This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014DC0429
Recommendation for a COUNCIL RECOMMENDATION on the United Kingdom's 2014 national reform programme and delivering a Council opinion on the United Kingdom's 2014 convergence programme
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného království na rok 2014_x000b_
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného království na rok 2014_x000b_
/* COM/2014/0429 final */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2014_x000b__x000b_a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného království na rok 2014_x000b_ /* COM/2014/0429 final - 2014/ () */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Spojeného
království na rok 2014
a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného království na rok
2014
RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1],
a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a
nápravě makroekonomické nerovnováhy[2],
a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise[3], s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a
finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální
ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro
hospodářskou politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada
návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa
2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se
zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout
opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a
konkurenceschopnost. (2)
Dne 13. července 2010 přijala Rada
doporučení o hlavních směrech hospodářských politik
členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října
2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti
členských států, které společně tvoří „integrované
hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované
hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti
hospodářství a zaměstnanosti. (3)
Dne 29. června 2012 přijali hlavy
států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a
zaměstnanost, který představuje provázaný rámec opatření na
úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících veškerých
dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být
podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné
odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení
určená jednotlivým zemím. (4)
Dne 9. července 2013 přijala Rada
doporučení k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2013 a
stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Spojeného království
na období 2012–2013 až 2017–2018. (5)
Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise
roční analýzu růstu[5],
čímž zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik
pro rok 2014. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU)
č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování[6],
ve které je Spojené království uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude
proveden hloubkový přezkum. (6)
Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada
priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a
opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další
diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke
standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory
růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a
sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7)
Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise
výsledky svého hloubkového přezkumu pro Spojené království[7] podle článku 5
nařízení (EU) č. 1176/2011. Přezkum Komise vedl k závěru,
že Spojené království se i nadále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, jež
si vyžaduje sledování a politické kroky. Pozornost je zapotřebí i nadále
věnovat zejména vývoji v oblasti zadlužení domácností souvisejícímu s
vysokou mírou hypotečních úvěrů a strukturální charakteristikou
trhu rezidenčních nemovitostí, jakož i nepříznivý vývoji podílů
na vývozním trhu. Rizika v oblasti rezidenčních nemovitostí souvisí s trvalým
strukturálním nedostatkem bydlení, přirozeně omezenou nabídkou,
zejména v Londýně, přičemž relativně pomalá reakce ze
strany nabídky na nárůst poptávky nepřestává hnát ceny nemovitostí
směrem nahoru, opět především v Londýně, ale i v
jihovýchodní části země, což vede kupující k tomu, že se uvazují k
vysokým hypotečním úvěrům. Klesající podíl na vývozním trhu sice
pravděpodobně žádné krátkodobé riziko nepředstavuje, přesto
spolu se schodkem běžného účtu poukazuje na strukturální problémy. Ty
jsou spojeny s mezerami a nedostatky v oblasti dovedností a infrastruktury.
Pokud jde o veřejné financování, Spojené království nesplnilo své cíle
celkového schodku ani své cíle strukturální korekce. (8)
Dne 30. dubna 2014 předložilo Spojené
království svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj
konvergenční program na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly
oba programy posuzovány současně. (9)
Podle odstavce 4 Protokolu (č. 15) o
některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a
Severního Irska se povinnost vyvarovat se nadměrných schodků
veřejných financí stanovená v čl. 126 odst. 1 Smlouvy o fungování
Evropské unie na Spojené království nepoužije. Odstavec 5 protokolu stanoví, že
se Spojené království snaží nadměrných schodků veřejných financí
vyvarovat. Dne 8. července 2008 Rada v souladu s čl. 104 odst. 6
Smlouvy o založení Evropského společenství rozhodla, že ve Spojeném
království existuje nadměrný schodek. (10)
Cílem rozpočtové strategie stanovené v
konvergenčním programu na rok 2014 je, aby na konci současného
pětiletého klouzavého období, které končí v letech 2018–2019, bylo
dosaženo vyrovnaného cyklicky očištěného běžného rozpočtu.
