12.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/1

1.

podtrhuje zásadní úlohu místních a regionálních zástupců v procesu rozšíření a povzbuzuje země zapojené do procesu rozšíření (Černá Hora, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo (1), Turecko a Island) v jejich úsilí o decentralizaci a regionalizaci. Domnívá se, že dodržování zásady subsidiarity je rozhodující;

2.

bere na vědomí a podporuje stanovisko Evropské komise k potřebě období konsolidace. Nicméně zdůrazňuje, že toto nesmí vyústit v nečinnost. Toto pětileté období se musí chápat jako fáze intenzivní přípravy a přijetí politik požadovaných ke splnění kritérií pro členství v EU;

3.

zdůrazňuje, že kandidátským a potenciálním kandidátským zemím je jako klíčový stabilizační faktor a důležitý podnět k provádění nezbytných politických a ekonomických reforem potřeba dát realistické vyhlídky na členství v EU;

4.

znovu opakuje své doporučení, aby Komise ve svých budoucích zprávách o strategii rozšíření zacházela do větších podrobností, pokud jde o situaci místní a regionální samosprávy, a poukazuje na potřebu dalších reforem vedoucích k regionalizaci a decentralizaci v zemích rozšíření, které by tyto země podnítily, aby plně přizpůsobily a zavedly komplexní právní rámec zřizující silné úrovně správy na nižší než celostátní úrovni. Poukazuje na to, že přenesené pravomoci by měly odrážet úroveň odpovědností, jež bude potřeba přijmout po zavedení acquis Společenství na místní a regionální úrovni;

5.

navrhuje, aby se důkladněji spolupracovalo s Radou Evropy (ale předcházelo se duplicitám), a zejména s jejím Kongresem místních a regionálních orgánů, který systematicky monitoruje dodržování Evropské charty místní samosprávy ve všech státech Rady Evropy. Zjištění a doporučení založená na monitorovacích zprávách tohoto kongresu by měla být zohledněna, když bude EU přijímat své stanovisko k dotčeným zemím;

6.

vítá spuštění nového nástroje předvstupní pomoci, jehož prostřednictvím bude v období 2014–2020 k dispozici 11,7 mld. EUR na podporu zemí zapojených do procesu rozšíření v jejich přípravách na přistoupení a na regionální a přeshraniční spolupráci;

7.

uznává vodící a koordinační funkci Strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR) a s ohledem na kandidátské země, které do ní patří (Černá Hora, Srbsko a Albánie), a na potenciální kandidátské země (Bosna a Hercegovina) doufá v podporu této strategie, aby došlo k rychlejší konvergenci v procesu přistoupení, zejména pokud jde o administrativní kapacity a o oblasti určené v rámci jednotlivých pilířů. Kromě toho by koordinace pilíře ze strany těchto zemí prováděná společně s některým členským státem byla příležitostí k výměně znalostí a vzájemnému učení v oblasti plánování a využívání evropských fondů;

8.

žádá o řádné zapojení místních a regionálních orgánů kandidátských a potenciálních kandidátských zemí do předvstupního procesu;

9.

uznává, že veřejná správa je ve většině zemí rozšíření na všech úrovních i nadále slabá. Správní kapacita je omezená, zpolitizování a korupce vysoké a transparentnost nedostatečná. Zpolitizování jak na ústřední tak na místní úrovni zůstává závažným problémem ve většině přistupujících zemí a je nutné řešit stírání rozdílu mezi státem a vládnoucími stranami, neboť vyvolává znepokojení, jež podrývají důvěru ve veřejné instituce;

10.

zdůrazňuje potřebu posílit demokratické instituce a dodržovat základní práva a právní stát, včetně spravedlivých voleb a řádného fungování parlamentů, regionálních shromáždění a obecních zastupitelstev a stálého konstruktivního dialogu napříč politickým spektrem. Je potřeba učinit více pro zvýšení zapojení občanské společnosti;

11.

je pevně přesvědčen o tom, že je nutné respektovat zásadu dobrých sousedských vztahů mezi členskými státy EU, kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi a ostatními státy, a že je důležité rozvíjet přeshraniční a regionální spolupráci těchto států;

