52014DC0368

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): Současný stav a výhled do budoucnosti

I. Úvod

Právní předpisy Evropské unie hrají klíčovou roli ve snaze udržet růst a vytvářet pracovní místa. Podniky potřebují, aby EU zajistila rovné podmínky a podpořila konkurenceschopnost. Veřejnost očekává, že Unie bude chránit jejich zájmy, ať už jde o zdraví a bezpečnost, kvalitu životního prostředí, nebo o právo na soukromí a další oblasti. Jedno společné pravidlo platné ve všech členských státech může být jednodušší a účinnější než složitá síť nejrůznějších pravidel jednotlivých členských států a regionů upravujících tutéž věc. Výzva spočívá v zachování jednoduchosti – aby legislativa nepřesahovala rámec toho, co je nezbytně nutné k dosažení cílů politik, a aby se jednotlivé vrstvy regulace vzájemně nepřekrývaly.

Evropská komise se této výzvě postavila přijetím Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), jehož cílem je jednoduchý, jasný a předvídatelný právní rámec pro podniky, pracující a občany.[1] Úkolem programu je omezit byrokracii, odstranit regulační zátěž, zjednodušit a zlepšit tvorbu a kvalitu právních předpisů tak, aby byly splněny cíle politik a právní předpisy EU přinášely prospěch s co nejnižšími náklady a minimální administrativní zátěží v naprostém souladu se Smlouvami, zejména se zásadou subsidiarity a proporcionality. Komise v tomto programu trvale a systematicky prověřuje a vyhodnocuje veškeré právní předpisy EU z hlediska zátěže, nesrovnalostí a neúčinných opatření a definuje nápravná opatření.

Ve sdělení o programu REFIT v říjnu 2013[2] Komise představila ambiciózní plán. Určila oblasti, v nichž budou plánované iniciativy zastaveny, stáhla několik návrhů, které už před dlouhou dobou uvízly v legislativním procesu, a několik právních předpisů zrušila. Celkem byla vymezena více než stovka opatření, z nichž polovinu tvoří nové návrhy, které mají zjednodušit a omezit regulační zátěž ve stávající legislativě. Ostatní opatření představují kontroly účelnosti a hodnocení, jejichž účelem je posoudit účinnost a efektivitu právních předpisů EU a připravit opatření pro další zjednodušení a snížení regulační zátěže v budoucnu.

Své závazky již Komise plní. V tomto sdělení informuje o současném stavu provádění programu a určuje nová opatření. Ukazuje, jak dále posiluje své nástroje horizontální regulace – posouzení dopadů, hodnocení a konzultace se zúčastněnými stranami. Zkoumá také, jak se instituce EU, členské státy a zúčastněné strany v podnikatelské sféře a občanské společnosti podílejí na výkonu společné odpovědnosti za účelnost právních předpisů. Opatření v rámci programu REFIT – stahování návrhů, změny a rušení předpisů – umocňují širší výhody, jež může přinést regulace na úrovni EU, nahrazováním 28 různých vnitrostátních opatření jedním opatřením EU a tím vytvářením jednoduššího právního prostředí pro podniky i občany v celé Evropě.

Společně s tímto sdělením předkládá Komise podrobný srovnávací přehled současného stavu provádění všech jednotlivých opatření programu a předběžný seznam budoucích opatření. Rozsah nových opatření je ovlivněn načasováním této zprávy. Nové závazky budou převedeny do příštího funkčního období a v této souvislosti budou pečlivě posouzeny.

II. Provádění Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT)

Prioritou Komise je rychlé a důsledné provedení programu. V přípravě návrhů, jejich přijímání Evropským parlamentem a Radou a jejich provádění členskými státy bylo dosaženo významného pokroku. Dále uvádíme shrnutí těchto opatření.

· Opatření přijatá Komisí

Většina legislativních návrhů na zjednodušení a snížení zátěže uvedených ve sdělení o programu REFIT z loňského října by měla být přijata v letošním roce.[3] Komise již předložila důležité návrhy na zjednodušení v oblasti podnikání, jako např. zavedení standardního prohlášení EU o DPH[4] a zlepšení evropského řízení o drobných nárocích[5], které čekají na rozhodnutí zákonodárného orgánu.

Komise po konzultacích s Parlamentem a Radou oficiálně schválila stažení 53 aktuálních návrhů včetně všech devíti, které byly označeny v programu REFIT a mezi něž patří návrhy na zjednodušení povinností v oblasti DPH, statusu evropské soukromé společnosti[6] a ochrany půdy[7]. Komise se rozhodla nepředložit v rámci stávajícího funkčního období řadu návrhů, na nichž pracovala[8], a připravuje plánované zrušení předpisů[9].

Byly zahájeny kontroly účelnosti v legislativních oblastech týkajících se odpadů, ochrany ptáků a přírodních stanovišť (Natura 2000), bezpečnosti osobních lodí a obecného potravinového práva. Budou podkladem budoucích iniciativ pro zjednodušení a snížení regulační zátěže v příslušných oblastech, včetně omezení a zjednodušení povinností týkajících se podávání zpráv.

Kontrola účelnosti obecného potravinového práva: Kontrola účelnosti prověří základní principy rámcového nařízení a jeho provádění prostřednictvím následných nařízení a správních opatření. Zaměří se na relevanci, přidanou hodnotu EU, efektivitu, účinnost a soudržnost. Také se bude věnovat hlediskům zabezpečení potravin. Kontrola účelnosti je příkladem spolupráce Komise a členských států v oblasti hodnocení.[10]

Komise uplatňuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“[11] a přijala rovněž opatření za účelem uplatnění jednodušších režimů pro malé a střední podniky a výjimek pro mikropodniky, kdykoli je to možné. Sedmnáct opatření programu ve srovnávacím přehledu obsahuje výjimky pro mikropodniky a jednodušší režimy pro malé a střední podniky. Kromě toho byly v oblastech chemických látek, ochrany zdraví a ochrany spotřebitele sníženy poplatky mikropodniků za registraci a povolení.

Sdělení o programu REFIT z října 2013 uvádí, že s ohledem na délku legislativního procesu je třeba učinit vše pro okamžité snížení zátěže ve stávajícím právním rámci se zvláštním zaměřením na podporu malých a středních podniků. To se provádí například v oblasti informování spotřebitelů o potravinách[12], kde je pro provozovatele potravinářských podniků, a zejména malé a střední podniky obtížné zjistit, jaká pravidla (na úrovni EU a/nebo vnitrostátní úrovni; všeobecná nebo specifická pro danou kategorii potravin) platí v jejich konkrétní situaci. Komise zveřejnila pokyny a pracuje na databázi požadavků týkajících se označování na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.[13] To by mělo provozovatelům potravinářských podniků pomoci rychle zjistit, jaké požadavky pro ně platí.

Vznikají další iniciativy, jejichž cílem je lépe využívat internetu jakožto prostředku pro jednodušší a lepší provádění regulačních požadavků ve prospěch správních orgánů, podniků i spotřebitelů. Na základě zkušeností s označováním energetické účinnosti, která se v současnosti jednotně uplatňuje u on-line prodejů, se nyní zkoumá podobný přístup například v oblasti informování spotřebitelů o potravinách.

