(1)

Účinky přenosných nákaz zvířat a opatření nezbytných pro tlumení těchto nákaz mohou být zničující pro jednotlivá zvířata, populace zvířat, chovatele i hospodářství a mohou mít zásadní dopad na veřejné zdraví a bezpečnost potravin . [pozm. návrh 2]

(2)

Jak ukázaly nedávné zkušenosti, přenosné nákazy zvířat mohou mít rovněž významný dopad na veřejné zdraví a bezpečnost potravin , jako například v případě influenzy ptáků a salmonely. [pozm. návrh 3]

(3)

Kromě toho lze pozorovat nepříznivé interaktivní účinky týkající se biologické rozmanitosti, změny klimatu a dalších environmentálních aspektů. Změna klimatu může mít vliv na výskyt nových nákaz, prevalenci stávajících nákaz a zeměpisné rozložení původců nákaz a vektorů, včetně těch, které ovlivňují volně žijící živočichy.

(3a)

Náležité tlumení infekčních nákaz zvířat, včetně zoonóz, je předpokladem pro fungující jednotný trh s živými zvířaty, živočišnými produkty a potravinami. [pozm. návrh 4]

(4)

Aby se zajistila vysoká úroveň zdraví zvířat a veřejného zdraví v Unii, racionální rozvoj zemědělství a akvakultury a zvýšila se produktivita, měly by být stanoveny veterinární předpisy na úrovni Unie. Tyto předpisy jsou nezbytné mimo jiné pro dotvoření vnitřního trhu a pro zabránění šíření infekčních nákaz.

(4a)

Článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“) uznává, že zvířata jsou vnímající bytosti. Právní předpisy Unie týkající se dobrých životních podmínek zvířat požadují, aby majitelé zvířat, chovatelé zvířat i příslušné orgány dodržovali požadavky na dobré životní podmínky zvířat, které zaručí humánní zacházení s nimi a zabrání jejich zbytečnému utrpení a bolesti. Tato pravidla vychází z vědeckých poznatků a mohou zlepšit zdraví zvířat. [pozm. návrh 5]

(5)

Stávající veterinární předpisy Unie obsahují řadu propojených a vzájemně souvisejících základních aktů, které stanoví veterinární pravidla pro obchod v rámci Unie, vstup zvířat a produktů do Unie, eradikaci nákaz, veterinární kontroly, hlášení nákaz a finanční podporu u různých druhů zvířat, avšak chybí zastřešující právní rámec, který by stanovil harmonizované zásady v celém odvětví.

(5a)

Aby tato ustanovení unijních právních předpisů týkajících se zdraví zvířat byla co nejjasnější, a zajistilo se tak, že budou náležitě a v plném rozsahu prováděna, je třeba stanovit kritérium a zásadu pro organizaci aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijímaných podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 6]

(6)

Ve strategii Unie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013) se navrhuje zásada, že „prevence je lepší než léčba“, a Komise tuto strategii přijala ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 19. září 2007. Jejím cílem je klást větší důraz zlepšovat zdraví zvířat prostřednictvím většího důrazu na preventivní opatření, dozor nad nákazami, tlumení nákaz a výzkum v zájmu snížení výskytu nákaz zvířat a minimalizace následků v případě vzniku ohniska. Navrhuje se přijetí „jednotného a zjednodušeného právního rámce pro zdraví zvířat“, který bude usilovat o sblížení s mezinárodními normami při zajištění pevného odhodlání dostát vysokým standardům zdraví zvířat. [pozm. návrh 7]

(7)

Cílem tohoto nařízení je provádět závazky a vize uvedené ve strategii v oblasti zdraví zvířat, včetně zásady „jednoho zdraví“, a upevnit právní rámec pro společnou politiku Unie v oblasti zdraví zvířat, a to prostřednictvím jednotného, zjednodušeného a pružnějšího právního rámce pro zdraví zvířat.

(7a)

Komise ve svém sdělení o nové strategii Evropské unie v oblasti zdraví zvířat zdůrazňuje, že k preventivním opatřením a opatřením biologické bezpečnosti je třeba zaujmout společný přístup, neboť původci přenosných nákaz se mohou snadno šířit mezi zemědělskými podniky. [pozm. návrh 8]

(8)

Zvířata mohou trpět širokou škálou infekčních nebo neinfekčních nákaz. Mnohé nákazy jsou léčitelné, mají vliv pouze na jednotlivé postižené zvíře nebo se nepřenášejí na jiná zvířata nebo na člověka. Na druhé straně přenosné nákazy mohou mít širší dopad na zdraví zvířat nebo na veřejné zdraví s účinky na úrovni populace. Veterinární předpisy stanovené tímto nařízením by měly být omezeny pouze na tyto nákazy.

(9)

Při stanovení těchto veterinárních předpisů je nezbytné zohlednit souvislosti mezi zdravím zvířat a veřejným zdravím, životním prostředím, bezpečností potravin a krmiv, dobrými životními podmínkami zvířat, zajišťováním potravin, hospodářskými, sociálními a kulturními aspekty a především dobrými životními podmínkami zvířat vzhledem k provázanosti dobrých životních podmínek zvířat a jejich zdraví . [pozm. návrh 9]

(10)

Rozhodnutím Rady 94/800/ES (3) se schválila jménem Evropského společenství s ohledem na tu jejich část, která spadá do jeho působnosti, Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) a dále dohody stanovené v přílohách 1, 2 a 3 uvedené dohody, které zahrnují Dohodu o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření. Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření upravuje používání opatření nezbytných pro ochranu lidí, zvířat nebo rostlin nebo jejich zdraví tak, aby nedocházelo k svévolné nebo neoprávněné diskriminaci mezi členy WTO. Existují-li mezinárodní normy, musí být využívány jako základ. Nicméně členové mají právo stanovit vlastní příslušné normy pod podmínkou, že tyto normy jsou založeny na vědeckých důkazech.

(11)

Pokud jde o zdraví zvířat, Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření odkazuje na normy Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) týkající se veterinárních podmínek pro mezinárodní obchod. Aby se snížilo riziko narušení obchodu, měla by opatření EU týkající se zdraví zvířat usilovat o odpovídající úroveň sblížení s normami OIE.

(12)

Za zvláštních okolností, kdy existuje vážné riziko pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat, ale z vědeckého hlediska přetrvává nejistota, umožňuje čl. 5 odst. 7 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, který byl vyložen pro Unii ve sdělení Komise ze dne 2. února 2000 o zásadě předběžné opatrnosti, každému členu této dohody přijmout prozatímní opatření na základě dostupných relevantních informací. Za takových okolností se vyžaduje, aby člen WTO získal dodatečné informace nezbytné pro objektivnější vyhodnocení rizik a odpovídající přezkum opatření v přiměřené lhůtě.

(13)

Posouzení rizik, na jehož základě jsou přijímána opatření v rámci tohoto nařízení, by mělo být založeno na dostupných vědeckých důkazech a mělo by se provádět nezávislým, objektivním a průhledným způsobem. Rovněž by měla být náležitě zohledněna stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, zřízeného čl. 22 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (4).

(14)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (5) stanoví hygienická a veterinární pravidla pro některé vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty s cílem zabraňovat rizikům pro zdraví lidí a zvířat, která v souvislosti s těmito produkty vznikají, a snižovat je na minimum, a zejména chránit bezpečnost potravinového a krmivového řetězce. Aby se zamezilo překrývání právních předpisů Unie, mělo by se toto nařízení vztahovat pouze na vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, nejsou-li stanovena zvláštní pravidla nařízením (ES) č. 1069/2009 a existuje-li riziko pro zdraví zvířat. Například nařízení (ES) č. 1069/2009 neupravuje zacházení s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty v souvislosti s opatřeními pro tlumení nákaz, a proto se na tyto otázky náležitým způsobem vztahuje toto nařízení.

(15)

Kromě toho zvláštní pravidla týkající se přenosných nákaz zvířat včetně nákaz přenosných na člověka (dále jen „zoonózy“) jsou již stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (6), ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (7) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 (8) a zvláštní pravidla týkající se přenosných chorob lidí v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (9) ve Společenství. Uvedené akty by po přijetí tohoto nařízení měly zůstat v platnosti. Aby se zamezilo překrývání právních předpisů Unie, mělo by se toto nařízení tudíž vztahovat pouze na zoonózy, pokud nejsou stanovena zvláštní pravidla již v uvedených jiných právních aktech Unie.

(16)

Nákazy, které se vyskytují u volně žijících populací zvířat, mohou mít nepříznivý vliv na zemědělství a akvakulturu, veřejné zdraví, životní prostředí a biologickou rozmanitost. Proto je vhodné, aby oblast působnosti tohoto nařízení v takových případech zahrnovala volně žijící zvířata, a to jednak jako potenciální oběti těchto nákaz, jednak jako jejich vektory.

(17)

Nákazy zvířat se přenáší nejen prostřednictvím přímého kontaktu mezi zvířaty nebo mezi zvířaty a lidmi. Šíří se také dále prostřednictvím vody a vzduchu, vektory, jako je hmyz, nebo spermatem, vajíčky a embryi použitými při inseminaci / umělé reprodukci, dárcovství vajíček nebo transferu embryí. Patogenní původci se mohou nacházet v potravinách a jiných produktech živočišného původu, jako jsou kůže, kožešiny, peří, rohy a jakýkoli jiný materiál získaný z těla zvířete. Patogenní původce kromě toho mohou šířit různé jiné předměty, například přepravní vozidla, různá zařízení, krmiva, seno a sláma. Proto musí účinné právní předpisy v oblasti zdraví zvířat pokrývat všechny cesty infekce a materiály, jimiž se může infekce šířit.

(18)

Nákazy zvířat mohou mít škodlivé účinky na rozložení živočišných druhů ve volné přírodě, čímž ovlivňují biologickou rozmanitost. Mikroorganismy způsobující nákazy zvířat tudíž mohou spadat pod definici nepůvodních invazních druhů podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. Opatření stanovená tímto nařízením rovněž zohledňují biologickou rozmanitost, a proto by se toto nařízení mělo vztahovat na druhy zvířat a patogenní původce, včetně těch, které jsou definovány jako nepůvodní invazní druhy, které hrají roli v přenášení nákaz, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo které jsou jimi postiženy.

(19)

V právních předpisech Unie, které byly přijaty před tímto nařízením, jsou stanoveny samostatné veterinární předpisy pro suchozemské a vodní živočichy. Směrnice Rady 2006/88/ES (10) stanoví zvláštní pravidla pro vodní živočichy. V mnoha případech jsou však hlavní zásady pro správu dobrého zdravotního stavu zvířat a správnou chovatelskou praxi platné pro obě skupiny druhů zvířat. Proto by oblast působnosti tohoto nařízení měla zahrnovat jak suchozemské, tak vodní živočichy a případně tato veterinární pravidla uvádět do souladu. V případě některých aspektů, zejména registrace a schvalování zařízení a vysledovatelnosti a přemísťování zvířat uvnitř Unie, se však toto nařízení řídí přístupem přijatým v minulosti, který měl stanovit různé soubory veterinárních pravidel pro suchozemské a vodní živočichy v důsledku rozdílných prostředí, a tudíž i různých požadavků na ochranu zdraví. [pozm. návrh 10]

(20)

Právní předpisy Unie přijaté před tímto nařízením, a zejména směrnice Rady 92/65/EHS (11), rovněž stanoví základní veterinární předpisy pro ostatní živočišné druhy, které nejsou uvedeny v jiných právních aktech Unie, např. plazi, obojživelníci, mořští savci a ostatní druhy, jež nejsou vodními ani suchozemskými živočichy podle definice tohoto nařízení. Tyto druhy obvykle nepředstavují významné zdravotní riziko pro člověka nebo jiná zvířata, a tudíž se na ně vztahuje pouze několik veterinárních pravidel, případně žádná. V zájmu zamezení zbytečné administrativní zátěži a nákladům by se toto nařízení mělo řídit přístupem přijatým v minulosti, konkrétně stanovit právní rámec pro podrobná veterinární pravidla týkající se přemísťování těchto zvířat a produktů z nich získaných, jež mají být stanovena, vyžadují-li to příslušná rizika.

(21)

Zájmový chov zvířat, včetně okrasných vodních živočichů v domácnostech a nekomerčních akváriích, sloužících k okrasným účelům v interiéru i exteriéru, obecně představuje nižší riziko pro zdraví v porovnání s jinými způsoby chovu nebo přemísťování zvířat v širším měřítku, jako jsou například způsoby běžné v zemědělství. Proto není vhodné, aby se obecné požadavky týkající se registrace, vedení záznamů a přemísťování v rámci Unie vztahovaly na tato zvířata, neboť to by představovalo neodůvodněnou administrativní zátěž a náklady. Požadavky týkající se registrace a vedení záznamů by se tedy neměly vztahovat na chovatele zvířat v zájmovém chovu. Kromě toho by měla být stanovena zvláštní pravidla pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu v rámci Unie.

(22)

Některé vymezené skupiny zvířat, pro něž v tomto nařízení existují zvláštní veterinární předpisy, musí být vzhledem k širokému rozsahu skupiny uvedeny jako druhy v příloze. To je případ skupiny kopytnatců klasifikovaných jako kopytníci. Tento seznam může být v případě potřeby změněn v budoucnosti z důvodu změny taxonomie, vědeckého vývoje nebo vědecky odůvodněných technických aktualizací. Podobně může být v případě potřeby upraven seznam druhů zvířat v zájmovém chovu kvůli změnám ve společnosti nebo změnám zvyklostí v zájmovém chovatelství, zejména pokud tato zvířata přenášejí nákazy. S cílem zohlednit tyto změny by proto měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat právní akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o seznamy zvířat v zájmovém chovu a kopytníků stanovené v přílohách I a II tohoto nařízení.

(23)

Ne všem přenosným nákazám zvířat je možné nebo by se mělo předcházet a tlumit je prostřednictvím regulačních opatření, například je-li nákaza příliš rozšířena, nejsou-li k dispozici diagnostické nástroje nebo pokud může soukromý sektor sám přijmout opatření k tlumení nákazy. Regulační opatření k prevenci a tlumení přenosných nákaz zvířat mohou mít významné hospodářské důsledky pro příslušná odvětví a narušit obchod. Proto je nezbytné, aby se tato opatření uplatňovala, pouze je-li to přiměřené a nezbytné, například pokud nákaza představuje nebo pokud existuje podezření, že by mohla představovat významné riziko pro zdraví zvířat nebo lidí.

(24)

Kromě toho by opatření pro prevenci a tlumení měla být přizpůsobena každé přenosné nákaze zvířat s cílem řešit její jedinečný epizootologický profil a jeho důsledky. Pravidla pro prevenci a tlumení každé nákazy by tedy měla být pro každou nákazu specifická a je třeba věnovat důslednou pozornost odlišným regionálním podmínkám . [pozm. návrh 11]

(25)

U přenosných nákaz zvířat je onemocnění obvykle spojováno s klinickými nebo patologickými projevy nákazy. Nicméně pro účely tohoto nařízení, jehož cílem je tlumit rozšiřování některých přenosných nákaz zvířat a jejich eradikace, by vymezení nákazy mělo být širší, aby se vztahovalo i na ostatní přenašeče patogenních původců.