Konvergenční program neobsahuje střednědobý rozpočtový cíl
podle Paktu o stabilitě a růstu. Výše schodku veřejných financí
se v letech 2014–2015 odhaduje na 5,0 % HDP poté, co v letech 2009–2010 dosáhla
svého vrcholu ve výši 11,4 % HDP. To není v souladu s lhůtou pro nápravu
nadměrných schodků stanovenou Radou. Podle programu bude nadměrný
schodek odstraněn v období 2016–2017 (2,4 % HDP), tedy dva roky po
uplynutí lhůty stanovené Radou. Program očekává, že se (nově
vypočtený) strukturální schodek veřejných financí během roku
zlepší o 0,3 procentního bodu na 4,4 % HDP do roku 2014/2015. Rozpočtové
plány nestačí ke splnění doporučeného průměrného
ročního fiskálního úsilí při snižování nadměrného schodku.
Program nato počítá s ročním zlepšením (nově vypočteného)
strukturálního salda o 0,8 procentního bodu v letech 2015–2016 a o 1,3
procentního bodu v letech 2016–2017. Celkově vzato je program jen
zčásti v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu.
Konsolidace se prozatím převážně zakládala na snižování výdajů,
a proto by bylo možné uvažovat o potenciálním příspěvku z
příjmů pocházejících z rozšíření daňového základu. Spojené
království čelí vysoké míře ušlých daní, zvláště pokud jde o
nepřímé zdanění. Podle konvergenčního programu by se měl
poměr veřejného dluhu k HDP zvýšit v období 2015–2016 na 93,1 % a
následně v období 2018–2019 klesnout na 86,6 %. Makroekonomický
scénář Spojeného království, na němž jsou založeny rozpočtové
projekce programu, je realistický. Potenciální rizika pro rozpočtové
projekce mají svůj původ v nižším než očekávaném růstu
způsobenému nízkými platy, jež dusí soukromou spotřebu, a nejistotě
bránící investicím. Projekce jsou nicméně v souladu s prognózou Komise z
jara 2014, která také nepočítá s korekcí nadměrného schodku ve
lhůtě stanovené Radou. Podle prognózy Komise nadto změna
strukturálního salda (po korekci) v období 2010–2014 zaostává za požadavky
průměrně o 0,6 % HDP ročně a předpokládá se, že
požadované úrovně nedosáhne ani v roce 2015. Na základě vlastního
posouzení programu a prognózy Komise a podle nařízení (ES) č. 1466/97
se Rada domnívá, že jsou nutná další opatření, aby byl zajištěn
soulad s doporučením v rámci postupu při nadměrném schodku. (11)
Pokud jde o bytový sektor, přijalo Spojené
království opatření jak na straně nabídky, tak na straně
poptávky. Přes určitý nárůst zůstává nabídka nových
nemovitostí nízká a významně zaostává za poptávkou. To v kombinaci s
nízkou úrokovou mírou a příznivějšími podmínkami pro poskytování
hypoték (např. mnohonásobně vyšší poměr úvěru k
příjmům) vedlo k nárůstu cen nemovitostí v určitých částech
Spojeného království, zejména v Londýně. Nedostatečná nabídka je
dlouhodobým strukturálním jevem a ve střednědobém horizontu
zřejmě potrvá. K dalšímu posílení nabídky nemovitostí je
zapotřebí jednat – vytvářet vhodné pobídky na zvýšení nabídky na
místní úrovni. Orgány by měly i nadále sledovat ceny nemovitostí i výši
hypotečního zadlužení a být připraveny v případě
potřeby přijmout vhodná makroobezřetnostní opatření, mj.
