DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Úmluva z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států uzavřená pod záštitou Evropské hospodářské komise OSN je hlavním mezinárodním právním rámcem pro spolupráci a opatření k omezení, postupnému snižování a prevenci znečišťování ovzduší a jeho nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí v regionu, se zvláštním zaměřením na dálkové znečišťování ovzduší přecházející hranice států.

Úmluva byla podepsána jménem Evropského hospodářského společenství dne 14. listopadu 1979 a schválena rozhodnutím Rady 81/462/EHS ze dne 11. června 1981[1].

Do dnešního dne byla úmluva rozšířena osmi protokoly, včetně Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 (dále jen „protokol“). Tento protokol podporuje přístup zaměřený na více znečišťujících látek zároveň, jehož smyslem je ochrana lidského zdraví a vegetace před kritickou zátěží vyvolanou acidifikací, nutričním dusíkem a před kritickou úrovní ozonu, nebo má tyto vlivy omezit na minimum. Za tím účelem stanoví protokol pro každou smluvní stranu národní emisní stropy, kterých má být dosaženo do roku 2010 a v dalších letech, pro tyto čtyři látky znečišťující ovzduší: síru (zejména oxid siřičitý, SO2), oxidy dusíku (NOx), amoniak (NH3) a nemethanické těkavé organické sloučeniny. Aby bylo zajištěno dosažení národních emisních stropů, zavádí se v přílohách protokolu mezní hodnoty emisí k omezení emisí látek znečišťujících ovzduší, a to v místě příslušné kategorie stacionárního a mobilního zdroje.

Přistoupení Společenství k protokolu bylo jménem Společenství schváleno rozhodnutím Rady 2003/507/ES ze dne 13. června 2003[2]. Protokol, který vstoupil v platnost dne 17. května 2005, byl proveden do práva EU především prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o velkých spalovacích zařízeních[3] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší[4].

V souladu s čl. 10 odst. 2 protokolu byly povinností v letech 2005 až 2007 přezkoumány. Z přezkumu vyplynul závěr, že k dosažení cílů zaměřených na životní prostředí a lidské zdraví, pokud jde o kritické zátěže a úrovně, bude z hlediska dlouhodobé ochrany lidského zdraví a životního prostředí zapotřebí stávající snahy posílit. V roce 2007 zahájily smluvní strany jednání za účelem změny protokolu.

Na základě vyjednávání strany přítomné na 30. zasedání výkonného orgánu úmluvy konsensuálně přijaly dvě rozhodnutí (2012/1 a 2012/2), kterými se změnilo znění protokolu a doplnily se dvě nové přílohy (X a XI)[5]. Na základě dohody smluvních stran byla rovněž přijata dvě další rozhodnutí o provádění protokolu[6] (o prozatímním uplatňování změn národních závazků snížení emisí[7] nebo národní emisní inventury).

Rozhodnutí výkonného orgánu úmluvy 2012/1, kterým se aktualizují definice kritických zátěží a kritických úrovní stanovené v příloze I protokolu, nevyžaduje ratifikaci smluvními stranami. V souladu s čl. 13 odst. 4 protokolu byl tento pozměňovací návrh oznámen všem stranám protokolu dne 7. března 2013[8] a vstoupil v platnost dnem 5. června 2013.

Rozhodnutí výkonného orgánu (2012/2) mění hlavní znění protokolu a všech jeho příloh (s výjimkou přílohy I). V souladu s čl. 13 odst. 3 protokolu musí toto rozhodnutí smluvní strany ratifikovat.

Pozměněný protokol stanoví nové národní závazky snížení emisí výše uvedených čtyř látek znečišťujících ovzduší a navíc i emisí jemných částic (PM2,5), které je třeba plnit počínaje rokem 2020. Protokol také podporuje snížení emisí černého uhlíku (obsaženého v částicích a náležejícího mezi znečišťující látky s krátkou životností ovlivňující klima), aktualizuje mezní hodnoty emisí stanovené v přílohách protokolu, zavádí nové normy pro obsah nemethanických těkavých organických sloučenin ve výrobcích a doplňuje oznamovací povinnosti smluvních stran, pokud jde o emise látek znečišťujících ovzduší a pokrok v oblasti technologie a výzkumu.

Změna protokolu bude provedena do právních předpisů EU prostřednictvím několika právních nástrojů. Komise za tímto účelem navrhla směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice o národních emisních stropech[9] a směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení emisí některých znečišťujících látek ze středních spalovacích zařízení do ovzduší[10]. Obě tyto směrnice budou platit současně se stávajícími směrnicemi EU omezujícími zdroje znečištění včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích[11].

Vzhledem k výše uvedenému je vhodné, aby Evropská unie přijala změnu protokolu.

Příloha tohoto rozhodnutí obsahuje změnu znění protokolu, jak je stanoveno v rozhodnutí 2012/2 výkonného orgánu úmluvy.

2013/0448 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o přijetí změny Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 192 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Unie je stranou Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států od jejího přijetí v roce1981[12].

(2)       Unie je smluvní stranou Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států od jeho přijetí dne 13. června 2003[13].

(3)       Smluvní strany Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států zahájily v roce 2007 jednání, jehož cílem bylo dále zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí a stanovit nové závazky ke snížení emisí vybraných látek znečišťujících ovzduší, kterých je třeba dosáhnout do roku 2020, a aktualizovat mezní hodnoty pro emise látek znečišťujících ovzduší u zdroje.

(4)       Strany přítomné na 30. zasedání výkonného orgánu Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování přecházejícím hranice států přijaly [konsensuálně?] rozhodnutí 2012/1 a 2012/2, kterými se mění Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států.

(5)       Rozhodnutí 2012/1 vstoupilo v platnost a nabylo účinnosti na základě zrychleného postupu podle čl. 13 odst. 4 protokolu.

(6)       Rozhodnutí 2012/2 vyžaduje ratifikaci smluvními stranami protokolu v souladu s čl. 13 odst. 3 protokolu.

(7)       Změna Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států by se měla jménem Evropské unie schválit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změna Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států se jménem Unie schvaluje.

Znění změn protokolu je připojeno k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady určí osobu zmocněnou přistoupit jménem Evropské unie k uložení schvalovací listiny stanovené v čl. 13 odst. 3 Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, aby tak Evropská unie vyjádřila svůj souhlas s tím, že bude vázána tímto protokolem, ve znění pozdějších předpisů.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 171, 27.6.1981, s. 11.

[2]               Úř. věst. L 179, 17.7.2003, s. 1.

[3]               Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1.

[4]               Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22.

[5]               Rozhodnutí 2012/1 a 2012/2 z 30. zasedání výkonného orgánu úmluvy, které se konalo ve dnech 30. dubna až 4. května 2012. Text uvedených rozhodnutí je k dispozici na internetové stránce: http://www.unece.org/env/lrtap/multi_h1.html.

[6]               Rozhodnutí 2012/3 a 2012/4 z 30. zasedání výkonného orgánu úmluvy, které se konalo ve dnech 30. dubna až 4. května 2012. Text uvedených rozhodnutí je k dispozici na internetové stránce: http://www.unece.org/env/lrtap/multi_h1.html.

[7]               Národní emisní stropy stanovené v příloze II protokolu, musí být nyní nahrazeny národními závazky na snížení emisí stanovených v příloze II protokolu, ve znění pozdějších předpisů.

[8]               Č.j. ECE/ENV/2013/30.

[9]               COM(2013) XXX

[10]             COM (2013) XXX

[11]             Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

[12]             Úř. věst. L 171, 27.6.1981, s. 11.

[13]             Úř. věst. L 179, 17.7.2003, s. 1.

Rozhodnutí 2012/2 Změna textu a příloh II až IX Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 a doplnění nových příloh X a XI

Článek 1 Změna

Strany Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 se na 13. zasedání výkonného orgánu

rozhodly, že změní Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 (Göteborgský protokol) k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států tak, jak je popsáno v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2 Vztah k Göteborgskému protokolu

Žádný stát ani organizace pro regionální hospodářskou integraci nesmí uložit listinu o přijetí této změny, pokud předtím nebo současně neuloží listinu o podpisu, přijetí a schválení Göteborgského protokolu nebo o přistoupení k němu.

Článek 3 Vstup v platnost

V souladu s čl. 13 odst. 3 Göteborgského protokolu tato změna vstupuje v platnost devadesátým dnem po datu, kdy dvě třetiny smluvních stran Göteborgského protokolu uloží u depozitáře své listiny o přijetí uvedeného protokolu.

Příloha

A.      Preambule

1.             Ve druhém bodě odůvodnění se slova „těkavých organických sloučenin a sloučenin redukovaného dusíku“ nahrazují slovy „těkavých organických sloučenin, sloučenin redukovaného dusíku a částic“.

2.             V třetím bodě odůvodnění se za slovo „ozonu“ vkládají slova „a částic“.

3.             Ve čtvrtém bodě odůvodnění se slova „síry, těkavých organických sloučenin a sekundární znečišťující látky, jako jsou ozon“ nahrazují slovy „síry, těkavých organických sloučenin, amoniak a přímo emitované částice, jakož i sekundárně tvořené znečišťující látky, jako jsou ozon, částice“.

4.             Mezi čtvrtý a pátý bod odůvodnění se vkládá tento bod odůvodnění:

Uznávajíce vyhodnocení vědeckých poznatků o tom, jak je snížení černého uhlíku a přízemního ozonu přínosné pro lidské zdraví a klima, která provedly mezinárodní organizace, např. Program OSN pro životní prostředí a Arktická rada,

5.             Šestý bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

UZNÁVAJÍCE dále, že Kanada a Spojené státy americké dvoustranně jednají o otázkách přeshraničního znečišťování ovzduší v rámci dohody o kvalitě ovzduší mezi Kanadou a Spojenými státy, jejíž součástí jsou závazky obou zemí snižovat emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin, a že obě země zvažují, že do dohody začlení závazky ohledně snižování emisí částic,

6.             Sedmý bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

UZNÁVAJÍCE ještě dále, že Kanada přijala závazek snížit emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických sloučenin a částic, aby splnila kanadské normy týkající se kvality vnějšího ovzduší pro ozon a částice a také vnitrostátní cíl, pokud jde o omezování acidifikace, a že Spojené státy přijaly závazek provádět programy snižování emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého, těkavých organických sloučenin a částic, nutné ke splnění norem týkajících se kvality vnějšího ovzduší pro ozon a částice, aby pokračovaly v soustavném omezování účinků acidifikace a eutrofizace a zvyšování viditelnosti jak v národních parcích, tak městských oblastech,

7.             Devátý a desátý bod odůvodnění se nahrazují těmito body odůvodnění:

BEROUCE v úvahu vědecké poznatky o hemisférickém šíření znečištění ovzduší, o vlivu koloběhu dusíku a možné součinnosti a vzájemných vlivech mezi znečištěním ovzduší a změnou klimatu,

VĚDOMY SI toho, že emise z lodní a letecké dopravy se výrazně podílejí na nepříznivých vlivech na lidské zdraví a životní prostředí a že jsou důležitým problémem, jímž se zabývá jak Mezinárodní námořní organizace, tak Mezinárodní organizace pro civilní letectví,

8.             V patnáctém bodě odůvodnění se slova „amoniaku a těkavých organických sloučenin“ nahrazují slovy „amoniaku, těkavých organických sloučenin a částic“.

9.             V devatenáctém bodě odůvodnění se za slova „sloučeniny redukovaného dusíku“ vkládají slova „a částice včetně černého uhlíku“.

10.           Dvacátý a dvacátý první bod odůvodnění se zrušují.

11.           Ve dvacátém druhém bodě odůvodnění se:

a) slova „a amoniaku“ nahrazují slovy „a sloučenin redukovaného dusíku“; a

b) slova „včetně oxidu dusného“ nahrazují slovy „včetně oxidu dusného a úrovní dusičnanů v ekosystémech“.

12.           Ve dvacátém třetím bodě odůvodnění se slovo „troposférického“ nahrazuje slovem „přízemního“.

B.      Článek 1

1.             Za odstavec 1 se doplňuje tento odstavec:

1a. pojmy „tento protokol“, „protokol“ a „stávající protokol“ rozumí Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999, ve znění příležitostných změn;

2.             Na konci odstavce 9 se doplňují slova „vyjádřené jako amoniak (NH3)“.

3.             Za odstavec 11 se doplňují tyto odstavce:

11a. „částicemi“ nebo „PM“ rozumí látka znečišťující ovzduší, která sestává ze směsi částic rozptýlených v ovzduší; Tyto částice se liší fyzikálními vlastnostmi (např. velikostí a tvarem) a chemickým složením. Není-li uvedeno jinak, veškerými odkazy na částice ve stávajícím protokolu jsou míněny částice s aerodynamickým průměrem rovnajícím se 10 mikronům (µm) (PM10) nebo menším, a to včetně částic s aerodynamickým průměrem rovnajícím se 2,5 µm (PM2,5) nebo menším;

11b. „černým uhlíkem“ rozumějí uhlíkové částice, které pohlcují světlo;

11c. „prekurzory ozonu“ rozumějí oxidy dusíku, těkavé organické sloučeniny, methan a oxid uhelnatý;

4.             V odstavci 13 se za slovo „atmosféře“ vkládají slova „nebo v tocích k receptorům“.

5.             V odstavci 15 se slova „těkavé organické sloučeniny a amoniak“ nahrazují slovy „těkavé organické sloučeniny, amoniak nebo částice“.

6.             Odstavec 16 se nahrazuje tímto:

„novým stacionárním zdrojem“ rozumí jakýkoli stacionární zdroj, jehož stavba či podstatná přestavba je zahájena po uplynutí jednoho roku ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro danou stranu. Strana se může rozhodnout, že stacionární zdroj, kterému již bylo patřičnými příslušnými vnitrostátními orgány uděleno schválení v době vstupu tohoto protokolu pro danou stranu v platnost, nebude považovat za nový stacionární zdroj, pokud je stavba či podstatná přestavba zahájena do 5 let od uvedeného data. Rozhodování o tom, zda určitá modifikace je podstatná či nikoli, je záležitostí příslušného vnitrostátního orgánu, který vezme v úvahu faktory, jako jsou např. environmentální přínosy dané modifikace.

C.      Článek 2

1.             V úvodní větě:

a)                se před slova „Cílem tohoto protokolu“ vkládá číslovka „1.“;

b)                slova „amoniaku a těkavých organických sloučenin“ se nahrazují slovy „amoniaku, těkavých organických sloučenin a částic“;

c) za slova „zdraví lidí“ se vkládají slova „a životní prostředí“;

d)                slova „materiály a plodiny“ se nahrazují slovy „materiály, plodiny a klima v krátkodobém i dlouhodobém výhledu“; a

e) za slovo „eutrofizace“ se vkládá slovo „, částic“.

2.             Na konec písmena a) se doplňují slova „které umožňují obnovu ekosystému“.

3.             V písmenu b) se na konec písmena doplňují slova „, které umožňují obnovu ekosystému“ a za středníkem se vypouští spojka „a“.

4.             V písm. c) bodě ii) se slova „celostátní normu“ nahrazují slovy „normu týkající se kvality vnějšího ovzduší“.

5.             Za písm. c) se doplňují nová písmena d), e) a f), které znějí:

d)                pro částice:

      i)              pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP kritické zátěže částic popsané v příloze I;

       ii)             pro Kanadu normu týkající se kvality vnějšího ovzduší; a

       iii)            pro Spojené státy americké vnitrostátní normu týkající se kvality vnějšího ovzduší pro částice;

e) pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP kritické zátěže amoniaku popsané v příloze I; a

f) pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP přípustné úrovně látek znečišťujících ovzduší za účelem ochrany materiálů popsané v příloze I.

6.             Na konec článku 2 se doplňuje nový odstavec 2, který zní:

2. Dalším cílem je, aby smluvní strany při provádění opatření, jimiž hodlají dosáhnout svých vnitrostátních cílů pro částice, upřednostnily v rozsahu, který považují za vhodný, opatření ke snižování emisí, která rovněž výrazně snižují černý uhlík, aby se zajistil přínos pro lidské zdraví a životní prostředí a přispělo ke zmírnění krátkodobé změny klimatu.

D.      Článek 3

1.             V odstavci 1:

a)                slovo „strop“ v prvním řádku se nahrazuje slovy „závazek snížení“;

b)                slovo „stropem“ ve druhém řádku se nahrazuje slovem „závazkem“; a

c) na konec odstavce se doplňují slova „Při provádění opatření ke snížení emisí částic by se každá strana měla snažit snížit emise z kategorií zdrojů, o nichž je známo, že emitují velké množství černého uhlíku, a to v rozsahu, který považuje za vhodný.“.

2.             V odstavcích 2 a 3 se slova „V a VI“ nahrazují slovy „V, VI a X“.

3.             Na začátek odstavce 2 se vkládají slova „S výhradou odstavců 2a a 2b“.

4.             Vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:

2a.              Strana, která již byla smluvní stranou stávajícího protokolu předtím, než vstoupila v platnost změna, jež zavádí nové kategorie zdrojů, může použít mezní hodnoty platné pro „stávající stacionární zdroje“ na každý zdroj z této nové kategorie, jehož stavba či podstatná přestavba byla zahájena před uplynutím jednoho roku od data, kdy uvedená změna vstoupila pro danou stranu v platnost, pokud daný zdroj později neprojde podstatnou přestavbou.

2b.              Strana, která již byla smluvní stranou stávajícího protokolu předtím, než vstoupila v platnost změna, jež zavádí nové mezní hodnoty pro „novou kategorii zdrojů“, může nadále používat dříve platné mezní hodnoty na každý zdroj, jehož stavba či podstatná přestavba byla zahájena před uplynutím jednoho roku od data, kdy uvedená změna vstoupila pro danou stranu v platnost, pokud daný zdroj později neprojde podstatnou přestavbou.

5.             Odstavec 4 se zrušuje.

6.             Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

Smluvní strany použijí nejlepší dostupné technologie na mobilní zdroje uvedené v příloze VIII a na každý stacionární zdroj uvedený v přílohách IV, V, VI a X a opatření ke kontrole černého uhlíku jakožto složky částic, a to v míře, kterou považují za vhodnou, přičemž vezmou v úvahu instrukční dokumenty přijaté výkonným orgánem.

7.             Odstavec 7 se nahrazuje tímto:

V rozsahu, v němž je to technicky a ekonomicky proveditelné, a s ohledem na náklady a přínosy každá strana použije mezní hodnoty pro obsah těkavých organických sloučenin v produktech zahrnutých v příloze XI, a to v souladu termíny uvedenými v příloze VII.

8.             V odst. 8 písm. b):

a)                se vypouštějí slova „dokumentem V“ a „na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jeho pozdějším zněním“; a

b)                na konec odstavce se doplňuje nová věta, která zní:

Zvláštní pozornost je třeba věnovat snižování emisí amoniaku z těch zdrojů amoniaku, které jsou pro danou stranu významné.

9.             V odst. 9 písm. b) se slova „amoniaku a/nebo těkavých organických sloučenin přispívající k acidifikaci, eutrofizaci nebo k tvorbě ozonu“ nahrazují slovy „amoniaku, těkavých organických sloučenin a/nebo částic přispívající k acidifikaci, eutrofizaci, k tvorbě ozonu nebo ke zvýšeným úrovním částic“.

10.           V odst. 10 písm. b) se slova „síra a/nebo těkavé organické sloučeniny“ nahrazují slovy „síra, těkavé organické sloučeniny a/nebo částice“.

11.           Odstavec 11 se nahrazuje tímto:

Kanada a Spojené státy americké při podpisu, přijetí nebo schválení tohoto protokolu či změn obsažených v rozhodnutí 2012/2 nebo při přistoupení k tomuto protokolu či k uvedeným změnám předloží výkonnému orgánu své příslušné závazky snížení emisí síry, oxidů dusíku, těkavých organických sloučenin a částic k jejich automatickému začlenění do přílohy II.

12.           Za odstavec 11 se vkládají nové odstavce, které znějí:

11a. Kanada rovněž při podpisu, přijetí nebo schválení stávajícího protokolu nebo při přistoupení k němu předloží výkonnému orgánu příslušné mezní hodnoty k jejich automatickému začlenění do příloh IV, V, VI, VIII, X a XI.

11b. Každá smluvní strana vypracuje a aktualizuje inventury a prognózy emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku, těkavých organických sloučenin a částic. Smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP používají metodiky stanovené v pokynech vypracovaných řídicím subjektem EMEP a přijatých smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu. Strany mimo geografický rozsah EMEP používají jako instrukční dokumenty metodiky vyvinuté na základě pracovního plánu výkonného orgánu.

11c. Každá smluvní strana se aktivně účastní programů v rámci Úmluvy o vlivech znečištění ovzduší na zdraví lidí a životní prostředí.

11d. Pro srovnání celkových emisí jednotlivých zemí se závazky snížení emisí, které jsou stanoveny v odstavci 1, může strana využít postup popsaný v rozhodnutí výkonného orgánu. Takový postup obsahuje ustanovení o předkládání podkladů a o přezkoumání způsobu, jímž byl postup využit.

E.      Článek 3a

1.             Vkládá se nový článek 3a, který zní:

Článek 3a

Pružná přechodná opatření

1. Bez ohledu na čl. 3 odst. 2, 3, 5 a 6 může smluvní strana úmluvy, která se v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2019 stane smluvní stranou tohoto protokolu, za podmínek stanovených v tomto článku používat při provádění mezních hodnot stanovených v přílohách IV a/nebo VIII pružná přechodná opatření.

2. Smluvní strana, která se rozhodne, že použije pružná přechodná opatření podle tohoto článku, v listině o podpisu, přijetí či schválení stávajícího protokolu nebo přistoupení k němu uvede:

a)    konkrétní ustanovení přílohy VI a/nebo VIII, pro něž se strana rozhodla použít pružná přechodná opatření; a

b)    plán provádění, v němž vymezí harmonogram úplného provedení upřesněných ustanovení.

3. Plán provádění podle odst. 2 písm. b) obsahuje přinejmenším ustanovení o provedení mezních hodnot pro nové a stávající stacionární zdroje uvedené v tabulkách 1 a 5 přílohy VI a tabulkách 1, 2, 3, 13 a 14 přílohy VIII, a to nejpozději do osmi let poté, co stávající protokol vstoupil pro danou stranu v platnost, nebo do 31. prosince 2022 podle toho, které datum nastane dříve.

4. V žádném případě nesmí smluvní strana odložit provedení mezních hodnot pro nové a stávající stacionární zdroje příloze VI nebo příloze VIII na období po 31. prosinci 2030.

5. Smluvní strana, která se rozhodne, že použije pružná přechodná opatření podle tohoto článku, předloží výkonnému sekretariátu Komise tříletou zprávu o pokroku při provádění přílohy VI a/nebo přílohy VIII. Výkonný sekretariát Komise tyto tříleté zprávy zpřístupní výkonnému orgánu.

F.      Článek 4

1.             V odstavci 1 se slova „amoniaku a těkavých organických sloučenin“ nahrazují slovy „amoniaku, těkavých organických sloučenin a částic včetně černého uhlíku“.

2.             V odst. 1 písm. a) se slova „nízkoemisních hořáků a kodexu správné zemědělské praxe“ nahrazují slovy „nízkoemisních hořáků, kodexu správné zemědělské praxe a opatření, o nichž je známo, že zmírňují emise černého uhlíku jakožto složky částic“.

G.      Článek 5

1.             V odst. 1 písm. a):

a)                se slova „amoniaku a těkavých organických sloučenin“ se nahrazují slovy „amoniaku, těkavých organických sloučenin a částic včetně černého uhlíku“; a

b)                se slova „národního emisního stropu“ nahrazují slovy „závazku snížení emisí“.

2.             Ustanovení odst. 1 písm. c) se nahrazuje tímto:

c)    úrovních přízemního ozonu a částic;

3.             V odst. 1 písm. d) se „6“ nahrazuje „6; a“.

4.             Vkládá se nový odst. 1 písm. e), který zní:

e)    zlepšeních týkajících se životního prostředí a lidského zdraví, která souvisejí se splněním závazků snížení emisí do roku 2020 a v pozdějším období, uvedených v příloze II. O zemích v geografickém rozsahu EMEP se informace o těchto zlepšeních předloží v instrukčních dokumentech přijatých výkonným výborem.

5.             V odst. 2 písm. e):

a)                se slova „zdravotních a environmentálních“ nahrazují slovy „zdravotních, environmentálních a klimatických“; a

b)                za slovo „účincích“ se vkládají slova „snížení množství“.

H.      Článek 6

1.             V odst. 1 písm. b) se slova „amoniaku a těkavých organických sloučenin“ nahrazují slovy „amoniaku, těkavých organických sloučenin a částic“.

2.             V odst. 1 písm. f) se vypouštějí slova „dokumenty I až V“ a „na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jejich pozdější znění“.

3.             V odst. 1 písm. g) se vypouštějí slova „dokument VI“ a „na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jejich pozdější znění“.

4.             V odst. 1 písm. h) se slova „amoniak a těkavé organické sloučeniny“ nahrazují slovy „amoniak, těkavé organické sloučeniny a částice“.

5.             Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

Každá smluvní strana shromažďuje a aktualizuje informace o:

a)                imisních koncentracích a depozicích síry a sloučenin dusíku;

b)                imisních koncentracích ozonu, těkavých organických sloučenin a částic; a

c)                 je-li to proveditelné, odhadech expozice přízemnímu ozonu a částicím.

Je-li to proveditelné, každá smluvní strana rovněž shromažďuje a aktualizuje informace o účincích všech těchto znečišťujících látek na lidské zdraví, suchozemské a vodní ekosystémy, materiály a klima. Smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP by měly používat pokyny přijaté výkonným orgánem. Strany mimo geografický rozsah EMEP by měly jako instrukční dokumenty používat metodiky vyvinuté na základě pracovního plánu výkonného orgánu.

6.             Vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

2a Každá smluvní strana by také měla v rozsahu, který považuje za vhodný, vypracovat a aktualizovat inventury a prognózy emisí černého uhlíku, a to za použití pokynů přijatých výkonným orgánem.

I.       Článek 7

1.             V odst. 1 písm. a) bodě ii) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 3 a 7“.

2.             Úvodní věta odst. 1 písm. b) se nahrazuje tímto:

b)                Každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP podává zprávu EMEP prostřednictvím výkonného sekretariátu Komise, a to na základě pokynů vypracovaných řídícím orgánem EMEP a přijatých výkonným orgánem, zahrnující tyto údaje o emisích oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku, těkavých organických sloučenin a částic:

3.             V odst. 1 písm. b) bodě i) se vypouštějí slova „síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin“.

4.             V odst. 1 písm. b) bodě ii):

a)                se vypouštějí slova „síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin“; a

b)                číselný údaj „(1990)“ se nahrazuje slovy „uvedeném v příloze II“.

