Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 140/10

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

„PURUVEDEN MUIKKU“

č. ES: FI-PGI-0005-0989-19.04.2012

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název

„Puruveden muikku“

2.   Členský stát nebo třetí země

Finsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1   Typ produktu

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Puruveden muikku“ je název používaný pro síhy malé (Coregonus albula) lovené v jezeře Puruvesi ležícím v severovýchodní části jezerní soustavy Saimaa. Tato žádost se týká pouze čerstvých a zmrazených síhů. „Puruveden muikku“ představují přibližně deset procent ročního úlovku síhů ve Finsku.

Produkt „Puruveden muikku“ má tyto hlavní vlastnosti:

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Nepoužije se.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Nepoužije se.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Ryby se musí lovit ve vymezené zeměpisné oblasti. Povolen je rybolov košelkovými nevody, vězenci a sítěmi.

Posmrtná ztuhlost síhů „Puruveden muikku“ je kratší než u ostatních druhů síhů. Z tohoto důvodu a pro zajištění kvality jsou tito síhové zchlazeni v kontejnerech se studenou vodou (0 °C). Zchlazení musí být provedeno návazně na lov ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Nepoužije se.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování

Nepoužije se.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast se skládá z jezera Puruvesi, které se rozprostírá na území obcí Kerimäki, Punkaharju a Kesälahti v provincii Východní Finsko. Jezero Puruvesi má rozlohu 416 km2 a je součástí jezera Saimaa, čtvrtého největšího jezera v Evropě.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti

Nápadným rysem jezera Puruvesi je průzračná voda, díky níž mají síhové „Puruveden muikku“ stříbřité zbarvení. Voda je tak čirá, že v jezeru Puruvesi může světlo pronikat až do hloubky 20 metrů, zatímco v ostatních částech jezera Saimaa proniká pouze do hloubky 10 metrů. Viditelnost je možná až do 12 metrů.

Čirost vody v jezeře Puruvesi umožňuje primární produkci jak v povrchových vodách, tak v hloubce, v rozsáhlé osvětlené oblasti ve spodnějších vrstvách vody. Když je hodně světla, vytvářejí síhové velká hejna a plavou ke dnu jezera, kde se živí živočišným planktonem. Když je světla méně, síhové přestanou utvářet hejna a plavou k hladině, kde se živí v povrchové a středně hluboké vodě.

Jezero Puruvesi je obklopeno písečnou a oblázkovou pláží a je téměř odděleno od ostatních vodních toků. Obsahuje proto velice málo hnědého humusu naplaveného z půdy, který je jinak pro finská jezera typický. Voda také obsahuje velice málo živin. Jezero je kvůli své izolovanosti téměř bez vnitřních proudů a voda v něm zůstává přibližně 12 let.

Jezero Puruvesi je známou rybářskou oblastí již od 14. století. Tradiční rybolov košelkovými nevody se prováděl po staletí díky mimořádné průhlednosti jezerní vody a rozsáhlé primární produkci umožněné čirostí vody. V létě se loví v povrchových vodách za soumraku, když stoupá živočišný plankton. Na konci léta je voda teplá a síhové hledají chladnější, hlubší vody, z nichž se loví sítěmi přizpůsobenými pro lov při dně. Tmavé podzimní noci jsou dobou nočního rybolovu, který v jasných vodách jezera Puruvesi není častý, ale je v této době, kdy síhové stoupají k hladině jezera, nezapomenutelný.

Před sto lety se začalo košelkovými nevody chytat i v zimě a v posledních několika letech již polovina finského zimního úlovku síhů pochází z Puruvesi. Košelkovými nevody se uloví více než 90 % celkového úlovku. Dalšími povolenými metodami rybolovu jsou vězence a sítě. Lov vlečnými sítěmi je v Puruvesi zakázán.

Pro zajištění udržitelnosti populace síha finský Úřad pro výzkum volně žijící zvěře a ryb jeho populaci každoročně monitoruje. Rybolovná oblast Puruvesi pak rybolov reguluje podle doporučení úřadu.

5.2   Specifičnost produktu

V celém Finsku je známo, že síh „Puruveden muikku“ má měkké kosti. Lze ho proto bez problémů konzumovat bez vykostění jako smaženou nebo uzenou rybu nebo z něj připravit polévku. „Puruveden muikku“ je rovněž proslulý svou stříbřitou barvou.

Charakteristickým znakem síha „Puruveden muikku“ jsou velké rozdíly ve velikosti, které jsou dány hustotou populace síha a úrovní produkce živočišného planktonu. Pro jezero Puruvesi je rovněž typický roční rozdíl v objemu populace síha.

Dobrá pověst síha „Puruveden muikku“ je také výsledkem tradičních metod rybolovu a zpracování, které se v dané zeměpisné oblasti používají. Umění vyhledat a vylovit síhy se předává z jedné generace na druhou.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu

Síh „Puruveden muikku“ je nápadný svým stříbřitým zbarvením, které vzniká díky výjimečné čirosti vody v jezeře Puruvesi. Výrazné roční rozdíly ve velikosti síhů „Puruveden muikku“, jejich typické měkké kosti i krátká posmrtná strnulost, to vše je důsledkem zeměpisného prostředí, v němž žijí: průzračná voda, primární produkce možná umožněná průhledností vody, izolace jezera a morénová a písečná půda v povodí, které je navíc relativně malé a je v něm málo bažin.

Spotřebitelé velice dobře znají síhy „Puruveden muikku“ jako chutné ryby, které se dobře smaží a lze je jíst celé, i s kostmi. Ve Finsku se jedná o známý a žádaný produkt, který se tradičně prodává na trzích a akcích na různých místech země, například na každoročním herinkovém trhu v Helsinkách a během celosvětově proslulého operního festivalu v Savonlinně.

Puruvesi je známou rybářskou oblastí již od 14. století, kdy ji pro své rybolovné výpravy začali využívat karelští rybáři. Byl nalezen písemný záznam uvádějící, že „v roce 1543 lovilo na jezeře Puruvesi 421 skupin rybářů. Přestože se hrad Olavinlinna nacházel mezi jezerem Haukivesi a jezerem Pihlajavesi, která obě oplývala rybami, posílal správce hradu rybáře do Puruvesi, aby tam lovili chutné síhy.“ V roce 1979 byla zveřejněna doktorská práce o lovu síhů v jezeře Puruvesi nazvaná „Rybolov síhů“ (Muikkuapajilla).

Vazba mezi produktem a zeměpisnou oblastí je dána také tradičními metodami, které se používají při lovu síhů „Puruveden muikku“, a odbornými dovednostmi místních rybářů. Košelkové nevody jsou okrouhlé sítě, které si po staletí zachovaly stejnou strukturu a používají se stejným způsobem. V zimě se na lovištích sítě pokládají pod led na dno jezera. Při výběru míst, kde se bude lovit, se vychází z místních zkušeností. Kladení sítí v lovišti vyžaduje od místních rybářů velkou odbornost, protože sítě musí být pokládány na přesně stanovená místa, aby se nezachytily o skalnaté dno.

Jedním z důkazů proslulosti síhů „Puruveden muikku“ je i skutečnost, že finské Muzeum jezerního rybolovu bylo postaveno v Kerimäki na břehu jezera Puruvesi.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

http://www.mmm.fi/nimisuoja/puruvedenmuikku

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3)  Viz poznámka pod čarou 2.