12.

lituje rozhodnutí islandské vlády upustit od žádosti o vstup do Evropské unie;

13.

vítá jak trvající úsilí Turecka o přistoupení k EU, jež bylo prokázáno přijetím strategie Turecka pro vstup do EU v září 2014, jejímž cílem je oživit proces přistoupení Turecka, tak skutečnost, že rok 2014 byl „Rokem Evropské unie“;

14.

vítá, že byla v listopadu 2013 zahájena jednání o kapitole 22 (Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů), a vyzývá, aby se pokračovalo v úsilí o dokončení národní strategie regionálního rozvoje; v této souvislosti připomíná závěry Rady pro obecné záležitosti z prosince 2014 a vyzývá Turecko, aby pokračovalo v provádění nezbytných reforem, které budou prospěšné i na místní úrovni; žádá Turecko, aby plně dodržovalo své závazky vyplývající z dodatkového protokolu k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem a aby uznalo Kyperskou republiku;

15.

je potěšen, že komunální volby v roce 2014 byly celkově dobře zorganizovány a konaly se za obecně mírových podmínek včetně jihovýchodu země. Zdůrazňuje však, že kampaň byla polarizovaná a napjatá, a poznamenává, že v několika městech došlo v důsledku obvinění z podvodu k protestům;

16.

poukazuje na to, že po komunálních volbách v roce 2014 vzrostl počet metropolitních obcí a jejich hranice byly rozšířeny. Zdůrazňuje, že to bude mít dopad na pravomoci na nižší než celostátní úrovni, zejména pokud jde o životní prostředí;

17.

podporuje přijímání dalších opatření ke zvýšení transparentnosti a vyzývá k pokračování boje proti korupci, zejména na úrovni místních orgánů;

18.

lituje, že nedošlo k pokroku v přenášení pravomocí na místní správní orgány a že fiskální decentralizace je i nadále velmi omezená;

19.

žádá, aby se pokračovalo v úsilí o povýšení pracovní skupiny VR s Tureckem na smíšený poradní výbor;

20.

s politováním konstatuje, že v roce 2013 byl podíl místních správních orgánů na veřejných příjmech a výdajích nižší než 10 %;

21.

vítá posílení institucí podílejících se na provádění předvstupní pomoci (NPP) prostřednictvím odborné přípravy a technické pomoci a doporučuje, aby bylo vyvinuto další úsilí o zvýšení správní kapacity místních orgánů;

22.

poukazuje na to, že syrská krize vedla k výraznému nárůstu počtu syrských uprchlíků v Turecku. Jejich celkový počet se odhaduje na více než 1,6 milionu. Chválí Turecko za jeho neocenitelnou podporu syrským uprchlíkům, která dostává místní kapacitu a zdroje pod značný tlak. Upozorňuje na klíčovou úlohu místních orgánů, které naléhavě potřebují podporu ze strany ústřední vlády i zahraničních humanitárních organizací;

23.

poukazuje na to, že v rámci NPP II bude země v období 2014–2020 i nadále příjemcem předvstupní pomoci, přičemž výše finančních prostředků dosáhne přes 620 mil. EUR ročně. Zdůrazňuje, že pomoc v rámci NPP II bude namířena na podporu reformního úsilí v oblastech právního státu, správy, demokratického řízení, správy ekonomických záležitostí, konkurenceschopnosti a růstu. Je ovšem potřeba zvýšit kapacitu pro spolufinancování projektů financovaných EU na místní úrovni;

24.

poukazuje na to, že je zapotřebí více zdrojů na dokončení procesu decentralizace správy a na podporu místního rozvoje;

25.

poukazuje na to, že druhá fáze fiskální decentralizace dosud nebyla dokončena ve všech obcích, a zdůrazňuje, že obce potřebují nezbytnou finanční udržitelnost, aby mohly provádět závazky, jež na ně byly převedeny;

26.

lituje, že nebyly plně provedeny příslušné zákony o regionálním rozvoji, a že orgány odpovědné za regionální hospodářský rozvoj nemají dostatečné zdroje;

27.

doufá, že Turecko bude aktivně podporovat úsilí OSN o nalezení spravedlivého, komplexního a trvalého řešení kyperské otázky. Vyzývá Turecko, aby zahájilo stahování svých ozbrojených sil z Kypru a v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) předalo uzavřenou část města Famagusta OSN, jelikož by to představovalo opatření pro budování důvěry a skutečnou možnost pro mírový hospodářský, sociální a regionální růst obou komunit;

28.

