14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/2

1.

s články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie;

2.

se Strategií Evropa 2020, zejména s jedním z jejích z hlavních cílů, jímž je zvýšení podílu obyvatelstva ve věku od 30 do 34 let, které má ukončené terciární nebo odpovídající vzdělání, nejméně na 40 %;

3.

se závěry Rady ze dne 12. května 2009 zavádějícími strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) (1), ve kterých byla identifikována podpora spravedlivosti, sociální soudržnosti a aktivního občanství jakožto jeden ze čtyř strategických cílů tohoto rámce a ve kterých bylo zdůrazněno, že vzdělávání a odborná příprava by měly umožnit všem občanům, a to bez ohledu na jejich osobní, sociální či ekonomickou situaci, získávat, aktualizovat a rozvíjet v průběhu celého života specifické pracovní dovednosti a klíčové dovednosti a kompetence;

4.

se závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy (2), ve kterých byl vyzdvižen význam zajištění rovných příležitostí v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, jakož i zajištění rovného zacházení a výsledků, jež jsou nezávislé na společensko-ekonomickém prostředí osob a jiných faktorech, které mohou vést ke znevýhodnění při vzdělávání, ve kterých byl potvrzen hospodářský a sociální základ pro zvyšování celkové úrovně dosaženého vzdělání a rozvíjení vysokých úrovní dovedností a které poukázaly na skutečnost, že poskytování klíčových dovedností a kompetencí bude hrát zásadní úlohu při zlepšování zaměstnatelnosti občanů, jejich sociálního začlenění a osobního naplnění;

5.

se závěry Rady ze dne 28. listopadu 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (3), kterými byly členské státy vyzvány, aby podporovaly systematickou tvorbu účinných strategií za účelem zajištění přístupu znevýhodněným a nedostatečně zastoupeným skupinám a aby zvýšily úsilí, pokud jde o minimalizaci míry předčasného ukončování vysokoškolského studia, a to zvýšením kvality, relevantnosti a přitažlivosti nabízených kurzů, zejména podporováním učení vycházejícího z potřeb studentů a zajištěním vhodné pomoci, vedení a poradenství po přijetí ke studiu;

6.

s bukurešťským komuniké ministrů účastnících se ministerské konference k boloňskému procesu, která se konala ve dnech 26. a 27. dubna 2012 a v rámci které se ministři dohodli, že přijmou vnitrostátní opatření k rozšíření celkového přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, opětovně zdůraznili cíl, podle něhož by znalosti studentů, kteří zahájí a úspěšně dokončí vysokoškolské vzdělávání, měly odrážet rozmanitost obyvatelstva Evropy, a znovu vyzdvihli specifický přístup k problematice sociálního rozměru ve vysokoškolském vzdělávání uplatněný ve zprávě o provádění boloňského procesu v roce 2012, ve které jsou posouzeny dostupné statistické údaje o dopadu původu studentů na jejich zapojení do vysokoškolského vzdělávání a rozdílné politické postupy ve věci rozšíření přístupu ke vzdělávání;

7.

se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2012, nazvaném Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků  (4), v jehož doprovodném pracovním dokumentu (5) je vyjádřena podpora rozvoji a posilování partnerství a flexibilních forem učení pro celoživotní rozvoj dovedností;

8.

s doporučením Rady ze dne 20. prosince roku 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (6), jímž členské státy souhlasily s tím, že budou mít fungující režim uznávání tohoto učení, který jednotlivcům umožní využít znalostí získaných mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy v zájmu své profesní dráhy a dalšího učení, mimo jiné i pro účely vysokoškolského vzdělávání;

9.

s roční analýzou růstu pro rok 2013, podle které je vzdělávání hlavní hnací silou růstu a konkurenceschopnosti, vedle inovací, výzkumu a rozvoje, a ve které je vyzdvižena ústřední úloha investic do lidského kapitálu pro řešení nezaměstnanosti a při přípravě hospodářského oživení;

10.

se seminářem o politikách a postupech zacílených na minimalizaci míry předčasného ukončování vysokoškolského studia a zvýšení míry jeho dokončování, který formou činností vzájemného učení proběhl v Praze v březnu roku 2013 v rámci příprav strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) a který byl zaměřen na přístupy na vnitrostátní, institucionální a evropské úrovni, pokud jde o zvýšení míry dokončování vysokoškolského studia a přizpůsobení institucionálních podmínek rozmanitější skladbě studujících, a to na základě empirických údajů a analýz.

