52014DC0401

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

o provádění hlavních směrů hospodářských politik členských států, jejichž měnou je euro

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy[2], a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[3],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Současné ekonomické prostředí eurozóny se vyznačuje postupným, ale stále nestabilním hospodářským oživením. V průběhu roku 2013 a na začátku roku 2014 v eurozóně značně poklesla inflace a očekává se, že v horizontu prognózy se bude zvyšovat je velmi zvolna, což odráží stávající útlum doprovázený pokračujícím uzpůsobováním relativních cen ve zranitelných ekonomikách a neustálým posilováním směnného kurzu eura. Ačkoli se základna hospodářského oživení postupně rozšiřuje, rozdíly mezi zeměmi eurozóny jsou i nadále významné.

(2) Eurozóna je více než součet jejích členů. Hospodářská a finanční krize jasně ukázala úzké vnitřní vztahy v eurozóně a podtrhla potřebu větší koordinace fiskální, finanční a strukturální politiky mezi jejími členy, aby bylo možné zajistit soudržnou orientaci politik v eurozóně jako celku. Členské státy eurozóny se dne 2. března 2012 podpisem Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii zavázaly, že provedou řadu rozsáhlých politických reforem a budou koordinovat své politiky. Koordinace rozpočtové a hospodářské politiky v eurozóně se dále prohloubila v roce 2013, kdy vstoupil v platnost balíček dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí. Členové eurozóny jsou obzvláště odpovědní za účinné provádění nového rámce správy ekonomických záležitostí. K tomu bude zapotřebí zvýšit vzájemný tlak podporující provádění vnitrostátních reforem a fiskální obezřetnost, posuzovat vnitrostátní reformy více z pohledu eurozóny, internalizovat možné vedlejší účinky a podněcovat opatření, jež jsou pro hospodářskou a měnovou unii zvláště důležitá.   

(3)       Kvůli velké provázanosti členských států eurozóny může mít provádění strukturálních reforem rozsáhlé vedlejší účinky, které je nutno brát v úvahu, aby bylo možné zabezpečit optimální koncepci a provádění politik jak pro jednotlivé členy, tak pro eurozónu jako celek.  Nezbytné konvergenci mezi členskými státy by napomohl například koordinovanější postup při provádění reforem. V tomto smyslu je zásadní, aby členské státy eurozóny na základě existujících postupů o svých plánech reforem předběžně diskutovaly a efektivně prováděly postup při makroekonomické nerovnováze.  

(4)       Jedním z klíčových úkolů, před nimiž eurozóna stojí, je snížit veřejný dluh prováděním diferencovaných prorůstových fiskálních politik za současného zvyšování růstového potenciálu eurozóny. Díky konsolidačnímu úsilí z minulých let se fiskální situace eurozóny zlepšila, ale řada jejích členů musí i nadále provádět fiskální korekci, aby se nadměrné úrovně dluhu snížily. Všichni členové eurozóny by měli zlepšit kvalitu veřejných financí a cílem posílit produktivitu a zaměstnanost.

(5)       Investice v eurozóně na začátku krize silně poklesly a dosud nedosahují svého dlouhodobého průměru. Pomalý rozvoj investic je způsoben společným dopadem snižování dluhu soukromého sektoru, roztříštěnosti finančního trhu a nezbytného úsilí o fiskální konsolidaci, jež vedly k omezení veřejných investic.  K podpoře oživení a stimulaci potenciálního růstu je zcela zásadní zvýšit investice do infrastruktury a dovedností. Velkou část těchto investic musí poskytnout soukromý sektor, ale orgány veřejné správy zde mohou hrát významnou roli vytvořením příznivých podmínek.