Právní předpisy o informování spotřebitelů o potravinách také obsahují výjimky, jednodušší režimy pro malá množství a maloobchodníky[14] a ustanovení o pružnosti, která členským státům umožňují upravovat ustanovení o označování podle zvláštních potřeb malých a středních podniků[15]. Právní předpisy rovněž stanoví jedno standardní datum účinnosti pro nová opatření v každém kalendářním roce a rozsáhlá přechodná opatření. Všechna tato opatření by měla usnadnit provádění ve stávajícím právním rámci.

• Opatření přijatá zákonodárcem

Od října 2013 zákonodárce (Parlament a Rada) přijal řadu důležitých návrhů na zjednodušení a snížení zátěže: pozměněná směrnice o uznávání odborných kvalifikací zjednoduší postupy uznávání a usnadní přístup k informacím[16]; nový právní rámec pro veřejné zakázky obsahuje opatření pro usnadnění a administrativní zjednodušení zakázek a podporuje elektronické zadávání veřejných zakázek. Nové nařízení o tachografech snižuje administrativní zátěž a zlepšuje vymáhání díky zavedení „digitálních tachografů“ spojených se satelitními navigačními systémy a kontrolními orgány. S ohledem na zvláštní situaci řemeslníků byla vozidla do 7,5 tun, která jsou provozována v omezeném rozsahu 100 km od místa činnosti řemeslníka, vyňata z oblasti působnosti předpisů v sociální oblasti a oblasti tachografů.

Tyto návrhy by měly malým a středním podnikům přinést významné úspory nákladů. Nařízení o zjednodušení prospektu a požadavcích na zveřejňování ve vztahu k vnitřnímu trhu s cennými papíry[17] by např. ušetřilo 20 %, tedy 20 000 až 60 000 EUR, na prospekt. Právní předpis o digitálním tachografu[18] by znamenal snížení nákladů o 20 %, tedy celkem 415 milionů EUR.

Veřejné zakázky: V únoru letošního roku byly přijaty nové směrnice o veřejných zakázkách, které se začnou používat od dubna 2016. Podporují větší využívání elektronického zadávání veřejných zakázek a další opatření pro snížení regulační zátěže a zjednodušení přístupu malých a středních podniků díky omezení požadavků na předkládání úředně ověřených dokumentů a podpoře menších balíčků zakázek. Komise například odhaduje, že častější využívání vlastních osvědčení by mohlo snížit administrativní zátěž podniků o 169 milionů EUR[19] a celkové úspory plynoucí z elektronického zadávání veřejných zakázek by se mohly pohybovat mezi 5 % a 20 % nákladů na veřejné zakázky. [20]

Současně existují případy, kdy úspory nákladů plánované ve fázi posouzení dopadů nebylo možné zajistit v důsledku změn v legislativním procesu, např. pokud jde o registraci výrobců v souvislosti s odpadními elektrickými a elektronickými zařízeními.[21] Zjednodušení zapracovaná do návrhů v oblasti životního prostředí týkajících se přepravy odpadu a posuzování vlivů na životní prostředí zákonodárce nepodpořil.[22] Dalšími oblastmi, v nichž se členské státy také zdráhají snižovat zátěž a odvolávají se na zásady subsidiarity či jiné vnitropolitické důvody, byly také postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích, požadavky na účetnictví společností, sběr statistických údajů[23], koordinace v oblasti DPH a racionalizace povinností ohledně DPH.

Několik důležitých návrhů na zjednodušení s významnými úsporami pak stále čeká na přijetí zákonodárcem: například návrh Komise na soubor společných pravidel pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob, který by výrazně snížil náklady podniků působících na jednotném trhu na dodržování daňových předpisů.[24] Existují rovněž další případy, kdy by současná diskuse v rámci legislativního procesu mohla vést ke snížení odhadovaných úspor. Například hrozí, že úspory podniků odhadované na 15 miliard EUR ročně, které jsou součástí návrhu Komise na standardizované přiznání EU k DPH, by v případě přijetí některých změn projednávaných v Radě byly výrazně nižší.

• Opatření přijatá členskými státy

Členské státy mají významnou odpovědnost za včasné provádění právních předpisů EU a jejich uplatňování v plném rozsahu. V tomto ohledu tak orgány členských států mají využívat možností zjednodušení, které poskytuje legislativa EU, a zajišťovat, aby právní předpisy EU byly na vnitrostátní, regionální a místní úrovni uplatňovány co nejefektivněji a co nejúčinněji. Podle odhadů je až jedna třetina administrativní zátěže spojené s legislativou EU způsobována vnitrostátními prováděcími opatřeními.[25]

Příkladem značných rozdílů v praxi jednotlivých členských států je oblast veřejných zakázek, kde se podle nedávného hodnocení běžná délka trvání zadávacího řízení pohybuje od 11 do 34 týdnů a rozdíl v průměrných nákladech na práci v osobodnech v jednotlivých členských státech může být až čtyřnásobný.[26] Další příklad se týká posuzování vlivů na životní prostředí, kde průměrná délka trvání daného procesu v jednotlivých členských státech činí od méně než 5 do 27 měsíců a průměrné přímé náklady realizátora projektu se pohybují mezi méně než 4 000 až 200 000 EUR na projekt.

Na začátku roku 2014 vstoupilo v platnost několik návrhů na zjednodušení v oblastech vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a zpětného odběru odpadních elektrických a elektronických zařízení. Nařízení o právech duševního vlastnictví[27] sníží administrativní zátěž a náklady, umožní lepší řízení rizik a zlepší vymáhání práv duševního vlastnictví. Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních[28] poskytuje maloobchodníkům výjimku z povinnosti zpětného odběru odpadních elektrických a elektronických zařízení. Důležité je, aby všechny členské státy důsledně prováděly ustanovení o zjednodušení a snížení zátěže obsažené v těchto návrzích a využívaly jejich výhod.

Existují však již četné příklady, kdy členské státy nevyužívají možností zjednodušení, které nabízejí právní předpisy EU, nebo prostřednictvím vnitrostátní právní úpravy vzniká dodatečná zátěž v oblastech, na které se právní předpisy EU přímo nevztahují. Je tomu tak například v oblasti bezpečnosti potravin, kde nejsou vždy využívány volitelné jednodušší režimy pro malé podniky[29], v oblasti silniční nákladní dopravy, kde některé vnitrostátní požadavky na zaznamenávání doby řízení u lehkých užitkových vozidel v oblastech, na které se nevztahují právní předpisy EU, zvyšují regulační zátěž malých podniků[30], a u požadavků na účetnictví společností[31]. Významného přínosu pro malé a střední podniky by členské státy rovněž dosáhly plným uplatňováním pružnosti, kterou umožňuje nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Komise bude sledovat postupy členských států při provádění těchto i všech dalších opatření programu REFIT a zprávu o aktuálním stavu zařadí do příštího vydání svého srovnávacího přehledu, plánovaného na rok 2015.[32]