(26)

Některé přenosné nákazy zvířat se nepřenáší snadno na ostatní zvířata nebo na člověka, a nepůsobí tak hospodářské škody ani nenarušují biologickou rozmanitost v širší míře. Nepředstavují tedy vážné nebezpečí pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví v Unii, a proto lze podle potřeby nabídnout řešení na úrovni vnitrostátních předpisů.

(27)

U přenosných nákaz zvířat, na které se nevztahují opatření stanovená na úrovni Unie, jež však mají určitý hospodářský význam pro soukromý sektor na místní úrovni, by měl soukromý sektor za pomoci příslušných orgánů členských států přijmout opatření k prevenci nebo tlumení těchto nákaz, například prostřednictvím samoregulačních opatření nebo vytvářením pravidel správné praxe.

(28)

Na rozdíl od přenosných nákaz zvířat popsaných ve 26. a 27. bodě odůvodnění se vysoce přenosné nákazy zvířat mohou snadno šířit přes hranice, a pokud se rovněž jedná o zoonózu, mohou mít také vliv na veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Proto by se toto nařízení mělo vztahovat na vysoce přenosné nákazy zvířat a zoonózy.

(29)

Akce č. 5 sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence zdůrazňuje preventivní úlohu tohoto nařízení a související očekávané snížení používání antibiotik u zvířat. Zvyšuje se rezistence mikroorganismů vůči antimikrobiálním látkám, na které dříve reagovaly. Tato rezistence komplikuje léčbu infekčních nákaz lidí a zvířat. V důsledku toho by se s mikroorganismy, u kterých se vyvinula rezistence vůči antimikrobiálním látkám, mělo zacházet stejně, jako by se jednalo o přenosné nákazy, a jsou tudíž zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(30)

Mohou vzniknout nová nebezpečí spojená s určitými nákazami nebo druhy, zejména v důsledku změn životního prostředí, klimatu, v chovu hospodářských zvířat, zemědělské produkci, ale také sociálních změn a změn v hospodářských a obchodních vztazích jak uvnitř Unie, tak i mimo ni . Pokud nebudou nákazy, jež se v současnosti vyskytují v omezených zeměpisných oblastech, zcela eradikovány, mohly by se rozšířit a způsobit hospodářské škody i v dalších oblastech. Kromě toho může vědecký pokrok může vést rovněž k novým poznatkům a ke zvýšení povědomí o existujících nákazách. Kromě toho nákazy a druhy, které jsou dnes důležité, mohou být navíc v budoucnosti vytlačeny na okraj. Proto by oblast působnosti tohoto nařízení měla být široká a stanovená pravidla by měla být zaměřena na nákazy, které mají velký veřejný dopad. OIE s podporou Evropské komise vyvinula systém stanovení priorit a kategorizace v oblasti nákaz a vypracovala studii s názvem „Listing and categorisation of priority animal diseases, including those transmissible to humans“ (Vytvoření seznamu a kategorizace přenosných nákaz zvířat podle priorit, včetně nákaz přenosných na člověka) a příslušný nástroj. Toto nařízení by mělo zavést takový přístup v právních předpisech Unie. [pozm. návrh 12]

(31)

Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o přenosné nákazy zvířat na úrovni Unie, Je nutné vytvořit harmonizovaný seznam přenosných nákaz zvířat (dále jen „nákazy uvedené na seznamu“), který by měl být uveden v tabulce v příloze připojené k tomuto nařízení . Pravomoc přijímat akty, kterými se takový seznam mění nebo doplňuje, by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi. by tedy měly být svěřeny prováděcí pravomoci k sestavení tohoto seznamu. [pozm. návrh 13]

(32)

V budoucnosti se mohou objevit nově se objevující nákazy, které by mohly znamenat vážné riziko pro veřejné zdraví a pro zdraví zvířat a mít dopady na zdraví, hospodářství nebo životní prostředí. Po posouzení těchto nákaz a po přijetí dočasných mimořádných opatření může být v případě potřeby nutná rychlá reakce a uvedení daných nákaz na seznamu nákaz. Proto by v těchto řádně odůvodněných případech rizika pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s postupem pro naléhavé případy.

(33)

Nákazy uvedené na seznamu budou vyžadovat rozdílné postoje v oblasti řízení. U některých vysoce přenosných nákaz, které se v současné době v Unii nevyskytují, se při jejich výskytu vyžadují přísná opatření k jejich okamžité eradikaci. U jiných nákaz, které již mohou být přítomny v částech Unie, se vyžaduje povinná nebo dobrovolná eradikace. V obou případech je vhodné zavést omezení pohybu zvířat a produktů, jako je zákaz přemísťování z a do postižených oblastí, nebo testování před odesláním. V ostatních případech by mohlo být vhodné pouze provádět dozor nad rozšířením nákazy bez přijetí dalších opatření. To by nastalo zejména v případě nově se objevující nákazy, o níž jsou k dispozici omezené údaje.

(34)

Je třeba stanovit kritéria, která zajistí, že při určování přenosných nákaz zvířat, jež by měly být uvedeny pro účely tohoto nařízení na seznamu, budou zohledněny všechny příslušné aspekty, a podle kterých se v zájmu zajištění souladu a jednotnosti určí použitelnost pravidel tohoto nařízení pro prevenci a tlumení nákaz u různých nákaz uvedených na seznamu. Aby se zajistilo, že bude zohledněn technický a vědecký pokrok a vývoj příslušných mezinárodních norem, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o případné změny těchto kritérií.

(35)

Pravidla tohoto nařízení pro prevenci a tlumení týkající se konkrétní přenosné nákazy zvířat by se měla vztahovat na druhy zvířat, které mohou přenášet danou nákazu tím, že jsou na ni vnímavé nebo působí jako její vektory. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení Je proto nezbytné vytvořit harmonizovaný seznam druhů, na něž by se měla vztahovat opatření na úrovni Unie týkající se konkrétních nákaz uvedených na seznamu (dále jen „druhy uvedené na seznamu“), který by měl být uveden v tabulce v příloze připojené k tomuto nařízení. Pravomoc přijímat akty, kterými se takový seznam mění nebo doplňuje, by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy u fungování EU přenesena a na Komisi. by tudíž měly být přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení tohoto seznamu. [pozm. návrh 14]

(36)

Na základě významu a úrovně dopadu nákazy uvedené na seznamu, jejího rozšíření, prevalence a výskytu v Unii, rizika šíření nákazy a dostupnosti opatření k prevenci a tlumení nákaz, pokud jde o danou nákazu uvedenou na seznamu, by se měla uplatňovat rozdílná kategorie zvláštních pravidel pro prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení uceleně a soustavně u jednotlivých nákaz uvedených na seznamu. [pozm. návrh 15]

(37)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení v souvislosti s opatřeními k prevenci a tlumení nákaz použitelnými u nákaz uvedených na seznamu Je nezbytné a sestavit seznam stanovit používání pravidel stanovených v tomto nařízení u nákaz uvedených na seznamu na úrovni Unie. Tento seznam by měl být veden a aktualizován v tabulce v příloze tohoto nařízení. Pravomoc přijímat akty, kterými se takový seznam mění nebo doplňuje, by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU přenesena na Komisi. by tedy měly být přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení toho, na jaké nákazy uvedené na seznamu se mají vztahovat jaká pravidla. [pozm. návrh 16]

(38)

Provozovatelé, odborníci pracující se zvířaty a chovatelé zvířat v zájmovém chovu mohou nejlépe pozorovat a zajišťovat zdraví zvířat a produktů spadajících pod jejich odpovědnost. Proto by měli mít primární odpovědnost za provádění opatření pro prevenci a tlumení šíření nákaz u zvířat a produktů spadajících pod jejich odpovědnost a měli by jednotlivě i společně usilovat o zlepšení postupů v oblasti zdraví zvířat . [pozm. návrh 17]

(39)

Biologická bezpečnost je jedním z klíčových nástrojů prevence, jejž mají k dispozici provozovatelé a ostatní subjekty pracující se zvířaty, aby zabránili zavlečení, rozvoji a šíření přenosných nákaz zvířat do/z /uvnitř populace zvířat. Úloha biologické bezpečnosti je rovněž uznána v posouzení dopadů pro přijetí právního rámce EU pro zdraví zvířat, přičemž jsou konkrétně posouzeny možné dopady. Aby se zajistilo, že opatření biologické bezpečnosti uplatňovaná provozovateli, odborníky pracujícími se zvířaty a chovateli zvířat v zájmovém chovu jsou dostatečně pružná, že jsou přizpůsobena typu produkce a příslušným druhům nebo kategoriím zvířat a že zohledňují místní okolnosti a technický vývoj, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o další a podrobnější požadavky na biologickou bezpečnost.

(40)

Biocidní přípravky, jako jsou dezinfekční přípravky pro veterinární hygienu nebo pro oblast potravin a krmiv, insekticidy, repelenty nebo rodenticidy, hrají důležitou úlohu ve strategiích biologické bezpečnosti na úrovni zemědělských podniků i během přepravy zvířat. Proto by měly být považovány za součást biologické bezpečnosti.

(41)

Znalosti o zdraví zvířat, zahrnující znalosti o příznacích nákazy, následcích nákazy a možných prostředcích prevence včetně biologické bezpečnosti, léčby a tlumení, jsou nezbytným předpokladem pro účinnou péči o zdraví zvířat a mají zásadní význam pro zajištění včasného zjištění nákaz zvířat. Provozovatelé a jiní odborníci pracující se zvířaty by tedy měli tyto znalosti získat. Tyto znalosti lze získat různými způsoby, například prostřednictvím formálního vzdělávání, ale také prostřednictvím zemědělského poradenského systému, který existuje v odvětví zemědělství, nebo informálního učení, do něhož mohou přínosně přispívat vnitrostátní a evropské zemědělské organizace a další organizace. Tyto alternativní prostředky získávání uvedených znalostí by rovněž měly být uznány tímto nařízením. Totéž platí i pro chovatele zvířat v zájmovém chovu, přičemž je třeba mít na paměti jejich odlišnou situaci a míru odpovědnosti. [pozm. návrh 18]

(42)

Veterinární lékaři a odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů hrají zásadní úlohu ve všech aspektech péče o zdraví zvířat a v tomto nařízení by měla být stanovena obecná pravidla týkající se jejich úloh a oblastí odpovědnosti.

(43)

Veterinární lékaři mají vzdělání a odbornou kvalifikaci, které zajišťují, že získali znalosti, dovednosti a schopnosti nezbytné mimo jiné k diagnostikování nákaz a léčení zvířat. Kromě toho v některých členských státech z historických důvodů nebo v důsledku nedostatku veterinárních lékařů, kteří se zabývají nákazami vodních živočichů, existuje zvláštní povolání nazývané „odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů“. Tito odborníci obvykle nejsou veterinárními lékaři, věnují se však léčení vodních živočichů. Toto nařízení by tudíž mělo respektovat rozhodnutí těch členských států, které toto povolání uznávají. V těchto případech by odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů měli mít stejné odpovědnosti a povinnosti jako veterinární lékaři, pokud jde o jejich specifickou oblast práce. Tento přístup je v souladu s Kodexem zdraví vodních živočichů OIE.

(44)

Aby se zajistilo, že veterinární lékaři a odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů, kteří provádějí činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, mají odpovídající kvalifikaci a náležitou odbornou přípravu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o jejich kvalifikaci a odbornou přípravu.

(45)

Členské státy a zejména jejich příslušný orgán odpovědný za zdraví zvířat patří mezi hlavní aktéry v oblasti prevence a tlumení přenosných nákaz zvířat. Příslušný orgán pro zdraví zvířat hraje důležitou úlohu v oblasti dozoru, eradikace, opatření pro tlumení nákazy, pohotovostního plánování, zvyšování povědomí o nákaze a v usnadnění přemísťování zvířat a v mezinárodním obchodě tím, že vydává veterinární osvědčení. Schopnost členských států plnit své povinnosti podle tohoto nařízení závisí na jejich přístupu k přiměřeným finančním, infrastrukturním a personálním zdrojům na celém jejich území, včetně kapacity laboratoří a vědeckého a dalšího příslušného know-how.

(46)

Příslušný orgán vzhledem k omezeným zdrojům nemůže vždy provádět všechny činnosti, jejichž provádění příslušným orgánem je vyžadováno na základě tohoto nařízení. Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit právní základ pro přenesení provádění těchto činností na veterinární lékaře a další kvalifikované odborníky . Ze stejného důvodu je nanejvýš důležité, aby u těchto veterinárních lékařů a odborníků nedocházelo ke střetu zájmů . S cílem zajistit stanovení nezbytných podmínek pro obecnou použitelnost opatření k prevenci a tlumení nákaz v celé Unii by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie Smlouvy o fungování EU , pokud jde o přenesení provádění těchto činností na veterinární lékaře a jejich náležitou odbornou přípravu. [pozm. návrh 19]

(47)

Optimální péče o zdraví zvířat může být dosaženo pouze ve spolupráci s chovateli, provozovateli, veterinárními lékaři, odborníky zabývajícími se zdravím zvířat, dalšími zúčastněnými stranami a obchodními partnery. K zabezpečení jejich podpory je nezbytné, aby rozhodovací postupy a používání opatření stanovených v tomto nařízení byly organizovány jasným a transparentním způsobem. Proto by měl příslušný orgán učinit vhodné kroky s cílem průběžně informovat veřejnost, zejména existují-li oprávněné důvody pro podezření, že zvířata nebo produkty mohou představovat riziko pro zdraví zvířat nebo pro veřejné zdraví, bezpečnost potravin nebo životní prostředí, a je-li to ve veřejném zájmu. [pozm. návrh 20]

(48)

Aby se předešlo uvolnění patogenních původců z laboratoří, ústavů a jiných zařízení pracujících s patogenními původci, je nezbytné, aby tato zařízení přijala vhodná opatření biologické bezpečnosti, biologické ochrany a opatření v oblasti uzavřeného nakládání s biologickými původci. Proto by toto nařízení mělo stanovit bezpečnostní opatření, která mají být dodržena při manipulaci s těmito patogenními původci, očkovacími látkami a dalšími biologickými produkty nebo při jejich přepravě. Tato povinnost by se měla vztahovat i na všechny právnické nebo fyzické osoby, které se touto činností zabývají. Aby se zajistilo, že budou dodržovány bezpečnostní normy při manipulaci s vysoce nakažlivými biologickými původci, očkovacími látkami a dalšími biologickými produkty, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o bezpečnostní opatření v těchto laboratořích, ústavech a zařízeních a o přemísťování patogenních původců.