5.             V odst. 1 písm. b) bodě iii) se vypouštějí slova „a současných plánech na snížení emisí“.

6.             Ustanovení odst. 1 písm. b) bodu iv) se nahrazuje tímto:

iv)               informační zprávu o inventuře s podrobnými informacemi o inventurách vykázaných emisí a prognózách emisí;

7.             Doplňuje se nový odstavec 1 (ba), který zní:

ba)              každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP by měla výkonnému orgánu prostřednictvím výkonného sekretariátu Komise předávat dostupné informace o programech zabývajících se vlivy znečištění ovzduší na zdraví lidí a životní prostředí a programech sledování a modelování atmosféry v rámci úmluvy, a to za využití pokynů přijatých výkonným orgánem;

8.             Ustanovení odst. 1 písm. c) se nahrazuje tímto:

c)                 smluvní strany ležící mimo geografický rozsah EMEP předkládají zprávy s dostupnými údaji o úrovních emisí včetně údajů za referenční rok uvedený v příloze II, které se týkají geografické oblasti, na niž se vztahují jejich závazky snížení emisí. Smluvní strany ležící mimo geografický rozsah EMEP by měly zpřístupnit podobné údaje jako v písmenu ba), pokud je o to výkonný orgán požádá.

9.             Za odst. 1 písm. c) se vkládá nové písmeno d), které zní:

d)                Každá smluvní strana by rovněž měla podávat zprávy o inventurách a prognózách emisí černého uhlíku, jsou-li k dispozici, a to za využití pokynů přijatých výkonným orgánem.

10.           Úvodní věta odstavce 3 se nahrazuje tímto:

Na žádost výkonného orgánu a v souladu s termíny, které tento orgán určil, poskytuje EMEP a další podpůrné orgány výkonnému orgánu relevantní informace o:

11.           V odst. 3 písm. a) se za slova „koncentracích“ vkládají slova „částic včetně černého uhlíku“.

12.           V odst. 3 písm. b) se slova „ozonu a jeho prekurzorů“ nahrazují slovy „částic, přízemního ozonu a jeho prekurzorů“.

13.           Za odst. 3 písm. b) se vkládají nová písm. c) a d), které znějí:

c)                 nepříznivých účincích na lidské zdraví, přírodní ekosystémy, materiály a plodiny včetně interakcí se změnou klimatu a životním prostředím, které souvisejí s látkami, na něž se vztahuje stávající protokol, a pokroku při dosahování zlepšení v oblasti lidského zdraví a životního prostředí, jak je popsáno v instrukčních dokumentech přijatých výkonným orgánem; a

d)                výpočtech emisní bilance dusíku, účinnosti využití dusíku a přebytků dusíku a jejich zlepšení v geografické oblasti EMEP, a to za využití instrukčních dokumentů přijatých výkonným orgánem.

14.           Závěrečná věta odstavce 3 se zrušuje.

15.           Na konec odstavce 4 se doplňují slova „a částic“.

16.           V odstavci 5 se slova „skutečnými koncentracemi ozonu a kritickými úrovněmi ozonu“ nahrazují slovy „skutečnými koncentracemi ozonu a částic a kritickými úrovněmi ozonu a částic“.

17.           Vkládá se nový odstavec 6, který zní:

6. Bez ohledu na čl. 7 odst. 1 písm. b) může smluvní strana požádat výkonný orgán o povolení vykázat omezenou inventuru u konkrétní znečišťující látky nebo látek, jestliže:

a)                strana dříve nebyla povinna podávat zprávy o dané znečišťující látce podle stávajícího protokolu ani podle žádného jiného protokolu; a

b)                omezená inventura stran obsahuje přinejmenším všechny velké bodové zdroje znečišťující látky či látek na území smluvní strany nebo v příslušné oblasti PEMA.

Výkonný orgán takovéto povolení uděluje každoročně až po dobu pěti let od vstupu tohoto protokolu pro danou stranu v platnost, ale v žádném případě pro podávání zpráv o emisích za jakýkoli rok po roce 2019. K takové žádosti budou přiloženy informace o pokroku při vypracovávání ucelenější inventury v rámci každoročního podávání zpráv danou stranou.

J.       Článek 8

1.             V odstavci b) se za slova „databází emisí“ vkládají slova „částic včetně černého uhlíku,“.

2.             V odstavci c) se slova „sloučenin dusíku a těkavých organických sloučenin“ nahrazují slovy „sloučenin dusíku, těkavých organických sloučenin a částic včetně černého uhlíku“.

3.             Za odstavec d) se doplňuje nový odstavec (da), který zní:

prohlubováním vědeckého poznání potenciálních přínosů možných scénářů snižování emisí pro látky znečišťující ovzduší (např. methan, oxid uhelnatý a černý uhlík), které mají krátkodobou radiační účinnost a jiné účinky na klima, z hlediska zmírnění změny klimatu;

4.             V odstavci e) se slova „eutrofizace a fotochemického znečištění“ nahrazují slovy „eutrofizace, fotochemického znečištění a částic“.

5.             V odstavci f) se slova „amoniaku a těkavých organických sloučenin“ nahrazují slovy „amoniaku, těkavých organických sloučenin a jiných prekurzorů ozonu a částic“.

6.             V odstavci g):

a)                se slova „dusíku a těkavých organických sloučenin“ nahrazují slovy „dusíku, těkavých organických sloučenin a částic“;

b)                se vypouštějí slova „včetně jejich příspěvku k suspendovaným částicím v ovzduší“; a

c)                 se slova „těkavými organickými sloučeninami a troposférickým ozonem“ nahrazují slovy „těkavými organickými sloučeninami, částicemi a přízemním ozonem“.

7.             V odstavci k):

a)                se slova „životní prostředí a pro lidské zdraví“ nahrazují slovy „životní prostředí, lidské zdraví a dopady na klima“; a

b)                se slova „amoniaku a těkavých organických sloučenin“ nahrazují slovy „amoniaku, těkavých organických sloučenin a částic“.

K.      Článek 10

1.             V odstavci 1 se slova „sloučenin síry a dusíku“ nahrazují slovy „sloučenin síry a dusíku a částic“.

2.             V odst. 2 písm. b):

a)                se slova „účinků na zdraví“ nahrazují slovy „účinků na lidské zdraví a přínosů pro klima“; a

b)                za slova „zejména v případě“ se vkládá slovo „částic“.

3.             Vkládají se nové odstavce 3 a 4, které znějí:

3. Výkonný orgán začlení do svých přezkoumání podle tohoto článku hodnocení opatření ke zmírnění emisí černého uhlíku, a to nejpozději na druhém zasedání výkonného orgánu poté, co vstoupila v platnost změna obsažená v rozhodnutí 2012/2.

4. Smluvní strany nejpozději na druhém zasedání výkonného orgánu poté, co vstoupila v platnost změna obsažená v rozhodnutí 2012/2, vyhodnotí opatření k omezení emisí amoniaku a zváží, zda je potřeba přepracovat přílohu IX.

L.      Článek 13

Článek 13 se nahrazuje tímto:

Článek 13

Úpravy

1.             Kterákoli smluvní strana úmluvy může navrhnout úpravy přílohy II tohoto protokolu a doplnit do ní své jméno spolu s úrovněmi emisí, emisními stropy a procentním snížením svých emisí.

2.             Kterákoli smluvní strana může navrhnout úpravu svých závazků snížení emisí, které jsou již uvedeny v příloze II. Takovýto návrh musí obsahovat podklady a bude přezkoumán, jak je stanoveno v rozhodnutí výkonného orgánu. Toto přezkoumání se uskuteční dříve, než o návrhu v souladu s odstavcem 4 začnou diskutovat smluvní strany.

3.             Kterákoli smluvní strana, která je způsobilá podle čl. 3 odst. 9, může navrhnout, aby byla příloha III upravena a aby do ní byla doplněna jedna či více oblastí PEMA nebo aby byly provedeny změny v oblasti PEMA, která spadá do její jurisdikce a je zapsána v uvedené v příloze.

4.             Navrhované úpravy se předkládají písemně výkonnému sekretariátu Komise a ten je sdělí všem smluvním stranám. Smluvní strany navržené úpravy projednají na příštím zasedání výkonného orgánu za předpokladu, že uvedené návrhy výkonný sekretariát rozeslal smluvním stranám alespoň devadesát dní předem.

5.             Úpravy se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a nabudou účinku pro všechny smluvní strany stávajícího protokolu devadesátým dnem ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise těmto smluvním stranám přijetí úpravy písemně oznámí.

Článek 13a

Změny

1.             Změny tohoto protokolu může navrhnout kterákoli smluvní strana.

2.             Navrhované změny se předkládají písemně výkonnému sekretariátu Komise a ten je sdělí všem smluvním stranám. Smluvní strany navržené změny projednají na příštím zasedání výkonného orgánu za předpokladu, že uvedené návrhy výkonný sekretariát rozeslal smluvním stranám alespoň devadesát dní předem.

3.             Jiné změny stávajícího protokolu než změny příloh I a III se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátým dnem ode dne, kdy dvě třetiny smluvních stran, jež byly smluvními stranami v okamžiku přijetí, uloží u depozitáře své listiny o přijetí zmíněných změn. Pro kteroukoli další smluvní stranu vstoupí změny v platnost devadesátým dnem po dni, kdy daná strana uložila listiny o přijetí těchto změn.

4.             Změny příloh I a III stávajícího protokolu se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí sto osmi dnů ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise sdělil tuto změnu všem smluvním stranám, nabude změna těchto příloh účinku pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s odstavcem 5 níže za předpokladu, že takovéto oznámení nepodalo nejméně šestnáct smluvních stran.

5.             Strana, která není schopna schválit změnu přílohy I a/nebo III, to oznámí písemně depozitáři do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejím přijetí. Depozitář neprodleně oznámí všem smluvním stranám obdržená oznámení. Smluvní strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí změn a po uložení listin o jejich přijetí u depozitáře nabude změna přílohy pro tuto smluvní stranu účinku.

6.             Pro smluvní strany, které jej přijaly, je postup stanovený v odstavci 7 nadřazený postupu stanovenému v odstavci 3, pokud jde o změny příloh IV až XI.

7.             Změny příloh IV a XI budou přijaty konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise sdělil tuto změnu všem smluvním stranám, nabude změna takové přílohy účinku pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s ustanoveními písmena a):

a)             Smluvní strana, která není schopna schválit změnu přílohy IV až XI, to oznámí depozitáři písemně do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejím přijetí. Depozitář neprodleně oznámí všem smluvním stranám obdržená oznámení. Smluvní strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí změn a po uložení listiny o přijetí u depozitáře nabudou tyto změny příloh pro tuto stranu účinku.

b)             Změny příloh IV až XI nevstoupí v platnost, pokud souhrnný počet šestnácti nebo více smluvních stran buď:

i)                  předložil oznámení v souladu s písmenem a); nebo

ii)                 nepřijal postup stanovený v tomto odstavci a dosud neuložil listinu o přijetí změny v souladu s ustanoveními odstavce 3.

M.     Článek 15

Vkládá se nový odstavec 4, který zní:

4. Stát nebo regionální organizace hospodářské integrace prohlásí v listině o podpisu, přijetí nebo schválení nebo o přistoupení, že pokud jde o změny příloh IV­–XI, nehodlají být vázány postupy stanovenými v čl. 13a odst. 7.

N.      Nový článek 18a

Za článek 18 se vkládá nový článek 18a, který zní:

Článek 18a

Ukončení protokolů

Až všechny smluvní strany kteréhokoli z následujících protokolů v souladu s článkem 15 uloží u depozitáře své listiny o podpisu, přijetí a schválení tohoto protokolu nebo o přistoupení k němu, bude se mít za to, že uvedený protokol ukončil:

a)                Helsinský protokol o snížení emisí síry nebo jejich toků přes hranice států nejméně o 30 procent z roku 1985;

b)                Sofijský protokol o omezování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států z roku 1988;

c)                 Ženevský protokol o omezování emisí těkavých organických sloučenin nebo jejich toků přes hranice států z roku 1991;

d)                Protokol z Osla o dalším snižování emisí síry z roku 1994.

O.      Příloha II

Příloha II se nahrazuje textem, který zní:

Závazky snížení emisí

1. Závazky snížení emisí uvedené v následujících tabulkách se vztahují k ustanovení čl. 3 odst. 1 a 10 tohoto protokolu.

2. Tabulka 1 obsahuje emisní stropy pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), amoniak (NH3) a těkavé organické sloučeniny pro období od roku 2010 do roku 2020, vyjádřené v tisících metrických tun pro smluvní strany, které ratifikovaly tento protokol před rokem 2010.

3. Tabulky 2–6 obsahují závazky snížení emisí SO2, NOx, NH3, těkavých organických sloučenin a částic PM2,5 pro rok 2020 a následující období. Tyto závazky jsou vyjádřeny jako procentní podíl snížení úrovně emisí z roku 2005.

4. Odhady emisí za rok 2005 uvedené v tabulkách 2–6 jsou uvedeny v tisících tun a představují nejnovější nejlepší dostupné údaje vykázané stranami v roce 2012. Tyto odhady jsou uvedeny pouze pro informační účely a smluvní strany je mohou při vykazování údajů o emisích v rámci tohoto protokolu aktualizovat, pokud budou mít k dispozici lepší informace. Pro informaci bude sekretariát na internetových stránkách Komise tabulku nejaktuálnějších odhadů vykázaných stranami udržovat a pravidelně aktualizovat. Procentuálně vyjádřené závazky snížení emisí uvedené v tabulkách 2–6 se týkají nejaktuálnějších odhadů za rok 2005, které strany vykázaly výkonnému sekretariátu Komise.

5. Pokud smluvní strana v určitém roce zjistí, že kvůli obzvláště chladné zimě, obzvláště suchému létu nebo nepředvídaným výchylkám v hospodářských činnostech, např. ztrátě kapacity systému dodávky energie na vnitrostátní úrovni či v sousední zemi, nemůže splnit své závazky snížení emisí, může tyto závazky splnit tím, že zprůměruje své vnitrostátní roční emise za dotčený rok, rok předcházející danému roku a rok, který po něm následuje, a to za předpokladu, že tento průměr nepřesáhne její závazek.

Tabulka 1

Stropy emisí pro období od roku 2010 do roku 2020 pro smluvní strany, které ratifikovaly tento protokol před rokem 2010 (vyjádřené v tisících tun za rok)

|| Smluvní strana || Ratifikace || SO2 || NOx || NH3 || Těkavé organické sloučeniny

|| || || || || ||

1 || Belgie || 2007 || 106 || 181 || 74 || 144

2 || Bulharsko || 2005 || 856 || 266 || 108 || 185

3 || Chorvatsko || 2008 || 70 || 87 || 30 || 90

4 || Kypr || 2007 || 39 || 23 || 9 || 14

5 || Česká republika || 2004 || 283 || 286 || 101 || 220

6 || Dánsko || 2002 || 55 || 127 || 69 || 85

7 || Finsko || 2003 || 116 || 170 || 31 || 130

8 || Francie || 2007 || 400 || 860 || 780 || 1 100

9 || Německo || 2004 || 550 || 1 081 || 550 || 995

10 || Maďarsko || 2006 || 550 || 198 || 90 || 137

11 || Lotyšsko || 2004 || 107 || 84 || 44 || 136

12 || Litva || 2004 || 145 || 110 || 84 || 92

13 || Lucembursko || 2001 || 4 || 11 || 7 || 9

14 || Nizozemsko || 2004 || 50 || 266 || 128 || 191

15 || Norsko || 2002 || 22 || 156 || 23 || 195

16 || Portugalsko || 2005 || 170 || 260 || 108 || 202

17 || Rumunsko || 2003 || 918 || 437 || 210 || 523

18 || Slovensko || 2005 || 110 || 130 || 39 || 140

19 || Slovinsko || 2004 || 27 || 45 || 20 || 40

20 || Španělskoa || 2005 || 774 || 847 || 353 || 669

21 || Švédsko || 2002 || 67 || 148 || 57 || 241

22 || Švýcarsko || 2005 || 26 || 79 || 63 || 144

23 || Spojené království Velké Británie a Severního Irska || 2005 || 625 || 1 181 || 297 || 1 200

24 || Spojené státy americké || 2004 || b || c || || d

25 || Evropská unie || 2003 || 7 832 || 8 180 || 4 294 || 7 585

a Údaje se vztahují pouze na evropskou část země.

b Po přijetí tohoto protokolu v roce 2004 poskytly Spojené státy americké orientační cíl pro rok 2010 ve výši 16 013 000 tun celkových emisí síry z oblasti PEMA vymezené pro síru, 48 sousedících států a z federálního distriktu District of Columbia. Tento údaj je převeden na 14 527 000 tun.

c Po přijetí tohoto protokolu v roce 2004 poskytly Spojené státy americké orientační cíl pro rok 2010 ve výši 2010 ve výši 6 897 000 tun celkových emisí NOx z oblasti PEMA vymezené pro NOx, ze států Connecticut, Delaware, Illinois, Indiana, Kentucky, Maine, Maryland, Massachusetts, Michigan, New Hampshire, New Jersey, New York, Ohio, Pennsylvania, Rhode Island, Vermont, West Virginia a Wisconsin a z federálního distriktu District of Columbia. Tento údaj je převeden na 6 257 000 tun.

d Po přijetí tohoto protokolu v roce 2004 Spojené státy americké poskytly orientační cíl pro rok 2010 ve výši 2010 ve výši 4 972 000 tun celkových emisí těkavých organických sloučenin z oblasti PEMA vymezené pro těkavé organické sloučeniny, ze států Connecticut, Delaware, Illinois, Indiana, Kentucky, Maine, Maryland, Massachusetts, Michigan, New Hampshire, New Jersey, New York, Ohio, Pennsylvania, Rhode Island, Vermont, West Virginia, a Wisconsin a z federálního distriktu District of Columbia. Tento údaj je převeden na 4 511 000 tun.

Tabulka 2

Závazky snížení emisí oxidu siřičitého pro rok 2020 a následující období

|| Smluvní strana úmluvy || Úrovně emisí v roce 2005 v tisících tun SO2 || Snížení oproti úrovni roku 2005 (%)

|| || ||

1 || Rakousko || 27 || 26

2 || Bělorusko || 79 || 20

3 || Belgie || 145 || 43

4 || Bulharsko || 777 || 78

5 || Kanada a || ||

6 || Chorvatsko || 63 || 55

7 || Kypr || 38 || 83

8 || Česká republika || 219 || 45

9 || Dánsko || 23 || 35

10 || Estonsko || 76 || 32

11 || Finsko || 69 || 30

12 || Francie || 467 || 55

13 || Německo || 517 || 21

14 || Řecko || 542 || 74

15 || Maďarsko || 129 || 46

16 || Irsko || 71 || 65

17 || Itálie || 403 || 35

18 || Lotyšsko || 6,7 || 8

19 || Litva || 44 || 55

20 || Lucembursko || 2,5 || 34

21 || Malta || 11 || 77

22 || Nizozemsko b || 65 || 28

23 || Norsko || 24 || 10

24 || Polsko || 1 224 || 59

25 || Portugalsko || 177 || 63

26 || Rumunsko || 643 || 77

27 || Slovensko || 89 || 57

28 || Slovinsko || 40 || 63

29 || Španělsko b || 1 282 || 67

30 || Švédsko || 36 || 22

31 || Švýcarsko || 17 || 21

32 || Spojené království Velké Británie a Severního Irska || 706 || 59

33 || Spojené státy americké c || ||

34 || Evropská unie || 7 828 || 59

a Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předloží Kanada: a) hodnotu celkových odhadovaných úrovní emisí síry za rok 2005, buď na celostátní úrovni, nebo pro kanadskou oblast PEMA, pokud nějakou předložila; a b) orientační hodnotu snížení úrovní celkových emisí síry v roce 2020 ve srovnání s úrovněmi roku 2005, buď na vnitrostátní úrovni, nebo v oblasti PEMA. Bod a) se zařadí do tabulky a bod b) se uvede v poznámce pod čarou k tabulce. PEMA, pokud byla předložena, se vyjádří jako úprava přílohy III protokolu.

b Údaje se vztahují pouze na evropskou část země.

c Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu Spojené státy americké předloží: a) hodnotu celkových odhadovaných úrovní emisí síry za rok 2005, buď na celostátní úrovni, nebo pro oblast PEMA; a b) orientační hodnotu snížení úrovní celkových emisí síry v roce 2020 ve srovnání s identifikovanými úrovněmi roku 2005; a c) veškeré změny oblasti PEMA vymezené v okamžiku, kdy se Spojené státy staly smluvní stranou protokolu. Bod a) se zařadí do tabulky, bod b) se uvede v poznámce pod čarou k tabulce a bod c) se vyjádří jako úprava přílohy III.

Tabulka 3

Závazky snížení emisí oxidů dusíku pro rok 2020 a následující obdobía

|| Smluvní strana úmluvy || Úrovně emisí v roce 2005 v tisících tun NO2 || Snížení oproti úrovni roku 2005 (%)

|| || ||

1 || Rakousko || 231 || 37

2 || Bělorusko || 171 || 25

3 || Belgie || 291 || 41

4 || Bulharsko || 154 || 41

5 || Kanada b || ||

6 || Chorvatsko || 81 || 31

7 || Kypr || 21 || 44

8 || Česká republika || 286 || 35

9 || Dánsko || 181 || 56

10 || Estonsko || 36 || 18

11 || Finsko || 177 || 35

12 || Francie || 1 430 || 50

13 || Německo || 1 464 || 39

14 || Řecko || 419 || 31

15 || Maďarsko || 203 || 34

16 || Irsko || 127 || 49

17 || Itálie || 1 212 || 40

18 || Lotyšsko || 37 || 32

19 || Litva || 58 || 48

20 || Lucembursko || 19 || 43

21 || Malta || 9,3 || 42

22 || Nizozemsko c || 370 || 45

23 || Norsko || 200 || 23

24 || Polsko || 866 || 30

25 || Portugalsko || 256 || 36

26 || Rumunsko || 309 || 45

27 || Slovensko || 102 || 36

28 || Slovinsko || 47 || 39

29 || Španělsko c || 1 292 || 41

30 || Švédsko || 174 || 36

31 || Švýcarsko d || 94 || 41

32 || Spojené království Velké Británie a Severního Irska || 1 580 || 55

33 || Spojené státy americkée || ||

34 || Evropská unie || 11 354 || 42

a Do odhadů za rok 2005 pro členské státy EU nejsou zahrnuty emise z půd.

b Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předloží Kanada: a) hodnotu celkových odhadovaných úrovní emisí oxidů dusíku za rok 2005, buď na celostátní úrovni, nebo pro kanadskou oblast PEMA, pokud nějakou předložila; a b) orientační hodnotu snížení úrovní celkových emisí oxidů dusíku v roce 2020 ve srovnání s úrovněmi roku 2005, buď na vnitrostátní úrovni, nebo v oblasti PEMA. Bod a) se zařadí do tabulky a bod b) se uvede v poznámce pod čarou k tabulce. PEMA, pokud byla předložena, se vyjádří jako úprava přílohy III protokolu.

c Údaje se vztahují pouze na evropskou část země.

d Včetně emisí z produkce plodin a zemědělských půd (NFR 4D).

e Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu Spojené státy americké předloží: a) hodnotu celkových odhadovaných úrovní emisí oxidů dusíku za rok 2005 buď pro stát jako celek, nebo pro oblast PEMA; a b) orientační hodnotu snížení úrovní celkových emisí oxidů dusíku v roce 2020 ve srovnání s identifikovanými úrovněmi roku 2005; a c) veškeré změny oblasti PEMA vymezené v okamžiku, kdy se Spojené státy staly smluvní stranou protokolu. Bod a) se zařadí do tabulky, bod b) se uvede v poznámce pod čarou k tabulce a bod c) se vyjádří jako úprava přílohy III.

Tabulka 4

Závazky snížení emisí amoniaku pro rok 2020 a následující období

|| Smluvní strana úmluvy || Úrovně emisí NH3 v roce 2005 v tisících tun || Snížení oproti úrovni roku 2005 (%)

|| || ||

1 || Rakousko || 63 || 1

2 || Bělorusko || 136 || 7

3 || Belgie || 71 || 2

4 || Bulharsko || 60 || 3

5 || Chorvatsko || 40 || 1

6 || Kypr || 5,8 || 10

7 || Česká republika || 82 || 7

8 || Dánsko || 83 || 24

9 || Estonsko || 9,8 || 1

10 || Finsko || 39 || 20

11 || Francie || 661 || 4

12 || Německo || 573 || 5

13 || Řecko || 68 || 7

14 || Maďarsko || 80 || 10

15 || Irsko || 109 || 1

16 || Itálie || 416 || 5

17 || Lotyšsko || 16 || 1

18 || Litva || 39 || 10

19 || Lucembursko || 5,0 || 1

20 || Malta || 1,6 || 4

21 || Nizozemsko a || 141 || 13

22 || Norsko || 23 || 8

23 || Polsko || 270 || 1

24 || Portugalsko || 50 || 7

25 || Rumunsko || 199 || 13

26 || Slovensko || 29 || 15

27 || Slovinsko || 18 || 1

28 || Španělskoa || 365 || 3

29 || Švédsko || 55 || 15

30 || Švýcarsko || 64 || 8

31 || Spojené království Velké Británie a Severního Irska || 307 || 8

32 || Evropská unie || 3 813 || 6

a Údaje se vztahují pouze na evropskou část země.

Tabulka 5

Závazky snížení emisí těkavých organických sloučenin pro rok 2020 a následující období

|| Smluvní strana úmluvy || Úrovně emisí těkavých organických sloučenin v roce 2005 v tisících tun || Snížení oproti úrovni roku 2005 (%)

|| || ||

1 || Rakousko || 162 || 21

2 || Bělorusko || 349 || 15

3 || Belgie || 143 || 21

4 || Bulharsko || 158 || 21

5 || Kanada a || ||

6 || Chorvatsko || 101 || 34

7 || Kypr || 14 || 45

8 || Česká republika || 182 || 18

9 || Dánsko || 110 || 35

10 || Estonsko || 41 || 10

11 || Finsko || 131 || 35

12 || Francie || 1 232 || 43

13 || Německo || 1 143 || 13

14 || Řecko || 222 || 54

15 || Maďarsko || 177 || 30

16 || Irsko || 57 || 25

17 || Itálie || 1 286 || 35

18 || Lotyšsko || 73 || 27

19 || Litva || 84 || 32

20 || Lucembursko || 9,8 || 29

21 || Malta || 3,3 || 23

22 || Nizozemskob || 182 || 8

23 || Norsko || 218 || 40

24 || Polsko || 593 || 25

25 || Portugalsko || 207 || 18

26 || Rumunsko || 425 || 25

27 || Slovensko || 73 || 18

28 || Slovinsko || 37 || 23

29 || Španělsko b || 809 || 22

30 || Švédsko || 197 || 25

31 || Švýcarsko c || 103 || 30

32 || Spojené království Velké Británie a Severního Irska || 1 088 || 32

33 || Spojené státy americké d || ||

34 || Evropská unie || 8 842 || 28

a Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předloží Kanada: a) hodnotu celkových odhadovaných úrovní emisí těkavých organických sloučenin za rok 2005, buď na celostátní úrovni, nebo pro kanadskou oblast PEMA, pokud nějakou předložila; a b) orientační hodnotu snížení úrovní celkových emisí těkavých organických sloučenin v roce 2020 ve srovnání s úrovněmi roku 2005, buď na celostátní úrovni, nebo v oblasti PEMA. Bod a) se zařadí do tabulky a bod b) se uvede v poznámce pod čarou k tabulce. PEMA, pokud byla předložena, se vyjádří jako úprava přílohy III protokolu.

b Údaje se vztahují pouze na evropskou část země.

c Včetně emisí z produkce plodin a zemědělských půd (NFR 4D).

d Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu Spojené státy americké předloží: a) hodnotu celkových odhadovaných úrovní emisí těkavých organických sloučenin za rok 2005, buď na celostátní úrovni, nebo pro oblast PEMA; a b) orientační hodnotu snížení úrovní celkových emisí těkavých organických sloučenin v roce 2020 ve srovnání s identifikovanými úrovněmi roku 2005; a c) veškeré změny oblasti PEMA vymezené v okamžiku, kdy se Spojené státy staly smluvní stranou protokolu. Bod a) se zařadí do tabulky, bod b) se uvede v poznámce pod čarou k tabulce a bod c) se vyjádří jako úprava přílohy III.

