52013PC0430

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU 

Cílem tohoto legislativního návrhu, který představuje stimulační opatření podle článku 149 SFEU, je posílit spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) členských států. VSZ odpovídají za provádění aktivních politik trhu práce a poskytování služeb zaměstnanosti ve veřejném zájmu. Jsou součástí příslušných ministerstev, veřejných orgánů a veřejnoprávních (neziskových) organizací. Mezi služby, jež VSZ poskytují pracovníkům a zaměstnavatelům, patří sdělování informací o pracovním trhu, podpora při hledání zaměstnání, konzultace, profesní poradenství, umísťování pracovníků a podpora pracovní a geografické mobility. VSZ také mají na starosti systémy dávek v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek. Efektivní fungování veřejných služeb zaměstnanosti je zásadním faktorem úspěchu politik zaměstnanosti.

Posílení spolupráce mezi VSZ v EU je považováno za klíčový prvek pro dosažení cílů zaměstnanosti strategie Evropa 2020[1]. Komise pravidelně volá po modernizaci poskytování služeb VSZ, navázání partnerství mezi VSZ a dalšími službami zaměstnanosti a přeměně VSZ na „agentury pro řízení přechodů“, které budou vytvářet novou kombinaci „aktivních“ a „pasivních“ politik zaměstnanosti[2]. Rada v nedávné době vyzvala k partnerství veřejných a soukromých služeb zaměstnanosti, zaměstnavatelů, sociálních partnerů a zástupců mládeže při vytváření systémů „záruky pro mladé lidi“[3]. Veřejným službám zaměstnanosti se také přímo věnují současné evropské hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, tzv. hlavní směry politik zaměstnanosti[4].

Snižující se veřejné rozpočty a potřeba zvýšené efektivity nákladů VSZ vedly několik členských států k provedení reformy VSZ spočívající v jejich slučování se subjekty vyplácejícími dávky v nezaměstnanosti, v zadávání služeb soukromým dodavatelům, v převádění služeb zaměstnanosti na regionální a obecní úroveň a rozšiřování poskytování služeb prostřednictvím informačních a komunikačních technologií a samoobslužných nástrojů. Zároveň se výdaje VSZ (bez započtení dávek v nezaměstnanosti) neustále mění: podle pravidelného průzkumu VSZ[5] výdaje v období 2007 až 2010 vzrostly, zatímco v roce 2011 ve většině případů klesaly. Z posledních rozpočtových prognóz vyplývá, že většina VSZ očekává pro rok 2013 vyšší výdaje než v předchozím roce.      

Vzhledem k rozdílnosti obchodních modelů VSZ, nástrojů, podmínek na trhu práce a právního prostředí dosahují VSZ v jednotlivých státech různého stupně efektivity při realizaci programů pro trh práce. Zatímco za organizaci, personální zajištění a provoz VSZ nadále odpovídají členské státy, tímto legislativním návrhem se zřizuje evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, která poskytne platformu pro srovnávání jejich výsledků na evropské úrovni, zjišťování osvědčených postupů a podporu vzájemného učení za účelem zvýšení kapacity a efektivity služeb. Zkušenost ukazuje, že členské státy se v oblasti vzájemného učení a srovnávacích činností samy od sebe dostatečně neangažují. 

Spolupráce mezi VSZ na úrovni EU započala už v roce 1997, kdy Komise vytvořila neformální poradní skupinu VSZ za účelem zlepšení spolupráce, výměny a vzájemného učení mezi členskými organizacemi[6] a získání odborné zpětné vazby na politické iniciativy v oblasti zaměstnanosti. Přes pokrok, kterého bylo během let dosaženo, má současný model spolupráce značná omezení.           

Účast vnitrostátních VSZ na těchto aktivitách je nadále dobrovolná, což snižuje možnost včasného zjištění nízké výkonnosti VSZ a s tím souvisejících potenciálních strukturálních problémů na trhu práce. Chybí také oznamovací mechanismus, takže tvůrci politik na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU nejsou systematicky informováni o výsledcích stávajících postupů srovnávání a vzájemného učení.