žádá Turecko o zachování dobrých sousedských vztahů se všemi sousedy jakožto klíčového předpokladu pro proces přistoupení, zejména pokud jde o odvolání hrozby casus belli vůči Řecku, a s ohledem na kyperskou otázku; vítá, že jsou turecké místní a regionální orgány zapojené do pracovní skupiny Výboru regionů pro Turecko otevřené Evropské unii; podporuje závěry Evropské rady ze dne 24. října 2014 a 16. prosince 2014 a důrazně podporuje usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2014 o akcích Turecka, jež vytvářejí napětí ve výlučné ekonomické zóně Kypru (P8_TA(2014)0052);

29.

vítá změny právního rámce týkající se politických stran a volebních kampaní. Zdůrazňuje, že je důležité snížit 10 % volební práh, což by dalo všem sociálním skupinám v Turecku šanci, aby se zapojily se do politického života země v souladu s kodaňskými politickými kritérii;

30.

podtrhuje velký význam dialogu mezi náboženskými komunitami a dialogu mezi kulturami na všech úrovních pro posílení občanské společnosti a mezinárodních partnerství. Poukazuje na to, že významným aktérem je ekumenický patriarchát, a vyzývá Turecko, aby učinilo všechny nezbytné kroky pro podporu jeho úlohy a umožnilo mu veřejně používat jeho církevní označení, uznalo jeho právní subjektivitu a umožnilo mu znovuotevření semináře v Chalki;

31.

lituje výrazného nárůstu korupce, k němuž v Turecku došlo v minulém roce. Zdůrazňuje, že je zapotřebí vhodný právní rámec na potírání korupce. Lituje, že není respektována svoboda projevu, myšlení, tisku, svědomí, náboženského vyznání, shromažďování a sdružování;

32.

uznává doporučení Komise a Evropského parlamentu, aby Rada zahájila přístupová jednání na základě zprávy o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2013, z níž vyplývá, že země splňuje politická kritéria s vážnými obavami konstatuje, že v poslední době narůstá zpolitizování jak na centrální, tak na místní úrovni a že roste stírání rozdílů mezi státem a vládnoucími stranami; vede to k nahlodávání důvěry ve veřejné instituce na všech úrovních;

33.

zdůrazňuje, že zásadním prvkem zůstávají dobré sousedské vztahy, včetně určení sjednaného a vzájemně přijatelného řešení problému pojmenování pod záštitou OSN, a že místní a regionální orgány budou hrát v tomto ohledu konstruktivní úlohu tím, že se zdrží jednání a prohlášení, která podkopávají dobré sousedské vztahy s členskými státy EU;

34.

se zármutkem a podrážděním bere na vědomí nedávný skandál vydírání a odposlechů telefonů, a doufá, že jej vláda rychle vyjasní, neboť by tato událost mohla negativně ovlivnit proces přistoupení Bývalé jugoslávské republiky Makedonie;

35.

je znepokojen rostoucí frustrací občanů Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a klesajícím zájmem o evropskou integraci, a to navzdory významnému vlivu přistoupení na domácí politickou scénu na všech úrovních;

36.

podporuje možnost zahrnout Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii do iniciativy pro makroregion Jaderského a Jónského moře;

37.

vítá práci, kterou odvedlo ZELS (sdružení jednotek místní samosprávy) v zastupování úrovně nižší než celostátní v Bývalé jugoslávské republice Makedonii;

38.

podporuje úsilí smíšeného poradního výboru s Výborem regionů o posílení správní kapacity na místní úrovni, zejména v oblastech environmentální legislativy, vzdělávání, základních práv, boje proti korupci, práv menšin, kulturních práv a decentralizace;

39.

vítá probíhající reformy veřejné správy a práci zvláštní skupiny pro reformu veřejné správy. Hodlá pomoci v úsilí o zvýšení správní kapacity na všech úrovních, jehož cílem je decentralizace správy, což je klíčový prvek ochridské rámcové dohody;

40.

lituje, že dosud nebyly plně zavedeny příslušné zákony o regionálním rozvoji a že orgány odpovědné za regionální hospodářský rozvoj nemají dostatečné zdroje;

41.

