52014DC0244

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Přezkum politiky v oblasti kontrol vývozu: zajištění bezpečnosti a konkurenceschopnosti v měnícím se světě

1. Úvod

EU je významným výrobcem a vývozcem zboží dvojího užití, a tudíž důležitým účastníkem kontrol vývozu v rámci boje proti šíření zbraní. Režim EU pro kontrolu vývozu vznikl koncem 90. let minulého století a v minulém desetiletí byl postupně posilován, zejména v reakci na strategii EU pro boj proti šíření zbraní hromadného ničení z prosince 2003. Nařízení (ES) č. 428/2009[1] (dále jen „nařízení“) provádí mezinárodní závazky podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) a rovněž příslušné mezinárodní dohody a mnohostranné režimy pro kontrolu vývozu. Nařízení umožňuje volný pohyb zboží dvojího užití – až na několik výjimek – uvnitř EU a stanoví základní zásady a společná pravidla pro kontrolu vývozu, zprostředkování, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití.

Článek 25 nařízení vyžaduje, aby Komise přezkoumávala provádění nařízení a předložila návrhy na změnu. Po deseti letech od přijetí strategie EU pro boj proti šíření zbraní hromadného ničení Rada nedávno požádala o další sledování účinné politiky EU v oblasti boje proti šíření zbraní hromadného ničení a o přezkum a posílení kontrol vývozu[2]. Jako první krok při přípravě přezkumu vydala Komise zelenou knihu[3], která zahájila širokou veřejnou diskusi o systému EU pro kontrolu vývozu, a v lednu 2013 zveřejnila pracovní dokument útvarů Komise[4], v němž byly určeny hlavní záležitosti, jež nadneslo více než 100 zúčastněných stran, včetně jejich názorů na možný vývoj směrem k integrovanějšímu režimu EU pro kontrolu vývozu, který zajišťuje bezpečnost a rovnější podmínky. Dne 16. října 2013 byla přijata zpráva Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení[5], která představovala druhý krok v procesu přezkumu. Toto sdělení má zmapovat směřování kontrol vývozu v EU a určuje konkrétní možnosti politiky, pokud jde o jejich modernizaci a přizpůsobení rychle se měnícím technickým, ekonomickým a politickým podmínkám.

Toto sdělení bylo jako iniciativa uvedeno rovněž v Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).

2. Kontroly vývozu v měnícím se bezpečnostním, technickém a hospodářském prostředí: potřeba přezkumu politiky v oblasti kontrol vývozu

Globální systém pro nešíření zbraní se od přelomu století značně rozvinul a byly vytvořeny důkladné překážky zamezující šíření. Kontroly vývozu představují hlavní nástroj v souboru opatření v boji proti šíření, musí však držet krok s novými hrozbami v oblasti šíření, rychlým vědecko-technickým rozvojem a změnami v celosvětové ekonomické činnosti, které vedou k novým bezpečnostním problémům a mají dopady na rovné podmínky na celosvětové úrovni.

2.1 Vyvíjející se a nová bezpečnostní rizika a hrozby V oblasti šíření zbraní hromadného ničení se objevují rostoucí problémy a šíření těchto zbraní představuje pro EU jedno z největších bezpečnostních rizik, zejména vzhledem ke skutečnosti, že stále větší počet států rozvíjí kapacity, u nichž existuje riziko šíření. Obchod s citlivým zbožím bude proto pravděpodobně i nadále představovat hlavní formu dodávek pro programy skrytého šíření v budoucnu.

Globalizace a rostoucí činnost nestátních subjektů zapojených do programů skrytého šíření vedou k souběhu mezinárodních bezpečnostních hrozeb, kdy se nedovolené činnosti spojují a obchodník s drogami může působit rovněž jako terorista nebo šiřitel zbraní. Hrozba terorismu a zranitelnost vůči útokům s použitím nekonvenčních zbraní vyžadují i nadále zvláštní pozornost, zejména kvůli měnícímu se profilu teroristů a globální povaze terorismu.

