EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52013PC0831

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Polsku povoluje zavést opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

/* COM/2013/0831 final - 2013/0411 (NLE) */

52013PC0831

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Polsku povoluje zavést opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty /* COM/2013/0831 final - 2013/0411 (NLE) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Podle čl. 395 odst. 1 směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty může Rada na návrh Komise jednomyslně povolit kterémukoli členskému státu, aby zavedl zvláštní opatření odchylující se od uvedené směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru daně nebo zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem.

Dopisem zaevidovaným Komisí dne 18. června 2013 požádalo Polsko o povolení zavést opatření, která se odchylují od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES a která by umožnila omezit na 50 % nárok na odpočet v souvislosti s nákupem, pronájmem, nájmem nebo leasingem některých druhů motorových vozidel, která se nepoužívají výhradně pro účely podnikání, a v souvislosti s nákupem zboží a služeb spojených s těmito vozidly, včetně nákupu paliva.

V souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice 2006/112/ES uvědomila Komise dopisem ze dne 10. října 2013 o žádosti Polska ostatní členské státy. Dopisem ze dne 14. října 2013 oznámila Komise Polsku, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

Obecné souvislosti

Článek 168 směrnice 2006/112/ES stanoví, že osoba povinná k dani má nárok na odpočet DPH vyúčtované při nákupech pro účely svých zdaněných plnění. Ustanovení čl. 26 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice vyžaduje, aby se použití zboží, které tvoří součást obchodního majetku, k jiným účelům než pro účely podnikání, považovalo za poskytnutí služby za úplatu, pokud je DPH z tohoto zboží odpočitatelná.

V případě motorových vozidel může být tento systém obtížně použitelný z různých důvodů, zejména však proto, že je složité přesně rozlišit použití pro účely podnikání od použití pro jiné účely. Pokud se vedou záznamy, představuje jejich vedení a kontrola pro podniky i správní orgány dodatečnou zátěž. Vzhledem k velkému počtu dotčených vozidel mohou i jednotlivé malé daňové úniky přerůst do vysokých částek.

Polsko jako alternativu k systému stanovenému směrnicí požádalo o povolení omezit původní odpočet na stanovený procentní podíl a zároveň osvobodit podniky od povinnosti účtovat DPH z použití pro soukromé účely. Přínosem tohoto opatření bude zjednodušení systému pro všechny strany, a současně se tak zajistí, že se odvede procentní podíl daně, který by jinak mohl uniknout.

Požadované procentní omezení činí 50 %. Tento podíl je založen na vlastním posouzení Polska a podle návrhu by byl přezkoumán v případě žádosti Polska o prodloužení po roce 2016.

Polsku je v současné době na základě prováděcího rozhodnutí Rady 2010/581/EU[1] povoleno omezit na 60 % nárok na odpočet DPH v souvislosti s nákupem, pořízením uvnitř Společenství, dovozem, pronájmem nebo leasingem některých motorových vozidel jiných než osobních, a to nejvýše na 6 000 PLN. Toto rozhodnutí pozbývá platnosti 31. prosince 2013.

Nové omezení nároku na odpočet se použije ode dne 1. ledna 2014 v případě motorových vozidel, které osoba povinná k dani nepoužívá výhradně pro účely svého podnikání. Některé typy motorových vozidel by však byly z tohoto omezení vyloučeny, a podléhaly by tudíž běžným pravidlům, a to zejména všechna vozidla s více než 9 sedadly (včetně sedadla pro řidiče) a vozidla s celkovou maximální hmotností vyšší než 3 500 kg. Oblast použití je tím v podstatě zúžena na osobní automobily, dodávky, malé nákladní automobily a motocykly.

Toto omezení se rovněž vztahuje na DPH vyměřenou za veškeré výdaje, včetně nákupu paliva, spojené s motorovými vozidly, na něž se vztahuje toto zvláštní opatření, za předpokladu, že tyto výdaje nejsou výlučně spojeny s podnikáním osoby povinné k dani, jako je tomu například v případě instalace taxametrů.