žádá o vyvinutí většího úsilí o zaručení transparentního udělování kapitálových grantů místním orgánům;

42.

lituje, že se opozice odmítla zapojit do řádné parlamentní činnosti, což ohrožuje demokratické institucionální uspořádání na místní úrovni;

43.

je znepokojen tím, že i přes legislativní pokrok je veřejná správa i nadále roztříštěná a podléhá politickému vlivu. Důrazně žádá, aby se na všech úrovních zvýšila profesionalita a nezávislost a bylo zaručeno dodržování zásad transparentnosti, zásluh a spravedlivého zastupování. Žádá vládu, aby přijala program reformy veřejné finanční správy;

44.

vítá novely zákona o územním uspořádání Černé Hory a novelu zákona týkajícího se místní samosprávy. Zdůrazňuje, že kritéria vytvoření nových obcí by měla zahrnovat finanční a správní udržitelnost;

45.

vítá přijetí akčního plánu (2014) týkajícího se reformy místní samosprávy a je potěšen, že Černá Hora zavedla ucelený strategický rámec reformy veřejné správy. Strategie reformy veřejné správy na období 2011–2016 zahrnuje státní správu a místní správu a Výbor vyzývá k jejímu okamžitému provedení;

46.

vítá, že se zlepšily právní předpisy týkající se voleb a že byl konečně přijat zákon o volbě místních zastupitelů, vyjadřuje však politování nad tím, že se přijetí netýkalo financování volebních kampaní pro starosty měst a obcí. Zdůrazňuje také, že je potřeba okamžitě provést doporučení OBSE/ODIHR týkající se volebních pravidel v souladu s evropskými standardy a osvědčenými postupy, včetně práva vystupovat jako nezávislý kandidát, přiměřeného veřejného financování na podporu rovných podmínek pro všechny kandidáty a provádění auditu politických stran;

47.

poukazuje na to, že je potřeba harmonizovat zákon o místní samosprávě s novými pravidly pro správu veřejných služeb;

48.

poukazuje na to, že Černá Hora musí posílit správní kapacitu vytvořených struktur NPP a řádně je připravit za účelem zvýšení absorpční kapacity předvstupních fondů;

49.

poukazuje na to, že je potřeba zavést transparentní, účinnou a zodpovědnou místní správu a že kritéria pro vytvoření nových obcí by měla zahrnovat finanční a správní udržitelnost;

50.

vítá, že parlament jednomyslně přijal usnesení o cestě Černé Hory k evropské integraci a že parlamentní Výbor pro evropskou integraci uskutečnil několik konzultačních slyšení, projednal vyjednávací pozice navržené vládou a uspořádal veřejné diskuse o tématech souvisejících s EU;

51.

vítá, že vláda zůstala orientována na cíl členství v EU a přijala v rámci integračního procesu EU několik strategických dokumentů;

52.

vítá, že jsou zástupci organizací občanské společnosti i nadále zapojeni do aktivit státní a místní správy, včetně pracovních skupin pro kapitoly jednání o vstupu do EU;

53.

zdůrazňuje, že Černá Hora nadále aktivně přispívá k regionální stabilitě;

54.

vítá pokračování velmi úspěšných schůzí smíšeného poradního výboru VR s Černou Horou a doufá, že v příštích letech bude probíhat vzájemně prospěšná spolupráce s černohorskými orgány na nižší než celostátní úrovni;

55.

vítá přijetí společné zprávy Posílení schopnosti čerpat prostředky z předvstupních fondů EU a zvýšení administrativní kapacity na místní úrovni v Černé Hoře (2) v rámci tohoto výboru;

56.