systém podpory při koupi (ručení za úvěr). Existuje potřeba
zvýšit transparentnost používání a dopadu regulace v odvětví nemovitostí
ze strany Výboru pro finanční politiku, která by mohla pomoci řešit
problémy s přemrštěností cen nemovitostí a nárůstem
hypotečního zadlužení. Mělo by se zvážit přijetí reforem
zdanění pozemků a nemovitostí, aby se zmírnila narušení trhu
nemovitostí. Rostoucí hodnotě nemovitostí v současnosti neodpovídá výše
daní z nemovitosti, jelikož seznam hodnoty nemovitostí nebyl od roku 1991
aktualizován, a zdanění u dražších nemovitostí je v relativním poměru
nižší než u nemovitostí levnějších v důsledku současných
regresivních sazeb a pásem v rámci systému obecní daně. (12)
Spojené království nepřestává řešit
problémy nezaměstnanosti a podzaměstnanosti, jakož i specifické
otázky spojené s nezaměstnaností mladých lidí. Mladí lidé mají značné
problémy se získáváním dovedností a pracovních zkušeností, které si žádá trh
práce, a problémem je rovněž, jak zvýšit nabídku učňovského
vzdělávání. To může vysvětlit skutečnost, že zájem o
subvencování mzdových nákladů poskytované v rámci programu smluv pro mladé
(Youth Contract) zůstává nižší, než se očekávalo. Trh práce zápasí s
nedostatkem dovedností a orgány se snaží rekvalifikovat pracovní sílu v rámci
boje s nezaměstnaností a nedostatkem vysoce kvalitních odborných a
technických dovedností. Přes pokusy o lepší kvalitu programu odborných
stáží je zapotřebí vynaložit další úsilí. Systémy hodnocení kvalifikace
nadto zůstávají složité a je nutné je zjednodušit, aby se usnadnilo
všeobecné uznávání kvalifikace a zvýšila míra zapojení
zaměstnavatelů. (13)
Orgány se zabývají problémy slabých pracovních
pobídek zejména pro příjemce sociálních dávek zavedením tzv. „Universal
Credit“, který jim umožní si i po nástupu do práce zachovat některé dávky.
Toto opatření by mohlo mít pozitivní dopad na míru zaměstnanosti, ale
velmi bude záležet na jeho efektivní realizaci a na podpůrných službách,
včetně vzájemného působení s ostatními dávkami. Důraz na
návrat do pracovního procesu se odrazil také v omezení ročního navýšení
dávek a daňových úlev spojených s odpracovanými lety na 1 % do roku 2016. (14)
Spojené království pokračuje v řešení
problému nízké zaměstnanosti rodičů zajišťováním lepšího
přístupu k vysoce kvalitní a dostupné péči o dítě. Neustává
zavádět systémy, které mají učinit péči o dítě cenově
dostupnější pro rodiče zaměstnané jak na částečný, tak
na plný úvazek, přičemž se bere ohled na různou úroveň
příjmů. Náklady na péči o dítě však zůstávají mezi
nejvyššími v EU, což nepřestává být problémem především pro druhého
výdělečně činného partnera a pro samoživitele. (15)
Pokud jde o přístup k financování,
zůstává úroveň nárůstu úvěrů i přes zlepšení
podmínek na trzích s úvěry v roce 2013 nízká a stávající politiky
potřebují delší čas, aby se ukázalo, zda byly úspěšné. Se
specifickými problémy, pokud jde o přístup k úvěrům, se potýkají
malé a střední podniky. Zatímco velké podniky mohou získat finanční
prostředky přímo na velkoobchodních trzích a využívat výhod z široké
nabídky finančních služeb, malé a střední podniky jsou z
převážné části závislé na bankách, když chtějí využít externích
zdrojů financování. K pozitivnímu posunu došlo při plnění doporučení
z minulého roku ohledně hospodářské soutěže v bankovním
odvětví, a to vytvořením nových bank (challenger banks). Jedním z
takových příkladů je banka TSB, i když tato banka není zatím
plně nezávislá (16)
V prosinci 2013 zveřejnilo Spojené království
aktualizaci národního plánu pro infrastrukturu: jedná se o dlouhodobou a
strategickou koncepci plánování, financování, financí a budování
infrastruktury. V plánu je vytvořena „infrastruktura“ pro prospektivní
kapitálové investice do roku 2020 a dále v celkové výši 375 miliard GBP
(přibližně 460 miliard EUR). Velká část této „infrastruktury“
(340 miliard GBP, tj. asi 420 miliard EUR) se týká investic do energetiky a
dopravy. U tří čtvrtin prostředků se počítá se
soukromými zdroji a zbytek by měl přitéci z veřejných