Úsilí docílit toho, aby bylo možné VSZ lépe srovnávat, jejich slučováním na základě použitého obchodního modelu zatím nebylo úspěšné. Provázanost mezi srovnáváním a vzájemným učením je malá a nedůsledná a základna znalostí pro činnost stávajícího programu vzájemného učení není dostatečně vědecky podložená. Účast na vzájemném učení se omezuje na malou skupinu VSZ, a jeho účinky tak nemají dostatečný dosah.

Pokud se mají VSZ stát „vzdělávacími organizacemi“ a podílet se na práci Výboru pro zaměstnanost, musejí přizpůsobit své organizační modely, obchodní strategie a procesy rychle se měnícím podmínkám. V nedávno vydaném dokumentu „Strategie VSZ EU 2020“ [7] určila síť VSZ pět oblastí, v nichž je nutné provést změny, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020: i) napojit se na stranu poptávky; ii) přijmout vůdčí roli ve spolupráci/partnerství; iii) rozvíjet činnosti zaměřené na dovednosti; iv) usilovat o výsledky udržitelné aktivace; v) podporovat profesní růst.

Cílem tohoto legislativního návrhu je rozšířit, posílit a konsolidovat probíhající iniciativy ve prospěch všech VSZ. Návrh posílit spolupráci mezi VSZ představuje společný krok k modernizaci a posílení pravomocí VSZ tak, aby mohly v podmínkách současné ekonomické krize přijmout úspěšný společný postup.

Evropská síť VSZ postavená na pevné právní základně bude schopna celkově zintenzivnit koordinovanou činnost mezi VSZ a získat potřebnou legitimitu pro svoji činnost. Formalizovaná struktura je podmínkou pro zvýšení potenciálu sítě přispět k rozvoji inovativních prováděcích opatření politik založených na poznatcích v souladu s cíli strategie Evropa 2020. Zároveň usnadní provádění projektů na trhu práce financovaných Evropským sociálním fondem (ESF). Navrhovaná iniciativa by mohla přispět ke zvýšení efektivity nákladů.

Síť VSZ vytvořená podle tohoto rozhodnutí bude vyvíjet iniciativy v podobě stimulačních opatření s cílem zlepšit spolupráci mezi členskými státy v oblasti zaměstnanosti. Tyto iniciativy jsou doplňkem ke spolupráci VSZ s EURES na základě článku 45 a 46 Smlouvy.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

V souladu s větším důrazem kladeným na fakticky podložené vytváření politik vychází tento návrh z několika hodnotících studií a konzultací se zúčastněnými stranami.

Přihlédnuto bylo zejména k: studiím zaměřeným na obchodní modely VSZ[8], na systémy měření výkonnosti VSZ a geografické pracovní mobility[9], na úlohu VSZ v souvislosti s „flexikuritou“[10], na úlohu VSZ v souvislosti s předvídáním potřeb v oblasti kvalifikací pracovníků a vybavováním občanů pro nová povolání[11]. Dále bylo přihlédnuto k výsledkům programu vzájemného učení VSZ[12], výsledkům dotazníku zaměřeného na reakci VSZ na krizové situace 2009–2013[13] a k výsledkům aktuálního projektu srovnávání VSZ[14] spolufinancovaného Komisí.

Budoucnost iniciativy srovnávání VSZ byla v roce 2012 a 2013 několikrát diskutována se stávající poradní skupinou VSZ. Konzultace skupiny zaměřená na hlavní prvky tohoto návrhu proběhla v březnu a květnu 2013 a její členové byli vyzváni, aby se vyjádřili k možným cílům, iniciativám a politickým možnostem tohoto návrhu.

V lednu 2013 vydala skupina diskusní příspěvek „Na cestě k iniciativě VSZ pro učení na základě srovnání“ (Towards an integrated European Public Employment Services bench-learning initiative). Tento diskusní příspěvek byl předmětem diskuse na neformálním zasedání ministrů práce a sociálních věcí (dále jen „neformální Rada EPSCO“) a ve Výboru pro zaměstnanost (EMCO). Neformální rada EPSCO uznala, že intenzivnější a cílenější spolupráce mezi VSZ povede k lepšímu sdílení osvědčených postupů, a požádala o podrobný návrh iniciativy pro „učení na základě srovnání“ [15].

Výše uvedené konzultace a studie potvrzují, že mezi zúčastněnými stranami panuje obecná shoda, pokud jde o potřebu intenzivnější spolupráce mezi VSZ. Všechny VSZ by se měly v rámci sítě stát aktivními hráči. Byla také vyjádřena rozsáhlá podpora rozšíření působnosti srovnávacího mechanismu a lepšímu propojení činností srovnávání a vzájemného učení.

