52013SC0496

1.           Úvod

V posledních dvou desetiletích se stáže staly pro mladé lidi významným odrazovým můstkem ke vstupu na trh práce[1]. Ačkoli se stáže stále více stávají standardním složkou našich trhů práce, jejich rozšiřování je doprovázeno rostoucími obavami v souvislosti se vzdělávacím obsahem a pracovními podmínkami, které stáže poskytují. Mají-li stáže skutečně usnadnit přístup k zaměstnání, musí nabízet kvalitní vzdělávací obsah a odpovídající pracovní podmínky a neměly by představovat levnou náhradu řádných pracovních míst.

Po opakovaných žádostech Evropského parlamentu[2] a Evropské rady[3] zahájila Komise v minulém roce konzultace se sociálními partnery a oznámila, že do konce roku 2012 předloží rámec pro kvalitu stáží[4].

Cílem posouzení dopadů je určit a analyzovat možnosti politiky, které by mohly zvýšit podíl kvalitních stáží, a to zejména stanovením norem pro osvědčené postupy a odrazováním od nevyhovujících stáží. Posouzení dopadů vychází z analytického dokumentu, který Komise předložila v prosinci 2012 v rámci konzultací se sociálními partnery[5] ohledně rámce pro kvalitu stáží. Jsou v něm doplněny dříve nedostupné údaje o počtu a kvalitě stáží, uvedeny nové důkazy o spojitosti mezi problémy s kvalitou a horšími vyhlídkami dotyčných stážistů na zaměstnání a předloženy návrhy týkající se rámce pro kvalitu stáží, který skutečně zvyšuje zaměstnatelnost stážistů. Nové návrhy týkající se transparentnosti mají mladým lidem usnadnit rozlišení kvalitních stáží od stáží nevyhovujících.

2.           Konzultace a názory zúčastněných stran týkající se hlavních problémů souvisejících se stážemi

Veřejná konzultace

Ohledně problémů souvisejících se stážemi a možných řešení konzultovala Komise širokou škálu zúčastněných stran. O výsledcích těchto konzultací obšírně informoval výše zmíněný analytický dokument.

V rámci veřejných konzultací, které se uskutečnily v roce 2012, iniciativu Komise celkově podpořily odborové svazy, nevládní organizace, mládežnické organizace, vzdělávací instituce a většina individuálních respondentů. Ačkoli organizace zaměstnavatelů, obchodní komory a členské státy iniciativu obecně podpořily, často poukazovaly na nutnost zajistit dostatečnou flexibilitu rámce, aby bylo možno vzít v úvahu rozmanitost vnitrostátních postupů.

Co se týká prvků, které mají být zahrnuty do budoucího rámce pro kvalitu stáží, většina respondentů souhlasila s analýzou Komise (smlouvy o stáži, jasné cíle a obsah, délka stáže, přiměřené sociální zabezpečení / odměňování atd.). Podniky a některé organizace zaměstnavatelů tvrdily, že otázky týkající se odměňování a sociálního zabezpečení nespadají do pravomoci EU.

Konzultace se sociálními partnery

V období od října 2012 do února 2013 se ohledně iniciativy týkající se rámce pro kvalitu stáží uskutečnily dvoufázové konzultace se sociálními partnery. Sociální partneři v EU nezahájili jednání o možné dohodě podle článku 154 SFEU; Komise se proto rozhodla předložit vlastní iniciativu s přihlédnutím k názorům vysloveným během konzultací. V akčním rámci evropských sociálních partnerů pro zaměstnanost mladých lidí (z června 2013) byl zaznamenán záměr Komise vypracovat návrh doporučení Rady o evropském rámci pro kvalitu stáží. Po konzultacích s malými a středními podniky prostřednictvím Evropského sdružení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) v roce 2012 byl v období od března do června 2013 proveden u malých a středních podniků průzkum s cílem prověřit kvalitu stáží zajišťovaných těmito podniky (z hlediska zaměstnavatele) a rovněž přezkoumat náklady na dodržování případných opatření v souvislosti s rámcem pro kvalitu stáží.

3.           Vymezení problému

3.1.        Regulační rámec

Studie o stážích mapuje regulační rámec pro stáže a ukazuje, že ten se mezi jednotlivými typy stáží i mezi členskými státy značně liší. Na straně jedné Francie zákonem upravuje všechny typy stáží, zatímco v zemích jako Bulharsko a Spojené království neexistuje pro stážisty žádný zvláštní právní rámec. Méně než polovina členských států má předpisy týkající se délky stáže, odměňování nebo sociálního zabezpečení. V případě stážistů pocházejících z jiného členského státu dosud existují v 11 členských státech právní a správní překážky, které brání rozvoji stáží v zahraničí.