Tabulka 6

Závazky snížení emisí částic PM2,5 pro rok 2020 a následující období

|| Smluvní strana úmluvy || Úrovně emisí částic PM2,5 v roce 2005 v tisících tun || Snížení oproti úrovni roku 2005 (%)

|| || ||

1 || Rakousko || 22 || 20

2 || Bělorusko || 46 || 10

3 || Belgie || 24 || 20

4 || Bulharsko || 44 || 20

5 || Kanada a || ||

6 || Chorvatsko || 13 || 18

7 || Kypr || 2.9 || 46

8 || Česká republika || 22 || 17

9 || Dánsko || 25 || 33

10 || Estonsko || 20 || 15

11 || Finsko || 36 || 30

12 || Francie || 304 || 27

13 || Německo || 121 || 26

14 || Řecko || 56 || 35

15 || Maďarsko || 31 || 13

16 || Irsko || 11 || 18

17 || Itálie || 166 || 10

18 || Lotyšsko || 27 || 16

19 || Litva || 8.7 || 20

20 || Lucembursko || 3.1 || 15

21 || Malta || 1.3 || 25

22 || Nizozemsko b || 21 || 37

23 || Norsko || 52 || 30

24 || Polsko || 133 || 16

25 || Portugalsko || 65 || 15

26 || Rumunsko || 106 || 28

27 || Slovensko || 37 || 36

28 || Slovinsko || 14 || 25

29 || Španělsko b || 93 || 15

30 || Švédsko || 29 || 19

31 || Švýcarsko || 11 || 26

32 || Spojené království Velké Británie a Severního Irska || 81 || 30

33 || Spojené státy americké c || ||

34 || Evropská unie || 1 504 || 22

a Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předloží Kanada: a) hodnotu celkových odhadovaných úrovní emisí částic za rok 2005, buď na celostátní úrovni, nebo pro oblast PEMA, pokud nějakou předložila; a b) orientační hodnotu snížení úrovní celkových emisí částic v roce 2020 ve srovnání s úrovněmi roku 2005, buď na celostátní úrovni, nebo v oblasti PEMA. Bod a) se zařadí do tabulky a bod b) se uvede v poznámce pod čarou k tabulce. PEMA, pokud byla předložena, se vyjádří jako úprava přílohy III protokolu.

b Údaje se vztahují pouze na evropskou část země.

c Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu Spojené státy americké předloží:                 a) hodnotu celkových odhadovaných úrovní emisí částic PM2,5 za rok 2005, buď na celostátní úrovni, nebo pro oblast PEMA; a b) orientační hodnotu snížení úrovní celkových emisí částic PM2,5 v roce 2020 ve srovnání s identifikovanými úrovněmi roku 2005. Bod a) se zařadí do tabulky a bod b) se uvede v poznámce pod čarou k tabulce.

P.      Příloha III

1.             Ve větě pod nadpisem se slova „je uvedena“ nahrazují slovy „jsou uvedeny“.

2.             Před položkou pro oblast PEMA Ruské federace se doplňují nový dílčí nadpis a odstavec, které znějí:

PEMA Kanady

Kanadská oblast PEMA pro síru má rozlohu 1 milion km2 a zahrnuje celé území provincií Prince Edward Island, Nova Scotia a New Brunswick, celé území provincie Quebec jižně od přímky vedené mezi Havre-St. Pierre na severním pobřeží zálivu Svatého Vavřince a bodem, kde hranice mezi Quebekem a Ontariem protíná pobřežní čáru Jamesovy zátoky, a celé území provincie Ontario jižně od přímky vedené mezi bodem, kde hranice mezi Quebekem a Ontariem protíná pobřežní čáru Jamesovy zátoky a řeku Nipigon u severního břehu Hořejšího jezera.

3.             Odstavec pod dílčím nadpisem „PEMA Ruské federace“ se nahrazuje tímto:

Oblast PEMA Ruské federace odpovídá evropskému území Ruské federace. Evropské území Ruské federace je část území Ruska v rámci správních a zeměpisných hranic složek Ruské federace nacházejících se ve východní Evropě na hranici s Asií podél tradiční hraniční linie, která prochází od severu k jihu podél pohoří Ural, hranice s Kazachstánem ke Kaspickému moři a poté podél státních hranic s Ázerbájdžánem a Gruzií v severním Kavkaze k Černému moři.

Q.      Příloha IV

1.             Příloha IV se nahrazuje textem, který zní:

Mezní hodnoty emisí síry ze stacionárních zdrojů

1. Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA.

A.         Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké

2. Pro účely tohoto oddílu se „mezní hodnotou emisí“ rozumí množství SO2 (nebo SOx, je-li jako takové uvedeno), které nesmí být překročeno, obsažené v odpadních plynech ze zařízení. Pokud není stanoveno jinak, vyjádří se mezní hodnota jako hmotnost SO2 (SOx vyjádřený jako SO2) v jednotce objemu odpadního plynu (v mg/m3) za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu (objem při 273,15 K a 101,3 kPa). Vzhledem k obsahu kyslíku v odpadním plynu bude použita vždy hodnota udaná v níže uvedených tabulkách pro každou kategorii zdrojů. Zřeďování pro účely snižování koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech není povoleno. Uvádění do provozu, odstavení a údržba zařízení jsou vyloučeny.

3. Ověří se dodržování minimálních hodnot emisí, minimálních stupňů odsíření, stupňů využití síry a mezních hodnot obsahu síry:

a)                emise se monitorují měřením nebo výpočty, které dosahují alespoň stejné přesnosti. Dodržování mezních hodnot emisí se ověřuje kontinuálním nebo diskontinuálním měřením, typovou zkouškou nebo jakoukoli jinou technicky vhodnou metodou včetně ověřených metod výpočtu. U kontinuálního měření jsou mezní hodnoty emisí dodrženy v případě, že potvrzený měsíční průměr emisí nepřesáhne mezní hodnotu, není-li pro individuální kategorii zdrojů stanoveno jinak. V případě diskontinuálního měření nebo jiné vhodné metody stanovení či výpočtu jsou mezní hodnoty emisí dodrženy v případě, že střední hodnota vhodného počtu měření za reprezentativních podmínek nepřesáhne mezní hodnotu emisí. Pro účely ověření může být zohledněna nepřesnost metod měření;

b)                v případě spalovacích zařízení, která uplatňují minimální stupně odsíření stanovené v odst. 5 písm. a) bodě ii), je pravidelně monitorován obsah síry v palivu a příslušné orgány jsou informovány o podstatných změnách v druhu použitého paliva. Stupně odsíření se použijí jako měsíční průměrné hodnoty;

c) dodržení minimálního stupně využití síry se ověří pravidelným měřením nebo jinou technicky vhodnou metodou;

d)                dodržování mezních hodnot síry u plynového oleje se ověřuje pravidelným cíleným měřením.

4. Monitorování příslušných znečišťujících látek a měření provozních ukazatelů a rovněž zabezpečení kvality automatizovaných měřicích systémů a referenčních metod měření určených ke kalibraci těchto systémů se provádějí v souladu s normami Evropského výboru pro normalizaci (CEN). Nejsou-li normy CEN k dispozici, postupuje se podle norem Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), případně podle jiných mezinárodních nebo vnitrostátních norem, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality.

5. Následující písmena stanoví zvláštní ustanovení pro spalovací zařízení uvedená v odstavci 7:

a)    smluvní strana se může odchýlit od povinnosti dodržovat mezní hodnoty emisí stanovené v odstavci 7 v těchto případech:

i)     u spalovacího zařízení, které za tímto účelem obvykle používá palivo s nízkým obsahem síry, v případech, kdy provozovatel není schopen dodržet uvedené mezní hodnoty kvůli přerušení dodávky paliva s nízkým obsahem síry v důsledku vážného nedostatku;

ii)    u spalovacího zařízení spalujícího domácí tuhé palivo, které nemůže dodržet mezní hodnoty emisí stanovené v odstavci 7, musejí být místo toho dodrženy alespoň následující mezní hodnoty pro stupně odsíření:

       aa)          stávající zařízení: 50–100 MWth: 80 %;

       bb)          stávající zařízení: 100–300 MWth: 90 %;

       cc)           stávající zařízení: > 300 MWth: 95 %;

       dd)          nová zařízení: 50–300 MWth: 93 %;

       ee)           nová zařízení: > 300 MWth: 97 %;

iii) u spalovacích zařízení, která běžně používají plynná paliva a musejí se kvůli náhlému přerušení dodávky plynu výjimečně uchýlit k využití jiných paliv, a z toho důvodu by bylo nutné, aby byla vybavena zařízením na čištění odpadních plynů;

iv) u stávajících spalovacích zařízení, která nejsou v provozu déle než 17 500 provozních hodin, počínaje od 1. ledna 2016 a konče nejpozději 31. prosince 2023;

v) u stávajících spalovacích zařízení, která využívají tuhá nebo kapalná paliva a nejsou v provozu déle než 1 500 provozních hodin ročně, přičemž tento údaj představuje klouzavý průměr za dobu pěti let, se místo toho použijí tyto mezní hodnoty emisí:

       aa) u tuhých paliv: 800 mg/m³;

       bb) u kapalných paliv: 850 mg/m³ pro zařízení s nominálním tepelným příkonem, který nepřesahuje 300 MWth, a 400 mg/m³ pro zařízení s nominálním tepelným příkonem, který je vyšší než 300 MWth;

b) pokud je spalovací zařízení rozšířeno alespoň o 50 MWth, použijí se na rozšířenou část, která je ovlivněna změnou, mezní hodnoty emisí stanovené v odstavci 7 pro nová zařízení. Mezní hodnota emisí se vypočte jako průměr vážený skutečným tepelným příkonem jak pro stávající, tak novou část zařízení;

c) smluvní strany zaručí, že jsou vypracována ustanovení pro postupy týkající se špatného fungování či selhání zařízení na snižování emisí;

d) v případě spalovacího zařízení využívajícího více druhů paliv, v němž se současně používají dvě paliva nebo větší počet paliv, se mezní hodnota emisí určí jako vážený průměr mezních hodnot emisí pro individuální paliva, a to na základě tepelného příkonu jednotlivých paliv.

6. Smluvní strany mohou použít pravidla, podle nichž mohou být spalovací a zpracovatelská zařízení v ropných rafinériích osvobozena od povinnosti dodržovat individuální mezní hodnoty SO2 stanovené v této příloze, za předpokladu, že dodržují mezní hodnotu SO2 v bublině určenou pomocí nejlepších dostupných metod.

7. Spalovací zařízení s nominálním tepelným příkonem vyšším než 50 MWth:[1]

Tabulka 1

Mezní hodnoty emisí pro SO2 ze spalovacích zařízenía

Druh paliva || Tepelný příkon (MWth) || Mezní hodnota emisí SO2 mg/m³ b

|| ||

Tuhá paliva || 50–100 || nová zařízení: 400 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 300 (rašelina) 200 (biomasa)

stávající zařízení: 400 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 300 (rašelina) 200 (biomasa)

100–300 || nová zařízení: 200 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 300 (rašelina) 200 (biomasa)

stávající zařízení: 250 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 300 (rašelina) 200 (biomasa)

> 300 || nová zařízení: 150 (černé, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) (spalování ve fluidním loži: 200) 150 (rašelina) (spalování ve fluidním loži: 200) 150 (biomasa)

stávající zařízení: 200 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 200 (rašelina) 200 (biomasa)

Kapalná paliva || 50–100 || nová zařízení: 350

stávající zařízení: 350

100–300 || nová zařízení: 200

stávající zařízení: 250

> 300 || nová zařízení: 150

stávající zařízení: 200

Plynná paliva obecně || > 50 || nová zařízení: 35

stávající zařízení: 35

Zkapalněný plyn || > 50 || nová zařízení: 5

stávající zařízení: 5

Koksárenský plyn nebo vysokopecní kychtový plyn || > 50 || nová zařízení: 200 pro vysokopecní kychtový plyn 400 pro koksárenský plyn

stávající zařízení: 200 pro vysokopecní kychtový plyn 400 pro koksárenský plyn

Zplynované rafinérské zbytky || > 50 || nová zařízení: 35 stávající zařízení: 800

Poznámka: FBC = spalování ve fluidním loži (cirkulační, tlakové, bublající).

a Mezní hodnoty emisí se zejména nevztahují na:

· zařízení, ve kterých se produkty spalování používají k přímému ohřevu, sušení nebo jakémukoli jinému zpracování předmětů nebo materiálů,

· zařízení k dospalování určená k čištění odpadních plynů spalováním, která nejsou provozována jako nezávislá spalovací zařízení,

· zařízení k regeneraci katalyzátorů pro katalytické štěpení,

· zařízení pro přeměnu sirovodíku na síru,

· reaktory používané v chemickém průmyslu,

· koksárenské baterie,

· kaupery,

· regenerační kotle v zařízeních na výrobu buničiny,

· spalovny odpadů a

· závody poháněné dieselovými a benzínovými motory, motory spalujícími plyn nebo plynovými turbínami, bez ohledu na typ použitého paliva.

b Vztažný obsah O2 je 6 % u tuhých paliv a 3 % u kapalných a plynných paliv.

8. Plynový olej:

Tabulka 2

Mezní hodnoty pro obsah síry v plynovém olejia

|| Obsah síry (v % hmotnosti)

||

Plynový olej || < 0,10

a „Plynovým olejem“ se rozumí jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy kromě lodního paliva kódů KN 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 45 nebo 2710 19 49 nebo jakékoli jiné kapalné palivo vyrobené z ropy kromě lodního paliva, z nějž se méně než 65 % objemových (včetně ztrát) destiluje při 250 °C a z nějž se alespoň 85 % objemových (včetně ztrát) destiluje při 350 °C metodou ASTM D86. Motorové nafty, tj. plynové oleje kódu KN 2710 19 41, používané pro vozidla s vlastním pohonem, jsou z této definice vyloučeny. Paliva používaná v pojízdných strojích určených pro používání mimo vozovku a v zemědělských traktorech se z této definice rovněž vylučují.

9. Rafinerie minerálních olejů a plynu:

Jednotky pro využití síry pro zařízení produkující více než 50 Mg síry denně:

Tabulka 3

Mezní hodnota vyjádřená jako minimální stupeň využití síry v jednotkách pro využití síry

Druh zařízení || Minimální stupeň využití síry a (%)

||

nové zařízení || 99,5

stávající zařízení || 98,5

a Stupeň využití síry je procentní podíl importovaného H2S přeměněného na elementární síru vyjádřený jako roční průměr.

10.              Výroba oxidu titaničitého:

Tabulka 4

Mezní hodnoty emisí pro SOx uvolněných při výrobě oxidu titaničitého (roční průměr)

Druh zařízení || Mezní hodnoty emisí SOx (vyjádřené jako SO2) (kg/t TiO2)

||

sulfátový postup, celkové emise || 6

Chloridový postup, celkové emise || 1,7

B. Kanada

11.              Mezní hodnoty pro omezování emisí oxidů síry se stanoví pro stacionární zdroje podle potřeby na základě údajů o dostupných technologiích omezování, mezních hodnotách používaných v jiných jurisdikcích a na základě níže uvedených dokumentů:

a)      nařízení o doplňování toxických látek do seznamu 1 kanadského zákona o životním prostředí (Order Adding Toxic Substances to Schedule 1 to the Canadian Environmental Act), 1999, SOR/2011-34;

b)      návrh nařízení, nařízení o doplňování toxických látek do seznamu 1 kanadského zákona o životním prostředí, 1999;

c)      celostátní emisní směrnice pro nové zdroje pro tepelné elektrárny (New Source Emission Guidelines for Thermal Electricity Generation);

d)      celostátní emisní směrnice pro stacionární spalovací turbíny (National Emission Guidelines for Stationary Combustion Turbines), PN1072; a

e)      směrnice ohledně provozu a emisí pro spalovny komunálního tuhého odpadu (Operating and Emission Guidelines for Municipal Solid Waste Incinerators), PN1085.

C. Spojené státy americké

12.              Mezní hodnoty pro omezování emisí oxidu siřičitého ze stacionárních zdrojů v následujících kategoriích stacionárních zdrojů a zdroje, na které se vztahují, jsou specifikovány v těchto dokumentech:

a)      jednotky elektráren produkující páru – Sbírka federálních nařízení (C. F. R.) 40, oddíl 60, pododdíly D a Da;

b)      jednotky produkující páru průmyslové, komerční, institucionální – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly Db a Dc;

c)      závody pro výrobu kyseliny sírové – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl H;

d)      ropné rafinérie – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly J a Ja;

e)      závod primární tavby mědi – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl P;

f)      závod primární tavby zinku – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Q;

g)      závod primární tavby olova – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl R;

h)      stacionární plynové turbíny – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl GG;

i)       závody na zpracování zemního plynu na pevnině – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl LLL;

j)       spalovny komunálního odpadu – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly Ea a Eb;

k)      spalovny nemocničního/infekčního odpadu / odpadu ze zdravotnických zřízení – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl Ec;

l)       stacionární spalovací turbíny – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl KKKK;

m)    malé spalovny komunálního odpadu – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl AAAA;

n)      spalovny komerčního a průmyslového tuhého odpadu – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl CCCC; a

o)      spalovny jiného tuhého odpadu – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl EEEE.

R.      Příloha V

Příloha V se nahrazuje textem, který zní:

Mezní hodnoty emisí oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů

1. Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA.

A.        Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké

2. Pro účely tohoto oddílu se „mezní hodnotou emisí“ rozumí množství NOx (součet NO a NO2, vyjádřený jako NO2), které nesmí být překročeno, obsažené v odpadních plynech ze zařízení. Pokud není stanoveno jinak, vyjádří se mezní hodnota jako hmotnost NOx v jednotce objemu odpadního plynu (v mg/m3) za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu (objem při 273,15 K a 101,3 kPa). Vzhledem k obsahu kyslíku v odpadním plynu se použije vždy hodnota udaná v níže uvedených tabulkách pro každou kategorii zdrojů. Zřeďování pro účely snižování koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech není povoleno. Uvádění do provozu, odstavení a údržba zařízení jsou vyloučeny.

3. Emise se monitorují ve všech případech měřením NOx nebo výpočty nebo oběma způsoby, přičemž je dosaženo alespoň stejné přesnosti. Dodržování mezních hodnot emisí se ověřuje kontinuálním nebo diskontinuálním měřením, typovou zkoušku nebo jakoukoli jinou technicky vhodnou metodou včetně ověřených metod výpočtu. U kontinuálního měření jsou mezní hodnoty emisí dodrženy v případě, že potvrzený měsíční průměr emisí nepřesáhne mezní hodnoty. V případě diskontinuálního měření nebo jiné vhodné metody stanovení či výpočtu jsou mezní hodnoty emisí dodrženy v případě, že střední hodnota vhodného počtu měření za reprezentativních podmínek nepřesáhne mezní hodnotu emisí. Pro účely ověření může být zohledněna nepřesnost metod měření.

4. Monitorování příslušných znečišťujících látek a měření provozních ukazatelů a rovněž zabezpečení kvality automatizovaných měřicích systémů a referenčních metod měření určených ke kalibraci těchto systémů se provádějí v souladu s normami CEN. Nejsou-li normy CEN k dispozici, postupuje se podle norem ISO, případně podle jiných vnitrostátních nebo mezinárodních norem, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality.

5. Zvláštní ustanovení pro spalovací zařízení uvedená v odstavci 6:

a)      smluvní strana se může odchýlit od povinnosti dodržovat mezní hodnoty emisí stanovené v odstavci 6 v těchto případech:

i)       u spalovacích zařízení, která běžně používají plynná paliva a musejí se kvůli náhlému přerušení dodávky plynu výjimečně uchýlit k využití jiných paliv, a z toho důvodu by bylo nutné, aby byla vybavena zařízením na čištění odpadních plynů;

ii)      u stávajících spalovacích zařízení, která nejsou v provozu déle než 17 500 provozních hodin, počínaje od 1. ledna 2016 a konče nejpozději 31. prosince 2023; nebo

iii)     u stávajících spalovacích zařízení kromě plynových turbín instalovaných na pevnině (na ty se vztahuje odstavec 7), která využívají tuhá nebo kapalná paliva a nejsou v provozu déle než 1 500 provozních hodin ročně, přičemž tento údaj představuje klouzavý průměr za dobu pěti let, se místo toho použijí tyto mezní hodnoty emisí:

         aa)        u tuhých paliv: 450 mg/m³;

         bb)        u kapalných paliv: 450 mg/m³.

b)      pokud je spalovací zařízení rozšířeno alespoň o 50 MWth, použijí se na rozšířenou část, která je ovlivněna změnou, mezní hodnoty emisí stanovené v odstavci 6 pro nová zařízení. Mezní hodnota emisí se vypočte jako průměr vážený skutečným tepelným příkonem jak pro stávající, tak novou část zařízení;

c)      smluvní strany zaručí, že jsou vypracována ustanovení pro postupy týkající se špatného fungování či selhání zařízení na snižování emisí;

d)      v případě spalovacího zařízení využívajícího více druhů paliv, v němž se současně používají dvě paliva nebo větší počet paliv, se mezní hodnota emisí určí jako vážený průměr mezních hodnot emisí pro individuální paliva, a to na základě tepelného příkonu jednotlivých paliv. Smluvní strany mohou použít pravidla, podle nichž mohou být spalovací a zpracovatelská zařízení v ropných rafinériích osvobozena od povinnosti dodržovat individuální mezní hodnoty NOx stanovené v této příloze za předpokladu, že dodržují mezní hodnotu NOx v bublině určenou pomocí nejlepších dostupných metod.

6. Spalovací zařízení s nominálním tepelným příkonem vyšším než 50 MWth:[2]

Tabulka 1

Mezní hodnoty emisí NOx uvolňovaných ze spalovacích zařízenía

Druh paliva || Tepelný příkon (MWth) || Mezní hodnota emisí NOx (mg/m³)b

|| ||

tuhá paliva || 50–100 || nová zařízení: 300 (černé, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 450 (práškové hnědé uhlí) 250 (biomasa, rašelina)

stávající zařízení: 300 (černé, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 450 (práškové hnědé uhlí) 300 (biomasa, rašelina)

100–300 || nová zařízení: 200 (černé, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 200 (biomasa, rašelina)

stávající zařízení: 200 (černé, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 250 (biomasa, rašelina)

> 300 || nová zařízení: 150 (černé, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) (obecné) 150 (biomasa, rašelina) 200 (práškové hnědé uhlí)

stávající zařízení: 200 (černé, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 200 (biomasa, rašelina)

kapalná paliva || 50–100 || nová zařízení: 300

stávající zařízení: 450

100–300 || nová zařízení: 150

stávající zařízení: 200 (obecné) stávající zařízení v rafinériích a chemických zařízeních: 450 (pro spalování zbytků pocházejících z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích zařízeních nebo pro spalování kapalných zbytků z výroby jakožto nekomerčního paliva)

> 300 || nová zařízení: 100

stávající zařízení: 150 (obecné) stávající zařízení v rafinériích a chemických zařízeních: 450 (pro spalování zbytků pocházejících z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích zařízeních nebo pro spalování kapalných zbytků z výroby jakožto nekomerčního paliva) (< 500 MWth)

zemní plyn || 50–300 || nová zařízení: 100

stávající zařízení: 100

> 300 || nová zařízení: 100

stávající zařízení: 100

jiná plynná paliva || > 50 || nová zařízení: 200

stávající zařízení: 300

a Mezní hodnoty emisí se zejména nevztahují na:

· zařízení, ve kterých se produkty spalování používají k přímému ohřevu, sušení nebo jakémukoli jinému zpracování předmětů nebo materiálů,

· zařízení k dospalování určená k čištění odpadních plynů spalováním, která nejsou provozována jako nezávislá spalovací zařízení,

· zařízení k regeneraci katalyzátorů pro katalytické štěpení,

· zařízení pro přeměnu sirovodíku na síru,

· reaktory používané v chemickém průmyslu,

· koksárenské baterie,

· kaupery,

· regenerační kotle v zařízeních na výrobu buničiny,

· spalovny odpadů a

· závody poháněné dieselovými a benzínovými motory, motory spalujícími plyn nebo plynovými turbínami, bez ohledu na typ použitého paliva.

b Vztažný obsah O2 je 6 % u tuhých paliv a 3 % u kapalných a plynných paliv.

7. Spalovací turbíny instalované na pevnině s nominálním tepelným příkonem nad 50 MWth: mezní hodnoty emisí NOx vyjádřené v mg/m3 (se vztažným obsahem kyslíku 15 %) jsou použitelné na jednotlivé turbíny. Mezní hodnoty uvedené v tabulce 2 se vztahují pouze nad 70 % zatížení:

Tabulka 2

Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné ze spalovacích turbín instalovaných na pevnině (včetně plynových turbín s kombinovaným cyklem (CCGT))

Druh paliva || Tepelný příkon (MWth) || Mezní hodnota emisí NOx (mg/m³)a

|| ||

kapalná paliva (lehké a střední destiláty) || > 50 || nová zařízení: 50

stávající zařízení: 90 (obecné) 200 (zařízení, která jsou v provozu méně než 1 500 hodin ročně)

zemní plynb || > 50 || nová zařízení: 50 (obecné)d

stávající zařízení: 50 (obecné)c,d 150 (zařízení, která jsou v provozu méně než 1 500 hodin ročně)

ostatní plyny || > 50 || nová zařízení: 50

stávající zařízení: 120 (obecné) 200 (zařízení, která jsou v provozu méně než 1 500 hodin ročně)

a Nevztahuje se na plynové turbíny určené pro použití v mimořádných případech, které jsou v provozu méně než 500 hodin ročně.

b Zemní plyn je přirozeně se vyskytující methan s maximálně 20 % obj. inertních plynů a dalších složek.

c 75 mg/m3 v následujících případech, kdy je účinnost plynové turbíny stanovena za podmínek základního zatížení podle ISO:

· plynové turbíny v kombinovaných systémech na výrobu tepla a elektřiny s celkovou účinnosti vyšší než 75 %,

· plynové turbíny v zařízeních s kombinovaným cyklem s roční průměrnou celkovou elektrickou účinností vyšší než 55%,

· plynové turbíny pro mechanický pohon.

d Pro plynové turbíny s jednoduchým cyklem, které nespadají do kategorií uvedených v poznámce pod čarou c), ale mají účinnost vyšší než 35 % – stanovenou za podmínek základního zatížení podle ISO –, platí mezní hodnota emisí pro NOx ve výši 50 × ŋ/35, kde ŋ je účinnost plynové turbíny za podmínek základního zatížení podle ISO vyjádřená v procentech.