Šiřitelé jsou dynamičtí a vynalézají nové strategie šíření s cílem využít zranitelnost vzájemně propojených globálních obchodních a informačních systémů. Rozvíjejí způsoby, jak se vyhnout kontrolám, přičemž využívají stále důmyslnější podpůrné sítě, které se vyznačují přítomností rozmanitých nestátních subjektů (včetně nepodezřelých oprávněných hospodářských subjektů, jako jsou dodavatelé, kteří nejsou obeznámeni s riziky šíření, finanční agentury, provozovatelé dopravy, vědecké a akademické instituce), a přepravují citlivé zboží přes oblasti se slabými vnitrostátními institucemi a centra pro překládku zboží.

2.2 Rychlý vědecko-technický rozvoj Klíčovou úlohu při vzniku nových rizik v oblasti šíření zbraní hrají inovace a rozšiřování technického pokroku: bezpečnost vlád, avšak rovněž podniků a občanů zahrnuje v rostoucí míře technický prvek. Nové technologie zpřístupňují navrhování a výrobu zbraní větší skupině osob, čímž se hrozby znásobují. Rychlé šíření informačních technologií vystavuje moderní ekonomiky novým rizikům, která vyvolává propojenost související s celosvětovým obchodem a globálními datovými sítěmi, včetně vzniku zvláštních „kybernetických nástrojů“ pro hromadnou kontrolu, monitorování, vysledování a odposlech. Kybernetická bezpečnost má nyní pro bezpečnost EU zásadní význam a „kybernetické šíření“ se stalo důležitým rozměrem kontrol vývozu.

K vývozu dochází v rostoucí míře prostřednictvím přenosu, nikoli přepravy. Ve věku cloud computingu lze informační toky obsahující citlivé technologie využít k výrobě neomezeného množství citlivého zboží, což pro kontrolu vývozu představuje významný problém, zejména kvůli nepoužitelnosti hraničních kontrol a potížím podniků zajistit dodržování předpisů (např. vzhledem k architektuře počítačových systémů, technické spolupráci, cestování odborníků atd.). V globálně propojeném světě, v němž jsou nehmotné převody technologií[6] v porovnání s fyzickou přepravou zboží stále významnější, proto musí kontroly vývozu fungovat „on-line“.

Vědecký výzkum vede k mimořádnému pokroku, který přináší prospěch společnosti, riziko zneužití tohoto výzkumu však vyvolává rostoucí napětí mezi zásadou otevřenosti vědy a bezpečnostními obavami. Diskuse vyzdvihly potřebu zohlednit globální povahu vědy a volný tok vědeckých informací[7], zdůraznily však rovněž nutnost zabývat se rizikem spojeným s možným zneužitím vědeckého výzkumu a zajistit nezávislé posouzení dopadů na bezpečnost.

2.3 Globální dodavatelské řetězce a rovné podmínky Bezpečnost se pro odpovědné dodavatelské řetězce stala klíčovým prvkem. Kontroly vývozu musí chránit legální obchod před riziky spojenými s nedovolenými operacemi v době, kdy jsou obchodní toky stále složitější a zranitelnější, jelikož znásobení přeshraničních toků zboží, investic, služeb, know-how a osob spojených s mezinárodními výrobními sítěmi má za následek rychlejší a dematerializovaný celosvětový obchod. Využívání zprostředkovatelů, krycích společností, míst odklonu a překládky zboží zvýšilo počet a rozšířilo kategorie aktérů a činností spojených s přepravou zboží, u něhož existuje riziko šíření. Nové problémy způsobuje i rozvoj internetových služeb a elektronického obchodu, jelikož digitální obchod musí být otevřený a bezpečný.

Vznik globálních hodnotových řetězců a rozšiřování mezinárodních výrobních kapacit vede k větší zahraniční dostupnosti zboží dvojího užití. Vlastnictví a provozování podniků vyrábějících zboží dvojího užití je v rostoucí míře internacionalizované a škála dotčených aktérů je velmi rozmanitá. To zásadně ovlivňuje pojem „dodavatel“, který představuje jádro kontroly vývozu, a dokládá to potřebu pružných kontrol vývozu, které se přizpůsobují měnící se ekonomické realitě.

Mění se rovněž profil technologicky vyspělých výrobních odvětví. Stírání rozdílů mezi civilními a obrannými technologickými a průmyslovými základnami a znásobování položek s nejednoznačnými znaky dvojího užití v rostoucí míře ztěžuje rozlišování mezi přepravou zboží pro čistě civilní účely a zboží dvojího užití. Obchod se zbožím dvojího užití proto v průběhu let trvale roste a představuje značnou část zahraničního obchodu[8]. Operativní problémy vyvolává rozsáhlé rozvětvení odvětví a produktů, a to kvůli rostoucímu objemu a rozmanitosti použití.