Kromě úzké spolupráce Komise s členskými státy při provádění všech odvětvích acquis se rozvinulo také monitorování horizontálních dopadů právních předpisů a větší zaměření na jejich účelnost. Bylo zahájeno například v rámci programu pro snižování administrativní zátěže ABR+, v němž Komise sleduje způsoby, jimiž členské státy provádějí 12 nejpokročilejších prioritních opatření[33] přijatých v rámci programu na snížení administrativní zátěže v letech 2007 až 2012.[34] Účelem tohoto porovnání je sdílení osvědčených postupů při provádění a ověřování, zda bylo skutečně dosaženo předpokládaného snížení administrativní zátěže. Prvotní zjištění naznačují, že v některých členských státech se potvrzují odhady úspor v oblastech systému Intrastat, sledování průmyslové výroby a digitálního tachografu. Vyskytly se však potíže se získáváním dostatečného množství konzistentních kvantitativních údajů a statistických přehledů a bylo zaznamenáno relativně málo příkladů osvědčených postupů pro provádění a možností dalšího zjednodušení na vnitrostátní úrovni. Tomuto společnému monitorování skutečného praktického dopadu právních předpisů EU Komisí a členskými státy vyjádřila silnou podporu skupina předních vnitrostátních právních expertů. Komise pokračuje ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami, aby si zajistila spolehlivější informace o dopadech právních předpisů EU. Výsledky této práce se objeví v příštím srovnávacím přehledu programu.

III. Budoucí iniciativy programu REFIT

Udržování právních předpisů EU ve stavu odpovídajícím danému účelu vyžaduje nepřetržité úsilí. Komise z tohoto důvodu provádí REFIT jako průběžný program a v nedávné době aktualizovala mapování a sledování právních předpisů EU, které bylo v rámci programu poprvé provedeno v roce 2013. Byly rovněž posouzeny připomínky a návrhy k tomuto programu, které různé zúčastněné strany předkládaly od října 2013.[35]

Na základě této analýzy Komise soudí, že nové iniciativy pro zjednodušení a snížení zátěže jsou potvrzeny v několika oblastech. Mezi tyto iniciativy patří zjednodušení právních předpisů EU o dokladech totožnosti a cestovních dokladech, rozvoj nové ucelené architektury statistik podnikání (viz níže), rozšíření zásady jednoho správního místa v oblasti DPH na všechny dodávky podniků spotřebitelům[36] spolu s vytvořením internetového portálu EU o DPH, který podnikům poskytuje informace o vnitrostátních a evropských předpisech o DPH, a kodifikace právního předpisu o seznamech třetích zemí pro účely vízové povinnosti[37].

Nová architektura pro statistiky podnikání v EU: Komise pracuje na zjednodušení referenčního rámce a sběru údajů pro statistiky podnikání. V reakci na stížnosti podniků byl zahájen projekt o statistice obchodu uvnitř EU (SIMSTAT). Projekt otestuje nové techniky sběru údajů, které by měly zajistit lepší využívání shromážděných statistických údajů, čímž se zjednoduší a omezí povinnosti podniků předkládat zprávy. Tento nákladově efektivní přístup lze použít i v jiných statistických oblastech (např. pro získávání statistických údajů o nadnárodních společnostech, mezinárodním obchodu se službami a přímých zahraničních investicích) a v případě, že testy budou mít v rámci širšího rámcového nařízení pro integraci statistik podnikání (FRIBS) kladné výsledky, bude postupně zaváděn.

Komise připraví zrušení právních předpisů v dalších oblastech, a sice v oblasti označování energetické účinnosti,[38] přepravních sazeb a podmínek,[39] společné zemědělské politiky a ve vztahu ke standardizovanému podávání zpráv v oblasti životního prostředí. Kromě toho Komise monitoruje acquis v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a snaží se určit právní předpisy, které by mohly být zrušeny vzhledem k uplynutí přechodného období stanoveného ve Smlouvách.[40]

Komise považuje stažení návrhů, které legislativním procesem nepostupují, za osvědčené legislativní řízení, které dává možnost nového začátku nebo nalezení alternativních cest pro dosažení zamýšleného legislativního účelu. Při podrobném přezkoumání všech aktuálních návrhů, které se nyní nacházejí u zákonodárce, byly zjištěny další návrhy, které jsou buď zastaralé, nebo nemají podporu zákonodárce, a mělo by být proto navrženo jejich stažení. Patří k nim návrhy týkající se systémů odškodnění investorů, poplatků za ochranu letectví, těhotných zaměstnankyň[41], fondu náhrad za škody způsobené znečištěním ropnými látkami a osvobození mikropodniků od určitých povinností týkajících se hygieny potravin, ačkoliv poslední uvedený návrh by menším podnikům přinesl značné výhody.[42]

Vzhledem k novému volebnímu období se stávající Komise z časových důvodů zaměří na klíčové položky, které jsou aktuální v roce 2014. Komise přezkoumala svůj plán práce a rozhodla se zachovat pouze nejdůležitější položky.

A konečně má Komise ve střednědobém horizontu zahájit několik nových hodnocení a kontrol účelnosti stávajících právních předpisů EU a uplatňování práva stanoveného Smlouvou, včetně ochrany spotřebitele v oblasti dočasného užívání ubytovacích zařízení, zpožděného splácení, právního rámce pro hotové balení, systému (průmyslových) vzorů v EU, směrnic o prospektu, uplatňování zásady vzájemného uznávání v zájmu jeho lepšího fungování na vnitřním trhu[43], zachycování a ukládání uhlíku a emisí CO2 lehkých užitkových vozidel a osobních vozidel, telekomunikací a právních předpisů týkajících se nepovoleného vstupu, tranzitu a pobytu.[44]

V dalších klíčových oblastech, v nichž se připravuje rozsáhlejší přezkum politiky, např. v oblasti jednotného digitálního trhu, bude důležité určit přetrvávající překážky a posoudit regulační rámec z hlediska nákladů a možnosti zjednodušení. [45] U těchto činností je naprosto zřejmý aspekt programu REFIT.

Všechny nové iniciativy jsou jmenovitě uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise a musí být potvrzeny v pracovním programu Komise na rok 2015.

Právní předpisy týkající se chemických látek: Komise se domnívá, že na úrovni EU, členských států a zúčastněných stran je třeba pokračovat v úsilí o další zjednodušení provádění právních předpisů týkajících se chemických látek, konkrétně nařízení REACH, a sledovat specifické oblasti, kde je možné zjednodušit předpisy a zmírnit zátěž. Tato opatření je třeba provádět tak, aby bylo dosaženo vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí a současně byla zachována konkurenceschopnost a inovativnost evropského průmyslu v této oblasti i volný oběh zboží na vnitřním trhu. Přezkum nařízení REACH[46], který Komise provedla v roce 2013, zjistil, že je zde určitá potřeba úprav, ale protože dospěl k pozitivnímu hodnocení, pokud jde o fungování tohoto právního předpisu, rozhodl, že momentálně jej není třeba upravovat. Komise si však uvědomuje, že je třeba snížit finanční a administrativní zátěž malých a středních podniků v souvislosti s nařízením REACH a zlepšit jeho provádění na všech úrovních.