je potěšen, že dne 27. října 2014 se v Kotoru (Černá Hora) počtvrté sešel smíšený poradní výbor, aby projednal akční plán reformy samosprávy na rok 2014 a zapojení místních a regionálních orgánů v oblasti zemědělství a rozvoje venkova a v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu;

57.

je potěšen, že vláda tvrdě pracuje na novém zákonu o místní samosprávě, jak bylo zdůrazněno na poslední schůzi smíšeného poradního výboru s Černou Horou dne 27. října 2014 v Kotoru;

58.

vyjadřuje politování nad tím, že výrazně polarizované domácí klima vyústilo v opoziční bojkot parlamentní činnosti, což brzdí pokrok v oblasti reformního úsilí. Naléhavě vyzývá všechny vládní i opoziční politické strany, aby se prostřednictvím udržitelného dialogu a konstruktivní spolupráce na všech úrovních nadále soustředily na program integrace země do EU;

59.

je potěšen, že 21. ledna 2014 byly formálně zahájeny rozhovory o přistoupení. Vítá připravenost a angažovanost Srbska na první mezivládní konferenci EU-Srbsko a vysokou úroveň připravenosti a angažovanosti při prověřování acquis EU, jež prokázala srbská vláda;

60.

doporučuje, aby srbská vláda do procesu přistoupení od samého počátku zapojila zástupce místní úrovně a zástupce autonomní oblasti Vojvodina;

61.

vítá, že nová vláda zůstává plně odhodlána pokračovat v dialogu s Prištinou zprostředkovaném EU a podporuje pokračování reforem, pokud jde o právní stát, soudnictví a boj proti korupci a organizovanému zločinu na všech úrovních;

62.

vítá nové, specializované ministerstvo veřejné správy a místní samosprávy, které je prvním krokem ke zvýšení účinnosti veřejné správy na místní úrovni;

63.

vítá, že byla v lednu 2014 přijata nová strategie reformy veřejné správy, která zahrnuje organizaci na ústřední a místní úrovni včetně decentralizace. Naléhavě žádá nové ministerstvo veřejné správy a místní samosprávy, aby zapojilo všechny zúčastněné strany do stanovení činností v rámci akčního plánu;

64.

je potěšen, že byla zřízena zvláštní skupina pro reformu veřejné správy jako fórum pro politický dialog mezi Evropskou komisí a Srbskem, a žádá, aby se aktivity této skupiny pořádaly na nižší než celostátní úrovni;

65.

vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyly přijaty zákony upravující postavení zaměstnanců místních správních orgánů a jejich platy a strategie odborné přípravy pro místní správu;

66.

zdůrazňuje, že je potřeba věnovat další pozornost korupci v rámci místní správy a že hrozby a násilí vůči novinářům na místní úrovni jsou stále znepokojující;

67.

zdůrazňuje, že v rámci NPP II bude Srbsko v období 2014–2020 i nadále příjemcem předvstupní pomoci, přičemž výše finančních prostředků dosáhne zhruba 1,5 mld. EUR. Doufá, že náležitá částka prostředků předvstupní pomoci bude použita na nižší než celostátní úrovni;

68.

poznamenává, že v květnu byl v reakci na prosincový rozsudek Ústavního soudu a jako výsledek společného postupu v národním parlamentu a shromáždění oblasti vyhlášen nový statut Vojvodiny, lituje však, že autonomie autonomní oblasti Vojvodina ve srovnání s předchozím uspořádáním poklesla;

69.

vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyla dostatečně řešena otázka zapojení Vojvodiny do financování ze státního rozpočtu Srbska;

70.

vítá, že autonomní oblast Vojvodina nadále zajišťuje vysoký stupeň ochrany menšin a že mezietnická situace zůstala obecně dobrá;

71.

s obavami zaznamenává, že správní a řídící kapacita na místní úrovni zůstává slabá, že přetrvávají rozdíly mezi obcemi a že Národní rada pro decentralizaci a meziministerská Komise pro obecní financování zůstávají nečinné;

72.