Kontroly vývozu představují hlavní faktor konkurenceschopnosti, jelikož se evropské hospodářství posouvá směrem k inovativní výrobě s vysokou přidanou hodnotou a evropské hodnotové řetězce jsou nedílnou součástí globálních hodnotových řetězců. V této souvislosti narušují rozdílné úrovně kontroly ve třetích zemích hospodářskou soutěž na úkor podniků v EU, které působí na celosvětové úrovni. Jednotné provádění kontrol a rovné podmínky v EU mohou negativně ovlivnit rovněž přetrvávající rozdílné kontrolní parametry a případy „asymetrického provádění“ kontrol.

3. Mimo materiální podstatu a hranice: dosažení integrovaného systému kontroly strategického obchodu založeného na rizicích

Prostřednictvím stávajícího režimu pro kontrolu vývozu usiluje EU o dosažení rovnováhy mezi bezpečností a obchodem. Systém se považuje obecně za spolehlivý a účinný a poskytuje pevné právní a institucionální základy. Systém však nemůže být statický: je třeba jej přehodnotit a modernizovat s cílem čelit novým výzvám a vytvořit moderní kapacity v oblasti kontrol, které EU potřebuje pro příští desetiletí a posléze. Toho lze dosáhnout poskytnutím nového impulsu k vývoji integrovaného modelu kontroly strategického obchodu na základě rizik, který vychází z těchto cílů:

Přezkum rovnováhy mezi potřebou regulovat obchod a snížit regulační zátěž, který je založen na rizicích, s cílem zajistit, aby byly právní předpisy jednoznačné a přiměřené. Uvážit lze rovněž neregulační opatření – pokyny, spojení zdrojů atd. – s cílem vybavit režim EU pro kontrolu vývozu pružnými nástroji, které umožňují reagovat na nové problémy a současně zajišťují rovné podmínky na vnitřním trhu EU.

Integrovaný přístup k zlepšení soudržnosti všech „pilířů“ kontrol vývozu (právní předpisy, fáze před udělením povolení, provádění, prosazování, informování) rozvojem společné kontrolní sítě EU, která podporuje větší zaměření se na jednotné uplatňování a prosazování v zájmu omezení narušení hospodářské soutěže a zvýšení bezpečnosti.

Pro integrovaný přístup, který hospodářským subjektům umožňuje hrát plně jejich vzájemně se doplňující role, a tím optimalizovat využívání zdrojů a podporovat dodržování předpisů, má zásadní význam transparentnost a zapojení zúčastněných stran a významnější úloha soukromého sektoru.

K šíření dochází v mezinárodním kontextu a politika v oblasti kontrol vývozu musí zahrnovat mezinárodní rozměr. Rozvoj integrovaného systému by umožnil aktivnější vnější činnost EU, posílil by mnohostranné procesy, které představují jádro globálního systému pro kontrolu vývozu, a rovněž by poskytl základ pro vzájemně prospěšné vztahy s klíčovými partnery. To by zase posílilo bezpečnost EU. 3.1 Priorita č. 1: Přizpůsobení se měnícímu se bezpečnostnímu prostředí a větší přispění EU k mezinárodní bezpečnosti

Systém EU pro kontrolu vývozu musí reagovat na měnící se aspekty zahraniční politiky a držet krok s novými přístupy k bezpečnosti. Musí začleňovat bezpečnostní dopady stále většího počtu nových technologií a širší škály zboží dvojího užití k zajištění jeho mírového využití. Musí překlenout umělou propast mezi vnitřní a vnější bezpečností a zabývat se novými riziky v oblasti šíření, která překračují hranice států a jednotlivé jurisdikce.

· Komise uváží vypracování koncepce „bezpečnosti lidí“[9], která uznává, že bezpečnost a lidská práva jsou neoddělitelně spojeny. To může znamenat posun směrem k pojmu „strategické“ zboží, který zahrnuje nejen a pouze produkty s možným konečným užitím pro vojenské účely a pro účely šíření zbraní hromadného ničení, nýbrž zaujímá k bezpečnosti širší přístup. Může to znamenat rovněž objasnění kontrolních kritérií s cílem zohlednit širší bezpečnostní důsledky, včetně možného dopadu na bezpečnost osob například v důsledku terorismu nebo porušování lidských práv. Tento přístup by také posílil soudržnost s ostatními bezpečnostními kontrolami v oblasti obchodu a znamenal by sblížení s mezinárodními tendencemi, jako je Smlouva o obchodu se zbraněmi[10] a protokol OSN o střelných zbraních.