K tomuto účelu již byla provedena řada nápravných opatření, včetně výrazného snížení poplatků. V roce 2014 jsou přijímána nová opatření: zvláštní pomoc malým a středním podnikům pro dodržení registrační lhůty do roku 2018 pro malý objem výroby; hledání účinnějších způsobů nakládání s látkami vzbuzujícími mimořádné obavy a nalézání alternativ nebezpečných chemických látek; zlepšování komunikace s malými a středními podniky a analýza dopadů nařízení REACH na malé a střední podniky a konkurenceschopnost a inovace. Ve střednědobém horizontu se zvažují další opatření, jejichž cílem je zlepšit postup povolování chemických látek tak, aby byl pro podniky předvídatelnější. Mezi tato opatření patří například menší četnost změn v seznamu látek podléhajících povolování; zjednodušení povolovacího postupu v některých specifických případech s nízkým rizikem a větší zřetel na socioekonomické dopady, které jsou spojeny se začleněním nových látek na seznam povolených látek.[47]

Důležité je, aby při uplatňování nařízení REACH hrál aktivní úlohu průmysl i členské státy. Vhodným opatřením by například bylo zvýšení kapacity vnitrostátních poradních míst a/nebo obchodních komor poskytujících poradenství při provádění nařízení REACH a zajištění vyšší úrovně koordinace v rámci členských států i mezi nimi.

V roce 2014 bude uveden do praxe balíček iniciativ týkajících se účelnosti právních předpisů v chemickém odvětví, včetně souhrnného posouzení nákladů a kontroly účelnosti nejdůležitějších právních předpisů v oblasti chemických látek jiných než nařízení REACH.

Závěry z různých oblastí této práce, včetně průběžného hodnocení právní předpisů v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci a výsledků dřívějšího přezkumu nařízení REACH, poskytnou celkový obraz a přehled budoucích možností pro zlepšení účelnosti právních předpisů v této oblasti. Komise vyzývá zúčastněné strany a členské státy k účasti na společném posouzení těchto otázek a k přispění do hodnotící zprávy, která se plánuje na rok 2016.

IV. Horizontální činnosti

Program REFIT je součástí širší politiky Komise v oblasti inteligentní regulace, která rovněž zahrnuje regulační nástroje posouzení dopadů, konzultace a hodnocení zúčastněných stran. Komise hodlá tyto nástroje a další horizontální činnosti nadále posilovat, více se zaměřit na posuzování nákladů a přínosů regulace a omezení administrativních povinností, jako např. požadavků týkajících se podávání zpráv.[48]

• Posouzení dopadů

Systém posouzení dopadů ze strany Komise se uplatňuje v počáteční fázi politického cyklu, kdy se připravují nové návrhy, tvoří tak podklad informované tvorby politiky a zajišťuje soulad návrhů Komise se zásadami subsidiarity a proporcionality. Systém byl od svého vytvoření v roce 2002 soustavně posilován a zlepšován, v roce 2009 byly například zveřejněny revidované hlavní zásady a doplňkové pokyny v různých oblastech (konkurenceschopnost a mikropodniky, základní práva, sociální a územní dopady). Podklady – kvalitnější data a odborná doporučení – pro posuzování dopadů se přitom neustále zlepšují. Pro usnadnění rychlého zjišťování výsledků posouzení dopadů, včetně přínosů a nákladů, zavedla Komise v roce 2013 ve svých zprávách o posouzení dopadů standardní dvoustránkový přehled. Komise se na základě svých zkušeností (více než 350 posouzení dopadů od roku 2010) zavázala aktualizovat hlavní zásady posouzení dopadů a prostřednictvím veřejných konzultací zahájených v červnu 2014 bude zjišťovat názory zúčastněných stran.

• Hodnocení ex-post

Systematické hodnocení právních předpisů EU ex-post ověřuje, zda bylo dosaženo očekávaných výsledků a dopadů právních předpisů EU. Systém plánování hodnocení se zlepšil díky zveřejňování plánovaných hodnocení na internetových stránkách Europa.[49] Za účelem dalšího posílení politiky a postupů hodnocení prováděla Komise od listopadu 2013 do února 2014 veřejné konzultace svých nových hlavních zásad hodnocení. Výsledky se objeví v příští revizi hlavních zásad hodnocení.[50] Budou zahrnovat odkaz na kontroly účelnosti, které byly zavedeny v roce 2010 jako komplexní hodnocení politiky z hlediska soudržnosti a ucelenosti mezi jednotlivými oblastmi právních předpisů i v rámci jich samých a z hlediska toho, zda širší regulační rámec celé oblasti politiky odpovídá danému účelu. Kontroly účelnosti byly od té doby provedeny v několika oblastech politiky, například v oblasti životního prostředí (politika ochrany sladkých vod EU), zaměstnanosti a sociální politiky (informování a konzultace pracovníků), průmyslové politiky (schválení typu motorových vozidel) a dopravy (vnitřní trh v oblasti letectví)[51] a jejich výsledkem může být vypracování několika legislativních návrhů na zjednodušení a snížení zátěže.[52]

• Konzultace se zúčastněnými stranami

Dialog s občany, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami v podnikatelské sféře a občanské společnosti napomáhá transparentnosti, zacílení a soudržnosti tvorby právních předpisů EU. Konzultace se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami jsou zakotveny ve Smlouvách a jsou důležité zejména v souvislosti s odhalováním problémů s dodržením zásad proporcionality a subsidiarity.[53] Komise provádí konzultace ve všech fázích politického cyklu. V zájmu dalšího posílení kvality, rozsahu a zaměření konzultací bude Komise nadále zlepšovat jejich plánování vypracováním konzultačních strategií ve fázi přípravy politik a průběžným zveřejňováním plánovaných hodnocení. Za účelem zvýšení kvality konzultací Komise také vydá interní pokyny, jejichž cílem bude poskytnout rady a pomoc zaměstnancům Komise provádějícím konzultace se zúčastněnými stranami mimo instituce EU. Tyto pokyny budou před přijetím Komisí předloženy k veřejným konzultacím. V mezích rozpočtu se bude Komise také nadále snažit zvětšovat rozsah svých konzultací cestou lepší jazykové přístupnosti. Komise bude častěji využívat konzultace při hodnoceních a kontrolách účelnosti uplatňováním minimálních standardů konzultací, jako je tomu v současnosti u posouzení dopadů.[54] Komise doporučí, aby agentury v rámci konzultací uplatňovaly minimální standardy. Komise rovněž hledá cesty zlepšení veřejných konzultací o prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci.

Komise také přijme opatření pro zlepšení zpětné vazby. Zúčastněné strany již mohou reagovat na plánování konzultací na internetových stránkách Your Voice in Europe (Váš hlas v Evropě)[55] a na plány zveřejňované Komisí jako předběžné oznámení jejích legislativních záměrů. Nedávno byl zaveden elektronický systém předávání informací.[56] Pro jednodušší podávání komentářů a zpětné vazby budou vylepšeny příslušné internetové stránky. Jednotlivé odpovědi zúčastněných stran budou zpravidla zveřejněny do 15 pracovních dnů od ukončení konzultací a souhrnná zpráva bude zveřejněna nejpozději v okamžiku přijetí návrhu Komisí. Některé členské státy také systematicky shromažďují připomínky a návrhy předkládané zúčastněnými stranami a ty mohou být pro Komisi v rámci jejího úsilí, které vyvíjí v oblasti účelnosti právních předpisů na evropské úrovni, cenným přínosem.