V současnosti neexistují mezinárodně schválené normy týkající se charakteristik, které by měly stáže mít, aby se pokládaly za kvalitní.

3.2.        Vymezení problému

Během veřejných konzultací i ve studii o stážích byla zmíněna celá řada problémů, které se v současnosti v EU vyskytují v souvislosti se stážemi. Existují dvě hlavní problematické oblasti, pokud jde o možný zásah na úrovni EU: nedostatečný vzdělávací obsah a neuspokojivé pracovní podmínky.

1) Problém týkající se vzdělávacího obsahu souvisí se stížnostmi, že stážistům jsou v práci přidělovány podřadné úkoly místo toho, aby se jim dostalo smysluplného vzdělávání. Nejedná se pouze o etický problém – pokud příliš mnoho stáží poskytuje bezvýznamné vzdělání, mohou stáže získat špatnou pověst, což narušuje jejich účinnost při usnadňování přechodu mladých lidí ze školy do zaměstnání.

2) Problém týkající se pracovních podmínek souvisí se stížnostmi na dlouhou pracovní dobu, nedostatečné krytí v případě pracovních rizik nebo rizik týkajících se zdraví a bezpečnosti, nedostatečnou srozumitelnost použitelných pravidel a předpisů, rovné zacházení atd.

Ve zbývající části analýzy jsou jako nevyhovující vymezeny ty stáže, které jsou neuspokojivé, pokud jde o vzdělávací obsah nebo pracovní podmínky.

Kromě dvou výše zmíněných problémů zúčastněné strany zdůraznily skutečnost, že vysoký počet stáží není placených vůbec, nebo poskytuje náhradu, která nepokrývá ani základní životní náklady stážistů. To vyvolává problém týkající se rovného přístupu[6]. Skutečnost, že rostoucí počet stáží není placených, by mimoto mohla na trhu práce vyvolávat tendenci, kdy zaměstnavatelé nahrazují placené zaměstnance stážisty[7]. Samotnou otázkou odměny za práci nebo náhrady se nelze z důvodu subsidiarity zabývat na úrovni EU. Větší transparentnost by však umožnila účinnější fungování trhu práce.

Zatímco se zdá, že na malý počet tuzemských stáží neexistují žádné stížnosti, počet stáží v zahraničí je nízký. To se jeví jako významná zmeškaná příležitost, pokud jde o snižování nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím mobility, jelikož stáže v zahraničí by mohly být hlavním faktorem usnadňujícím nástup do zaměstnání v zahraničí a mnoho volných pracovních míst nelze obsadit na místním trhu práce.

Jak časté jsou problémy týkající se kvality?

V EU a v Chorvatsku se u 13 000 osob uskutečnil průzkum Eurobarometr týkající se jejich zkušeností se stážemi.

Odpovědi umožnily kvantifikovat hlavní prvky kvality určené ve studii o stážích. V průzkumu bylo zjištěno, že ačkoli je většina stáží dostatečně kvalitních, pro významnou menšinu stáží to neplatí. Konkrétně bylo uvedeno, že 18 % stáží nemělo dostatečný vzdělávací obsah a pouze v jednom ze čtyř případů nebyly pracovní podmínky (kromě odměny za práci) srovnatelné s podmínkami řádných zaměstnanců, pokud jde o pracovní dobu, podmínky čerpání dovolené atd. Ze zjištění vyplývá, že celkem 30 % stáží bylo nevyhovujících z hlediska vzdělávacího obsahu nebo pracovních podmínek, a často se také ukázalo, že stáže nenaplnily očekávání v obou bodech[8].

Co se týká stáží v zahraničí, pouze 9 % všech stáží se uskuteční v jiné zemi. Rozvoji trhu se stážemi v zahraničí významně brání nejistota ohledně podmínek v zahraničí: podle průzkumu Eurobarometr 38 % osob, které stáž v zahraničí neabsolvovaly, ale rády by tak učinily, uvedlo, že hlavní překážkou byly nedostatečné informace.

Z ekonometrické analýzy výsledků Eurobarometru vyplývá, že osoby, které absolvovaly nevyhovující stáž, poté s mnohem menší pravděpodobností najdou zaměstnání. Kvalitní stáže se promítají nejen v lepších vyhlídkách na to, že táž organizace dotyčné osobě nabídne pracovní smlouvu, nýbrž jsou spojeny rovněž s nižším rizikem nezaměstnanosti v pozdější době.

