52014DC0415

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Lotyšska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lotyšska na rok 2014

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[2],

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[3],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2) Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3) Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a provést doporučení určená jednotlivým zemím.

(4) Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Lotyšska na rok 2013 a vydala stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Lotyšska na období 2012–2016.

(5) Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu[4], která zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik v roce 2014. Téhož dne Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování[5], ve které Lotyšsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6) Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7) Dne 29. dubna 2014 předložilo Lotyšsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 30. dubna 2014 svůj program stability na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(8) Cílem rozpočtové strategie vytyčené v programu stability na rok 2014 je postupné snižování celkového schodku a udržení strukturálního salda, jež je v souladu se střednědobým cílem, vezme-li se v úvahu povolená dočasná odchylka od střednědobého cíle z důvodu dopadů systémové důchodové reformy. Program změnil střednědobý cíl z -0,5 % na -1,0 % a tento nový střednědobý cíl odráží cíle Paktu o stabilitě a růstu. Plánovaný vývoj celkového salda v programu Lotyšska počítá s postupným zhoršováním (přepočteného) strukturálního salda, jež se však nadále udrží v rozpětí povoleném v rámci provádění důchodové reformy. S ohledem na povolenou odchylku od střednědobého cíle je plánovaný strukturální schodek až do roku 2016 v souladu s požadavky stanovenými v Paktu. Plánované zvýšení přepočteného strukturálního schodku v roce 2017 nicméně povede k odchylce od požadované korekce, která by vedla ke splnění střednědobého cíle. Z obecného hlediska je rozpočtová strategie vytyčená v programu vesměs v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Veřejný dluh se v průběhu celého programového období udrží výrazně pod 60 % HDP a do roku 2017 se sníží na 31 %. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu a který nebyl formálně potvrzen nezávislou institucí, je realistický. Očekává se, že hospodářský růst bude během programového období nadále dosahovat okolo 4 % ročně a předpokládá se mírné zvýšení cen. Rozpočtový scénář nastíněný v programu počítá s prudkým poklesem podílu veřejných příjmů a výdajů na HDP, což odráží mnohá opatření snižující příjmy doprovázená cíleným omezováním výdajů. Vzrůstající požadavky na výdaje v některých oblastech politiky ohrožují snižování výdajů předpokládané v programu. Prognóza Komise z jara 2014 ukazuje, že ačkoli fiskální politika na rok 2014 je v souladu s požadavky Paktu, existuje riziko, že v roce 2015 dojde k odchýlení. Na základě posouzení programu a prognózy Komise podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že odchylka strukturálního schodku od střednědobého cíle v roce 2014 odráží dopad systémové důchodové reformy, avšak počínaje rokem 2015 hrozí, že dojde k odchylce od požadované korekce.

(9) Lotyšsko podniklo kroky ke snížení daňové zátěže osob s nízkými příjmy a rodin se závislými rodinnými příslušníky a ke zpřísnění daní z nemovitostí a ekologických daní, avšak výše a podoba těchto daní nemá dostatečný dopad na chování hospodářských subjektů a stále přetrvávají některé dotace s nepříznivými důsledky pro životní prostředí. Lotyšské orgány učinily jistý pokrok, pokud jde o lepší dodržování daňových předpisů a snížení podílu nehlášené ekonomické činnosti, zejména díky zdokonalenému posuzování rizik a přísnějším sankcím v případě podvodů, nicméně v oblasti boje proti daňovým podvodům a únikům stále existují problémy. Pokud se zlepší dodržování daňových předpisů, mohlo by dojít ke značnému zvýšení příjmů ze spotřebních daní, které se významně podílejí na celkovém zdanění.