8. Výroba cementu:

Tabulka 3

Mezní hodnoty emisí NOx uvolňovaných při výrobě cementového slínkua

Druh zařízení || Mezní hodnota emisí NOx (mg/m³)

||

obecná (stávající a nová zařízení) || 500

stávající pece typu Lepol a dlouhé rotační pece, v nichž nedochází ke spoluspalování odpadů || 800

a Zařízení pro výrobu cementového slínku v rotačních pecích s kapacitou nad 500 t/den nebo v ostatních pecích s kapacitou nad 50 t /den. Vztažný obsah O2 je 10 %.

9. Stacionární motory:

Tabulka 4

Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné z nových stacionárních motorů

Druh motoru, výkon, specifikace paliva || Mezní hodnota emisí a,b,c (mg/m³)

||

motory spalující plyn > 1 MWth zážehové (= Ottovy) motory pro všechna plynná paliva || 95 (obohacená chudá směs) 190 (standardní chudá směs nebo bohatá směs s katalyzátorem)

dvojpalivové motory > 1 MWth na plynné palivo (všechna plynná paliva) na kapalné palivo (všechna kapalná paliva)d                         1–20 MWth                 > 20 MWth || 190 225 225

dieselové motory > 5 MWth (vznětové) pomalé (< 300 otáček za min.) / střední (300–1 200 otáček za min.) / rychlost                 5–20 MWth těžký topný olej a bio-oleje lehký topný olej a zemní plyn                 > 20 MWth těžký topný olej a bio-oleje lehký topný olej a zemní plyn Vysoká rychlost (> 1 200 otáček za min.) || 225 190 190 190 190

Poznámka: Vztažný obsah kyslíku je 15 %[3].

a Tyto mezní hodnoty se nevztahují na motory provozované méně než 500 hodin ročně.

b Pokud nelze z technických či logistických důvodů, např. na vzdálených ostrovech nebo v případech, kdy nelze zaručit, že bude k dispozici dostatečné množství vysoce kvalitního paliva, použít selektivní katalytickou redukci (SCR), lze na dieselové motory a dvojpalivové motory použít přechodné období, které trvá po dobu 10 let po vstupu stávajícího protokolu pro danou stranu v platnost a během něhož se použijí tyto mezní hodnoty emisí:

·        dvojpalivové motory: 1 850 mg/m³ u kapalných paliv; 380 mg/m3 u plynných paliv,

·        dieselové motory – pomalé (< 300 otáček za min.) a střední (300–1 200 otáček za min.) / rychlost 1 300 mg/m³ pro motory v rozmezí od 5 do 20 MWth a 1 850 mg/m³ pro motory > 20 MWth,

·        dieselové motory – vysokorychlostní (> 1 200 otáček za min.): 750 mg/m³.

c Motory provozované v rozmezí od 500 do 1 500 provozních hodin ročně lze od povinnosti dodržovat tyto mezní hodnoty osvobodit, pokud uplatňují primární opatření k omezení emisí NOx a splňují mezní hodnoty stanovené v poznámce b.

d Smluvní strana se může odchýlit od povinnosti dodržovat mezní hodnoty emisí u spalovacích zařízení, která používají plynná paliva a musejí se kvůli náhlému přerušení dodávky plynu výjimečně uchýlit k využití jiných paliv, a z toho důvodu by bylo nutné, aby byla vybavena zařízením na čištění odpadních plynů. Doba platnosti výjimky nepřesáhne 10 dní kromě případů, kdy převažuje nutnost zachovat dodávky energie.

10.              Pražicí závody pro zpracování železné rudy:

Tabulka 5

Mezní hodnoty emisí NOx uvolňovaných z pražicích závodů pro zpracování železné rudy

Druh zařízení || Mezní hodnota emisí NOx (mg/m³)

||

pražicí závody: nová zařízení || 400

pražicí závody: stávající zařízení || 400

a Produkce a zpracování kovů: zařízení na pražení nebo sintrování kovové rudy, zařízení na produkci surového železa nebo oceli (primární či sekundární tavba) včetně zařízení na kontinuální odlévání s kapacitou přesahující 2,5 Mg/h, zařízení pro zpracování železných kovů (válcováním za horka s kapacitou nad 20 Mg/h surové oceli).

b Odchylně od odstavce 3 by tyto mezní hodnoty emisí měly být považovány za průměr za podstatné období.

11.              Výroba kyseliny dusičné:

Tabulka 6

Mezní hodnoty emisí pro NOx z výroby kyseliny dusičné s výjimkou jednotek zakoncentrovávání kyseliny

Druh zařízení || Mezní hodnota emisí NOx (mg/m³)

||

nová zařízení || 160

stávající zařízení || 190

B.         Kanada

12.              Mezní hodnoty pro omezování emisí NOx se stanoví pro stacionární zdroje podle potřeby na základě údajů o dostupných technologiích omezování, mezních hodnotách používaných v jiných jurisdikcích a na základě níže uvedených dokumentů:

             a)      celostátní emisní směrnice pro nové zdroje pro tepelné elektrárny (New Source Emission Guidelines for Thermal Electricity Generation);

             b)      celostátní emisní směrnice pro stacionární spalovací turbíny (National Emission Guidelines for Stationary Combustion Turbines), PN1072;

             c)      celostátní emisní směrnice pro cementářské pece, PN1284;

             d)      celostátní emisní směrnice pro průmyslové/komerční kotle a ohřívače, PN1284;

             e)      směrnice ohledně provozu a emisí pro spalovny komunálního tuhého odpadu (Operating and Emission Guidelines for Municipal Solid Waste Incinerators), PN1085;

             f)      řídicí plán pro oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické sloučeniny – fáze I (Management Plan for Nitrogen Oxides (NOx) and Volatile Organic Compounds (VOCs) – Phase I), PN1066; a

             g)      směrnice ohledně provozu a emisí pro spalovny komunálního tuhého odpadu (Operating and Emission Guidelines for Municipal Solid Waste Incinerators), PN1085.

C.        Spojené státy americké

13.              Mezní hodnoty pro omezování emisí NOx ze stacionárních zdrojů v následujících kategoriích stacionárních zdrojů a zdroje, na které se vztahují, jsou specifikovány v těchto dokumentech:

             a)      jednotky elektráren/tepláren spalujících uhlí – Sbírka federálních nařízení (C. F. R.) 40, oddíl 76;

             b)      jednotky elektráren produkující páru – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíly D a Da;

             c)      jednotky produkující páru průmyslové, komerční, institucionální – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl Db;

             d)      závody pro výrobu kyseliny dusičné – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl G;

             e)      stacionární plynové turbíny – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl GG;

             f)      spalovny komunálního odpadu – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíly Ea a Eb;

             g)      spalovny nemocničního/infekčního odpadu / odpadu ze zdravotnických zřízení – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl Ec;

             h)      ropné rafinérie – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly J a Ja;

             i)       stacionární motory s vnitřním spalováním – zážehové, C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl JJJJ;

             j)       stacionární motory s vnitřním spalováním – vznětové, C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl IIII;

             k)      stacionární spalovací turbíny – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl KKKK;

             l)       malé spalovny komunálního odpadu – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl AAAA;

             m)    portlandský cement – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl F;

             n)      spalovny komerčního a průmyslového tuhého odpadu – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl CCCC; a

             o)      spalovny jiného tuhého odpadu – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl EEEE.

S.       Příloha VI

Příloha VI se nahrazuje textem, který zní:

Mezní hodnoty emisí těkavých organických sloučenin ze stacionárních zdrojů

1.      Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA.

A.        Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké

2.      Tento oddíl přílohy se vztahuje na stacionární zdroje emisí těkavých organických sloučenin uvedených v odstavcích 8 až 22 níže. Nevztahuje se na zařízení nebo části zařízení pro výzkum, vývoj a testování nových produktů a procesů. Prahové hodnoty jsou uvedeny níže v tabulkách specifických pro jednotlivé sektory zdrojů. Prahové hodnoty se obvykle vztahují ke spotřebě rozpouštědel nebo k hmotnostnímu toku emisí. V případech, kdy provozovatel provádí několik činností spadajících pod stejné pododdíly ve stejném zařízení a na stejném místě, se spotřeby rozpouštědel nebo hmotnostní toky emisí těchto činností sčítají. Pokud není udána žádná prahová hodnota, daná mezní hodnota je použitelná na všechna uvažovaná zařízení.

3.      Pro účely oddílu A této přílohy se:

                   a)             „skladováním a distribucí benzinu“ rozumí plnění automobilových cisteren, železničních cisteren, vlečných lodí a námořních lodí (tankerů) v terminálech a v odbavovacích terminálech ropných rafinérií, včetně tankování vozidel v čerpacích stanicích;

                   b)             „adhesivním natíráním“ rozumí jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování spojených s tiskařskými činnostmi a s laminováním dřeva a plastů;

                   c)              „laminováním dřeva a plastů“ rozumí jakákoli činnost spojování dřevěných či plastických vrstev k výrobě laminátů;

                   d)             „natíráním“ rozumí jakákoli činnost, při níž je jednoduchá nebo vícenásobná aplikace spojitého nátěrového filmu kladena na:

      i)          nová vozidla kategorie M1 a vozidla kategorie N1, pokud jsou natírána ve stejných zařízeních, jako vozidla kategorie M1;

      ii)         kabiny nákladních automobilů, definované jako kabina či skříň řidiče a veškeré integrované skříně pro technické vybavení u vozidel kategorie N2 a N3;

      iii)        dodávky a nákladní automobily definované jako vozidla kategorií N1, N2 a N3, ale nikoli kabiny nákladních automobilů;

      iv)        autobusy definované jako vozidla kategorií M2 a M3;

      v)         jiné kovové a plastické povrchy, včetně povrchů letadel, lodí, vlaků, atd.;

      vi)        dřevěné povrchy;

      vii)       textilní, tkaninové, filmové a papírové povrchy; a

      viii)      kůži.

Tato kategorie zdrojů nezahrnuje procesy nanášení substrátů s kovy elektroforetickými nebo chemickými sprejovými postupy. Pokud činnost nanášení nátěrů zahrnuje krok, při kterém je tentýž objekt potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tento tiskařský krok považován za součást činnosti natírání. Samostatné tiskařské činnosti však zahrnuty nejsou. V této definici:

· vozidla M1 jsou vozidla používaná k přepravě osob s nejvýše osmi sedadly navíc k sedadlu řidiče,

· vozidla M2 jsou vozidla používaná k přepravě osob s více než osmi sedadly navíc k sedadlu řidiče, jejichž maximální hmotnost nepřesahuje 5 t,

· vozidla M3 jsou vozidla používaná k přepravě osob s více než osmi sedadly navíc k sedadlu řidiče, jejichž maximální hmotnost přesahuje 5 t,

· vozidla N1 jsou vozidla používaná k přepravě zboží, jejichž maximální hmotnost nepřesahuje 3,5 t,

· vozidla N2 jsou vozidla používaná k přepravě zboží, jejichž maximální hmotnost přesahuje 3,5 t, ale nepřesahuje 12 t,

· vozidla N3 jsou vozidla užívaná k přepravě zboží, jejichž maximální hmotnost přesahuje 12 t.

                   e)              „navalováním cívek“ rozumí jakákoli činnost, při které je natírána svinutá ocel, povrchově pokrytá ocel, měděné slitiny nebo hliníkové pásy, a to buď nátěrem tvořícím film, nebo laminátovým nátěrem v nepřetržitém procesu;

                   f)              „chemickým čištěním“ rozumí jakákoli průmyslová nebo komerční činnost využívající těkavých organických sloučenin v určitém zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu;

                   g)              „výrobou nátěrových hmot, laků, barev a adhesiv“ rozumí jakákoli výroba výše uvedených přípravků nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesiv nebo meziproduktů vyráběných ve stejném zařízení, smícháváním pigmentů, pryskyřic a adhesivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravné aktivity předdispergační, úprava viskozity nebo odstínu, a operace pro plnění konečného produktu do jeho obalů;

                   h)             „tištěním“ rozumí jakákoli činnost týkající se reprodukce textu či obrazů, ve které se využívá určitý nosič obrazu či textu a tiskařské barvy jsou přenášeny na určitý povrch, a zahrnuje rovněž následující dílčí činnosti:

      i)          gumotisk (flexografie): tiskařská činnost využívající jako nosiče obrazu pryž nebo elastické fotopolymery, na kterých jsou tiskařské barvy nad oblastmi nepotiskovacími, přičemž jsou užívány kapalné tiskařské barvy, které se vysuší odpařením;

      ii)         tepelný ofsetový rotační tisk: rotační tištění na pás potiskovaného materiálu využívající určitý nosič obrazu, kdy potiskovací a nepotiskovací plochy leží ve stejné rovině a kde materiál k potiskování je do tiskařského stroje dávkován z role na rozdíl od formy oddělených listů či archů. Netiskovací plocha je hydrofilizována tak, aby nepřijímala tiskařskou barvu. Potiskovací plocha je zpracována tak, aby přijímala a předávala tiskařskou barvu na potiskovanou plochu. K vypařování kapalných složek barev dochází v sušárně, kde je horkým vzduchem potištěný materiál zahříván;

      iii)        publikační hlubotisk: hlubotisk užitý k tištění časopisů, brožur, katalogů nebo podobných produktů, užívající barvy založené na toluenu;

      iv)        hlubotisk: tištění využívající válcový nosič obrazu, při němž je potiskovací plocha pod nepotiskovací plochou a kapalné barvy se rovněž suší vypařováním. Prohlubně jsou vyplněny barvou a její nadbytek je odstraněn z nepotiskovacích ploch před tím, než se plocha, která má být potištěna, dostane do kontaktu s válcem, a než je barva z těchto prohlubní zdvižena;

      v)         válcový filmový tisk, sítotisk: proces potiskování pásů, ve kterém se barva na plochu tiskne přes porézní nosič obrazu, ve kterém je potiskovací plocha otevřena a nepotiskovací plocha zapečetěna, přičemž jsou využívány barvy, které schnou pouze vypařováním. Pásový vstup potiskovaného materiálu do stroje znamená, že je užit vstup materiálu z role, na rozdíl od vstupu ve formě jednotlivých archů;

      vi)        laminování spojené s tištěním: spojování dvou či více ohebných materiálů za účelem výroby laminátů; a

      vii)       lakování: činnost, při které je lak či adhesivní nátěrová hmota určená k zapečetění obalového materiálu nanášena na ohebný materiál;

                   i)               „výrobou farmaceutických produktů“ rozumí chemická syntéza, fermentace, extrakce, mísení a příprava farmaceutických produktů stejně jako výroba polotovarů ve stejném zařízení;

                   j)              „zpracováním přírodní nebo syntetické pryže“ rozumí operace mísení, drcení, sestavování směsí, kalandrování, výtlačné lisování a vulkanizace a jakékoli další pomocné činnosti, které jsou součástí procesu přeměny přírodní či syntetické pryže do konečného výrobku;

                   k)             „čištěním povrchů“ rozumí jakákoli činnost, s výjimkou čištění chemického, při které jsou organická rozpouštědla užívána k odstranění znečištění z povrchu materiálů, včetně odmaštění. Čisticí činnost sestávající z více než jednoho kroku před nebo po jakémkoli jiném kroku zpracování se považuje za jedno čištění povrchů. Tato činnost se vztahuje rovněž na čištění pracovišť, ale nikoli na čištění procesního zařízení;

                   l)               „normálními podmínkami“ rozumí teplota 273,15 K a tlak 101,3 kPa;

                   m)            „organickou sloučeninou“ rozumí sloučenina obsahující přinejmenším uhlík a jeden nebo více z těchto prvků: vodík, halogeny, kyslík, síra, fosfor, křemík nebo dusík, s výjimkou oxidů uhlíku a anorganických uhličitanů a hydrogenuhličitanů;

                   n)             „těkavou organickou sloučeninou“ rozumí organická sloučenina nebo frakce kreosotu, která má při teplotě 293,15 K tlak par 0,01 kPa nebo vyšší nebo která za konkrétních podmínek použití vykazuje odpovídající těkavost;

                   o)             „organickým rozpouštědlem“ rozumí jakákoli těkavá organická sloučenina, která se používá samostatně nebo ve spojení s jinými látkami, aniž by přitom prošla chemickou změnou, k rozpouštění surovin, produktů nebo odpadů nebo která se používá jako čisticí prostředek k rozpouštění znečišťujících látek, jako odmašťovací prostředek, jako dispergační činidlo, jako prostředek používaný k úpravě viskozity či povrchového napětí, jako plastifikátor nebo jako konzervant;

                   p)             „odpadními plyny“ rozumí konečný plynný výtok do ovzduší obsahující těkavé organické sloučeniny nebo jiné znečišťující látky vypouštěné z komína, výduchu nebo z jednotky omezující emise. Objemový průtok se vyjadřuje v metrech krychlových za hodinu za standardních podmínek;

                   q)             „extrakcí rostlinných olejů a tuků a rafinací rostlinných olejů“ rozumí jakákoli extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z rostlinných a/nebo živočišných materiálů;

                   r)              „opravou nátěru vozidel“ rozumí veškeré průmyslové či komerční procesy nanášení nátěrů a související odmašťovací operace:

                   i)               nanášení originálních nátěrů na silniční vozidla nebo na jejich části užitím nátěrových hmot typu určeného pro opravy nátěru, které je prováděno mimo původní výrobní linky; nebo natírání přívěsů (včetně polopřívěsů);

                   ii)              tato příloha se nevztahuje na opravy nátěru vozidel, definované jako nanášení nátěrů na silniční vozidla nebo jejich části prováděné jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla vně výrobních zařízení. Produkty použité v rámci této činnosti jsou ošetřeny v kapitole IX;

                   s)              „impregnací dřeva“ rozumí jakákoli činnost zavádějící ochranné prostředky do dřeva;

                   t)              „navalováním drátů pro vinutí“ rozumí jakákoli činnost natírání kovových vodičů používaných k navíjení cívek v transformátorech, motorech atd.;

                   u)             „fugitivními emisemi“ rozumějí jakékoli emise těkavých organických sloučenin do ovzduší, půdy a vody, které nejsou součástí odpadních plynů a, pokud není stanoveno jinak, též rozpouštědla obsažená v produktech; patří sem nezachycené emise uvolněné do vnějšího prostředí okny, dveřmi, větracími průduchy a podobnými otvory. Fugitivní emise mohou být počítány na základě plánu hospodaření s rozpouštědly (viz dodatek I této přílohy);

                   v)             „celkovými emisemi těkavých organických sloučenin“ rozumí součet fugitivních emisí těkavých organických sloučenin a emisí těkavých organických sloučenin v odpadních plynech;

                   w)             „vstupem“ rozumí množství organických rozpouštědel a jejich množství v přípravcích použitých při provádění procesů, včetně rozpouštědel recyklovaných uvnitř a vně zařízení, která jsou započítávána pokaždé, když jsou použita k prováděným činnostem;

                   x)             „mezní hodnotou emisí“ rozumí maximální množství těkavých organických sloučenin (kromě methanu) vypouštěné ze zařízení, které nemá být za normálních provozních podmínek překročeno. U odpadních plynů je vyjádřena jako hmotnost těkavé organické sloučeniny v jednotce objemu odpadních plynů (v mg C/m3, není-li stanoveno jinak) za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu. Objemy plynu přidávaného za účelem chlazení nebo ředění nebudou při výpočtu koncentrací znečišťujících látek v odpadních plynech zohledněny. Mezní hodnoty emisí pro odpadní plyny jsou označeny jako MHEo; mezní hodnoty emisí pro fugitivní emise jsou označeny jako MHEf;

                   y)             „normálním provozem“ rozumějí všechna období provozu zařízení nebo činnosti s výjimkou uvádění do provozu a odstavování provozu a období údržby zařízení;

                   z)              „látky škodlivé pro lidské zdraví“ se dělí na dvě kategorie:

      i)          halogenované těkavé organické sloučeniny, které představují potenciální riziko nevratných účinků; nebo

      ii)         nebezpečné látky, jako jsou karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci, které mohou způsobovat rakovinu, mohou vyvolávat dědičné genetické poškození, vdechování může vyvolat rakovinu, mohou poškodit reprodukční schopnost nebo mohou poškodit plod v těle;

       aa)          „výrobou obuvi“ rozumí činnost výroby celé obuvi nebo jejích částí;

       bb)          „spotřebou rozpouštědla“ rozumí celkové množství organických rozpouštědel spotřebovaných v zařízení za kalendářní rok nebo za jakékoli jiné období dvanácti měsíců, snížené o všechny těkavé organické sloučeniny, které jsou regenerovány pro opětovné využití.

4.      Požadavky, které musí být splněny:

          a)       emise se monitorují ve všech případech měřením nebo výpočty[4], které dosahují alespoň stejné přesnosti. Dodržování mezních hodnot emisí se ověřuje kontinuálním nebo diskontinuálním měřením, typovou zkouškou nebo jakoukoli jinou technicky vhodnou metodou. U emisí v odpadních plynech jsou v případě kontinuálního měření mezní hodnoty emisí dodrženy, pokud validovaný denní průměr emisí nepřesahuje mezní hodnoty emisí. V případě diskontinuálního měření nebo jiné vhodné metody stanovení či výpočtu jsou mezní hodnoty emisí dodrženy v případě, že průměrná hodnota všech odečtů nebo jiných postupů v rámci jednoho monitorování nepřesáhne mezní hodnoty. Pro účely ověření může být zohledněna nepřesnost metod měření. Mezní hodnoty fugitivních a celkových emisí se použijí jako roční průměry;

          b)       koncentrace látek znečišťujících ovzduší v potrubí, v němž proudí plyn, se měří reprezentativním způsobem. Monitorování příslušných znečišťujících látek a měření provozních ukazatelů a rovněž zabezpečení kvality automatizovaných systémů a referenční metody měření určené ke kalibraci těchto systémů se provádějí v souladu s normami CEN. Pokud nejsou normy CEN dostupné, postupuje se podle norem ISO, případně podle jiných vnitrostátních nebo mezinárodních norem, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality.

5.      Na odpadní plyny, které obsahují látky poškozující lidské zdraví, se vztahují tyto mezní hodnoty emisí:

          a)       20 mg látky/m3 (vyjádřené jako hmotnostní součet jednotlivých sloučenin) pro vypouštění halogenovaných těkavých organických sloučenin, na které se vztahují následující věty: „podezření na vyvolání rakoviny“ a/nebo „podezření na vyvolání genetického poškození“ v případech, kdy součet hmotnostních toků dotyčných sloučenin dosahuje nebo překračuje hodnotu 100 g/h; a

          b)       2 mg látky/m3 (vyjádřené jako hmotnostní součet jednotlivých sloučenin) pro vypouštění těkavých organických sloučenin, na které se vztahují následující věty: „může vyvolat rakovinu“, „může způsobit dědičné genetické poškození“, „vdechování může vyvolat rakovinu“, „může poškodit reprodukční schopnost“, „může poškodit plod v těle matky“, a to v případech, kdy součet hmotnostních toků dotyčných sloučenin dosahuje nebo překračuje prahovou hodnotu 10 g/h.

6.      Pro kategorie zdrojů uvedené v odstavcích 9 až 22, u nichž je prokázáno, že v konkrétním zařízení není dodržení mezních hodnot fugitivních emisí (MHEf) technicky a ekonomicky proveditelné, může smluvní strana toto zařízení této povinnosti zprostit za předpokladu, že nejsou očekávána významná rizika pro lidské zdraví a životní prostředí a že jsou použity nejlepší dostupné metody.

7.      Mezní hodnoty emisí pro těkavé organické sloučeniny pro kategorie zdrojů definované v odstavci 3 jsou specifikovány v odstavcích 8 až 22 níže.

8.      Skladování a distribuce benzinu:

          a)       zařízení pro skladování benzinu v terminálech, v nichž jsou přesaženy prahové hodnoty zmíněné v tabulce 1, musí být buď:

          i)        nádrže s pevnou střechou, které jsou napojeny na jednotku pro rekuperaci par, která splňuje mezní hodnoty emisí stanovené v tabulce 1; nebo

          ii)       nádrže konstruované s plovoucí střechou, buď vnější, nebo vnitřní, vybavené primárním a sekundárním těsněním, které splňuje požadavky na účinnost snížení emisí stanovené v tabulce 1;

          b)       odchylně od výše uvedených požadavků musí být nádrže s pevnou střechou, které byly v provozu před 1. lednem 1996 a nejsou napojeny na jednotku pro rekuperaci par, vybaveny primárním těsněním, které dosahuje 90% účinnosti snížení emisí.

Tabulka 1

Mezní hodnoty emisí těkavých organických sloučenin ze skladování a distribuce benzinu, s výjimkou plnění námořních lodí (fáze I)

Činnost || Mezní hodnoty || Mezní hodnota emisí nebo účinnost snížení emisí

|| ||

plnění a stáčení mobilních kontejnerů v terminálech || 5 000 m3 – roční průtok benzinu || 10 g těkavých organických sloučenin/m3 včetně methanua

skladovací zařízení v terminálech || stávající terminály nebo sklady pohonných hmot s průtokem benzinu 10 000 t/rok nebo vyšším nové terminály (bez prahů s výjimkou u terminálů nacházejících se na malých vzdálených ostrovech, jejichž průtok je nižší než 5 000 t/rok) || 95 % hmotnostníchb

čerpací stanice || průtok benzinu vyšší než 100 m3/rok || 0,01 % hmotnostních průtokuc

a Pára vytlačená při plnění skladovacích nádrží na benzin musí být přemístěna buď do jiných skladovacích nádrží, nebo do zařízení na snižování emisí k dosažení mezních hodnot ve výše uvedené tabulce.

b Účinnost snížení emisí vyjádřená v % ve srovnání se srovnatelnou nádrží s pevnou střechou bez řízeného zachycování par, tzn. nádrží s pevnou střechou pouze s podtlakovým nebo přetlakovým pojistným ventilem.

c Páry vytlačované stáčeným benzinem z plněných skladovacích zařízení v čerpacích stanicích a v nádržích s pevnou střechou používaných pro meziskladování par musí být vraceny potrubím s parotěsnými spoji do mobilní cisterny dodávající benzin. Operace plnění nesmí být započata, dokud tyto systémy nejsou připraveny a dokud není zajištěna jejich správná funkce. Za těchto podmínek není vyžadováno dodatečné sledování dodržování mezní hodnoty.