Komise rovněž plánuje předložit návrhy, které jí prostřednictvím přímých kontaktů na konferencích v členských státech a konzultací v rámci evropských a vnitrostátních sdružení malých a středních podniků a sítě Enterprise Europe Network umožní oslovit více sociálních partnerů a zúčastněných stran, zejména malé a střední podniky.

• Měření nákladnosti a prospěšnosti právních předpisů

Důležitým hlediskem inteligentní regulace je měření nákladů a přínosů. Komise nedávno zveřejnila výsledky externí studie o způsobech posuzování nákladů a přínosů regulace, které budou východiskem pro aktualizaci zásad posouzení dopadů.[57] Na měření nákladů vynaložených na dodržování právních předpisů a přínosů se rovněž zaměřují kontroly účelnosti a hodnocení ex-post.

Při hodnocení nejrůznějších nákladů na dodržování právních předpisů vznikajících ve specifických průmyslových odvětvích Komise provádí souhrnné posouzení nákladů (SPN). Již byla provedena dvě SPN v odvětvích oceli a hliníku,[58] bylo zahájeno SPN v chemickém průmyslu a další jsou plánována pro lesnictví, odvětví keramiky a skla a stavebnictví. SPN umožňují hodnocení řady klíčových nákladových faktorů napříč všemi odvětvími. Vzhledem ke svému omezenému rozsahu a zaměření na náklady na regulaci, a nikoli na přínosy, nemohou být SPN jediným zdrojem doporučení týkajících se politik. Jejich výsledky se objevují v hodnoceních, kontrolách účelnosti a posouzeních dopadů.

Zvláštním problémem je měření nákladů na regulaci na úrovni EU, protože odhadované náklady legislativních návrhů předkládaných Komisí se často mění v důsledku změn přijímaných v legislativním procesu a závisejí na způsobech provádění členskými státy. To znamená, že hodnocení nákladů a přínosů musí být aktualizováno Parlamentem a Radou, pokud se návrhy v legislativním cyklu mění.[59] Přesnost měření nákladů a přínosů v posouzeních dopadů a hodnoceních ex-post navíc závisí na kvalitě údajů poskytovaných členskými státy, sociálními partnery a zúčastněnými stranami.

Hodnocení skutečných nákladů ex-post se může od odhadů ex-ante značně lišit. Náklady, stejně jako úspory nákladů, mohou být nadhodnoceny.[60] Komise se ve svých hodnoceních ex-post stále více zaměřuje na to, do jaké míry skutečné náklady a přínosy odpovídají odhadům, které byly předtím učiněny při posuzování dopadů.

• Požadavky týkající se podávání zpráv

Snížení regulační zátěže může být dosaženo zlepšením účinnosti, soudržnosti a ucelenosti a omezením požadavků na podávání zpráv.[61] Při předkládání nových návrhů se Komise snaží tyto požadavky minimalizovat a slaďovat různé potřeby. Činnosti směřující ke zjednodušení a konsolidaci požadavků na podávání zpráv by měly zahrnovat spolupráci Parlamentu a Rady, protože v průběhu legislativního procesu se často přidružují nové požadavky.[62] Na vnitrostátní, regionální a místní úrovni by se rovněž měly provádět přezkumy, které by se zaměřovaly na povinnosti, jež přesahují požadavky stanovené právními předpisy EU.

Co se týče podávání zpráv Komisi a podávání zpráv z její strany, Komise provedla přezkum v oblastech ochrany životního prostředí[63] a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.[64] Požadavky na podávání zpráv byly zjednodušeny v oblasti politiky soudržnosti a energetiky[65]. V roce 2015 může být tato práce rozšířena do dalších oblastí.

V. Účelnost právních předpisů: společný cíl

Komise vítá zájem členských států a zúčastněných stran o program a zejména podporu Evropské rady a Evropského parlamentu.[66]

Od října minulého roku, kdy Komise svůj program zveřejnila, obdržela od členských států[67] a zúčastněných stran velké množství připomínek, návrhů a příspěvků. Ty byly posouzeny během aktualizace kontroly právních předpisů v rámci programu v roce 2014 a zveřejněny na internetových stránkách Komise věnovaných inteligentní regulaci, aby posloužily jako zdroj informací pro další společné úvahy, diskuse a opatření.[68]

Komise rovněž vítá, že zúčastněné strany v podnikatelské sféře a občanské společnosti potvrdily, že účelnost právních předpisů je nezbytná a důležitá. V reakci na obavy, které některé zúčastněné strany vyjádřily, Komise znovu potvrzuje, že program nezpochybňuje stanovené cíle politiky ani nepůsobí na úkor zdraví a bezpečnosti občanů, spotřebitelů, pracovníků nebo životního prostředí. Je důležité zvyšovat povědomí všech zúčastněných stran, aby si byly přínosů programu REFIT vědomy, konkrétně skutečnosti, že se Komise snaží zajistit, aby tvorba právních předpisů EU probíhala efektivně, účinně a na správné úrovni a byla jasně prokázána přidaná hodnota EU.

Ze zkušeností s prováděním programu REFIT vyplývá, že účelnosti právních předpisů lze dosáhnout pouze společným úsilím evropských orgánů, členských států (na vnitrostátní, regionální a místní úrovni) i zúčastněných stran v podnikatelské sféře a občanské společnosti. Účelnost právních předpisů by se měla stát prioritou a všechny orgány EU by měly posuzovat dopady svých politických rozhodnutí, ať již ve fázi přípravy, nebo v legislativním procesu. Pro shromažďování údajů a posouzení skutečnosti, zda právní předpisy EU mají očekávané účinky, má zásadní význam spolupráce s členskými státy. Svou roli hrají i vnitrostátní parlamenty, které Komisi v počátku legislativního cyklu poskytují informace a posuzují její návrhy v rámci mechanismu kontroly subsidiarity.[69] Rozhodující význam pro udržení tempa inteligentní regulace mají rovněž podněty sociálních partnerů, zúčastněných stran, nevládních organizací a široké veřejnosti.

Toto společné úsilí je v posledních letech podporováno příspěvky dvou skupin na vysoké úrovni – pro zlepšování právní úpravy a pro administrativní zátěž – do agendy inteligentní regulace. Komise je toho názoru, že nejúčelnější by bylo svedení této podpory a odborných znalostí do jedné skupiny s přizpůsobeným mandátem, která by posuzovala skutečný dopad právních předpisů EU v členských státech a přispívala k výsledkům, které jsou každoročně zveřejňovány ve srovnávacím přehledu programu. Tato práce by rovněž mohla pomáhat identifikovat oblasti právních předpisů, které volají po přehodnocení, a rovněž přispívat k hodnocení a kontrole účelnosti vybraných klíčových témat. V příštích měsících bude předložen návrh na vytvoření nové skupiny na vysoké úrovni, která se bude v budoucnu na této práci podílet.

VI. Závěry a výhled do budoucnosti

Od prosince 2012 Komise podniká kroky ke splnění svých závazků v oblasti účelnosti právních předpisů. Toto sdělení představuje výsledky, kterých bylo v rámci programu REFIT dosaženo, a vyzdvihuje oblasti, na které by se mělo zaměřit úsilí v budoucnu.

