52014DC0429

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2014 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Spojeného království na rok 2014

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy[2], a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[3],

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2) Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3) Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, který představuje provázaný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících veškerých dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4) Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Spojeného království na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Spojeného království na období 2012–2013 až 2017–2018.

(5) Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu[5], čímž zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2014. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování[6], ve které je Spojené království uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6) Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7) Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky svého hloubkového přezkumu pro Spojené království[7] podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Přezkum Komise vedl k závěru, že Spojené království se i nadále potýká s makroekonomickou nerovnováhou, jež si vyžaduje sledování a politické kroky. Pozornost je zapotřebí i nadále věnovat zejména vývoji v oblasti zadlužení domácností souvisejícímu s vysokou mírou hypotečních úvěrů a strukturální charakteristikou trhu rezidenčních nemovitostí, jakož i nepříznivý vývoji podílů na vývozním trhu. Rizika v oblasti rezidenčních nemovitostí souvisí s trvalým strukturálním nedostatkem bydlení, přirozeně omezenou nabídkou, zejména v Londýně, přičemž relativně pomalá reakce ze strany nabídky na nárůst poptávky nepřestává hnát ceny nemovitostí směrem nahoru, opět především v Londýně, ale i v jihovýchodní části země, což vede kupující k tomu, že se uvazují k vysokým hypotečním úvěrům. Klesající podíl na vývozním trhu sice pravděpodobně žádné krátkodobé riziko nepředstavuje, přesto spolu se schodkem běžného účtu poukazuje na strukturální problémy. Ty jsou spojeny s mezerami a nedostatky v oblasti dovedností a infrastruktury. Pokud jde o veřejné financování, Spojené království nesplnilo své cíle celkového schodku ani své cíle strukturální korekce.

(8) Dne 30. dubna 2014 předložilo Spojené království svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj konvergenční program na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9) Podle odstavce 4 Protokolu (č. 15) o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska se povinnost vyvarovat se nadměrných schodků veřejných financí stanovená v čl. 126 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie na Spojené království nepoužije. Odstavec 5 protokolu stanoví, že se Spojené království snaží nadměrných schodků veřejných financí vyvarovat. Dne 8. července 2008 Rada v souladu s čl. 104 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství rozhodla, že ve Spojeném království existuje nadměrný schodek.

(10) Cílem rozpočtové strategie stanovené v konvergenčním programu na rok 2014 je, aby na konci současného pětiletého klouzavého období, které končí v letech 2018–2019, bylo dosaženo vyrovnaného cyklicky očištěného běžného rozpočtu. Konvergenční program neobsahuje střednědobý rozpočtový cíl podle Paktu o stabilitě a růstu. Výše schodku veřejných financí se v letech 2014–2015 odhaduje na 5,0 % HDP poté, co v letech 2009–2010 dosáhla svého vrcholu ve výši 11,4 % HDP. To není v souladu s lhůtou pro nápravu nadměrných schodků stanovenou Radou. Podle programu bude nadměrný schodek odstraněn v období 2016–2017 (2,4 % HDP), tedy dva roky po uplynutí lhůty stanovené Radou. Program očekává, že se (nově vypočtený) strukturální schodek veřejných financí během roku zlepší o 0,3 procentního bodu na 4,4 % HDP do roku 2014/2015. Rozpočtové plány nestačí ke splnění doporučeného průměrného ročního fiskálního úsilí při snižování nadměrného schodku. Program nato počítá s ročním zlepšením (nově vypočteného) strukturálního salda o 0,8 procentního bodu v letech 2015–2016 a o 1,3 procentního bodu v letech 2016–2017. Celkově vzato je program jen zčásti v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Konsolidace se prozatím převážně zakládala na snižování výdajů, a proto by bylo možné uvažovat o potenciálním příspěvku z příjmů pocházejících z rozšíření daňového základu. Spojené království čelí vysoké míře ušlých daní, zvláště pokud jde o nepřímé zdanění. Podle konvergenčního programu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP zvýšit v období 2015–2016 na 93,1 % a následně v období 2018–2019 klesnout na 86,6 %. Makroekonomický scénář Spojeného království, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Potenciální rizika pro rozpočtové projekce mají svůj původ v nižším než očekávaném růstu způsobenému nízkými platy, jež dusí soukromou spotřebu, a nejistotě bránící investicím. Projekce jsou nicméně v souladu s prognózou Komise z jara 2014, která také nepočítá s korekcí nadměrného schodku ve lhůtě stanovené Radou. Podle prognózy Komise nadto změna strukturálního salda (po korekci) v období 2010–2014 zaostává za požadavky průměrně o 0,6 % HDP ročně a předpokládá se, že požadované úrovně nedosáhne ani v roce 2015. Na základě vlastního posouzení programu a prognózy Komise a podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že jsou nutná další opatření, aby byl zajištěn soulad s doporučením v rámci postupu při nadměrném schodku.