(49)

Pro účinné tlumení nákaz jsou rozhodující včasné zjištění a jasný řetězec hlášení nákaz a podávání zpráv. V zájmu dosažení účinné a rychlé reakce by jakékoli podezření na ohnisko určitých nákaz uvedených na seznamu nebo jeho potvrzení mělo být okamžitě nahlášeno příslušnému orgánu veterinářům či odborníkům zabývajícím se zdravím vodních živočichů . Současně je nezbytné zajistit profesionální přístup k hlášení nákaz a podávání zpráv, aby se zabránilo zbytečným hrozbám pro zdraví. . Tyto oznamovací povinnosti by se proto měly vztahovat na veškeré fyzické a právnické osoby, aby se zajistilo, že žádné ohnisko nákazy nebude nenahlášeno všechny provozovatele, odborníky pracující se zvířaty a chovatele zvířat v zájmovém chovu . [pozm. návrh 21]

(50)

Veterinární lékaři jsou klíčovými aktéry při šetření nákaz a představují klíčový článek propojující provozovatele a příslušný orgán. Měli by tudíž být provozovateli informováni v případě mimořádné míry úhynu, jiných závažných problémů souvisejících s nákazami nebo výrazného poklesu objemu produkce s neurčenou příčinou.

(51)

V zájmu zajištění účinného a efektivního hlášení a vyjasnění různých okolností souvisejících s mimořádnou mírou úhynu a dalšími znaky závažných nákaz by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o kritéria pro stanovení toho, kdy nastávají příslušné okolnosti pro hlášení, a pravidla pro další případné šetření.

(52)

U některých nákaz uvedených na seznamu je zásadní, aby Komise a ostatní členské státy byly o nákazách okamžitě informovány. Toto hlášení v rámci Unie umožní sousedním nebo jiným postiženým členským státům přijmout v oprávněných případech preventivní opatření. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto hlášení v rámci Unie jsou na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci.

(53)

Na druhé straně v případě některých nákaz nejsou okamžité hlášení a opatření nutná. V těchto případech je shromažďování informací a podávání zpráv v souvislosti s výskytem těchto nákaz nezbytné pro zvládnutí situace nákazy a pro případné přijetí opatření k prevenci a tlumení nákazy. Tento požadavek na podávání zpráv se rovněž může vztahovat na nákazy, jež podléhají hlášení v rámci Unie, ale u nichž jsou potřebné dodatečné informace pro provádění účinných opatření k prevenci a tlumení nákaz. Aby se zajistilo, že jsou v příslušné lhůtě shromážděny správné informace a údaje nezbytné k tomu, aby se zabránilo šíření, nebo k tlumení každé konkrétní nákazy, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o skutečnosti, které by měly být uvedeny ve zprávě.

(54)

Hlavním účelem hlášení nákaz a podávání zpráv je vytvoření spolehlivých, transparentních a dostupných epizootologických údajů. Měl by být zaveden počítačový informační systém pro účinné shromažďování a správu údajů z dozoru na úrovni Unie pro nákazy uvedené na seznamu a podle potřeby pro nově se objevující nákazy nebo patogeny rezistentní vůči antimikrobiálním látkám. Tento systém by měl podpořit optimální dostupnost údajů, usnadnění výměny údajů a snížení administrativní zátěže pro příslušné orgány členských států tím, že spojí hlášení nákaz a podávání zpráv v rámci Unie a na mezinárodní úrovni do jednoho procesu (tj. databáze WAHIS/WAHID OIE). Rovněž by měl být zajištěn soulad s výměnou informací podle směrnice 2003/99/ES.

(55)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění pravidel týkajících se hlášení nákaz a podávání zpráv v rámci Unie by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci k vytvoření seznamu nákaz, na které se vztahují pravidla týkající se hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie stanovená v tomto nařízení, a k vytvoření nezbytných postupů, formátů, výměny informací a údajů týkajících se hlášení nákaz a podávání zpráv.

(56)

Dozor je klíčovým prvkem politiky tlumení nákaz. Mělo by se stanovit včasné zjištění přenosných nákaz zvířat a účinné hlášení, a umožnit tak danému odvětví a příslušnému orgánu provádění (je-li to uskutečnitelné) včasných opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz a eradikaci nákazy. Dále by se měly poskytovat informace o nákazovém statusu každého členského státu a Unie, čím by se prokázal status oblasti prosté nákazy a usnadnil obchod s třetími zeměmi.

(57)

Provozovatelé pozorují svoje zvířata pravidelně a mají nejlepší předpoklady k tomu, aby zjistily mimořádnou míru úhynu a další příznaky závažných nákaz. Provozovatelé jsou proto základem veškerého dozoru a mají zásadní význam pro dozor prováděný příslušným orgánem. V rámci této směrnice a v souvislosti s volně žijícími zvířaty by měla být uznána také zásadní úloha myslivců při sledování nákaz, vzhledem k jejich zkušenostem a znalostem nákaz postihujících volně žijící zvířata. Podobně by myslivecká sdružení a držitelé lovných práv mohli také nahradit činnost provozovatelů sledujících volně žijící zvířata. [pozm. návrh 22]

(58)

Aby se zajistila úzká spolupráce a výměna informací mezi provozovateli a veterinárními lékaři nebo odborníky zabývajícími se zdravím vodních živočichů a doplnil dozor prováděný provozovateli, zařízení by měla, pokud je to vhodné pro daný typ produkce a s ohledem na další relevantní faktory, podléhat veterinárním kontrolám. V zájmu zajištění úrovně dozoru přiměřené příslušným rizikům v různých typech zařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o kritéria a obsah těchto veterinárních kontrol v různých typech zařízení.

(59)

Je důležité, aby příslušný orgán zavedl systém dozoru pro nákazy uvedené na seznamu, které podléhají dozoru. To by mělo platit i pro nově se objevující nákazy, kdy by měla být posouzena případná zdravotní rizika dané nákazy a shromážděny epidemiologické údaje pro toto posouzení. Aby se zajistilo co nejlepší využití zdrojů, informace by se měly shromažďovat, sdílet a používat nejefektivnějším a nejúčinnějším způsobem.

(60)

Metody dozoru, četnost a intenzita by měly být přizpůsobeny konkrétním nákazám a měly by zohledňovat konkrétní účel dozoru, nákazový status v daném regionu a veškerý další dozor prováděný provozovateli.

(61)

V některých případech a v závislosti na epizootologickém profilu nákazy a relevantních rizikových faktorech může být nutné zavést strukturovaný program dozoru. V takovém případě je vhodné, aby členské státy vytvořily epizootologicky zaměřené programy dozoru. Měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o plánování dozoru, kritéria pro úřední potvrzení ohnisek a definice případů těchto nákaz a požadavky pro programy dozoru v souvislosti s jejich obsahem, informacemi, které mají být zahrnuty, a obdobím uplatňování.

(62)

V zájmu podpory koordinace mezi členskými státy a zajištění, aby tyto programy dozoru byly v souladu s cíli Unie, by měly být pro informaci předkládány Komisi a ostatním členským státům. Daný členský stát, který provádí program dozoru, by měl kromě toho Komisi rovněž předkládat pravidelné zprávy o výsledcích příslušného programu dozoru. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění programů dozoru by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci k vytvoření seznamu nákaz, na něž se vztahují programy dozoru, a ke stanovení harmonizovaných postupů, formátů, výměny informací a údajů.

(63)

Po členských státech, jež nejsou prosté nebo o kterých se neví, že jsou prosté nákaz uvedených na seznamu podléhajících opatřením pro eradikaci stanoveným v tomto nařízení, by se mělo vyžadovat, aby zavedly povinné eradikační programy pro eradikaci uvedených nákaz v případech, kdy je v Unii eradikace povinná. nebo aby měli možnost zavést dobrovolné eradikační programy pro eradikaci uvedených nákaz v případech, kdy se eradikace v Unii předpokládá, avšak není povinná. Pro zajištění jednotných podmínek všeobecného uplatňování v celé Unii je nezbytné pro tyto povinné nebo dobrovolné eradikační programy stanovit harmonizované požadavky. V zájmu zajištění účinné eradikace nákaz by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o cíle strategií pro tlumení nákaz, opatření pro tlumení nákaz v rámci povinných nebo dobrovolných eradikačních programů a požadavky těchto programů. [pozm. návrh 23]

(63a)

Na druhé straně existují některé nákazy s významem pro Unii, v jejichž případě není nezbytné od členských států vyžadovat, aby přistoupily k jejich eradikaci. Členské státy mají možnost zavést pro tyto nákazy dobrovolné eradikační programy, pokud dospějí k závěru, že je pro ně eradikace důležitá. Takovéto dobrovolné eradikační programy by byly uznány na úrovni Unie. Tento program by zahrnoval provádění některých příslušných opatření k tlumení nákaz. Může také členským státům umožňovat, aby, pod podmínkou schválení ze strany Komise, požadovaly určité záruky při přijímání zvířat z ostatních členských států nebo třetích zemí, jako je dodatečné testování na danou nákazu a prohlášení o výsledcích testů v průvodním osvědčení. Jejich program může mít také nárok na finanční příspěvek Unie, pokud je nákaza uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012  (12) a pokud je předložena žádost o financování. [pozm. návrh 24]

(63b)

Pro zajištění jednotných podmínek všeobecného uplatňování v celé Unii je nezbytné pro tyto povinné nebo dobrovolné eradikační programy stanovit harmonizované požadavky. V zájmu zajištění účinné eradikace nákaz by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o cíle strategií pro tlumení nákaz, opatření pro tlumení nákaz v rámci povinných nebo dobrovolných eradikačních programů a požadavky těchto programů. [pozm. návrh 25]

(64)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění programů pro eradikaci nákaz by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení postupů pro předkládání těchto programů, ukazatele výkonnosti a podávání zpráv.

(65)

Kromě toho by členské státy měly mít možnost prohlásit celé své území, jeho oblasti nebo jednotky za prosté jedné nebo více nákaz uvedených na seznamu, na něž se vztahují pravidla o povinných nebo dobrovolných eradikačních programech, aby byly chráněny proti zavlečení těchto nákaz uvedených na seznamu z jiných částí Unie nebo ze třetích zemí nebo území. Za tímto účelem by měl být stanoven jasný harmonizovaný postup, včetně nezbytných kritérií pro status území prostého nákazy. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění uznání statusu oblasti prosté nákazy v rámci Unie je nezbytné, aby tento status oblasti prosté nákazy byl úředně schválen, a na Komisi by tudíž měly být přeneseny prováděcí pravomoci ke schválení tohoto statusu.

(66)

OIE zavedla v rámci v Kodexu zdraví suchozemských živočichů a Kodexu zdraví vodních živočichů (dále jen „kodexy OIE“) koncept kompartmentalizace (rozčlenění na jednotky). V právních předpisech Unie, které byly přijaty před tímto nařízením, je tento koncept uznán pouze pro určité druhy zvířat a nákazy, jež jsou upřesněny v konkrétních právních předpisech Unie, jmenovitě pro influenzu ptáků a nákazy vodních živočichů. Tímto nařízením by se měla stanovit možnost využívání systému jednotek pro jiné druhy zvířat a nákazy. S cílem stanovit podrobné podmínky pro uznávání jednotek, pravidla pro jejich schvalování a požadavky na ně by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU.

(67)

Členské státy by měly své území prosté nákazy, jeho oblasti a jednotky zveřejnit za účelem informování obchodních partnerů a usnadnění obchodu.

(68)

S cílem stanovit podrobné podmínky pro uznávání statusu oblasti prosté nákazy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o kritéria pro získání tohoto statusu, důkazy potřebné k doložení statusu oblasti prosté nákazy, zvláštní opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz, omezení, informace, které mají být poskytnuty, odchylky a podmínky pro zachování, pozastavení, odejmutí nebo obnovení statusu území prostého nákazy.

(69)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění postupů k získání statusu oblasti prosté nákazy by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci k určení nákaz uvedených na seznamu, na něž se může vztahovat rozčlenění na jednotky, a ke stanovení podrobných pravidel týkajících se formátu podávání žádostí a výměny informací.

(70)

Přítomnost zcela neimunní populace zvířat vnímavých na určité nákazy uvedené na seznamu vyžaduje trvalé povědomí o nákaze a připravenost. V minulosti se ukázalo, že pohotovostní plány jsou klíčovým nástrojem pro úspěšné tlumení nákaz v mimořádných situacích. V zájmu zajištění takového účinného a efektivního nástroje pro tlumení nákaz v mimořádných situacích, který lze pružně přizpůsobit mimořádným situacím, by měla být na Komisi přenesena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobné požadavky a podmínky pro pohotovostní plány.

(71)

Krize v oblasti zdraví zvířat v minulosti ukázaly výhody existence zvláštních podrobných a rychlých postupů řízení pro mimořádné situace vyvolané nákazami. Tyto organizační postupy by měly zajistit rychlou a účinnou reakci a zlepšit koordinaci úsilí všech zúčastněných stran, a zejména příslušných orgánů a zúčastněných subjektů.

(72)

Pro zajištění použitelnosti pohotovostních plánů v reálných mimořádných situacích je nezbytné zkoušet, že systémy fungují, a testovat je. Za tímto účelem by příslušné orgány členských států měly provádět simulační cvičení ve spolupráci s příslušnými orgány sousedních členských států a třetích zemí a území, je-li to uskutečnitelné a relevantní.

(73)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění pohotovostních plánů a simulačních cvičení by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel pro praktické provádění těchto plánů a cvičení.

(74)

Veterinární léčivé přípravky jako očkovací látky, hyperimunní séra a antimikrobiální látky hrají důležitou úlohu v prevenci a tlumení přenosných nákaz zvířat. Posouzení dopadů pro přijetí právního rámce EU pro zdraví zvířat zdůrazňuje zejména význam očkovacích látek jako nástroje v rámci prevence, tlumení a eradikace nákaz zvířat.

(75)

Nicméně strategie pro tlumení některých přenosných nákaz zvířat vyžadují zákaz nebo omezení používání některých veterinárních léčivých přípravků, neboť jejich používání by mohlo ohrozit účinnost těchto strategií. Například hyperimunní séra nebo antimikrobiální látky mohou maskovat projevy nákazy, znemožnit zjištění patogenního původce nebo znesnadnit rychlou a diferenciální diagnostiku, a tím ohrozit správné zjištění nákazy, čímž je výrazně ohroženo veřejné zdraví a zdraví zvířat . [pozm. návrh 26]

(76)

Tyto strategie pro tlumení se však mohou mezi jednotlivými nákazami uvedenými na seznamu značně lišit. Proto by toto nařízení mělo stanovit pravidla pro používání veterinárních léčivých přípravků pro prevenci a tlumení některých nákaz uvedených na seznamu a harmonizovaná kritéria pro rozhodování při určování, zda použít či nepoužít očkovací látky, hyperimunní séra a antimikrobiální látky a jak je použít. V zájmu zajištění flexibilního přístupu a řešení specifik různých nákaz uvedených na seznamu a dostupnosti účinné léčby by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie Smlouvy o fungování EU , pokud jde o omezení, zákazy nebo povinnost používat určité veterinární léčivé přípravky v rámci tlumení některých nákaz uvedených na seznamu. V naléhavých případech a v zájmu řešení nově vznikajících rizik s možnými zničujícími účinky na zdraví zvířat nebo na veřejné zdraví, hospodářství, společnost nebo životní prostředí by mělo být možné tato opatření přijímat postupem pro naléhavé případy. [pozm. návrh 27]

(77)

Na základě závěrů odborného stanoviska o bankách očkovacích látek a/nebo diagnostických bankách pro závažné nákazy zvířat (13) by mělo být rovněž umožněno, aby Unie a členské státy vytvořily rezervy antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel pro nákazy uvedené na seznamu, jež představují vážné nebezpečí pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví. Vytvoření banky antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie by podpořilo cíle Unie v oblasti zdraví zvířat tím, že umožňuje rychlou a účinnou reakci v případě potřeby jejích zdrojů a účinně využívá omezené zdroje.