Odchylky jsou zpravidla udělovány na omezenou dobu, aby bylo možné posoudit, zda je konkrétní opatření přiměřené a účinné. Každé prodloužení by proto mělo být časově omezené, aby bylo možné zhodnotit, zda podmínky, na kterých se odchylka zakládá, jsou stále platné. Polsko požádalo o povolení používat zvláštní opatření, které je předmětem tohoto návrhu, do 31. prosince 2018.

V podobných případech je však běžnou praxí poskytnout tříleté období (viz např. prováděcí rozhodnutí Rady 2012/232/EU[2] a 2013/191/EU[3]). Proto se navrhuje, aby toto rozhodnutí pozbylo platnosti na konci roku 2016 a Polsko bylo požádáno, aby do 1. dubna 2016 předložilo zprávu, v níž bude uveden přezkum procentního omezení, pokud by chtělo opatření uplatňovat i po roce 2016.

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Článek 176 směrnice 2006/112/ES stanoví, že Rada rozhodne o tom, z jakých výdajů nelze DPH odpočíst. Do té doby je členským státům povoleno zachovat výjimky, které existovaly k 1. lednu 1979. Proto existuje celá řada ustanovení „status quo“, která omezují nárok na odpočet u motorových vozidel.

V roce 2004 předložila Komise návrh, který obsahoval mimo jiné pravidla určující, které kategorie výdajů mohou být předmětem omezení nároku na odpočet (KOM(2004) 728 v konečném znění[4]). Rada se dosud na tomto návrhu neshodla.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Nevztahuje se na tento návrh.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace zúčastněných stran

Nevztahuje se na tento návrh.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

Posouzení dopadů

Cílem návrhu je zabránit daňovým únikům souvisejícím s DPH a zjednodušit postup při vyměřování daně, a má proto potenciálně příznivý dopad na podniky i správní orgány. Toto řešení je Polskem považováno za vhodné opatření a je porovnatelné s jinými bývalými a současnými odchylkami.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem návrhu je povolit Polsku použít opatření odchylující se od článku 168 směrnice 2006/112/ES za účelem omezení nároku osoby povinné k dani na odpočet DPH v souvislosti s nákupem, pronájmem, nájmem nebo leasingem některých motorových silničních vozidel a s nimi spojených výdajů v případě, kdy vozidlo není využíváno výhradně pro účely podnikání a výdaje nejsou výlučně spojeny s podnikáním osoby povinné k dani. V případě, že byl nárok na odpočet omezen, je osoba povinná k dani na základě odchylky od čl. 26 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112/ES osvobozená od zdanění využívání tohoto vozidla k jiným účelům než pro účely podnikání. Opatření se vztahuje pouze na vozidla nepřesahující určitý počet sedadel a určitou celkovou hmotnost.

Omezení je stanoveno paušálně ve výši 50 %. Polsko je povinno v případě žádosti o prodloužení platnosti tuto sazbu a potřebnost odchylujících se opatření přezkoumat a podat o nich zprávu. Rozhodnutí se použije do dne uvedeného v rozhodnutí nebo do dne vstupu pravidel Unie o omezení nároku na odpočet DPH v této oblasti v platnost, a to v závislosti na tom, který den nastane dříve.

Právní základ

Článek 395 směrnice Rady 2006/112/ES.

Zásada subsidiarity

Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

Zásada proporcionality

Tento návrh je v souladu se zásadou proporcionality, jelikož se toto rozhodnutí týká povolení uděleného členskému státu na základě jeho vlastní žádosti a nezakládá žádnou povinnost.

Vzhledem k omezené oblasti působnosti odchylky je zvláštní opatření úměrné sledovanému cíli.

Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: prováděcí rozhodnutí Rady.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu / těchto důvodů:

Podle článku 395 směrnice Rady 2006/112/ES je odchylka od společných pravidel pro DPH možná pouze v případě, že ji jednomyslně schválí Rada na návrh Komise. Prováděcí rozhodnutí Rady je nejvhodnějším nástrojem, neboť může být určeno jednotlivému členskému státu.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá nepříznivý dopad na vlastní zdroje Evropské unie pocházející z DPH.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

Návrh obsahuje ustanovení o přezkumu a o skončení platnosti.

2013/0411 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Polsku povoluje zavést opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty[5], a zejména na čl. 395 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Dopisem zaevidovaným Komisí dne 18. června 2013 požádalo Polsko o povolení zavést zvláštní opatření týkající se některých motorových silničních vozidel a výdajů s nimi spojených, která se odchylují od ustanovení směrnice 2006/112/ES, jimiž se upravuje nárok osoby povinné k dani na odpočet DPH vyúčtované při nákupu zboží a služeb, a ustanovení, která vyžadují vyúčtování daně z majetku podniku použitého pro účely jiné než podnikání.

(2)       V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES uvědomila Komise o žádosti Polska ostatní členské státy dopisem ze dne 10. října 2013. Dopisem ze dne 14. října 2013 oznámila Komise Polsku, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(3)       Článek 168 směrnice 2006/112/ES stanoví nárok osoby povinné k dani na odpočet DPH vyúčtované za dodání zboží a služby jí poskytnuté pro účely svých zdaněných plnění. Ustanovení čl. 26 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice obsahují požadavek vyúčtovat DPH, pokud je majetek podniku použit pro soukromé účely osoby povinné k dani nebo jejích zaměstnanců, popřípadě obecněji řečeno k jiným účelům než pro účely jejího podnikání.

(4)       Opatření požadované Polskem se odchyluje od těchto ustanovení v tom smyslu, že požaduje omezení nároku na odpočet DPH v souvislosti s nákupem, pronájmem, nájmem nebo leasingem některých motorových silničních vozidel a s nimi spojených výdajů a osvobození osoby povinné k dani od účtování DPH v případě používání vozidel, na která se omezení vztahuje, k jiným účelům než pro účely podnikání.

(5)       Je složité přesně určit, kdy se jedná o používání motorových vozidel k jiným účelům než pro účely podnikání, a i v případech, kdy to možné je, je tento postup často obtížný. Podle požadovaných opatření by částka DPH na odpočitatelné výdaje spojené s motorovými vozidly, která nejsou užívána výlučně pro účely podnikání, měla být s některými výjimkami stanovena paušální procentní sazbou. Podle aktuálně dostupných informací zastává Polsko názor, že sazba ve výši 50 % je opodstatněná. Aby se zároveň zabránilo dvojímu zdanění, měl by být požadavek na vyúčtování DPH z užití motorového vozidla k jiným účelům než pro účely podnikání zrušen, pokud se na něj vztahuje toto omezení. Tato opatření lze odůvodnit nutností zjednodušit postup pro vyměřování DPH a zabránit daňovým únikům na základě nesprávného vedení záznamů a nepravdivých daňových prohlášení.

(6)       Omezení nároku na odpočet daně podle zvláštních opatření by se mělo uplatnit na DPH vyúčtovanou při nákupu, pořízení uvnitř Společenství, dovozu, pronájmu nebo leasingu stanovených motorových silničních vozidel a v souvislosti s výdaji s nimi spojenými, včetně nákupu pohonných hmot.

(7)       Některé typy motorových vozidel by měly být z oblasti působnosti zvláštního opatření vyňaty, neboť – vzhledem ke své povaze nebo druhu podnikatelské činnosti, k níž jsou používány – jakékoli jejich užívání k jiným účelům než pro účely podnikání je považováno za zanedbatelné. Zvláštní opatření by se proto neměla vztahovat na vozidla s více než 9 sedadly (včetně sedadla pro řidiče) a s celkovou maximální hmotností vyšší než 3 500 kg. Omezení nároku na odpočet se kromě toho nevztahuje na DPH vyměřenou za veškeré výdaje, které jsou výlučně spojeny s podnikáním osoby povinné k dani.