(10) Třebaže byl vypracován ambiciózní plán na reformu vysokého školství, nedošlo v Lotyšsku k žádnému pokroku při vytváření mezinárodně uznávaného akreditačního systému, plány na zavedení nového modelu financování jsou nejisté, konsolidace institucí vysokoškolského vzdělávání se zpomalila a omezení týkající se používání cizích jazyků zůstávají beze změn. Tyto skutečnosti lze konstatovat navzdory tomu, že pro reformu vysokoškolského systému existuje značný prostor, neboť je s ohledem na klesající počet obyvatel příliš rozsáhlý, nabízí příliš mnoho odlišných studijních programů a je jen v omezené míře přitažlivý pro zahraniční studenty a vyučující. Výsledky prvního nezávislého posouzení výzkumných institucí ukazují, že pouze 10 % hodnocených institucí lze považovat za mezinárodní výzkumná střediska vysoké úrovně. Kromě toho činila intenzita výzkumu a vývoje v Lotyšsku v roce 2012 pouze 0,66 % HDP a nezdá se, že bude dosaženo cíle strategie Evropa 2020, jenž počítá s vyčleněním prostředků na výzkum a vývoj ve výši 1,5 % HDP.

(11) Lotyšsko dosáhlo určitého pokroku v řešení nezaměstnanosti, která výrazně poklesla. Nezaměstnanost mladých lidí však zůstává relativně vysoká a jsou zapotřebí opatření, která by se zaměřovala na neaktivní mladé lidi neregistrované u úřadu práce. Ačkoli Lotyšsko přijalo opatření zaměřená na řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a na kvalitu odborného vzdělávání, je třeba se na tyto oblasti i nadále soustředit, zejména pokud jde o zvýšení kvality učňovské přípravy a rozvoj uceleného poradenství pro volbu povolání. Aktivní politiky na trhu práce mají stále omezený dosah a často se omezují na veřejné práce.

(12) Chudoba osob v produktivním věku zůstává v Lotyšsku velmi vysoká. Lotyšsko podniklo určité kroky k reformě sociální pomoci a dokončilo rozsáhlé hodnocení systému sociálního zabezpečení, které představuje solidní podklad pro reformu. Došlo k podstatnému zvýšení různých dávek spojených s péčí o dítě a ke zvýšení nezdanitelného minima u daně z příjmu fyzických osob pro závislé osoby. Účinnost sociální ochrany z hlediska zmírnění chudoby je však stále nedostatečná a problematické je i budování účinné sociální záchranné sítě. Obecně lze říci, že značná část obyvatel je ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením, přičemž u dětí je tento podíl ještě vyšší. Obzvláště vysoké riziko chudoby a sociálního vyloučení existuje v případě rodin s dětmi, nezaměstnaných, zdravotně postižených osob a obyvatel žijících ve venkovských oblastech. Výdaje Lotyšska na sociální ochranu vyjádřené jako procento HDP jsou nejnižší v EU. V přístupu ke zdravotní péči brání pacientům výdaje, včetně vysoké finanční spoluúčasti a rozšířených neoficiálních poplatků, což vede k tomu, že velká část obyvatelstva nedostává potřebnou zdravotní péči. Existuje značný prostor pro zvýšení účinnosti systému, zajištění nákladově efektivního financování a podporu činností zaměřených na předcházení onemocněním.

(13) Lotyšsko učinilo jistý pokrok v otevření svého trhu s elektrickou energií hospodářské soutěži a počátkem roku 2015 se to začne týkat i domácností. V červnu 2013 se Lotyšsko připojilo k obchodování na regionálním trhu s elektřinou v severských a pobaltských státech (Nord Pool Spot). Je zapotřebí dále posílit vzájemná propojení s trhem s energií v EU, jelikož Lotyšsko je v současnosti závislé na dovozu a přeshraniční elektrická síť s Estonskem je do značné míry přetížená. Rozvoj infrastruktury má tudíž zásadní význam a Lotyšsko čekají značné úkoly při odstraňování nedostatků v infrastruktuře. Určitého pokroku bylo také dosaženo v odvětví zemního plynu, když parlament schválil změny energetického zákona, na jejichž základě se od dubna 2014 začal trh s plynem postupně otevírat. Úplné otevření trhu však bylo odloženo až na rok 2017. Lotyšsko navrhlo vyváženou kombinaci politických opatření, která se týkají úspor energie v hlavních hospodářských odvětvích, a v nadcházejících letech by se více než 70 % energie mělo ušetřit ve stavebnictví. Stále je však třeba zlepšit energetickou účinnost v dopravě, u budov a vytápěcích systémů.