(78)

V zájmu zajištění této rychlé a účinné reakce by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vytváření a řízení těchto bank a bezpečnostní normy a požadavky pro jejich provoz. Toto nařízení by však nemělo stanovit pravidla pro financování opatření pro prevenci a tlumení nákaz včetně očkování.

(79)

Měla by být stanovena kritéria pro přednostní přístup ke zdrojům bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie za účelem zajištění efektivity při jejich distribuci v mimořádných situacích. Podobně by měla být stanovena kritéria pro přístup těch členských států, které nevytvořily vnitrostátní banku antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel nebo které považují zásoby v bankách Unie za omezené, ke zdrojům ostatních členských států. [pozm. návrh 28]

(80)

Z důvodu bezpečnosti v souvislosti s bioterorismem a agroterorismem by některé podrobné informace týkající se bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie měly být považovány za důvěrné a jejich zveřejnění by mělo být zakázáno.

(81)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro řízení bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení podrobných pravidel týkajících se toho, jaké biologické produkty mají být v těchto bankách zahrnuty a pro jaké nákazy, a podrobných pravidel o dodávkách, množstvích, skladování, zásobování, procesních a technických požadavcích na očkovací látky, antigeny a diagnostická činidla a četnosti a obsahu informací poskytovaných Komisi.

(82)

V případě vzplanutí ohniska nákazy uvedené na seznamu, o němž se usuzuje, že představuje vysoké riziko pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví v Unii, je v zájmu ochrany zdraví zvířat a veřejného zdraví a příslušných odvětví nezbytné přijmout okamžitá opatření pro tlumení dané nákazy uvedené na seznamu za účelem eradikace této nákazy.

(83)

Provozovatelé, odborníci pracující se zvířaty a chovatelé zvířat v zájmovém chovu by měli nést hlavní odpovědnost za tlumení a prevenci šíření přenosných nákaz zvířat. V případě podezření na vysoce přenosné nákazy nebo jejich potvrzení by měli neprodleně přijmout opatření.

(84)

Příslušný orgán by měl být odpovědný za zahájení prvních šetření k potvrzení nebo vyloučení ohniska vysoce přenosné nákazy uvedené na seznamu, o němž se usuzuje, že představuje vysoké riziko pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví v Unii.

(85)

Příslušný orgán by měl zavést předběžná opatření pro tlumení nákazy, aby se zamezilo možnému rozšíření této nákazy uvedené na seznamu, a provést epizootologické šetření.

(85a)

V souladu se směrnicí 2003/99/ES předkládají členské státy Komisi každý rok zprávu o trendech v oblasti zoonóz, jejich zdrojích a původcích a antimikrobiální odolnosti. Obdobně by členské státy měly přijmout strategická opatření na sledování, prevenci a tlumení jiných infekčních nákaz zvířat, včetně těch, které nejsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, a to jako součást plánů a programu kontrol v souladu s nařízením (ES) xxxx/xxxx (nařízení o úředních kontrolách)  (14)  (*1) a nařízením (ES) č. 2160/2003. Tato opatření by měla zahrnovat strategii pro správnou chovatelskou praxi a zodpovědné používání veterinárních léčiv. [pozm. návrh 29]

(86)

Po potvrzení nákazy by měl příslušný orgán přijmout nezbytná opatření pro tlumení nákazy, v případě potřeby včetně vymezení uzavřených pásem, k eradikaci a prevenci dalšího šíření této nákazy.

(86a)

Opatření k tlumení nákaz, jež je v případě výskytu ohniska nákazy nezbytné přijmout, mohou mít nepříznivý dopad na biologickou rozmanitost a zachování genetických zdrojů hospodářských zvířat. V souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti a strategií EU pro biologickou rozmanitost by příslušný orgán měl v rámci rozhodnutí, zda přistoupí k opatřením k tlumení nákazy, vzít v úvahu jejich dopad na biologickou rozmanitost a genetické zdroje hospodářských zvířat. [pozm. návrh 30]

(87)

Výskyt nákazy uvedené na seznamu u volně žijících zvířat může představovat riziko pro veřejné zdraví a pro zdraví chovaných zvířat a naopak . Proto by měla být stanovena zvláštní pravidla pro opatření k tlumení a eradikaci nákaz u volně žijících zvířat nebo v případě potřeby u chovaných zvířat . [pozm. návrh 31]

(88)

V případě nákaz uvedených na seznamu, které nejsou vysoce přenosné a které podléhají povinné eradikaci, by měla být provedena opatření pro tlumení daných nákaz uvedených na seznamu, aby se zabránilo šíření této nákazy, zejména do oblastí, které ještě nebyly infikovány. Tato opatření však mohou být omezenější nebo odlišná v porovnání s opatřeními použitelnými pro nejnebezpečnější nákazy uvedené na seznamu. Toto nařízení by tedy mělo stanovit zvláštní pravidla pro uvedené nákazy. Tato opatření pro tlumení nákaz by měly provádět také členské státy, které mají zavedený dobrovolný eradikační program. Úroveň a intenzita opatření pro tlumení nákazy by však měly být přiměřené a měly by brát v úvahu charakteristiky dané nákazy uvedené na seznamu, její rozšíření a její význam pro dotyčný členský stát nebo region i Unii jako celek. [pozm. návrh 32]

(89)

S cílem zajistit, aby provozovatelé, chovatelé zvířat v zájmovém chovu a příslušné orgány účinně uplatňovali opatření pro tlumení nákaz stanovená v tomto nařízení, a s přihlédnutím ke specifikům opatření pro tlumení nákaz u konkrétních nákaz uvedených na seznamu a k příslušným rizikovým faktorům by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobná opatření pro tlumení nákaz v případě podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu v zařízeních, dalších místech a uzavřených pásmech nebo jejího potvrzení.

(90)

S cílem stanovit možnost, aby Komise v případě, že opatření pro tlumení nákaz stanovená v tomto nařízení nejsou dostačující nebo vhodná k řešení příslušného rizika, přijala zvláštní dočasná opatření pro tlumení nákaz, měly by být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení zvláštních opatření pro tlumení nákaz po omezené časové období.

(91)

Je nezbytná registrace určitých přepravců a zařízení, jež chovají suchozemská zvířata nebo nakládají se zárodečnými produkty či je přepravují, aby příslušné orgány mohly provádět odpovídající dozor a aby bylo možné zajistit prevenci, tlumení a eradikaci přenosných nákaz zvířat.

(92)

Jestliže určitý typ zařízení, jež chovají suchozemská zvířata nebo nakládají se zárodečnými produkty či je skladují, představuje zvláštní riziko pro zdraví zvířat, měl by podléhat schválení příslušným orgánem.

(93)

V zájmu zamezení zbytečné administrativní zátěži a nákladům, zejména pro malé a střední podniky, by členské státy měly mít možnost pružně reagovat přizpůsobením systému registrace a schvalování místním a regionálním podmínkám a způsobům produkce.

(94)

V zájmu snížení administrativní zátěže by registrace a schvalování měly být v rámci možností začleněny do systému registrace nebo schvalování, který členské státy již zavedly pro jiné účely.

(95)

Provozovatelé mají přímé poznatky o zvířatech, která jsou v jejich péči. Proto by měly vést aktuální záznamy obsahující informace, které jsou důležité pro posuzování nákazového statusu, vysledovatelnost a epizootologické šetření v případě výskytu nákazy uvedené na seznamu. Tyto záznamy by měly být snadno dostupné příslušnému orgánu.

(96)

V zájmu zajištění veřejné dostupnosti aktuálních informací o registrovaných zařízeních a přepravcích a schválených zařízeních by příslušný orgán měl zřídit a vést registr těchto zařízení a přepravců. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o informace, které mají být obsaženy v registru zařízení a přepravců, a požadavky na vedení záznamů, co se týče informací, které mají být zaznamenány, odchylek od požadavků na vedení záznamů a konkrétních doplňkových požadavků na zárodečné produkty.

(97)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění požadavků stanovených tímto nařízením s ohledem na registraci a schvalování zařízení a vedení záznamů a registrů by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci pro stanovení pravidel týkajících se informačních povinností, výjimek a dalších pravidel, formátů a provozních specifikací registrů a záznamů.

(98)

Efektivní vysledovatelnost je klíčovým prvkem strategie tlumení nákaz. Měly by být zavedeny požadavky na identifikaci a registraci specifické pro různé druhy chovaných suchozemských zvířat a zárodečných produktů, aby se usnadnilo účinné uplatňování pravidel pro prevenci a tlumení nákaz stanovených tímto nařízením. Kromě toho je důležité stanovit možnost vytvoření identifikačního a registračního systému pro druhy, pro něž taková ujednání v současné době neexistují, nebo je-li to odůvodněno měnícími se okolnostmi a riziky.

(99)

V zájmu zajištění řádného fungování identifikačního a registračního systému a zajištění vysledovatelnosti by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o povinnosti týkající se databází, určení příslušného orgánu, podrobných požadavků na identifikaci a registraci pro různé druhy zvířat a dokumentů.

(100)

Je vhodné snížit administrativní zátěž a náklady a v případě, že požadavky na vysledovatelnost mohou být splněny prostřednictvím jiných prostředků než těch, jež jsou stanoveny v tomto nařízení, zajistit pružnost systému. Komise by proto měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o odchylky od požadavků na identifikaci a evidenci.

(101)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění identifikačního a registračního systému a vysledovatelnosti by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel týkajících se technických specifikací pro databáze, způsobu identifikace, dokumentů a formátů, lhůt a kritérií pro odchylky od těchto systémů.

(102)

Důležitým nástrojem pro prevenci zavlečení a šíření přenosné nákazy zvířat je využívání omezení pohybu zvířat a produktů, jež mohou danou nákazu přenášet. Omezení pohybu zvířat a produktů však může mít vážné hospodářské dopady a narušit fungování vnitřního trhu. Tato omezení by proto měla být uplatňována pouze tehdy, pokud je to nezbytné a přiměřené příslušným rizikům. Tento přístup je v souladu se zásadami stanovenými v Dohodě o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a v mezinárodních normách OIE.

(103)

Na veškeré přemísťování zvířat by se měly vztahovat obecné požadavky stanovené v tomto nařízení, jako je zákaz přemísťování zvířat ze zařízení, kde existuje mimořádná míra úhynu a další příznaky nákaz s neurčenou příčinou, nebo požadavky na prevenci nákaz během přepravy.

(104)

Právní rámec, jenž je v současné době stanovený v právních předpisech Unie pro přemísťování suchozemských zvířat, stanoví harmonizovaná pravidla především pro přemísťování suchozemských zvířat a produktů mezi členskými státy a ponechává na členských státech, aby stanovily nezbytné požadavky na přemísťování na jejich území. Srovnání stávající situace s možností, kdy pravidla pro přemísťování uvnitř členských států by byla harmonizována i na úrovni Unie, bylo podrobně rozpracováno v posouzení dopadů týkajícím se právního rámce EU pro zdraví zvířat. Dospělo se k závěru, že současný přístup je třeba zachovat, neboť úplná harmonizace veškerého přemísťování by byla velmi složitá a přínosy pro usnadnění přemísťování mezi členskými státy nevyvažují možné negativní dopady na schopnost tlumení nákaz.

(105)

Na zvířata přemísťovaná mezi členskými státy se vztahuje soubor základních veterinárních požadavků. Zejména zvířata nelze přemístit ze zařízení s mimořádnou mírou úhynu nebo s příznaky nákaz s neznámou příčinou. Avšak míra úhynu, ač mimořádná, která souvisí s vědeckými postupy povolenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (15) a není způsobena infekcí v souvislosti s nákazami uvedenými na seznamu, by neměla být důvodem k tomu, aby se zabránilo přemísťování zvířat určených pro vědecké účely. Tento úhyn by měl nicméně registrovat příslušný orgán. [pozm. návrh 33]

(106)

Toto nařízení by však mělo stanovit dostatek pružnosti za účelem usnadnění přemísťování druhů a kategorií suchozemských zvířat, které představují nízké riziko šíření nákazy uvedené na seznamu, mezi členskými státy. Kromě toho by měly být stanoveny další možnosti odchylky v případech, kdy členské státy nebo provozovatelé úspěšně zavedou alternativní opatření ke zmírnění rizika, např. vysokou úroveň biologické bezpečnosti a účinné systémy dozoru.

(107)

Kopytníci a drůbež jsou skupinami druhů s vysokým hospodářským významem a vztahují se na ně zvláštní požadavky na přemísťování v rámci právních předpisů Unie přijatých před tímto nařízením, a to zejména směrnice Rady 64/432/EHS (16), směrnice Rady 91/68/EHS (17), směrnice Rady 2009/156/ES (18), směrnice Rady 2009/158/ES (19) a částečně směrnice 92/65/EHS. Hlavní pravidla pro přemísťování těchto druhů by měla být stanovena v tomto nařízení. Podrobné požadavky, které z velké části závisí na nákazách, jež mohou být přenášeny různými druhy nebo kategoriemi zvířat, by měly být upraveny v následujících aktech Komise s přihlédnutím ke specifikům daných nákaz, druhů a kategorií zvířat.

(108)

Jelikož přemísťování a svody kopytníků a drůbeže představují obzvláště vysoké riziko nákazy, je vhodné v tomto nařízení stanovit zvláštní pravidla pro ochranu zdraví příslušných zvířat a prevenci šíření přenosných nákaz zvířat. [pozm. návrh 34]

(109)

V závislosti na nákazách a druzích uvedených na seznamu je nutné stanovit zvláštní veterinární požadavky pro některé druhy chovaných zvířat jiných než kopytníci a drůbež. Pravidla pro tyto druhy byla rovněž stanovena v právním rámci platném před tímto nařízením, a zejména ve směrnici 92/65/EHS. Uvedená směrnice stanoví zvláštní pravidla pro přemísťování druhů zvířat včetně včel, čmeláků, opic, psů a koček atd., a toto nařízení by tudíž mělo stanovit právní základ pro přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které stanoví konkrétní pravidla pro přemísťování uvedených druhů zvířat.