Údaje potvrzují souvislost mezi kvalitou a záměrem přijmout dotyčnou osobu do zaměstnání. Nejkvalitnější stáže obvykle nabízejí hostitelské organizace, které usilují o přijetí zaměstnanců. To vysvětluje rovněž úzký vzájemný vztah mezi kvalitou a odměnou za práci – odměna naznačuje, že hostitelská organizace je ochotna „udělat něco navíc“.

3.3.        Příčiny problémů

Příčiny existence nevyhovujících stáží souvisejí jak se stranou poptávky, tak se stranou nabídky. Na straně nabídky může hostitelská organizace nabízet nevyhovující stáže, jelikož neví, jak zajistit jejich kvalitu (neúmyslně nízká kvalita); nabídka nevyhovujících stáží však může být rovněž záměrná kvůli vědomé strategii maximalizace zisku. Příčiny problémů se liší v závislosti na případu.

Co se týká neúmyslně nízké kvality, výsledky ověřování u malých a středních podniků shodně prokazují, že mnoho malých a středních podniků neuplatňuje prvky kvality určené ve studii o stážích, přesto však velká většina těchto podniků prohlašuje, že jejich zavedení nepovažuje za problematické. Změřit přesně podíl neúmyslně nevyhovujících stáží není možné, avšak na základě výsledků ověřování u malých a středních podniků jej lze vyčíslit orientačně na 20 % až 35 % stáží, které jsou nedostatečné, pokud jde o vzdělávací obsah.

Na straně poptávky je hlavním důvodem skutečnosti, že se žadatelé ucházejí o nevyhovující stáže, nedostatečná transparentnost (asymetrie informací). Kvalitu stáže lze obtížně posoudit před jejím zahájením a po nástupu na stáž nemá stážista možnost ani pobídku k tomu, aby si stěžoval. Trh se stážemi proto lze popsat jako trh, který se vyznačuje rovnováhou, při níž je určitý podíl stáží nevyhovujících.

4.           Právní základ a subsidiarita

Právní základ

Právním základem této iniciativy je článek 153 Smlouvy, podle něhož Unie podporuje a doplňuje činnost členských států mimo jiné v oblasti pracovních podmínek, sociálního zabezpečení a sociální ochrany pracovníků a rovněž zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí a boje proti sociálnímu vyloučení.

Subsidiarita

Co se týká přínosů stanovení norem, řešení na úrovni EU by představovalo řadu výhod:

· Pokyny ke kvalitě, které přijaly nebo navrhly různé subjekty v jednotlivých zemích, se zdají být poměrně podobné. Hlavní rozdíly spočívají v odměňování a existenci určitých povinných nebo závazných prvků, jako je omezení po sobě následujících stáží, které se v dobrovolných chartách obvykle nevyskytují. Z toho vyplývá, že není zapotřebí normy kvality přizpůsobit místním podmínkám.

· Za druhé, řešení na úrovni EU by zajistilo přínosy z hlediska mobility stážistů. Mladí lidé by pokládali za snazší přijmout stáž v jiné zemi, pokud jim existující standardní postupy nebo pravidla umožňují jednoznačně pochopit, co mají očekávat.

· Za třetí, ze zkušeností vyplývá, že kvůli problémům souvisejícím s koordinací dojde ke stanovení mezinárodně uznaných norem kvality rychleji, pokud koordinační a podpůrnou úlohu přijmou nadnárodní instituce. EU k tomu má nejlepší předpoklady, jelikož se zdá, že ke spontánnímu vývoji mezinárodních norem kvality dochází jen v malé míře, nebo vůbec.

Členské státy by mohly opatření ke zvýšení kvality stáží přijmout nezávisle. V praxi však členské státy Komisi opakovaně vyzývaly k přijetí rámce pro kvalitu stáží (viz například závěry ze tří posledních zasedání Evropské rady v prosinci 2012, únoru 2013 a červnu 2013).

V situaci odchylných právních rámců by bylo užitečné společné chápání toho, co je to stáž a jaké jsou minimální normy, které se stáží týkají. To by členským státům pomohlo vypracovat politiky a regulační přístupy. EU by tak mohla členským státům konkrétně pomoci při plnění hlavního směru č. 8 pro politiku zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020, zejména by jim mohla pomoci zavést systémy, které čerstvým absolventům škol pomohou najít první zaměstnání nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení, a rychle zasáhnout, pokud se mladí lidé stanou nezaměstnanými. To by odstranilo jednu z hlavních překážek přeshraniční mobility – nedostatek informací v oblasti s velkou regulační roztříštěností – a doporučení by přispělo k intenzivnější podpoře poskytované v rámci programu ERASMUS+.