prostředků. Přes vhodnost takové iniciativy přetrvávají
obavy, pokud jde o financování ze soukromých zdrojů, právní jistotu a
včasné udělení stavebního povolení. Je tudíž zapotřebí
vytvořit přísný mechanismus na zmírnění rizik spojených s
financováním a realizací a současně zajistit transparentnost plánovaných
a skutečných výdajů na infrastrukturu. (17)
V kontextu evropského semestru provedla Komise
komplexní analýzu hospodářské politiky Spojeného království. Posoudila
konvergenční program i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich
význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve
Spojeném království, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k
nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím,
že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni
EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou
promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6. (18)
Na základě tohoto posouzení Rada
přezkoumala konvergenční program a její stanovisko[8] je promítnuto zejména
do níže uvedeného doporučení č. 1. (19)
Na základě výsledků hloubkového
přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program
reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6
nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených
doporučení č. 2, 3, 5 a 6, DOPORUČUJE, aby Spojené království
v období 2014–2015 provedlo tato opatření: 1. Posílit
rozpočtovou strategii usilující o udržitelné snížení nadměrného
schodku v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při
nadměrném schodku. Pokračovat v diferencovaném prorůstovém
přístupu k fiskálnímu zpřísňování upřednostňováním
kapitálových investic. Za účelem podpory fiskální konsolidace by se
mělo vzít zvážit zvýšení příjmů skrze rozšíření daňového
základu. Odstraňovat strukturální překážky v rámci infrastruktury,
nedostatky dovedností a řešit přístup malých a středních
podniků k financování s cílem povzbudit růst vývozu zboží i služeb. 2. Zvýšit transparentnost
používání a dopadu makroobezřetnostní regulace v bytovém sektoru ze strany
Výboru pro finanční politiku působícího v rámci Bank of England.
Přijmout vhodná opatření proti rychlému růstu cen nemovitostí v
oblastech Spojeného království, jež mají zásadní podíl na hospodářském
růstu, zejména v Londýně, například přizpůsobením
systému podpory při koupi a zmírňováním rizik spojených s vysokým
hypotečním zadlužením. Odstranit nesrovnalosti ve zdanění nemovitostí
pravidelnou aktualizací hodnoty nemovitostí a snížit regresivnost sazeb a pásem
v rámci systému obecní daně. Pokračovat v úsilí o větší nabídku
v sektoru bydlení. 3. Pokračovat v programu
smluv pro mladé, a to zejména zvyšováním dovedností odpovídajících
potřebám zaměstnavatelů. Zajistit zapojení
zaměstnavatelů důrazem na odstraňování nedostatku
dovedností prostřednictvím poskytování vysoce kvalitních dovedností a
rozšiřováním nabídky učňovského vzdělávání. Snížit
počet mladých lidí s nízkou úrovní základních dovedností. 4. Neustávat v úsilí v boji
proti dětské chudobě v domácnostech s nízkými příjmy, a to tím,
že se zajistí, aby Universal Credit a další sociální reformy přinášely
odpovídající výsledky v podobě pobídek k práci a podpůrných služeb.
Zlepšit přístup k cenově dostupnější kvalitní péči o
dítě. 5. Pokračovat v úsilí o
zlepšení přístupu malých a středních podniků k bankovnímu i nebankovnímu
financování. Zajistit efektivní fungování banky Business Bank a podporovat
vznik nových bank. 6. Sledovat plnění
národního plánu pro infrastrukturu prostřednictvím zvyšování
předvídatelnosti plánování a poskytováním jistoty ohledně
závazků financování. Zajistit transparentnost a odpovědnost jednotným
a včasným poskytováním informací o provádění plánu. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. [2] Úř. věst. L 306,
23.11.2011, s. 25. [3] COM(2014) 429 final. [4] P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129. [5] COM(2013) 800 final. [6] COM(2013) 790 final. [7] SWD(2014) 91 final. [8] Podle čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č.
1466/97.