1.

problémy, kterým Evropa v dnešní době čelí, sice nelze vyřešit pouze vzděláváním a odbornou přípravou, avšak z ekonomického i sociálního hlediska je nezbytné poskytnout lidem takové dovednosti a kompetence na vysoké úrovni, jaké Evropa potřebuje, jakož i usilovat o zabezpečení větší rovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, v účasti na něm i v jeho úspěšnému dokončování. Existuje stále příliš velký počet schopných jednotlivců, kteří do vysokoškolského vzdělávání nejsou zapojeni ze sociálních, kulturních či ekonomických důvodů nebo následkem nedostatečných systémů podpory a poradenství;

2.

hospodářské oživení Evropy a hybná síla udržitelného růstu, včetně růstu dosahovaného prostřednictvím posíleného výzkumu a inovací, jsou rostoucí měrou závislé na schopnosti Evropy rozvíjet dovednosti všech svých občanů, což dokazuje vzájemnou závislost sociálních a ekonomických cílů. Souběžně se snahami o zlepšení dovedností prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy, hrají také vysokoškolské vzdělávání na vysoké úrovni a celoživotní učení klíčovou roli při zlepšování zaměstnatelnosti a zvyšování konkurenceschopnosti, a to za souběžné podpory osobního a profesionálního rozvoje studentů a absolventů a stimulace sociální solidarity a občanské angažovanosti;

3.

boloňský proces a následný rozvoj Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, politika EU v oblasti modernizace vysokoškolského vzdělávání, jakož i strategie Evropa 2020 jsou ukázkou toho, že evropská spolupráce a sdílená politická řešení mohou hodnotným způsobem přispět k řešení společných výzev, a to formou sdílení osvědčených postupů, komparativní, empiricky podloženou analýzou politik a poskytováním finanční podpory, jakož i prostřednictvím zřízení udržitelných mechanismů k usnadnění větší mobility různorodých skupin studentů.

1.

přijaly vnitrostátní cíle, jejichž účelem bude zlepšit přístup nedostatečně zastoupených a znevýhodněných skupin k vysokoškolskému vzdělávání, posílit jejich účast na tomto vzdělávání a zvýšit u nich míru jeho dokončování, a tím dosáhnout pokroku při naplňování cíle boloňského procesu, jímž je dosáhnout toho, aby složení studentů, kteří zahájí, absolvují a úspěšně dokončí vysokoškolské studium na všech stupních, odráželo rozmanitost obyvatelstva členských států;

2.

prosazovaly spolupráci mezi poskytovateli vzdělávání na všech úrovních, včetně poskytovatelů neformálního a informálního učení, a jinými příslušnými zúčastněnými stranami, a to za účelem identifikace konkrétních skupin, které jsou případně ve vysokoškolském vzdělávání nedostatečně zastoupeny, jakož i za účelem podpory většího zapojení nedostatečně zastoupených skupin v rámci vlastního učitelského povolání napříč všemi úrovněmi vzdělávání;

3.

usnadnily vytváření proaktivních strategií a souvisejících struktur na institucionální úrovni, včetně informačních činností a příležitostí k celoživotnímu učení, poskytování informací o příležitostech a výsledcích souvisejících se vzděláváním a trhem práce, poradenství v oblasti výběru vhodného studijního zaměření, vzájemného školení a výchovného poradenství a podpůrných služeb;

4.

podporovaly propustnost a rozvoj flexibilních a transparentních plánů přechodu do vysokoškolského vzdělávání zejména z odborného vzdělávání a odborné přípravy a z neformálního a informálního učení, a tuto propustnost a rozvoj usnadňovaly transparentními nástroji, jako jsou vnitrostátní rámce kvalifikací související s evropským rámcem kvalifikací;

5.