· Komise uváží vypracování koncepce „inteligentní bezpečnosti“ s cílem přizpůsobit se změnám zboží dvojího užití a šíření nových technologií a zabývat se rostoucí složitostí mezinárodního dodavatelského řetězce. To může zahrnovat uvážení těchto možností:

Rozvoj „technické schopnosti EU reagovat“ za účelem aktivního přispění k vysoce odborným jednáním o kontrolních seznamech, avšak rovněž k zajištění rychlé reakce na problémy vyvolané novými technologiemi (jako je cloud computing, aditivní výroba (3D tisk), nanotechnologie) a zrušení kontrol produktů, které jsou zastaralé nebo obecně obchodně dostupné. Tento mechanismus by mohl vycházet z odborných znalostí, které jsou k dispozici v orgánech provádějících kontroly vývozu, a ze strukturovaného zapojení výrobního odvětví. To může zahrnovat rovněž vypracování pokynů, pokud technologie představují pro podniky klíčový prvek, který vyvolává rizika a vyžaduje transparentnost, právní jasnost a společný přístup.

Navržení účinné reakce EU na využívání kyberprostoru pro činnosti v oblasti šíření a objasnění kontrol kybernetických nástrojů[11]. To může zahrnovat opatření EU na podporu mnohostranných rozhodnutí o kybernetických nástrojích nebo alternativní možnosti, jako je zavedení autonomních seznamů EU nebo specializovaného univerzálního mechanismu, aniž by to bránilo konkurenceschopnosti odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) v EU a jeho začlenění do globálních dodavatelských řetězců.

Modernizované přístupy ke kontrole zabývající se prolínáním legálního a nezákonného obchodu mohou zahrnovat možnosti týkající se posílení právního základu a modernizace některých způsobů kontroly s cílem zahrnout do řetězce kontrol všechny aspekty a aktéry a zabývat se rozdílným používáním kontrol a související zranitelností. To může vyžadovat objasnění pojmu vývoz a vývozce s cílem zachytit rozmanitost činností a aktérů zapojených do globálních dodavatelských řetězců, přezkum určení příslušného orgánu (zejména v případě podniků ze třetích zemí), modernizaci kontroly technické pomoci, větší konzistentnost a prosazování kontrol zprostředkování a tranzitu a rovněž zavedení zvláštních právních předpisů s cílem zamezit obcházení a zabývat se operacemi, na nichž se podílejí osoby z EU, a to bez ohledu na místo, kde se nacházejí. Možnosti týkající se zavedení nových způsobů kontroly a partnerství se soukromým sektorem by mohly přispět k přesunu důrazu na sledování konečného užití a k usnadnění legálního vývozu a odhalení nezákonného obchodu.

· Komise by mohla přezkoumat možnosti prosazení zvláštní strategie k zajištění „nehmotné kontroly“ a řešení problémů, které vyvolává nehmotný převod technologií, včetně nutnosti objasnit kontrolu „výzkumu dvojího užití“ a současně zamezit zbytečným překážkám volného toku znalostí a celosvětové konkurenceschopnosti unijní vědy a techniky.

Objasnění právního rámce pro nehmotný převod technologií může zahrnovat přezkum právních předpisů a/nebo vydání pokynů týkajících se základních pojmů vztahujících se na elektronický převod kontrolovaných technologií. Může se týkat rovněž způsobů kontroly a zavedení zvláštních nástrojů k usnadnění volného toku technologií (např. všeobecná vývozní povolení EU pro vnitropodnikový výzkum a vývoj) při současném zlepšení sledovatelnosti nehmotného převodu technologií a vymáhání dodržování předpisů prostřednictvím přístupu, který přesouvá pozornost na kontroly před převodem – například registrace, interní kontrola – a na monitorování po převodu – například audity shody – místo na samotný převod.