VSZ se také včas a transparentně podílely na přípravě oznámení tohoto rozhodnutí v pracovním programu Komise na období 2013–2014 a na podrobnějších přípravách zde předkládaného textu. Jejich názory byly shromážděny v písemné formě i prostřednictvím otevřených konzultací a bylo k nim přihlédnuto v souvislosti s klíčovými aspekty, které se jich přímo dotýkají, tj. iniciativami/činnostmi sítě; strukturou řízení sítě; úlohou Komise; spoluprací s ostatními poskytovateli služeb zaměstnanosti a spoluprací s Radou a zejména s Výborem pro zaměstnanost (EMCO).

Vzhledem k tomu, že legislativní návrh bude mít většinou nepřímý dopad a že hlavní technické prvky iniciativy srovnávání a vzájemného učení budou definovány v rámci aktu v přenesené pravomoci, nebylo považováno za přiměřené provést posouzení dopadů. Neočekávají se ani žádné dopady na rozpočet.       

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU    

Právo konat vychází z článku 149 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož „Evropský parlament a Rada mohou […] přijmout stimulační opatření k podpoře spolupráce mezi členskými státy a k podpoře jejich činnosti v oblasti zaměstnanosti prostřednictvím podnětů, které mají za cíl rozvíjet výměnu informací a osvědčených zkušeností, poskytovat srovnávací analýzy a poradenství, jakož i podporovat inovační přístupy a vyhodnocovat zkušenosti, zejména využitím pilotních projektů.“

Jednání Unie je také odůvodněno tím, že legislativní návrh věnovaný posílení spolupráce mezi VSZ přispěje k cílům Smlouvy, zejména podporou plné zaměstnanosti (článek 3 SEU).

Celý návrh věnovaný posílení spolupráce mezi VSZ je stimulačním opatřením ve smyslu článku 149. Vzhledem k povaze navrhovaného stimulačního opatření je rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady nejvhodnější volbou právního nástroje.

Spolupráce posílená prostřednictvím motivace VSZ ke společné práci na konkrétních iniciativách je v souladu se zásadou subsidiarity, protože si klade za cíl podporovat členské státy, aby s ohledem na současnou hospodářskou krizi a za účelem dosažení cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti modernizovaly své veřejné služby zaměstnanosti.

Z globálního hlediska představuje účast Unie v oblasti koordinace VSZ v porovnání se situací, kdy členské státy v této otázce jednají samostatně, přidanou hodnotu. Veřejné služby zaměstnanosti mají mandát jednat na základě vnitrostátních zájmů a priorit a obvykle nevstupují do interakce v celoevropském kontextu. Činnosti na úrovni EU spočívající ve srovnávání a vzájemném učení představují přidanou hodnotu pro podobné činnosti prováděné v menším měřítku patrně jen několika VSZ, které se dobrovolně podílejí na utváření celoevropské spolupráce.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť je podáván v podobě stimulačního opatření pro veřejné služby zaměstnanosti a jeho trvání je omezeno časovým rozsahem strategie Evropa 2020 schváleným Radou.  

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Komise ve svém návrhu víceletého finančního rámce navrhla 958,19 milionu EUR na program Evropské unie pro sociální změny a inovace (PSCI) na období 2014–2020. Financování posílené spolupráce mezi VSZ bude zajištěno prostřednictvím oddílu PSCI/PROGRESS/zaměstnanost. Na výše uvedené stimulační opatření je plánována orientační částka ve výši čtyř milionů EUR ročně. Přibližně tři miliony EUR jsou plánovány na činnosti související se srovnáváním a vzájemným učením; je možné, že bude vypsáno několik výběrových řízení. Až jeden milion EUR bude pravděpodobně vynaložen na zasedání sítě a vědecké studie věnované otázkám VSZ.

Legislativní návrh je rozpočtově neutrální a nevyžaduje žádné dodatečné personální zajištění. Sekretariát sítě VSZ bude tvořen pracovníky Komise (2 ½ pracovníků v přepočtu na plné pracovní úvazky), kteří v současné době pracují na problematice VSZ na GŘ EMPL.        