5.           Cíle politiky

Obecným cílem iniciativy v této oblasti je:

1) zlepšení kvality stáží tak, aby více přispívaly k úspěšnému přechodu ze školy do zaměstnání;

2) zmenšení nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na evropském trhu práce podporou rozvoje stáží v zahraničí.

K dosažení těchto obecných cílů byly zvoleny následující specifické cíle:

1) zvýšení podílu kvalitních stáží;

2) odrazování od jejich zneužívání při současném zajištění toho, aby byly náklady hostitelských organizací na plnění požadavků omezené;

3) zlepšení informací o stážích v zahraničí a usnadnění přístupu k těmto stážím.

Operativní cíle jsou tyto:

1) stanovení rámce/norem/pokynů, které členské státy, hostitelské organizace, sociální partneři nebo jiné subjekty mohou použít jako podklady při přijímání opatření na podporu rozvoje kvalitních stáží a usnadnění stáží v zahraničí;

2) zajištění účinného využívání tohoto rámce / těchto norem nebo pokynů v politických nástrojích EU, zejména v iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí, v procesu evropského semestru a ve finančních programech EU.

6.           Soudržnost politik a přispění k cílům strategie Evropa 2020

V roce 2010 bylo ve stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 „Mládež v pohybu“ oznámeno, že Komise navrhne rámec pro kvalitu stáží. Tento závazek potvrdila iniciativa „Příležitosti pro mladé“ z roku 2011, balíček opatření týkající se zaměstnanosti a také balíček opatření pro zaměstnanost mladých lidí z roku 2012. Kvalitní stáže jsou rovněž nedílnou součástí koncepce záruk pro mladé lidi, a jejich rozvoj je proto hlavním cílem iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí z roku 2013.

Pokyny ke stážím se jeví jako obzvláště užitečné pro země s malými zkušenostmi nebo tradicí, pokud jde o práci v partnerství s podniky. Rámec pro kvalitu stáží Komisi pomůže sledovat pokrok při provádění výše uvedených doporučení a v případě potřeby navrhnout členským státům další opatření.

Standardizované řešení na úrovni EU mimoto podpoří rozšíření EURES na učňovská místa a stáže, jak se vyžaduje v závěrech ze zasedání Evropské rady ve dnech 28. a 29. června 2012. Požadavky na kvalitu stáží jsou zapotřebí rovněž k tomu, aby byla zajištěna účinnost stáží nabízených v rámci záruk pro mladé lidi (viz doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013).

7.           Možnosti politiky

Tabulka č. 1 Přehled jednotlivých možností

Možnost č. || Název || Druh || Stručný popis

0 || Základní scénář || – || Žádná změna politiky

1 || Informační internetové stránky || Informace || Vytvoření informačních internetových stránek pro stážisty s informacemi o všech předpisech a typech stáží v jednotlivých členských státech

2 || Dobrovolná značka kvality || Informace || Značka kvality stáží zcela na dobrovolném základě

3a || Doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží – „základní“ (rámec pro kvalitu stáží – „základní“) || Pokyny || Dohoda o stáži by musela být podepsána stážistou a hostitelskou organizací. Musela by obsahovat informace o cílech, vzdělávacím obsahu a sledování pokroku, délce stáže, odměně nebo náhradě a sociálním zabezpečení.

3b || Doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží s větší transparentností (rámec pro kvalitu stáží + transparentnost) || Pokyny || Informace o odměně za práci / náhradě v oznámení o volném pracovním místě + požadavky na transparentnost vztahující se na náborovou politiku v případě neplacených stáží

4 || Směrnice o rámci pro kvalitu stáží + větší transparentnost || Právní předpis || Stejná jako možnost č. 3b, avšak ve formě směrnice

8.           Analýza dopadů

8.1.        Možnost č. 0 – základní scénář

Pokud jde o vývoj v této oblasti, pokrok směrem ke spontánnímu vypracování a přijetí norem kvality na celosvětové úrovni nebo na úrovni EU je jen omezený. Iniciativy členských států jsou ojedinělé, a ačkoli existuje Evropská charta kvality stáží a učňovské přípravy (European Quality Charter on Internships and Apprenticeships) vypracovaná mládežnickými organizacemi pod záštitou Evropského fóra mládeže, její přijetí ze strany podniků je omezené. V případě neexistence dalších vnitrostátních nebo šířeji uznávaných mezinárodních iniciativ ke zvýšení kvality stáží se celkový podíl nevyhovujících stáží bude kvůli dopadům krize pravděpodobně zvyšovat, nebo bude přinejlepším stálý.