Cílené a koordinované informování akademické výzkumné obce v EU by mohlo zvýšit povědomí o použitelných pravidlech a podporovat účinné uplatňování ze strany vědců a laboratorních pracovníků. Uvážit lze i jiné možnosti, jako je vypracování kodexu chování pro vědce, kteří se podílejí na výzkumu dvojího užití. 3.2. Priorita č. 2: Prosazování sbližování kontrol vývozu a rovných podmínek na celosvětové úrovni

Navzdory rostoucímu mezinárodnímu uznávání kontrol vývozu vedou rozdílné normy kontroly ve třetích zemích k narušení hospodářské soutěže a slabým vazbám v globálním dodavatelském řetězci, které mohou šiřitelé využít. Politika EU by proto měla prosazovat sbližování směrem ke globálním a účinným kontrolám globálních dodavatelských řetězců k odstranění problémů, které pro výrobní odvětví představuje současné dodržování rozdílných předpisů, a podporovat rovné podmínky.

Komise by mohla uvážit zřízení účinného mechanismu pro pravidelnou aktualizaci kontrolních seznamů EU s využitím odborných znalostí vnitrostátních orgánů s cílem zajistit, aby byly kontrolní seznamy v souladu s vývojem v oblasti techniky a obchodu, a minimalizovat narušení hospodářské soutěže spojené se zastaralými kontrolami.

Ačkoli struktura vydávání povolení v EU je obecně považována za uspokojivou, povolovací postupy mají i nadále dopad na konkurenceschopnost. Komise bude proto hledat způsoby, jak optimalizovat strukturu a postupy vydávání povolení s cílem zamezit obtížným povolovacím postupům a omezit na minimum prodlevy a narušení hospodářské soutěže. To by mohlo zahrnovat tyto možnosti:

o zavedení systému pro pravidelný přezkum národních všeobecných vývozních povolení a projednání jejich možné přeměny na všeobecná vývozní povolení EU a rozšíření na celou EU;

o přechod na otevřené licence zavedením doplňkových všeobecných vývozních povolení EU, přezkum rovnováhy mezi účinným bojem proti šíření zbraní a snížením zátěže u orgánů vydávajících povolení a vývozců prostřednictvím odpovídající úrovně kontroly, například:

§ „zásilky nízké hodnoty“ s cílem usnadnit vývoz malého množství zboží, které představuje malé riziko šíření;

§ „kódování“ s cílem umožnit vývoz IKT, které se obecně používají v průmyslových procesech, a působení ve vysoce konkurenčním prostředí;

§ „vnitropodnikové převody technologií“ pro účely výzkumu a vývoje;

§ „přeprava uvnitř EU“ v případě zboží uvedeného v příloze IV[12] k umožnění způsobů kontroly, které nebrání volnému toku zboží a technologií na jednotném trhu;

§ „velké projekty“ umožňující orgánům posoudit „komplexnější obrázek“ místo nahromadění jednotlivých žádostí o povolení;

o přezkum parametrů (místa určení, položky) u existujících všeobecných vývozních povolení EU s cílem zajistit jejich aktuálnost a harmonizace některých licenčních podmínek a požadavků na podporu jednotného uplatňování v celé EU, včetně doby platnosti jednotlivých povolení a zamítavých rozhodnutí. Bylo by možné uvážit rovněž vypracování pokynů pro jednotné povolovací postupy, včetně osvědčených postupů, pokud jde například o lhůty pro vyřízení žádosti.

Komise posoudí možnosti prosazování sbližování kontrol vývozu na celosvětové úrovni v zájmu usnadnění obchodu se zbožím dvojího užití. To by mohlo zahrnovat opatření na podporu soudržného, komplexního a jednotného zastoupení EU v režimech[13] odrážejícího její úlohu v oblasti boje proti šíření a obchodu. Může to zahrnovat taktéž aktivní informování externích subjektů a spolupráci s cílem pomoci partnerským zemím při vypracovávání jednotných předpisů a rovněž navázání dialogů o kontrolách vývozu s hlavními obchodními partnery s cílem zamezit protichůdným regulatorním požadavkům a snížit administrativní zátěž výrobních odvětví orientovaných na vývoz. 3.3 Priorita č. 3: Rozvoj účinného a konkurenceschopného režimu EU pro kontroly vývozu

Víceúrovňová struktura kontrol vývozu v EU zajišťuje jedinečný a pružný systém, jeho celkovou účinnost však mohou ohrozit případy rozdílného uplatňování. Komise by proto měla posoudit možnosti odstranění „asymetrického provádění“ kontrol s cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže a transakční náklady spojené s kontrolami v EU.