(110)

Uzavřená zařízení, jež se obvykle používají pro chov laboratorních zvířat nebo zvířat v zoologických zahradách, se obvykle vyznačují vysokou mírou biologické bezpečnosti, příznivým a dobře kontrolovaným nákazovým statusem a k přemísťování u nich dochází v menší míře nebo pouze v rámci uzavřených okruhů těchto zařízení. Status uzavřených zařízení, mezi která se provozovatelé mohou přihlásit na dobrovolném základě, byl poprvé zaveden směrnicí 92/65/EHS, v níž jsou stanovena pravidla a požadavky pro schvalování a požadavky na přemísťování pro schválené organizace, instituty a střediska. Uvedený systém těmto zařízením umožňuje výměnu zvířat mezi sebou s omezenými požadavky na přemísťování a zároveň poskytuje veterinární záruky v rámci okruhu uzavřených zařízení. Proto je provozovateli široce přijímán a používán jako dobrovolná možnost. Je tedy vhodné v tomto nařízení koncept uzavřených zařízení zachovat a rovněž stanovit pravidla pro přemísťování mezi těmito zařízeními.

(111)

Pro vědecké účely, jako je výzkum nebo diagnostické účely, a zejména ty, které jsou povoleny podle směrnice 2010/63/EU, může být nezbytné přemísťovat zvířata, jež nesplňují všeobecné veterinární požadavky stanovené v tomto nařízení a představují vyšší riziko pro zdraví zvířat. Ustanovení tohoto nařízení by uvedený druh přemísťování neměla zakazovat ani nepřiměřeně omezovat, protože by to mohlo bránit jinak povoleným výzkumným činnostem a brzdit vědecký pokrok. Nicméně je nezbytné v tomto nařízení stanovit pravidla k zajištění toho, aby přemísťování těchto zvířat probíhalo bezpečně a bylo registrováno příslušným orgánem . [pozm. návrh 35]

(112)

Vzorce pohybu cirkusových zvířat, zvířat chovaných v zoologických zahradách, zvířat určených na výstavy a některých dalších zvířat jsou často odlišné od vzorců pohybu jiných chovaných druhů. Při přizpůsobování pravidel Unie pro přemísťování těchto zvířat by měly vyvstat specifické úvahy, přičemž se zohlední konkrétní rizika a alternativní opatření ke zmírnění rizika.

(113)

S cílem zajistit dosažení cílů uvedených ve 102. až 112. bodě odůvodnění tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o opatření pro prevenci nákaz při přepravě, zvláštní pravidla pro přemísťování některých druhů zvířat a zvláštní okolnosti, jako jsou svody nebo odmítnutí zásilek, a zvláštní požadavky nebo odchylky pro jiné typy přemísťování, jako je například přemísťování pro vědecké účely.

(114)

V zájmu zajištění možnosti zvláštních pravidel pro přemísťování, nejsou-li pravidla pro přemísťování dostatečná nebo vhodná k omezení šíření některé nákazy, by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení zvláštních pravidel pro přemísťování po omezené časové období.

(115)

Chovaná suchozemská zvířata, jež jsou přemísťována mezi členskými státy, by měla splňovat požadavky pro toto přemísťování. V případě druhů, které představují zdravotní riziko a které mají větší hospodářský význam, by mělo být přiloženo veterinární osvědčení vydané příslušným orgánem.

(116)

V mezích technické, praktické a finanční uskutečnitelnosti by se mělo využít technologického vývoje ke snížení administrativní zátěže pro provozovatele a příslušný orgán s ohledem na vydávání osvědčení a hlášení prostřednictvím informačních technologií s cílem nahradit dokumentaci v tištěné podobě a usnadnit postupy hlášení a jejich používání v co největší míře pro různé účely.

(117)

V případech, kdy není vyžadováno veterinární osvědčení vydané příslušným orgánem, by měl provozovatel, který přemísťuje zvířata do jiného členského státu, vydat dokument obsahující vlastní prohlášení, jímž se potvrzuje, že zvířata splňují požadavky na přemísťování stanovené v tomto nařízení.

(118)

V zájmu zajištění dosažení cílů uvedených ve 115., 116. a 117. bodě odůvodnění tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o pravidla týkající se obsahu, informační povinnosti a odchylek od požadavků na veterinárních osvědčení, zvláštní pravidla pro osvědčení a povinnosti úředních veterinárních lékařů před podepsáním veterinárního osvědčení provádět příslušné kontroly.

(119)

Hlášení přemísťování zvířat a zárodečných produktů mezi členskými státy a v některých případech na území členských států má zásadní význam pro zajištění vysledovatelnosti zvířat a těchto zárodečných produktů, jestliže toto přemísťování může být spojeno s rizikem šíření přenosných nákaz zvířat. Proto by toto přemísťování by mělo být hlášeno a evidováno. Pro tento účel by se měl používat systém IMSOC stanovený v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU) č. xxxx/xxxx (*2) (nařízení o úředních kontrolách).

(120)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění pravidel stanovených v tomto nařízení týkajících se veterinárních osvědčení a hlášení přemísťování by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel týkajících se vzorových veterinárních osvědčení, dokumentů obsahujících vlastní prohlášení, formátů a lhůt pro hlášení přemísťování u suchozemských i u vodních živočichů, zárodečných produktů a případně též produktů živočišného původu.

(121)

Zvláštní povaha přemísťování zvířat v zájmovém chovu představuje riziko pro zdraví zvířat, které je podstatně odlišné od rizika u ostatních chovaných zvířat. V tomto nařízení by tedy měla být stanovena zvláštní pravidla pro Toto přemísťování by se tedy i nadále mělo řídit již přijatými předpisy . Zajistí se tak, aby se zajistilo, že zvířata v zájmovém chovu nepředstavují nepředstavovala významné riziko šíření přenosných nákaz zvířat. měla by být na Komisi přenesena Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o podrobná pravidla pro přemísťování těchto zvířat. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění veterinárních požadavků stanovených v tomto nařízení, které se týkají přemísťování zvířat v zájmovém chovu, by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel týkajících týkající se opatření k prevenci a tlumení nákaz, která mají být pro toto přemísťování přijata , by měla být svěřena Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č . 576/2013  (20) . [pozm. návrh 36]

(122)

Volně žijící zvířata mohou z různých důvodů představovat riziko pro zdraví zvířat a pro veřejné zdraví, například při přemísťování do zařízení nebo z jednoho prostředí do jiného prostředí. Může být nutné přijmout vhodná preventivní opatření pro přemísťování těchto zvířat s cílem zabránit šíření přenosných nákaz zvířat. Aby se zajistilo, že volně žijící zvířata nepředstavují významné riziko šíření přenosných nákaz zvířat, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplňkové požadavky pro přemísťování volně žijících suchozemských zvířat.

(123)

Zárodečné produkty mohou představovat podobné riziko šíření přenosných nákaz zvířat na živá zvířata. Kromě toho existují specifika týkající se jejich produkce, na něž se vztahují vysoké zdravotní požadavky na plemenná zvířata a která vyžadují přísnější nebo zvláštní veterinární požadavky týkající se dárcovských zvířat. V zájmu zajištění bezpečného přemísťování zárodečných produktů, jejich očekávaného vysokého zdravotního standardu a zohlednění některých specifických použití by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobné požadavky na přemísťování zárodečných produktů některých druhů zvířat a zvláštní požadavky, jako je např. jejich přemísťování pro vědecké účely, a odchylky od povinnosti veterinárních osvědčení.

(124)

Produkty živočišného původu mohou představovat riziko šíření přenosných nákaz zvířat. Požadavky na bezpečnost potravin u produktů živočišného původu stanovené v právních předpisech Unie zajišťují správnou hygienickou praxi a snižují rizika těchto produktů pro zdraví zvířat. V některých případech by však v tomto nařízení měla být stanovena zvláštní veterinární opatření, např. opatření pro tlumení nákaz a mimořádná opatření, aby se zajistilo, že se prostřednictvím produktů živočišného původu nešíří nákazy zvířat. V zájmu zajištění bezpečného přemísťování produktů živočišného původu v těchto zvláštních případech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o podrobná pravidla pro přemísťování produktů živočišného původu v souvislosti s přijatými opatřeními pro tlumení nákaz, povinnosti veterinárních osvědčení a odchylky od těchto pravidel, jestliže to umožňuje příslušné riziko spojené s tímto přemísťováním a zavedená opatření ke zmírnění rizika.

(125)

Přijmou-li členské státy vnitrostátní opatření týkající se přemísťování zvířat a zárodečných produktů nebo rozhodnou-li se přijmout vnitrostátní opatření k omezení dopadů jiných přenosných nákaz zvířat, než jsou nákazy uvedené na seznamu, na svém území, neměla by mohou bý tato vnitrostátní opatření být v rozporu s pravidly pro vnitřní trh stanovenými v právních předpisech Unie pouze tehdy, je-li to vědecky opodstatněné z důvodu tlumení infekční nákazy a přiměřené danému riziku . Je proto vhodné stanovit rámec pro tato vnitrostátní opatření a zajistit, aby zůstala v mezích, jež umožňují právní předpisy Unie. [pozm. návrh 37]

(126)

Registrace a schvalování zařízení akvakultury jsou nutné k tomu, aby příslušné orgány mohly provádět vhodný dozor, a k prevenci, tlumení a eradikaci přenosných nákaz zvířat. Směrnice 2006/88/ES vyžaduje, aby všechna zařízení, která přemísťují vodní živočichy, měla povolení. Tento systém povolení by měl být v tomto nařízení zachován, bez ohledu na skutečnost, že v některých úředních jazycích Unie se pro tento systém povolení v tomto nařízení v porovnání se směrnicí 2006/88/ES používají různé výrazy.

(127)

Usmrcování a zpracovávání živočichů pocházejících z akvakultury, kteří jsou předmětem opatření na tlumení nákaz, může vést k šíření přenosné nákazy zvířat, například v důsledku vypouštění odpadních vod obsahujících patogenní původce ze zpracovatelských zařízení. Je tudíž nezbytné schválit zpracovatelská zařízení, jež splňují opatření ke zmírnění rizika, toto usmrcování a zpracovávání provádět. Toto nařízení by proto mělo stanovit schválení zařízení pro potraviny z vodních organismů schválené pro tlumení nákaz.

(128)

V zájmu zajištění veřejné dostupnosti aktuálních informací o registrovaných a schválených zařízeních by příslušný orgán měl vytvořit a vést registr. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o informace, které musí být uvedeny v registru zařízení akvakultury a požadavky na vedení záznamů pro zařízení akvakultury a přepravce.

(129)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění pravidel stanovených v tomto nařízení pro registraci a schvalování zařízení akvakultury a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz, vedení záznamů a registrů zařízení by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci pro stanovení pravidel týkajících se informačních povinností, odchylek a dalších prováděcích pravidel a formátu a provozních specifikací registrů a záznamů.

(130)

Jelikož ve většině případů není možné individuálně identifikovat vodní živočichy, představuje vedení záznamů v zařízeních akvakultury, zařízeních pro potraviny z vodních organismů schválených pro tlumení nákaz a přepravci zásadní nástroj pro zajištění vysledovatelnosti vodních živočichů. Záznamy jsou rovněž významné pro dozor nad nákazovou situací zařízení.

(131)

Podobně jako v případě suchozemských živočichů je nezbytné stanovit harmonizovaná pravidla i pro přemísťování vodních živočichů, včetně pravidel týkajících se veterinárních osvědčení a hlášení přemísťování.

(132)

Směrnice 2006/88/ES stanoví pravidla pro přemísťování vodních živočichů, jež se uplatňují rovněž na přemísťování v rámci členských států i mezi členskými státy. Klíčovým určujícím faktorem pro pravidla pro přemísťování vodních živočichů je nákazový status, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu týkající se členského státu, oblasti a jednotky místa určení.

(133)

V tomto nařízení by měl být rovněž stanoven stejný systém. Nicméně s cílem podnítit členské státy, aby zlepšily nákazový status svých populací vodních živočichů, by měly být zavedeny určité úpravy a větší pružnost.

(134)

V zájmu zajištění kontroly přemísťování pro vodní živočichy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o opatření pro prevenci nákaz vztahující se na přepravu, zvláštní pravidla pro přemísťování určitých kategorií vodních živočichů pro různé účely, zvláštní požadavky nebo odchylky pro určité druhy přemísťování, jako je například přemísťování pro vědecké účely, a doplňkové požadavky pro přemísťování volně žijících vodních živočichů.

(135)

V zájmu zajištění možnosti dočasných odchylek a zvláštních požadavků pro přemísťování vodních živočichů, nejsou-li pravidla pro přemísťování stanovená v tomto nařízení dostatečná nebo vhodná k omezení šíření určité nákazy uvedené na seznamu, by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení zvláštních pravidel pro přemísťování nebo odchylky po omezené časové období.

(136)

Produkce akvakultury Unie je mimořádně rozmanitá, pokud jde o druhy a systémy produkce, a tato rozmanitost se rychle zvyšuje. To může vyžadovat, aby byla přijata vnitrostátní opatření na úrovni členských států týkající se nákaz jiných než těch, jež jsou považovány za nákazy uvedené na seznamu v souladu s tímto nařízením. Tato vnitrostátní opatření by však měla být opodstatněná, nezbytná a úměrná zamýšleným cílům. Kromě toho by neměla mít vliv na přemísťování mezi členskými státy, není-li to nutné v zájmu prevence zavlečení nebo v zájmu tlumení šíření nákazy. Vnitrostátní opatření ovlivňující obchod mezi členskými státy by měla být schvalována a pravidelně přezkoumávána na úrovni Unie.

(137)

V současné době se nákazy uvedené na seznamu týkají jiných živočišných druhů, než které jsou tímto nařízením definovány jako suchozemské a vodní, např. plazi, obojživelníci, hmyz a další, pouze ve velmi omezené míře. Proto není vhodné požadovat, aby se všechna ustanovení tohoto nařízení vztahovala na tato zvířata. Pokud by však nákaza, která se týká jiných druhů než suchozemských a vodních podle uvedené definice, měla být zařazena na seznam, měly by se příslušné veterinární požadavky tohoto nařízení na tyto druhy vztahovat, aby se zajistilo, že mohou být přijata vhodná a přiměřená opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz.

(138)

S cílem zajistit možnost stanovit pravidla pro přemísťování těch zvířat, jež nejsou tímto nařízením definována jako vodní a suchozemští živočichové, a zárodečných produktů a produktů živočišného původu z nich získaných, vyžaduje-li to riziko, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o registraci a schvalování zařízení, vedení záznamů a registrů, identifikaci a registraci, požadavky na vysledovatelnost přemísťování, veterinární osvědčení a povinnosti ohledně vlastního prohlášení a oznamovací povinnosti v souvislosti s přemísťováním zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z těchto druhů.

(139)

Je-li to nezbytné k zajištění jednotných podmínek pro provádění veterinárních požadavků pro uvedené jiné živočišné druhy a zárodečné produkty a produkty živočišného původu z těchto druhů, měly by být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení podrobných pravidel týkajících se těchto požadavků.

(140)

Aby se zabránilo zavlečení nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz do Unie, je nezbytné, aby existovala účinná pravidla pro vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, jež mohou tyto nákazy přenášet, do Unie.

