52013PC0576

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           Komise rozhodnutím ze dne 1. dubna 1987[1] uložila svým útvarům, aby  nejpozději po desáté změně předpisu přistoupily k jeho kodifikaci, přičemž zdůraznila, že se jedná o minimální pravidlo a jednotlivé útvary by se měly v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti předpisů snažit kodifikovat akty, za něž nesou odpovědnost, i v kratších intervalech.

2.           Kodifikace[2] nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 ze dne 12. dubna 1989, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace méně významných potravin po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a nařízení Komise (Euratom) č. 770/90 ze dne 29. března 1990, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace byla zahájena Komisí a patřičný návrh byl předán zákonodárcům[3]. Nové rozhodnutí by mělo nahradit několik právních aktů, které jsou do něj začleněny[4].

3.           Poradní pracovní skupina právních služeb vytvořená na základě interinstitucionální dohody ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů[5] ve svém stanovisku ze dne 27. září 2007 prohlásila, že návrh uvedený v bodě 2 se omezuje pouze na prostou kodifikaci bez změny podstaty dotčených právních aktů.

4.           V průběhu legislativního postupu souvisejícího s kodifikovaným návrhem vyšlo najevo, že ustanovení, které se objevuje v předloze kodifikovaného znění, stanoví výhradu ohledně prováděcích pravomocí Rady, která nebyla v bodech odůvodnění nařízení (Euratom) č. 3954/87 zdůvodněna.  S ohledem na rozsudek Soudního dvoru ze dne 6. května 2008 ve věci C-133/06 by k odůvodnění výhrady ohledně prováděcích pravomocí bylo považováno za nezbytné vložit nový bod odůvodnění do nového aktu, kterým se nahrazuje a ruší uvedené nařízení. Vzhledem k tomu, že takový bod odůvodnění by znamenal podstatnou změnu, a šel by tudíž za rámec prosté kodifikace, bylo uznáno za nezbytné použít zrychlenou pracovní metodu pro úřední kodifikaci právních předpisů podle bodu 8[6] interinstitucionální dohody ze dne 20. prosince 1994 s ohledem na společné prohlášení k uvedenému bodu[7].

5.           Aby se mohla uvedená změna začlenit, byla s ohledem na uvedené skutečnosti  kodifikace nařízení (Euratom) č. 3954/87, nařízení (Euratom) č. 944/89 a nařízení (Euratom) č. 770/90 nahrazena přepracováním a příslušný návrh byl předložen zákonodárci[8].

6.           Poradní pracovní skupina složená ze zástupců právních služeb, jednající v souladu s bodem 9 interinstitucionální dohody ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[9], uvedla ve svém stanovisku ze dne 4. června 2010, že návrh zmíněný v bodě 5 nezahrnuje žádné jiné podstatné změny, než které byly jako takové označeny, a pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení předcházejících aktů s těmito podstatnými změnami, že návrh obsahuje prostou kodifikaci stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.

7.           V průběhu legislativního procesu ohledně tohoto návrhu přepracovaného znění vyšlo najevo, že se nyní některá stávající ustanovení obsažená v nařízení (Euratom) č. 3954/87 dostala do rozporu s novým systémem „postupu projednávání ve výborech“ stanoveným nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí. Bylo tedy rozhodnuto, že se stáhne návrh přepracovaného znění a vypracuje se revidovaný návrh nařízení (Euratom) č. 3954/87, který zahrne i konsolidaci a provádění nového systému „postupu projednávání ve výborech“.

8.           Revidovaný návrh na základě zkušeností s jadernými haváriemi v Černobylu a zejména ve Fukušimě stanoví, že Komisi je nápomocna sekce Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat – Toxikologická bezpečnost potravinového řetězce, která se zabývá radioaktivní kontaminací potravin a krmiv podle čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin[10].

9.           Při zohlednění vývoje primárního a sekundárního práva v posledních desetiletích, zejména s ohledem na bezpečnost potravin podle SFEU, a v zájmu zajištění právní jistoty a soudržnosti všech legislativních opatření EU s ohledem na podmínky pro dovoz potravin a krmiv ze třetích zemí, v kterých dojde k jaderné havárii nebo radiační mimořádné situaci, opatření, která byla zavedena v návaznosti na havárii v Černobylu, budou muset být uvedena do souladu s režimem prováděcích pravomocí a postupů, které jsou definovány v tomto nařízení. Pokud bude třeba, bude nutné změnit také právní základ.