8.2.        Možnost č. 1 – informační internetové stránky

Možnost č. 1 spočívá ve vytvoření informačních internetových stránek, které obsahují úplné, podrobné a pravidelně aktualizované informace o pravidlech a předpisech vztahujících se na všechny typy stáží v jednotlivých členských státech. Internetové stránky, které by byly případně vytvořeny na portálu EURES, by obsahovaly odkazy na příslušné orgány v členských státech.

Tento nástroj se zabývá jedním z aspektů problému, který souvisí s nedostatečnými informacemi, tj. nedostatkem obecných informací o stávajících vnitrostátních předpisech. Neposkytuje však žádné informace o kvalitě nabízených konkrétních pozic stážistů ani nezajišťuje skutečné pobídky ke zvyšování kvality stáží ze strany hostitelských organizací. Na kvalitu stáží má tato možnost sice kladný, avšak jen mírný dopad. Ukázalo se totiž, že větší informovanost o právech má v případě tuzemských stáží omezenou účinnost. Dopad této možnosti by byl větší v případě podpory stáží v zahraničí vzhledem k tomu, že je obtížnější získat informace o cizích zemích. Celkově by tohoto opatření bylo možno využít spíše k doplnění ostatních řešení než jako samostatné možnosti. Ačkoli má tato možnost omezenou účinnost (jelikož pravděpodobně nezmění poměr mezi nevyhovujícími a kvalitními stážemi) a efektivnost, je v souladu s cílem týkajícím se mobility.

8.3.        Možnost č. 2 – dobrovolná značka kvality

Možnost č. 2 spočívá v zavedení značky kvality na úrovni EU, která potvrzuje, že hostitelská organizace, která o ni dobrovolně požádala, dodržuje určité normy kvality. Kritéria pro udělení značky kvality by se mohla mezi jednotlivými zeměmi nebo odvětvími významně lišit; alternativně by bylo možno usilovat o stanovení obdobných či dokonce totožných kritérií pro celou EU.

Ve spolupráci se sociálními partnery by bylo možno vypracovat zásady kvality, které upřesňují minimální normy týkající se formy, vzdělávacího obsahu a pracovních podmínek stáží. Pokud se hostitelské organizace dobrovolně zavážou k dodržování těchto zásad, mohou se prezentovat jako „korektní ke stážistům“ či podobně. Značka kvality by mohla zahrnovat rovněž závazky týkající se odměňování a sociálního zabezpečení.

Tento neregulační přístup je výhodný proto, že hostitelským organizacím nabízí podporu a vedení tak, že jim poskytuje podklady pro normy kvality, zatímco jeho dobrovolná povaha zajišťuje, že zátěž spojená s plněním požadavků je pro hostitelské organizace přijatelná. Tato možnost by mohla podpořit rovněž přeshraniční stáže.

Hlavní nevýhodou této možnosti je riziko, že se jen málo organizací bude obtěžovat tím, aby o značku kvality požádalo, jelikož poptávka po stážích převyšuje jejich nabídku. Míra využití u stávajících příkladů značek kvality je v současnosti mimořádně nízká: v Itálii požádalo o značku „OK stage“ pouze několik desítek společností, což představuje míru využití přibližně 1:10 000. Zdá se, že jinde se situace neliší; tato možnost se proto nejeví jako účinná.

Pokud jde o účinnost, měla by tato možnost napomoci při rozvoji stáží v zahraničí, není však pravděpodobné, že změní poměr mezi nevyhovujícími a kvalitními stážemi. Na druhou stranu lze tuto možnost vzhledem k poměrně nízkým nákladům považovat za efektivní.

8.4.        Možnost č. 3 – doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží

Toto opatření by spočívalo v návrhu Komise na doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží, jež by členské státy převedly do své vnitrostátní praxe a/nebo právního řádu. Členské státy by musely v souladu s doporučením zajistit, aby byla písemná dohoda o stáži povinná, což v současnosti v mnoha členských státech neplatí. Dohoda by zahrnovala řadu jednoduchých prvků, které (jak bylo prokázáno) zvyšují kvalitu stáží, například stanovení vzdělávacích cílů, pracovníka, který bude zajišťovat odborné vedení, pracovních podmínek atd.