· Rozdílná rozhodnutí o kontrole jsou často přisuzována vnímané neexistenci harmonizované politiky EU v oblasti kontrol vývozu, a zejména rozdílnému posuzování rizik, na němž jsou rozhodnutí o kontrole založena. Přístup založený na rizicích, který vychází ze společného rámce pro řízení rizik, by mohl zajistit větší konzistentnost při určování vysoce rizikových operací a současně optimalizovat využívání zdrojů v EU a snížit narušení hospodářské soutěže kvůli rozdílným rozhodnutím o kontrole.

· Univerzální kontroly[14] jsou i nadále hlavními nástroji, které zamezují využívání položek neuvedených na seznamu k šíření, nestejné provádění však vyvolává obavy, pokud jde o právní jasnost, narušení hospodářské soutěže a případné slabé vazby v řetězci kontrol. Většího sblížení by bylo možno dosáhnout harmonizací pojmu univerzální kontroly a posílením konzultací s cílem zajistit uplatňování v celé EU a posílit politiku „nepodkopávání“. To by mohla podpořit pravidelná výměna informací a vytvoření univerzální databáze EU. Některé informace by mohly být sdíleny s celními orgány a jinými agenturami s cílem zlepšit prosazování, nebo by mohly být veřejně dostupné. Transparentnost může podpořit náležitou péči hospodářských subjektů s cílem zajistit bezpečnost dodavatelského řetězce.

· Komise by mohla posoudit možnosti kritického přehodnocení kontrol přepravy uvnitř EU s cílem minimalizovat přetrvávající překážky na jednotném trhu a současně zachovat přísné kontroly u nejcitlivějšího zboží dvojího užití. To by mohlo zahrnovat přezkum přílohy IV s cílem zaměřit se na aktuální seznam nejcitlivějšího zboží a/nebo zavedení všeobecného vývozního povolení EU pro přepravu uvnitř EU, včetně převodu technologií. S cílem kompenzovat zrušení povolení před přepravou a zajistit bezpečnost přepravy a dostupnost informací by bylo možno navrhnout vhodné podmínky a požadavky, včetně možností ověřování po odeslání v rámci EU.

3.4. Priorita č. 4: Podpora účinného a jednotného provádění a prosazování kontrol vývozu

Politika v oblasti kontrol vývozu by se měla zaměřit nejen na stanovení pravidel pro kontrolu legálního obchodu, nýbrž uvážit rovněž předcházení nezákonnému obchodu a jeho přerušení. Jednotné provádění a prosazování v celé EU je nezbytné k odstranění rizika vyhýbání se kontrolám, účinné politice a operativní reakci však dosud brání neexistence spolehlivých statistických údajů pro celou EU. Komise přezkoumá tyto možnosti rozvoje integrovanějšího rámce pro provádění a prosazování:

· S více než 40 000 žádostí ročně jsou kontroly vývozu náročné, pokud jde o správní zdroje kontrolních orgánů. Rozvoj sítě EU pro kontrolu vývozu by mohl posílit celkovou kapacitu systému a současně optimalizovat využívání zdrojů a udržet správní náklady pod kontrolou, a to prostřednictvím těchto možností:

Lepší strukturovaná výměna licenčních údajů a rovněž jiných příslušných informací (např. místa určení, koneční uživatelé, nehody a porušení předpisů) mezi orgány provádějícími kontroly vývozu by všem příslušným orgánům umožnila posoudit rozhodující údaje, a to na základě jednoznačně určených potřeb, s cílem zamezit přemíře informací. Na podporu lepšího sdílení informací by bylo možno rozšířit bezpečnou infrastrukturu informačních technologií „DUeS“[15].

Posílené strategické a operativní spolupráce s donucovacími orgány, například celními orgány, by bylo možno dosáhnout zajištěním začlenění priorit v oblasti kontrol vývozu do příslušných politických cyklů[16], sdílením informací prostřednictvím unijního systému výměny, rozvojem společných nástrojů pro řízení rizik a prováděním společných operací. Cílená výměna informací o činnosti v oblasti prosazování by umožnila lepší strategický přehled o účinnosti kontrol v EU a sdílení osvědčených postupů a mohla by poskytnout zpětnou vazbu při vypracovávání politik, například pokud jde o odhalování nezákonného obchodu.