5.           AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI    

Součástí legislativního návrhu je ustanovení, kterým se Komisi uděluje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci. To se bude týkat především aktu v přenesené pravomoci souvisejícího s vytvořením obecného rámce provádění srovnávacích a vzájemně vzdělávacích iniciativ.

Rozhodnutí použít právní nástroj aktů v přenesené pravomoci je odůvodněné, protože tak dojde k doplnění základního aktu o podrobnější prvky, které nejsou zásadní, v tomto případě o obecný rámec provádění srovnávacích a vzájemně vzdělávacích iniciativ.   

Součástí obecného rámce budou technické prvky systému srovnávání jako metodika, základní kvantitativní a kvalitativní ukazatele pro posouzení výkonnosti, výsledků, dopadů a nákladů jednotlivých obchodních modelů, procesů, parametrů a nástrojů VSZ a další kritéria určování osvědčených postupů. Rámec bude stanovovat požadavky na údaje, které budou VSZ poskytovat měsíčně nebo ročně, vzdělávací nástroje integrovaného programu vzájemného učení, jako například semináře, vzájemná odborná hodnocení, technickou pomoc, studijní návštěvy a podmínky účasti na činnostech srovnávání a vzájemného učení.        

Plánuje se externalizovat sběr dat a analýzu výsledků srovnávání. VSZ budou do tohoto procesu zapojeny, aby se zajistilo převzetí odpovědnosti za výsledky srovnávání. 

Pokud s tím budou VSZ souhlasit, plánuje se, že bude možné využít značnou část stávajících dobrovolných srovnávacích projektů VSZ. K dispozici jsou časové řady pro několik ukazatelů sledujících přechod uchazečů o zaměstnání do zaměstnání, například přechod do zaměstnání z nezaměstnanosti, přechod do zaměstnání dříve, než dojde k dlouhodobé nezaměstnanosti, nebo přechod do zaměstnání po absolvování odborné přípravy. Několik ukazatelů sleduje také přístup k volným pracovním místům a shodu s vhodnými kandidáty a dále spokojenost uchazečů o zaměstnání a zaměstnavatelů s poskytovanými službami.       

Další ukazatele a kontextové proměnné bude nutné definovat, aby bylo možné posoudit souvislost obchodních modelů a procesů s výsledky.     

Obecný rámec definuje většinu prvků činností srovnávání a vzájemného učení. Technické detaily, které se mohou časem měnit, budou součástí ročního pracovního programu sítě VSZ.

2013/0202 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 149 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[16],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[17],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Dne 17. června 2010 podpořila Evropská rada[18] návrh Komise Evropa 2020, Strategie pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění[19]. Evropská rada vyzvala k úplné mobilizaci příslušných nástrojů a politik EU na podporu dosažení společných cílů a vyzvala členské státy, aby zesílily koordinovaný postup. Veřejné služby zaměstnanosti (VSZ) hrají ústřední úlohu při dosahování cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího v dosažení 75% míry zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let do roku 2020.

(2)       Článkem 45 Smlouvy je zajištěn volný pohyb pracovníků v Unii a článek 46 stanoví opatření, prostřednictvím kterých se volný pohyb pracovníků zavádí, zejména zajištěním úzké spolupráce mezi VSZ. Síť VSZ vytvořená podle tohoto rozhodnutí se však vedle obecných aspektů geografické mobility věnuje široké škále cílů a iniciativ, jež mají povahu stimulačních opatření, která mají zlepšit spolupráci mezi členskými státy v oblasti zaměstnanosti. Příslušným právním základem tohoto rozhodnutí je tedy článek 149 Smlouvy.

(3)       V souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie přijala Rada 21. října 2010 hlavní směry politik zaměstnanosti. Tyto integrované hlavní směry dávají členským státům vodítko pro určování vlastních vnitrostátních reformních programů a provádění reforem. Hlavní směry politik zaměstnanosti jsou základem pro doporučení pro jednotlivé země, která dává Rada členským státům podle čl. 148 odst. 4 SFEU. V posledních letech mezi ně patřila konkrétní doporučení ohledně fungování a kapacity VSZ a efektivity aktivních politik na trhu práce členských států.