(6)       Přestože se snížil tlak na státní dluh, tok úvěrů reálné ekonomice zůstává v eurozóně nadále oslabený a přetrvává velká roztříštěnost finančního trhu. Přístup k finančním prostředkům zůstává, zejména pro malé a střední podniky, v mnoha členských státech obtížný a tato situace by mohla hospodářské oživení ohrozit. Je proto třeba vytvořit iniciativy zaměřené na obnovení toku úvěrů, prohloubení kapitálových trhů a povzbuzení dlouhodobého financování ekonomiky. Opatření, jako je dokončení nápravy bankovních rozvah a pokračující zvyšování kapitálových rezerv tam, kde je to potřebné, přezkumy kvality aktiv a zátěžové testy, pomohou určit přetrvávající slabá místa, a tak posílí důvěru v toto odvětví jako celek. V oblasti bankovní unie bylo dosaženo významného pokroku, zejména zřízením jednotného mechanismu dohledu a dohodou o jednotném mechanismu pro řešení problémů.

(7)       Finanční krize odhalila nedostatky ve struktuře hospodářské a měnové unie. Dne 28. listopadu 2012 předložila Komise návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie, jehož cílem bylo zahájit diskuzi na evropské úrovni. Dne 5. prosince 2012 vydal předseda Evropské rady v úzké spolupráci s předsedou Komise, předsedou Euroskupiny a prezidentem Evropské centrální banky zprávu, která přebírá řadu myšlenek z návrhu Komise a obsahuje harmonogram a fáze procesu směřující k dokončení hospodářské a měnové unie. Evropský parlament vyjádřil své stanovisko v usnesení ze dne 20. listopadu 2012. Od té doby se významně pokročilo.  Hospodářskou a měnovou unii bude třeba rozvíjet postupně a způsobem, v němž se bude spojovat disciplína a solidarita.  Přezkum prvního balíčku šesti právních aktů a druhého balíčku dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí je plánován na konec roku 2014.

DOPORUČUJE, aniž jsou dotčeny pravomoci Rady, pokud jde o koordinaci hospodářských politik členských států, aby členské státy eurozóny, jednotlivě i společně, především však v rámci koordinace hospodářské politiky v rámci Euroskupiny, v období 2014–2015 přijaly opatření s cílem:

1.           V úzké spolupráci s Komisí podporovat a sledovat provádění strukturálních reforem v oblastech, které jsou nejdůležitější pro dobré fungování eurozóny, za účelem posílení konvergence a nápravy vnitřní i vnější nerovnováhy. Posoudit a stimulovat pokrok při provádění reforem v členských státech eurozóny, které se potýkají s nadměrnou nerovnováhou, a v členských státech eurozóny potýkajících se s nerovnováhou, která vyžaduje rozhodná opatření, tak aby se omezily negativní vedlejší účinky na zbytek eurozóny, a v zemích s nadměrnými přebytky podpořit vhodné politiky, aby se optimalizovalo pozitivní přeshraniční působení. Pravidelně vést tematické diskuze o strukturálních politikách, jež mohou mít rozsáhlé přeshraniční vlivy, a v těchto diskuzích se zaměřit na snižování vysokého daňového zatížení práce a reformu trhů se službami.

2.           V úzké spolupráci s Komisí koordinovat fiskální politiky členských států eurozóny, zejména při posuzování návrhů rozpočtových plánů, aby byla v celé eurozóně zajištěna soudržná fiskální orientace podporující růst. Zlepšit kvalitu a udržitelnost veřejných financí navýšením hmotných i nehmotných investic na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Zajistit, aby vnitrostátní fiskální rámce, včetně vnitrostátních rozpočtových rad, byly posíleny.

3.           Posílit odolnost bankovního systému, zejména přijetím nezbytných opatření navazujících na přezkumy kvality aktiv a zátěžové testy a provedením právních předpisů o bankovní unii, včetně dalšího postupu plánovaného v době přechodu na jednotný mechanismus pro řešení problémů. Stimulovat investice soukromého sektoru a zvýšit tok úvěrů ekonomice provedením opatření zaměřených na zlepšení přístupu k úvěrům pro malé a střední podniky, prohloubení kapitálových trhů, oživení sekuritizačního trhu, v souladu s návrhy a harmonogramem obsaženými ve sdělení Komise o dlouhodobém financování evropské ekonomiky.

4.           Nadále pracovat na prohloubení hospodářské a měnové unie a přispět ke zlepšení rámce pro ekonomický dohled během jeho přezkumu plánovaného na konec roku 2014.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

[3]               COM(2014) 401 final.