Tabulka 2

Mezní hodnoty emisí těkavých organických sloučenin pro tankování vozidel v čerpacích stanicích (fáze II)

Mezní hodnoty || Minimální účinnost zachycování par %a hmotnostní

||

nová čerpací stanice, je-li skutečný či plánovaný průtok vyšší než 500 m3 za rok stávající čerpací stanice, je-li skutečný či plánovaný průtok od roku 2019 vyšší než 3 000 m3 za rok stávající čerpací stanice, je-li skutečný či plánovaný průtok vyšší než 500 m3 za rok a stanice prošla podstatnou modernizací || rovná nebo vyšší než 85 % hmotnostních s poměrem páry ku benzinu vyšším nebo rovným 0,95, ale nižším nebo rovným 1,05 (obj.).

a Účinnost systémů, pokud jde o zachycování emisí, musí být ověřena výrobcem v souladu s relevantními technickými normami nebo postupy schválení typ.

9.             Adhesivní nátěry:

Tabulka 3

Mezní hodnoty pro adhesivní nátěry

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí (MHE) těkavých organických sloučenin (denní pro MHEo a roční pro MHEf a celkové MHE)

||

výroba obuvi (spotřeba rozpouštědla > 5 t/rok) || 25a g těkavých organických sloučenin / pár obuvi

jiné adhesivní nátěry (spotřeba rozpouštědla 5–15 t/rok) || MHEo = 50 mgb C/m3 MHEf = 25 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 1,2 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

jiné adhesivní nátěry (spotřeba rozpouštědla 15–200 t/rok) || MHEo = 50 mgb C/m3 MHEf = 20 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 1 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

jiné adhesivní nátěry (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok) || MHEo = 50 mgb C/m3 MHEf = 15 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,8 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

a Celkové mezní hodnoty emisí jsou vyjádřeny v gramech rozpouštědla emitovaných při výrobě jednoho páru celé obuvi.

b Pokud je použita technologie, která umožňuje využívat recyklovaná či regenerovaná rozpouštědla, bude zde použita mezní hodnota 150 mg C/m3.

b Pokud je použita technologie, která umožňuje využívat recyklovaná či regenerovaná rozpouštědla, bude zde použita mezní hodnota 100 mg C/m3.

10.           Laminování dřeva a plastů:

Tabulka 4

Mezní hodnoty pro laminování dřeva a plastů

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí těkavých organických sloučenin (ročně)

||

laminování dřeva a plastů (spotřeba rozpouštědla > 5 t/rok) || celková mezní hodnota emisí 30 g těkavých organických sloučenin/m2 konečného výrobku

11.           Natírání (odvětví aplikace nátěrových hmot na automobily):

Tabulka 5

Mezní hodnoty emisí při aplikaci nátěrových hmot v automobilovém průmyslu

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí těkavých organických sloučenin (VOC)a (ročně pro celkovou mezní hodnotu emisí)

||

výroba automobilů (M1, M2) (spotřeba rozpouštědla > 15 t/rok a ≤ 5 000 natřených kusů ročně nebo > 3 500 postavených podvozků) || 90 g VOC/m² nebo 1,5 kg/ karosérie + 70 g/m²

výroba automobilů (M1, M2) (spotřeba rozpouštědla 15-200 t/rok a > 5 000 natřených kusů ročně) || stávající zařízení: 60 g VOC/m² nebo 1,9 kg/ karosérie + 41 g/m²

nová zařízení: 45 g VOC/m² nebo 1,3 kg/ karosérie + 33 g/m²

výroba automobilů (M1, M2) (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok a > 5 000 natřených kusů ročně) || 35 g VOC/m² nebo 1 kg/ karosérie + 26 g/m² b

výroba kabin nákladních vozidel (N1, N2, N3) (spotřeba rozpouštědla > 15 t/rok a ≤ 5 000 natřených kusů/rok) || stávající zařízení: 85 g VOC /m²

nová zařízení: 65 g VOC /m²

výroba kabin nákladních vozidel (N1, N2, N3) (spotřeba rozpouštědla 15–200 t/rok a > 5 000 natřených kusů za rok) || stávající zařízení: 75 g VOC /m²

nová zařízení: 55 g VOC /m²

výroba kabin nákladních vozidel (N1, N2, N3) (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok a > 5 000 natřených kusů za rok) || 55 g VOC /m²

výroba nákladních vozidel a dodávek (spotřeba rozpouštědla > 15 t/rok a ≤ 2 500 natřených kusů za rok) || stávající zařízení: 120 g VOC /m²

nová zařízení: 90 g VOC /m²

výroba nákladních vozidel a dodávek (spotřeba rozpouštědla 15–200 t/rok a > 2 500 natřených kusů za rok) || stávající zařízení: 90 g VOC /m²

nová zařízení: 70 g VOC /m²

výroba nákladních vozidel a dodávek (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok a > 2 500 natřených kusů za rok) || 50 g VOC /m²

výroba autobusů (spotřeba rozpouštědla > 15 t/rok a ≤ 2 000 natřených kusů za rok) || stávající zařízení: 290 g VOC /m²

nová zařízení: 210 g VOC /m²

výroba autobusů (spotřeba rozpouštědla 15–200 t/rok a > 2 000 natřených kusů za rok) || stávající zařízení: 225 g VOC /m²

nová zařízení: 150 g VOC /m²

výroba autobusů (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok a > 2 000 natřených kusů za rok) || 150 VOC /m²       

a Mezní hodnoty celkových emisí jsou vyjádřeny pomocí hmotnosti emitovaného organického rozpouštědla (g) ve vztahu k povrchu produktu (m2). Povrch produktu je definován jako povrch vypočtený z celkové elektroforeticky pokryté oblasti a povrch jakékoli části, který by mohl být dodán v následných fázích procesu natírání stejným nátěrem. Plocha povrchu elektroforeticky pokrývané oblasti je vypočítávána ze vzorce: 2 × celková hmotnost pokrývaného kovového pláště produktu dělená součinem (průměrná tloušťka kovové vrstvy × měrná hmotnost kovového pláště). Mezní hodnoty celkových emisí ve výše uvedené tabulce se vztahují na všechny fáze postupu prováděného ve stejném zařízení, od elektroforetického nanášení nebo jakéhokoli jiného druhu nanášení nátěrových hmot až po konečnou konzervaci voskem a leštění vrchního nátěru, stejně jako na rozpouštědla použitá k čištění vybavení včetně stříkacích kabin a jiného pevně instalovaného vybavení, a to v době výroby i mimo tuto dobu.

b U stávajících zařízení může dosažení těchto úrovní znamenat mezisložkové vlivy, vysoké kapitálové náklady a dlouhá období návratnosti. Významná kroková snížení emisí těkavých organických sloučenin vyžadují změnu typu systému nátěrových hmot a/nebo systému aplikace nátěrových hmot a/nebo systému sušení, k čemuž je obvykle nutné postavit nové zařízení nebo zcela modernizovat lakovnu, a jsou vyžadovány značné kapitálové investice.

12.           Natírání (natírání povrchu kovů, textilu, tkanin, fólií, plastů, papíru a dřeva):

Tabulka 6

Mezní hodnoty emisí při natírání v různých průmyslových odvětvích

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí těkavých (MHE) organických sloučenin (denní pro MHEo a roční pro MHEf a celkové MHE)

||

natírání dřeva (spotřeba rozpouštědla 15–25 t/rok) || MHEo = 100a mg C/m3 MHEf = 25 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 1,6 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

natírání dřeva (spotřeba rozpouštědla 25-200 t/rok) || MHEo = 50 mg C/m3 při sušení a 75 mg C/m3 při natírání MHEf = 20 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 1 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

natírání dřeva (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok) || MHEo = 50 mg C/m3 při sušení a 75 mg C/m3 při natírání MHEf = 15 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,75 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

natírání kovu a plastů (spotřeba rozpouštědla 5–15 t/rok) || MHEo = 100a,b mg C/m3 MHEf = 25b % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,6 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

jiné procesy natírání, včetně natírání textilu, tkanin, fólií a papíru (s výjimkou sítotiskového potiskování textilu, viz tiskařské procesy) (spotřeba rozpouštědla 5–15 t/rok) || MHEo = 100a,b mg C/m3 MHEf = 25b % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 1,6 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

natírání textilu, tkanin, fólií a papíru (s výjimkou sítotiskového potiskování textilu, viz tiskařské procesy) (spotřeba rozpouštědla > 15 t/rok) || MHEo = 50 mg C/m3 při sušení a 75 mg C/m3 při natíráníb,c MHEf = 20b % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 1 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

natírání plastových obrobků (spotřeba rozpouštědla 15-200 t/rok) || MHEo = 50 mg C/m3 při sušení a 75 mg C/m3 při natíráníb MHEf = 20b % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,375 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

natírání plastových obrobků (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok) || MHEo = 50 mg C/m3 při sušení a 75 mg C/m3 při natíráníb MHEf = 20b % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,35 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

natírání kovových povrchů (spotřeba rozpouštědla 15–200 t/rok) || MHEo = 50 mg C/m3 při sušení a 75 mg C/m3 při natíráníb MHEf = 20b % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,375 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

S výjimkou nátěrů, které jsou ve styku s potravinami: celková MHE je 0,5825 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

natírání kovových povrchů (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok) || MHEo = 50 mg C/m3 při sušení a 75 mg C/m3 při natíráníb MHEf = 20b % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,33 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu Celková MHE je 0,5825 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu.

a Uvedená mezní hodnota emisí se vztahuje na aplikace nátěrů a procesy sušení provozované v uzavřených podmínkách.

b Pokud nelze pro natírání zajistit izolované prostory (u nátěrů lodí či letadel atd.), mohou být těmto zařízením uděleny výjimky z povinnosti dodržovat tyto mezní hodnoty. Plán snížení emisí je v těchto případech použit, pokud tato možnost není technicky a ekonomicky proveditelná. V tomto případě se použije nejlepší dostupná technologie.

c Pokud se při nátěrech textilu využívají technologie opětovně používající regenerovaná rozpouštědla, rovná se hodnota této mezní hodnoty 150 mg C/m3 společně pro sušení i pro natírání.

13.           Natírání (natírání kůže a navalování drátů pro vinutí):

Tabulka 7

Mezní hodnoty pro natírání kůže a drátů pro vinutí

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí (MHE) těkavých organických sloučenin (ročně pro celkovou mezní hodnotu emisí)

||

natírání kůže u bytového vybavení a určitého malého koženého spotřebního zboží, jako jsou tašky, pásky, peněženky atd. (spotřeba rozpouštědla > 10 t/rok) || celková MHE ve výši 150 g/m²

natírání jiné kůže (spotřeba rozpouštědla 10–25 t/rok) || celková MHE ve výši 85 g/m²

natírání jiné kůže (spotřeba rozpouštědla > 25 t/rok) || celková MHE ve výši 75 g/m²

navalování drátů pro vinutí (spotřeba rozpouštědla > 5 t/rok) || Celková MHE ve výši 10 g/kg se vztahuje na zařízení, v nichž je průměrný průměr drátu ≤ 0,1 mm.

Na všechna ostatní zařízení se vztahuje celková MHE ve výši 5 g/kg.

14.           Natírání (navalování cívek či svitků):

Tabulka 8

Mezní hodnoty pro navalování cívek či svitků

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí (MHE) těkavých organických sloučenin (denní pro MHEo a roční pro MHEf a celkové MHE)

||

stávající zařízení (spotřeba rozpouštědla 25–200 t/rok) || MHEo = 50 mga C/m3 MHEf = 10 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,45 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

stávající zařízení (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok) || MHEo = 50 mga C/m3 MHEf = 10 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,45 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

nová zařízení (spotřeba rozpouštědla 25–200 t/rok) || MHEo = 50 mg C/m3 a MHEf = 5 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,3 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

nová zařízení (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok) || MHEo = 50 mga C/m3 MHEf = 5 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,3 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

a Pokud je použita technologie, která umožňuje využívat recyklovaná či regenerovaná rozpouštědla, bude zde použita mezní hodnota 150 mg C/m3.

15.           Chemické čištění:

Tabulka 9

Mezní hodnoty pro chemické čištění

Činnost || Mezní hodnota emisí (MHE) těkavých organických sloučenina,b (ročně pro celkovou mezní hodnotu emisí)

||

nová a stávající zařízení || celková MHE 20 kg VOC/kg

a Mezní hodnota emisí těkavých organických sloučenin je vypočtena jako hmotnost emitovaných těkavých organických sloučenin na jednotku hmotnosti vyčištěného a vysušeného produktu.

b Této úrovně emisí lze dosáhnout využitím alespoň strojů typu IV nebo strojů účinnějších.

16.           Výroba nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesiv:

Tabulka 10

Mezní hodnoty pro výrobu nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesiv

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí (MHE) těkavých organických sloučenin (denní pro MHEo a roční pro MHEf a celkové MHE) ||

|| ||

nová a stávající zařízení se spotřebou rozpouštědla v rozmezí od 100 do 1 000 t/rok || MHEo = 150 mg C/m3 MHEfa = 5 % hmotnostních nebo méně použitých rozpouštědel nebo celková MHE 5 % hmotnostních nebo méně použitých rozpouštědel

nová a stávající zařízení se spotřebou rozpouštědla > 1 000 t/rok || MHEo = 150 mg C/m3 MHEfa = 3 % hmotnostní nebo méně použitých rozpouštědel nebo celková MHE 3 % hmotnostní nebo méně použitých rozpouštědel

a Mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje množství rozpouštědla prodaného jako součást přípravků nátěrových hmot vyexpedovaných v zapečetěných obalech.

17.           Polygrafické procesy (gumotisk, tepelný ofsetový sítotisk, hlubotisk atd.):

Tabulka 11

Mezní hodnoty pro polygrafické procesy

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí (MHE) těkavých organických sloučenin (denní pro MHEo a roční pro MHEf a celkové MHE)

||

tepelný ofsetový sítotisk (spotřeba rozpouštědla 15–25 t/rok) || MHEo = 100 mg C/m3 MHEf = 30 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědela

tepelný ofsetový sítotisk (spotřeba rozpouštědla 25–200 t/rok) || nová a stávající zařízení MHEo = 20 mg C/m3 MHEf = 30 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědela

tepelný ofsetový sítotisk (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok) || nová a stávající zařízení celková MHE = 10 % hmotnostních nebo méně ze spotřeby tiskařské barvy

stávající lisy celková MHE = 15 % hmotnostních nebo méně ze spotřeby tiskařské barvya

publikační hlubotisk (spotřeba rozpouštědla 25–200 t/rok) || nová zařízení MHEo = 75 mg C/m3 MHEf = 10 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,6 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

stávající zařízení MHEo = 75 mg C/m3 MHEf = 15 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 0,8 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

publikační hlubotisk (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok) || nová zařízení Celková MHE = 5 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel

stávající zařízení Celková MHE = 7 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel

obalový hlubotisk a gumotisk (spotřeba rozpouštědla 15–25 t/rok) || MHEo = 100 mg C/m3 MHEf = 25 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 1,2 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

obalový hlubotisk a gumotisk (spotřeba rozpouštědla 25–200 t/rok) a rotační válcový sítotisk (spotřeba rozpouštědla > 30 t/rok) || MHEo = 100 mg C/m3 MHEf = 25 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo celková MHE 1,0 kg nebo méně těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

obalový hlubotisk a gumotisk (spotřeba rozpouštědla > 25 t/rok) || zařízení, v nichž jsou všechny stroje připojeny k oxidaci: celková MHE = 0,5 kg těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu zařízení, v nichž jsou všechny stroje připojeny k adsorpci uhlíku: celková MHE = 0,6 kg těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu stávající kombinovaná zařízení, v nichž některé stávající stroje nemusí být připojeny ke spalovně nebo regeneraci rozpouštědel: emise ze strojů připojených k okysličovadlům jsou pod mezní hodnotou emisí 0,5 kg těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu a emise ze strojů připojených k adsorpci uhlíku jsou pod mezní hodnotou emisí 0,6 kg těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu stroje, které nejsou připojeny ke zpracování plynů: využití produktů s nízkým obsahem rozpouštědel nebo bez rozpouštědel, připojení ke zpracování odpadních plynů v případě, že je volná kapacita, a pokud možno provádění prací, při nichž je spotřebován vysoký obsah rozpouštědel, na strojích připojených ke zpracování odpadních plynů. celkové emise pod úrovní 1,0 kg těkavých organických sloučenin/kg tuhého vstupu

a Zbytky rozpouštědel v konečných výrobcích zde se nepovažují za součást fugitivních emisí.

18.           Výroba farmaceutických produktů:

Tabulka 12

Mezní hodnoty pro výrobu farmaceutických produktů

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí (MHE) těkavých organických sloučenin (denní pro MHEo a roční pro MHEf a celkové MHE)

||

nová zařízení (spotřeba rozpouštědla > 50 t/rok) || MHEo = 20 mg C/m3 a,b MHEf = 5 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědelb

stávající zařízení (spotřeba rozpouštědla > 50 t/rok) || MHEo = 20 mg C/m3 a,c MHEf = 15 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědelc

a Pokud je použita technologie, která umožňuje využívat recyklovaná či regenerovaná rozpouštědla, použije se zde mezní hodnota 150 mg C/Nm3.

b Lze použít mezní hodnotu celkových emisí: 5 % z použitých rozpouštědel namísto mezní koncentrace v odpadních plynech (MHEo) a mezní hodnoty fugitivních emisí (MHEf).

c Lze použít mezní hodnotu celkových emisí: 15 % z použitých rozpouštědel namísto mezní koncentrace v odpadních plynech (MHEo) a mezní hodnoty fugitivních emisí (MHEf).

19.           Zpracování přírodní nebo syntetické pryže:

Tabulka 13

Mezní hodnoty pro zpracování přírodní nebo syntetické pryže

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí těkavých organických sloučenin (denní pro MHEo a roční pro MHEf a celkové MHE)

||

nová a stávající zařízení: zpracování přírodní nebo syntetické pryže (spotřeba rozpouštědla > 15 t/rok) || MHEo = 20 mg C/m3 a MHEf = 25 % hmotnostních z použitých rozpouštědelb nebo celková MHE = 25 % hmotnostních z použitých rozpouštědel

a Pokud je použita technologie, která umožňuje využívat regenerovaná rozpouštědla, použije se mezní hodnota 150 mg C/m3.

b Mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje množství rozpouštědla prodaného jako součást přípravků vyexpedovaných v zapečetěných obalech.

20.           Čištění povrchů:

Tabulka 14

Mezní hodnoty pro čištění povrchů

Činnost a prahová hodnota || Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla (t/rok) || Mezní hodnota emisí (MHE) těkavých organických sloučenin (denní pro MHEo a roční pro MHEf a celkové MHE)

|| ||

pro čištění povrchů při použití látek podle odst. 3 písm. z) bodu i) této přílohy || 1–5 || MHEo = 20 mg vyjádřená jako hmotnostní součet jednotlivých sloučenin/m3 || MHEf = 15 % hmotnostních z použitých rozpouštědel

> 5 || MHEo = 20 mg vyjádřená jako hmotnostní součet jednotlivých sloučenin/m3 || MHEf = 10 % hmotnostních z použitých rozpouštědel

jiné čištění povrchů || 2–10 || MHEo = 75 mg C/m3 a || MHEf = 20 % hmotnostních z použitých rozpouštědel

> 10 || MHEo = 75 mg C/m3 a || MHEf = 15 % hmotnostních z použitých rozpouštědel

a Zařízení, u nichž průměrný obsah organických rozpouštědel ve všech čisticích materiálech nepřesahuje 30 % hmotnostních, jsou vyňata z povinnosti používat tyto hodnoty.

21.           Extrakce rostlinných olejů a procesy rafinace tuků a rostlinných olejů:

Tabulka 15

Mezní hodnoty pro extrakci rostlinných olejů a procesy rafinace tuků a rostlinných olejů

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí (MHE) těkavých organických sloučenin (ročně pro celkovou mezní hodnotu emisí)

||

nová a stávající zařízení (spotřeba rozpouštědla > 10 t/rok) || celková MHE (kg těkavých organických sloučenin / t produktu) živočišný tuk:                                                    1,5 ricin:                                                                     3,0 řepková semena:                                              1,0 slunečnicová semena:                                      1,0 sójové boby (normální drť):                           0,8 sójové boby (bílé vločky):                              1,2 ostatní semena a jiný rostlinný materiál:     3,0a všechny frakční postupy vyjma odstraňování klovatiny:b                   1,5 odstraňování klovatiny:                                  4,0

a Mezní hodnoty celkových emisí těkavých organických sloučenin ze zařízení zpracovávající jednotlivé vsádky semen nebo jiného rostlinného materiálu stanoví případ od případu příslušný orgán v souladu s nejlepšími dostupnými technologiemi.

b Odstraňování klovatiny z olejů.

22.           Impregnace dřeva:

Tabulka 16

Mezní hodnoty pro impregnaci dřeva

Činnost a prahová hodnota || Mezní hodnota emisí (MHE) těkavých organických sloučenin (denní pro MHEo a roční pro MHEf a celkové MHE)

||

impregnace dřeva (spotřeba rozpouštědla 25–200 t/rok) || MHEo = 100a mg C/m3 MHEf = 45 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo 11 kg nebo méně VOC/m3

impregnace dřeva (spotřeba rozpouštědla > 200 t/rok) || MHEo = 100a mg C/m3 MHEf = 35 % hmotnostních nebo méně z použitých rozpouštědel nebo 9 kg nebo méně VOC /m3

a Neplatí pro impregnaci dřeva kreosotem.

B.         Kanada

23.             Mezní hodnoty pro omezování emisí těkavých organických sloučenin se stanoví pro stacionární zdroje podle potřeby na základě informací o dostupných technologiích omezování emisí, mezních hodnotách používaných v jiných jurisdikcích a na základě níže uvedených dokumentů:

                   a)             mezní hodnoty koncentrací těkavých organických sloučenin pro předpisy o architektonických nátěrových hmotách (VOC Concentration Limits for Architectural Coatings Regulations), SOR/2009-264;

                   b)             mezní hodnoty koncentrací těkavých organických sloučenin pro výrobky pro opravy nátěrů vozidel (VOC Concentration Limits for Automotive Refinishing Products), SOR/2009-197;

                   c)              návrhy předpisů pro mezní hodnoty koncentrací těkavých organických sloučenin pro určité výrobky;

                   d)             pokyny ke snižování emisí ethylenoxidu ze sterilizačních aplikací (Guidelines for the Reduction of Ethylene Oxide Releases from Sterilization Applications);

                   e)              environmentální instrukce pro omezování emisí těkavých organických sloučenin z nových provozů organické chemie (Environmental Guideline for the Control of Volatile Organic Compounds Process Emissions from New Organic Chemical Operations), PN1108;

                   f)              environmentální kodex praxe pro měření a omezování fugitivních emisí těkavých organických sloučenin z netěsností v zařízení (Environmental Code of Practice for the Measurement and Control of Fugitive VOC Emissions from Equipment Leaks), PN1106;

                   g)              program pro snížení emisí těkavých organických sloučenin o 40 % z lepidel a tmelů (A Program to Reduce Volatile Organic Compound Emissions by 40 Percent from Adhesives and Sealants), PN1116;

                   h)             plán na snížení emisí těkavých organických sloučenin o 20 % ze spotřebitelských nátěrových hmot (A Plan to Reduce VOC Emissions by 20 Percent from Consumer Surface Coatings), PN1114;

                   i)               environmentální instrukce pro omezování emisí těkavých organických sloučenin z nadzemních skladovacích zásobníků (Environmental Guidelines for Controlling Emissions of Volatile Organic Compounds from Aboveground Storage Tanks), PN1180;

                   j)              environmentální kodex praxe pro regeneraci par při čerpání benzinu do vozidel v čerpacích stanicích a v dalších zařízeních distribuce benzínu (Environmental Code of Practice for Vapour Recovery during Vehicle Refueling at Service Stations and Other Gasoline Dispersing Facilities), PN1184;

                   k)             environmentální kodex praxe pro snižování emisí rozpouštědel z komerčních a průmyslových zařízení na odmašťování (Environmental Code of Practice for the Reduction of Solvent Emissions from Commercial and Industrial Degreasing Facilities), PN1182;

                   l)               normy účinnosti pro nové zdroje a směrnice pro snižování emisí těkavých organických látek z lakoven kanadského výrobce originálních zařízení (New Source Performance Standards and Guidelines for the Reduction of Volatile Organic Compound Emissions from Canadian Automotive Original Equipment Manufacturer (OEM) Coating Facilities), PN1234;

                   m)            environmentální instrukce pro snižování emisí těkavých organických sloučenin v průmyslu zpracování plastů (Environmental Guideline for the Reduction of Volatile Organic Compound Emissions from the Plastics Processing Industry), PN1276;

                   n)             národní akční plán pro environmentální kontrolu látek poškozujících ozonovou vrstvu a jejich alternativ ve formě halogenových uhlovodíků (National Action Plan for the Environmental Control of Ozone-Depleting Substances (ODS) and Their Halocarbon Alternatives), PN1291;

                   o)             řídicí plán pro oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické sloučeniny – fáze I (Management Plan for Nitrogen Oxides (NOx) and Volatile Organic Compounds (VOCs) – Phase I), PN1066;

                   p)             environmentální kodex praxe pro snižování emisí těkavých organických sloučenin z komerčního/průmyslového tiskařského odvětví (Environmental Code of Practice for the Reduction of Volatile Organic Compound Emissions from the Commercial/Industrial Printing Industry), PN1301;

                   q)             doporučené normy a pokyny CCME[5] ke snižování emisí těkavých organických sloučenin kanadských průmyslových údržbářských nátěrových hmot (Reduction of VOC Emissions from Canadian Industrial Maintenance Coatings), PN1320; a

                   r)              pokyny ke snižování emisí těkavých organických sloučenin z odvětví výroby dřevěného nábytku (Guidelines for the Reduction of VOC Emissions in the Wood Furniture Manufacturing Sector), PN1338.