10.         Skupiny odborníků uvedené v článku 31 Smlouvy o Euratomu ve svém stanovisku ze dne 21. listopadu 2012 potvrdily své závěry z roku 1998 (zveřejnění radiační ochrany 105), že nejvyšší přípustné úrovně stanovené předběžně v nařízení č. 3954/87 pro případ, že dojde k havárii, jsou stále platné. Jakmile by však Mezinárodní komise radiologické ochrany zveřejnila nové vědecké poznatky o dávkách a rizicích, mělo by se podle odborníků ověřit, zda není třeba tyto úrovně přezkoumat. Komise proto v revidovaném návrhu tyto nejvyšší přípustné úrovně nezměnila [11].

11.         V souladu s dvoufázovým postupem stanoveným v článku 31 Smlouvy o Euratomu si musí Komise před předložením návrhu Radě nejprve vyžádat stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru.

Návrh NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace

Návrh předkládaný podle článku 31 Smlouvy o Euratomu ke stanovisku Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na články 31 a 32 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise vypracovaný po obdržení stanoviska skupiny osob jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států[12],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[13],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[14],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 31 Smlouvy o Euratomu stanoví dvoufázový postup, podle nějž si musí Komise před předložením návrhu Radě nejprve vyžádat stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru.

(2) Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996 stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření[15].

(3) Po havárii jaderné elektrárny v Černobylu dne 26. dubna 1986 se uvolnilo do ovzduší značné množství radioaktivních materiálů, které kontaminovaly potraviny a krmiva v několika evropských zemích na úroveň významnou z hlediska zdraví. Byla přijata opatření[16] k zajištění toho, aby některé zemědělské produkty byly uváděny na trh Unie pouze na základě společných opatření, jejichž cílem je ochrana zdraví obyvatelstva při zachování jednoty trhu a zabránění odklonu obchodu.

(4) Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87[17] stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv. Tyto nejvyšší přípustné úrovně jsou stále v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky, které jsou v současné době v mezinárodním měřítku dostupné.

(5) Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima dne 11. března 2011 byla Komise informována o tom, že úrovně radionuklidů v některých potravinářských produktech pocházejících z Japonska přesáhly akční úrovně v potravinách uplatňované v Japonsku. Taková kontaminace může ohrozit lidské zdraví a zdraví zvířat v Unii, a proto byla  v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat přijata opatření, kterými se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska.

(6) Je nutné vytvořit systém, který  v případě jaderné havárie nebo v případě jiné radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv, umožní Evropskému společenství pro atomovou energii zavést nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace za účelem ochrany obyvatelstva.

(7) Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace by se měly vztahovat na potraviny a krmiva pocházející z Unie nebo dovezené ze třetích zemí, podle toho, kde a za jakých okolností došlo k jaderné havárii nebo k případu radiační mimořádné situace.

(8) Komise má být informována o jaderné havárii nebo o neobvykle vysoké úrovni radioaktivity v souladu s rozhodnutím Rady 87/600/Euratom ze dne 14. prosince 1987 o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace[18] nebo na základě Úmluvy MAAE o včasném oznamování jaderné havárie ze dne 26. září 1986.

(9) Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[19].

(10) Přezkumný postup by se měl používat pro přijímání aktů, kterými se stávají použitelné předem stanovené nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv.

(11) V náležitě odůvodněných případech spojených s určitými radiačními mimořádnými situacemi, které by mohly vést nebo vedly k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv, by Komise měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to  závažné naléhavé důvody vyžadují.

(12) Je třeba rozšířit uplatňování nižší nejvyšší přípustné úrovně pro potraviny určené kojencům na celých prvních dvanáct měsíců věku, aby byla zohledněna skutečnost, že výživa pro kojence může být v průběhu prvních šesti měsíců života výrazně proměnlivá, a zohlednila se nejistota v metabolismu kojence v druhém šestiměsíčním období života.

(13) Postupy pro stanovení nejvyšších přípustných úrovní by měly zahrnovat konzultaci skupiny odborníků uvedené v článku 31 Smlouvy, aby se  přizpůsobení nejvyšších přípustných úrovní usnadnilo a především aby se zohlednily vědecké poznatky.