Navrhují se dvě dílčí možnosti: v rámci možnosti č. 3a by doporučení Rady sestávalo pouze ze „základních“ pokynů ke kvalitě. V případě možnosti č. 3b by byl obsah rámce pro kvalitu stáží posílen zahrnutím dodatečných požadavků na transparentnost, které vytvoří pobídky pro kvalitní stáže a/nebo budou odrazovat od stáží nevyhovujících.

8.4.1.     Možnost č. 3a – doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží – „základní“

Rámec pro kvalitu stáží by vyžadoval, aby obě strany uzavřely písemnou dohodu o stáži. Prvky, které mají být v dohodě zahrnuty, představují v porovnání s prvky, jež byly zavedeny v řadě nedávných iniciativ subjektů různých typů, umírněný přístup.

Rámeček č. 1 Hlavní prvky kvality vymezené ve studii o stážích

Ve studii o stážích byla analyzována situace ve všech 27 členských státech EU a u všech typů stáží s cílem určit osvědčené postupy, přičemž se vycházelo ze zásady, že kvalitní stáž by měla stážistovi umožnit, aby si osvojil praktické dovednosti zaměřené na potřeby trhu práce, které doplňují teoretické studium stážisty, za účelem zvýšení jeho zaměstnatelnosti. Kvalitní stáž se vyznačuje řadou zásad. Jedním ze základních bodů je existence povinné dohody o stáži. Kvalitní stáž by měla být založena na dohodě mezi stážistou a hostitelskou organizací (tj. společností, veřejným úřadem atd.). V tomto ohledu stojí za zmínku údaj z průzkumu Eurobarometr z roku 2013 týkajícího se stáží, podle něhož písemnou dohodu podepsalo pouze 62 % stážistů[9]. Dohoda o stáži by měla zahrnovat níže uvedené prvky, které byly ve studii určeny jako nejdůležitější: •              Cíle, obsah a sledování: Stáž by měla stážistovi umožnit, aby si osvojil praktické dovednosti, které doplňují jeho teoretické studium. Pokyny ve studii vyžadují, aby byla platnost vzdělávacího obsahu zaručena pracovníkem zajišťujícím osobní dohled nebo odborné vedení, který je každému stážistovi přidělen hostitelskou organizací. Úlohou pracovníka zajišťujícího dohled je radit stážistovi při plnění přidělených úkolů, sledovat jeho pokrok a vysvětlovat obecné pracovní postupy a techniky. Pokyny rovněž vyžadují, aby pracovník zajišťující dohled poskytl hodnocení výkonu stážisty ve formě stručného závěrečného hodnocení (v délce 1 až 2 stran), které může mít podobu doporučujícího dopisu. •              Délka stáže: Stáže v rámci volného trhu by obvykle neměly trvat déle než šest měsíců. Toto doporučení se však nevztahuje na povinnou postgraduální odbornou přípravu lékařů, právníků, učitelů apod., která existuje ve většině členských států a která je obvykle delší a podléhá značné regulaci[10]. •              Pracovní podmínky: Dohoda by měla upřesňovat pracovní dobu a nárok na dovolenou a rovněž pravidla týkající se pracovního volna z důvodu nemoci. •              Odměňování / úhrada nákladů: Je-li to ku prospěchu hostitelské organizace i stážisty, pokud jde o předávání znalostí a učení, může být vhodnou formou neplacená stáž. Pokyny týkající se kvality tudíž stanoví pouze to, aby bylo v písemné dohodě jasně uvedeno, jaká se poskytuje náhrada či odměna (pokud se poskytuje). •              Ustanovení o sociálním zabezpečení: Ustanovení o sociálním zabezpečení, která se vztahují na stážistu, musí být jasná všem zúčastněným stranám, zejména pokud jde o zdravotní pojištění a pojištění rizika úrazu na pracovišti. Ve většině členských států poskytuje studentům sociální pojištění stát nebo jejich vzdělávací instituce, a proto jsou během stáží pojištěni proti zdravotním rizikům a úrazům. Není-li stážista již studentem, nemusí být situace tak jednoznačná. Pokud se na stáž vztahuje pracovní smlouva, musí zaměstnavatel a zaměstnanec splnit povinnosti, které v oblasti pojištění ukládají pracovněprávní předpisy dané země. Není-li tomu tak, mělo by smluvní ujednání upřesňovat, že pojištění hradí hostitelská organizace nebo stážista. Zdroj: Studie o stážích, s. 127 (Evropská komise, 2012)