(4)       Tato doporučení by mohla být ještě vylepšena rozšířením základny znalostí, zpětnou vazbou o úspěšnosti provádění politik a spoluprací mezi VSZ členských států. Za tímto účelem bude síť VSZ, která má být vytvořena podle tohoto rozhodnutí, provádět konkrétní iniciativy, jako jsou například společný systém pro srovnávání založený na získaných poznatcích, odpovídající činnosti vzájemného učení, vzájemná pomoc mezi členy sítě a provádění strategických postupů pro modernizaci VSZ. Konkrétní poznatky sítě a jejích jednotlivých členů by také měly sloužit Radě pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) a Výboru pro zaměstnanost (EMCO), které si je budou moci vyžádat při vytváření politik zaměstnanosti.

(5)       Na neformálním zasedání došli ministři zasedající v Radě EPSCO k názoru, že intenzivnější a cílenější spolupráce mezi VSZ povede k lepšímu sdílení osvědčených postupů, a požádala o podrobný návrh iniciativy pro „učení na základě srovnání“.[20]

(6)       Síť VSZ vytvořená podle tohoto rozhodnutí by měla pracovat v úzké spolupráci s výborem EMCO podle článku 150 SFEU a přispívat k jeho práci poskytováním věcných poznatků a zpráv o provádění politik. Příspěvky sítě VSZ Radě budou dodávány prostřednictvím EMCO. Zejména kombinace poznatků sítě VSZ ohledně aspektů provádění politik zaměstnanosti a komparativní analýzy VSZ může posloužit tvůrcům politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU při posuzování a navrhování politik zaměstnanosti.

(7)       Síť VSZ by se měla podílet na provádění politických iniciativ v oblasti zaměstnanosti, jako jsou například doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi[21]. Síť může také podporovat iniciativy zaměřené na usnadňování přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do pracovního procesu, například zlepšováním transparentnosti dovedností a kvalifikací.

(8)       Síť VSZ by měla posílit spolupráci mezi svými členy, rozvíjet společné iniciativy zaměřené na výměnu informací a osvědčených postupů v oblastech, jež spadají do působnosti VSZ, srovnávací analýzu a poradenství i na propagaci inovativních přístupů při poskytování služeb zaměstnanosti. Vytvoření této sítě umožní inkluzivní srovnávání všech VSZ založené na poznatcích a zaměřené na výkonnost, které povede k určení osvědčených postupů. Pomocí těchto výsledků by měli být členové sítě schopni formovat koncepci a provádění služeb zaměstnanosti v rámci svých konkrétních pravomocí. Iniciativy prováděné sítí by měly zlepšit efektivitu VSZ a umožnit účinnější vynakládání veřejných prostředků.

(9)       Za účelem zavedení obecného rámce pro provádění iniciativ srovnávání a vzájemného učení by pravomoc pro přijímání aktů podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být přenesena na Komisi, pokud jde o definování technických prvků systémů srovnávání a činností vzájemného učení. Mezi ně by měla patřit metodika, základní kvantitativní a kvalitativní ukazatele pro posuzování výkonnosti VSZ, vzdělávací nástroje integrovaného programu vzájemného učení a podmínky účasti na těchto iniciativách. Je zvláště důležité, aby Komise v průběhu přípravných prací uskutečnila potřebné konzultace, a to i na odborné úrovni, zejména s odborníky z VSZ. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, že příslušné dokumenty budou souběžně, včas a náležitým způsobem předány Evropskému parlamentu a Radě.

(10)     Vzhledem k různorodosti modelů VSZ, úkolů a forem poskytování služeb je na každém členském státu, aby navrhnul jednoho z vedoucích pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti do funkce člena správní rady sítě VSZ. Tento člen by měl případně ve správní radě zastupovat ostatní veřejné služby zaměstnanosti daného členského státu. Jmenovaní členové by měli mít pravomoc přijímat rozhodnutí jménem organizací, které je vyslaly. Činnosti sítě by měly být otevřeny všem úrovním účasti, aby se zajistilo, že do její práce budou zapojeny všechny VSZ.

(11)     Síť VSZ by měla vycházet ze zkušeností stávající neformální poradní skupiny VSZ z EU a EHP, kterou Komise podporuje od roku 1997. K připomínkám této skupiny bylo přihlédnuto při přípravě tohoto rozhodnutí.