Ze zkušeností s dosavadním prováděním programu REFIT lze vyvodit několik poznatků.

Zaprvé, inteligentní regulace a účelnost právních předpisů vyžadují pevné politické odhodlání a odpovídající úpravu politik a postupů na všech úrovních – v rámci Komise, mezi evropskými orgány i v rámci členských států. Účelnost právních předpisů není jednorázovým rychlým úkolem ani žádným odškrtáváním bodů. Správním orgánům musí být přidělen mandát a musí být vybaveny tak, aby mohly vytvářet fakticky podloženou politiku, přičemž do všech fází politického cyklu – od posouzení dopadů po hodnocení ex post – musejí být aktivně zapojeni sociální partneři a zúčastněné strany.

Zadruhé, regulační procesy je třeba pečlivě kontrolovat. Výbor pro posuzování dopadů plní zásadní funkci kontroly kvality. Opírá se o procesní pravidla, která zajišťují, že kolegiu lze ke zvážení předložit pouze takové návrhy, jež jsou doplněny o náležité posouzení dopadů. Další úroveň kontroly zajišťuje Evropský parlament a v rostoucí míře i Rada, neboť posuzují náležitý stav posouzení dopadů vypracovaného Komisí. Jedná se tak o ojedinělou situaci, neboť jen málo regulačních či správních orgánů uplatňuje stejné úrovně kontroly kvality a přezkumy jako Evropská komise či takovým kontrolám podléhá. Někteří navrhují, aby byl vytvořen další subjekt pro provádění externí kontroly kvality. S tímto návrhem však Komise nesouhlasí, neboť je v rozporu s její úlohou zákonodárce a tvůrce politik – aby mohla předkládat kvalitní a vyvážené návrhy, musí provádět vlastní posouzení dopadů. Jakmile Komise svá posouzení zveřejní, jsou k dispozici veřejnosti, která je může pečlivě prozkoumat a vyjádřit se k nim.

Zatřetí, ze zkušeností vyplývá, že nezbytnou součástí posuzování právních předpisů je kvantitativní vyjádření, tedy vyčíslení nákladů a přínosů. Musíme si však být vědomi jeho hranic. Komise v rámci posouzení dopadů, které provádí a které zahrnuje dopady ekonomické, sociální i dopady na životní prostředí, systematicky zkoumá náklady a přínosy. Pokud je to možné, provádí jejich vyčíslení. Výpočet nákladů či přínosů ale není exaktní vědou. Nezbytné údaje často nejsou k dispozici. Předpokládané náklady a přínosy varianty upřednostňované na základě posouzení dopadů se mění v závislosti na rozhodnutích Evropského parlamentu a Rady v rámci legislativního procesu a členských států při jejich provádění. Skutečné náklady mohou být vyčísleny pouze ex post. V rámci programu REFIT je proto třeba se zaměřit i na vyčíslování nákladů a přínosů v co největší míře v průběhu celého legislativního cyklu uplatňováním řádných rámců pro monitorování a hodnocení, které jsou při každém významném přezkumu právního předpisu revidovány a přizpůsobovány, což zajistí dostupnost nezbytných údajů pro posuzování skutečných nákladů a přínosů.

Začtvrté, nutnost zajistit právní jistotu a předvídatelnost spolu s dobou potřebnou pro změnu právního předpisu na úrovni EU hovoří v neprospěch rychlých řešení a snadno přijatelných plánů na omezování právních předpisů. Každá změna znamená náklady a přechodné náklady spojené se změnou nebývají vždy v dostatečné míře zohledňovány. Přechodné náklady je třeba důsledně srovnávat s náklady, které vzniknou, nebude-li žádné opatření přijato.

Zapáté, zjištění zbytečné zátěže a nákladů ze strany subjektů, které jsou právním předpisem přímo dotčeny, může být důležitým doplněním kvantitativního posouzení. Zásadní význam tak mají konzultace a diskuse.

S ohledem na výše uvedené a na budoucnost bude Komise i nadále upřednostňovat a udržovat dynamiku tématu účelnosti právních předpisů. Nadále se bude zaměřovat na oblasti s významnou přidanou hodnotou EU a současně respektovat zásady subsidiarity a proporcionality. V příštích měsících dokončí přípravy revize obecných pokynů pro posouzení dopadů, konzultace zúčastněných stran a hodnocení. Program REFIT se stane pevnou součástí jejích postupů a praxe.

Komise bude pokračovat v úzké spolupráci s Parlamentem a Radou, aby zajistila, že přínosy zjednodušení a snížení zátěže budou potvrzeny v legislativním procesu, a vyzývá zákonodárce a všechny členské státy, aby vytvořili dostatečné kapacity na podporu tohoto úsilí v příslušných oblastech a provedly předběžné posouzení dopadů významných změn návrhů Komise, k nimž došlo v legislativním procesu.[70]

Komise bude rovněž nadále spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami, zejména v rámci programu ABR+, aby potvrdila odhadované úspory nákladů, stanovila osvědčené postupy v provádění a zlepšila kvalitu a shromažďování údajů o nákladech a přínosech regulace, jichž je zapotřebí k posouzení praktických dopadů právních předpisů EU.[71]

Je třeba posílit spolupráci Evropské komise a členských států při hodnocení a posuzování nákladů a přínosů regulace. Je třeba začít spolupracovat při posuzování provádění právních předpisů EU na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

Nové mandáty Parlamentu a Komise v letošním roce nabízejí příležitost všem orgánům EU, aby upevnily svůj závazek v oblasti inteligentní regulace a účelnosti právních předpisů.

Komise uvítá příspěvky, údaje a podklady sociálních partnerů a zúčastněných stran týkající se současného stavu a budoucího výhledu programu představeného v tomto sdělení a v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise.

[1] SWD(2013) 401final ze dne 1. srpna 2013.

[2] COM(2013) 685 final ze dne 2. října 2013.

[3] Z celkového počtu 23 návrhů, které se Komise zavázala předložit pro zjednodušení a snížení regulační zátěže, byly 2 přijaty v roce 2013 a dalších 15 má být přijato v roce 2014.

[4] COM(2013) 721.

[5] COM(2013) 794.

[6] Podstatné prvky tohoto dřívějšího návrhu přebírá návrh týkající se společnosti s jedním společníkem přijatý 9. dubna 2014.

[7] Mezi další návrhy stažené v rámci programu REFIT patří návrhy týkající se informování široké veřejnosti o léčivech, návrh nařízení o evropské statistice bezpečí před trestnou činností, o právní ochraně (průmyslových) vzorů, patentu Společenství (návrh převeden na posílenou spolupráci) a o řidičských průkazech s funkcí karty řidiče.

[8] Týkalo se to oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro kadeřníky, onemocnění kosterního svalstva, tabákového kouře v prostředí a karcinogenů a mutagenů.

[9] Patří sem právní předpisy o klasifikaci, označování a balení nebezpečných přípravků, vědecké spolupráci v otázkách týkajících se potravin, vedení statistik v ocelářském průmyslu, spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami a dovybavení těžkých nákladních vozidel zrcátky.