(141)

Požadavky na vstup zvířat a produktů do Unie by měly odrážet požadavky týkající se přemísťování zvířat a produktů stejné kategorie, druhu a zamýšleného použití v Unii.

(142)

Aby se zajistilo, že zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu z třetích zemí nebo území splňují veterinární požadavky, které poskytují záruky, jež jsou rovnocenné se zárukami stanovenými v právních předpisech Unie, je nezbytné, aby podléhaly odpovídajícím kontrolám ze strany příslušného orgánu třetích zemí nebo území vyvážejících do Unie. Případně by měl být před umožněním vstupu těchto zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu ověřen nákazový status třetí země nebo území původu. V důsledku toho by měly být způsobilé pro jejich vývoz do Unie a pro tento účel být uvedeny na seznamu pouze třetí země a území, jež mohou prokázat, že splňují normy týkající se zdraví zvířat pro vstup zvířat a produktů do Unie.

(143)

Pro některé druhy a kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu nebyly seznamy třetích zemí a území, ze kterých je umožněn vstup do Unie, zavedeny v aktech Unie přijatých před datem přijetí tohoto nařízení. V uvedených případech a až do přijetí pravidel v rámci tohoto nařízení by členské státy měly mít možnost určit, z kterých zemí a území smějí tato zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu vstoupit na jejich území. Při tomto určování by členské státy měly zohlednit kritéria stanovená v tomto nařízení pro seznamy třetích zemí a území vytvořené Unií.

(144)

Aby se zajistilo, že jsou splněny veterinární požadavky pro vstup do Unie stanovené v tomto nařízení a že tyto požadavky jsou v souladu s principy kodexů OIE, měla by být všechna zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu vstupující do Unie doprovázena veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem třetí země nebo území původu a potvrzujícím, že veškeré veterinární požadavky pro vstup do Unie jsou splněny. Měla by však být povolena odchylka od tohoto pravidla pro suroviny, které představují nízké riziko pro zdraví zvířat.

(145)

Veterinární osvědčení mohou být sama o sobě dostačující, avšak v právních předpisech Unie jsou často vyžadována osvědčení pro jiné účely, například pro potvrzení, že jsou splněny požadavky týkající se veřejného zdraví nebo dobrých životních podmínek zvířat nebo produktů. To je třeba zohlednit. V zájmu snížení administrativní zátěže a nákladů na minimum by mělo být možné, aby tato veterinární osvědčení rovněž zahrnovala informace vyžadované podle jiných právních předpisů Unie týkajících se bezpečnosti potravin a krmiv.

(146)

Nákazy se mohou šířit i jinak než prostřednictvím zvířat, zárodečných produktů, produktů živočišného původu a vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů. Mohou se rovněž šířit například prostřednictvím vozidel, přepravních nádob, sena, slámy, rostlinných produktů, materiálů, jež mohly přijít do styku s infikovanými zvířaty, a vybavení. V případě potřeby by měla být přijata opatření pro zabránění těchto cest přenosu nákaz těmito prostředky.

(147)

V zájmu zajištění náležité úrovně podrobností u požadavků týkajících se vstupu do Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU k doplnění a změně kritérií pro vytvoření seznamu třetích zemí a území, kritérií pro pozastavení nebo vyjmutí z uvedeného seznamu, doplnění pravidel pro schvalování zařízení ve třetích zemích a územích a odchylky, veterinární požadavky pro vstup zásilek z třetích zemí a území do Unie, obsah veterinárních osvědčení a veterinární požadavky pro patogenní původce, jiné materiály, přepravní prostředky a vybavení, jež mohou přenášet nákazy zvířat.

(148)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění veterinárních požadavků pro vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení pravidel týkajících se mimo jiné seznamu třetích zemí a území, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, a vzorová veterinární osvědčení.

(149)

Dosavadní zkušenosti ukázaly, že při vzplanutí ohniska závažné nákazy v členských státech nebo ve třetích zemích a územích, z nichž zvířata nebo produkty vstupují do Unie, musí být neprodleně přijata opatření k prevenci a tlumení nákaz s cílem omezit její zavlečení a šíření. Taková mimořádná situace se může týkat nákaz uvedených na seznamu, nově se objevujících nákaz nebo jiných nebezpečí pro zdraví zvířat. V této souvislosti by mělo být vyjasněno, které soubory opatření k prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení lze použít v případě výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy či nebezpečí. Ve všech těchto případech je nezbytné, aby opatření mohla být přijata neprodleně ve velmi krátkém časovém horizontu. Vzhledem k tomu, že taková opatření by omezovala pohyb uvnitř nebo do Unie, měla by být pokud možno prováděna na úrovni Unie.

(150)

S cílem zajistit účinnou a rychlou reakci na vznikající rizika by měly být na Komisi přeneseny prováděcí pravomoci ke stanovení mimořádných opatření.

(151)

Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty v řádně odůvodněných případech souvisejících mimo jiné s uváděním nákaz a druhů na seznamu, s nákazami, uvedenými na seznamu, na něž se mají vztahovat pravidla pro prevenci a tlumení nákaz, vytváření zásob, dodávky, skladování, zásobování a další postupy u bank antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel Unie, stanovení zvláštních opatření pro tlumení nákaz a odchylek po omezené časové období, zvláštní pravidla pro přemísťování suchozemských a vodních živočichů po omezené časové období, mimořádná opatření a vytvoření seznamu třetích zemí a území pro vstup do Unie.

(152)

Toto nařízení stanoví obecná a zvláštní pravidla pro prevenci a tlumení přenosných nákaz zvířat a zajišťuje harmonizovaný přístup v oblasti zdraví zvířat v celé Unii. V některých oblastech, jako jsou obecné povinnosti v oblasti zdraví zvířat, hlášení, dozor, registrace a schvalování nebo vysledovatelnost, by mělo být členským státům povoleno používat doplňková nebo přísnější vnitrostátní opatření nebo by k tomu měly být členské státy vyzvány. Tato vnitrostátní opatření by však měla být umožněna, pouze pokud neohrozí cíle v oblasti zdraví zvířat podle tohoto nařízení a pokud nejsou v rozporu s pravidly tohoto nařízení a pod podmínkou, že nebrání přemísťování zvířat a produktů mezi členskými státy, pokud to není nutné v zájmu prevence zavlečení nebo v zájmu tlumení šíření nákazy.

(153)

Na vnitrostátní opatření uvedená ve 152. bodě odůvodnění by se měl v zájmu snížení administrativní zátěže vztahovat zjednodušený postup pro oznamování. Zkušenosti ukázaly, že obecný postup pro oznamování stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (21) je důležitým nástrojem pro řízení a zlepšení kvality vnitrostátních technických předpisů – pokud jde o zvýšení průhlednosti, srozumitelnosti a účinnosti – v neharmonizovaných nebo částečně harmonizovaných oblastech. Je proto vhodné, aby se uplatňoval tento obecný postup pro oznamování stanovený ve směrnici 98/34/ES.

(154)

V současné době jsou pravidla Unie týkající se zdraví zvířat stanovena v těchto aktech Evropského parlamentu a Rady a v následných aktech Komise přijatých na jejich základě:

(155)

Pravidla stanovená v právních aktech uvedených ve 154. bodě odůvodnění se nahrazují tímto nařízením a následnými akty Komise přijatými podle tohoto nařízení. Uvedené právní akty by proto měly by být zrušeny. Avšak v zájmu zajištění právní jasnosti a zabránění vzniku právního vakua by mělo zrušení nabýt účinku pouze po přijetí příslušných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů na základě tohoto nařízení. Je tudíž nezbytné poskytnout Komisi pravomoc stanovit termíny, kdy by zrušení těchto právních aktů mělo nabýt účinku.

(156)

Tyto akty Rady v oblasti zdraví zvířat jsou zastaralé a měly by být výslovně zrušeny v zájmu jasnosti právních předpisů Unie: rozhodnutí Rady 78/642/EHS (47); směrnice Rady 79/110/EHS (48); směrnice Rady 81/6/EHS (49); rozhodnutí Rady 89/455/EHS (50); směrnice Rady 90/423/EHS (51) a rozhodnutí Rady 90/678/EHS (52).

(157)

Požadavky tohoto nařízení by neměly být použitelné, dokud se nepoužijí všechny akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, jež mají být přijaty Komisí na základě tohoto nařízení. Je tedy vhodné stanovit, aby mezi dnem, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, a datem použitelnosti nových pravidel uplynulo alespoň 36 měsíců, aby dotčení provozovatelé měli dostatek času se přizpůsobit.

(158)

V zájmu zajištění právní jistoty, pokud jde o použití pravidel pro identifikaci a registraci zvířat, opatření pro tlumení nákaz pro některé zoonózy a neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie Smlouvy o fungování EU týkajících se data, kdy se nařízení (ES) č. 1760/2000, (EU) č. XXX/XXX [dříve 998/2003] a (ES) č. 21/2004 a směrnice 92/66/EHS, 2000/75/ES, 2001/89/ES, 2002/60/ES, 2003/85/ES a 2005/94/ES a 2008/71/ES přestávají používat. [pozm. návrh 40]

(159)

Tyto prováděcí pravomoci stanovené v tomto nařízení by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (53).

(160)

Je obzvlášť důležité, aby Komise během přípravných prací prováděla vhodné konzultace se zúčastněnými stranami , mimo jiné i na úrovni odborníků. Komise by při přípravě a vytváření aktů v přenesené pravomoci měla zajistit souběžné, včasné a odpovídající předání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 41]

(161)

Toto nařízení by nemělo vytvářet nepřiměřenou administrativní zátěž ani nepřiměřené hospodářské dopady pro malé a střední podniky. V tomto nařízení byla na základě konzultací se zúčastněnými stranami zohledněna zvláštní situace malých a středních podniků. O potenciální všeobecné odchylce od požadavků tohoto nařízení pro tyto podniky se s ohledem na cíle veřejné politiky v oblasti ochrany zdraví zvířat a veřejného zdraví neuvažovalo. Několik odchylek pro tyto podniky by však mělo být stanoveno v souvislosti s různými požadavky tohoto nařízení s přihlédnutím k příslušným rizikům.

(162)

Cílů tohoto nařízení, zejména stanovení veterinárních předpisů pro zvířata, zárodečné produkty, produkty živočišného původu, vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, nevztahují-li se na ně zvláštní pravidla podle jiných právních předpisů Unie, a jiné materiály, které mohou být zapojeny do šíření přenosných nákaz zvířat, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, ale může jich být účinněji dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím společného a koordinovaného právního rámce pro zdraví zvířat. Toto nařízení je proto v souladu se zásadou subsidiarity podle čl. 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení daných cílů,

a)

pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka;

b)

nástroje a mechanismy, které usnadní přechod k prohlášení o statusu oblastí a území prostých nákazy;

c)

prioritní opatření; a

d)

rozdělení povinností v oblasti zdraví zvířat. [pozm. návrh 42]

a)

stanovení priorit a kategorizaci v oblasti nákaz s významem pro Unii, stanovení oblastí odpovědnosti v oblasti zdraví zvířat v části I;

b)

včasné zjištění, hlášení a podávání zpráv, pokud jde o nákazy, dozor, eradikační programy a status oblasti prosté nákazy v části II;

c)

povědomí o nákazách, připravenost a tlumení v části III;

d)

registraci a schvalování zařízení a přepravců, přesunů a vysledovatelnost zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu uvnitř Unie v části IV;

e)

vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a vývoz takových zásilek z Unie v části V;

f)

mimořádná opatření, která mají být přijata v případě mimořádné situace zapříčiněné nákazou v části VI.

a)

zajistí

b)

zohlední

(a)

chovaná zvířata, zvířata, která již nejsou chovaná, a volně žijící zvířata; [pozm. návrh 49]

(b)

zárodečné produkty;

(c)

produkty živočišného původu;

(d)

vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, aniž jsou dotčena pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 1069/2009;

(e)

zařízení, přepravní prostředky, vybavení a všechny ostatní cesty infekce a materiály, jež jsou zapojeny nebo jež mohou být zapojeny do šíření přenosných nákaz zvířat.

a)

rozhodnutí č. 2119/98/ES;

b)

nařízení (ES) č. 999/2001;

c)

směrnici 2003/99/ES;

d)

nařízení (ES) č. 2160/2003.

a)

suchozemská zvířata a zvířata, která nejsou suchozemskými zvířaty, ale která mohou přenášet nákazy postihující suchozemská zvířata;

b)

zárodečné produkty ze suchozemských zvířat;

c)

produkty živočišného původu ze suchozemských zvířat.

a)

vodní živočichy a živočichy, kteří nejsou vodními živočichy, ale kteří mohou přenášet nákazy postihující vodní živočichy;

b)

produkty živočišného původu z vodních živočichů.

a)

zvířata jiná, než jsou zvířata definovaná jako suchozemští a vodní živočichové v čl. 4 odst. 1 a 4;

b)

zárodečné produkty a produkty živočišného původu z těchto jiných zvířat uvedených v písmeni a).