C.        Spojené státy americké

24.             Mezní hodnoty pro omezování emisí těkavých organických sloučenin ze stacionárních zdrojů v následujících kategoriích zdrojů a zdroje, na které se vztahují, jsou specifikovány v následujících dokumentech:

                   a)             skladovací nádrže na ropné kapaliny – Sbírka federálních nařízení (C. F. R.) 40, oddíl 60, pododdíly K a Ka;

                   b)             skladovací nádrže pro těkavé organické kapaliny – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Kb;

                   c)              ropné rafinérie – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl J;

                   d)             povrchové nátěry kovového nábytku – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl EE;

                   e)              povrchové nátěry automobilů a lehkých nákladních automobilů – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl MM;

                   f)              procesy publikačního hlubotisku – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl QQ;

                   g)              pásky citlivé na tlak a operace povrchových nátěrů štítků – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl RR;

                   h)             velká zařízení: povrchové nátěry kovových cívek a nápojových plechovek – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly SS, TT, WW;

                   i)               velkoobjemové terminály benzinu – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl XX;

                   j)              výroba pryžových pneumatik – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl BBB;

                   k)             výroba polymerů – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl DDD;

                   l)               potahování a potiskování pružným vinylem a uretanem – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl FFF;

                   m)            netěsnosti zařízení ropných rafinérií a systém odpadních vod – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly GGG a QQQ;

                   n)             výroba syntetických vláken – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl HHH;

                   o)             ropná činidla chemických čistíren – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl JJJ;

                   p)             závody na zpracování zemního plynu na pevnině – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl KKK;

                   q)             netěsnosti zařízení SOCMI, jednotka oxidace vzduchem, destilační a reaktorové procesy – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly VV, III, NNN, RRR;

                   r)              potahování magnetických pásek – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl SSS;

                   s)              průmyslové povrchové nátěry – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl TTT;

                   t)              zařízení na potahování povrchů substrátů polymerními nátěry – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl VVV;

                   u)             stacionární motory s vnitřním spalováním – zážehové, C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl JJJJ;

                   v)             stacionární motory s vnitřním spalováním – vznětové, C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl IIII;

                   w)             nové a používané přenosné nádrže na palivo – C. F. R.40, oddíl 59, pododdíl F;

25.             Mezní hodnoty pro kontrolu emisí těkavých organických sloučenin ze zdrojů, na které se vztahují vnitrostátní emisní normy pro nebezpečné látky znečišťující ovzduší (NLZO) jsou specifikovány v následujících dokumentech:

                   a)             organické NLZO z odvětví výroby syntetických organický chemických látek – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl F;

                   b)             organické NLZO z odvětví výroby syntetických organických chemických látek: procesní ventilace, skladovací plavidla, transfery a odpadní voda – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl G;

                   c)              organické NLZO: Netěsnosti zařízení – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl H;

                   d)             komerční ethylenoxidové sterilizátory – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl O;

                   e)              velkoobjemové terminály benzinu a potrubní stanice – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl R;

                   f)              odmašťovadla z halogenovaných rozpouštědel – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl T;

                   g)              polymery a pryskyřice (skupina I) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl U;

                   h)             polymery a pryskyřice (skupina II) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl W;

                   i)               závod sekundární tavby olova – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl X;

                   j)              plnění námořních tankerů – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl Y;

                   k)             ropné rafinérie – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl CC;

                   l)               odpadní a regenerační operace mimo místo vzniku odpadu – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl DD;

                   m)            výroba magnetických pásek – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl EE;

                   n)             letecká a kosmická výroba – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl GG;

                   o)             těžba ropy a zemního plynu – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl HH;

                   p)             stavby a opravy lodí – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl II;

                   q)             dřevěný nábytek – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl JJ;

                   r)              tisk a publikační činnost – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl KK;

                   s)              buničina a papír II (spalování) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl MM;

                   t)              skladovací nádrže – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl OO;

                   u)             kontejnery – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl PP;

                   v)             vzdouvání povrchu – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl QQ;

                   w)             individuální drenážní systémy – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl RR;

                   x)             uzavřené ventilační systémy – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl SS;

                   y)             netěsnosti zařízení: úroveň kontroly 1 – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl TT;

                   z)              netěsnosti zařízení: úroveň kontroly 2 – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl UU;

                   aa)           oddělovače oleje a vody a oddělovače organických látek a vody – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl VV;

                   bb)           skladovací nádrže: úroveň kontroly 2 – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl WW;

                   cc)            jednotky pro výrobu ethylenu – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl XX;

                   dd)           obecné maximální dosažitelné kontrolní technologické normy pro několik kategorií – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl YY;

                   ee)            spalovny nebezpečného odpadu – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl EEE;

                   ff)            výroba farmaceutických produktů – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl GGG;

                   gg)            přenos a skladování zemního plynu – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl HHH;

                   hh)           výroba pružné polyuretanové pěny – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl III;

                   ii)              polymery a pryskyřice: skupina IV – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl JJJ;

                   jj)             výroba portlandského cementu – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl LLL;

                   kk)           výroba účinných složek pesticidů – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl MMM;

                   ll)              polymery a pryskyřice: skupina III – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl OOO;

                   mm)        polyetherové polyoly – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl PPP;

                   nn)           sekundární výroba hliníku – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl RRR;

                   oo)           ropné rafinérie – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl UUU;

                   pp)           veřejné úpravny vody – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl VVV;

                   qq)           výroba droždí – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl CCCC;

                   rr)             distribuce organických kapalin (kromě benzinu) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl EEEE;

                   ss)            výroba různých organických chemických látek – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl FFFF;

                   tt)             extrakce rozpouštědlem pro výrobu rostlinného oleje – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl GGGG;

                   uu)           nátěry automobilů a lehkých nákladních vozidel – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl IIII;

                   vv)           nátěry papíru a jiných pásů – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl JJJJ;

                   ww)          povrchové nátěry plechovek – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl KKKK;

                   xx)           nátěry různých kovových částí a výrobků – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl MMMM;

                   yy)           povrchové nátěry velkých zařízení – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl NNNN;

                   zz)            potisk, nátěry a barvení tkanin – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl OOOO;

                   aaa)         povrchové nátěry platových částí a výrobků – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl PPPP;

                   bbb)         povrchové nátěry dřevěných stavebních výrobků – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl QQQQ;

                   ccc)          povrchové nátěry kovového nábytku – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl RRRR;

                   ddd)         povrchové nátěry kovových cívek – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl SSSS;

                   eee)          konečná úprava kůže – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl TTTT;

                   fff)           výroba produktů z celulózy – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl UUUU;

                   ggg)          výroba lodí – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl VVVV;

                   hhh)         výroba tvrzených plastů a složených produktů – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl WWWW;

                   iii)             výroba pryžových pneumatik – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl XXXX;

                   jjj)            stacionární spalovací motory – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl YYYY;

                   kkk)         stacionární vratné motory s vnitřním spalováním: vznětové – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl ZZZZ;

                   lll)             výroba polovodičů – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl BBBBB;

                   mmm)     slévárny železa a oceli – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl EEEEE;

                   nnn)         integrovaná výroba železa a oceli – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl FFFFF;

                   ooo)         zpracování asfaltu a výroba střešních krytin – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl LLLLL;

                   ppp)         výroba pružné polyuretanové pěny – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl MMMMM;

                   qqq)         buňky/stojany pro zkoušky motorů – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl PPPPP;

                   rrr)            výroba třecích výrobků – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl QQQQQ;

                   sss)           výroba žáruvzdorných výrobků – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl SSSSS;

                   ttt)            nemocniční ethylenoxidové sterilizátory – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl WWWWW;

                   uuu)         velkoobjemové distribuční terminály benzinu, velkoobjemová zařízení a potrubní zařízení – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl BBBBBB;

                   vvv)         zařízení pro výdej benzinu – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl CCCCCC;

                   www)       odstraňování nátěrů a různé operace týkající se povrchových nátěrů – oblastní zdroje – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl HHHHHH;

                   xxx)         výroba akrylových / modakrylových vláken (oblastní zdroje) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl LLLLLL;

                   yyy)         produkce uhlíkových sazí (oblastní zdroje) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl MMMMMM;                  

                   zzz)          oblastní zdroje pro výrobu chemických látek: sloučeniny chromu – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl NNNNNN;

                   aaaa)      výroba chemických látek pro oblastní zdroje – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl VVVVVV;

                   bbbb)      zpracování asfaltu a výroba střešních krytin (oblastní zdroje) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl AAAAAA; a

                   cccc)        výroba nátěrových hmot a příbuzných výrobků (oblastní zdroje) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl CCCCCCC.

Dodatek Plán hospodaření s rozpouštědly

Úvod

1. Tento dodatek přílohy o mezních hodnotách emisí těkavých organických sloučenin ze stacionárních zdrojů uvádí pokyny ke zpracování plánu hospodaření s rozpouštědly. Tyto pokyny zahrnují používané zásady (odstavec 2), rámec hmotnostní bilance (odstavec 3) a požadavky týkající se ověřování plnění či dodržování (odstavec 4).

Zásady

2. Plán hospodaření s rozpouštědly slouží k těmto účelům:

    a)            ověřování plnění požadavků specifikovaných v příloze; a

    b)            zjištění budoucích možností snižování emisí.

Definice

3. Následující definice vymezují rámec pro zpracování hmotnostní bilance:

    a)            Vstupy organických rozpouštědel:

· I1 – množství organických rozpouštědel nebo jejich množství v přípravcích, které jsou zakoupeny a použity jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance

· I2 – množství organických rozpouštědel nebo jejich množství v přípravcích, které jsou regenerovány a znovu používány jako vstupní rozpouštědla v bilancovaném procesu. (Recyklované rozpouštědlo se započítává pokaždé, kdy je využíváno pro danou činnost.)

    b)            Výstupy organických rozpouštědel:

· O1 – emise těkavých organických sloučenin v odpadních plynech

· O2 – organická rozpouštědla ztracená ve vodě; je-li to vhodné, je při výpočtu položky O5 brán v úvahu i způsob zpracování odpadních vod

· O3 – množství organických rozpouštědel, které zůstávají ve výstupních produktech jako rezidua nebo znečištění

· O4 – nezachycené emise organických rozpouštědel do ovzduší. Zahrnut je vliv větrání místností, kdy je vnitřní ovzduší vypouštěno do vnějšího prostředí skrz okna, dveře, ventilační otvory a jiné podobné otvory

· O5 –­ organická rozpouštědla a/nebo organické sloučeniny ztracené v důsledku chemických nebo fyzikálních reakcí (včetně těch, které jsou zničeny například spalováním nebo jiným zpracováním odpadních plynů nebo vody, nebo které jsou zachyceny, např. adsorpcí, pokud tato množství nebyla započtena do položek O6, O7 nebo O8)

· O6 – ­ organická rozpouštědla obsažená ve shromážděných odpadech

· O7 – organická rozpouštědla samotná nebo organická rozpouštědla obsažená v přípravcích, prodaná jako komerčně hodnotný produkt

· O8 –­ organická rozpouštědla obsažená v přípravcích, která jsou regenerována k opětovnému použití, pokud již nebyla započtena do položky O7

· O9 –­ organická rozpouštědla uvolněná jiným způsobem

Pokyny k využití plánu hospodaření s rozpouštědly k ověření plnění požadavků

4. Využití plánu hospodaření s rozpouštědly je určeno specifickými požadavky, které mají být ověřeny následovně:

          a)       Ověření plnění požadavků omezování emisí dle volitelných možností uvedených v odst. 6 písm. a) přílohy, kdy jsou mezní hodnoty celkových emisí vyjádřeny pomocí měrných emisí rozpouštědel vztažených na jednotku produkce nebo jinak uvedených v této příloze:

                      i)            pro všechny činnosti využívající volitelné možností snížení uvedené v odst. 6 písm. a) přílohy by plán hospodaření s rozpouštědly měl být vypracován každoročně k určení spotřeby rozpouštědel. Tato spotřeba může být vypočtena z rovnice:

                                            C = I1 – O8

Paralelně by mělo být stanoveno množství tuhých látek obsažených v nátěrech tak, aby mohla být každoročně stanovena referenční hodnota ročních emisí a cílová hodnota emisí;

                      ii)           pro posouzení plnění mezních hodnot celkových emisí vyjádřených pomocí emisí rozpouštědel na jednotku produkce nebo jinak uvedených v příloze by měl být plán hospodaření s rozpouštědly zpracován každoročně ke stanovení emisí těkavých organických sloučenin. Emise těkavých organických sloučenin mohou být počítány z rovnice:

                                            E = F + O1

kde F jsou fugitivní emise VOC definované v písm. b) bodu i) níže. Tento emisní údaj by pak měl být dělen příslušným parametrem vyjadřujícím odpovídající celkovou produkci;

          b)       Určení fugitivních emisí těkavých organických sloučenin pro srovnání s hodnotami fugitivních emisí uvedenými v příloze:

                      i)            metodika: fugitivní emise těkavých organických sloučenin lze vypočítat z této rovnice:

                                            F = I1 – O1 – O5 – O6 – O7 – O8

nebo z rovnice

                                            F = O2 + O3 + O4 + O9

Toto množství může být stanoveno přímým měřením jednotlivých veličin. Alternativně může být ekvivalentní výpočet založen na jiných prostředcích, například na využití známé účinnosti záchytu emisí v daném procesu. Hodnota fugitivních emisí je vyjádřena jako podíl fugitivních emisí z celkem vstupujících rozpouštědel, které lze vyjádřit rovnicí:

                                            I = I1 + I2;

                      ii)           frekvence: fugitivní emise VOC lze stanovit krátkým, ale komplexním souborem měření. Poté nemusí být toto měření opakováno do doby, než je proměřované zařízení modifikováno.

T.      Příloha VII

Příloha VII se nahrazuje textem, který zní:

   Lhůty podle článku 3

1.    Lhůty pro použití mezních hodnot emisí uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3 jsou:

         a)          pro nové stacionární zdroje: jeden rok po dni vstupu tohoto protokolu v platnost pro dotčenou stranu; a

         b)          pro stávající stacionární zdroje: jeden rok po dni vstupu tohoto protokolu v platnost pro dotčenou stranu nebo 31. prosince 2020, podle toho, co nastane později.

2.    Lhůty pro použití mezních hodnot pro paliva a pro nové mobilní zdroje podle čl. 3 odst. 5 odpovídají datu, kdy tento protokol vstoupí pro dotčenou stranu v platnost, nebo datům spojeným s opatřeními specifikovanými v příloze VIII, podle toho, co nastane později.

3.    Lhůty pro použití mezních hodnot pro těkavé organické sloučeniny ve výrobcích uvedených v čl. 3 odst. 7 jsou jeden rok po datu, kdy stávající protokol vstoupil pro danou stranu v platnost.

4.    Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3, avšak s výhradou odstavce 5, může smluvní strana úmluvy, která se v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2019 stane smluvní stranou tohoto protokolu, při ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu prohlásit, že prodlouží některou nebo všechny lhůty pro použití mezních hodnot uvedených v čl. 3 odst. 2, 3, 5 a 7, a to tímto způsobem:

         a)          pro nové stacionární zdroje až o patnáct let po dni vstupu tohoto protokolu v platnost pro dotčenou stranu;

         b)          pro paliva a nové mobilní zdroje až o pět let po dni vstupu tohoto protokolu v platnost pro dotčenou stranu;

         c)           pro těkavé organické sloučeniny v produktech až o pět let po dni vstupu tohoto protokolu v platnost pro dotčenou stranu.

5.    Smluvní strana, které učinila volbu podle článku 3a tohoto protokolu, pokud jde o přílohu IV a/nebo VIII, nesmí rovněž učinit prohlášení podle odstavce 4 vztahující se ke stejné příloze.

U.      Příloha VIII

Příloha VIII se nahrazuje textem, který zní:

Mezní hodnoty pro paliva a nové mobilní zdroje

Úvod

1.    Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA.

2.    Tato příloha specifikuje mezní hodnoty emisí NOx, vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2), a pro uhlovodíky, z nichž většina jsou těkavé organické sloučeniny, pro oxid uhelnatý (CO) a částice, jakož i environmentální specifikace pro paliva pro vozidla prodávaná na trhu.

3.    Termíny pro používání mezních hodnot uvedených v této příloze jsou stanoveny v příloze VII.

A.        Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké

Osobní automobily a lehká nákladní vozidla

4.    Mezní hodnoty pro motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly používaná k dopravě osob (kategorie M) a zboží (kategorie N) jsou uvedeny v tabulce 1.

Těžká nákladní vozidla

5.    Mezní hodnoty pro motory pro těžká nákladní vozidla jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3 o použitelných postupech testování.

Mimosilniční vozidla a stroje se vznětovými a zážehovými motory

6.    Mezní hodnoty pro zemědělské a lesnické traktory a jiná mimosilniční vozidla či stroje jsou uvedeny v tabulkách 4 až 6.

7.    Mezní hodnoty pro lokomotivy a železniční motorové vozy jsou uvedeny v tabulkách 7 a 8.

8.    Mezní hodnoty pro plavidla vnitrozemské plavby jsou uvedeny v tabulce 9.

9.    Mezní hodnoty pro rekreační plavidla jsou uvedeny v tabulce 10.

Motocykly a mopedy

10.  Mezní hodnoty pro motocykly a mopedy jsou uvedeny v tabulkách 11 a 12.

Kvalita paliv

11.  Environmentální specifikace kvality benzinu a motorové nafty jsou uvedeny v tabulkách 13 a 14.

Tabulka 1

Mezní hodnoty pro osobní automobily, dodávky a lehká nákladní vozidla

|| Referenční hmotnost vozidel  (RW) (v kg) || Mezní hodnotya ||

Oxid uhelnatý || Uhlovodíky celkem || Nemethanické těkavé organické sloučeniny (NMVOC) || Oxidy dusíku || Uhlovodíky a oxidy dusíku ||  Částice || Počet částic (P)

L1 (g/km) || L2 (g/km) || L3 (g/km) || L4 (g/km) || L2 + L4 (g/km) || L5 (g/km) || L6(#/km)

Kategorie || Třída, datum účinku* || || benzin || nafta || benzin || nafta || benzin || nafta || benzin || nafta || benzin || nafta || benzin || nafta || benzin || nafta

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

Euro 5 || Mb || 1.1. 2014 || všechny || 1,0 || 0,50 || 0,10 || – || 0,068 || – || 0,06 || 0,18 || – || 0,23 || 0,0050 || 0,0050 || – || 6,0x1011

N1c || I, 1.1.2014 || RW 1 305 || 1,0 || 0,50 || 0,10 || – || 0,068 || – || 0,06 || 0,18 || – || 0,23 || 0,0050 || 0,0050 || – || 6,0x1011

II, 1.1.2014 || 1 305 < RW≤ 1 760 || 1,81 || 0,63 || 0,13 || – || 0,090 || – || 0,075 || 0,235 || – || 0,295 || 0,0050 || 0,0050 || – || 6,0x1011

III, 1.1.2014 || 1 760 < RW || 2,27 || 0,74 || 0,16 || – || 0,108 || – || 0,082 || 0,28 || – || 0,35 || 0,0050 || 0,0050 || – || 6,0x1011

N2 || 1.1.2014 || || 2,27 || 0,74 || 0,16 || – || 0,108 || – || 0,082 || 0,28 || – || 0,35 || 0,0050 || 0,0050 || – || 6,0x1011

Euro 6 || Mb || 1.9.2015 || všechny || 1,0 || 0,50 || 0,10 || – || 0,068 || – || 0,06 || 0,08 || – || 0,17 || 0,0045 || 0,0045 || 6,0x1011 || 6,0x1011

N1c || I, 1.9.2015 || RW ≤1 305 || 1,0 || 0,50 || 0,10 || – || 0,068 || – || 0,06 || 0,08 || – || 0,17 || 0,0045 || 0,0045 || 6,0x1011 || 6,0x1011

II, 1.9.2016 || 1 305 < RW≤ 1 760 || 1,81 || 0,63 || 0,13 || – || 0,090 || – || 0,075 || 0,105 || – || 0,195 || 0,0045 || 0,0045 || 6,0x1011 || 6,0x1011

III, 1.9.2016 || 1 760 < RW || 2,27 || 0,74 || 0,16 || – || 0,108 || – || 0,082 || 0,125 || – || 0,215 || 0,0045 || 0,0045 || 6,0x1011 || 6,0x1011

N2 || 1.9.2016 || || 2,27 || 0,74 || 0,16 || – || 0,108 || – || 0,082 || 0,125 || – || 0,215 || 0,0045 || 0,0045 || 6,0x1011 || 6,0x1011

* Registrace, prodej nebo uvedení do provozu nových vozidel, která nesplní příslušné mezní hodnoty, bude po datu uvedeném v tomto sloupci zamítnut.

a Testovací cyklus upřesněn NEDC.

b S výjimkou vozidel, jejichž maximální hmotnost přesahuje 2 500 kg.

c A kategorie vozidel M specifikovaná v poznámce b.

Tabulka 2

Mezní hodnoty pro testy ve stacionárním cyklu (steady-state cycle) a zátěžové testy (load-response tests) těžkých nákladních vozidel

|| Datum předložení žádosti || Oxid uhelnatý (g/kWh) || Uhlovodíky (g/kWh) || Uhlovodíky celkem (g/kWh) || Oxidy dusíku (g/kWh) || Částice (g/kWh) || Kouř

(m-1)

|| || || || || || ||

B2 („EURO V“)a || 1.10.2009 || 1,5 || 0,46 || – || 2,0 || 0,02 || 0,5

„EURO VI“b || 31.12.2013 || 1,5 || – || 0,13 || 0,40 || 0,010 || –

a Testovací cyklus specifikovaný evropským testem ve stacionárním cyklu (ESC) a evropským zátěžovým testem (ELR).

b Testovací cyklus specifikovaný světovým stacionárním cyklem pro těžká nákladní vozidla (world heavy duty steady state cycle, WHSC).

Tabulka 3

Mezní hodnoty pro těžká nákladní vozidla – testy v neustáleném cyklu

|| Datum účinku* || Oxid uhelnatý (g/kWh) || Uhlovodíky celkem (g/kWh) || Nemethanické uhlovodíky (g/kWh) || Methana (g/kWh) || Oxidy dusíku (g/kWh) || Částice (g/kWh)b

|| || || || || || ||

B2 „EURO V“c || 1.10.2009 || 4,0 || – || 0,55 || 1,1 || 2,0 || 0,030

„EURO VI“ (CI)d || 31.12.2013 || 4,0 || 0,160 || – || – || 0,46 || 0,010

„EURO VI“ (PI)d || 31.12.2013 || 4,0 || – || 0,160 || 0,50 || 0,46 || 0,010

Poznámka:               PI = zážehový motor. CI = vznětový motor.

* Registrace, prodej nebo uvedení do provozu nových vozidel, která nesplní příslušné mezní hodnoty, bude po datu uvedeném v tomto sloupci zamítnut.

a pouze pro motory na zemní plyn;

b nevztahuje se na benzinové motory ve fázi B2;

c Testovací cyklus specifikovaný evropským testem při neustáleném cyklu (European transient cycle test, ETC).

d Testovací cyklus specifikovaný světovým stacionárním cyklem pro těžká nákladní vozidla (world heavy duty steady state cycle, WHSC).

Tabulka 4

Mezní hodnoty pro mimosilniční mobilní stroje, zemědělské a lesnické traktory se vznětovými motory (fáze IIIB)

Čistý výkon (P) (kW) || Datum účinku* || Oxid uhelnatý (g/kWh) || Uhlovodíky (g/kWh) || Oxidy dusíku (g/kWh) || Částice (g/kWh)

|| || || || ||

130 ≤ P ≤ 560 || 31.12.2010 || 3,5 || 0,19 || 2,0 || 0,025

75 ≤ P < 130 || 31.12.2011 || 5,0 || 0,19 || 3,3 || 0,025

56 ≤ P < 75 || 31.12.2011 || 5,0 || 0,19 || 3,3 || 0,025

37 ≤ P < 56 || 31.12.2012 || 5,0 || 4,7a || 4,7a || 0,025

* S účinkem od uvedených dat a s výjimkou strojů a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh nových motorů, instalovaných i neinstalovaných ve strojích, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce.

a Poznámka redaktora: Tento údaje představuje součet uhlovodíků a oxidů dusíku a byl zohledněn v konečném schváleném znění jediným údajem ve sloučené buňce tabulky. Jelikož tento text neobsahuje tabulky s rozdělenými řádky, údaj se v zájmu jasnosti opakuje v každém sloupci.

Tabulka 5

Mezní hodnoty pro mimosilniční mobilní stroje, zemědělské a lesnické traktory se vznětovými motory (fáze IV)

Čistý výkon (P) (kW) || Datum účinku* || Oxid uhelnatý (g/kWh) || Uhlovodíky (g/kWh) || Oxidy dusíku (g/kWh) || Částice (g/kWh)

|| || || || ||

130 ≤ P ≤ 560 || 31.12.2013 || 3,5 || 0,19 || 0,4 || 0,025

56 ≤ P < 130 || 31.12.2014 || 5,0 || 0,19 || 0,4 || 0,025

* S účinkem od uvedených dat a s výjimkou strojů a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh nových motorů, instalovaných i neinstalovaných ve strojích, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce.

Tabulka 6

Mezní hodnoty pro mimosilniční mobilní stroje se vznětovými motory

Ručně držené motory

Objem (cm3) || Oxid uhelnatý (g/kWh) || Součet uhlovodíků a oxidů dusíku (g/kWh)a

|| ||

obj. < 20 || 805 || 50

20 ≤ obj. < 50 || 805 || 50

obj. ≥ 50 || 603 || 72

Motory jiné než ručně držené

Objem (cm3) || Oxid uhelnatý (g/kWh) || Součet emisí uhlovodíků a oxidů dusíku (g/kWh)

obj. < 66 || 610 || 50

66 ≤ obj. < 100 || 610 || 40

100 ≤ obj. < 225 || 610 || 16.1

obj. ≥ 225 || 610 || 12.1

Poznámka: S výjimkou strojů a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh nových motorů, instalovaných i neinstalovaných ve strojích, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce.

a Emise NOx motorů všech tříd nesmějí překročit 10 g/kWh.

Tabulka 7

Mezní hodnoty pro motory používané k pohonu lokomotiv

Čistý výkon (P) (kW) || Oxid uhelnatý (g/kWh) || Uhlovodíky (g/kWh) || Oxidy dusíku (g/kWh) || Částice (g/kWh)

|| || || ||

130 < P || 3,5 || 0,19 || 2,0 || 0,025

Poznámka: S výjimkou strojů a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh nových motorů, instalovaných i neinstalovaných ve strojích, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce.

Tabulka 8

Mezní hodnoty pro motory používané k pohonu železničních motorových vozidel

Čistý výkon (P) (kW) || Oxid uhelnatý (g/kWh) || Součet emisí uhlovodíků a oxidů dusíku (g/kWh) || Částice (g/kWh)

|| || ||

130 < P || 3,5 || 4,0 || 0,025

Tabulka 9

Mezní hodnoty pro motory používané k pohonu plavidel vnitrozemské plavby

Objem (v litrech na válec/kW) || Oxid uhelnatý (g/kWh) || Součet emisí uhlovodíků a oxidů dusíku (g/kWh) || Částice (g/kWh)

|| || ||

obj. < 0.9 výkon ≥ 37 kW || 5,0 || 7,5 || 0,4

0.9 ≤ obj. < 1.2 || 5,0 || 7,2 || 0,3

1.2 ≤ obj. < 2.5 || 5,0 || 7,2 || 0,2

2.5 ≤ obj. < 5.0 || 5,0 || 7,2 || 0,2

5.0 ≤ obj. < 15 || 5,0 || 7,8 || 0,27

15 ≤ obj. < 20 výkon < 3 300 kW || 5,0 || 8,7 || 0,5

15 ≤ obj. < 20 výkon > 3 300 kW || 5,0 || 9,8 || 0,5

20 ≤ obj. < 25 || 5,0 || 9,8 || 0,5

25 ≤ obj. < 30 || 5,0 || 11,0 || 0,5

Poznámka: S výjimkou strojů a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh nových motorů, instalovaných i neinstalovaných ve strojích, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce.