(14) Lotyšsko podniklo důležité kroky ke zlepšení kapacit soudnictví s cílem snížit počet nevyřízených případů a délku řízení. Vysoká míra nevyřízených soudních případů však stále ohrožuje podnikání a je třeba provést reformy zaměřené na zlepšení účinnosti a kvality soudnictví, mimo jiné pokud jde o úpadková řízení, mediaci a rozhodčí řízení. Lotyšsko vypracovalo návrh ambiciózních reforem veřejné správy; jejich provádění je nicméně pomalé a nevztahuje se na místní samosprávy a při uskutečňování reformy státních podniků došlo k výraznému zpoždění. Je zapotřebí změnit zákon o hospodářské soutěži s cílem poskytnout Radě pro hospodářskou soutěž větší institucionální a finanční nezávislost, aby mohla účinně zasahovat vůči veřejným i soukromým subjektům, jejichž činnost omezuje hospodářskou soutěž.

(15) V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lotyšska. Komise posuzovala program stability a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Lotyšsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v EU tím, že členské státy získají pro své budoucí rozhodování vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta v níže uvedených doporučeních č. 1 až 5.

(16) Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Lotyšska a její stanovisko[6] je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(17) Komise rovněž v kontextu evropského semestru provedla analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na základě této analýzy vydala Rada zvláštní doporučení určená členským státům, které používají euro. Také Lotyšsko by mělo zajistit úplné a včasné provedení těchto doporučení,

DOPORUČUJE, aby Lotyšsko v období 2014–2015 provedlo tato opatření:

1.           Udržet v roce 2014 zdravou fiskální pozici a posílit rozpočtovou strategii počínaje rokem 2015, a zajistit tak, že odchylka od střednědobého cíle se bude týkat pouze dopadu systémové důchodové reformy. Pokračovat v úsilí o další snížení daňového zatížení osob s nízkými příjmy v rámci přechodu k daním z nemovitostí a ekologickým daní podporujícím růst a zlepšit dodržování daňových předpisů a výběr daní.

2.           Pokročit v provádění reformy vysokého školství, zejména prostřednictvím zřízení nezávislé akreditační agentury a zavedení takového modelu financování, který odměňuje kvalitu. Poskytovat poradenství pro volbu povolání na všech vzdělávacích stupních, zlepšit kvalitu odborného vzdělávání a přípravy, včetně posílené učňovské přípravy, a učinit pokrok v oblasti zaměstnatelnosti mladých lidí, např. zavedením opatření pro neregistrované mladé lidi, kteří nemají zaměstnání a neúčastní se ani vzdělávání nebo odborné přípravy. Podniknout kroky k vytvoření integrovanějšího a ucelenějšího výzkumného systému, mimo jiné tím, že financování bude soustředěno na výzkumné instituce schopné prosadit se v mezinárodní konkurenci.

3.           Pokročit v reformě sociální pomoci a jejího financování s cílem zajistit větší rozsah pomoci, přiměřenost dávek, účinnější aktivační opatření a cílené sociální služby. Zvýšit dosah aktivních politik trhu práce. Zlepšit nákladovou efektivnost, kvalitu a dostupnost systému zdravotní péče.

4.           Urychlit rozvoj vzájemných propojení se sítěmi s elektřinou a plynem v sousedních členských státech v zájmu diverzifikace zdrojů energie a podpořit hospodářskou soutěž prostřednictvím větší integrace trhů s energií v pobaltských zemích. Pokračovat v úsilí o další zvyšování energetické účinnosti v dopravě, u budov a vytápěcích systémů.

5.           Dokončit reformy soudnictví, včetně dosud neprovedených reforem v oblasti insolvenčních řízení, rozhodčích řízení a mediace, a zajistit takové právní prostředí, které bude příznivé pro podniky a spotřebitele. Pokročit v reformách veřejné správy, včetně provedení reformy řízení státních podniků a zvýšení institucionální a finanční nezávislosti Rady pro hospodářskou soutěž.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               COM(2014) 415 final.

[3]               P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129.

[4]               COM(2013) 800 final.

[5]               COM(2013) 790 final.

[6]               Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.