vítá zřízení smíšeného poradního výboru se Srbskem od roku 2015. Tento výbor bude sledovat proces přistoupení a spolupracovat se srbskými místními a regionálními zástupci. Těší se na spolupráci se srbskými místními a regionálními orgány;

73.

vítá ustavení Národního konventu o Evropské unii coby platformy pro spolupráci s občanskou společností při jednání o přistoupení. Žádá o širší konzultace s lepším harmonogramem;

74.

naléhavě vyzývá albánské orgány, aby v dostatečném předstihu před volbami v roce 2015 prosadily nezávislost orgánů odpovědných za volby;

75.

poznamenává, že Albánie musí v návaznosti na pokrok z parlamentních voleb v roce 2013 zavést včas před místními volbami v roce 2015 doporučení volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR, zejména co se týče posílení nezávislosti orgánů odpovědných za volby;

76.

vítá jmenování nového ministra odpovědného za místní věci;

77.

je potěšen, že pokročily decentralizační reformy a byla zahájena práce na vyjasnění funkcí jednotek místní správy v rámci nového správního uspořádání;

78.

vyzývá k většímu úsilí o pokračování ve správních reformách a posílení správní kapacity jednotek místní správy finančně udržitelným způsobem. Konstatuje, že přiznání statusu kandidátské země Albánii je příležitostí pro více reforem v oblasti veřejné správy, nezávislosti soudů, boji proti korupci a organizované trestné činnosti, ale i v oblasti ochrany lidských práv, včetně práv menšin;

79.

bere na vědomí, že celkové výdaje orgánů místní správy byly v roce 2013 odhadovány na 2,2 % HDP, zatímco příjmy zůstaly na úrovni 0,8 % HDP a v příjmech orgánů místní správy i nadále převládaly místní daně;

80.

zdůrazňuje, že zavedené jednotky místní správy dosud plně nezahájily provádění nového zákona o státní službě;

81.

vyjadřuje politování nad tím, že silné zpolitizování stále brání vztahům mezi ústředními a místními správními orgány, omezuje úlohu sdružení místních orgánů a ovlivňuje spolupráci mezi těmito sdruženími;

82.

vybízí místní orgány, aby navázaly inkluzivní dialog s občanskou společností a místními komunitami;

83.

s politováním konstatuje, že zákon o územní a správní reformě přijatý v červenci radikálně snížil počet jednotek místní správy z 341 na 61, zrušil obce a zachoval 12 současných regionů, aniž by zohlednil zájmy menšin. Zdůrazňuje potřebu zachovat místní identitu a blízkost občanům;

84.

lituje, že řízení lidských zdrojů a finanční kontrola ze strany místních správních orgánů zůstávají slabé;

85.

vítá písemný závazek přijatý Předsednictvem Bosny a Hercegoviny, podepsaný vedoucími politickými představiteli a potvrzený parlamentem Bosny a Hercegoviny, pokud jde o opatření za účelem zavedení institucionálního fungování a účinnosti, zahájení reforem na všech úrovních správy a také opatření, která by měla urychlit proces usmíření a posílit administrativní kapacity. Zdůrazňuje, že vstup dohody o stabilizaci a přidružení v platnost bude nyní možný a vyzývá nové vedoucí představitele, aby se s EU dohodli na návrhu rozsáhlého a komplexního programu reforem pro postup země kupředu;

86.

zdůrazňuje, že rozsáhlý a neefektivní veřejný sektor s četnými vzájemně se překrývajícími pravomocemi na úrovni státu, entit a na obecní nebo na kantonální úrovni (zejména v rámci federace) nadále ohrožuje udržitelnost veřejných financí;

87.

poukazuje na to, že současná politická situace v Bosně a Hercegovině poškozuje schopnost této země vystupovat jednotně v otázkách týkajících se EU. Je důležité vytvořit mechanismus koordinace záležitostí týkajících se EU mezi různými úrovněmi správy;

88.

zdůrazňuje, že předpisy o entitách jsou do velké míry v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy, nicméně přetrvává nedostatečně jasné rozdělení pravomocí mezi entitami, kantony a obcemi, a obecní úroveň má nízkou míru finanční autonomie;

89.