zlepšovaly příležitosti pro flexibilní učení různorodými způsoby zprostředkování učební látky, například přijetím přístupů k výuce a učení, které vycházejí z potřeb studentů, širším poskytováním studia se sníženou časovou dotací, rozvíjením stáží hodnocených kredity, modularizací studijních programů a dálkového studia prostřednictvím využívání informačních a komunikačních technologií a rozvíjením kvalitních otevřených vzdělávacích zdrojů;

6.

prozkoumaly, jakým způsobem by mohly finanční mechanismy dávat institucím pobídky k rozvíjení a poskytování kvalitních a flexibilních příležitostí učení;

7.

přezkoumaly, jaký dopad má celková struktura institucionálního financování a studentských finančních podpor na zapojení nedostatečně zastoupených a znevýhodněných skupin do vysokoškolského vzdělávání, posoudily nejvhodnější způsob cíleného poskytování finančních podpor, a zvýšily tak míry přístupu ke vzdělávání, účasti na něm a dokončování;

8.

společně s vysokoškolskými institucemi a jinými příslušnými zúčastněnými stranami usilovaly o zvýšení míry dokončování vysokoškolského studia, a to zvyšováním kvality procesů výuky a učení, zejména zpružněním forem výuky a poskytováním vhodné pomoci po přijetí ke studiu a zvyšováním přitažlivosti nabízených kurzů a jejich relevantnosti z hlediska potřeb trhu práce;

9.

posoudily veškeré regionální a geografické rozdíly mezi členskými státy a usilovaly o jejich snižování, pokud jde o přístup ke vzdělávání, účast na něm a jeho dokončování;

10.

systematicky shromažďovaly relevantní srovnatelné údaje, a to při optimálním využití stávajících zdrojů, a tím rozšířily empirickou základnu pro rozvoj politik a umožnily účinné monitorování naplňování vnitrostátních cílů týkajících se přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, účasti na něm a jeho dokončování, pokud jde o nedostatečně zastoupené a znevýhodněné skupiny.

a)

zahájením mapovací studie politik zaměřených na přístup k vysokoškolskému vzdělávání, na jeho předčasné ukončování a na míru jeho dokončování, a to za účelem provedení analýzy efektivnosti různých vnitrostátních a institucionálních přístupů a za účelem zjištění, do jaké míry strukturální, institucionální, osobní, socio-kulturní a socio-ekonomické faktory ovlivňují předčasné ukončování a úspěšné dokončení vzdělávání;

b)

pokračující spoluprací s Eurostatem, jejímž předmětem je studie proveditelnosti ohledně zlepšení metodiky pro sběr administrativních údajů o délce studia a míry dokončování vysokoškolského vzdělání;

c)

zpracováním studie o vlivu různých modelů financování či sdílení nákladů na efektivitu, účinnost a rovné podmínky vysokoškolského vzdělávání, a to v souladu se závazky uvedenými v programu z roku 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání (7).

1.

pokračovaly v práci na sociálním rozměru vysokoškolského vzdělávání, například rozvíjením vzájemného učení a empiricky podložených analýz politik v této problematice, a to formou zapojení do otevřené metody koordinace, jakož i působením v rámci boloňského procesu a spoluprací s vhodnými subjekty a v rámci stávajících iniciativ;

2.

využívaly výsledky a výstupy studií a dalších činností prováděných Komisí i jiné odpovídající zdroje jako základ pro další diskusi a posuzování politik z hlediska problematiky přístupu k vysokoškolskému vzdělávání, účasti na něm a míry jeho dokončování, jakož i z hlediska problematiky dopadu různých modelů financování, pokud jde o vysokoškolské vzdělávání;

3.

posilovaly součinnost mezi EU a boloňským procesem v oblasti provádění sociálního rozměru vysokoškolského vzdělávání, a to prostřednictvím optimalizace poskytování finanční podpory v rámci programu Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu pro období po roce 2013;

4.

využívaly finanční podporu v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí za účelem poskytnutí cílených příležitostí vysokoškolského vzdělávání znevýhodněným a nezaměstnaným mladým lidem ve věku do 25 let, aby jim tak bylo umožněno nabýt specifických dovedností potřebných pro výkon zaměstnání.