(14) Dodržování nejvyšších přípustných úrovní by mělo podléhat přiměřeným kontrolám,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin, jak je stanoveno v příloze I, nejvyšší přípustné úrovně u méně významných potravin, jak je stanoveno v příloze II, jakož i nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv, které jsou uvedeny v příloze III a jež je možné uvést na trh po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv, a stanoví postupy k tomu, aby se tyto nejvyšší přípustné úrovně staly použitelnými.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. „potravinami“ jakékoli látky nebo výrobky, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, která jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk konzumovat bude, včetně nápojů, žvýkaček a jakýchkoli látek včetně vody, úmyslně přidávané během výroby, přípravy nebo zpracování potravin,             „potraviny“ nezahrnují:

a) krmiva;

b) živá zvířata, pokud nejsou připravena pro uvedení na trh k lidské spotřebě;

c) rostliny před sklizní;

d) léčivé přípravky ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES [20];

e) kosmetické přípravky ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 [21];

f) tabák a tabákové výrobky ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES[22];

g) omamné a psychotropní látky ve smyslu Jednotné úmluvy Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 a Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971;

h) rezidua a kontaminující látky;

2. „méně významnými potravinami“ potraviny uvedené v příloze II, méně významné z hlediska výživy, které se pouze okrajově podílejí na lidské spotřebě potravin;

3.         „krmivem“ látka nebo produkt, včetně doplňkových látek, zpracovaná, částečně            zpracovaná nebo nezpracovaná, určená ke krmení zvířat orální cestou;

4.         „uváděním na trh“ držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové.

Článek 3

1.         V případě, že Komise obdrží — zejména v souvislosti s opatřeními Evropského společenství pro atomovou energii o včasné výměně informací v případě radiační mimořádné situace nebo na základě Úmluvy MAAE ze dne 26. září 1986 o včasném oznamování jaderné havárie — úřední informaci o haváriích nebo o jakémkoli jiném případu radiační mimořádné situace, z níž vyplývá, že bylo nebo pravděpodobně bude dosaženo nejvyšších přípustných úrovní pro potraviny, méně významné potraviny nebo krmivo, neprodleně přijme, vyžadují-li to okolnosti, nařízení pro použití těchto nejvyšších přípustných úrovní. Prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 5 odst. 2.

2.         V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech souvisejících s okolnostmi jaderné havárie nebo případu radiační mimořádné situace, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí nařízení v souladu s postupem podle čl. 5 odst. 3.

3.         Při přípravě návrhu prováděcího aktu uvedeného v odstavcích 1 a 2 a projednání s výborem uvedeným v článku 5, zohlední Komise základní normy stanovené v souladu s články 30 a 31 Smlouvy, včetně zásady, že všechny expozice musí být tak nízké, jak jich lze rozumně dosáhnout, a vezme v úvahu hlediska ochrany zdraví obyvatelstva a hospodářské a sociální faktory.

Článek 4

1.         Jakmile Komise přijme prováděcí nařízení, kterým se nejvyšší přípustné úrovně stanou použitelnými, nesmí se uvádět na trh potraviny nebo krmiva, u nichž nejsou dodrženy tyto nejvyšší přípustné úrovně.

Pro účely tohoto nařízení jsou potraviny a krmiva dovezené ze třetích zemí považovány za uvedené na trh, jestliže se na celním území Společenství nacházejí v jiném celním režimu než v tranzitním režimu.

2.         Každý členský stát poskytne Komisi veškeré informace o používání tohoto nařízení, zejména co se týče případů nedodržení nejvyšších přípustných úrovní. Komise sdělí tyto informace ostatním členským státům.

Článek 5

1.         Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízený podle čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002[23]. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.         Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.         Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 6

Aby bylo zajištěno, že maximální přípustné úrovně stanovené v příloze I, II a III zohlední všechny nově přístupné nebo dodatečné závažné údaje, zejména vyplývající z vědeckého poznání, po konzultaci se skupinou odborníků uvedenou v článku 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii navrhne Komise přizpůsobení těchto příloh.

Článek 7

Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a č. 770/90 se zrušují.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 8

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

                                                                       […]

PŘÍLOHA I

Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin

Nejvyšší přípustné úrovně, které se použijí pro potraviny, jsou:

|| Potraviny (Bq/kg)[24]

Potraviny pro kojence[25] || Mléko a mléčné výrobky[26]; || Jiné potraviny, s výjimkou méně významných potravin[27] || Tekuté potraviny[28]

Izotopy stroncia, zejména Sr-90 || 75 || 125 || 750 || 125

Izotopy jódu, zejména I-131 || 150 || 500 || 2 000 || 500

Izotopy plutonia a transplutoniové prvky vysílající záření alfa, zejména Pu-239, Am-241 || 1 || 20 || 80 || 20

Všechny ostatní nuklidy s poločasem přeměny překračujícím 10 dnů, zejména Cs-134, Cs-137[29] || 400 || 1 000 || 1 250 || 1 000