(1)

„zvířaty“ se rozumí obratlovci a bezobratlí;

(2)

„suchozemskými zvířaty“ se rozumí ptáci, suchozemští savci, včely a čmeláci;

(3)

„vodními živočichy“ se rozumí živočichové těchto druhů, a to ve všech stádiích života, včetně jiker a mlíčí/gamet:

(4)

„jinými zvířaty“ se rozumí zvířata jiných druhů, než jsou druhy definované jako suchozemští a vodní živočichové;

(5)

„chovanými zvířaty“ se rozumí živá zvířata chovaná lidmi; v případě vodních živočichů se jedná o živočichy pocházející z akvakultury; [pozm. návrh 50]

(5a)

„zvířaty domestikovaných druhů, která již nejsou chovaná“ se rozumí zvířata, která již nejsou pod dohledem lidí; [pozm. návrh 51]

(6)

„akvakulturou“ se rozumí chov vodních živočichů za použití technik určených ke zvýšení produkce těchto živočichů nad rámec přirozené kapacity prostředí, přičemž tito živočichové zůstávají majetkem jedné nebo více fyzických či právnických osob po celou dobu chovu nebo pěstování až do výlovu a včetně doby výlovu, s výjimkou případů, kdy jsou volně žijící vodní živočichové vytěžení nebo ulovení k lidské spotřebě dočasně drženi před usmrcením, aniž by byli krmeni;

(7)

„živočichy pocházejícími z akvakultury“ se rozumí vodní živočichové, kteří jsou předmětem chovu v oblasti akvakultury za použití technik určených ke zvýšení produkce těchto živočichů nad rámec přirozené kapacity daného prostředí ; [pozm. návrh 52]

(8)

„volně žijícími zvířaty“ se rozumí zvířata, která nejsou chovanými zvířaty ani zvířaty domestikovaných druhů, která již nejsou chovaná ; [pozm. návrh 53]

(9)

„drůbeží“ se rozumí ptáci, kteří jsou chováni nebo drženi v zajetí pro účely:

(10)

„ptactvem chovaným v zajetí“ se rozumí ptáci jiní než drůbež, kteří jsou drženi v zajetí z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v bodě 9, včetně těch, kteří jsou drženi za účelem přehlídek, závodů, výstav, soutěží, šlechtění nebo prodeje;

(11)

„zvířetem v zájmovém chovu“ se rozumí zvíře druhů uvedených v příloze I, které:

(12)

„chovatelem zvířat v zájmovém chovu“ se rozumí fyzická osoba, jež chová zvíře v zájmovém chovu;

(13)

„neobchodním přesunem“ se rozumí jakýkoli přesun zvířat v zájmovém chovu, který nezahrnuje nebo neusiluje, ať přímo či nepřímo, o finanční zisk nebo převod vlastnictví pro neobchodní účely v souladu s definicí uvedenou v čl. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 576/2013 ; [pozm. návrh 54]

(14)

„nákazou“ se rozumí výskyt infekcí a zamoření u zvířat způsobených jedním či více patogenními původci přenosnými na zvířata nebo na člověka, ať s klinickými nebo patologickými projevy, či bez nich;

(15)

„nákazami uvedenými na seznamu“ se rozumí nákazy uvedené na seznamu v souladu s čl. 5 odst. 2;

(16)

„nově se objevující nákazou“ se rozumí jiná nákaza než nákaza uvedená na seznamu, která může splňovat kritéria pro nákazy uvedené na seznamu stanovená v čl. 6 odst. 1 písm. a) z důvodu:

(17)

„profilem nákazy“ se rozumí kritéria nákazy uvedená v čl. 6 odst. 1 písm. a);

(18)

„druhy uvedenými na seznamu“ se rozumí živočišné druhy nebo skupiny živočišných druhů uvedené na seznamu v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo, v případě nově se objevujících nákaz, živočišné druhy nebo skupiny živočišných druhů, které splňují kritéria pro druhy uvedené na seznamu stanovená v čl. 7 odst. 2;

(19)

„nebezpečím“ se rozumí patogenní původce přítomný ve zvířeti nebo produktu nebo stav zvířete nebo produktu, které mohou mít nepříznivý účinek na zdraví lidí či zvířat;

(20)

„rizikem“ se rozumí pravděpodobnost vědecky prokázaného nebo prokazatelného výskytu a pravděpodobný rozsah biologických a hospodářských důsledků nepříznivého účinku na zdraví zvířat nebo na veřejné zdraví který byl nebo může být doložen vědeckými poznatky ; [pozm. návrh 56]

(21)

„biologickou bezpečností“ se rozumí souhrn řídících a fyzických opatření, jejichž cílem je snížit riziko zavlečení, rozvoje a šíření nákaz nebo mikroorganismů, u nichž se vyvinula rezistence vůči antimikrobiálním látkám, do/z/uvnitř: [pozm. návrh 57]

(22)

„provozovatelem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, jež má zvířata a produkty spadající pod její odpovědnost, včetně chovatelů a přepravců, avšak s výjimkou chovatelů zvířat v zájmovém chovu a veterinárních lékařů;

(23)

„odborníkem pracujícím se zvířaty“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, jež má profesní vztah ke zvířatům nebo produktům, kromě provozovatelů nebo veterinárních lékařů;

(24)

„zařízením“ se rozumí jakékoli prostory, jakákoli stavba nebo jakékoli prostředí, kde jsou držena zvířata nebo zárodečné produkty, s výjimkou:

(25)

„zárodečnými produkty“ se rozumí:

(26)

„produkty živočišného původu“ se rozumí:

(27)

„vedlejšími produkty živočišného původu“ se rozumí celá těla zvířat nebo jejich části, produkty živočišného původu nebo jiné produkty získané ze zvířat, které nejsou určeny k lidské spotřebě, s výjimkou zárodečných produktů;

(28)

„získanými produkty“ se rozumí produkty získané z jednoho nebo více ošetření, přeměn nebo fází při zpracování vedlejších produktů živočišného původu;

(29)

„produkty“ se rozumí:

(30)

„úřední kontrolou“ se rozumí úřední kontrola podle definice v bodě 1 článku 2 nařízení (EU) č. xxxx/xxxx (*3) [nařízení o úředních kontrolách];

(31)

„nákazovým statusem“ se rozumí nákazový status, pokud jde o všechny nákazy uvedené na seznamu pro určitý druh uvedený na seznamu s ohledem na:

(32)

„oblastí“ se rozumí:

(33)

„povodím“ se rozumí oblast nebo území ohraničené přírodními prvky, jako jsou kopce nebo hory, do nějž směřuje veškerý odtok vody;

(34)

„jednotkou“ se rozumí subpopulace zvířat držená v jednom nebo více zařízeních a v případě vodních živočichů v jednom nebo více zařízeních akvakultury, jež spadají pod společný systém řízení biologické bezpečnosti a mají jednoznačný nákazový status, pokud jde o konkrétní nákazu nebo konkrétní nákazy, která je podrobena odpovídajícímu dozoru, opatřením pro tlumení nákazy a opatřením biologické bezpečnosti;

(35)

„karanténou“ se rozumí držení zvířat v izolaci pod dohledem příslušného orgánu mimo jakýkoliv přímý či nepřímý kontakt s jinými zvířaty za účelem zajištění toho, aby nedocházelo k šíření nákaz během pozorování zvířat po stanovené časové období a případně během vyšetření a léčby;

(36)

„epizootologickou jednotkou“ se rozumí skupina zvířat se stejnou pravděpodobností vystavení patogennímu původci;

(37)

„ohniskem“ se rozumí jeden nebo více případů v zařízení, domácnosti nebo jiném místě, kde jsou zvířata držena nebo kde se nacházejí; [pozm. návrh 59]

(38)

„případem“ se rozumí úřední potvrzení výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy u živého nebo mrtvého zvířete;

(39)

„uzavřeným pásmem“ se rozumí oblast, v níž jsou uplatňována omezení týkající se přemísťování některých zvířat nebo produktů a jiná opatření pro tlumení nákaz s cílem zabránit šíření konkrétní nákazy do oblastí, kde se žádná omezení neuplatňují; uzavřené pásmo může případně zahrnovat ochranné pásmo a pásmo dozoru;

(40)

„ochranným pásmem“ se rozumí oblast s jedním nebo více případy nákazy, která je zřízena po úředním potvrzení ohniska a v níž jsou uplatňována opatření pro tlumení nákazy s cílem zamezit šíření nákazy z této oblasti;

(41)

„pásmem dozoru“ se rozumí oblast zřízená po úředním potvrzení ohniska, jež se nachází kolem ochranného pásma a v níž jsou uplatňována opatření pro tlumení nákazy s cílem zamezit šíření nákazy z této oblasti a z ochranného pásma;

(42)

„násadovými vejci“ se rozumí vejce pocházející od drůbeže určená k líhnutí;

(43)

„kopytníky“ se rozumí zvířata uvedená v příloze II;

(44)

„zařízením zacházejícím se zárodečnými produkty“ se rozumí:

(45)

„líhní“ se rozumí zařízení, jehož činnost spočívá v odběru, skladování, uložení násadových vajec do inkubátoru a jejich líhnutí za účelem zajištění dodávek:

(46)

„přepravcem“ se rozumí provozovatel, který přepravuje zvířata na svůj vlastní účet nebo pro třetí stranu;

(47)

„uzavřeným zařízením“ se rozumí stálé, zeměpisně ohraničené zařízení vytvořené na dobrovolném základě a schválené pro účely přemísťování, kde jsou zvířata:

(48)

„svodem“ se rozumí shromažďování chovaných suchozemských zvířat z více než jednoho zařízení po dobu kratší, než je požadovaná doba pobytu pro uvedený druh zvířat;

(49)

„dobou pobytu“ se rozumí minimální doba, po kterou zvíře musí zůstat v zařízení před přemístěním z tohoto zařízení;

(50)

„IMSOC“ se rozumí počítačový systém správy informací stanovený v čl. 130 odst. 1 nařízení (EU) č. xxxx/xxxx (*4) [nařízení o úředních kontrolách];

(50a)

„zpracovatelským zařízením“ se rozumí potravinářský podnik schválený v souladu s ustanoveními článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004  (54) ; [pozm. návrh 60]

(50b)

„zařízením pro potraviny z vodních organismů schváleným pro tlumení nákaz“ se rozumí potravinářský podnik schválený v souladu s článkem 177 a hlavou II části IV; [pozm. návrh 61]

(51)

„zařízením pro potraviny z vodních organismů schválené pro tlumení nákaz“ se rozumí potravinářský podnik schválený v souladu s ustanoveními:

(51a)

„veterinárním lékařem“ se rozumí odborník s komplexním vědeckým vzděláním, jemuž příslušný orgán vydal povolení k výkonu všech aspektů veterinárního lékařství v zájmu zvířat, klienta a společnosti, a to nezávislým a etickým způsobem s osobní odpovědností; [pozm. návrh 63]

(51b)

„úředním veterinárním lékařem“ se rozumí veterinární lékař jmenovaný příslušnými orgány, jenž má odpovídající kvalifikaci k provádění úředních kontrol a dalších úředních činností v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. xxx/xxxx  (*5) (nařízení o úředních kontrolách). [pozm. návrh 64]

a)

zvířat v zájmovém chovu uvedených v příloze I;

b)

kopytníků uvedených v příloze II.

a)

nákazy uvedené na seznamu v příloze -I ; [pozm. návrh 65]

b)

nově se objevující nákazy.

a)

nákazy, které by mohly mít významný dopad na alespoň jednu z těchto oblastí:

b)

nákazy, pro něž jsou k dispozici nebo pro něž mohou být vytvořena opatření ke zmírnění rizika úměrná rizikům, jež představují tyto nákazy.

a)

profil nákazy, který zahrnuje:

b)

dopad nákazy na:

c)

její potenciál k vyvolání krizové situace a její možné použití v oblasti bioterorismu;

d)

proveditelnost, dostupnost a účinnost těchto opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz:

e)

dopad opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz, pokud jde o:

a)

vnímavost rizikové populace zvířat;

b)

délka inkubační doby a období nakažlivosti u zvířat;

c)

schopnost těchto zvířat přenášet tyto konkrétní nákazy;

ca)

použití takových zvířat v plemenném, užitkovém nebo jatečním chovu. [pozm. návrh 79]

a)

nákazy uvedené na seznamu, v souvislosti s nimiž je nutné přijmout okamžitá opatření k eradikaci, jakmile jsou zjištěny, na které se vztahují pravidla týkající se: [pozm. návrh 83]

b)

nákazy uvedené na seznamu, na které by se měly tlumit ve všech členských státech s dlouhodobým cílem vymýtit je v celé Unii; na tyto nákazy se vztahují pravidla pro prevenci a tlumení nákaz týkající se: [pozm. návrh 84]

c)

nákazy uvedené na seznamu, které se týkají určitých členských států a v souvislosti s nimiž je nutné přijmout různá opatření, a zabránit tak jejich šíření do částí Unie, které jsou oficiálně prosté nákazy nebo disponují eradikačními programy; na které tyto nákazy se vztahují pravidla pro prevenci a tlumení nákaz týkající se: [pozm. návrh 85]

d)

nákazy uvedené na seznamu, na které se vztahují ustanovení uvedená výše v písmenech a), b) a c), a jiné nákazy, kvůli kterým je nutné přijmout různá opatření, a zabránit tak jejich šíření do Unie nebo přenášení mezi členskými státy; na tyto nákazy se vztahují pravidla pro prevenci a tlumení nákaz týkající se: [pozm. návrh 86]

e)

nákazy uvedené na seznamu, na které se vztahují ustanovení uvedená výše v písmenech a) a b), a jiné nákazy, které je v rámci Unie nutné sledovat; na tyto nákazy se vztahují pravidla pro prevenci a tlumení nákaz týkající se: [pozm. návrh 87]

a)

úroveň dopadu nákazy na zdraví zvířat a na veřejné zdraví, dobré životní podmínky zvířat a hospodářství;

b)

prevalence, výskyt a rozšíření nákazy v Unii;

c)

dostupnost, proveditelnost a účinnost různých souborů opatření pro prevenci a tlumení nákazy stanovených v tomto nařízení, pokud jde o danou nákazu, přičemž věnuje důslednou pozornost převládajícím regionálním podmínkám . [pozm. návrh 91]

a)

zodpovídají za zdraví chovaných zvířat a produktů spadajících pod jejich odpovědnost;

b)

přijímají – s pomocí odborných příruček osvědčených postupů a zejména s využitím správné mikrobiologické praxe – vhodná opatření biologické bezpečnosti s přihlédnutím k příslušným rizikům s cílem zajistit zdraví chovaných zvířat a produktů a zabránit zavlečení, rozvoji a šíření nákaz v rámci EU a jejich šíření mezi těmito chovanými zvířaty a produkty, za něž jsou odpovědní, nebo z nich, kromě případů, kdy je to konkrétně povoleno pro vědecké účely, a to pro: [pozm. návrh 92]

ba)

dodržování správné chovatelské praxe; [pozm. návrh 93]

bb)

zajistí kontrolované používání veterinárních léčivých přípravků; [pozm. návrh 94]

a)

nákazách zvířat, včetně těch, jež jsou přenosné na člověka;

b)

zásadách biologické bezpečnosti, správné chovatelské praxi a zodpovědném používání veterinárních léčiv ; [pozm. návrh 96]

c)

vzájemných vztazích mezi zdravím zvířat, dobrými životními podmínkami zvířat a lidským zdravím.

a)

kategoriích a druzích chovaných zvířat nebo produktů spadajících pod jejich odpovědnost;

b)

typu produkce;

c)

prováděných úkolech.

a)

odbornou praxí či odbornou přípravou;

b)

stávajícími programy v oblasti zemědělství či akvakultury, jež jsou relevantní z hlediska zdraví zvířat;

c)

prostřednictvím formálního vzdělávání. [pozm. návrh 97]

a)

přijímají veškerá vhodná opatření, jež zamezí zavlečení, rozvoji a šíření nákaz;

aa)

poskytují provozovatelům poradenství ohledně opatření k minimalizaci rizika výskytu zoonóz, patogenů vyskytujících se v potravním řetězci, reziduí a znečišťujících látek s cílem zajistit bezpečnost potravin; [pozm. návrh 98]

b)

zajišťují včasné zjištění nákaz prováděním řádné diagnostiky a diferenciální diagnostiky za účelem vyloučení nebo potvrzení nákazy před zahájením symptomatické léčby;

c)

hrají aktivní úlohu při:

d)

spolupracují s příslušným orgánem, provozovateli, odborníky pracujícími se zvířaty a chovateli zvířat v zájmovém chovu při uplatňování opatření k prevenci a tlumení nákaz stanovených v tomto nařízení.