Celkové dopady opatření EU v oblasti boje proti šíření by mohla zvýšit větší soudržnost mezi jednotlivými orgány a členskými státy EU a určení synergií mezi nástroji kontroly obchodu v souvislosti s bezpečností, například rozvojem společné infrastruktury informačních technologií jako sdílené platformy na podporu výměny informací v EU. Je třeba zajistit rovněž soudržnost s ostatními úzce souvisejícími politikami a předpisy EU, jako je například akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a nukleární bezpečnosti, nařízení (EU) č. 98/2013 o prekurzorech výbušnin a nařízení (EU) č. 258/2012 o střelných zbraních.

V minulém desetiletí došlo k rozsáhlému budování kapacit v oblastech souvisejících se zbraněmi hromadného ničení, včetně důležitých programů informování třetích zemí o kontrolách vývozu, zatímco iniciativy v rámci EU jsou dosud v počátečních fázích. Rozvoj cíleného programu budování kapacit v EU a odborné přípravy pro příslušné úředníky, včetně celních a pohraničních orgánů, by mohl zvýšit schopnost předcházet přeshraničnímu nezákonnému obchodu se strategickým zbožím a odhalovat jej. Posílit řetězec kontrol v EU by mohlo rovněž spojení odborných znalostí, například další rozvoj „skupiny odborníků“.

· V moderních ekonomikách hraje nejdůležitější úlohu v kontrolním řetězci soukromý sektor. Partnerství se soukromým sektorem by proto mohla významně zvýšit bezpečnost a odolnost globálního dodavatelského řetězce. Hospodářské subjekty mají nejlepší předpoklady k odhalení nezákonného obchodu a ochraně citlivých technologií, zatímco nestejné dodržování předpisů v oblasti obchodu vede k narušení obchodu a umožňuje využití slabých míst v dodavatelských řetězcích. Vytvoření těchto podmínek závisí na lepší koordinaci a porozumění mezi vládami a soukromým sektorem a mohlo by zahrnovat různá opatření, například:

Snahu o dodržování předpisů by bylo možno uznat zjednodušením kontroly a zrychlenými postupy při vývozu, a to stanovením jednoznačných norem shody pro soukromý sektor za účelem použití zjednodušených mechanismů (např. všeobecné vývozní povolení EU, národní všeobecná vývozní povolení, souhrnné licence) jako významné výsady udělené spolehlivým vývozcům. To může zahrnovat právní požadavky a/nebo pokyny pro hospodářské subjekty, které se týkají určení, řízení a snižování rizika vystavení šíření prostřednictvím větší ostražitosti u zboží, u něhož existuje velké riziko šíření, a to na základě požadavků týkajících se náležité péče a zveřejňování informací, včetně podávání zpráv o podezřelých operacích. Zatímco náklady pro podniky by měly být omezeny na minimum a měla by se podporovat samoregulace, rovné podmínky v EU by mohly podpořit standardní požadavky na „interní programy dodržování předpisů“. Dodržování předpisů a konkurenceschopnost se vzájemně podporují, jelikož dodržování předpisů snižuje riziko neúmyslného dodání zboží dvojího užití pro programy vyvolávající obavy, za což podnikům hrozí sankce a poškození dobrého jména. Možnosti podporující sbližování programů celních orgánů, které se týkají „důvěryhodných hospodářských subjektů“ (AEO), by mohly omezit zdvojení kontrol a zajistit nákladově efektivní řešení pro hospodářské subjekty i správní orgány.

Transparentnost a koordinované informování by mohly představovat rozhodné kroky k zajištění srozumitelnosti požadavků, podpoře snah hospodářských subjektů o dodržování předpisů a zvýšení jejich schopnosti provádět kontroly, a tím vytvoření podmínek, v nichž je každý prvek dodavatelského řetězce odolný vůči „kontaminaci“ nezákonným obchodem. To by mohlo zahrnovat zveřejňování zpráv a informací o kontrolách, které nemají citlivou povahu, včetně pokynů prosazujících osvědčené postupy v oblasti dodržování předpisů.

Snahy podniků o dodržování předpisů by mohl podpořit rovněž rozvoj společných podpůrných nástrojů EU pro hospodářské subjekty, například standardizovaných nástrojů informačních technologií a elektronických systémů udělování licencí.