vyjadřuje politování nad tím, že Bosna a Hercegovina celkově neučinila žádný pokrok ve zlepšování funkčnosti a efektivity všech úrovní správy a nedosáhla rovnoprávnosti tří národů, které ji tvoří, což je základní překážkou fungování institucí a státu;

90.

s politováním konstatuje, že obecné tempo reforem na všech úrovních ve státě je i nadále pomalé, či jsou tyto reformy dokonce pozastaveny, a že orgány této země neučinily žádný pokrok na cestě k zavedení struktury nezbytné k nepřímé správě prostředků EU;

91.

staví se proti neustálému používání rozvratné rétoriky některými politickými představiteli na všech úrovních ve státě a zpochybňování schopnosti Bosny a Hercegoviny fungovat jako jedna země;

92.

lituje, že volby 12. října 2014 neproběhly v souladu se soudním rozhodnutím ve věci Sejdić a Finci, což značně brání další sbližování mezi EU a Bosnou a Hercegovinou;

93.

vítá aktivní zapojení distriktu Brčko do předvstupních příprav, jeho pevné odhodlání a výrazný pokrok, pokud jde o zavedené reformy, který je podstatně větší než v jiných územních správních celcích země;

94.

vítá zahájení dohody o stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem;

95.

je potěšen, že se Kosovo a Srbsko aktivně a konstruktivně zapojily do dialogu zprostředkovaného EU;

96.

zdůrazňuje, že Kosovo na podzim roku 2013 úspěšně zorganizovalo volby starostů a komunální volby a dne 8. června 2014 předčasné parlamentní volby;

97.

zdůrazňuje, že nadále pokračují snahy o posílení kapacity místních správních orgánů a že ministerstvo pro řízení místní samosprávy zlepšilo své pokyny pro obce;

98.

zdůrazňuje, že přetrvávají politické zásahy ve veřejné správy na ústřední i místní úrovni a že je zapotřebí dalšího úsilí o úplné provedení příslušných ustanovení o předcházení korupci a podpoře bezúhonnosti ve státní službě;

99.

zdůrazňuje, že kosovské orgány, zejména na místní úrovni, musí prokázat silnější závazek na ochranu kulturního a náboženského dědictví;

100.

vítá skutečnost, že v souladu se zákony Kosova byly poprvé uvedeny v činnost místní orgány na severu Kosova;

101.

zdůrazňuje, že místní orgány musejí i nadále vyvíjet úsilí o zvýšení transparentnosti při přijímání rozhodnutí a že je potřeba pokračovat v zavádění decentralizace a v úsilí o zaručení odpovídající podpory a zdrojů pro místní orgány;

102.

očekává rychlé vyjasnění nedávných obvinění zástupců EULEX z korupce, aby nedošlo k podkopání důvěry v instituce EU;

103.

je znepokojen absencí výraznějšího pokroku v boji proti korupci a organizovanému zločinu, jež jsou v Kosovu značnou překážkou demokratického, sociálního a hospodářského rozvoje;

104.

je potěšen, že bylo dosaženo určitého pokroku – zejména se jedná o volbu starostů prostřednictvím voleb pokrývajících celé území Kosova a o zvýšení počtu projektů financovaných EU na severu země. Nicméně zdůrazňuje potřebu pokročit ve vytvoření sdružení srbských obcí, díky němuž by měla odpadnout potřeba paralelních struktur. Zároveň poukazuje na to, že bude zapotřebí nepřetržitého úsilí o sblížení komunit etnických Albánců a Srbů;

105.

doporučuje, aby bylo Kosovo zahrnuto do všech fór týkajících se regionální spolupráce na západním Balkánu, zejména těch, jež se týkají místní správy. Dále doporučuje, aby bylo Kosovo a kosovské obce zapojeny do evropských orgánů pro místní správu, jako jsou např. Rada samosprávných obcí a regionů nebo Kongres místních a regionálních orgánů. Podporuje účast Kosova na programech EU, díky níž by Kosovo mělo možnost těžit ze značného finančního příspěvku i na místní úrovni;

106.

vítá jmenování obecních zastupitelů pro evropskou integraci v 35 obcích.