Tato možnost by znamenala riziko, že někteří zaměstnavatelé přestanou v budoucnu místa pro stážisty poskytovat, pokud si uvědomí, že stáže, které nabízejí, nejsou dostatečně kvalitní. Mohli by se domnívat, že některé prvky rámce kvality (např. stanovení vzdělávacího obsahu) budou mít za následek příliš vysoké náklady na stáž. Tento možný negativní dopad se však vzhledem k zvládnutelným nákladům na zavedení jeví spíše jako teoretický než skutečný a každopádně může být vyrovnán vyšší kvalitou stáží (jednoznačné podmínky, pokud jde o to, co se očekává z hlediska kvality stáže, mohou zaměstnavatele vybízet k zlepšení jejich nabídky).

Důležitou otázkou je však účinnost dopadu na nevyhovující stáže kvůli problémům s vymáháním. Regulační řešení budou mimoto pravděpodobně nejméně účinná v členských státech se slabšími mechanismy vymáhání, což mohou být právě členské státy s největší potřebou.

Rámec kvality schválený na evropské a vnitrostátní úrovni by ve střednědobém horizontu se vší pravděpodobností vedl k přiměřenému zvýšení kvality a transparentnosti stáží. Rámec pro kvalitu stáží představuje přiměřené opatření na úrovni EU, které může přispět k dosažení zamýšleného cíle. Pokud jde o účinnost, základní možnost týkající se uvedeného rámce by mohla napomoci rozvoji stáží v zahraničí, významně však nezmění poměr mezi nevyhovujícími a kvalitními stážemi. Co se týká efektivnosti, náklady na plnění požadavků jsou nízké a postupem času se budou dále snižovat. Z hlediska soudržnosti nemusí být rozdíly v provádění v souladu s cílem týkajícím se mobility.

8.4.2.     Možnost č. 3b – doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží s větší transparentností

Tato možnost by k výše objasněnému rámci pro kvalitu stáží připojila nové požadavky týkající se transparentnosti. V oznámeních o volných místech pro stážisty by muselo být uvedeno, zda je stáž placená, či nikoli, a v případě placené stáže i výše odměny nebo náhrady.

Hostitelské organizace nabízející neplacené stáže by mimoto musely v době uzavření dohody o stáži zveřejnit informace o své náborové politice; konkrétně by musely zveřejnit informace o počtu stážistů, kterým byla na konci stáže nabídnuta placená práce[11] [12].

Tato možnost má zlepšit fungování trhu se stážemi zvýšením jeho transparentnosti. Hostitelské organizace někdy možné uchazeče lákají na stáže, které vypadají přitažlivě, informace o finančních podmínkách však zveřejní až v pozdějších fázích výběrového řízení, kdy již uchazeči vynaložili značné úsilí na to, aby byli vybráni, a z psychologického hlediska se nacházejí ve slabém postavení, pokud jde o jednání nebo odmítnutí nabídky s nízkou odměnou za práci. Průzkum Eurobarometr zjistil, že to byl nejčastější případ (46 % v porovnání s 42 % případů, kdy byla náhrada jednoznačně uvedena).

Opatření je jednoduché, v případě legálních stáží neznamená prakticky žádné náklady na plnění požadavků a odrazuje od bezohledných praktik. Očekává se, že bude mít hmatatelný dopad. Míra všeobecného souhlasu se zveřejňováním podmínek odměňování v oznámení o volném pracovním místě by měla být vysoká vzhledem k tomu, že ověřování u malých a středních podniků ukázalo téměř 90% souhlas. Souhlas s požadavkem na transparentnost náborových politik bude pravděpodobně nižší vzhledem k jeho inovativní povaze; náklady na plnění požadavků jsou však zanedbatelné. Účinnost této možnosti je hodnocena kladně, jelikož se očekává, že bude mít hmatatelné dopady. Tato možnost je rovněž efektivní, jelikož v případě legálních stáží neznamená prakticky žádné náklady na plnění požadavků.

8.5.        Možnost č. 4 – směrnice o rámci pro kvalitu stáží

Pokud jde o obsah, tato možnost by byla stejná jako možnost č. 3b, tj. návrh Komise týkající se rámce pro kvalitu stáží s požadavky na transparentnost, na rozdíl od možnosti č. 3b by však měl návrh Komise podobu směrnice založené na čl. 153 odst. 2 písm. b) SFEU.