(8)       Tato odchylující se opatření by měla být časově omezena, aby se umožnilo zhodnocení jejich účinnosti a příslušné procentní sazby, jelikož navržená procentní sazba je založena na počátečních zjištěních o využití pro účely podnikání.

(9)       Pokud má Polsko za to, že je nezbytné další prodloužení odchylujících se opatření po roce 2016, mělo by Komisi nejpozději 1. dubna 2016 spolu se žádostí o prodloužení předložit zprávu o používání dotyčných opatření, v níž bude uveden přezkum uplatňovaného procentního omezení.

(10)     Dne 29. října 2004 přijala Komise návrh[6] směrnice Rady, kterou se mění směrnice 77/388/EHS, nyní směrnice 2006/112/ES, v němž byly sjednoceny kategorie výdajů, které lze vyloučit z nároku na odpočet daně. Podle tohoto návrhu lze z nároku na odpočet vyjmout motorová silniční vozidla. Odchylující se opatření stanovená tímto rozhodnutím by měla pozbýt platnosti dnem vstupu takové pozměňující směrnice v platnost, pokud bude její vstup v platnost předcházet dni skončení platnosti uvedeném v tomto rozhodnutí.

(11)     Odchylka bude mít pouze zanedbatelný dopad na celkovou výši daně vybírané na stupni konečné spotřeby a nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Evropské Unie pocházející z DPH,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylně od článku 168 směrnice 2006/112/ES se Polsku povoluje omezit na 50 % nárok na odpočet DPH při nákupu, pořízení uvnitř Společenství, dovozu, nájmu nebo leasingu motorových silničních vozidel, jakož i DPH vyúčtované v souvislosti s výdaji spojenými s těmito vozidly, pokud vozidlo není používáno výlučně pro účely podnikání.

Omezení uvedené v prvním pododstavci se nevztahuje na motorová vozidla s celkovou maximální hmotností vyšší než 3 500 kg nebo na motorová vozidla s více než devíti sedadly, včetně sedadla řidiče.

Omezení uvedené v prvním pododstavci se nevztahuje na DPH vyměřenou za veškeré výdaje, které jsou výlučně spojeny s podnikáním osoby povinné k dani.

Článek 2

Odchylně od čl. 26 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112/ES se Polsku povoluje nepovažovat za poskytnutí služeb za úplatu použití vozidla, na které se vztahuje omezení uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí, k soukromým účelům osobou povinnou k dani či jejími zaměstnanci nebo obecněji k účelům jiným než pro účely jejího podnikání.

Článek 3

1. Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2014 a pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost předpisy Unie, které vymezují, jaké výdaje týkající se motorových silničních vozidel nejsou způsobilé pro úplný odpočet DPH, avšak nejpozději dnem 31. prosince 2016.

2. Případná žádost o prodloužení opatření stanovených tímto rozhodnutím se předloží Komisi nejpozději 1. dubna 2016. Tato žádost je doplněna zprávou, která obsahuje přezkum procentního omezení uplatňovaného na nárok na odpočet DPH na základě tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 27. září 2010 , kterým se Polské republice povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, Úř. věst. L 256, 30.9.2010, s. 24.

[2]               Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 26. dubna 2012, kterým se Rumunsku povoluje použít opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, Úř. věst. L 117, 1.5.2012, s. 7.

[3]               Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 22. dubna 2013, kterým se Lotyšsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, Úř. věst. L 113, 25.4.2013, s. 11.

[4]               http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2004/com2004_0728cs01.pdf.

[5]               Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

[6]               KOM(2004) 728 v konečném znění (Úř. věst. C 24, 29.1.2005, s. 10).

Top