Tabulka 10

Mezní hodnoty pro motory v rekreačních plavidlech

Typ motoru || CO (g/kWh) CO = A +B/PnN || Uhlovodíky (HC) (g/kWh) HC = A +B/PnN a || NOx g/kWh || Částice g/kWh

A || B || n || A || B || n

|| || || || || || || ||

2taktní || 150 || 600 || 1 || 30 || 100 || 0.75 || 10 || NP

4taktní || 150 || 600 || 1 || 6 || 50 || 0.75 || 15 || NP

vznětový || 5 || 0 || 0 || 1.5 || 2 || 0.5 || 9.8 || 1

Zkratka: NP = nepoužije se.

Poznámka: S výjimkou strojů a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh nových motorů, instalovaných i neinstalovaných ve strojích, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce.

a Kdy A, B a n jsou konstanty a PN je nominální výkon motoru v kW a emise se měří v souladu s harmonizovanými normami.

Tabulka 11

Mezní hodnoty pro motocykly (> 50 cm3; > 45 km/h)

Objem motoru || Mezní hodnoty

||

motocykl < 150 cc || HC = 0,8 g/km NOx = 0,15 g/km

motocykl > 150 cc || HC = 0,3 g/km NOx = 0,15 g/km

Poznámka: S výjimkou vozidel určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce.

Tabulka 12

Mezní hodnoty pro mopedy (< 50 cm3; < 45 km/h)

|| Mezní hodnoty

CO (g/km) || HC + NOx (g/km)

|| ||

II || 1,0 a || 1,2

Poznámka: S výjimkou vozidel určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce.

a Pro vozidla 3kolová a 4kolová 3,5 g/km.

Tabulka 13

Environmentální specifikace pro paliva uváděná na trh pro vozidla se zážehovými motory – typ: benzin

Parametr || Jednotka || Mezní hodnoty

minimální || maximální

|| || ||

výzkumné oktanové číslo || || 95 || –

motorové oktanové číslo || || 85 || –

Reidův tlak par, letní sezóna a || kPa || – || 60

destilace: || || ||

odpařeno při 100 °C || % obj. || 46 || –

odpařeno při 150 °C || % obj. || 75 || –

analýza uhlovodíků: || || ||

- olefiny || % obj. || – || 18,0 b

- aromáty || || – || 35

- benzen || || – || 1

obsah kyslíku || % hm. || – || 3,7

kyslíkaté látky: || || ||

- methanol, nutnost přídavku stabilizačních činidel || % obj. || – || 3

- ethanol, přídavek stabilizačních činidel může být nutný || % obj. || – || 10

- isopropylalkohol || % obj. || – ||  12

- terciální butylakohol || % obj. || – || 15

- isobutylalkohol || % obj. || – || 15

- éthery obsahující pět nebo více atomů uhlíků v molekule || % obj. || – || 22

jiné kyslíkaté látky c || % obj. || – || 15

obsah síry || mg/kg || – || 10

a Letní sezóna začíná nejpozději 1. května a neskončí dříve než 30. září. Pro smluvní strany s arktickými podmínkami začíná letní sezóna nejpozději 1. června a neskončí dříve než 31. srpna a Reidův tlak par je omezen na 70 kPa.

b S výjimkou běžného bezolovnatého benzínu (minimální motorové oktanové číslo (MON) 81 a minimální výzkumné oktanové číslo (RON) 91), pro který je minimální obsah olefinů 21 % obj. Tato omezení nebrání uvádění jiných bezolovnatých benzínů s nižším oktanovým číslem na trh smluvních stran.

c Jiné monoakoholy s konečným destilačním bodem nepřevyšujícím konečný destilační bod stanovený ve vnitrostátních specifikacích, nebo pokud neexistují, v průmyslových specifikacích pro motorová paliva.

Tabulka 14

Environmentální specifikace pro paliva uváděná na trh pro vozidla se vznětovými motory – typ: motorová nafta (palivo pro dieselové motory)

Parametr || Jednotka || Mezní hodnoty

minimální || maximální

|| || ||

cetanové číslo || || 51 || –

měrná hmotnost při 15 °C || kg/m3 || – || 845

destilace: 95% || °C || – || 360

polycyklické aromatické uhlovodíky || % hm. || – ||  8

obsah síry || mg/kg || – || 10

B.         Kanada

12.              Mezní hodnoty pro omezování emisí z paliv a mobilních zdrojů se stanoví pro stacionární zdroje podle potřeby na základě informací o dostupných technologiích omezování emisí, mezních hodnotách používaných v jiných jurisdikcích a na základě níže uvedených dokumentů:

    a)            předpisy o emisích skleníkových plynů z osobních automobilů a lehkých nákladních vozidel (Passenger Automobile and Light Truck Greenhouse Gas Emission Regulations), SOR/2010–201;

    b)            emisní předpisy pro námořní zážehové motory, plavidla a mimosilniční rekreační vozidla (Marine Spark-Ignition Engine, Vessel and Off-Road Recreational Vehicle Emission Regulations), SOR/2011–10;

    c)             předpisy o palivech z obnovitelných zdrojů (Renewable Fuels Regulations), SOR/2010–189;

    d)            předpisy o prevenci znečištění z lodí a o nebezpečných chemických látkách (Regulations for the Prevention of Pollution from Ships and for Dangerous Chemicals), SOR/2007–86;

    e)             předpisy o emisích ze vznětových motorů mimosilničních vozidel (Off-Road Compression-Ignition Engine Emission Regulations), SOR/2005–32;

    f)             předpisy o emisích ze silničních vozidel a motorů (On-Road Vehicle and Engine Emission Regulations), SOR/2003-2;

    g)             předpisy o emisích z malých zážehových motorů mimosilničních vozidel (Off-Road Small Spark-Ignition Engine Emission Regulations), SOR/2003-355;

    h)            předpisy o síře v motorové naftě (Sulphur in Diesel Fuel Regulations), SOR/2002–254;

    i)              předpisy o průtoku při výdeji benzinu a směsí benzinu (Gasoline and Gasoline Blend Dispensing Flow Rate Regulations), SOR/2000–43;

    j)             předpisy o síře v benzinu (Sulphur in Gasoline Regulations), SOR/99-236;

    k)            předpisy o benzenu v benzinu (Benzene in Gasoline Regulations), SOR/97-493;

    l)              předpisy o benzinu (Gasoline Regulations), SOR/90–247;

    m)           federální předpisy o mobilním ošetření a likvidaci PCB (Federal Mobile PCB Treatment and Destruction Regulations), SOR/90–5;

    n)            environmentální kodex praxe pro nadzemní i podzemní systémy skladovacích nádrží obsahujících ropu a příbuzné výrobky z ropy (Environmental Code of Practice for Aboveground and Underground Storage Tank Systems Containing Petroleum and Allied Petroleum Products);

    o)            celokanadské normy pro benzen, fáze 2 (Canada-Wide Standards for Benzene, Phase 2);

    p)            environmentální instrukce pro omezování emisí těkavých organických sloučenin z nadzemních skladovacích zásobníků (Environmental Guidelines for Controlling Emissions of Volatile Organic Compounds from Aboveground Storage Tanks), PN 1180;

    q)            environmentální kodex praxe pro regeneraci par v sítích pro distribuci benzinu (Environmental Code of Practice for Vapour Recovery in Gasoline Distribution Networks), PN 1057;

    r)             environmentální kodex praxe pro emisní kontroly a programy údržby pro lehká nákladní motorová vozidla (Environmental Code of Practice for Light Duty Motor Vehicle Emission Inspection and Maintenance Programs – 2nd Edition), PN 1293;

    s)             společné počáteční akce pro snížení emisí znečišťujících látek, které přispívají k úrovním částic a přízemního ozonu (Joint Initial Actions to Reduce Pollutant Emissions that Contribute to Particulate Matter and Ground-level Ozone); a

    t)             pokyny ohledně provozu a emisí pro spalovny komunálního tuhého odpadu (Operating and Emission Guidelines for Municipal Solid Waste Incinerators), PN1085.

C.        Spojené státy americké

13.              Provádění programu omezení emisí z mobilních zdrojů pro dodávková vozidla, lehké nákladní automobily, těžké nákladní automobily a paliva, v rozsahu požadovaném v oddílech 202 písm. a), 202 písm. g) a 202 písm. h) zákona o ochraně ovzduší (Clean Air Act), prostřednictvím těchto předpisů:

    a)            registrace paliv a přísad do paliv (Registration of fuels and fuel additives) – C. F. R. 40, oddíl 79;

    b)            registrace paliv a přísad do paliv (Registration of fuels and fuel additives) – C. F. R. 40, oddíl 80, včetně: pododdílu A – obecná ustanovení; pododdílu B – kontroly a zákazy; pododdílu D – přeformulovaný benzin; pododdílu H – normy pro síru v benzinu; pododdílu I – motorová nafta; motorová nafta pro mimosilniční vozidla, lokomotivy a námořní plavidla; a námořní palivo ECA a pododdílu L – benzen v benzinu; a

    c)             kontrola emisí z nových a používaných dálničních vozidel a motorů (Control of emissions from new and in-use highway vehicles and engines) – C. F. R. 40, oddíly 85 a 86.

14.              Normy pro mimosilniční motory a vozidla jsou vymezeny v těchto dokumentech:

    a)            normy pro síru v palivech pro mimosilniční naftové motory (Fuel sulphur standards for non-road diesel engines) – C. F. R. 40, oddíl 80, pododdíl I;

    b)            letecké motory (Aircraft engines) – C. F. R. 40, oddíl 87;

    c)             normy pro výfukové emise pro mimosilniční naftové motory – stupeň 2 a 3 (Exhaust emission standards for non-road diesel engines – Tier 2 and 3) – C. F. R. 40, oddíl 89;

    d)            mimosilniční vznětové motory (Non-road compression-ignition engines) – C. F. R. 40, oddíly 89 a 1039;

    e)             mimosilniční a námořní zážehové motory (Non-road and marine spark-ignition engines) – C. F. R. 40, oddíly 90, 91, 1045 a 1054;

    f)             lokomotivy (Locomotives) – C. F. R. 40, oddíly 92 a 1033;

    g)             námořní vznětové motory (Marine compression-ignition engines) – C. F. R. 40, oddíly 94 a 1042;

    h)            nové velké mimosilniční zážehové motory (New large non-road spark-ignition engines) – C. F. R. 40, oddíl 1048;

    i)              rekreační motory a vozidla (Recreational engines and vehicles) – C. F. R. 40, oddíl 1051;

    j)             kontrola emisí způsobených vypařováním z nového a používaného mimosilničního a stacionárního zařízení (Control of evaporative emissions from new and in-use non-road and stationary equipment) – C. F. R. 40, oddíl 1060;

    k)            postupy zkoušení motorů (Engine testing procedures) – C. F. R. 40, oddíl 1065; a

   l)              obecná ustanovení o dodržování předpisů pro mimosilniční programy (General compliance provisions for non-road programs) – C. F. R. 40, oddíl 1068.

V.      Příloha IX

1.             Závěrečná věta odstavce 6 se zrušuje.

2.             Závěrečná věta odstavce 9 se zrušuje.

3.             Poznámka 1 se zrušuje.

W.     Příloha X

1.             Doplňuje se nová příloha X, která zní:

Příloha X Mezní hodnoty emisí částic ze stacionárních zdrojů

1. Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA.

A.        Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké

2. Výhradně v tomto oddíle se „prachem“ a „celkovými suspendovanými částicemi“ (TSP) rozumí hmotnost částic jakéhokoli tvaru, struktury či hustoty, které jsou rozptýleny v plynné fázi za podmínek v místě odběru vzorků a které mohou být shromážděny filtrováním za specifických podmínek po odběru reprezentativního vzorku plynu, který má být analyzován, a které po vysušení za určitých podmínek zůstávají před filtrem nebo na filtru.

3. Pro účely tohoto oddílu se „mezní hodnotou emisí“ rozumí množství prachu a/nebo TSP, které nesmí být překročeno, obsažené v odpadních plynech ze zařízení. Pokud není stanoveno jinak, vyjádří se mezní hodnota jako hmotnost znečišťující látky v jednotce objemu odpadního plynu (v mg/m3) za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu (objem při 273,15 K a 101,3 kPa). Vzhledem k obsahu kyslíku v odpadním plynu se použije vždy hodnota udaná v níže uvedených tabulkách pro každou kategorii zdrojů. Zřeďování pro účely snižování koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech není povoleno. Uvádění do provozu, odstavení a údržba zařízení jsou vyloučeny.

4. Emise se monitorují ve všech případech měřením nebo výpočty, které dosahují alespoň stejné přesnosti. Dodržování mezních hodnot emisí se ověřuje kontinuálním nebo diskontinuálním měřením, typovou zkoušku nebo jakoukoli jinou technicky vhodnou metodou včetně ověřených metod výpočtu. U kontinuálního měření jsou mezní hodnoty emisí dodrženy v případě, že potvrzený měsíční průměr emisí nepřesáhne mezní hodnoty. V případě diskontinuálního měření nebo jiné vhodné metody stanovení či výpočtu jsou mezní hodnoty emisí dodrženy v případě, že střední hodnota vhodného počtu měření za reprezentativních podmínek nepřesáhne hodnotu emisní normy. Pro účely ověření může být zohledněna nepřesnost metod měření.

5. Monitorování příslušných znečišťujících látek a měření provozních ukazatelů a rovněž zabezpečení kvality automatizovaných měřicích systémů a referenčních metod měření určených ke kalibraci těchto systémů se provádějí v souladu s normami CEN. Pokud nejsou normy CEN dostupné, postupuje se podle norem ISO, případně podle jiných mezinárodních nebo vnitrostátních norem, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality.

6. Zvláštní ustanovení pro spalovací zařízení uvedená v odstavci 7:

             a)      smluvní strana se může odchýlit od povinnosti dodržovat mezní hodnoty emisí stanovené v odstavci 7 v těchto případech:

             i)       u spalovacích zařízení, která běžně používají plynná paliva a musejí se kvůli náhlému přerušení dodávky plynu výjimečně uchýlit k využití jiných paliv, a z toho důvodu by bylo nutné, aby byla vybavena zařízením na čištění odpadních plynů;

             ii)      u stávajících spalovacích zařízení, která nejsou v provozu déle než 17 500 provozních hodin, počínaje od 1. ledna 2016 a konče nejpozději 31. prosince 2023;

             b)      pokud je spalovací zařízení rozšířeno alespoň o 50 MWth, použijí se na rozšířenou část, která je ovlivněna změnou, mezní hodnoty emisí stanovené v odstavci 7 pro nová zařízení. Mezní hodnota emisí se vypočte jako průměr vážený skutečným tepelným příkonem jak pro stávající, tak novou část zařízení;

             c)      smluvní strany zaručí, že jsou vypracována ustanovení pro postupy týkající se špatného fungování či selhání zařízení na snižování emisí;

             d)      v případě spalovacího zařízení využívajícího více druhů paliv, v němž se současně používají dvě paliva nebo větší počet paliv, se mezní hodnota emisí určí jako vážený průměr mezních hodnot emisí pro individuální paliva, a to na základě tepelného příkonu jednotlivých paliv.

7. Spalovací zařízení s nominálním tepelným příkonem vyšším než 50 MWth:[6]

Tabulka 1

Mezní hodnoty emisí prachu ze spalovacích zařízenía

Druh paliva || Tepelný Příkon (MWth) || Mezní hodnota emisí prachu (mg/m³)b

|| ||

tuhá paliva || 50–100 || nová zařízení: 20 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 20 (biomasa, rašelina)

stávající zařízení: 30 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 30 (biomasa, rašelina)

100–300 || nová zařízení: 20 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 20 (biomasa, rašelina)

stávající zařízení: 25 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 20 (biomasa, rašelina)

> 300 || nová zařízení: 10 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 20 (biomasa, rašelina)

stávající zařízení: 20 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 20 (biomasa, rašelina)

kapalná paliva || 50–100 || nová zařízení: 20

stávající zařízení: 30 (obecně) 50 (pro spalování zbytků pocházejících z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích zařízeních)

kapalná paliva || 100–300 || nová zařízení: 20

stávající zařízení: 25 (obecně) 50 (pro spalování zbytků pocházejících z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích zařízeních)

> 300 || nová zařízení: 10

stávající zařízení: 20 (obecně) 50 (pro spalování zbytků pocházejících z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích zařízeních)

zemní plyn || > 50 || 5

ostatní plyny || > 50 || 30 (pro plyny vyrobené v ocelářském průmyslu, které lze využít jinde)

a Mezní hodnoty emisí se zejména nevztahují na:

· zařízení, ve kterých se produkty spalování používají k přímému ohřevu, sušení nebo jakémukoli jinému zpracování předmětů nebo materiálů,

· zařízení k dospalování určená k čištění odpadních plynů spalováním, která nejsou provozována jako nezávislá spalovací zařízení,

· zařízení k regeneraci katalyzátorů pro katalytické štěpení,

· zařízení pro přeměnu sirovodíku na síru,

· reaktory používané v chemickém průmyslu,

· koksárenské baterie,

· kaupery,

· regenerační kotle v zařízeních na výrobu buničiny,

· spalovny odpadů a

· závody poháněné dieselovými a benzínovými motory, motory spalujícími plyn nebo plynovými turbínami, bez ohledu na typ použitého paliva.

b Vztažný obsah O2 je 6 % u tuhých paliv a 3 % u kapalných a plynných paliv.

8. Rafinerie minerálních olejů a plynu:

Tabulka 2

Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných z rafinerií minerálních olejů a zemního plynu

Zdroj emisí || Mezní hodnota emisí prachu (mg/m³)

||

regenerátory FCC (fluidní katalytické krakování) || 50

9. Výroba cementového slínku:

Tabulka 3

Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných při výrobě cementua

|| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m³)

||

zařízení pro výrobu cementu, pece, mlýny a chladiče slínku || 20

a Zařízení pro výrobu cementového slínku v rotačních pecích s kapacitou nad 500 t/d nebo v ostatních pecích s kapacitou nad 50 t/den. Vztažný obsah kyslíku je 10 %.

10.              Výroba vápna:

Tabulka 4

Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných při výrobě vápnaa

|| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m³)

||

vypalování vápna v peci || 20b

a Zařízení pro výrobu vápna s kapacitou 50 t/den nebo vyšší. Patří sem pece začleněné do jiných průmyslových procesů s výjimkou odvětví výroby buničiny (viz tabulka 9). Vztažný obsah kyslíku je 11 %.

b Je-li měrný odpor prachu vysoký, mezní hodnota emisí může být vyšší, a to až 30 mg/m³.

11.              Produkce a zpracování kovů:

Tabulka 5

Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných z primární výroby železa a oceli

Činnost a prahová hodnota kapacity || Mezní hodnota emisí prachu (mg/m³)

||

pražicí závod || 50

slinovací závod || 20 pro drcení, mletí a sušení 15 pro všechny ostatní procesní kroky

vysoké pece: Cowperův ohřívač větru (> 2,5 t/h) || 10

kyslíková výroba oceli a její odlévání (> 2,5 t/h) || 30

elektrická výroba oceli a její odlévání (> 2,5 t/h) || 15 (stávající) 5 (nová)

Tabulka 6

Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných ze sléváren železa

Činnost a prahová hodnota kapacity || Mezní hodnota emisí prachu (mg/m³)

||

slévárny železa (> 20 t/den): - všechny pece (kopulovité, indukční, rotační) - všechny formy (ztracené, trvalé) || 20

žhavé a studené válcování || 20 50 v případech, kdy nelze použít tkaninový filtr kvůli přítomnosti vlhkých zplodin

Tabulka 7

Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných z výroby a zpracování neželezných kovů

  || Mezní hodnoty emisí prachu (mg/m³) (denně)

||

zpracování neželezných kovů || 20

12.              Výroba skla:

Tabulka 8

Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných při výrobě sklaa

|| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m³)

||

nová zařízení || 20

stávající zařízení || 30

a Zařízení pro výrobu skla nebo skelných vláken s kapacitou 20 t/den nebo vyšší. Koncentrace odkazují na suché odpadní plyny při 8 % obj. kyslíku (kontinuální tepelné zpracování) a 13 % obj. kyslíku (diskontinuální tepelné zpracování).

13.              Výroba buničiny:

Tabulka 9

Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných při výrobě buničiny

|| Mezní hodnoty emisí prachu (mg/m³) (roční průměry)

||

přídavný kotel || 40 při spalování kapalných paliv (při 3% obsahu kyslíku) 30 při spalování tuhých paliv (při 6% obsahu kyslíku)

regenerační kotel a vápenná pec || 50

14.              Spalování odpadů:

Tabulka 10

Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných při spalování odpadů

|| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m³)

||

spalovny komunálního odpadu (> 3 t/hod.) || 10

spalování nebezpečného a nemocničního odpadu (> 1 t/hod.) || 10

Poznámka: Vztažný obsah kyslíku: suchý základ, 11 %.

15.              Výroba oxidu titaničitého:

Tabulka 11

Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných při výrobě oxidu titaničitého

|| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m³)

||

sulfátový postup, celkové emise || 50

chloridový postup, celkové emise || 50

Poznámka: Pro menší zdroje emisí v rámci zařízení lze použít MHE ve výši 150 mg/m³.

16.              Spalovací zařízení s nominálním tepelným příkonem menším než 50 MWth:

Tento odstavec má povahu doporučení a popisuje opatření, která lze provést, pokud je smluvní strana považuje za technicky a ekonomicky proveditelná za účelem kontroly částic:

             a)    bytová spalovací zařízení s nominálním tepelným příkonem menším než 500 MWth:

             i)     emise z nových bytových spalovacích hořáků a kotlů s nominálním tepelným příkonem menším než 500 kWth lze snížit použitím:

       aa)          výrobkových norem popsaných v normách CEN (např. EN 303–5) a rovnocenných výrobkových norem ve Spojených státech a Kanadě. Země, které používají takovéto výrobkové normy, mohou definovat dodatečné vnitrostátní požadavky, a to zejména s ohledem na přínos emisí kondenzovatelných organických sloučenin k tvorbě částic v okolí; nebo

       bb)          ekoznaček se specifikací výkonových kritérií, která jsou zpravidla přísnější než minimální požadavky na účinnost výrobkových norem EN nebo vnitrostátních předpisů.

Tabulka 12

Doporučené mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných z nových zařízení pro spalování tuhých paliv s nominálním tepelným příkonem menším než 500 kWth, které mají být použity s produktovými normami

|| Prach (mg/m³)

||

otevřené/zavřené krby a kamna na dřevo || 75

kotle na dřevo (s akumulačními tepelnými nádržemi) || 40

kamna a kotle na pelety || 50

kamna a kotle využívající jiná tuhá paliva než dřevo || 50

automatická spalovací zařízení || 50

Poznámka: Vztažný obsah O2: 13 %.

             ii)    Emise ze stávajících obytných kamen a kotlů lze snížit pomocí těchto primárních opatření:

      aa)           programu pro informování veřejnosti a zvyšování povědomí o:

· řádném fungování kamen a kotlů,

· využívání výhradně neošetřeného dřeva,

· správném vysušení dřeva před spálením na vhodný obsah vlhkost;

      bb)           zavedením programu na podporu nahrazení nejstarších kotlů a kamen moderními zařízeními; nebo

      cc)            stanovením závazku vyměnit či modernizovat stará zařízení.

             b)    Nebytová spalovací zařízení s nominálním tepelným příkonem 100 kWth–1 MWth:

Tabulka 13

Doporučené mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných z kotlů a průmyslových zdrojů tepla s nominálním tepelným příkonem v rozmezí 100 kWth–1 MWth.

|| Prach (mg/m³)

||

tuhá paliva 100–500 kWth || nová zařízení || 50

stávající zařízení || 150

tuhá paliva 500 kWth–1 MWth || nová zařízení || 50

stávající zařízení || 150

Poznámka: Vztažný obsah O2: dřevo, jiná tuhá biomasa a rašelina: 13 %; černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva: 6 %.

          c)    Spalovací zařízení s nominálním tepelným příkonem větším než 1–50 MWth:

Tabulka 14

Doporučené mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných z kotlů a průmyslových zdrojů tepla s nominálním tepelným příkonem v rozmezí 1 MWth–50 MWth

|| Prach (mg/m³)

||

tuhá paliva > 1–5 MWth || nová zařízení || 20

stávající zařízení || 50

tuhá paliva > 5–50 MWth || nová zařízení || 20

stávající zařízení || 30

kapalná paliva > 1–5 MWth || nová zařízení || 20

stávající zařízení || 50

kapalná paliva > 5–50 MWth || nová zařízení || 20

stávající zařízení || 30

Poznámka: Vztažný obsah O2: dřevo, jiná tuhá biomasa a rašelina: 11 %; černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva: 6 %; kapalná paliva včetně kapalných biopaliv: 3 %.

B.         Kanada

17.              Mezní hodnoty pro omezování emisí částic se stanoví pro stacionární zdroje podle potřeby na základě údajů o dostupných technologiích omezování, mezních hodnotách používaných v jiných jurisdikcích a na základě dokumentů uvedených v písmenech a) až h) níže. Mezní hodnoty lze vyjádřit jako částice (PM) nebo TPM. TPM v tomto kontextu znamená jakoukoli částici s aerodynamickým průměrem menším než 100 µm:

             a)    předpisy o uvolňování ze závodů pro sekundární tavbu olova (Secondary Lead Smelter Release Regulations), SOR/91-155;

             b)    environmentální kodex praxe pro závody pro tavbu obecných kovů a rafinérií (Environmental Code of Practice for Base Metals Smelters and Refineries);

             c)    pokyny ohledně emisí z nových zdrojů pro tepelné elektrárny (New Source Emission Guidelines for Thermal Electricity Generation);

             d)    environmentální kodex praxe pro integrované ocelárny (Environmental Code of Practice for Integrated Steel Mills), EPS 1/MM/7;

             e)    environmentální kodex praxe pro neintegrované ocelárny (Environmental Code of Practice for Non-Integrated Steel Mills), EPS 1/MM/8;

             f)    emisní směrnice pro cementářské pece (Emission Guidelines for Cement Kilns), PN 1284;

             g)    společné počáteční akce pro snížení emisí znečišťujících látek, které přispívají k úrovním částic a přízemního ozonu (Joint Initial Actions to Reduce Pollutant Emissions that Contribute to Particulate Matter and Ground-level Ozone); a

             h)    testování výkonnosti vytápěcích zařízení na tuhá paliva (Performance testing of solid-fuel-burning heating appliances), Canadian Standards Association, B415 1–10.

