6]               RSPG13-540 rev. 2.

[7]                      http://ec.europa.eu/digital-agenda/sites/digital-agenda/files/cion_spectrum_inventory_executive_summary_en.pdf

[8]               http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/dae/document.cfm?doc_id=2881

[9]               Na 44. zasedání Výboru pro rádiové spektrum (RSC) konaném ve dnech 9. a 10. července 2013.

[10]                    Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Švédsko.

[11]             Doposud byly učiněny tyto kroky: rozhodnutí Komise 2007/98/ES o technické harmonizaci pásma 2 GHz pro družicové pohyblivé služby, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 626/2008/ES o koordinovaném výběru a povolování soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS), výběr provozovatelů v květnu 2009 na základě rozhodnutí Komise č. 2009/449/ES, rozhodnutí Komise č. 2011/667/EU ze dne 10. října 2011 o způsobech koordinovaného uplatňování ustanovení o vymáhání práva, pokud jde o družicové pohyblivé služby (MSS), podle čl. 9 odst. 3 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 626/2008/ES, označováno jako „rozhodnutí o vymáhání“.

[12]             Letecké, námořní a civilní radiolokační a navigační systémy (AMCRN – Aeronautical, Maritime and Civil Radiolocation and Navigation).

[13]             Inteligentní dopravní systémy (ITS – Intelligent Transport Systems).

[14]             Soukromé pohyblivé rádiové sítě (PMR – Private Mobile Radio) a veřejně přístupné rádiové sítě (PAMR – Public Access Mobile Radio).

[15]             Zajištění zpravodajských programů a pořádání hromadných společenských akcí (PMSE – Programme Making and Special Events).

[16]             Ochrana veřejnosti a odstraňování následků katastrof (PPDR – Public Protection and Disaster Relief).

[17]             Bezdrátová místní síť.

[18]             Přesunutí jednoho (zavedeného) uživatele mimo dané spektrum ve prospěch jiného (nového) uživatele.

[19]             Úř. věst. L 303, 14.11.2013, s. 48.

[20]             „Slabou poptávku“ uvádí jako důvod toho, že příslušné rádiové spektrum není přiděleno, 21 členských států. Tyto informace byly od členských států shromážděny v rámci úsilí, které Komise vyvíjí v souvislosti s prováděním programu politiky rádiového spektra, zejména článku 6.

[21]             Obtíže, mezi něž patří přeshraniční koordinace, zejména se třetími zeměmi, a obtíže týkající se dostupnosti zařízení. Co se týče těchto druhých obtíží, Komise v zájmu zlepšení situace aktualizovala prováděcí rozhodnutí o pásmu 3,4–3,8 GHz, které nyní obsahuje doporučený plán rozdělení kanálů a podmínky optimalizované pro širokopásmové technologie, jako je LTE.

[22]             Rozhodnutí 2012/688/EU, Úř. věst. L 307, 7.11.2012, s. 84.

[23]             Dne 17. prosince 2013 podepsala místopředsedkyně Kroesová dohodu s „partnerstvím pro 5G infrastrukturu“. Toto partnerství je průmyslovým sdružením partnerů z veřejného a soukromého sektoru.

[24]             V rámci Komisí financované studie o směrování provozu mimo mobilní sítě bylo na základě měření vzorců používání inteligentních telefonů a tabletů zjištěno, že 71 % veškerých bezdrátových datových přenosů bylo v roce 2012 uskutečněno prostřednictvím Wi-Fi. Podle odhadů uvedených v této studii se toto číslo do roku 2016 zvýší na 78 %, přičemž provoz v mobilních sítích by se měl podle těchto odhadů do roku 2016 každoročně zvyšovat o 66 %. Socioekonomickou hodnotu těchto pásem lze srovnávat s náklady na poskytnutí téže datové kapacity výhradně prostřednictvím mobilních technologií: autoři studie odhadují, že pokud by měly být veškeré datové přenosy, které byly v roce 2012 v EU uskutečněny prostřednictvím Wi-Fi, zajištěny pomocí mobilních sítí, bylo by nutné investovat do infrastruktury prostředky ve výši 35 miliard EUR, a pokud by měla být uspokojena předpokládaná poptávka, bylo by do roku 2016 zapotřebí 200 miliard EUR.

[25]             Slabou poptávku potvrdilo Komisi v rámci společného (pilotního) postupu pro vymáhání článku 6 programu politiky rádiového spektra několik členských států. Jedná se o tyto případy: i) licence byla orgánu pro regulaci rádiového spektra vrácena; ii) nabízené spektrum nebylo vydraženo, iii) během veřejných konzultací neprojevil nikdo zájem.

[26]             Rozumí se, že na digitální technologii nemohou přejít všechna zvuková zařízení PMSE, zvláště pokud přetrvávají problémy se zpožděním při zpracování, které způsobují slyšitelné prodlevy.

[27]                    Rozhodnutí 2009/449/ES, Úř. věst. L 149, 12.6.2009, s. 65.

[28]                    Úř. věst. L 265, 11.10.2011, s. 25.

[29]          Úř. věst. L 156, 14.6.2008, s. 14.

[30]             Doporučení ERV 70-03.

[31]             Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 66–70.