_____________

PŘÍLOHA II

Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace méně významných potravin

1.       Seznam méně významných potravin

Kód KN || Popis

0703 20 00 || Česnek (čerstvý nebo chlazený)

0709 59 50 || Lanýže (čerstvé nebo chlazené)

0709 99 40 || Kapary (čerstvé nebo chlazené)

0711 90 70 || Kapary (prozatímně konzervované, ale v tomto stavu nevhodné k okamžité spotřebě)

ex 0712 39 00 || Lanýže (sušené, celé, rozřezané na kousky nebo plátky, rozdrcené nebo v prášku, avšak jinak neupravené)

0714 || Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny, jeruzalémské artyčoky, sladké brambory a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, mražené nebo sušené, ve formě plátků nebo neplátkované nebo ve formě pelet; dřeň ságovníku

0814 00 00 || Kůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích

0903 00 00 || Maté

0904 || Pepř rodu Piper; sušené, drcené nebo mleté plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta

0905 00 00 || Vanilka

0906 || Skořice a květy skořicovníku

0907 00 00 || Hřebíček (celé plody, květy a stopky)

0908 || Muškátový oříšek, muškátový květ a kardamon

0909 || Semena anýzu, badyánu, fenyklu, koriandru, kmínu nebo kořenného kmínu; jalovcové bobulky

0910 || Zázvor, šafrán, kurkuma, tymián, bobkový list, kari a jiná koření

1106 20 || Mouka, krupice a prášek ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714

1108 14 00 || Maniokový škrob

1210 || Chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin

1211 || Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku

1301 || Šelak; přírodní gumy, pryskyřice, klejopryskyřice a přírodní pryskyřičné oleje (např. balzámy)

1302 || Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla, upravené nebo neupravené, získané z rostlinných produktů

1504 || Tuky a oleje z ryb nebo mořských savců a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené

1604 31 00 || Kaviár

1604 32 00 || Kaviárové náhražky

1801 00 00 || Kakaové boby, celé nebo ve zlomcích, surové nebo pražené

1802 00 00 || Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady

1803 || Kakaová hmota, též odtučněná

2003 90 10 || Lanýže (upravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové)

2006 00 || Zelenina, ovoce, ořechy, ovocné kůry a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním)

2102 || Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy, vyjma očkovací látky čísla 3002; hotové prášky do pečiva

2936 || Provitaminy a vitaminy přírodní nebo reprodukované syntézou (včetně přírodních koncentrátů), jejich deriváty používané zejména jako vitaminy a jejich směsi, též v jakémkoliv rozpouštědle

3301 || Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, nevysychavých olejích, voscích nebo podobných látkách, získané enfleuráží nebo macerací; vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic

_____________

2.       Nejvyšší přípustné úrovně použitelné pro méně významné potraviny, jak jsou uvedeny v bodě 1, jsou tyto:

|| (Bq/kg)

Izotopy stroncia, zejména Sr-90 || 7500

Izotopy jódu, zejména I-131 || 20000

Izotopy plutonia a transplutoniové prvky vysílající záření alfa, zejména Pu-239, Am-241 || 800

Všechny ostatní nuklidy s poločasem přeměny překračujícím 10 dnů, zejména Cs-134, Cs-137[30] || 12500

PŘÍLOHA III

Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv

Nejvyšší přípustné úrovně cesia 134 a cesia 137 jsou:

Živočišné || Bq/kg[31], [32]

Prasata || 1 250

Drůbež, jehňata, telata || 2 500

Ostatní || 5 000

_____________

PŘÍLOHA IV

Zrušená nařízení

Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 || (Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 11)

Nařízení Rady (Euratom) č. 2218/89 || (Úř. věst. L 211, 22.7.1989, s. 1)

Nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 || (Úř. věst. L 101, 13.4.1989, s. 17)

Nařízení Komise (Euratom) č. 770/90 || (Úř. věst. L 83, 30.3.1990, s. 78)

_____________

PŘÍLOHA V

Srovnávací tabulka

Nařízení (Euratom) č. 3954/87 || Nařízení (Euratom) č. 944/89 || Nařízení (Euratom) č. 770/90 || Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1 || || || Článek 1

|| Článek 1 || || Článek 1

Čl. 1 odst. 2 || || || Článek 2

Čl. 2 odst. 1 || || || Čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 2

Čl. 2 odst. 2 || || || -

Čl. 3 odst. 1 || || || -

Čl. 3 odst. 2 || || || Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 3 a 4 || || || -

Článek 4 || || || -

Čl. 5 odst. 1 || || || Článek 6

Čl. 5 odst. 2 || || || -

Čl. 6 odst. 1 || || || Čl. 4 odst. 1

Čl. 6 odst. 2 || || || Čl. 4 odst. 2

|| Článek 2 || || Příloha II bod 2

--- || --- || Článek 1 --- || Příloha III. Článek 5

Článek 7 || || || -

--- || --- || --- || Článek 7

Článek 8 || || || Článek 8

Příloha || || || Příloha I

|| Příloha || || Příloha II bod 1

|| || Příloha || Příloha III

--- || --- || --- || Příloha IV

--- || --- || --- || Příloha V

[1]               KOM(87) 868 PV.