[10] Tuto práci sleduje skupina na vysoké úrovni pro zlepšení právní úpravy, kterou tvoří vnitrostátní právní experti. Tato skupina spolupracuje s Komisí na přezkumu a rozvoji agendy inteligentní regulace na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

[11] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/think-small-first/

[12] Nařízení 1169/2011 vstoupí v účinnost v prosinci 2014 s výjimkou povinného nutričního označování, které vstoupí v platnost v prosinci 2016.

[13] http://ec.europa.eu/food/food/labellingnutrition/foodlabelling/proposed_legislation_en.htm

[14] Výjimky se vztahují např. na potraviny prodávané přímo z farem nebo místními maloobchodníky. Jednodušší režimy se používají v dalších případech ve vztahu k malým a středním podnikům, např. údaje o výživové hodnotě mohou vycházet z výpočtu na základě všeobecně zjištěných a schválených údajů bez použití nákladné laboratorní analýzy.

[15] Tato ustanovení např. umožňují členským státům požadovat, aby informace o alergenech nebo nesnášenlivosti u nebalených potravin a v restauracích byly poskytovány pouze ústně nebo na vyžádání.

[16] Směrnice 2013/55/EU zveřejněná dne 28. prosince 2013 (Úř. věst. L 354).

[17] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 862/2012.

[18] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.

[19] Směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU: Přijetí vlastních prohlášení jakožto předběžného dokladu a přístup, kdy by úplné doklady museli předkládat pouze úspěšní uchazeči, by snížily administrativní zátěž spojenou s veřejnými zakázkami o 80 %. Viz rovněž posouzení dopadů: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52011SC1585&from=EN.

[20] Veřejní zadavatelé a zadavatelé, kteří již přešli na elektronické zadávání zakázek, běžně udávají úspory mezi 5 a 20 %; zkušenosti rovněž ukazují, že návratnost investičních nákladů je rychlá. Vzhledem k celkové velikosti trhu s veřejnými zakázkami v EU by každá úspora ve výši 5 % mohla přinést do veřejných rozpočtů přibližně 100 miliard eur. (Strategie pro elektronické zadávání veřejných zakázek – COM(2012) 179 final).

[21] Směrnice 2012/19/EU: Navrhovaná interoperabilita a přenos dat mezi vnitrostátními registry výrobců měly vést k úspoře nákladů výrobců ve výši zhruba 66 milionů EUR ročně. Toto hledisko návrhu Komise zákonodárce nepřijal.

[22] Zákonodárce byl proti povinnému jednomu správnímu místu pro koordinaci a integraci postupů posuzování a opatření pro urychlení rozhodování v rámci směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí (2011/92/EU), čímž omezil přínosy z efektivity pro podniky. Stejně tak byl zákonodárce proti povinné elektronické výměně dat v oblasti přepravy odpadu s odhadovanými ročními úsporami podniků 44 milionů EUR.

[23] Viz část III níže: Nová architektura statistiky podnikání v EU.

[24] Návrh Komise na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob – KOM(2011) 121 – čeká v legislativním procesu od března 2011.

[25] KOM(2009) 544: Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii – Plány snižování zátěže v jednotlivých odvětvích a činnosti v roce 2009.

[26] http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/modernising_rules/executive-summary_en.pdf

[27] Nařízení (EU) č. 608/2013.

[28] Směrnice 2012/19/EU.

[29] Právní předpisy EU o bezpečnosti potravin umožňují orgánům členských států přijímat jednodušší režimy týkající se některých investic pro malé podniky v odvětví zpracování masa.

[30] Právní předpisy EU vyžadují zaznamenávání doby řízení u lehkých užitkových vozidel od 3,5 tuny a poskytují výjimky řemeslníkům pro místní jízdy ve vozidlech do 7,5 tuny, zatímco některé vnitrostátní předpisy vyžadují zaznamenávání doby řízení od 2,8 tuny.

[31] Směrnice 2006/46/ES.

[32] První vydání srovnávacího přehledu programu REFIT, předložené současně s tímto sdělením, ještě neobsahuje informace o jeho provádění členskými státy.

[33] 1) Opatření pro širší využívání výhod zjednodušeného účetnictví / režimů auditů malými a středními podniky – směrnice 2006/46/ES ze dne 14. června 2006; 2) opatření, které umožňuje členským státům udělovat mikropodnikům výjimky z některých ustanovení směrnic o účetnictví – směrnice 2012/6/EU ze dne 14. března 2012; 3) zjednodušení a úprava oznamovacího systému pro přepravu odpadů – doporučující dopis Komise členským státům z července 2010; 4) pouze vítězný podnik musí předkládat dokumenty prokazující vhodnost uchazeče ve veřejné zakázce – KOM(2011) 896; 5) snížení počtu respondentů při sestavování statistik o obchodu uvnitř EU – nařízení (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004; 6) omezení požadavků na informace o průmyslové výrobě v EU – nařízení Rady (EHS) č. 3924/91 ze dne 19. prosince 1991 a nařízení Komise 36/2009 ze dne 11. července 2008; 7) odstranění dalších požadavků na fakturování a umožnění širšího používání elektronických faktur – směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010; 8) odstranění povinnosti vyplňovat při vracení DPH papírové formuláře v jazyce členského státu vrácení daně – směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008; 9) digitální tachograf, zejména zavedení digitálních tachografů a zjednodušení používání digitálních tachografů, s ohledem na budoucí rozšíření výjimky z požadavků na tachografy pro malé živnosti a další zjednodušení – nařízení (EHS) č. 3821/85 ze dne 19. července 2011; 10) zrušení oznamování dopravních sazeb / zmírnění povinnosti uchovávat doklady ve vozidle – nařízení Rady (ES) č. 569/2008 (kterým se mění nařízení č. 11/60) ze dne 12. července 2008; 11) zjednodušení povinností silniční nákladní a osobní dopravy – nařízení (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009 a nařízení (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 a 12) zjednodušení označování vajec – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013.

[34] Viz Final report of the Administrative Burden Reduction Programme (ABR) (Závěrečná zpráva programu na snížení administrativní zátěže) v dokumentu SWD(2012) 423 final.

[35] Komise obdržela připomínky a návrhy od orgánů členských států (FI, DE, NL, UK), od podnikatelských subjektů, odborů a dalších organizací občanské společnosti. Příspěvky jsou zveřejněny na internetových stránkách Komise věnovaných inteligentní regulaci: http://ec.europa.eu/smart-regulation/refit/index_en.htm.

[36] Cílem iniciativy je omezit překážky přeshraničního obchodu a zajistit příjmy členských států z DPH zjednodušením, neutralizací a posílením systému DPH v EU.

[37] Dalšími iniciativami jsou přezkum právních předpisů o jaderných otázkách, návrh v oblasti náhradních cestovních dokladů a přezkum nařízení o dovozu textilních výrobků a zboží dvojího užití.

[38] Označování energetické účinnosti ledniček (směrnice 2003/66/ES), myček nádobí pro domácnost (směrnice 1999/9/ES) a praček (směrnice 1995/12/ES) v návaznosti na přijetí nových prováděcích opatření.