· Kontroly vývozu zohledňují mezinárodní závazky a představují hlavní záruku integrity mezinárodního obchodu, je proto nezbytné zvýšit jejich celkovou účinnost. Bylo by možné přezkoumat možnosti týkající se provádění kontrol ve spolupráci s externími partnery s cílem usnadnit bezpečný obchod se strategickým zbožím, například sledováním konečného užití ze strany podniků ve třetích zemích a rovněž vzájemným uznáváním hodnocení.

4. Závěr

Hospodářské subjekty, členské státy a občané v EU mají zájem na účinných kontrolách vývozu zajišťujících bezpečnost prostřednictvím boje proti nezákonnému obchodu, přičemž je současně usnadněn legální obchod. Modernizovaný přístup a regulační rámec EU posílí bezpečnost a integritu dodavatelského řetězce. To vyžaduje systematičtější výměnu informací o rizicích a koordinaci mezi orgány vydávajícími povolení a ostatními orgány a rovněž zapojení soukromého sektoru a užší mezinárodní spolupráci.

Před přijetím konkrétních iniciativ Komise Radu a Evropský parlament vyzývá, aby uvážily přístup uvedený v tomto sdělení. Komise současně provede posouzení dopadů možností přezkumu nastíněných v tomto sdělení s cílem určit nejvhodnější regulační i neregulační opatření k jejich provedení. S odkazem na program REFIT posoudí Komise náklady a přínosy spojené s jednotlivými možnostmi, zejména co se týká možného zjednodušení regulace a snížení zátěže.

_______________

Seznam zkratek

||

DUeS || Elektronický systém pro zboží dvojího užití

EU || Evropská unie

IKT/IT || Informační (a komunikační) technologie

REFIT || Program pro účelnost a účinnost právních předpisů

[1] Úř. věst. L 134, 29. května 2009, s. 1.

[2] Závěry Rady o zajištění pokračujícího úsilí o účinnou politiku EU v souvislosti s novými výzvami spočívajícími v šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů ze dne 21. října 2013.

[3] KOM(2011) 393 ze dne 30. června 2011.

[4] SWD(2013) 7 ze dne 17. ledna 2013.

[5] COM(2013) 710 ze dne 16. října 2013.

[6] Nehmotný převod technologií zahrnuje předávání technických údajů prostřednictvím elektronických prostředků i předávání znalostí a dovedností ze strany jednotlivých osob.

[7] C(2012) 4890 final o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání.

[8] Kontrolovaný vývoz zboží dvojího užití z EU se odhaduje přibližně na 2,5 % celkového vývozu EU. Pokud jde o více informací o obchodu se zbožím dvojího užití v EU, viz COM(2013) 710 final.

[9] „Koncepce bezpečnosti lidí“ má postavit do středu politiky EU v oblasti kontrol vývozu člověka, zejména uznáním vzájemných vazeb mezi lidskými právy, mírem a bezpečností.

[10] Cílem Smlouvy o obchodu se zbraněmi je omezení nezákonného obchodu se zbraněmi stanovením transparentních pravidel a společných etických norem pro mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi.

[11] Viz rovněž společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor“, JOIN(2013) 1 final ze dne 7. února 2013.

[12] Příloha IV nařízení (ES) č. 428/2009 obsahuje obzvláště citlivé zboží dvojího použití, které podléhá rovněž kontrolám přepravy uvnitř EU.

[13] Viz např. obecná ujednání o prohlášeních EU v mnohostranných organizacích, dok.15901/11 ze dne 24. října 2011.

[14] Tzv. „univerzální kontroly“ se vztahují na zboží dvojího použití neuvedené na seznamu s potenciálním konečným užitím pro vojenské účely nebo pro účely šíření.

[15] Elektronický systém pro zboží dvojího užití.

[16] Konkrétně ve vztahu k celním orgánům poskytuje vypracování nové strategie a akčního plánu pro řízení rizik a bezpečnost dodavatelského řetězce, jak požadovala Rada dne 18. června 2013, hlavní příležitost k uvážení toho, jak by bylo možno při celních kontrolách co nejlépe využít zdokonalený společný rámec pro řízení rizik na podporu spolupráce celních orgánů a orgánů vydávajících povolení, vymáhání dodržování předpisů a usnadnění obchodu v budoucnu.