(11) Pokud jde o bytový sektor, přijalo Spojené království opatření jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Přes určitý nárůst zůstává nabídka nových nemovitostí nízká a významně zaostává za poptávkou. To v kombinaci s nízkou úrokovou mírou a příznivějšími podmínkami pro poskytování hypoték (např. mnohonásobně vyšší poměr úvěru k příjmům) vedlo k nárůstu cen nemovitostí v určitých částech Spojeného království, zejména v Londýně. Nedostatečná nabídka je dlouhodobým strukturálním jevem a ve střednědobém horizontu zřejmě potrvá. K dalšímu posílení nabídky nemovitostí je zapotřebí jednat – vytvářet vhodné pobídky na zvýšení nabídky na místní úrovni. Orgány by měly i nadále sledovat ceny nemovitostí i výši hypotečního zadlužení a být připraveny v případě potřeby přijmout vhodná makroobezřetnostní opatření, mj. systém podpory při koupi (ručení za úvěr). Existuje potřeba zvýšit transparentnost používání a dopadu regulace v odvětví nemovitostí ze strany Výboru pro finanční politiku, která by mohla pomoci řešit problémy s přemrštěností cen nemovitostí a nárůstem hypotečního zadlužení. Mělo by se zvážit přijetí reforem zdanění pozemků a nemovitostí, aby se zmírnila narušení trhu nemovitostí. Rostoucí hodnotě nemovitostí v současnosti neodpovídá výše daní z nemovitosti, jelikož seznam hodnoty nemovitostí nebyl od roku 1991 aktualizován, a zdanění u dražších nemovitostí je v relativním poměru nižší než u nemovitostí levnějších v důsledku současných regresivních sazeb a pásem v rámci systému obecní daně. 

(12) Spojené království nepřestává řešit problémy nezaměstnanosti a podzaměstnanosti, jakož i specifické otázky spojené s nezaměstnaností mladých lidí. Mladí lidé mají značné problémy se získáváním dovedností a pracovních zkušeností, které si žádá trh práce, a problémem je rovněž, jak zvýšit nabídku učňovského vzdělávání. To může vysvětlit skutečnost, že zájem o subvencování mzdových nákladů poskytované v rámci programu smluv pro mladé (Youth Contract) zůstává nižší, než se očekávalo. Trh práce zápasí s nedostatkem dovedností a orgány se snaží rekvalifikovat pracovní sílu v rámci boje s nezaměstnaností a nedostatkem vysoce kvalitních odborných a technických dovedností. Přes pokusy o lepší kvalitu programu odborných stáží je zapotřebí vynaložit další úsilí. Systémy hodnocení kvalifikace nadto zůstávají složité a je nutné je zjednodušit, aby se usnadnilo všeobecné uznávání kvalifikace a zvýšila míra zapojení zaměstnavatelů.

(13) Orgány se zabývají problémy slabých pracovních pobídek zejména pro příjemce sociálních dávek zavedením tzv. „Universal Credit“, který jim umožní si i po nástupu do práce zachovat některé dávky. Toto opatření by mohlo mít pozitivní dopad na míru zaměstnanosti, ale velmi bude záležet na jeho efektivní realizaci a na podpůrných službách, včetně vzájemného působení s ostatními dávkami. Důraz na návrat do pracovního procesu se odrazil také v omezení ročního navýšení dávek a daňových úlev spojených s odpracovanými lety na 1 % do roku 2016.

(14) Spojené království pokračuje v řešení problému nízké zaměstnanosti rodičů zajišťováním lepšího přístupu k vysoce kvalitní a dostupné péči o dítě. Neustává zavádět systémy, které mají učinit péči o dítě cenově dostupnější pro rodiče zaměstnané jak na částečný, tak na plný úvazek, přičemž se bere ohled na různou úroveň příjmů. Náklady na péči o dítě však zůstávají mezi nejvyššími v EU, což nepřestává být problémem především pro druhého výdělečně činného partnera a pro samoživitele.