[39] Nařízení Rady č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství ze dne 16. srpna 1960.

[40] Protokol 36 o přechodných ustanoveních, článek 10.

[41] KOM(2008) 600/4.

[42] KOM(2007) 90 v konečném znění.

[43] Na základě výzvy Rady z prosince 2013 k předložení zprávy o uplatňování zásady vzájemného uznávání do poloviny roku 2015 (viz: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/intm/139846.pdf).

[44] Mezi další oblasti patří obchodní normy pro telecí maso, pravidla pro označování hovězího masa, program pro nejvzdálenější regiony, směrnice o jakosti paliv (jakmile bude provedena a plně uplatňována), zásoby ropy, nařízení o kontrole rybolovu, jaderná bezpečnost, normalizace, znečištění životního prostředí azbestem, zkoušky na zvířatech, strategické posouzení dopadů na životní prostředí, povodňová rizika, těkavé organické sloučeniny, pojištění (jakmile budou dostatečné zkušenosti s prováděním), vzdělávání, kvalifikace a licence v silniční dopravě, námořní doprava a bezpečnost, přístavní zařízení pro příjem lodního odpadu, elektronická fakturace DPH, zjednodušený systém jednoho správního místa a průmyslová odvětví stavebnictví, skla a keramiky.

[45] To bude zahrnovat přezkum právních předpisů o on-line službách – směrnice 98/84/ES o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem a směrnice 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu.

[46] COM(2013) 49 s připojeným dokumentem SWD(2013) 25.

[47] Podrobnější informace viz průvodní pracovní dokumenty útvarů Komise.

[48] Viz COM(2012) 746.

[49] Viz internetové stránky Komise věnované tématu inteligentní regulace: http://ec.europa.eu/smart-regulation/evaluation/index_en.htm

[50] V rámci těchto veřejných konzultací bylo od orgánů veřejné správy, zúčastněných stran a občanů přijato 53 odpovědí. Budou zveřejněny společně se souhrnnou zprávou na internetových stránkách Komise věnovaných tématu inteligentní regulace: http://ec.europa.eu/smart-regulation/index_en.htm.

[51] Závěrečné zprávy k dispozici na http://ec.europa.eu/smart-regulation/evaluation/documents_en.htm.

[52] Tj. kontrola účelnosti informování a konzultací pracovníků by s ohledem na výsledky konzultací se sociálními partnery mohla vést ke konsolidaci tří směrnic, po kontrole účelnosti schválení typu motorových vozidel bude následovat revize rámcové směrnice 2007/46/ES, viz kompletní údaje ve srovnávacím přehledu programu REFIT.

[53] Konzultace jsou stanoveny v článku 11 Smlouvy o EU a v protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Konzultace se sociálními partnery v rámci sociální politiky jsou stanoveny v článcích 153, 154 a 155 SFEU, které rovněž stanoví možnost jejich zapojení do programu REFIT.

[54] Specifických rámců konzultací stanovených ve Smlouvách, dalších právních předpisech EU nebo v mezinárodních dohodách (např. konzultace se sociálními partnery) se toto netýká.

[55] http://ec.europa.eu/yourvoice/index_en.htm

[56] Přihlášky lze podávat na: https://webgate.ec.europa.eu/notifications/homePage.do?locale=en.

[57] Viz studii „Assessing the costs and benefits of regulation“ (Hodnocení nákladů a přínosů právních předpisů) na http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/commission_guidelines/docs/131210_cba_study_sg_final.pdf.

[58] Viz: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/metals-minerals/files/steel-cum-cost-imp_en.pdf a: http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=7124&lang=en&title=Final-report.

[59] Jedním z příkladů, kde k tomu může dojít, jsou pravidla pro dovoz rostlin a rostlinných produktů do EU, kde hrozí, že změny návrhu Komise, který je v současnosti projednáván v legislativním procesu, zvýší náklady pro podnikatele (COM(2013) 267 – Návrh nařízení o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, viz také přiložený srovnávací přehled).

[60] Skutečné náklady stanovené ex-post se mohou od odhadů ex-ante lišit v důsledku technických pokroků, inovací podniků a efektivity. V ocelářském průmyslu například náklady na ochranu životního prostředí v přepočtu na tunu produktu zůstaly za posledních přibližně 20 let stejné nebo dokonce klesly, přestože environmentální výkonnost odvětví roste. (Posouzení kumulativních nákladů v ocelářství: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/metals-minerals/files/steel-cum-cost-imp_en.pdf.)

[61] Požadavky na podávání zpráv jsou často propojeny, takže např. požadavek, aby Komise podávala zprávy Radě nebo Parlamentu, může mít za následek dodatečné povinnosti pro orgány členských států, zúčastněné strany a podniky týkající se podávání zpráv.

[62] Nařízení o společných ustanoveních pro politiku soudržnosti stanoví 28 jednotlivých požadavků na podávání zpráv v 11 oblastech, přičemž šest z nich vyžaduje pravidelné podávání zpráv. Konečná směrnice o uplatňování práva při vysílání pracovníků obsahuje dodatečné požadavky na podávání zpráv pro členské státy, které byly připojeny v průběhu legislativního procesu (viz srovnávací přehled programu REFIT).

[63] Významného pokroku bylo dosaženo ve zjednodušení různých dříve vzájemně nezávislých požadavků na podávání zpráv v oblasti vodohospodářství (podle směrnice o strategii pro mořské prostředí, rámcové směrnice o vodě a směrnic o stanovištích a ptácích), takže údaje a informace, které mají splňovat požadavky různých směrnic, stačí hlásit pouze jednou, čímž se významně snižuje administrativní zátěž. Výsledky samostatného pilotního projektu pro omezení požadavků týkajících se podávání zpráv v oblasti městských odpadních vod povedou ke zjednodušení a zefektivnění těchto požadavků.

[64] Od roku 2007 podávají členské státy Komisi místo samostatných zpráv o praktickém provádění 24 směrnic v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci jedinou zprávu (směrnice 2007/30/ES, kterou se mění rámcová směrnice 89/391/EHS).

[65] V roce 2013 Komise provedla kontrolu povinností týkajících se podávání zpráv v oblasti energetiky a politiky soudržnosti s cílem zjednodušit a zefektivnit požadavky. Jen v oblasti energetiky se podařilo sloučit 43 povinností týkajících se podávání zpráv do 14.

[66] Viz závěry Evropské rady z 24.–25. října 2013, závěry Rady pro konkurenceschopnost z prosince 2013 a usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2014 o konzultačním postupu „Top Ten“ a snižování zátěže plynoucí z předpisů EU pro malé a střední podniky.

[67] Příspěvky zasílalo zejména Finsko, Německo, Nizozemsko a Spojené království.

[68] http://ec.europa.eu/smart-regulation/refit/index_en.htm (je nutné ověřit)

[69] Uveden v protokolu č. 2 ke Smlouvám.

[70] Viz také analýzu změn provedených v průběhu legislativního procesu v návrzích na zjednodušení a snížení zátěže ve srovnávacím přehledu programu REFIT, který je přiložen k tomuto sdělení.

[71] Podle odhadů je jedna třetina regulační zátěže právních předpisů EU spjata s jejich prováděním v členských státech.