Účinnost směrnice lze hodnotit jako kladnou, jelikož její dopady budou pravděpodobně hmatatelné. Směrnice se stejně tak jeví jako efektivní řešení, které v případě legálních stáží neznamená prakticky žádné náklady na plnění požadavků, přičemž odrazuje od bezohledných praktik. Z hlediska soudržnosti by provedení v celé EU zajišťovalo lepší soulad s cílem týkajícím se mobility. Navzdory těmto výhodám se zdá, že tato možnost je méně vhodná než doporučení Rady. Volba mezi doporučením Rady a směrnicí závisí na posouzení relativního významu rozhodnutí v přenesené pravomoci na nejnižší možné úrovni, na potřebě použít mobilitu k plnému využití možností jednotného trhu v zájmu snížení nezaměstnanosti mladých lidí, a na rovnováze mezi potřebou rychlého schválení opatření a výhodou širokého, současného přijetí v celé EU. Po celkovém zvážení výše uvedeného není nutné usilovat o úplnou harmonizaci různých vnitrostátních právních předpisů týkajících se stáží. Upřednostňovanou možností je proto doporučení Rady s možným uchýlením se ke směrnici později, pokud by se ukázalo, že doporučení k mobilizaci činnosti členských států nepostačuje.

9.           Monitorování

Největším problémem při monitorování dopadů plánovaných možností na rozvoj trhu se stážemi je nedostatek příslušných statistických údajů v oblasti stáží. GŘ pro zaměstnanost již přijalo opatření na správní úrovni s cílem zabývat se touto otázkou a přidalo modul týkající se stáží do šetření pracovních sil prováděného Eurostatem. To však může trvat přibližně tři roky. Mezitím by bylo možno ve vhodném časovém odstupu od přijetí nových pravidel týkajících se stáží zorganizovat následný průzkum Eurobarometr za účelem monitorování. Vhodný základ pro budoucí monitorovací průzkum představuje formát průzkumu Eurobarometr z roku 2013 týkajícího se stáží, jelikož poskytuje podrobné informace o kvalitě stáží. Analýza dopadů na zaměstnanost by však vyžadovala dlouhodobý průzkum. Proveditelnost tohoto průzkumu by měla být s Eurostatem projednána poté, co pokročí zařazení modulu do šetření pracovních sil.

Útvary Komise budou muset rovněž monitorovat přijetí nových předpisů v členských státech po schválení doporučení Rady nebo směrnice.

Jakmile bude provádění doporučení Rady o stážích monitorováno, mohlo by se rovněž využít mechanismů koordinace evropského semestru společně s mechanismy zavádění záruk pro mladé lidi.

[1]               Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2013 (bleskový průzkum Eurobarometr č. 378) absolvovalo stáž o 74 % respondentů více než učňovskou přípravu; počet těchto osob byl o 77 % vyšší než v případě studentských brigád a o 43 % vyšší než počet osob, které neměly žádnou takovouto zkušenost. Zdroj: rozpracování svazku B Eurobarometru Komisí, odpovědi na otázku č. 1, s. 1.

[2]               EP 2009/2221(INI), 6.7.2010.

[3]               Závěry ze zasedání Evropské rady v prosinci 2012, únoru 2013 a červnu 2013.

[4]               SWD(2012) 407 final, Brusel, 5.12.2012.

[5]               SWD(2012) 407 final, Brusel, 5.12.2012.

[6]               Podle zprávy o národní minimální mzdě (2011) vyhotovené Komisí pro nízké platy (Low Pay Commission) ve Spojeném království se stáž stává v rostoucí míře předpokladem pro získání pracovního místa.

[7]               Komise pro nízké platy ve Spojeném království ve své zprávě z roku 2013 píše o „obecně rozšířeném nevyplácení minimální mzdy u pozic, které se jeví jako zaměstnání“.

[8]               Co se týká nízké či žádné odměny za práci, téměř polovina stáží není placena a dalších 25 % neposkytuje náhradu postačující k pokrytí základních životních nákladů.

[9]               Bleskový průzkum Eurobarometr č. 378, bod 2.1.3, s. 36.

[10]             Z oblasti působnosti tohoto doporučení jsou ve studii obdobně vyloučeny tzv. „vnitropodnikové stáže“ pro účely náboru pracovníků na vyšší úrovně řízení.

[11]             Kvůli jednoduchosti i z jiných důvodů se výše uvedené vztahuje pouze na dosazení na pracovní místo na stejném pracovišti, na kterém stáž proběhla.

[12]             Je třeba uvést, že stejně jako u všech ostatních možností by se tato možnost nevztahovala na stáže organizované školami, univerzitami a jinými vzdělávacími institucemi před dokončením studia.