(12)     Klíčové oblasti činnosti, které tato neformální skupina odborníků vymezila ve svém dokumentu „Strategie VSZ 2020“[22], by měly sloužit jako vodítko pro uvedení plánovaného konceptu modernizace a posílení VSZ do praxe.

(13)     Síť VSZ by měla zprostředkovat vzájemnou pomoc svých členů a napomoci při poskytování vzájemné podpory při modernizaci organizační struktury a poskytování služeb, a to posílením spolupráce zejména v oblasti předávání poznatků, studijních návštěv a výměn pracovníků.

(14)     Financování sítě VSZ a jejích iniciativ by mělo být zajišťováno prostřednictvím oddílu PROGRESS/zaměstnanost „programu pro sociální změny a inovace“ do výše prostředků vyhrazených rozpočtovým orgánem.

(15)     U projektů realizovaných sítí nebo určených při činnostech vzájemného učení a následně prováděných v jednotlivých VSZ mají členské státy přístup k financování z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a programu Horizont 2020.

(16)     Komise přijme za účelem vytvoření sítě potřebná správní opatření,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 Zřízení sítě

Na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 se zřizuje celoevropská síť veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ) (dále jen „síť“). Síť bude vyvíjet iniciativy podle článku 3.

Síť tvoří:

a)           veřejné služby zaměstnanosti navržené členskými státy, a

b)           Komise.

Členské státy, v nichž působí nezávislé regionální veřejné služby zaměstnanosti, zajistí jejich náležité zastoupení v rámci konkrétních iniciativ sítě.

Článek 2 Cíle

Prostřednictvím sítě přispěje stimulační opatření podle tohoto rozhodnutí k:

a)           provádění strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a dosažení jejích hlavních cílů zejména v oblasti zaměstnanosti;

b)           lepšímu fungování trhů práce v EU;

c)           lepší integraci trhů práce;

d)           větší geografické a pracovní mobilitě;

e)           potírání sociálního vyloučení a začleňování osob vyloučených z trhu práce.

Článek 3 Iniciativy sítě

1.           Úkolem sítě je zejména:

a)      Vytvářet a provádět celoevropské systémy pro srovnávání veřejných služeb zaměstnanosti na základě získaných poznatků za použití kvantitativních a kvalitativních ukazatelů pro hodnocení výkonnosti VSZ a shromažďovat poznatky za účelem vytvoření vhodného nástroje vzájemného učení. Sdílením údajů, znalostí a postupů se síť také bude aktivně podílet na provádění těchto iniciativ.

b)      Poskytovat vzájemnou pomoc v podobě „peer-to-peer“ nebo skupinových činností, prostřednictvím spolupráce, výměny informací, zkušeností a pracovníků mezi členskými organizacemi včetně podpory při provádění doporučení pro jednotlivé státy v souvislosti s VSZ, které bude vydávat Rada.

c)      Schvalovat a provádět koncepci modernizace a posílení VSZ v klíčových oblastech.

d)      Na žádost Rady nebo Komise či z vlastní iniciativy připravovat zprávy v oblasti zaměstnanosti.

e)      Podílet se na provádění politických iniciativ v oblasti zaměstnanosti.

f)       Úkolem sítě je schvalovat a provádět roční program popisující její pracovní metody, očekávaný přínos a další podrobnosti související s prováděním systémů srovnávání.

2.           Síť zřizuje mechanismus podávání hlášení v souvislosti s iniciativami 3.1.a a 3.1.b. V souladu s tímto ustanovením podávají členské organizace síti jednou ročně zprávy.

Článek 4 Spolupráce

Síť spolupracuje se zúčastněnými stranami na trhu práce včetně dalších poskytovatelů služeb zaměstnanosti tak, že je přizve k příslušným činnostem a na příslušná jednání sítě a že s nimi sdílí informace a údaje.

Článek 5 Fungování sítě

1.           Řídícím orgánem sítě je správní rada, do které každý členský stát navrhuje jednoho z vedoucích pracovníků veřejných služeb zaměstnanosti jako člena a jednoho jako náhradníka. Člena a náhradníka do správní rady jmenuje Komise. Náhradníci v případě potřeby zastupují členy správní rady.

2.           Jeden z členů správní rady navržených VSZ je jmenován předsedou a dva členové jsou jmenováni místopředsedy. Předseda síť reprezentuje. Místopředsedové v případě potřeby zastupují předsedu.