C.        Spojené státy americké

18.              Mezní hodnoty pro omezování emisí částic ze stacionárních zdrojů v následujících kategoriích zdrojů a zdroje, na které se vztahují, jsou specifikovány v následujících dokumentech:

             a)    ocelárny: elektrické obloukové pece (Steel plants: Electric Arc Furnaces) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly AA a AAa;

             b)    malé spalovny komunálního odpadu (Small Municipal Waste Combustors) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl AAAA;

             c)    celulózky (Kraft Pulp Mills) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl BB;

             d)    výroba skla (Glass Manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl CC;

             e)    jednotky elektráren produkující páru (Electric Utility Steam Generating Units) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíly D a Da;

             f)    jednotky produkující páru průmyslové, komerční, institucionální (Industrial-Commercial-Institutional Steam Generating Units) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíly Db a Dc;

             g)    obilní výtahy (Grain Elevators) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl DD;

             h)    spalovny komunálního odpadu (Municipal Waste Incinerators) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíly Ea a Eb;

             i)     spalovny nemocničního/infekčního odpadu / odpadu ze zdravotnických zřízení (Hospital/Medical/Infectious Waste Incinerators) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl Ec;

             j)     portlandský cement (Portland Cement) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl F;

             k)    výroba vápna (Lime Manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl HH;

             l)     zařízení pro míchání horkého asfaltu (Hot Mix Asphalt Facilities) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl I;

             m)  stacionární motory s vnitřním spalováním: vznětové (Stationary Internal Combustion Engines: Compression Ignition) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl III;

             n)    ropné rafinérie (Petroleum Refineries) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly J a Ja;

             o)    závody sekundární tavby olova (Secondary Lead Smelters) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl L;

             p)    zpracování kovových minerálů (Metallic Minerals Processing) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl LLL;

             q)    sekundární mosaz a bronz (Secondary Brass and Bronze) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl M;

             r)     kyslíkové průmyslové pece (Basic Oxygen Process Furnaces) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl N;

             s)    zařízení pro základní výrobu oceli (Basic Process Steelmaking Facilities ) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Na;

             t)     zpracování fosfátu (Phosphate Rock Processing) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl NN;

             u)    spalování v čistírnách odpadních vod (Sewage Treatment Plant Incineration) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl O;

             v)    závody pro zpracování nekovových minerálů (Nonmetallic Minerals Processing Plants) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl OOO;

             w)   závod primární tavby mědi (Primary Copper Smelters) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl P;

             x)    výroba síranu amonného (Ammonium Sulfate Manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl PP;

             y)    izolace ze skelné vaty (Wool Fiberglass Insulation) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl PPP;

             z)    závody primární tavby zinku (Primary Zinc Smelters) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl Q;

             aa) závody primární tavby olova (Primary Lead Smelters) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl R;

             bb) závody primární redukce hliníku (Primary Aluminum reduction plants) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl S;

             cc)  výroba fosfátových hnojiv (Phosphate Fertilizer Production) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly T, U, V, W a X;

             dd) zpracování asfaltu a výroba asfaltových střešních krytin (Asphalt Processing and Asphalt Roofing Manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl UU;

             ee)  vypalovací zařízení a sušičky v odvětví minerálů (Calciners and Dryers in Mineral Industries) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl UUU;

             ff)   závody přípravy uhlí (Coal Preparation Plants) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl Y;

             gg)  zařízení pro výrobu feroslitin (Ferroalloy Production Facilities) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Z;

             hh) obytná topná tělesa na dřevo (Residential Wood Heaters) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl AAA;

             ii)    malé spalovny komunálního odpadu, po 11/30/1999 (Small Municipal Waste Combustors) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl AAAA;

             jj)   malé spalovny komunálního odpadu, před 11/30/1999 (Small Municipal Waste Combustors) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl BBBB;

             kk) spalovny jiného tuhého odpadu, po 12/9/2004 (Other Solid Waste Incineration Units) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl EEEE,

             ll)    spalovny jiného tuhého odpadu, před 12/9/2004 (Other Solid Waste Incineration Units) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl FFFF,

             mm)               stacionární motory s vnitřním spalováním (Stationary Compression Ignition Internal Combustion Engines ) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl IIII; a

             nn) závody na výroby olověných akumulátorů (Lead Acid Battery Manufacturing Plants) – C. F. R.40, oddíl 60, pododdíl KK.

19.       Mezní hodnoty pro kontrolu emisí částic ze zdrojů, na které se vztahují vnitrostátní emisní normy pro nebezpečné látky znečišťující ovzduší:

             a)         koksárenské baterie (Coke oven batteries) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl L;

             b)         chromová galvanizace (Chrome Electroplating) (hlavní a oblastní zdroje) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl N;

             c)         závody sekundární tavby olova (Secondary lead smelters) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl X;

             d)         závody pro výrobu kyseliny fosforečné (Phosphoric Acid Manufacturing Plants) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl AA;

             e)         závody pro výrobu fosfátových hnojiv (Phosphate Fertilizers Production Plants) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl BB;

             f)          výroba magnetických pásek (Magnetic Tape Manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl EE;

             g)         primární hliník (Primary Aluminum) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl L;

             h)         buničina a papír II (spalování) (Pulp and paper II (combustion)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl MM;

             i)          výroba minerální vlny (Mineral wool manufacturing) – 40 C. F. R. oddíl 63, pododdíl DDD;

             j)          spalovny nebezpečného odpadu (Hazardous waste combustors) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl EEE;

             k)         výroba portlandského cementu (Portland cement manufacturing) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl LLL;

             l)          výroba skelné vaty (Wool fiberglass manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl NNN;

             m)        primární měď (Primary copper) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl QQQ;

             n)         sekundární hliník (Secondary aluminum) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl RRR;

             o)         primární tavba olova (Primary Lead Smelting) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl TTT;

             p)         ropné rafinérie (Petroleum refineries) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl UUU;

             q)         výroba feroslitin (Ferroalloys production) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl XXX;

             r)          výroba vápna (Lime Manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl AAAA;

             s)          koksovny: tlačení, zušlechťování (Coke Ovens: Pushing, Quenching, and Battery Stacks) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl CCCCC;

             t)          slévárny železa a oceli (Iron and steel foundries) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl EEEEE;

             u)         integrovaná výroba železa a oceli (Integrated iron and steel manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl FFFFF;

             v)         sanace (Site remediation) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl GGGGG;

             w)        výroba různých nátěrových hmot (Miscellaneous coating manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl HHHHH;

             x)         zpracování asfaltu a výroba střešních krytin (Asphalt Processing and Roofing Manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl LLLLL;

             y)         zpracování takonitu (Taconite Iron Ore Processing ) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl RRRRR;

             z)         výroba žáruvzdorných výrobků (Refractory products manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl SSSSS;

             aa)       rafinování primárního hořčíku (Primary magnesium refining) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl TTTTT;

             bb)       zařízení pro výrobu oceli v elektrických obloukových pecích (Electric Arc Furnace Steelmaking Facilities) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl YYYYY;

             cc)       slévárny železa a oceli (Iron and steel foundries) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl ZZZZZ;

             dd)       primární tavba mědi (Primary Copper Smelting), oblastní zdroje – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl EEEEEE;

             ee)       sekundární tavba mědi (Secondary Copper Smelting), oblastní zdroje – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl FFFFFF;

             ff)        primární neželezné kovy, oblastní zdroje (Primary Nonferrous Metals Area Sources): zinek, kadmium a berylium – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl GGGGGG;

             gg)       výroba olověných akumulátorů (oblastní zdroje) (Lead Acid Battery Manufacturing (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl PPPPPP;

             hh)       výroba skla (oblastní zdroje) (Glass Manufacturing (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl SSSSSS;

             ii)         závod sekundární tavby neželezných kovů (oblastní zdroje) (Secondary Nonferrous Metal Smelter (Area Sources)) – C. F. R.40, oddíl 63, pododdíl TTTTTT;

             jj)         výroba chemických látek (oblastní zdroje) (Chemical Manufacturing (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl VVVVVV;             

             kk)       oplátování a leštění (oblastní zdroje) (Plating and Polishing Operations (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl WWWWWW;

             ll)         normy oblastních zdrojů pro devět kategorií zdrojů pro výrobu a povrchovou úpravu kovů (Area Source Standards for Nine Metal Fabrication and Finishing Source Categories) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl XXXXXX;

             mm)    výroba feroslitin (oblastní zdroje) (Ferroalloys Production (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl YYYYYY;              

             nn)       slévárny hliníku, mědi a neželezných materiálů (oblastní zdroje) (Aluminum, Copper, and Nonferrous Foundries (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl ZZZZZZ;

             (oo)     zpracování asfaltu a výroba střešních krytin (oblastní zdroje) (Asphalt Processing and Roofing Manufacturing (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl AAAAAAA;

             pp)       příprava chemických látek (oblastní zdroje) (Chemical Preparation (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl BBBBBBB;          

             qq)       výroba nátěrových hmot a příbuzných výrobků (oblastní zdroje) (Paints and Allied Products Manufacturing)– C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl CCCCCCC.

             rr)         výroba průmyslových krmiv (oblastní zdroje) (Prepared animal feeds manufacturing (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl DDDDDDD;

             ss)        zpracování a těžba rudy ze zlatých dolů (oblastní zdroje) (Gold Mine Ore Processing and Production (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl EEEEEEE;

X.      Příloha XI

Doplňuje se nová příloha XI, která zní:

Příloha XI Mezní hodnoty obsahu těkavých organických sloučenin v produktech

1. Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA.

A.        Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké

2. Tento oddíl se týká omezení emisí těkavých organických sloučenin vzniklých použitím organických rozpouštědel v určitých nátěrových barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěrů vozidel.

3. Pro účely oddílu A této přílohy se použijí tyto definice:

    a)            „látkami“ se rozumějí chemické prvky a jejich sloučeniny ve stavu, v jakém se vyskytují v přírodě nebo jsou vyrobeny v průmyslu, a to v pevném, kapalném nebo plynném skupenství;

    b)            „směsí“ se rozumějí směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více látek;

    c)             „organickou sloučeninou“ se rozumí sloučenina, která obsahuje přinejmenším uhlík a jeden nebo více z těchto prvků: vodík, kyslík, síra, fosfor, křemík, dusík nebo halogen, s výjimkou oxidů uhlíku a anorganických uhličitanů a hydrogenuhličitanů;

    d)            „těkavou organickou sloučeninou (VOC)“ se rozumí organická sloučenina, jejíž počáteční bod varu při atmosférickém tlaku 101,3 kPa je nižší nebo se rovná 250 °C;

    e)             „obsahem těkavých organických sloučenin“ se rozumí množství těkavých organických sloučenin, vyjádřené v gramech na litr (g/l), ve složení výrobku ve stavu, jak je připraven k použití. Hmotnost těkavých organických sloučenin v určitém výrobku, které během sušení chemicky reagují, aby vytvořily část nátěrové hmoty, se nepovažuje za část obsahu těkavých organických sloučenin;

    f)             „organickým rozpouštědlem“ se rozumí VOC, která se používá samostatně nebo ve spojení s jinými prostředky k rozpouštění nebo ředění surovin, výrobků nebo odpadů nebo která se používá jako čisticí prostředek k rozpouštění znečišťujících látek, jako dispergační činidlo, jako prostředek k úpravě viskozity či povrchového napětí, jako plastifikátor nebo jako konzervant;

    g)             „nátěrovou hmotou“ se rozumí směs, včetně všech organických rozpouštědel nebo směsí obsahujících organická rozpouštědla nutná k jeho správnému použití, která se používá k vytváření filmu s dekorativním, ochranným nebo jiným funkčním účinkem na určitém povrchu;

    h)            „filmem“ se rozumí souvislá vrstva vzniklá nanesením jednoho nebo několika nátěrů na určitý podklad;

    i)              „vodou ředitelnými nátěrovými hmotami“ se rozumějí nátěrové hmoty, jejichž viskozita se upravuje vodou;

    j)             „rozpouštědlovými nátěrovými hmotami “ se rozumějí nátěrové hmoty, jejichž viskozita se upravuje organickými rozpouštědly;

    k)            „uváděním na trh“ se rozumí zpřístupnění třetím stranám, buď za úplatu, nebo bezplatně. Dovoz na celní území smluvních stran se pro účely této přílohy považuje za uvádění na trh.

4. „Nátěrovými barvami a laky“ se rozumějí výrobky v níže uvedených dílčích kategoriích kromě aerosolů. Jsou to nátěrové hmoty používané pro budovy, jejich vybavení a příslušenství a s nimi spojené konstrukce, sloužící k dekorativním, funkčním a ochranným účelům.

    a)            „matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru“ jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku ˂ 25 @ 60;

    b)            „lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru“ jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnitřní stěny a stropy, se stupněm lesku > 25 @ 60;

    c)             „nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu“ jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na vnější zdivo, cihlové stěny nebo sádrové stěny;

    d)            „vnitřní/venkovní barvy na dřevo, kov nebo plasty pro vybavení a obklady budov“ jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na dveřní a okenní konstrukce a obklady, které vytvářejí krycí film. Určeny jsou pro dřevěné, kovové nebo plastové podklady. Tato podkategorie zahrnuje též podkladové nátěrové hmoty a nátěrové hmoty pro mezivrstvy;

    e)             „vnitřní/venkovní laky a lazurovací hmoty na dřevo“ jsou nátěrové hmoty určené k nanášení na dveřní konstrukce, které vytvářejí průsvitný či částečně průsvitný film pro dekoraci a ochranu dřeva, kovů a plastů. Tato podkategorie zahrnuje též krycí lazurovací hmoty na dřevo, kterými se rozumějí nátěrové hmoty vytvářející krycí film a sloužící k dekoraci nebo k ochraně dřeva před povětrnostními vlivy podle normy EN 927-1 (kategorie polostabilní);

    f)             „nefilmotvorná mořidla“ jsou mořidla, která v souladu s normou EN 927-1:1996 tvoří vrstvu průměrné tloušťky menší než 5 μm, měřeno metodou 5A podle normy ISO 2808:1997;

    g)             „základní nátěrové hmoty“ jsou nátěrové hmoty s těsnicím nebo izolačním účinkem určené k použití na dřevo nebo na stěny a stropy;

    h)            „penetrační nátěrové hmoty“ jsou nátěrové hmoty určené ke stabilizaci volných částic podkladu nebo k dosažení hydrofobních vlastností nebo k ochraně dřeva proti zmodrání;

    i)              „jednosložkové speciální nátěrové hmoty“ jsou speciální nátěrové hmoty na bázi filmotvorných látek. Jsou určeny pro aplikace se zvláštními požadavky, jako jsou základní a vrchní nátěry na plasty, základní nátěry na železné podklady, základní nátěry na reaktivní kovy, jako je zinek a hliník, antikorozní nátěry, nátěrové hmoty na podlahy, včetně dřevěných a betonových podlah, ochrana proti graffiti, protipožární nátěry a nátěry odpovídající hygienickým normám v potravinářském průmyslu a ve zdravotnických zařízeních;

    j)             „vícesložkové speciální nátěrové hmoty“ jsou nátěrové hmoty ke stejnému použití jako jednosložkové speciální nátěrové hmoty, avšak s druhou složkou (např. terciárními aminy) přidávanou před použitím;

    k)            „vícebarevné nátěrové hmoty“ jsou nátěrové hmoty, které přímo při prvním nanesení vytvářejí dvoubarevné nebo vícebarevné efekty;

    l)              „nátěrové hmoty s dekorativními efekty“ jsou nátěrové hmoty určené k vytváření zvláštních estetických efektů na speciálně upravených, předem natřených podkladech nebo podkladových nátěrech, s následným opracováním různými nástroji během fáze zasychání.

5. „Výrobky pro opravy nátěrů vozidel“ se rozumějí výrobky v níže uvedených podkategoriích. Používají se k natírání silničních vozidel nebo jejich částí, které se provádí jako součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla vně výrobních zařízení. V tomto kontextu je „silničním vozidlem“ každé vozidlo, úplné nebo nedokončené, určené k provozu na pozemních komunikacích, které má nejméně čtyři kola a maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h, a jeho přípojná vozidla, s výjimkou kolejových vozidel, zemědělských a lesnických traktorů a všech samohybných strojů:

    a)            „výrobky pro přípravné a čisticí operace“ se rozumějí výrobky určené k odstranění starých nátěrů a rzi, buď mechanicky, či chemicky, nebo mají být klíčem pro nové nátěry:

i)     „přípravné prostředky“ zahrnují čisticí prostředky na nástroje (výrobky určené k čištění stříkacích pistolí a dalších zařízení), odstraňovače nátěrů, odmašťovadla (včetně antistatických činidel pro plasty) a odstraňovače silikonu;

ii)    „čisticí prostředky“ jsou výrobky určené k odstranění povrchových nečistot během příprav na nanášení nátěrových hmot a před jejich nanesením;

    b)            „karosářské plniče a tmely“ jsou viskózní látky určené k vyplnění hlubokých nerovností povrchu před nanesením vyrovnávacího nátěru;

    c)             „základní nátěrové hmoty“ jsou veškeré nátěrové hmoty určené k nanášení na holý povrch kovu nebo na existující nátěry jako ochrana proti korozi před nanesením vyrovnávací nátěrové hmoty:

i)     „vyrovnávací nátěrové hmoty“ jsou nátěrové hmoty určené k nanášení bezprostředně před nanesením vrchního nátěru ke zvýšení odolnosti proti korozi a přilnavosti vrchního nátěru a k dosažení rovnoměrné jakosti povrchu vyplněním drobných povrchových nerovností;

ii)    „základní nátěrové hmoty na kov“ jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako základní nátěr, jako jsou promotory přilnavosti, plniče, vyrovnávací nátěrové hmoty, podkladové nátěrové hmoty, základní nátěrové hmoty na plasty, nátěrové hmoty pro nanášení způsobem mokrý do mokrého, plniče neurčené k broušení a stříkací plniče;

iii)   „reaktivní základní nátěrové hmoty“ jsou nátěrové hmoty obsahující nejméně 0,5 hmotnostních % kyseliny fosforečné, určené k přímému nanášení na holý povrch kovu k zajištění odolnosti proti korozi a přilnavosti; nátěrové hmoty používané jako svařitelné základní nátěrové hmoty; a mořicí roztoky pro galvanizované a pozinkované povrchy;

    d)            „vrchní nátěrové hmoty“ jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k nanášení v jedné nebo několika vrstvách k dosažení lesku a trvanlivosti; zahrnují veškeré výrobky užívané k těmto účelům, jako jsou podkladové nátěrové hmoty a laky:

i)     „podkladové nátěrové hmoty“ jsou pigmentované nátěrové hmoty určené k dosažení požadovaných barevných odstínů a optických efektů, avšak nikoli lesku nebo odolnosti povrchu nátěrového systému;

ii)    „laky“ jsou průsvitné nátěrové hmoty určené k vytváření konečného lesku a odolnosti nátěrového systému;

    e)             „speciální vrchní nátěrové hmoty“ jsou nátěrové hmoty určené k nanášení jako vrchní nátěry se zvláštními vlastnostmi v jediné vrstvě, jako je metalíza a perleťové efekty, dále jsou to vysoce odolné barevné nebo čiré nátěry (např. nátěry odolné proti poškrábání a fluorované čiré nátěry), reflexní podkladové nátěry, vrchní nátěry se strukturními efekty (např. tepané efekty), protiskluzové nátěry, plniče na spodky karoserie, ochranné nátěry proti nárazům, nátěry interiérů a aerosoly.

6. Smluvní strany zaručí, že výrobky, na které se vztahuje tato příloha a které jsou uváděny na trh na jejich území, splňují požadavky na maximální obsah těkavých organických sloučenin stanovené v tabulce 1 a 2. Pro účely restaurování a údržby budov a historických vozidel, kterým byla příslušnými orgány přiznána zvláštní historická a kulturní hodnota, mohou smluvní strany udělovat individuální povolení k prodeji a nákupu přísně omezeného množství výrobků, u nichž nejsou dodrženy mezní hodnoty obsahu VOC stanovené v této příloze. Smluvní strany mohou rovněž osvobodit od povinnosti dodržovat výše uvedené požadavky výrobky, které jsou prodávány pro výlučné použití v činnosti, na kterou se vztahuje příloha VI, a jsou prováděny v registrovaném či schváleném zařízení, které vyhovuje uvedené příloze.

Tabulka 1

Maximální obsah těkavých organických sloučenin pro nátěrové barvy a laky

Podkategorie výrobků || Typ || (g/l)*

|| ||

matné nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru (stupeň lesku ≤ 25 @ 60°) || WB || 30

SB || 30

lesklé nátěrové hmoty pro stěny a stropy v interiéru (stupeň lesku > 25 @ 60°) || WB || 100

SB || 100

nátěrové hmoty pro venkovní stěny z minerálního podkladu || WB || 40

SB || 430

vnitřní/venkovní barvy na dřevo a kov pro vybavení a obklady budov || WB || 130

SB || 300

vnitřní/venkovní laky a mořidla na vybavení budov, včetně krycích lazurovacích hmot na dřevo || WB || 130

SB || 400

vnitřní/venkovní nefilmotvorná mořidla || WB || 130

SB || 700

základní nátěrové hmoty || WB || 30

SB || 350

penetrační nátěrové hmoty || WB || 30

SB || 750

jednosložkové speciální nátěrové hmoty || WB || 140

SB || 500

dvousložkové reaktivní speciální nátěrové hmoty pro konkrétní konečné použití || WB || 140

SB || 500

vícebarevné nátěrové hmoty || WB || 100

SB || 100

nátěrové hmoty s dekorativními efekty || WB || 200

SB || 200

* g/l připravený k použití.

Tabulka 2

Maximální obsah těkavých organických sloučenin ve výrobcích pro opravy nátěru vozidel

Podkategorie výrobků || Nátěrové hmoty || VOC (g/l)*

|| ||

výrobky pro přípravné a čisticí operace || přípravné činnosti || 850

čisticí prostředky || 200

karosářské plniče a tmely || všechny druhy || 250

základní nátěrové hmoty || vyrovnávací nátěrové hmoty a základní nátěrové hmoty (na kov) || 540

reaktivní základní nátěrové hmoty || 780

vrchní nátěrové hmoty || všechny druhy || 420

speciální vrchní nátěrové hmoty || všechny druhy || 840

* g/l připravený k použití. S výjimkou „výrobků pro přípravné a čisticí operace“ by měl být odečten obsah vody ve výrobku připraveném k použití.

B.         Kanada

7. Mezní hodnoty pro omezování emisí těkavých organických sloučenin z používání spotřebních a komerčních výrobků se stanoví pro stacionární zdroje podle potřeby na základě informací o dostupných technologiích, metodách a opatřeních pro omezování emisí, mezních hodnotách používaných v jiných jurisdikcích a na základě níže uvedených dokumentů:

    a)            mezní hodnoty koncentrací těkavých organických sloučenin pro předpisy o architektonických nátěrových hmotách (VOC Concentration Limits for Architectural Coatings Regulations), SOR/2009-264;

    b)            mezní hodnoty koncentrací těkavých organických sloučenin pro výrobky pro opravy nátěrů vozidel (VOC Concentration Limits for Automotive Refinishing Products), SOR/2009-197;

    c)             předpisy, které mění předpisy o zákazu určitých toxických látek (Regulations Amending the Prohibition of Certain Toxic Substances Regulations), 2005 (2-metoxyetanol, pentachlorbenzen a tetrachlorbenzeny), SOR/2006-279;

    d)            předpisy o halogenových uhlovodících (Federal Halocarbon Regulations), SOR/2003-289;

    e)             předpisy o zákazu určitých toxických látek (Prohibition of Certain Toxic Substances Regulations), SOR/2003-99;

    f)             předpisy o odmašťovadlech (Solvent Degreasing Regulations), SOR/2003-283;

    g)             předpisy o tetrachloretylenu (Použití při chemickém čištění a požadavky na vykazování) (Tetrachloroethylene (Use in Dry Cleaning and Reporting Requirements) Regulations), SOR/2003-79;

    h)            nařízení o doplňování toxických látek do seznamu 1 kanadského zákona o životním prostředí (Order Adding Toxic Substances to Schedule 1 to the Canadian Environmental Protection Act), 1999;

    i)              oznámení o určitých látkách na vnitrostátním seznamu látek (Notice with Respect to Certain Substances on the Domestic Substances List (DSL));

    j)             nařízení o změně seznamu 1 kanadského zákona o životním prostředí z roku 1999 (Amending Schedule 1 to the Canadian Environmental Protection Act, 1999 (Miscellaneous Program));

    k)            předpisy o látkách poškozujících ozonovou vrstvu (Ozone-depleting Substances Regulations), SOR/99-7;

    l)              návrhy předpisů pro mezní hodnoty koncentrací těkavých organických sloučenin pro určité výrobky (Proposed regulations for VOC Concentrations Limits for Certain Products);

    m)           návrh oznámení, které požaduje přípravu a provádění plánu pro zabránění znečištění v souvislosti se stanovenými látkami v seznamu 1 kanadského zákona o životním prostředí z roku 1999, které se týkají odvětví výroby pryskyřice a syntetického kaučuku;

    n)            návrh oznámení, které požaduje přípravu a provádění plánu pro zabránění znečištění v souvislosti se stanovenými látkami v seznamu 1 kanadského zákona o životním prostředí z roku 1999, které se týkají odvětví výroby polyuretanu a jiných pěn (kromě polystyrenu);

    o)            oznámení o určitých hydrochlorfluoruhlovodících (Notice with Respect to Certain Hydrochlorofluorocarbons);

    p)            oznámení o určitých látkách na vnitrostátním seznamu látek (Notice with Respect to Certain Substances on the Domestic Substances List (DSL)); a

    q)            environmentální kodex praxe pro snižování emisí rozpouštědel z chemických čistíren (Environmental Code of Practice for the Reduction of Solvent Emissions from Dry Cleaning Facilities), PN 1053.

C.        Spojené státy americké

8. Mezní hodnoty pro kontrolu emisí těkavých organických sloučenin ze zdrojů, na které se vztahují vnitrostátní emisní normy pro těkavé organické sloučeniny ve spotřebních a komerčních výrobcích, jsou specifikovány v následujících dokumentech:

    a)            nátěrové hmoty pro opravy nátěrů vozidel – C. F. R. 40, oddíl 59, pododdíl B;

    b)            spotřební výrobky – C. F. R. 40, oddíl 59, pododdíl C;

    c)             architektonické nátěrové hmoty – C. F. R. 40, oddíl 59, pododdíl D; a

    d)            aerosolové nátěrové hmoty – C. F. R. 40, oddíl 59, pododdíl F.

[1]               Jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení se vypočte jako součet příkonu všech jednotek připojených ke společnému komínu. Individuální jednotky s příkonem do 15 MWth se při výpočtu celkového jmenovitého tepelného příkonu nezohlední.

[2]               Jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení se vypočte jako součet příkonu všech jednotek připojených ke společnému komínu. Individuální jednotky s příkonem do 15 MWth se při výpočtu celkového jmenovitého příkonu nezohlední.

[3]               Konverzní faktor z mezních hodnot stávajícího protokolu (při 5% obsahu kyslíku) je 2,66 (16/6). To znamená, že mezní hodnota:

                • 190 mg/m3 při 15 % O2 odpovídá 500 mg/m3 při 5 % O2,

                • 95 mg/m3 při 15 % O2 odpovídá 250 mg/m3 při 5 % O2,

                • 225 mg/m3 při 15 % O2 odpovídá 600 mg/m3 při 5 % O2.

[4]               Metody výpočtu se zaznamenají v instrukčních dokumentech přijatých výkonným orgánem.

[5]               Kanadská rada ministrů životního prostředí.

[6]               Jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení se vypočte jako součet příkonu všech jednotek připojených ke společnému komínu. Individuální jednotky s příkonem do 15 MWth se při výpočtu celkového jmenovitého tepelného příkonu nezohlední.