[2]               Prováděna v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu a Radě – Kodifikace acquis communautaire, KOM(2001) 645 v konečném znění.

[3]               KOM(2007) 302 v konečném znění.

[4]               Viz příloha IV tohoto návrhu.

[5]               Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.

[6]               „Ukáže-li se v průběhu přijímání aktu, že je nutné překročit rámec prosté kodifikace a učinit obsahové změny, je úlohou Komise předložit k tomuto účelu případné návrhy.“

[7]               „Evropský parlament, Rada a Komise berou na vědomí, že ukáže-li se, že je třeba překročit rámec prosté kodifikace a učinit podstatné změny, Komise bude mít případ od případu možnost výběru, zda svůj návrh přepracuje či zda předloží samostatný návrh na změnu, přičemž návrh na kodifikaci je zachován a po přijetí obsahové změny, změnu včlení do návrhu na kodifikaci“.

[8]               KOM(2010) 184 v konečném znění.

[9]               Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

[11]             http://ec.europa.eu/energy/nuclear/radiation_protection/article_31_en.htm

[12]             Úř. věst. C..., s..

[13]             Úř. věst. C , , s. .

[14]             Úř. věst. C , , s. .

[15]             Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s.1.

[16]             Nařízení Rady (EHS) č. 1707/86 (Úř. věst. L 146, 31.5.1986, s. 88), (EHS) č. 3020/86 (Úř. věst. L 280, 1.10.1986, s. 79), (EHS) č. 624/87 (Úř. věst. L 58, 28.2.1987, s. 101) a (EHS) č. 3955/87 (Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 14).

[17]             Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 11.

[18]             Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 76.

[19]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[20]             Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.

[21]             Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.

[22]             Úř. věst. L 194, 18.07.2001, s. 26.

[23]             Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

[24]             Úroveň použitelná pro koncentráty nebo dehydratované produkty je vypočtena na základě rozředěného produktu připraveného ke spotřebě. Členské státy mohou doporučit podmínky ředění tak, aby byly dodrženy nejvyšší přípustné úrovně stanovené v tomto nařízení.

[25]             Potraviny pro kojence jsou definovány jako potraviny určené pro zvláštní výživu kojenců v průběhu prvních dvanácti měsíců života, které samy o sobě splňují nutriční požadavky pro tuto kategorii a do maloobchodního prodeje jsou uváděny v baleních, která jsou jasně určena a označena jedním z těchto názvů: „počáteční kojenecká výživa“, „pokračovací kojenecká výživa“, „počáteční mléčná kojenecká výživa“ a „pokračovací mléčná kojenecká výživa“, v souladu s články 11 a 12 směrnice Komise 2006/141/ES.

[26]             Mléčné výrobky jsou definovány jako výrobky následujících kódů KN, v případě potřeby, včetně jakýchkoli úprav, které by mohly být provedeny později: 0401, 0402 (kromě 0402 29 11).

[27]             Méně významné potraviny a odpovídající úrovně použitelné pro tyto potraviny jsou stanoveny v příloze II .

[28]             Tekuté potraviny jsou definovány v položce 2009 a v kapitole 22 kombinované nomenklatury. Hodnoty jsou vypočteny s ohledem na spotřebu vody z vodovodu, přičemž stejné hodnoty by měly být použity na dodávky pitné vody.

[29]             Uhlík 14, tritium a draslík 40 nejsou do této skupiny zahrnuty.

[30]             Uhlík 14, tritium a draslík 40 nejsou do této skupiny zahrnuty.

[31]             Tyto úrovně mají přispět k dodržování nevyšších přípustných úrovní u potravin. Samostatně však nezaručují jejich dodržování za všech okolností a neomezují rovněž povinnost kontrolovat úrovně kontaminace ve výrobcích živočišného původu určených pro lidskou spotřebu.

[32]             Tyto úrovně platí pro krmiva připravená ke spotřebě.