(15) Pokud jde o přístup k financování, zůstává úroveň nárůstu úvěrů i přes zlepšení podmínek na trzích s úvěry v roce 2013 nízká a stávající politiky potřebují delší čas, aby se ukázalo, zda byly úspěšné. Se specifickými problémy, pokud jde o přístup k úvěrům, se potýkají malé a střední podniky. Zatímco velké podniky mohou získat finanční prostředky přímo na velkoobchodních trzích a využívat výhod z široké nabídky finančních služeb, malé a střední podniky jsou z převážné části závislé na bankách, když chtějí využít externích zdrojů financování. K pozitivnímu posunu došlo při plnění doporučení z minulého roku ohledně hospodářské soutěže v bankovním odvětví, a to vytvořením nových bank (challenger banks). Jedním z takových příkladů je banka TSB, i když tato banka není zatím plně nezávislá

(16) V prosinci 2013 zveřejnilo Spojené království aktualizaci národního plánu pro infrastrukturu: jedná se o dlouhodobou a strategickou koncepci plánování, financování, financí a budování infrastruktury. V plánu je vytvořena „infrastruktura“ pro prospektivní kapitálové investice do roku 2020 a dále v celkové výši 375 miliard GBP (přibližně 460 miliard EUR). Velká část této „infrastruktury“ (340 miliard GBP, tj. asi 420 miliard EUR) se týká investic do energetiky a dopravy. U tří čtvrtin prostředků se počítá se soukromými zdroji a zbytek by měl přitéci z veřejných prostředků. Přes vhodnost takové iniciativy přetrvávají obavy, pokud jde o financování ze soukromých zdrojů, právní jistotu a včasné udělení stavebního povolení. Je tudíž zapotřebí vytvořit přísný mechanismus na zmírnění rizik spojených s financováním a realizací a současně zajistit transparentnost plánovaných a skutečných výdajů na infrastrukturu.

(17) V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Spojeného království. Posoudila konvergenční program i národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Spojeném království, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 6.

(18) Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program a její stanovisko[8] je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(19) Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení č. 2, 3, 5 a 6,

DOPORUČUJE, aby Spojené království v období 2014–2015 provedlo tato opatření:

1.           Posílit rozpočtovou strategii usilující o udržitelné snížení nadměrného schodku v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Pokračovat v diferencovaném prorůstovém přístupu k fiskálnímu zpřísňování upřednostňováním kapitálových investic. Za účelem podpory fiskální konsolidace by se mělo vzít zvážit zvýšení příjmů skrze rozšíření daňového základu. Odstraňovat strukturální překážky v rámci infrastruktury, nedostatky dovedností a řešit přístup malých a středních podniků k financování s cílem povzbudit růst vývozu zboží i služeb.

2.           Zvýšit transparentnost používání a dopadu makroobezřetnostní regulace v bytovém sektoru ze strany Výboru pro finanční politiku působícího v rámci Bank of England. Přijmout vhodná opatření proti rychlému růstu cen nemovitostí v oblastech Spojeného království, jež mají zásadní podíl na hospodářském růstu, zejména v Londýně, například přizpůsobením systému podpory při koupi a zmírňováním rizik spojených s vysokým hypotečním zadlužením. Odstranit nesrovnalosti ve zdanění nemovitostí pravidelnou aktualizací hodnoty nemovitostí a snížit regresivnost sazeb a pásem v rámci systému obecní daně. Pokračovat v úsilí o větší nabídku v sektoru bydlení.

3.           Pokračovat v programu smluv pro mladé, a to zejména zvyšováním dovedností odpovídajících potřebám zaměstnavatelů. Zajistit zapojení zaměstnavatelů důrazem na odstraňování nedostatku dovedností prostřednictvím poskytování vysoce kvalitních dovedností a rozšiřováním nabídky učňovského vzdělávání. Snížit počet mladých lidí s nízkou úrovní základních dovedností.

4.           Neustávat v úsilí v boji proti dětské chudobě v domácnostech s nízkými příjmy, a to tím, že se zajistí, aby Universal Credit a další sociální reformy přinášely odpovídající výsledky v podobě pobídek k práci a podpůrných služeb. Zlepšit přístup k cenově dostupnější kvalitní péči o dítě.

5.           Pokračovat v úsilí o zlepšení přístupu malých a středních podniků k bankovnímu i nebankovnímu financování. Zajistit efektivní fungování banky Business Bank a podporovat vznik nových bank.

6.           Sledovat plnění národního plánu pro infrastrukturu prostřednictvím zvyšování předvídatelnosti plánování a poskytováním jistoty ohledně závazků financování. Zajistit transparentnost a odpovědnost jednotným a včasným poskytováním informací o provádění plánu.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

[3]               COM(2014) 429 final.

[4]               P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129.

[5]               COM(2013) 800 final.

[6]               COM(2013) 790 final.

[7]               SWD(2014) 91 final.

[8]               Podle čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.