da)

poskytují provozovatelům a odborníkům pracujícím se zvířaty poradenství založené na nejnovějších dostupných poznatcích v souvislosti s ochranou před biologickými nebezpečími a dalšími veterinárními aspekty, které jsou důležité pro daný typ zařízení a kategorie a druhy zvířat v něm chovaných. [pozm. návrh 102]

a)

kvalifikovaný personál, zařízení, vybavení, finanční zdroje a účinnou organizaci na celém území členského státu;

b)

přístup k laboratořím s kvalifikovaným personálem, zařízením, vybavením a finančními zdroji pro zajištění rychlé a přesné diagnostiky a diferenciální diagnostiky nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz;

c)

dostatečně školené veterinární lékaře, kteří se podílejí na plnění činností uvedených v článku 11, jež spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

a)

činnostmi, jež se týkají hlášení a podávání zpráv podle kapitoly 1 části II a dozoru podle kapitoly 2 části II;

b)

činnostmi souvisejícími s:

a)

okolností a podmínek pro pověření činnostmi podle odstavce 1 a odstavce 1a ; [pozm. návrh 111]

b)

toho, jakými jinými činnostmi kromě těch, jež jsou stanoveny v odstavci 1 tohoto článku, a za jakých okolností a za jakých podmínek mohou být veterinární lékaři pověřeni;

c)

minimálních požadavků na odbornou přípravu veterinárních lékařů podle čl. 12 odst. 1 písm. c), v souladu se směrnicí 2005/36/ES . [pozm. návrh 112]

a)

přijmou vhodná opatření biologické bezpečnosti, biologické ochrany a opatření v oblasti uzavřeného nakládání s biologickými původci s cílem zabránit úniku patogenních původců a jejich následnému kontaktu se zvířaty mimo laboratoř nebo jiné zařízení pracující s patogenními původci za účelem výzkumu;

b)

zajistí, aby přemísťování patogenních původců, očkovacích látek a dalších biologických produktů mezi laboratořemi nebo jinými zařízeními nevedlo k riziku šíření nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz.

a)

opatření biologické bezpečnosti, biologické ochrany a uzavřeného nakládání s biologickými původci;

b)

požadavků na přemísťování pro patogenní původce, očkovací látky a další biologické produkty.

a)

příslušnému orgánu ohnisko nebo podezření na ohnisko nákazy uvedené na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e); [pozm. návrh 116]

b)

veterinárnímu lékaři nebo odborníkovi, který se zabývá zdravím vodních živočichů, mimořádnou míru úhynu a další znaky závažných přenosných nákaz nebo výrazný pokles objemu produkce s neurčenou příčinou u zvířat za účelem dalšího šetření, včetně odběru vzorků pro laboratorní vyšetření, vyžaduje-li to situace. [pozm. návrh 117]

a)

kritérií pro stanovení, zda nastaly okolnosti vyžadující hlášení uvedené v odst. 1 písm. b) tohoto článku;

b)

podrobných pravidel pro další šetření podle odst. 1 písm. b) tohoto článku.

a)

patogenní původce a případně jeho podtyp;

b)

data podezření na ohnisko a jeho potvrzení;

c)

umístění ohniska;

d)

jakákoli související ohniska;

e)

zvířata zasažená ohniskem;

f)

veškerá opatření pro tlumení nákazy přijatá v souvislosti s ohniskem;

g)

možný nebo známý původ nákazy uvedené na seznamu;

h)

použité diagnostické metody.

a)

se nevyžaduje okamžité hlášení ohnisek podle čl. 17 odst. 1;

b)

se okamžité hlášení ohniska podle čl. 17 odst. 1 vyžaduje, ale je nutné Komisi a ostatním členským státům oznámit dodatečné informace o:

a)

zjištění nákaz uvedených na seznamu uvedených v odstavci 1;

b)

výsledcích dozoru, je-li to vyžadováno v souladu s pravidly přijatými podle čl. 29 písm. b) bodu ii);

c)

výsledcích programů dozoru, je-li to vyžadováno v souladu s čl. 27 odst. 3 a pravidly přijatými podle čl. 29 písm. b) bodu ii);

d)

eradikačních programech, je-li to vyžadováno v souladu s článkem 33 a pravidly stanovenými v prováděcím aktu přijatém podle článku 35.

a)

profilu nákazy;

b)

typu ohniska.

a)

informace, které mají být členskými státy poskytnuty v hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie podle čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 1;

b)

postupy pro zřízení a užívání počítačového informačního systému stanoveného v článku 20 a přechodná opatření pro migraci údajů a informací ze stávajících systémů do nového systému a jeho fungování v plném rozsahu;

c)

formát a strukturu údajů zanášených do počítačového informačního systému stanoveného v článku 20;

d)

lhůty a četnost hlášení v rámci Unie a podávání zpráv podle čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 1;

e)

oblasti hlášení v rámci Unie a podávání zpráv v rámci Unie stanovené v čl. 19 odst. 2.

a)

pozorovat zdraví a chování dobré životní podmínky zvířat spadajících pod jejich odpovědnost; [pozm. návrh 123]

aa)

pozorovat jakékoli změny u živočišných produktů spadajících pod jejich odpovědnost, které mohou vést k podezření, že byly způsobeny nákazami uvedenými na seznamu nebo nově se objevujícími nákazami; [pozm. návrh 124]

b)

pozorovat jakékoli změny běžných parametrů produkce v zařízeních, u zvířat nebo zárodečných produktů spadajících pod jejich odpovědnost, které mohou vést k podezření, že byly způsobeny nákazami uvedenými na seznamu nebo nově se objevujícími nákazami;

c)

pátrat po mimořádné míře úhynu a dalších znacích závažných přenosných nákaz u zvířat spadajících pod jejich odpovědnost. [pozm. návrh 125]

ca)

souhlasit s veterinárními kontrolami ze strany veterinárního lékaře za účelem předcházení přítomnosti nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz v souladu s kritérii stanovenými v článku 23; tyto kontroly jsou také příležitostí poskytnout provozovateli poradenství v otázkách biologické bezpečnosti. [pozm. návrh 126]

a)

typu zařízení;

b)

kategoriím a druhům zvířat chovaných v zařízení;

ba)

epizootologické situaci v dané oblasti nebo regionu; [pozm. návrh 129]

c)

jinému příslušnému dozoru, systémům zajišťování jakosti nebo úředním kontrolám, jimž chovaná zvířata a typ zařízení podléhají.

a)

zjištění jakýchkoli znaků poskytnutí informací o jakýchkoli znacích poukazujících na výskyt nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz; [pozm. návrh 131]

b)

poskytování poradenství provozovatelům v oblasti biologické bezpečnosti a jiných veterinárních záležitostí podle typu zařízení a kategorií a druhů zvířat chovaných v daném zařízení.

ba)

poskytování informací příslušnému orgánu s cílem ucelit dozor podle článku 25. [pozm. návrh 132]

a)

doplnění:

b)

určení typů zařízení, jež mají podléhat veterinárním kontrolám. [pozm. návrh 133]

a)

profil nákazy;

b)

příslušné rizikové faktory;

c)

nákazový status v:

d)

dozor prováděný provozovateli v souladu s článkem 22 nebo jinými veřejnými orgány.

a)

profilu nákazy;

b)

příslušným rizikovým faktorům;

ba)

minulým zkušenostem s nákazami v členském státě, jeho oblasti nebo jednotce. [pozm. návrh 135]

a)

plánování, prostředků, diagnostických metod, četnosti, intenzity, cílené populace zvířat a odběru vzorků týkajících se dozoru uvedených v článku 26;

b)

kritérií pro úřední potvrzení a definice případů nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e) a případně nově se objevujících nákaz;

ba)

určení, které z nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e) podléhají programům dozoru; [pozm. návrh 136]

c)

požadavků na programy dozoru stanovené v čl. 27 odst. 1, pokud jde o:

a)

určení, které z nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. e) podléhají programům dozoru; [pozm. návrh 137]

b)

formátu a postupu pro:

a)

vypracují program pro eradikaci nebo k prokázání statusu oblasti prosté dané nákazy uvedené na seznamu, který se má provádět v populacích zvířat dotčených danou nákazou a který pokrývá příslušné části jejich území nebo příslušné oblasti nebo jednotky (dále jen „povinný eradikační program“);

b)

předloží návrh povinného eradikačního programu Komisi ke schválení.

a)

členský stát požádá o uznání veterinárních záruk v rámci Unie, pokud jde o přemísťování zvířat nebo produktů v případě dané nákazy, nebo

b)

dobrovolný eradikační program má nárok na finanční příspěvek Unie. [pozm. návrh 140]

a)

návrhy povinných eradikačních programů, které jí byly předloženy ke schválení v souladu s odstavcem 1;

b)

návrhy dobrovolných eradikačních programů, které jí byly předloženy ke schválení v souladu s odstavcem 2.

a)

cílů, strategií pro tlumení nákaz a průběžných cílů povinných a dobrovolných eradikačních programů;

b)

odchylek od požadavku na předkládání povinných eradikačních programů a dobrovolných eradikačních programů stanovených v odst. 1 písm. b) a v odstavci 2 tohoto článku ke schválení, není-li takové schválení nezbytné s ohledem na přijetí pravidel týkajících se těchto programů podle čl. 31 odst. 2, čl. 34 odst. 2 a článku 35;

c)

informací, které mají členské státy poskytnout Komisi a ostatním členským státům, pokud jde o odchylky od požadavku na schvalování povinných eradikačních programů a dobrovolných eradikačních programů stanovené v písmeni b).

a)

opatření pro tlumení nákazy za účelem eradikace patogenního původce ze zařízení, jednotek a oblastí, v nichž se nákaza vyskytuje, a zabránění opětovnému infikování;

b)

dozor uskutečňovaný v souladu s pravidly stanovenými v článcích 26 až 29 s cílem prokázat:

c)

opatření pro tlumení nákazy, která mají být přijata v případě pozitivních výsledků dozoru.

a)

opatření pro tlumení nákazy podle odst. 1 písm. a);

b)

opatření pro tlumení nákazy, která mají být přijata s cílem zabránit opětovnému infikování cílové populace zvířat příslušnou nákazou v zařízeních, oblastech a jednotkách;

c)

plánování, prostředků, diagnostických metod, četnosti, intenzity, cílené populace zvířat a odběru vzorků týkajících se dozoru uvedených v článku 26;

d)

opatření pro tlumení nákazy, která mají být přijata v případě, že se objeví pozitivní výsledky u nákazy uvedené na seznamu podle odst. 1 písm. c);

e)

očkování.

a)

popis epizootologické situace nákazy uvedené na seznamu, které se povinný nebo dobrovolný eradikační program týká;

b)

popis a vymezení zeměpisné a správní oblasti, které se povinný nebo dobrovolný eradikační program týká;

c)

popis opatření pro tlumení nákazy v rámci povinného nebo dobrovolného eradikačního programu podle čl. 31 odst. 1 a pravidel přijatých podle čl. 31 odst. 2;

d)

předpokládaná doba trvání povinného nebo dobrovolného eradikačního programu;

e)

průběžné cíle a strategie pro tlumení nákaz pro provádění povinného nebo dobrovolného eradikačního programu;

f)

analýza odhadovaných nákladů a přínosů povinného nebo dobrovolného eradikačního programu.

fa)

přesné údaje o různých veřejných orgánech nebo soukromých subjektech, jež jsou různým způsobem do programů zapojeny, a jasné informace o jejich příslušné úloze a povinnostech při provádění těchto programů. [pozm. návrh 142]

a)

pravidelné průběžné zprávy za účelem sledování průběžných cílů probíhajících povinných nebo dobrovolných eradikačních programů uvedených v čl. 32 písm. e);

b)

závěrečnou zprávu po ukončení programu.

a)

dokud nebudou splněny podmínky pro žádost o status území prostého nákazy na území členského státu nebo oblasti podle čl. 36 odst. 1 nebo jednotky podle čl. 37 odst. 1; nebo

b)

v případě dobrovolných eradikačních programů jestliže podmínky pro žádost o status území prostého nákazy nelze splnit a daný program již neplní svůj účel; v tomto případě jej příslušný orgán nebo Komise odvolá v souladu s postupem, podle kterého byl zřízen.

a)

předkládání návrhů povinných a návrhů dobrovolných eradikačních programů ke schválení;

b)

ukazatele výkonnosti; [pozm. návrh 144]

c)

podávání zpráv Komisi a ostatním členským státům o výsledcích provádění povinných nebo dobrovolných eradikačních programů.

a)

na celém území členského státu nebo v příslušné oblasti či oblastech, na něž se vztahuje daná žádost, se nevyskytuje žádný z druhů uvedených na seznamu pro nákazu, na niž se vztahuje žádost o status území prostého nákazy;

b)

je známo, že patogenní původce nemůže na celém území členského státu nebo v příslušné oblasti či oblastech, na něž se vztahuje daná žádost, přežít;

c)

v případě nákaz uvedených na seznamu, jež se přenášejí pouze vektory, není na celém území členského státu nebo v příslušné oblasti či oblastech, na něž se vztahuje daná žádost, žádný z vektorů přítomen nebo je známo, že na celém území členského státu nebo v příslušné oblasti či oblastech, na něž se vztahuje daná žádost, nemůže přežít;

d)

status oblasti prosté nákazy uvedené na seznamu byl prokázán:

a)

lze účinně zabránit zavlečení nákazy uvedené na seznamu nebo nákaz uvedených na seznamu, na něž se vztahuje daná žádost, na úrovni jednotky, a to s přihlédnutím k profilu nákazy;

b)

jednotka, na niž se žádost vztahuje, spadá pod společný systém řízení biologické bezpečnosti k zajištění statusu území prostého nákazy všech zařízení, která jsou její součástí;

c)

jednotka, na niž se žádost vztahuje, byla schválena příslušným orgánem pro účely přemísťování zvířat a produktů z nich získaných v souladu s:

a)

lze účinně zabránit zavlečení nákazy uvedené na seznamu nebo nákaz uvedených na seznamu, na něž se vztahuje daná žádost, na úrovni jednotky, a to s přihlédnutím k profilu nákazy;

b)

je splněna jedna nebo více z těchto podmínek:

c)

provozovatelé, již řídí zařízení jednotky, mají zavedený společný systém řízení biologické bezpečnosti k zajištění toho, aby byl zaručen status území prostého nákazy dané jednotky;

d)

jednotka, na niž se žádost vztahuje, byla schválena příslušným orgánem pro účely přemísťování zvířat a produktů z nich získaných v souladu s:

a)

požadavků na uznání statusu území prostého nákazy u jednotek podle odstavce 1 a 2 tohoto článku, a to s přihlédnutím k profilu nákaz uvedených na seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. a), b) a c), které se týkají alespoň:

b)

podrobných pravidel pro schvalování jednotek se statusem území prostého nákazy stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku příslušným orgánem;

c)

jednotek, které se nacházejí na území více než jednoho členského státu.

a)

území nebo oblastí prostých nákazy podle čl. 36 odst. 1;

b)

území prostých nákazy u jednotek podle čl. 37 odst. 1 a 2.

a)

podrobná pravidla pro status území prostého nákazy u členských států a jejich oblastí s přihlédnutím k různým profilům nákazy, které se týkají: