This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52014DC0408
Recommendation for a COUNCIL RECOMMENDATION on Ireland’s 2014 national reform programme and delivering a Council opinion on Ireland’s 2014 stability programme
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2014
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2014
/* COM/2014/0408 final */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2014 /* COM/2014/0408 final */
Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok
2014
a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2014
RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES) č.
1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik[1],
a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a
nápravě makroekonomické nerovnováhy[2],
a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, s ohledem na doporučení Evropské komise[3], s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4], s ohledem na závěry Evropské rady, s ohledem na stanovisko Výboru pro
zaměstnanost, s ohledem na stanovisko Hospodářského a
finančního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální
ochranu, s ohledem na stanovisko Výboru pro
hospodářskou politiku, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada
návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa
2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se
zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout
opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a
konkurenceschopnost. (2)
Dne 13. července 2010 přijala Rada na
základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech
hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014)
a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech
politik zaměstnanosti členských států, které společně
tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány,
aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních
politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. (3)
Dne 29. června 2012 přijali hlavy
států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o
Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec
opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny
využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o
krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a
vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020
a naplnit doporučení určená jednotlivým státům. (4)
Irsko do prosince 2013 podléhalo makroekonomickému
ozdravnému programu. Podle článku 12 nařízení (EU) č. 472/2013
bylo po dobu trvání tohoto programu osvobozeno od sledování a posuzování v
rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. S ohledem
na skutečnost, že Irsko makroekonomický ozdravný program úspěšně
dokončilo, mělo by být nyní plně začleněno do rámce
evropského semestru. (5)
Dne 13. listopadu 2012 přijala Komise
roční analýzu růstu[5],
která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok
2014. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č.
1176/2011 zprávu mechanismu varování[6]. (6)
Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada
priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a
opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další
diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke
standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory
růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a
sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy. (7)
Dne 5. března 2014 Komise zveřejnila
výsledky hloubkového přezkumu Irska[7],
který provedla podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011,
přičemž zohlednila úspěšné dokončení ekonomického
ozdravného programu Irska a tedy skutečnost, že Irsko by nyní mělo
být plně začleněno do rámce evropského semestru. Komise na
základě analýzy dospěla k závěru, že nedávno dokončený
irský makroekonomický ozdravný program výrazně přispěl k
řešení hospodářských rizik a ke snížení nerovnováh.
Přetrvávající makroekonomické nerovnováhy však vyžadují zvláštní sledování
a rozhodná politická opatření. Zejména vývoj ve finančním sektoru,
zadluženost soukromého a veřejného sektoru a s tím související vysoké
hrubé a čisté závazky vůči zahraničí, jakož i situace na
trhu práce ukazují, že rizika stále přetrvávají. (8)
Dne 17. dubna 2014 předložilo Irsko svůj
národní program reforem na rok 2014 a dne 29. dubna 2014 svůj program
stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy
posuzovány současně. (9)
Hlavními cíli rozpočtové strategie
nastíněné v programu stability na rok 2014 je napravit nadměrný
schodek do roku 2015 a dosáhnout střednědobého cíle do roku 2018.
Cílem programu je snížit schodek v souladu s doporučeními v rámci postupu
při nadměrném schodku pod 3 % HDP do roku 2015. Program potvrzuje
střednědobý rozpočtový cíl v podobě vyrovnaného
strukturálního rozpočtu, což je v souladu s ustanoveními Paktu o
stabilitě a růstu. Pokud jde o období po roce 2015, program na období
2016–2018 předpokládá snížení celkového rozpočtového schodku o
přibližně 1 procentní bod HDP ročně. Jeho cílem je snížit
míru zadlužení z téměř 124 % HDP v roce 2013 na 107 % HDP v roce
2018. Makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové
projekce programu, je z velké míry v souladu s prognózami Komise na rok 2014 a
2015, přičemž existují určité rozdíly, pokud jde o
příspěvky složek poptávky. Program byl schválen nezávislým orgánem
(Irish Fiscal Advisory Council – irská rada pro fiskální záležitosti). Prognózy
orgánů na další roky programu jsou však optimistické. Navíc dosažení
rozpočtových cílů pro rok 2015 není podporováno dostatečně
podrobnými opatřeními. V důsledku toho je prognóza Komise týkající se
schodku na rok 2015 vyšší než cíl doporučený Radou. Na základě
hodnocení programu a prognózy Komise podle nařízení Rady (ES) č.
1466/97 dospěla Rada k závěru, že programové cíle jsou v souladu s
požadavky Paktu o stabilitě a růstu, nicméně od roku 2015 je
nutné podpořit je zvláštními opatřeními. Byly učiněny
významné kroky ke zlepšení důležitých aspektů irského fiskálního
rámce a kvality a včasného poskytování údajů. Střednědobé
rozpočtové plány však nejsou podpořeny dostatečně
definovanými ozdravnými opatřeními a podléhají změnám v rámci
ročních rozpočtových rozhodnutí. Střednědobé výdajové
stropy nejsou dostatečně vymezeny právně závaznými zvláštními
úpravami. (10)
Reformy v oblasti daní přispěly k
fiskální korekci, avšak existuje další prostor pro zlepšení účinnosti a
prorůstové orientaci daňového systému. U zdanění majetku došlo k
přechodu z transakční daně na periodickou daň založenou na
hodnotě obytné nemovitosti, avšak daňová základna je stále
poměrně úzká, neboť některé druhy majetku nepodléhají
daním. Zdanění práce je roztříštěné a složité a daňové
základny daní podporujících růst, jako jsou např. spotřební a
environmentální daně, jsou zúženy sníženými sazbami a výjimkami. Z
důvodu nulových sazeb a snížených sazeb DPH se účinnost DPH nachází
pod průměrem EU. Snížené sazby DPH jsou široce využívány pro dosažení
cílů redistribuce, ačkoliv nejsou účinným a dobře zacíleným
nástrojem politiky na ochranu zranitelných skupin. Je zde prostor pro zlepšení
účinnosti daňových nástrojů v oblasti životního prostředí a
pro odstranění dotací poškozujících životní prostředí. (11)
Ačkoli má Irsko relativně mladou
populaci, veřejné výdaje na zdravotní péči byly v roce 2012 jedny z
nejvyšších v EU a dosahovaly 8,7 % HND, což výrazně přesahuje
průměr EU v hodnotě 7,3 % HND. Vzhledem k současným obtížím
při správě rozpočtu na zdravotnictví mohou být z důvodu
očekávaných demografických tlaků způsobených stárnutím
obyvatelstva stávající úrovně služeb zachovány pouze tehdy, pokud ve
střednědobém až dlouhodobém horizontu bude dosaženo nákladové
efektivity. Očekává se, že výdaje související se zdravotnictvím vzrostou do
roku 2060 z důvodu demografických tlaků o 1,2 procentního bodu HDP.
Odvětví zdravotnictví čelí několika výzvám. Jednotliví
poskytovatelé zdravotní péče používají různé systémy a postupy pro
finanční řízení a účetnictví. To vede k prodlevám a narušuje shromažďování
a zpracování informací. Znesnadňuje to také sledování výdajů v
oblasti zdravotní péče a opatření k dosažení nákladové efektivity a
odpovídající alokace zdrojů. Další výzvu představuje vysoká
úroveň výdajů na léčivé přípravky, poměrně vysoké
jsou přitom výdaje na léčivé přípravky v oblasti ambulantní
péče. (12)
Irsko čelí problémům souvisejícím s
nezaměstnaností, zejména dlouhodobou nezaměstnaností a
nezaměstnaností mladých lidí, a stále zde existuje velké množství lidí v
produktivním věku s nízkou kvalifikací, což vede k nerovnosti a nesouladu
mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Dlouhodobá nezaměstnanost v
souvislosti s nedávnými zlepšeními trhu práce postupně klesá, avšak její
podíl v rámci celkové nezaměstnanosti zůstává vysoký a dále roste. Na
konci roku 2013 představovali dlouhodobě nezaměstnaní více než
61 % z celkového počtu nezaměstnaných osob. Míra nezaměstnanosti
mladých lidí dosáhla na konci roku 2012 a na začátku roku 2013 svého
vrcholu a překračovala 30 %. Podíl mladých lidí, kteří nemají
zaměstnání, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy se mezi
roky 2007 a 2012 zvýšil o osm procentních bodů na 18,7 %. Poté se sice
snížil na 16,1 %, avšak stále zůstává jedním z nejvyšších v EU. V souladu
s cíli záruky pro mladé lidi je nutné zahrnout všechny dotčené mladé lidi
do čtyřměsíční lhůty. S obnovením ekonomické rovnováhy
se objevil nesoulad mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi, který vyvolal
potřebu rekvalifikací a zvyšování kvalifikací, což představuje výzvu
pro systémy vzdělávání a odborné přípravy. Účast na celoživotním
učení je nižší než průměr EU (7,3 % ve srovnání s 10,7 % v roce
2013). (13)
Irsko má v rámci EU jeden z nejvyšších podílů
osob žijících v domácnostech s nízkou intenzitou práce, což představuje
závažný sociální problém. Již před krizí byl podíl vyšší než
průměr EU, přičemž mezi roky 2007 a 2011 vzrostl z
úrovně 14,3 % na 24,2 %. Nízká intenzita práce je závažným problémem
zejména v domácnostech rodičů – samoživitelů. To přispělo
k rostoucímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení dětí v Irsku a
prohlubuje problém nerovné účasti žen na trhu práce, která v roce 2013
dosáhla 67,2 %, zatímco v případě mužů to bylo 83,4 %. Z toho
důvodu se pozornost obrátila na přístup k zařízením pro
péči o děti a její finanční dostupnost, což představuje
značnou překážku pro rodiče hledající zaměstnání, aby se
vyhnuli riziku chudoby. Na trh práce má též dopad past nezaměstnanosti.
Plochá struktura dávek v nezaměstnanosti v rámci systému dávek a příspěvků
při hledání zaměstnání, neomezená doba trvání
příspěvků při hledání zaměstnání a ztráta dalších
příspěvků (zejména příspěvek na nájem a zdravotních
karet) po návratu do zaměstnání vedou k tomu, že náhradové poměry
jsou pro dlouhodobě nezaměstnané, u kterých je pravděpodobné, že
budou mít nízký příjem, a v závislosti na rodinných okolnostech i pro
ostatní kategorie pracovníků poměrně vysoké. (14)
Poskytování úvěrů malým a středním
podnikům zůstává slabé, což je dáno nízkou poptávkou po úvěrech
ve spojení s omezenou nabídkou zdrojů, protože na malé a střední
podniky má i nadále dopad nadměrný pákový efekt a slabá domácí poptávka a
banky musí dosáhnout dalšího pokroku, aby udržitelným způsobem
vyřešily nesplácené úvěry malých a středních podniků. Z
posledního průzkumu provedeného institutem Red C vyplynulo, že z 40 %
malých a středních podniků, které požádaly v období od října
2012 do března 2013 o bankovní úvěr, nedostalo úvěr 19 %. Na
konci roku 2009 byl zřízen úřad pro přezkum úvěrů
(Credit Review Office), který má urovnávat spory mezi poskytovateli
úvěrů a potenciálními příjemci úvěrů z řad malých
a středních podniků, kterým byl úvěr zamítnut. Ačkoliv je
dopad úřadu pro přezkum úvěrů pozitivní, působí dosud
pouze v omezené míře, což je částečně dáno malým
počtem stížností. Malé a střední podniky při investování
spoléhají silně na bankovní financování a nebankovní zdroje financování
jsou relativně málo rozvinuté, ačkoliv v současné době jsou
posuzovány některé alternativy, včetně úvěrových
fondů. S posilujícím oživením a obnovující se domácí poptávkou dojde
pravděpodobně ke zvýšení omezené nabídky zdrojů, pokud dojde k
odpovídající nápravě úvěrových kanálů, což je zásadní
předpoklad pro perspektivu růstu. Za účelem zlepšení
přístupu malých a středních podniků k financování byly
vytvořeny zvláštní mechanismy a fondy jako například mechanismus
úvěrových garancí, úvěrový fond pro mikropodniky a tři fondy pro
malé a střední podniky, které jsou však dosud využívány pouze v omezené
míře. (15)
Ačkoli v rámci nedávno dokončeného
programu finanční pomoci byly provedeny reformy bankovního sektoru,
existují stále závažné výzvy. Tyto výzvy byly podrobně analyzovány v hloubkovém
přezkumu Irska provedeném Komisí v roce 2014. V červnu 2013
představovaly úvěry v selhání u tří největších domácích
bank téměř 27 % celkových úvěrů. Zadluženost soukromého
sektoru zůstává i přes nedávné snižování finanční páky stále
jednou z nejvyšších v EU, což znamená přetrvávající riziko pro
finanční stabilitu a zátěž pro ekonomiku. Snižování zadlužení
domácností a malých a středních podniků je neúplné a korekce rozvah
bank a malých a středních podniků má zásadní význam pro obnovení
úvěrových kanálů. Poskytování úvěrů bankami dále klesá a
bankovní sektor stále bojuje o ziskovost, což je částečně dáno
vysokým počtem hypoték s variabilní sazbou kopírující pohyb jiné sazby,
tzv. tracker mortgages (aktiva z dřívější doby s nízkým výnosem) v
bankovních rozvahách. (16)
Náklady na vymáhání smluv jsou vysoké. Většinu
těchto nákladů tvoří náklady na právní poradenství, které
dosahují 18,8 procentního bodu, a vysoké náklady na právní služby mají dopad na
nákladovou strukturu všech podniků, včetně malých a středních
podniků. Na rozdíl od nákladů na ostatní profesionální služby se
náklady na právní služby od začátku krize nepřizpůsobily
směrem dolů, což je částečně způsobeno
nedostatečnou konkurencí. Orgány se zavázaly, že jako součást
makroekonomického ozdravného programu zavedou reformy v odvětví právních
služeb. V roce 2011 zveřejnily zákon o regulaci právních služeb, který
musí být ještě přijat. Zdroje soudnictví a soudní správy pro zavedení
aktivního vyřizování případů ve fázi před soudním
řízením jsou velmi omezené, což může přispívat k prodlevám
při výkonu spravedlnosti a zvyšovat náklady. Dále existují značné
nedostatky ve schopnosti Irska shromažďovat údaje o kvalitě a
účinnosti soudního systému. (17)
V souvislosti s evropským semestrem provedla Komise
podrobnou analýzu irské hospodářské politiky. Posoudila program stability
a národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou
fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Irsku, ale také jejich soulad s
pravidly a pokyny EU, vzhledem k tomu, že je potřeba posílit celkovou
správu ekonomických záležitostí Evropské unie tím, že budou do vnitrostátních
rozhodnutí zahrnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení
v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení
č. 1 až 7. (18)
Na základě tohoto posouzení přezkoumala
Rada program stability Irska a její stanovisko[8]
je promítnuto zejména do níže uvedených doporučení č. 1 a 2. (19)
Na základě hloubkového přezkumu Komise a
tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a program stability.
Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011
jsou promítnuta do níže uvedených doporučení 1, 3, 5 a 6. (20)
V kontextu evropského semestru provedla Komise
analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na základě této
analýzy Rada vydala zvláštní doporučení pro členské státy, jejichž
měnou je euro. Irsko by mělo rovněž zajistit úplné a včasné
provedení těchto doporučení. DOPORUČUJE, aby Irsko v období
2014–2015 provedlo tato opatření: 1. Plně
provést rozpočet na rok 2014 a zajistit nápravu nadměrného schodku
udržitelným způsobem do roku 2015, a to tím, že rozpočtová strategie
bude podpořena dalšími strukturálními opatřeními, a dosáhnout
strukturální korekce uvedené v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném
schodku. Po nápravě nadměrného schodku pokračovat v úsilí o
strukturální korekci za účelem dosažení střednědobého cíle na
úrovni nejméně 0,5 % HDP ročně (za příznivých ekonomických
podmínek nebo v případě, že je to nutné pro splnění pravidel pro
dluh, více) za účelem trvalého snížení vysoké míry celkového
veřejného zadlužení. Zvýšit důvěryhodnost strategie
rozpočtové korekce, účinně provádět víceleté
rozpočtové plánování a definovat všeobecná rozpočtová opatření,
která jsou základem pro střednědobé fiskální cíle. Učinit strop
vládních výdajů závaznějším, a to omezením zákonného rozsahu pro
diskreční změny. Za účelem podpory fiskální konsolidace by
měla být vzata v úvahu možnost zvýšení příjmů
prostřednictvím rozšíření daňové základny. Rozšířit
prorůstovou orientaci daňového systému a jeho šetrnost vůči
životnímu prostředí. 2. Pokročit v reformě
odvětví zdravotní péče, která byla zahájena v rámci strategického
rámce Future Health, s cílem zvýšit nákladovou efektivitu. Provádět další
opatření na snížení výdajů na léčiva, včetně prostřednictvím
častějších úprav cen patentovaných léčiv, větším pronikáním
generických léčiv na trh a zlepšením postupů v oblasti
předepisování léčiv. Reformovat systémy finančního řízení
vnitrostátního zdravotního orgánu za účelem harmonizace systémů u
všech poskytovatelů a podpory lepší správy pohledávek. Od ledna 2015 mít
zavedeny jednotlivé zdravotní identifikační kódy. 3. Dosáhnout dalších zlepšení v
oblasti aktivních politik na trhu práce, se zvláštním zaměřením na
dlouhodobě nezaměstnané, pracovníky s nízkou kvalifikací a na mladé
lidi v souladu s cíli záruky pro mladé lidi. Pokročit v probíhající
reformě systému dalšího vzdělávání a odborné přípravy (FET),
programech podpory zaměstnanosti a programech učňovské
přípravy. Nabídnout více vzdělávání na pracovišti; zlepšit a zajistit
relevantnost kurzů dalšího vzdělávání a odborné přípravy a
učňovské přípravy s ohledem na potřeby trhu práce. Zvýšit
úroveň a kvalitu podpůrných služeb poskytovaných pracovními
úřady Intreo. V rámci systému dalšího vzdělávání a odborné
přípravy vytvořit hladce fungující systém postoupení
případů mezi úřady Intreo a výbory pro vzdělávání a
odbornou přípravu. 4. Řešit nízkou intenzitu
práce domácností a ohrožení dětí chudobou prostřednictvím
degresivního vyplácení dávek a doplatků po návratu do zaměstnání.
Usnadnit účast žen na trhu práce zlepšením přístupu k
finančně dostupnější a celodenní péči o děti, zejména
pro nízkopříjmové rodiny. 5. Vytvořit další politické
iniciativy pro odvětví malých a středních podniků,
včetně politických iniciativ na řešení problémů v oblasti
dostupnosti bankovního a nebankovního financování a restrukturalizace
dluhů. Pokročit v iniciativách na zlepšení přístupu malých a
středních podniků k bankovním úvěrům a nebankovnímu
financování. V bankovním odvětví zavést systém monitorování pro úvěry
pro malé a střední podniky. Současně pracovat na tom, aby bylo
zajištěno, že budou více využívány dostupné nebankovní úvěrové
nástroje, včetně tří fondů pro malé a střední podniky
financovaných národním důchodovým rezervním fondem (National Pensions
Reserve Fund), společností Microfinance Ireland a časově
omezeným systémem úvěrových záruk. Podporovat, aby malé a střední
podniky tyto nástroje a další nebankovní režimy využívaly. Zvýšit viditelnost a
kapacity úřadu pro přezkum úvěrů při urovnávání
sporů mezi bankami a potenciálními příjemci úvěrů z
řad malých a středních podniků, kterým byl úvěr zamítnut.
6. Sledovat výkonnost bank,
pokud jde o pokrok dosažený v plnění cílů restrukturalizace
nedoplatků u hypoték. V zájmu podstatného snížení nedoplatků z
hypoték do konce roku 2014 oznámit ambiciozní cíle pro třetí a čtvrté
čtvrtletí roku 2014 pro hlavní hypoteční banky, na jejichž
základě největší hypoteční banky navrhnou a přijmou
řešení pro restrukturalizaci hypotečních úvěrů, které jsou
v prodlení déle než 90 dnů. Pokračovat v hodnocení udržitelnosti
přijatých opatření pro restrukturalizaci prostřednictvím
auditů a cílených přezkumů na místě. Vypracovat pokyny pro
trvalost řešení. Pravidelně zveřejňovat údaje o portfoliích
nesplácených bankovních úvěrů malých a středních podniků za
účelem zvýšení transparentnosti. Vytvořit strategii na řešení
problému ohrožených úvěrů u komerčních nemovitostí.
Vytvořit centrální registr úvěrů. 7. Snížit náklady na právní
řízení a služby a posílit konkurenci, a to například přijetím
zákona o regulaci právních služeb do konce roku 2014, který obsahuje ustanovení
povolující vytvoření multidisciplinárních postupů, a usilovat o
zrušení zadržovacího práva právních zástupců. Sledovat dopad tohoto zákona,
včetně dopadu na náklady právních služeb. Přijmout
prováděcí opatření k zajištění, aby orgán pro regulaci právních
služeb byl bezprostředně funkční a aby plnil své závazky podle
právních předpisů, a to i v oblasti zveřejňování
nařízení nebo pokynů pro multidisciplinární postupy a řešení
stížností. Zlepšit systémy shromažďování údajů za účelem
umožnění přesného posouzení kvality a účinnosti soudních
řízení. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. [2] Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25. [3] COM(2014) 408 final. [4] P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129. [5] COM(2013) 800 final. [6] COM(2013) 790 final. [7] SWD(2014) 79 final. [8] Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č.
1466/97.