3.           Správní rada jednomyslným rozhodnutím schvaluje jednací řád obsahující mimo jiné ustanovení o přijímání rozhodnutí správní rady a o jmenování a délce funkčního období předsedy a místopředsedů sítě. Správní rada většinovým rozhodnutím schvaluje roční pracovní program včetně sestavení pracovních skupin a stanovení jazykového režimu zasedání sítě a výroční zprávu sítě, která by měla být zveřejněna.

4.           Správní radě je nápomocen sekretariát, který zajišťuje a kterému poskytuje zázemí Komise. Sekretariát ve spolupráci s předsedou a místopředsedy připravuje zasedání správní rady, roční pracovní program a výroční zprávu.

Článek 6 Finanční podpora tohoto stimulačního opatření

Celkové finanční zdroje přidělené na provádění tohoto rozhodnutí jsou stanoveny v rámci programu pro sociální změny a inovace, jehož roční přidělené prostředky schvaluje rozpočtový orgán v rámci mezí finančního rámce.

Článek 7 Přijetí obecného rámce

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8, pokud jde o obecný rámec pro provádění srovnávacích a vzájemně vzdělávacích iniciativ podle článku 3.1 včetně metodiky, základních kvantitativních a kvalitativních ukazatelů pro posouzení výkonnosti VSZ, vzdělávacích nástrojů integrovaného programu vzájemného učení a podmínek účasti na těchto iniciativách.      

Článek 8 Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Přenesení pravomoci uvedené v článku 7 je svěřeno Komisi na dobu sedmi let od data účinnosti rozhodnutí.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinnosti dnem následujícím po vyhlášení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 7 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 9 Přezkum

Čtyři roky po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o jeho uplatňování. Ve zprávě bude posouzeno zejména to, nakolik síť přispívá k dosažení cílů uvedených v článku 2 a zda splnila své úkoly.          

Článek 10 Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               Sdělení Komise, Evropa 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[2]               Sdělení Komise s názvem Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti, KOM(2010) 682 v konečném znění; sdělení Komise s názvem Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst, COM(2012) 173 final.

[3]               Závěry Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 28. února 2013.

[4]               Rozhodnutí Rady ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, 2010/707/EU.

[5]               Dotazník zaměřený na reakci VSZ na krizové situace 2010–2013, Evropská laboratoř pracovní mobility.

[6]               Členy skupiny jsou VSZ členských států EU, Norska, Islandu a Lichtenštejnska (EHP).

[7]               Příspěvek veřejných služeb zaměstnanosti k EU 2020, hodnotící dokument Strategie VSZ 2020, 2012.

[8]               Study on PES business models, European Job Mobility Laboratory, 2012.

[9]               PES performance measurement systems and geographical labour mobility, Ecorys, 2012.

[10]             The role of the Public Employment Services related to „Flexicurity“ in the European Labour Markets, Danish Technological Institute, 2009.

[11]             Anticipating skill needs of the labour force and equipping people for new jobs - Which role for Public Employment Services in early identification of skill needs and labour up-skilling? Danish Technological Institute, 2010.

[12]             „Dialog veřejných služeb zaměstnanosti“ je program Evropské komise na podporu vzájemného učení určený veřejným službám zaměstnanosti, více informací naleznete na: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=964&langId=cs

[13]             PES Crisis response questionnaire 2010–2013, European Job Mobility Laboratory.

[14]             Projekt srovnávání VSZ je dobrovolný projekt VSZ spolufinancovaný z programu PROGRESS, více informací naleznete na: http://www.pes-benchmarking.eu/english/about.asp?IdPageLv=1

[15]             Neformální zasedání ministrů zasedajících v Radě EPSCO, Dublin, 7.–8. února 2013.

[16]             Úř. věst. C , , s. .

[17]             Úř. věst. C , , s. .

[18]             Nr: EUCO 13/10 ze dne 17.6.2010.

[19]             Sdělení Komise Evropa 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 ze dne 3. března 2010.

[20]             Neformální zasedání ministrů zasedajících v Radě EPSCO, Dublin, 7.–8. února 2013.

[21]             Doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi (7123/13).

[22]             Příspěvek veřejných služeb zaměstnanosti k EU 2020, hodnotící dokument Strategie VSZ 2020, 2012.